- 6.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo – tabulka
- 6.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU
- 6.3. Komoditní struktura
- 6.4. Dovozní podmínky a dokumenty (po vstupu do EU), celní systém, kontrola vývozu
- 6.5. Ochrana domácího trhu
- 6.6. Zóny volného obchodu
Finská ekonomika je životně závislá na exportu a konkurenceschopnosti celé ekonomiky. Recese výrazně oslabila pozici finského exportního průmyslu a slabá zahraniční potpávka způsobila propad exportu o čtvrtinu ve srovnání s rokem 2008. Takový pokles vývozní aktivity nemá v poválečné historii Finska obdoby a její oživení potrvá roky. Export komodity klíčových sektorů, jako například IT, dřevařského a strojírenského průmyslu se propadly v řádu desítek procent.
Finský vývoz do zemí EU klesl o 32% a dovoz z těchto zemí o 29%. Vývoz do zemí mimo EU se snížil o 31% a dovoz o 33%. Podíl vývozu do EU 26 činil 55,6%, což je méně než v roce 2008 - 55,9%.
Z významných obchodních partnerů EU se nejlépe vyvíjel obchod s Nizozemskem a Francií. Export do Ruska se snížil zhruba o třetinu a Rusko se posunulo z 1. místa v roce 2008 na místo 3. v roce následujícím. V dovozu je nadále největším partnerem, protože je dodavatelem surovin. Dovozní pozici si vylepšila Čína (4. místo ze 7.), ale bilance bilaterálního obchodu s Čínou se zhoršuje v neprospěch Finska.
6.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo – tabulka
| 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | |
|---|---|---|---|---|---|
| vývoz | 61 489 | 65 484 | 65 513 | 44 897 | 52 340 |
| dovoz | 52 253 | 59 616 | 62 084 | 43 250 | 51 460 |
| bilance | 6 237 | 6 072 | 3 429 | 1 646 | 880 |
| obrat | 116 742 | 125 304 | 127 529 | 88 147 | 103 800 |
Zdroj: Finnish National Board of Customs
| 2009 | 2010 | Změna v % | |
|---|---|---|---|
| dovoz | 43 250 | 51460 | +16 |
| vývoz | 44 897 | 52 340 | +18 |
| obrat | 88 147 | 103 800 | +17 |
6.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU
| Pořadí | země | hodnota v mil. EUR | podíl v % |
|---|---|---|---|
| 1. | Švédsko | 5 987 | 11,4 |
| 2. | Německo | 5 264 | 10,1 |
| 3. | Rusko | 4 689 | 9,0 |
| 4. | USA | 3 672 | 7,0 |
| 5. | Holandsko | 3 545 | 6,8 |
| 6. | Čína | 2 687 | 5,1 |
| 7. | Velká Británie | 2 504 | 4,8 |
| 8. | Francie | 1 775 | 3,4 |
| 9. | Belgie | 1 518 | 2,9 |
| 10. | Norsko | 1 406 | 2,7 |
| Pořadí | země | hodnota v mil.. EUR | podíl v % |
|---|---|---|---|
| 1. | Rusko | 9 163 | 17,8 |
| 2. | Německo | 6 836 | 13,3 |
| 3. | Švédsko | 5 219 | 10,1 |
| 4. | Čína | 3 776 | 7,3 |
| 5. | Holandsko | 2 798 | 5,4 |
| 6. | Francie | 2 012 | 3,9 |
| 7. | USA | 1 767 | 3,4 |
| 8. | Velká Británie | 1 603 | 3,1 |
| 9. | Itálie | 1 429 | 2,8 |
| 10. | Estonsko | 1 248 | 2,4 |
6.3. Komoditní struktura
| SITC | zboží | hodnota | podíl v % | změna v % |
|---|---|---|---|---|
| 0 | potraviny a živá zvířata | 2 849 | 5,5 | +9 |
| 1 | nápoje a tabákové výrobky | 493 | 1,0 | +8 |
| 2 | suroviny nepoživatelné, vyjma paliv | 4 582 | 8,9 | +71 |
| 3 | minerální látky, paliva, atd. | 9 488 | 18,4 | +31 |
| 4 | poživatelné oleje a tuky | 299 | 0,6 | +85 |
| 5. | chemikálie a příbuzné látky | 5 929 | 11,5 | +15 |
| 6 | zpracované výrobky podle materiálu | 6 352 | 12,3 | +21 |
| 7 | stroje a dopravní zařízení | 14 755 | 28,7 | +5 |
| 8 | různé zpracované výrobky | 5 071 | 9,8 | +9 |
| 9 | netříděné zboží | 1 689 | 3,3 | +22 |
| pořadí | zboží | obrat | podíl v % | změna v % |
|---|---|---|---|---|
| 0 | potraviny a živá zvířata | 1 105 | 2,1 | +11 |
| 1 | nápoje a tabákové výrobky | 135 | 0,3 | -2 |
| 2 | suroviny nepoživatelné, vyjma paliv | 3 559 | 6,8 | +64 |
| 3 | minerální látky | 4 210 | 8,0 | +46 |
| 4 | poživatelné oleje a tuky | 50 | 0,1 | +27 |
| 5 | chemikálie a příbuzné látky | 5 870 | 11,2 | +28 |
| 6 | zpracované výrobky podle materiálu | 16 566 | 31,6 | +31 |
| 7 | stroje a dopravní zařízení | 16 914 | 32,3 | -7 |
| 8 | různé zpracované výrobky | 2 987 | 5,7 | +10 |
| 9 | netříděné zboží | 983 | 1,9 | +53 |
6.4. Dovozní podmínky a dokumenty (po vstupu do EU), celní systém, kontrola vývozu
Finsko je od roku 1995 členem EU. Ve vztahu k ostatním členům Unie se obchodní vztahy řídí pravidly jednotného vnitřního trhu (JVT) a vyznačují se vysokým stupněm otevřenosti. Platnost Evropské dohody o přidružení uzavřené mezi Českou republikou a Evropskou unií skončila vstupem ČR do EU a nyní platí Smlouva o přistoupení ČR k EU. Dovozní podmínky, dokumenty, originalita zboží, celní systém a kontroly jsou tudíž upraveny touto dohodou a předpisy navazujícími.
Upozorňujeme, že liberalizace obchodu v rámci JVT neznamená vlastní výklad pravidel a nařízení platných ve Finsku. Například finské orgány mají právo kontrolovat zatížení nákladních vozidel a zajištění nákladu. Rovněž mohou běžně provést test na užívání alkoholu zejména po příjezdu trajektů z Německa, Estonska či Švédska.
6.5. Ochrana domácího trhu
Mimo rámec dohod o pohybu zboží, služeb, kapitálu a pracovních sil, smluv o ochraně duševního vlastnictví (s EU nebo bilaterálně) či legislativy pokrývající vojenskou a jadernou oblast, existuje poměrně efektivní systém ochrany místního trhu.
Do tohoto systému lze například zařadit formy:
- legislativní (ochrana spotřebitele: přísnější fytosanitární předpisy, kvalitní ekologické obaly, dvojjazyčné nápisy, atd.)
- subvenční (dotace do zemědělství)
- psychologické („co je finské, je kvalitnější", jistý konservatismus v jednání)
Finsko zavedlo v souladu s unijní legislativní úpravou předmětné činnosti s platností od 14. srpna 2009 přísnější pravidla pro zahraniční přepravce. Podle nového zákona je dovoleno zahraničnímu přepravci (z EU nebo EEA) provést se stejným vozidlem nejvýše tři dopravní operace během sedmi dnů po zahájení cesty do Finska. Sedmidenní lhůta začíná dnem, kdy je mezinárodní náklad vyložen na území Finska. Každé vyložení nákladu je považováno za jednu dopravní operaci. Například, byl-li náklad dopraven z přístavu na tři různá místa ve Finsku, bude naplněno ustanovení zákona o třech dopravních operacích. Přepravce musí prokázat počet vykládek, v opačném případě bude dopravní operace přerušena.
V příloze je zpráva o podpoře domácí výroby a formách propagace finských zemědělských produktů.
Souborové přílohy:
-
Označování zemědělských výrobků - prosazování domácí produkce
(38 kB)
http://download.czechtrade.cz/odsi.asp?id=56660
6.6. Zóny volného obchodu
Finsko nemá zóny volného obchodu a řídí se společnou obchodní politikou EU. V rámci této politiky se v rozvoji obchodních vztahů s jednotlivými státy a skupinami států angažuje prostřednictvím EU.
Pozn.: Dvoustranný rozměr obchodních vztahů s EU charakterizuje velký počet preferenčních dohod a ujednání, meziregionálních iniciativ a dalších dohod. Mezi nejvýznamnější patří preferenční obchodní dohody, dohody a jiné úpravy pro poskytování jednostranných preferencí. EU je rovněž aktivní v řadě regionálních obchodních iniciativ (např. regionální forum ASEM, ASEAN aj.).
Internetové odkazy:
Souhrnná teritoriální informace
Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)
