- 4.1. Zhodnocení hospodářského vývoje za minulý rok, předpověď dalšího vývoje
- 4.2. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (HDP/obyv., vývoj objemu HDP, podíl odvětví na tvorbě HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti)
- 4.3. Průmysl – struktura, tempo růstu, nosné obory
- 4.4. Stavebnictví
- 4.5. Zemědělství – vývoj, struktura
- 4.6. Služby
- 4.7. Infrastruktura (doprava, telekomunikace, energetika – z toho jaderná)
- 4.8. Přijímaná a poskytovaná rozvojová pomoc
4.1. Zhodnocení hospodářského vývoje za minulý rok, předpověď dalšího vývoje
Hospodářský vývoj v roce 2011
V roce 2011 došlo k růstu HDP o 1,7%. Pro rok 2012 se odhaduje nárůst HDP o 0,2%. Současně se předpokládá snížení deficitu SR na 4,5% HDP v roce 2012 a 3% HDP v roce 2013. Veřejný dluh se za rok 2011 vyšplhal na částku 1717,3 mld EUR (85,8% HDP).
| Vývoj a odhad vývoje HDP | ||||||
| 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 | |
| HDP Francie (M EUR v PPS) | 1723001.1 | 1733936.4 | 1632969.4 | 1704215,1 | 1756517,6 (f) | 1805876,0 (f) |
| EU 27 | 12395415.0 | 12495402.9 | 11790842.2 | 12255454,4 | : | : |
| HDP Francie (M EUR v běžných cenách) | 1895284.0 | 1948511.0 | 1907145.0 | 1932801,5 | 1987699,4 (f) | 2027969,8 (f) |
| EU27 | 12395415.0 | 12495402.9 | 11790842.2 | 12255454,4 | 12629458,3 | 12937531,9 (f) |
| HDP (EUR/capita, PPS) | 27000 | 27000 | 25300 | 26300 | 26700 (f) | : |
| EU27 | 25000 | 25100 | 23600 | 24400 | : | : |
| zdroj: Eurostat; f-forecast | ||||||
Nejbohatšími regiony ve Francii z hlediska výše HDP na obyvatele je oblast velké Paříže, Rhône-Alpes, Alsasko a Normandie. Naopak nejchudší jsou zámořské departmenty (Guyane, Réunion, Guadeloupe, Martinique) a Korsika.
| Vybrané makroekonomické ukazatele - Francie | |||||
| 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | |
| HDP Francie GDP/capita in PPS (EU 27=100) | 109 | 108 | 108 | 107 | 107 |
| HDP Francie (M EUR v běžných cenách) | 1806430.4 | 1895284.0 | 1948511.0 | 1907145.0 | 1932801,5 |
| HDP (EUR/capita, PPS) | 25700 | 27000 | 27000 | 25300 | 26100 |
| růst HDP (%) | 1,9 | 2,2 | 0,4 | -2,25 | 1,5 |
| Inflace (av; %; HICP) | 1.9 | 1.6 | 3.2 | 0.1 | 1,5 |
| Nezaměstnanost (%) | 8,8 | 8,0 | 7,4 | 9,1 | 9,3 |
| export (M eur v běžných cenách) | 394 622 | 406 460 | 417 500 | 345 810 | 389 357 |
| import (M eur v běžných cenách) | 424 550 | 448 955 | 473 428 | 389 694 | 438 750 |
| saldo obchodní bilance (M eur) | -29 928 | -42 495 | -55 928 | -43 884 | -49 393 |
| BÚ platební bilance (Mld eur) | -9,2 | -18,9 | -37,1 | -36,8 | -33,7 |
| Deficit SR (miliardy EUR) | -41,066 | -51,433 | -65,677 | -144,849 | -136,5 |
| Deficit (%HDP) | -2,3 | -2,7 | -3,3 | -7,5 | -7,1 |
| Veřejný dluh (%HDP) | 63,7 | 63,8 | 67,4 | 77,4 | 76,5 |
| zdroj: INSEE ,Banque de France,Eurostat, FR MF, f- forecast | |||||
| Přidaná hodnota v ceně minulého roku (mld eur) | ||||||
| 2010T1 | 2010T2 | 2010T3 | 2010T4 | 2011T1 | 2011T2 | |
| zemědělství | 8,06 | 8,53 | 8,8 | 8,89 | 8,2 | 8,2 |
| průmyslová odvětví | 54,7 | 55,3 | 55,3 | 55,8 | 56,6 | 56,5 |
| stavebnictví | 20,6 | 20,5 | 20,4 | 20,2 | 20,2 | 20,3 |
| obchodní služby | 227,1 | 228,5 | 229,6 | 230,5 | 233,3 | 233,2 |
| ostatní služby (neobchodní) | 86,8 | 86,9 | 87,0 | 87,0 | 87,4 | 87,6 |
| celkem | 397,4 | 399,2 | 400,4 | 401,5 | 405,5 | 405,6 |
| Source: INSEE, Comptes Nationaux, z 28.8.2011 | ||||||
Nová protideficitní strategie pro roky 2011-2012
V srpnu 2011 představil francouzský předseda vlády François Fillon protideficitní strategii 2011-2012. Francouzská vláda chce získat na zrušení daňových úlev, snížení výdajů a zavedení nových daní dodatečnou částku 1 mld EUR v roce 2011 a 11 mld EUR v roce 2012. Chce zrušit zvýhodnění týkající se velkých podniků, současně zavádí zdanění nejvyšších příjmů fyzických osob, zvyšuje daně na tabák, alkohol a zavádí daně na slazené nápoje. Strategie byla schválena francouyskou vládou 28. září v rámci zákona o státních financích.
Nová strategie současně i přináší přehodnocení hospodářského výhledu na roky 2011/2012. Kvůli nulovému hospodářskému růstu 2. čtvrtletí 2011 vláda snížila odhady růstu pro rok 2012 z 2,25% na 1,7%.
Nová strategie představuje plán oddlužení a snížení deficitu SR.
Nová sazba daně z příjmu
Jedná se o 3% zdanění příjmů přesahujících 0,5 milionů EUR, která bude aplikovaná na kapitálové příjmy, na které se bežná daň z příjmu nevztahuje. Daň bude zrušena, až dosáhne deficit SR 3%. Podle plánů by se tak mělo stát v roce 2013. Očekávaný výnos z daně je 200 milionů EUR.
Nové daně a navýšení starých odvodů
Stát ohlásil 10 mld EUR dodatečných daňových příjmů v roce 2012.
V rámci těchto opatření dojde mimo jiné k navýšení sazby daně z tabáku o 6% v říjnu 2011 a o tu samou částku v roce 2012. Navýšena bude i daň z alkoholu (o 90 centů/ litr).
Rovnež bude od roku 2012 zavedena tzv. "obézní daň", která představuje zdanění slazených nápojů částkou 3,6 centů za litr nápoje. Tato daň by měla přinést příjmy ve výši 120 milionů EUR.
Reforma se nedotkne nižší sazby DPH na restaurátorské služby.
Finanční plán pro rok 2012
Finanční plán pro rok 2012 se opírá o zamýšlené reformy vyhlášené prezidentem Sarkozym dne 29. ledna 2012, po summitu ze dne 18. ledna 2012.
Tento plán je zaměřen na několik hlavních bodů. Jedná se o:
- Zvýšení konkurenceschopnosti Francie
- Kapitalizaci bankovního sektoru bez vlivu na bilanci státu
- Opatření pro rozvoj vzdělávání
- Zavedení daně z finančních transakcí
- Návrh posílení opatření pro boj proti neplnění daňových povinností
Zlepšení konkurenceschopnosti Francie
Pro zvýšení konkurenceschopnosti Francie, finanční plán pro rok 2012 navrhuje několik opatření, které by měly vést ke snížení nákladů na pracovní síly. A to definováním nového rozsahu rodinných přídavků ( snížení o 13 miliard euro pro podniky).
Tato reforma je financovaná zvýšením DPH z 19,6% na 21,2% (platným od 1. října 2012 ( a současně zvýšením o 2 procentní body daně- tzv. obecného sociálního příspěvku (CSG) na majetkové příjmy.
Toto opatření se bude podle francouzské vlády týkat 97% pracovních míst v zemědělství, 82% pracovních míst v automobilovém průmyslu a 2/3 míst v ostatních průmyslových oborech.
Dalším opatřením pro zvýšení konkurenceschopnosti Francie bude možnost uzavírání pracovních smluv nad rámec zákonem stanovené pracovní doby- 35 hodin/týdně.
Zavedení daně z finančních transakcí
Zavedením této daně francouzská vláda očekává příjmy ve výši 1 miliardy euro. Daň z finančních transakcí by měla začít platit od 1. srpna 2012.
Tato nová daň byla inspirovaná tzv. kolkovným, které platí pro City of London. Konkrétně se jedná o zdanění veškerých transakcí ve francouzských akciích, CDS (credit default swap) a dalšího finančního obchodování sazbou 0,1%.
Francouzská vláda tímto krokem chce současně zabránit mezinárodním daňovým únikům.
Nezaměstnanost
Francouzská vláda plánuje bojovat s rostoucí nezaměstnaností pomocí opatření na trhu nemovitostí, podporou úvěrování malých a středních podniků a podporou zaměstnanosti mladých lidí. Nové právní předpisy by měly přinutit podniky s více než 250 zaměstnanci v letech 2012-2015 povinně zaměstnávat minimálně 5% absolventů. Dále by měly být podpořeny učňovské obory.
Trh nemovitostí
Ve Francii je nedostatek nových bytových jednotek odhadnut na cca 900 000, což drží cenu nemovitostí vysoko. V dalších třech letech by proto měla být uvolněna stavební povolení tak, aby rozměr nových staveb či přestaveb stoupnul o 30%. Dále stát hodlá uvolnit svůj pozemkový fond a zpřístupnit výstavbě své nevyužité pozemky. Tato plánovaná opatření by měla vést podle odhadů k výstavbě 220 000 bytů do roku 2015.
Průmyslová banka- úvěry pro malé a střední podniky
Pobočka státní banky Oseo (100% vlastnictví), Oseo Industrie zahájila v březnu 2012 svou činnost. Jedná se o nově zřízenou průmyslovou banku. Je dotována částkou 1 mld EUR z vlastního kapitálu. tato průmyslová banka počítá s poskytnutím soukromých půjček malým a středním firmám do výše 10 mld EUR.
Cílem je rozšířit počet malých a středních společností s více než 250 zaměstnanci. V současné chvíli je tento počet ve Francii odhadován na 4700, což je dvakrát méně než v Německu a Velké Británii.
Strategický investiční fond
Strategický investiční fond byl založen v roce 2008 k ochraně strategických ekonomických odvětví země.
Fond investuje do výše 20 mld eur do FR strategických firem a MSP (přičemž 6 mld má k dispozici, 14 pak je uloženo v podílech FR firem). Fond je dceřinou společností Caisse des depots et consignation (CDC), která vlastní 51%. 49% fondu je ve vlastnictví státu.
Fond operuje od roku 2009 a je svým způsobem suverénním fondem s menšinovým podílem ve společnostech. Při jeho založení stát vložil do fondu 6 mld EUR. Do konce roku 2009 se suma zvýšila na 20 mld EUR, z toho 14 mld EUR ve formě investičních podílů vlastněných CDC a státem ve strategických společnostech (Air France, renault, atd.), 6 mld EUR ve formě finančních prostředků.
V květnu 2011 francouzské ministerstvo hospodářstí rozhodlo o posílení dotací do strategického fondu o částku 1,5 mld EUR, z toho 500 mil. EUR v roce 2011 v podobě dlouhodobého úvěru.
Fond je na 20. místě ve světovém žebříčku státních investičních fondů.
Od založení fondu bylo k březnu 2011byly uskutečněny investice v celkové hodnotě 3,82 mld EUR. Z toho se jedná o přímé investice do 42 společností ve výši 2,4 mld EUR. Zbytek prostřednictvím kapitálových účastí v 756 společnostech. Nejdůležitější investicí byla investice do výrobní společnosti STMicroelectronics v březnu 2011 ve výši 695 mil.EUR. Nejvíce je investováno do průmyslových odvětví, informačních technologií a komunikace a do vědních oborů.
Kapitálové účasti fondu:
3S Photonics, Aéroports de Paris, Accor, Air France, Air Liquide, Alcan EP (od srpna 2010), Alcatel-Lucent, Altran Technologies, Assystem, Avanquest, Bontoux, Carbone Lorraine, Cegedim, Cerenis Therapeutics (od července 2010), CGG Veritas (od června 2010), Chantiers de l’Atlantique, Cylande (od května 2010), Dailymotion, Daher, Danone, Eiffage, Eutelsat Communications, Farinia Group, Forenap, France Telecom, Frey Nouvelles Energies, Gemalto, GLI International (od ledna 2010), Groupe Carso (od roku 2011), Groupe Limagrain Holding (od března 2010), Groupe Gruau (od ledna 2010), Groupe Lagardère, Imerys, Initiative pour la Santé (od února 2010), INSIDE Contactless (od května 2010), Led to Lite, Mader (od května 2010), Mecamidi, Meccano, Mecachrome, Nexans, Nexity, Nicox, OpenPortal, Renault, SAUR, Schneider Electric, Séché Environnement, SODEXO, SOPROL, STMicroelectronics, STX France Cruise, TDF, Technip, Ubisoft Entertainment, Valeo, Vallourec, Vivendi, Windhurst Industries (předpoklad od první poloviny roku 2011), Zodiac Aérospace.
V roce 2010 Strategický investiční fond investoval do společností 2,4 mld EUR. Jednalo se o společnosti jako například STMicroelectronics, Vallourec, CGG Veritas nebo Gemalto.
Pro rok 2011 se předpokládájí investice ve výši 2 mld EUR ve formě kapitálových účastí.
Přímé investice Strategického investičního fondu (v milionech eur) do 31.7.2010
| Společnost | Velikost investice v milionech EUR |
| 3S Photonics | 5 |
| Avanquest | 8 |
| BioSpace Med | 3,5 |
| Bontoux SA | 3,7 |
| Carbone Lorraine | 30 |
| Cegedim | 118 |
| Cerenis | 10 |
| CGG Veritas | 178 |
| Cylande | 12 |
| Cytheris | 3,4 |
| Daher | 69 |
| Dailymotion | 7,5 |
| Farinia | 20,5 |
| Forenap | 6 |
| Frey Energies Nouvelles | 7 |
| Gémalto | 176 |
| GLI Intl | 5 |
| Grimaud | 40 |
| Gruau | 12,5 |
| Innate Pharma | 11 |
| Inside Contact Less | 10 |
| IPS | 7 |
| Led to Lite | 4,2 |
| Limagrain | 151,5 |
| Mader | 11,5 |
| Mécachrome | 15 |
| Meccano | 2,2 |
| Nalod’s | 4,5 |
| Nexans | 59 |
| Nexway | 8 |
| NiCox | 24,5 |
| Peters Surgical | 3,5 |
| Technip | 113 |
| Valéo | 24 |
| Vallourec | 234 |
| Celkem | 1398 |
Zdroje: francouzský denní tisk, www.fonds-fsi.fr, www.senat.fr
Projekty PPP
Strategický investiční fond byl u zrodu několika odvětvových fondů, které se věnují určité oblasti nebo určitému typu podniků. Tyto fondy jsou hojně finančně dotovány nejen ze strany Strategického investičního fondu, ale také finančními a průmyslovými partnery.
| Projekt | Sektor | miliony EUR |
| FMEA | Automobilový | 200 |
| Innobio | Biotechnologie | 140 |
| Bois | Dřevařský | 5 |
Politika inovací
Francouzský prezident představil koncem FR předsednictví v Radě EU mnohaletý plán na podporu VaV: jako hlavní osu určil nanotechnologie (Plán Nanno’Innov), které se opírají zejména o centra v Saclay, Toulouse (centrum CEA-Commissariat à l’Energie atomique neboli Komise pro Atomovou energii) a v Grenoblu. Finanční prostředky dotující tento program jsou v současné době ve výši 70 mld EUR. Snahou státu je, aby byly postupně navýšeny na částku 350 M EUR během 5-ti let.
Odhad vývoje v roce 2011
Hospodářský růst by měl podle odhadů růst tempem 2,5% v roce 2011. Toto tempo růstu by se mělo držet na stejné úrovni i pro následující 3 roky.Státní dluh by se měl podle odhadů ekonomů z 82,9% HDP v roce 2010 zvýšit na 86,2% HDP v roce 2011. Pokles státního dluhu se očekává až v roce 2013. Veřejný deficit by se měl v tomto roce snížit na 6% HDP (oproti 7,7% v roce 2010).
Podle francouzského Sdružení průmyslových svazů GFI (Groupement des fédérations industrielles) se francouzskému průmyslu daří lépe, ale úroveň aktivit stále nedosáhla na původní úroveň před krizí v roce 2008. Rozdíl mezi Francií a Německem se zvětšuje od roku 1999. Ve 2. trimestru 2010 ecport výrobků a služeb do zahraničí tvořil u Francie 25 % HDP, zatímco u Německa 46,1% HDP. Sdružení zahájilo plán na obnovu průmyslové činnosti, zaměřený na konkurenceschopnost a atraktivitu.
Podle INSEE (FR statistický úřad) bylo v roce 2010 založeno 622 039 nových podniků (oproti 580 193 v roce 2009). Tento počet je vysvětlený faktem, že 1 podnik ze dvou je založený živnostníkem. Ti využívají výhodného režimu pro živnostníky, fungujícího od roku 2009. Pozitivní vývoj se očekává i pro rok 2011.
Podle průzkumů z ledna 2011 (INSEE) obchodní manažeři odhadují, že investice ve zpracovatelském průmyslu se snížily v roce o 2%. Pro rok 2011 naopak předpokládají nárůst investic o 14%. Tento nárůst by měl být nejvýznamnější v papírenském a dřevozpracujícím průmyslu, dále ve farmaceutickém průmyslu, hutním a kovozpracujícím průmyslu. Významný by měl být i nárůst investic v odvětví potravinářství a dopravních prostředků.
Podle předpokladů finančního plánu se odhaduje nárůst kupní síly o 1,6% v roce 2011. Vliv na toto mírné tempo růstu má krize veřejných financí a s ní spojená přijatá opatření vlády ve věcech daní a sociálních podpor. Dále pak také špatná finanční situace francouzských podniků, která povede jen k malému zvyšování platů a samozřejmě inflace.
Oproti předpokladům, tempo nárůstu zaměstnanosti bylo v roce 2010 větší než odhadované. V prognózách pro příští období by tato dynamika měla vydržet. Zaměstnanost bude i nadále růst mírným tempem. Ve třetím čtvrtletí 2010 byla míra nezaměstnanosti v metropolitní Francii 9,3% aktivní populace. Nadále bude pomalu klesat a měly by dosáhnout úrovně 9,1% v polovině roku 2011. Stále špatná situace na trhu práce se projevuje na průměrných mzdách. Ty by měly narůstat jen o málo rychleji než inflace v tomto roce. Reálné mzdy proto zůstanou nízké. Předpokládá se nárůst pouze o 0,1% za čtvrtletí.
Spotřební výdaje domácností rostly v roce 2010 o 1,6%. V lednu 2011 ukázaly první odhady pokles na pouhých 0,5%. Podle INSEE je tento pokles způsobený snížením spotřebních výdajů na automobily (konec šrotovného). Naproti tomu spotřebitelské výdaje na vybavení domácností se zvýšily na 2,4%. Nicméně tyto údaje nemusí nutně znamenat, že rok 2011 bude špatný. V letech 2008-2009 v plném období krize, výdaje domácností vzrostly z 0,5% na 0,6%.
V prosinci 2010 se výroba ve zpracovatelském průmyslu nijak nezvýšila (- 0,1%., Za celý rok 2010, se průměrně zvýšila o 5,7%. Co se týče stavebnictví, dochází k obnově rostoucího tempa. Dochází k výstavbě nových bytových fondů a zvyšující se poptávka po úvěrech naznačuje, že investice domácností do výstavby bydlení poroste nejméně ve třech následujících čtvrtletích. Stejně tak i obchodní investice do výstavby by měly narůstat ve druhém trimestru roku 2011.
Francouzský průmysl byl velmi zasažený krizí v roce 2008. Prezident Sarkozy proto v roce 2010 představil plán k reorganizaci průmyslu. Tato série opatření by měla vést k cílovému nárůstu průmyslové produkce o 25% v rámci 5-ti let.
Co se týče zahraničního obchodu Francie, i přes podporovaný export, saldo zahraničního obchodu zůstalo negativní ve dvou posledních čtvrtletích roku 2010. Očekává se, že díky postupnému vyčerpání zásob a snížené domácí poptávce dojde ke snížení importu. Saldo zahraničního obchodu by tak mělo být neutrální. V roce 2011 se předpokládá nárůst exportu o 3 až 4%.
Na konci roku 2010 prosadila francouzská vláda i přes značný odpor veřejnosti důchodovou reformu. Reforma byla následně schválena prezidentem Sarkozym.
Klíčovým prvkem této reformy je posunutí hranice zákonného odchodu do penze ze 60ti na 62 let, a ze 65ti na 67 let v případě nároku na plnou penzi.. Nejvíce se reforma dotkne veřejného sektoru. Toto navyšování bude probíhat postupně po dobu 4 měsíců, od 1.7.2011. Reforma se týká všech pracovních režimů, s výjimkou speciálních režimů (veřejná doprava, EdF, GDF Suez), pro které by mělo opatření začít platit od roku 2017.
Dále reforma plánuje vyrovnání 30ti miliardového deficitu v penzijních výdajích.
Hospodářský růst poroste v roce 2010 zejména díky svému "tradičnímu pohonu" -a to domácí spotřebě.
| Vývoj a odhad vývoje HDP | |||||||
| 2005 | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 | |
| HDP Francie (M EUR v PPS) | 1565736.6 (b) | 1629822.8 | 1723001.1 | 1733936.4 | 1632969.4 | 1692870.5 (f) | 1750330.1 (f) |
| EU 27 | 11070488.2 (b) | 11697932.7 | 12395415.0 | 12495402.9 | 11790842.2 | 12045432.6 (f) | 12435907.6 (f) |
| HDP Francie (M EUR v běžných cenách) | 1726068.0 | 1806430.4 | 1895284.0 | 1948511.0 | 1907145.0 | 1946564.0 (f) | 2005213.2 (f) |
| EU27 | 11070488.2 | 11697932.7 | 12395415.0 | 12495402.9 | 11790842.2 | 12045432.6 (f) | 12435907.6 (f) |
| HDP (EUR/capita, PPS) | 24900 (b) | 25700 | 27000 | 27000 | 25300 | : | : |
| EU27 | 22500 (b) | 23700 | 25000 | 25100 | 23600 | : | : |
| zdroj: Eurostat; f-forecast | |||||||
| Odhad budoucího vývoje vybraných ukazatelů - Francie | |||
| %změna v objemu, pokud není uvedeno jinak | 2009 | 2010 | 2011 |
| HDP Francie (Mld EUR v běžných cenách) | 1907 | 1947 | 2005 |
| růst HDP - objem (%) | -2,6 | 1,5 | 1,7 |
| spotřební výdaje domácností | 0,6 | 1,6 | 1,5 |
| investice podniků | -8,0 | -1,4 | 3,3 |
| export | -12,4 | 9,9 | 6,4 |
| import (M eur v běžných cenách) | -10,7 | 7,7 | 6,9 |
| míra inflace | 0,1 | 1,5 | 1,7 |
| zdroj:FR MF | |||
Francouzské klastry
Francouzská vláda s cílem řešit ekonomické problémy vyhlásila 12. července 2005 rozsáhlý program posílení konkurenční schopnosti FR průmyslu. Premiér D. Villepin specifikoval 67 průmyslových, vzdělávacích a výzkumných center (pôles de compétitivité), do kterých se zavázala FR vláda investovat v letech 2006 – 2008 ročně 500 milionů eur.
Pro Francii jsou labelizované klastry úspěchem. Měly především pozitivní dopad na regionální rozvoj, vznik MSP a podporu inovací a VaV.
Po úspěchu první etapy klastrů v letech 2006-2008 se francouzská vláda rozhodla pro léta 2009-2012 vytvořit nový program posílení konkurenčních schopností Francie (Pôle 2.0). Ve druhé fázi se francouzská vláda rozhodla investovat celkovou částku 1,5 miliardy EUR.
Kromě podpory stávajících center výzkumu a vývoje, jenž tvoří základ první etapy posílení konkurenčních schopností francouzského průmyslu, se Francie rozhodla zaměřit program pro léta 2009-2012 na celkem tři oblasti. První fáze je zaměřena na posílení vedení a strategického řízení klastrů. Další část se snaží hledat nové formy financování především pro oblast inovací. Třetí oblast programu má úkol rozvoj ekosystému inovací a růstu, včetně zajištění většího přílivu soukromých financí a nalezení lepších příležitostí v oblasti územní spolupráce.
Více informací o FR klastrech viz.:http://www.competitivite.gouv.fr/index.php
Inflace
Inflace dosáhla roku 2010 1,5%. Pro rok 2011 se odhaduje inflace 1,7%.
Veřejné finance
Dluh veřejných financí Francie stoupl z 90 miliard euro v roce 1980 (20,7% HDP) na 1 138 miliard eur v roce 2005, což představuje zhruba 66% HDP. V roce 2010 dosáhl veřejný dluh 83,5% HDP, deficit SR dosáhl 8,2% HDP.Očekává se, že veřejný dluh vzroste v roce 2011 na 95,5 mld EUR a deficit SR poklesne na 5,7% HDP.
Na podzim 2010 vláda schválila rozpočet pro rok 2011. Hlavním cílem je snížení veřejného dluhu na 6% HDP (ze současných 8%). Jsou plánovány úspory ve výši 40 mld eur. Hlavními opatřeními pro dosažení úspor je snížení provozních výdajů státu o 5% (7 mld eur), ukončení realizace protikrizového plánu (16 mld eur) a odstranění daňových mezer (10 mld eur). Současně růst HDP o 1,7% by měl přinést 7 mld eur.
Mzdy
Minimální mzda (SMIC) stanovená zákonem patří ve Francii mezi nejvyšší v EU (po Lucembursku, Nizozemsku a Belgii). Od 1.ledna 2011 byla valorizována na 9 eur/hod. Při plném pracovním úvazku (pracovní týden 35 hodin, tedy 151,67 hodin/měsíc) hrubá mzda dosahuje měsíčně 1365 EUR.
Nezaměstnanost
Podle odhadů INSEE byla míra nezaměstnanosti v metropolitní Francii v roce 2010 9,7%, což představuje zhruba 2,6 milionů nezaměstnaných.
Podle čtvrtletních statistik došlo od začátku roku 2011 ke snížení míry nezaměstnanosti na 9,6%, což představuje pokles počtu nezaměstnaných osob o cca 19 300. Předpovědi pro rok 2011 stanovují míru nezaměstnanosti na 9%.
Nezaměstnanost se nejvíce dotýká lidí nově vstupujících na trh práce ve věkové skupině od 15-24 let (čerství absolventi, vyučení, atd.) a také lidí ve věkové skupině nad 50 let. Ve druhém semestru 2011 byla nezaměstnanost na úrovni 9,1%. Nezaměstnanost ve věkové skupině 15-24 let se ve druhém semetru tohoto roku vyšplhala na 21,9%.
Prioritou vlády je snížit nezaměstnanost mladých lidí. Jako závazek si pro rok 2011 stanovila zdvojnásobení vytvořeného počtu pracovních míst.
Zahraniční obchod
| Bilance zahraničního obchodu- Francie | |||||
| M eur | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 (p) |
| Export | 406 460 | 417 500 | 345 977 | 392 521 | 207 724 |
| Import | 448 776 | 473 428 | 390 200 | 443 963 | 245 222 |
| Saldo | -42 495 | -55 928 | -44 223 | -51 442 | -37 498 |
| zdroj: DGDDI, Ministerstvo financí | |||||
(p) předpověď
Naposledy byla francouzská obchodní bilance vyrovnaná v roce 2003. Od té doby je deficitní. Tradičně nejvíce ji zatěžují platby za energetické zdroje (ropa, plyn). Největšími vývozními položkami jsou dlouhodobě letadla a satelity.
Vývoj v roce 2010
Výrazný pokles zahraniční výměny v letech 2008-2009 byl způsoben dopadem hospodářské krize. V roce 2010 dochází ke znovuoživení zahraničního obchodu. Ta ovšem nadále zůstává pod úrovní před krizí.
Nejdůležitějším vývozním článkem obchodní výměny jsou letadla. Dalším důležitým vývozním artiklem jsou meziprodukty (chemické výrobky, kovy), zařízení (elektrická, elektronická), automobily, zemědělské produkty (víno, cereálie) , kosmetické a farmaceutické výrobky.
Prodej automobilů byl v roce 2010 podporován zejména díky pokračujícímu šrotovnému v Evropě.
Kromě energie, nárůst importu se vysvětluje zejména obnovením dovozu meziproduktů. Jedná se zejména o kovové výrobky (+25,0%) a chemické výrobky (19,6%) ze strany evropských dodavatelů. Po podpoře dovozu strojů a zařízení z nejrůznějších oborů a dále elektrických zařízení v roce 2009, dochází k jeho poklesu v roce 2010.
Úspěch airbusů v roce 2010
V roce 2010 dosáhl vývoz francouzských airbusů zvýšení o 18% oproti roku 2009. To přestavuje částku 18,9 mld EUR. Nejvýznamnější zónou dovozu airbusů je Asie (+52,8%). Nejvýznamnějším klientem je Čína, za ní Singapur a na třetím místě Austrálie.
V roce 2010 bylo současně prodáno 11 satelitů (3 do Ruska) v celkové částce 856 M EUR.
Teritoriální rozdělení FR zahraničního obchodu
Dlouhodobě Francie vyváží zejména do zemí Eurozóny (Německo, Itálie, nové členské země). Významnými partnery Francie jsou třetí země, Asie a dále Amerika, Afrika a Blízký východ. Zejména asijské země se stávají stále více důležitým obchodním partnerem (v roce 2010 je nárůst vývozu 29,4%, nárůst dovozu o 22,5%). Tahounem mezi těmito zeměmi v rámci obchodních vztahů je Čína.
Dalším významným obchodním partnerem je v rámci třetích zemí Rusko. Nárůst vývozu do této země je 23,6% a dovozu 30,7% v roce 2010.
Francie se v oblasti exportu často srovnává s Německem, které dokázalo novým dynamicky rostoucím trhům své výrobky nabídnout a má také lepší a efektivnější podporu MSP. 2/3 francouzských vývozů míří do eurozóny, která v poslední době nerostla nijak závratným tempem a která je výrazně zasažená hospodářskou krizí. FR vývoz má problém rychle zareagovat na krizi a přeorientovat se na nové dynamické země. Problémy francouzské obchodní bilance jsou navíc dlouhodobé – vývozy klesají již od roku 1998, tedy od doby, kdy byla zavedena 35 hodinová pracovní doba.
Po poklesu v předcházejících dvou letech, vývozy do EU vzrostly v roce 2010 o 10,9%. Dovozy z EU vzrostly o 11,6% (oproti poklesu o 17,7% v roce 2009).
Problémy FR zahraničního obchodu
Akuálním zdrojem negativních výsledků zahraničního obchodu Francie je finanční krize, která se projevila především v roce 2009 a celkově tak zbrzdila světový obchod. S následky krize se většina zemí včetně Francie stále vypořádává.
I když je Francie pátou největší světovou exportní velmocí a druhou v Eurozóně, podíl francouzských výrobků na celosvětovém vývozu poklesl za posledních třicet let ze 6% (1980) na 3,8% (2010). Za hlavní problém je považováno špatné zaměření na cílové trhy Francie. Francie se v oblasti exportu často srovnává s Německem. Zatímco Německo se velmi rychle přeorientovalo na rozvíjející se země, Francie zůstala více orientovaná na Eurozónu, kde ovšem její podíl na vývozu také poklesl( ze 17% v roce 1998 na 13% v roce 2010). Kromě toho, Francie ztratila svou komparativní výhodu- ceny konkurující cenám německých výrobků, což bylo způsobeno zejména nárůstem nákladů na práci.
Dalším nedostatkem Francie oproti Německu je nedostatečná podpora MSP ze strany státu. Ty jsou, na rozdíl od velkých skupin, přítomny na zahraničních trzích jen v malé míře. V exportním plánu na rok 2011 ministr zahraničního obchodu, Pierre Lellouche, stanovil podporu MSP jako jeden z hlavních cílů.
4.2. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (HDP/obyv., vývoj objemu HDP, podíl odvětví na tvorbě HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti)
58,4
| Vybrané makroekonomické ukazatele - Francie | |||||
| 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 | |
| HDP Francie GDP/capita in PPS (EU 27=100) | 108 | 108 | 107 | 107 | : |
| HDP Francie (M EUR v běžných cenách) | 1895284.0 | 1948511.0 | 1907145.0 | 1932801,5 | 1987699.4 (f) |
| HDP (EUR/capita, PPS) | 27000 | 27000 | 25300 | 26100 | : |
| růst HDP (%) | 2,2 | 0,4 | -2,25 | 1,5 | 1.7 (f) |
| Inflace (av; %; HICP) | 1.6 | 3.2 | 0.1 | 1,5 | 2,1 |
| Nezaměstnanost (%) | 8,0 | 7,4 | 9,1 | 9,7 | 9,7 |
| export (M eur v běžných cenách) | 406 460 | 417 500 | 345 977 | 392 521 | 428 802 |
| import (M eur v běžných cenách) | 448 955 | 473 428 | 390 200 | 443 963 | 498 394 |
| saldo obchodní bilance (M eur) | -42 495 | -55 928 | -44 223 | -51 442 | -69 592 |
| BÚ platební bilance (Mld eur) | -18,9 | -37,1 | -36,8 | -40 | -43,1 |
| Deficit SR (miliardy EUR) | -51,433 | -65,977 | -144,849 | -149,20 | -91,993 |
| Deficit (%HDP) | -2,7 | -3,3 | -7,5 | 8,2 | 6,0 |
| Veřejný dluh (%HDP) | 63,8 | 67,4 | 77,4 | 83,5 | 86,2 |
| zdroj: INSEE ,Eurostat, Douanes, CPE (Centre de prévision de L`Expansion), Banque de France | |||||
Ekonomická aktivita v jednotlivých sektorech
| Výroba podle odvětví - hodnota v běžných cenách (mld eur) | ||||||
| 2010T3 | 2010T4 | 2011T1 | 2011T2 | 2011T3 | 2011T4 | |
| zemědělství | 7,7 | 7,8 | 7,9 | 7,9 | 8,1 | 8,1 |
| průmyslová odvětví | 54,6 | 55,3 | 56,8 | 56,9 | 57,9 | 58,4 |
| stavebnictví | 26,2 | 25,6 | 26,1 | 26,5 | 26,9 | 27,4 |
| obchodní služby | 249,0 | 249,8 | 253,8 | 254,5 | 255,2 | 256,9 |
| ostatní služby (neobchodní) | 98,4 | 98,7 | 99,5 | 100,0 | 100,5 | 101 |
| celkem | 435,9 | 437,3 | 444,1 | 445,9 | 448,8 | 451,9 |
| Source: INSEE, Comptes Nationaux, z 25.4.2012 | ||||||
| Přidaná hodnota v ceně minulého roku (mld eur) | ||||||
| 2010T3 | 2010T4 | 2011T1 | 2011T2 | 2011T3 | 2011T4 | |
| zemědělství | 8,1 | 8,1 | 8,3 | 8,4 | 8,5 | 8,5 |
| průmyslová odvětví | 55,3 | 55,8 | 56,6 | 56,1 | 56,4 | 56,2 |
| stavebnictví | 20,4 | 20,2 | 20,2 | 20,3 | 20,5 | 20,5 |
| obchodní služby | 229,6 | 230,5 | 233,3 | 233,2 | 234,3 | 234,6 |
| ostatní služby (neobchodní) | 87,0 | 87,0 | 87,4 | 87,6 | 87,8 | 88,0 |
| celkem | 400,4 | 401,5 | 405,8 | 406,0 | 407,2 | 407,8 |
| Source: INSEE, Comptes Nationaux, z 25.4.2012 | ||||||
4.3. Průmysl – struktura, tempo růstu, nosné obory
| Průmysl - měsíční vývoj indexu výroby (výroba roku 2005 = 100) | |||||||
| 201106 | 201107 | 201108 | 201109 | 201110 | 201111 | 201112 | |
| Průmysl | 93,4 | 95,1 | 95,8 | 92,8 | 91,9 | 93 | 91,8 |
| zpracovatelský průmysl | 92,9 | 94,5 | 95,5 | 92,4 | 91,4 | 92,8 | 91,7 |
| zemědělský a potravinářský | 105,3 | 106,3 | 104,3 | 105,9 | 104,4 | 105,1 | 104,8 |
| koksárenství a rafinérie | 77,6 | 74,2 | 75,7 | 74,6 | 76,7 | 78,9 | 79,5 |
| elektrospotřebiče a elektronika | 90,4 | 94,7 | 98,5 | 92,5 | 91,9 | 94 | 90,2 |
| - informační a výpočetní technika | 91,4 | 98,3 | 95,9 | 93,5 | 95,6 | 97,6 | 90,6 |
| - elektrospotřebiče a elektronika | 98,9 | 101,8 | 105,7 | 101,5 | 100,3 | 102,5 | 101,5 |
| - stroje a vybavení | 84,8 | 87,9 | 96,1 | 86,5 | 84,3 | 86,4 | 83,4 |
| transportní vybavení | 88,4 | 90,8 | 88,6 | 85,1 | 86,1 | 87,8 | 87,9 |
| - automobilový průmysl | 73,0 | 74,4 | 74,7 | 68 | 68,4 | 70,6 | 69 |
| - ostatní vybavení pro transport | 119,7 | 124,4 | 117,0 | 119,9 | 122,1 | 123,1 | 126,7 |
| ostatní zpracovatelské výrobky | 92,3 | 93,2 | 94,9 | 91,6 | 90,1 | 91,3 | 90,3 |
| textil, kůže | 61,5 | 61,3 | 59,0 | 59,6 | 57,8 | 58,6 | 56,5 |
| papír, dřevo, tisk | 81,4 | 80,6 | 82,9 | 79,1 | 75,5 | 77,4 | 76,4 |
| chemický průmysl | 114,6 | 113,6 | 113,3 | 109,7 | 108,1 | 109,9 | 110,1 |
| farmaceutický průmysl | 115,1 | 117,1 | 119,9 | 119,9 | 111,6 | 111,4 | 113,7 |
| kaučuk, plasty | 87,9 | 88,5 | 90,5 | 86,7 | 87,6 | 88,9 | 88,2 |
| metalurgie a kovové výrobky | 81,4 | 82,9 | 84,5 | 83,2 | 81,6 | 82 | 80,7 |
| další zpracovatelský průmysl | 108,1 | 110,7 | 113,6 | 103,5 | 105,5 | 108,3 | 105,5 |
| těžba, energie, voda | 97,0 | 99,0 | 98,4 | 95,5 | 95,2 | 94,4 | 92,5 |
| - těžba | 84,6 | 86,7 | 89,6 | 86,7 | 87 | 90,1 | 92,2 |
| - energie | 97,2 | 99,5 | 98,8 | 95,5 | 95,1 | 93,7 | 91,5 |
| - voda a odpadové hospodářství | 104,7 | 104,9 | 101,6 | 101,7 | 102,5 | 103,9 | 101,5 |
| stavebnictví | 94,7 | 94,2 | 96,9 | 88,9 | 95,3 | 96,1 | 95 |
| Zdroj: INSEE | |||||||
| Průmysl - měsíční vývoj indexu výroby - meziroční změny v % | |||||||
| 201106 | 201107 | 201108 | 201109 | 201110 | 201111 | 201112 | |
| Průmysl | -0,5 | 0,9 | 1,0 | 0,8 | -0,6 | -1 | -0,8 |
| zpracovatelský průmysl | -0,4 | 0,4 | 0,5 | 0,5 | -0,6 | -0,7 | -0,5 |
| zemědělský a potravinářský | 0,8 | 1,1 | 0,3 | 0,8 | 0 | -0,5 | -0,9 |
| koksárenství a rafinérie | -5,4 | -1,7 | 0,1 | -0,9 | -0,3 | 1,3 | 4,6 |
| elektrospotřebiče a elektronika | -0,5 | 1,1 | 2,2 | 2,2 | 0,6 | -0,4 | -1,1 |
| - informační a výpočetní technika | -3,0 | 0,0 | 0,5 | 1,8 | -0,5 | -0,7 | -2 |
| - elektrospotřebiče a elektronika | 0,5 | 0,1 | -1,5 | 0,1 | -0,2 | 0,5 | 0,3 |
| - stroje a vybavení | 0,9 | 2,7 | 6,1 | 4 | 1,9 | -0,9 | -1,3 |
| transportní vybavení | -1,0 | 0,5 | 0,0 | -0,7 | -1,8 | 01 | 1,6 |
| - automobilový průmysl | -2,7 | 0,5 | 2,4 | -0,9 | -4,3 | -6,1 | -2,6 |
| - ostatní vybavení pro transport | 0,9 | 0,6 | -3,1 | -0,3 | 1,1 | 8 | 7 |
| ostatní zpracovatelské výrobky | -0,3 | 0,0 | 0,2 | 0,3 | -0,8 | -1,2 | -0,9 |
| textil, klůže | -0,5 | -1,3 | -4,4 | -4,8 | -6,2 | -2,9 | -4,3 |
| papír, dřevo, tisk | -0,9 | -0,5 | 0,2 | -0,4 | -2,2 | -4,1 | -3,9 |
| chemický průmysl | -0,3 | -0,5 | -0,6 | -2,6 | -3 | -3,1 | -0,4 |
| farmaceutický průmysl | 1,3 | 1,7 | 2,5 | 2 | -1,5 | -1,2 | -0,2 |
| kaučuk, plasty | -2,0 | -1,6 | -1,5 | -1,7 | -2 | -1,6 | -0,2 |
| metalurgie a kovové výrobky | -1,7 | -1,2 | 0,0 | 1,4 | 0,1 | -1 | -2,1 |
| další zpracovatelský průmysl | 3,4 | 3,2 | 2,4 | 3,4 | 3,4 | 2,6 | 1,8 |
| těžba, energie, voda | -1,7 | 3,5 | 4,2 | 2,8 | -0,7 | -2,4 | -2,9 |
| - těžba | -3,9 | -2,1 | -1,8 | 0,9 | 0,6 | 1,5 | 2,5 |
| - energie | -2,1 | 4,0 | 5,2 | 3,6 | -0,9 | -3,3 | -3,9 |
| - voda a odpadové hospodářství | 4,0 | 4,4 | -0,2 | -2,8 | 0,1 | 2,8 | 1,7 |
| stavebnictví | -1,5 | -1,4 | -0,5 | -0,4 | 0,7 | -0,1 | -0,7 |
| Zdroj: INSEE | |||||||
Za poslední desetiletí došlo ke snížení pracovních míst v průmyslu o více než 800 000, přitom více než 300 000 z nich bylo zrušeno za poslední tři roky, především jako následek světové hospodářské krize. V roce 2010 došlo k poklesu zaměstnanců v průmyslu o 59 000, v roce 2009 o 167 000 a v roce 2008 o cca 80 000. Celkový počet zaměstnaných v průmyslu tak poklesl z 3,86 M v roce 2000 na 3,04 M v roce 2010. Pokles zaměstanců se týká všech průmyslových odvětví, nejvíce však automobilového průmyslu.
FR zpracovatelský průmysl přispívá k vytváření přidané hodnoty pouze 16% oproti 30% v Německu. Průměru v zemích eurozóny činí 22,4%. Je přitom poměrně silně otevřený. Francie je 2. evropským vývozcem zpracovatelského průmyslu a 5. na světové úrovni. Na vývozu se přitom podílí jen velmi malé procento malých a středních podniků.
Zdroj: francouzský tisk
4.4. Stavebnictví
Největšími firmami v sektoru stavebnictví jsou Vinci, Bouygues a Eiffage.
| Přidaná hodnota v ceně minulého roku (mld eur) | ||||||
| 2010T1 | 2010T2 | 2010T3 | 2010T4 | 2011T1 | 2011T2 | |
| stavebnictví | 20,6 | 20,5 | 20,4 | 20,2 | 20,2 | 20,3 |
| celkem | 397,4 | 399,2 | 400,4 | 401,5 | 405,5 | 405,6 |
| Source: INSEE, Comptes Nationaux, z 28.9.2011 | ||||||
| Výroba podle odvětví - hodnota v běžných cenách (mld eur) | ||||||
| 2010T1 | 2010T2 | 2010T3 | 2010T4 | 2011T1 | 2011T2 | |
| stavebnictví | 64,3 | 64,5 | 64,3 | 64,0 | 65,1 | 65,7 |
| celkem | 860,5 | 872,1 | 877,9 | 883,7 | 903,6 | 908,2 |
| Source: INSEE, Comptes Nationaux, z 28.9.2011 | ||||||
Stavebnictví, stejně jako ostaní sektory, zaznamenalo útlum v letech 2008 -2009 z důvodů poklesu hospodářské aktivity a následné krize. FR vláda stavebnictví zařadila do podpůrného plánu, který investoval do stavebnictví 26 Mld eur,což odpovídá zhruba 1,5% francouzského HDP. Plán byl zaměřen zejména na podporu investic, které proběhly během roku 2009 a na počátku roku 2010.
Konkrétně ve stavebnictví stát investoval do podpory bytové výstavby a vlastního bydlení 1,8 mld eur, dále do výstavby 70 000 sociálních bytů (náklady 600 milionů eur), do energetické efektivnosti budov (200 milionů eur) a renovace státních budov (650 milionů eur).
Jako východisko finančního zákona z roku 2009 byl přijat zákon Scellier za účelem dynamizace sektoru stavebnictví. Od 1.1. 2009 do 31.12.2012 mohou tedy investoři v režimu tohoto zákona využít snížené daňové zátěže průměrně o 22%.
Rok 2010 ve stavebnictví
V roce 2010 bylo autorizováno 450 000 bytových jednotek ke stavbě. Oproti roku 2009 byl tedy zaznamenán růst o 15,1%. Rok 2010 zaznamenal pozitivní výsledky i ve výstavbě, kdy celková uskutečněná výstavba stoupla o 3,5% na 346 tisíc jednotek oproti uplynulému roku.
Projekty „Le Grand Paris“ a „Arc Express“- urbanistický rozvoj hlavního města
„Le Grand Paris“ je projekt iniciovaný prezidentem Nicolasem Sarkozym a představený při příležitosti výstavy "La Cité de l`architecture et du patrimoine" v roce 2007. Projekt je zaměřen zejména na rozvoj infrastruktury a ozelenění města. Počítá s výstabou nových parků, dalším rozvojem čtvrti La Défense a velkými investicemi do dopravy. V úvahu připadají dvě varianty řešení dopravní sítě automatického metra (bez řidiče).
1. Levnější řešení (10 mld euro) "Arc Express" vzešlé z iniciativy regionu Île de France zahrnuje síť o délce 60km okružně propojujicí pařížská předměstí. Předpokládaná denní vytížeností se odhaduje na 1 milion cestujících.
2. Dražší varianta (23 mld euro) iniciovaná vládou pod záštitou prezidenta republiky zahrnuje rozsáhlou síť o 155km propojující centrum Paříže s letišti Orly a Roissy Charles de Gaulle a zároveň propojující obě tyto letiště navzájem. Předpokládaná vytíženost se dohaduje na 3 miliony cestujících denně.
Veřejná debata se již započala. Levice podporuje levnější projekt a dražší kritizuje za odříznutí předměstí od Paříže. Dle Nicolase Sarkozyho je ale projekt Grand Paris „zásadní element budoucnosti Francie“. Vybraný projekt by měl být zahájen roku 2012 a ukončen do roku 2023-2025. Náklady projektu se odhadují na 23 mld eur a měly by být financovány částečně ze státního rozpočtu, dále z rozpočtu regionu a v neposlední řadě půjčkou.
4.5. Zemědělství – vývoj, struktura
Zemědělská půda zaujímá ve Francii 54% území, lesy 28%. Agrární sektor zaměstnává 3% aktivního obyvatelstva, což je třikrát méně než v roce 1970. Počet zemědělských hospodářství byl roku 2005 545 tisíc. Francie získávala ročně z celkového rozpočtu EU určeného na financování Společné zemědělské politiky cca 23,5%. Hodnotově to představovalo cca 9,9 mld. euro. Od roku 2006 platí nový systém subvencí (více informací viz níže). V rybolovu zaujímá Francie 4. místo v Evropě (za Dánskem, Španělskem a Spojeným královstvím) v objemu i v hodnotě výlovu (11% v EU) a je největším evropským producentem ústřic.
Přímé platby
Bývalý Francouzský ministr zemědělství Michel Barnier oznámil dne 23. 2. 2009 nové principy redistribuce přímých plateb francouzským zemědělcům. Celkem je redistribuováno téměř 1,4 mld euro, což přestavuje 18 % celkového objemu přímých plateb zemědělcům. Změny vstoupily v platnost v r. 2010. Důvodem nového přerozdělení přímých plateb je potřeba přizpůsobit je současným cílům zemědělské politiky: podpora slabším odvětvím (obecně chovatelům a konkrétně chovatelům ovcí a koz; produkce mléka v horských oblastech), zachování zemědělské činnosti a zaměstnanosti i v méně příznivějších oblastech, podpora produkce biopotravin a důraz na udržitelný rozvoj zemědělství. Z redistribuce nejvíce získají chovatelé (téměř 1 mld euro) na úkor pěstitelů obilovin, kteří doposud z přímých plateb nejvíce těžili. Po roce 2013 se Francie stane čistým přispěvatelem SZP. Pokud by systém dotací neodpovídal očekávání občanů a části zemědělců (spravedlivost a vyváženost, legitimita), mohla by se dle některých mínění ve Francii objevit vlna odporu proti SZP.
Dopad krize na zemědělství a státní pomoc 2009-2010
Zemědělská politika představuje ve Francii velmi citlivou otázku. V sektoru pracuje 1,6 miliónu ekonomicky aktivních, dotýká se však 3,6 miliónů penzistů. Ročně přinesou výnosy ze zemědělské aktivity 163 miliard Eur do fr.rozpočtu. Zemědělci po několik měsíců od začátku krize vymáhali podpůrné plány a finanční pomoc v podobě, v jaké ji francouzský stát poskytl bankovnímu a automobilovému sektoru. Prezident Sarkozy nakonec na konci října 2009 slíbil pomoc v celkové výši 1,65 miliard Eur. Banky měly do konce roku 2009 poskytnout jednu miliardu Eur těm, kdo byli krizí zasaženi nejvíce: ve formě úvěrů se zvýhodněnými sazbami ji mohou zemědělci čerpat následujících pět let. Druhá část plánu, která by měla dosáhnout výše 650 miliónů Eur, spočívá v úlevách poskytovaných na současné půjčky prostřednictvím snížení úrokové sazby na 1,5%, resp. 1% pro mladé zemědělce nebo odejmutí zátěže úroků z půjček v letech 2009-2010 či povinných odvodů na sociálním a zdravotním pojištění. Ve hře jsou i další opatření jako úlevy ze spotřební daně na pohonné hmoty nebo plyn.
Aktuální vývoj
V červnu 2010 byl přijat zákon o modernizaci zemědělství a rybolovu s cílem zmínit následky krize a špatného hospodářského výsledku za rok 2009.
Zemědělská produkce
| M eur | vývoj 2009/2010 (%) | |||
| Hodnota produkce bez subvencí | 2010 | množství | cena | hodnota |
| celkem | 64 429,90 | -1,9 | 8,5 | 6,4 |
| rostlinná výroba | 38 011,70 | -4,5 | 13,5 | 8,4 |
| živočišná výroba | 22 739,80 | 1,8 | 1,9 | 3,8 |
V roce 2010 hodnota zemědělské produkce mimo subvence stoupla o 6,4%, zatímco množství produkce kleslo o 1,9% oproti uplynulému roku zejména v sektoru rostlinné produkce.
Subvence
Ve smyslu Společné zemědělské politiky Evropské unie v roce 2010 klesly subvence zemědělských produktů o 54%. Částečně však byly nahrazeny subvencemi v zemědělském upravovatelství, které dosáhly 8,9 mld Euro.
| subvence | |||||
| M eur | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 |
| celkem | 2493,7 | 2503,1 | 2532,3 | 2542,7 | 1129,2 |
| rostlinná výroba | 1364,8 | 1383,2 | 1397,8 | 1432 | 332,1 |
| živočišná výroba | 1128,9 | 1119,9 | 1134,5 | 1110,7 | 797,1 |
Zdroj: FR Ministerstvo zemědělství a rybolovu
Obchodní bilance agrárního sektoru
| M eur | Dovoz | Vývoz | Saldo | |||
| 2009 | 2010 | 2009 | 2010 | 2009 | 2010 | |
| EU | ||||||
| hrubá produkce | 5524 | 6 125 | 8 689 | 9 412 | 3 165 | 3 287 |
| zpracované výrobky | 21 818 | 22 796 | 23 080 | 24 151 | 1 262 | 1 355 |
| zemědělství a potravinářský průmysl | 27 342 | 28 921 | 31 769 | 33 563 | 4 427 | 4 642 |
| třetí země | ||||||
| hrubá produkce | 4 200 | 4 789 | 2 724 | 3 808 | -1 476 | -981 |
| zpracované výrobky | 7 161 | 7 627 | 9 652 | 11 977 | 2 491 | 4 350 |
| zemědělství a potravinářský průmysl | 11 361 | 12 416 | 12 376 | 15 785 | 1 015 | 3 369 |
| svět celkem | ||||||
| hrubá produkce | 9 724 | 10 914 | 11 413 | 13 220 | 1 689 | 2 306 |
| zpracované výrobky | 28 979 | 30 423 | 32 732 | 36 128 | 3 753 | 5 705 |
| zemědělství a potravinářský průmysl | 38 703 | 41 337 | 44 145 | 49 348 | 5 442 | 8 011 |
Zdroj: AGRESTE - FR portál zemědělských statistik, infos rapides
Obchodní bilance agrárního sektoru vykazuje aktivum ve výši 5,4 mld eur v roce 2009 a 8 mld. eur v roce 2010 -to znamená nárůst čistých vývozů o 2,6 mld eur ročně.
Kladné saldo s EU přesahuje 4 mld eur, oproti roku 2009 se zvýšilo o 215 M eur.
V roce 2007 zaznamenal zemědělský sektor výjimečné výsledky. Po následujících dvou slabých letech se rok 2010 jeví úspěšným, ne však dosahujícím úrovně roku 2007.
Vinařství
Francie zaujímá první místo ve světovém žebříčku produkce vína. V roce 2010 dosáhla 44 milionu hektolitru roční produkce s meziročním poklesem o 2%a předstihla tak Itálii a Španělsko na světovém trhu.
Systém označování původu zemědělských a potravinářských produktů
Právní předpisy
Francie jako jedna z prvních zavedla koncept a systém označování původu (l´appellation d´origine contrôlée) a stále na něm velmi lpí. Označování původu ovlivnilo nejen komunitární právo, ale také právní rámce dalších zemí. Základní právní normu ve Francii tvoří Zemědělský zákoník (Code agricole) a novelizovaný Zákon o zemědělství (Loi d´orientation agricole), novela z 22. prosince 2005, který vymezuje standardy pro srozumitelné, jednoduché a věrohodné značení potravinářských produktů (článek 73). Zákon zároveň ustanovuje vznik jednotné struktury na udělování a správu známek kvality a označení původu – l´Institut national de l´origine et de la qualité (INAO). Stejně tak zákon vymezuje zesílené požadavky na sanitární kontroly a sankce za nedodržení kvality produktů.
Národní institut původu a kvality
Národní institut původu a kvality (INAO) funguje samostatně, s vlastním rozpočtem, pod záštitou Ministerstva zemědělství. Centrála INAO sídlí v Paříži, regionální pobočky disponují 260 zprostředkovateli. Rozpočet Institutu je z větší části tvořen ministerskou dotací a dále příjmy od profesních organizací a poplatky za žádosti o udělení značek. INAO má za cíl definovat oficiální označení kvality a původu, udělovat a kontrolovat výrobce označených výrobků, přispívat k ochraně francouzských výrobků v zahraničí a propagovat koncept ochrany původu. Zemědělští výrobci mohou na INAO žádat o tři různé typy značení původu: 1) označování původu a kvality národní i evropské (specifické značení spojené s původní tradicí, specifickým místem nebo způsobem zpracování), 2) nálepky nazvané „pochvalné ocenění“ (mention valorisant), např. „z farmy (Fermier)“ „ z hor (Montagne)“ „Místní výrobek (Produits-Pays)“, Místní víno (Vin de pays)“ a 3) různé certifikáty (démarches de certification), které informují o specifikách produktu.
Jednotlivé druhy značení výrobků
Nejdůležitější skupinu značení výrobků tvoří ochranné označení původu (apellations d´origine protégées AOP), zeměpisné označení (indications géographiques protégées IGP), bioznačky (l´agriculture biologique), zaručená tradiční specialita (la spécialité traditionnelle garantie STG), což jsou značení EU, a národní červená etiketa (label rouge). Label rouge se poprvé objevil v 60. letech na základě požadavků chovatelů drůbeže v oblasti Landes, kteří chtěli odlišit kvalitu drůbežího masa. 5. srpna 1960 byl přijat zákon (zemědělský zákoník čl. L 643-2), na základě kterého se začala udělovat značka „label rouge“ charakteristickým produktům vyznačující se vyšší kvalitou ve srovnání s podobnými výrobky. Jedná se o kolektivní značku. To znamená, že se vztahuje na všechny pobočky výrobců označeného produktu. V současné době se značkou label rouge může pochlubit 49 597 francouzských výrobců, jejichž obrat činí 1,4 miliardy ročně. Label rouge v současné době označuje 470 výrobků (drůbežího, vepřového, telecího masa, vajec, mušlí Sv. Jakuba, čokoládové pěny, chleba, atd.).
Samostatnou zmínku si rovněž zaslouží původní národní označení původu (l´apellation d´origine contrôlée AOC), z kterého se postupně na úrovni EU vyvinulo harmonizované AOP. Koncept AOC, jak bylo zmíněno výše, představuje nejstarší systém značení ve Francii, který se nejprve uplatnil ve vinařství. Přestože i v současné době tvoří největší podíl výrobci vín a likérů (koňak, crème de cassis), označení AOC se přeneslo i do oblasti mléčných výrobků a dalších (ořechy, koření, paprika, atd.). 75 000 vinařů a producentů likérů s 12 miliardovým ročním obratem označuje AOC 394 výrobků, oproti tomu 28 000 výrobců mléčných výrobků s ročním obratem 2 miliardy Eur má označeno 49 výrobků AOC. U ostatních produktů jsou čísla ještě nižší: 12000 výrobců, 39 výrobků, roční obrat 0,2 miliardy Eur.
Propagace kvality potravin
Francie se intenzivně věnuje propagaci regionálních výrobků na domácí/regionální i mezinárodní úrovni. Za tímto účelem organizuje četné prezentace buď prostřednictvím potravinových řetězců Carrefour, Auchan nazvané „Prostor venkovu“ nebo různých veletrhů (Salon international d´Agriculture, Salon Bio, Salon alimentaire) nebo trhů nazvaných „Týden chutí“. Do prezentací jsou zapojeny nejen profesionální svazy, ale také ministerští experti a zástupci INAO. Každou z událostí doprovází oblíbené soutěže o nejlepší a nejkvalitnější výrobky. Ty nejlepší obdrží medailové hodnocení, označení „nej“ výrobek Carrefour apod. K propagaci jsou využívány i klasické reklamní metody. Profesionální svazy výrobců se podílejí na výrobě reklamních spotů, které zároveň plní i didaktickou funkci. Velmi časté je využití reklamních ploch veřejných prostředků (francouzské dráhy SNCF) k propagaci jednotlivých výrobků. Propagace regionálních produktů slouží k zachování pracovních příležitostí i tradičního způsobu výroby v místech s omezeným přístupem (hory, nedostupná údolí).
Francouzští spotřebitelé upřednostňují kvalitu a chuť před cenou. Jsou ochotni utratit mnohem více za výrobky označené známkami kvality. Velmi rádi se účastní potravinářských veletrhů nebo prezentací. Salon International d´Agriculture se těší velké přízni domácího publika, patří mezi nejnavštěvovanější veletrhy ve Francii. Nedávný veřejný průzkum zaměřený na označování výrobků přinesl zajímavé výsledky. Nejvíce Francouzů kupuje výrobky označené červené etiketou „label rouge“, poté bio nálepkou AB a až na třetím místě označení původu AOC. Ostatní statistické údaje chybí. Francie se chystá do dvou let zavést „ekonomickou observatoř“, která bude sledovat vývoj spotřebitelských trendů.
Podrobnosti k jednotlivým značením, seznamy výrobků a další zajímavosti naleznete na uvedených webových stránkách: Ministerstvo zemědělství:www.inao.gouv.fr, www.agriculture.gouv.fr
4.6. Služby
Terciární sektor zaměstnává ve Francii cca 72% pracovních sil a na tvorbě HDP se podílí přibližně 70%. V současné době je ve službách zaměstnáno cca 13 M Francouzů.
| Přidaná hodnota v ceně minulého roku (mld eur) | ||||||
| A2010T1 | A2010T2 | A2010T3 | A2010T4 | A2011T1 | A2011T2 | |
| stavebnictví | 20,62 | 20,49 | 20,41 | 20,21 | 20,19 | 20,25 |
| obchod | 44,12 | 44,4 | 45,01 | 45,27 | 45,69 | 45,43 |
| doprava | 19,75 | 19,86 | 20,23 | 20,38 | 20,57 | 20,61 |
| finanční služby | 17,89 | 17,66 | 17,54 | 17,6 | 17,98 | 18,16 |
| nemovitosti | 51,84 | 52,07 | 52,26 | 52,4 | 52,66 | 52,76 |
| služby pro podniky | 47,2 | 47,7 | 47,85 | 48,14 | 48,97 | 48,91 |
| služby pro domácnosti | 14,09 | 14,19 | 14,11 | 14,1 | 14,23 | 14,13 |
| informační a komunikační služby | 22,65 | 23,02 | 23,08 | 23,06 | 23,52 | 23,51 |
| ubytovací a restaurační služby | 9,74 | 9,81 | 9,78 | 9,76 | 9,88 | 9,93 |
| obchodní služby celkem | 227,09 | 228,48 | 229,62 | 230,47 | 233,26 | 233,21 |
| Source: INSEE, Comptes Nationaux, z 28.9.2011 | ||||||
| Výroba podle odvětví - hodnota v běžných cenách (mld eur) | ||||||
| A2010T1 | A2010T2 | A2010T3 | A2010T4 | A2011T1 | A2011T2 | |
| stavebnictví | 64,27 | 64,48 | 64,3 | 63,98 | 65,06 | 65,73 |
| obchod | 84,36 | 85,36 | 86,79 | 87,73 | 89,41 | 89,56 |
| doprava | 43,28 | 43,45 | 44,33 | 44,55 | 45,41 | 45,43 |
| finanční služby | 45,89 | 45,94 | 45,94 | 46,09 | 46,68 | 47,09 |
| nemovitosti | 71,17 | 71,65 | 72,17 | 72,68 | 73,38 | 74,17 |
| služby pro podniky | 104,55 | 106,06 | 106,95 | 107,93 | 110,46 | 111,34 |
| služby pro domácnosti | 23,31 | 23,61 | 23,62 | 23,75 | 24,14 | 24,16 |
| informační a komunikační služby | 43,54 | 44,28 | 44,39 | 44,37 | 45,14 | 45,07 |
| ubytovací a restaurační služby | 20,99 | 21,26 | 21,31 | 21,36 | 21,78 | 22 |
| obchodní služby celkem | 437,08 | 441,61 | 445,5 | 448,47 | 456,39 | 458,84 |
| Source: INSEE, Comptes Nationaux, z 28.9.2011 | ||||||
Pařížská burza:
Finanční sektor je velmi rozvinutý. Pařížská burza je součástí holdingu Euronext, který vznikl roku 2000 sloučením pěti národních burzovních trhů (Paříž, Brusel, Amsterdam, Lisabon a derivátová burza v Londýně). Od února 2005 burza změnila organizaci akciových trhů: rozdělení na 3 trhy bylo nahrazeno jednotným seznamem, v jehož rámci jsou akcie rozděleny podle kapitalizace do skupin A, B, C. V roce 2006 byla skupina A omezena na společnosti s kapitalizací vyšší než 1 mld eur (114 společností s kapitalizací 1587 mld eur), skupina B byla omezena hranicí 1 mld až 150 M eur (183 společností s kapitalizací 92 mld eur) a skupina C byla pod 150 M eur (345 společností s kapitalizací 23 mld eur).
Vývoj na Pařížské burze ovlivněný krizí - velké výkyvy v cenách akcií
Index CAC 40
Index CAC zobrazuje 40 největších, nejvýznamnějších a nejvíce likvidních akcií kotovaných na Euronext Paris vybraných z top 100 společností dle tržní kapitalizace a obratu. CAC 40 tvoří výhradně FR společnosti, jejichž akcie nicméně vlastní z cca 45% zahraniční investoři. Největší podíl vlastní Němci, dále následují Japonci, USA, Velká Británie, atd.
Vývoj indexu CAC40 v roce 2010
Velké francouzské společnosti dosáhly v roce 2010 téměř na původní zdraví před ekonomickou krizí. Kumulované zisky 40-ti francouzských skupin obsažených v indexu CAC 40 dosáhly hodnoty 82,15 mld EUR, to představuje nárůst o 83,5% oproti roku 2009 (47,1 mld EUR). Pro rok 2011 jsou perspektivy ovšem opatrné. Výsledky jsou přitom stále o 15% pod úrovní z roku 2007.
Prodeje těchto velkých společností se během roku 2010 velmi přiblížily úrovni z roku 2007. Tyto hvězdy pařížské burzy tak dosáhly obratu 1 269,74 mld EUR (7% nárůst oproti roku 2009). Podniky provedly rozsáhlé restrukturalizace a zároveň v roce 2010 těžily z příznivých podmínek. Konkrétně se jednalo o zvýhodněné podmínky financování, relativně nízké ceny surovin a v neposlední řadě o oživení globální ekonomiky tažené především rozvíjejícími se zeměmi.
Téměř polovina velkých kótovaných společností oznámila výsledky roku mnohem lepší než předpokládané. Dosáhly nebo dokonce i překročily výsledky z roku 2007. To je případ francouzských automobilek (Renault, Peugeot), stavebních společností (Saint-Gobain, Lafarge) a také společností s luxusním zbožím (LMH, PPR).
V této chvíli se zdá, že rok 2011 bude oproti roku 2010 komplikovanější. Někteří odborníci předpokládají nárůst výsledků v rámci indexu CAC 40 v tomto roce o 11%. Tyto prognózy vycházejí ze současné situace, kdy došlo ke zvýšení cen surovin a ropy, které se mohou odrazit na spotřebě domácností. Také se předpokládá, že dojde ke zvětšení rozdílu výsledků společností z odlišných odvětví.
| Společnost | Čistý výsledek hospodaření za rok 2010 (M EUR) | Vývoj 2010/2009 |
| ACCOR | 3 600 | 1376,6% |
| AIR LIQUIDE | 1 404 | 14,1% |
| ALCATEL LUCENT | -334 | NS |
| ALSTOM | 715 | 9,7% |
| ARCELORMITTAL | 2 178 | 1034,4% |
| AXA | 2 749 | -23,8% |
| BNP PARIBAS | 7 843 | 34,5% |
| BOUYGUES | 1 071 | -18,8% |
| CAP GEMINI | 280 | 57,3% |
| CARREFOUR | 433 | 56,9% |
| CREDIT AGRICOLE SA | 1 263 | 12,3% |
| DANONE | 1 870 | 37,4% |
| EADS | 535 | 170,0% |
| EDF | 1 020 | -73,9% |
| ESSILOR INTL | 462 | 18,2% |
| FRANCE TELECOM | 4 880 | 61,7% |
| GDF SUEZ | 4 616 | 3,1% |
| LAFARGE | 827 | 12,4% |
| L`OREAL | 2 240 | 25,0% |
| LVMH | 3 032 | 72,8% |
| MICHELIN | 1 049 | 908,7% |
| NATIXIS | 1 732 | 224,8% |
| PERNOD RICARD | 1 086 | 0,6% |
| PPR | 965 | 1,5% |
| PSA | 1 134 | 197,7% |
| PUBLICIS | 526 | 30,5% |
| RENAULT | 3 420 | 209,4% |
| SAINT GOBAIN | 1 129 | 458,9% |
| SANOFI-AVENTIS | 5 467 | 3,8% |
| SCHNEIDER ELECTRIC | 1 720 | 108,7% |
| SOCIETE GENERALE | 3 917 | 477,7% |
| STMICROELECTRONICS | 620 | 173,4% |
| SUEZ ENVIRONNEMENT | 565 | 40,2% |
| TECHNIP | 418 | 145,9% |
| TOTAL | 10 571 | 25,1% |
| UNIBAIL RODAMCO | 2 188 | 249,0% |
| VALLOUREC | 410 | -20,8% |
| VEOLIA ENVIRONNEMENT | 581 | -0,5% |
| VINCI | 1 776 | 11,3% |
| VIVENDI UNIVERSAL | 2 198 | 164,8% |
Zdroj: francouzský denní tisk
Vývoj v bankovnictví 2010
Société Générale dosáhla v roce 2010 čistého zisku 3,9 mld EUR. Jedná se o značný úspěch a opětovný rozjezd po špatném výsledku za rok 2009, kdy banka dosáhla zisku 678 M EUR.
Société Générale zažívala špatné poslední tři roky. V roce 2007 byla zasažená ztrátou 4,9 mld EUR způsobenou svým zaměstnancem Jérômem Kervielem a současně došlo k první vlně subprime krize. V roce 2008, po pádu domu Lehman byla špatná celková situace bankovního sektoru. Zatímco jiné banky se pomalu dostávaly z krize, Société Générale doplácela na své portfolio toxických aktiv. Teprve v roce 2010 banka dosáhla svého opětovného rozjezdu.
BNP Paribas dosáhla v roce 2010 čistého zisku 7,8 mld EUR, což je o 34% více než v roce 2009. Tohoto pozitivního výsledku banka dosáhla jednak díky příznivému ekonomickému prostředí, jednak díky úspěšné integrace Fortis.
Ke sloučení BNP Paribas a Fortis Investment došlo 1. dubna 2010. Tímto sloučením vznikl pátý největší správce aktiv v Evropě, respektive jedenáctý největší na světě. Toto sloučení současně umožnilo BNP Paribas zdvojnásobit svůj podíl na silně potenciálním tureckém trhu, kde banka plánuje nárůst ze současných 3,8% trhu na 5% do tří let.
Crédit agricole SA (CASA) dosáhla v roce 2010 čistého zisku 45,2 M EUR (to je nárůst oproti roku 2009 o 5,7%). Výsledek odpovídá odhadu analytiků, kteří bankce předpovídali postupnýou stabilizaci. Výsledek celé skuépiny včetně regionálních spořitelen dosáhl 10,75 mld EUR (nárůst oproti roku 2009 o 9,3%). Credit Agricole se přitom dotkla krize nejvíce, jelikož držela nejvíce zdrojů v aktivech amerického trhu s nemovitostmi. V roce 2008 musela depreciovat o 3,5 mld eur aktiva, která se ukázala jako toxická, v roce 2009 se jednalo o depreciaci v hodnotě 1,4 mld eur. Banka měla dále problémy kvůli špatným výsledkům své řecké banky Emporiki, kterou koupila v roce 2006. Ta dosáhla v roce 2009 ztráty v hodnotě 937 M eur.
Nedávný nákup banky Centea umožní v roce 2011 proniknutí Credit Agricole na belgický trh.
V roce 2010 měla bankovní skupina 1 866 zaměstnanců. S novou bankou Centea struktura počítá více než 3 500 zaměstnanců.
Bankovní sektor
Ve Francii je nejpoužívanějším platebním nástrojem platební karta (42,2% z celkových platebních transakcí je hrazeno kartou). Druhým nejpoužívanějším nástrojem jsou šeky (20,1%). Přitom dochází k neustálému mírnému poklesu používání tohoto platebního nástroje (-4,5% v roce 2009). Výběr peněz k úhradě je na třetím místě (19,8%).
Zdroj: Výroční zpráva Francouzské bankovní asociace (prosinec 2010), www.fbf.fr
Pojišťovnictví
Pojišťovací sektor je velmi rozvinutý. Francie je v pojišťovnictví celosvětově na čtvrtém místě, za USA, Japonskem a Velkou Británií. V Evropském měřítku patří Francii druhé místo za Británií. Pojišťovna AXA je druhou největší evropskou pojišťovnou za německou Allianz a před italskou Generali. Další významné francouzské pojišťovny jsou CNP a AGF.
Cestovní ruch
7 prioritních oblastí francouzské politiky v rámci cestovního ruchu:
- destinace kulturního a historického dědictví
- cestovatelská turistika
- městská turistika mimo Paříž
- námořní cestovní ruch
- rekreační cestovní ruch
- propagace Francie jako destinace
- obchodní cestovní ruch
Od roku 2010 byl ve Francii zaveden nový režim klasifikace ubytovacích zařízení. Nově vzniklo označení „palace“.
Tato reforma uzákoněná v červenci 2009, se týká nových norem klasifikace a také procesu udělování hvězdiček. Jejím cílem je zvýšit konkurenceschopnost ubytovacích zařízení a učinit Francii turisticky zajímavější lokalitou.
V listopadu 2010 byla francouzská gastronomie zapsaná na seznam světového dědictví UNESCO.
Projekt "Qualité Tourisme" (Kvalita cestovního ruchu)
Tento projekt, který vznikl v roce 2003, má za cíl zlepšit a propagovat kvalitu služeb francouzské turistické nabídky. V rámci projektu je francouzským zařízením udělováno označení kvality zařízením, které splňují výběrové požadavky. Na konci roku 2010 mělo toto označení více než 5200 zařízení z 11 profesních oblastí.
Zdroj: www.classement.atout-france.fr, www.ancv.com, www.qualite-tourisme.gouv.fr
Vyhodnocení cestovního ruchu ve Francii za rok 2010
Oproti roku 2009, byl v roce 2010 zaznamenán zvýšený počet návštěv hotelů (+2,9%), a to především hotelů vysoké cenové pozice (4*, 5*) díky kongresové turistice. Ta v roce 2010 vzrostla o 4,6%. Zahraniční turisté byli hlavními návštěvníky v tomto sektoru, v počtu nocí se výsledek vyšplhal na 61,7%. V roce 2010 vzrostl počet zahraničních turistů ve Francii o 2,8%. Toto je výrazné zlepšení oproti roku 2009, kdy klesla zahraniční klientela kvůli ekonomické krizi o 11,1%.
Zahraniční klientela v roce 2010 v detailech:
Markantní zvýšení počtu cizinců představuje vzdálená klientela: Čína (+45,1%), Rusko a Jižní Amerika (+28,1%), Blízký a Střední Východ (+23%).
Evropská klientela zaznamenla stagnaci nebo dokonce pokles, například u Britů (- 6,7%) a Holanďanů (-7,1%). Výjimkou mezi Evopany jsou například Němci (+1,6%) a severské státy (+9,6%).
Městská turistika byla velmi aktivní v regionu Île-de-France, kde počet nocí vzrostl o 5,7% a francouzská klientela byla početnější o 8,6% díky kongresové turistice.
Francouzská turistika v roce 2010:
Francouzská turistika poklesla oproti roku 2009 na 75,9%. Počet turistických cest Francouzů představoval 197,5 milionů (pokles o 2,3%). Je nutné dodat, že Francouzi prodloužily pobyty (1,14 miliardy nocí) a zvýšili výdaje za ubytování o 4,9%. Rekordní počet nocí Francouzů na cestách był 192,2 milionů v roce 2010. Také se o 1,5% se zvýšil počet zahraničních cest Francouzských občanů.
Vyhodnocení turismu v létě 2011 (červenec a srpen)
Přestože nebylo příliš výhodné počasí na cestování v letní sezóně 2011, počet nocí vzrostl meziročně o 3%. Výdaje za ubytování vzrostly také (hotely a kempingy). Francouzi cestovali v létě 2011 více než v létě 2010. Cestovali především po Francii (cestovní pobyty se prodloužily). Méně cestovali do zahraničí. Pobyty v zahraničí byly kratší. Zahraniční destinace byly na sever Středozemí: Španělsko, Itálie, Řecko.
Zahraniční klientela ve Francii vzrostla v roce 2011 o 2,9%. Je to hlavně vzdálená klientela : Rusko, Indie a Čína. Japonci kvůli tsunami a nukleární katastrofě ve Fukushimě cestovali zřídka. Evropská klientela nebyla moc početná, výjimkou byly severské státy.
Více informací lze získat na stránce:http://www.tourisme.gouv.fr/
V roce 2010 navštívilo ČR 251 463 Francouzů. Strávili u nás průměrně 3,6 dne a jejich počet představuje 4% všech zahraničních turistů, kteří se do ČR v roce 2010 podívali. Francouzští turisté jsou 8. nejčastějšími návštěvníky ČR.
Zdroj: CzechTourism
4.7. Infrastruktura (doprava, telekomunikace, energetika – z toho jaderná)
Doprava:
Obecně k FR automobilovému sektoru
FR ekonomika stojí na dvou pilířích: stavebnictví a automobilový průmysl, přičemž ten je i přes státní podíly hlavně soukromý (stát má např.15% podíl v Renaultu). Výhodou dnes pro FR automobilky je, že nejsou přítomné na USA trhu (kromě 44% podílu v Nissanu (Renault). Pokles USA poptávky je proto tolik nezasáhl. Další výhodou je struktura vyráběných vozů: FR je silná ve vozech ekonomické třídy, přičemž poptávka světově poklesla nejvíce u luxusních vozů a vozů vyšších tříd. Ve FR navíc poptávku po ekonomických vozech, které zároveň často vykazují nižší emise, podpořilo šrotovné zavedené na začátku roku 2008. Zaměření FR výroby na malé vozy s sebou však nese i negativní aspekt: většina těchto vozů ekonomických tříd je vyráběna mimo Francii a navíc se jedná o vozy s malou marží (a s tímto problémem se Německo nemusí vypořádávat).
Francie má velkou konkurenční výhodu, a to přítomnost dvou nespecializovaných výrobců: Renault a Citroen, kteří se musejí prosadit na stejném trhu pro stejného zákazníka, což vede k tlaku na VaV a vytváří zdravou konkurenci již na domácím trhu.
Vývoj v roce 2011
Počet nově zaregistrovaných aut na konci prosince 2011 potrvdil dočasné zpomalení v prodeji osobních automobilů jak ve Francii, tak v celé Evropě. Přesto, díky podpoře automobilového trhu ze strany francouzské vlády (šrotovné, ekologický bonu) tento počet nově imatrikulovaných vozidel převýšil v roce 2011 hranici 2,2 milionů. Francouzský trh tak převyšuje evropský průměr.
Eric Besson, francouzský ministr průmyslu ohlásil na konci listopadu 2011 přípravu tzv. "automobilového paktu druhé generace", který by měl navázat na úspěch prvního paktu z roku 2009. Tento pakt by měl stoupit v platnost během roku 2012.
Francouzský automobilový trh rovněž stále využívá mobilizaci vlády v této oblasti. Jedná se o následující podporu:
Program "Automobil budoucnosti" dotovaný 750 mil. EUR v rámci investic do budoucího vývoje,
Ekologický bonus, který zůstává v platnosti i v roce 2012,
Fond modernizace automobilových dodavatelů (Fonds de modernisation des équipementiers automobiles), který již investoval do více než 22 malých a středních strategických podniků a který v roce 2012 bude pokračovat ve své snaze o konsolidaci dodavatelů pro tento průmysl.
Francouzská vláda vyjádřila svůj záměr zachovat pracovní místa a udržet a rozvíjet znalosti v tomto oboru. stejně tak jako i zachovat aktivitu a vývoj u dodavatelů v automobilovém průmyslu.
Zaměstanost v automobilovém průmyslu
Automobilový průmysl s na něj navázanými službami zaměstnává ve Francii cca 2,3 milionů lidí, což představuje zhruba 10% všech zaměstnanců ve Francii. Podle studie Euler Hermes přišlo o zaměstnaní v automobilovém průmyslu během roku 2008 13 000 lidí. V roce 2009 přišlo o zaměstnání v automobilovém průmyslu 54 000 lidí. Toto masivní propouštění bylo způsobeno přizpůsobením se automobilek propadu výroby. Trend snižování pracovních míst pokračuje i nadále. Po masivním propouštění skupiny Renault v roce 2011, nyní plánuje skupina PSA propustit 6800 zaměstnanců během roku 2012 v rámci evropského území. Ve Francii by se mělo jednat o 5000 pracovních míst, z toho 1900 míst v oblasti výroby.
Výbor francouzských automobilových konstruktérů (CCFA) uvádí, že v roce 2010 pracovalo v automobilovém průmyslu 2 359 000 lidí, z toho 593 000 ve výrobě. Údaje pro rok 2011 zatím nejsou k dispozici.
Nákladní doprava na vnitřním trhu (bez transitu)
Podíly na celku v %
| Druh dopravy | 2005 | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 |
| Železniční doprava | 10,7 | 10,7 | 10,7 | 10,9 | 9,3 |
| Silniční doprava | 80,7 | 80,6 | 81,3 | 80,8 | 83,2 |
| Lodní doprava vnitřní | 2,4 | 2,3 | 2,1 | 2,2 | 2,2 |
| Ropovody | 6,3 | 6,4 | 6 | 6,1 | 5,3 |
| Celkem v miliardách tunokilometrů | 332,2 | 344,2 | 355 | 341,8 | 344,1 |
Zdroj: INSEE
Osobní doprava
| vnitrostátní doprava pasažérů | |||||
| Mld pasažérů/km | osobní automobily | autobusová doprava | veřejná železniční doprava | letecká doprava | celkem |
| 2003 | 738,6 | 42,7 | 83,1 | 13 | 877,4 |
| 2004 | 736,9 | 44 | 86,6 | 12,7 | 880,3 |
| 2005 | 727,4 | 43,9 | 88,9 | 12,9 | 873 |
| 2006 | 723,8 | 44,9 | 91,5 | 13,2 | 873,4 |
| 2007 | 727,8 | 47,1 | 92,9 | 13,2 | 881,1 |
| 2008 | 720,2 | 48,6 | 98,3 | 13,1 | 880,1 |
| 2009 | 723,9 | 48,9 | 99,2 | 12,9 | 884,8 |
| zdroj: INSEE | |||||
Silniční doprava
Se svými 974 000 km vozovek (z toho 8 923 km dálnic, 28 250 státních silnic) je Francie na prvním místě v Evropě. Mezinárodní spojení se v posledních letech výrazně zlepšilo m.j. díky dálničním spojením mezi městy Paříž-Lille-Brusel, Macon-Ženeva či Perpignan-Barcelona.
V současnosti je ve Francii registrováno cca 25 milionů osobních vozidel a 3, 4 milionů užitkových vozů.
Silniční doprava dnes obstarává cca 60% francouzské vnitrostátní přepravy (oproti 40% v roce 1970). Na celkové přepravě osob se podílí dokonce 90%.
| Světová produkce FR automobilových výrobců | |||||||||
| jednotky | 1980 | 1990 | 2000 | 2005 | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 |
| Citroën | 536 415 | 783 224 | 1 168 470 | 1 379 082 | 1 406 485 | 1 464 559 | 1 377 392 | 1 302 881 | 1 452 847 |
| Peugeot | 734 461 | 1 369 359 | 1 708 968 | 1 996 284 | 1 950 374 | 1 992 499 | 1 947 822 | 1 739 430 | 2 152 331 |
| PSA Peugeot Citroën (1) | 1 647 221 | 2 152 583 | 2 877 438 | 3 375 366 | 3 356 859 | 3 457 058 | 3 325 214 | 3 042 311 | 3 605 178 |
| Renault (včetně Traficu II) | 1 659 099 | 1 571 616 | 2 356 616 | 2 326 359 | 2 142 710 | 2 265 099 | 1 986 052 | 1 796 624 | 2 099 027 |
| Dacia | - | 55 183 | 172 021 | 188 461 | 222 913 | 241 991 | 307 052 | 341 090 | |
| Renault Samsung Motors | - | 14 517 | 118 438 | 161 299 | 181 028 | 189 308 | 192 333 | 276 169 | |
| Renault-Dacia-Samsung (2) | 1 659 099 | 1 571 264 | 2 426 316 | 2 616 818 | 2 492 470 | 2 669 040 | 2 417 351 | 2 296 009 | 2 716 286 |
| CBM | 105 | ||||||||
| Renault Trucks (3) | 54 086 | 60 263 | 96 040 | 63 961 | 67 593 | 62 227 | 65 328 | 24 314 | 31 874 |
| dont Mack Trucks | 15 423 | 34 562 | - | - | - | - | - | - | |
| Etalmobil (Sovam) | 113 | 75 | 44 | 27 | 28 | 21 | 7 | 9 | 0 |
| Unic | 17 809 | - | - | - | - | - | - | - | - |
| Heuliez(4) | - | 231 | 391 | - | - | - | - | - | - |
| Irisbus (4) | - | - | 2 547 | - | - | - | - | - | - |
| celkem | 3 378 433 | 3 784 416 | 5 402 776 | 6 056 172 | 5 916 950 | 6 188 346 | 5 807 900 | 5 362 643 | 6 353 338 |
| Zdroj: CCFA - výbor francouzských výrobců automobilů | |||||||||
| Imatrikulace nových vozidel podle výrobce (v tisících kusů) | ||||||||||
| 2003 | 2004 | 2005 | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | 2009 (v %) | 2010 | 2010/2009(%) | |
| celkem FR značky | 1 197 | 1 170 | 1 158 | 1 087 | 1 070 | 1 083 | 1 256 | 54,5 | 1 204 | -4,1% |
| PSA Peugeot Citroën | 651 | 620 | 633 | 615 | 627 | 633 | 738 | 32,1 | 659 | -2% |
| Peugeot | 379 | 363 | 362 | 357 | 349 | 344 | 392 | 17 | 361 | 2% |
| Citroën | 271 | 257 | 271 | 258 | 277 | 289 | 346 | 15 | 298 | -6,4% |
| Renault | 546 | 549 | 524 | 472 | 444 | 449 | 517 | 22,5 | 544 | 5,3% |
| celkem cizí značky | 812 | 844 | 910 | 914 | 994 | 968 | 1 047 | 45,5 | : | : |
| z toho: | ||||||||||
| Volkswagen | 119 | 124 | 136 | 141 | 143 | 144 | 150 | 6,5 | 222 | -3,5% |
| Toyota-Lexus | 72 | 79 | 87 | 97 | 103 | 94 | 90 | 3,9 | 61 | -26,2% |
| Ford | 92 | 102 | 104 | 96 | 103 | 112 | 133 | 5,8 | 116 | -11,2% |
| Opel | 121 | 110 | 106 | 99 | 100 | 90 | 89 | 3,9 | : | : |
| Mercedes | 51 | 49 | 55 | 59 | 62 | 51 | 51 | 2,2 | 45 | -13,9% |
| Fiat | 56 | 48 | 46 | 50 | 53 | 73 | 82 | 3,6 | 82 | -10,3% |
| BMW | 32 | 37 | 40 | 41 | 50 | 49 | 43 | 1,9 | 55 | 0,4% |
| Audi | 37 | 36 | 44 | 44 | 48 | 48 | 49 | 2,1 | : | : |
| Seat | 35 | 33 | 33 | 35 | 38 | 35 | 38 | 1,7 | : | : |
| Dacia | /// | /// | /// | 19 | 33 | 44 | 61 | 2,6 | 95 | 81,5% |
| Nissan | 40 | 38 | 41 | 31 | 32 | 38 | 46 | 2,0 | 49 | 24,8% |
| Hyundai | 23 | 28 | 27 | 27 | 32 | 18 | 22 | 1,0 | : | : |
| celkem | 2 009 | 2 014 | 2 068 | 2 001 | 2 065 | 2 050 | 2 302 | 100 | : | : |
| z toho diesel | 1 354 | 1 393 | 1 429 | 1 428 | 1 525 | 1 584 | 1 628 | 70,7 | : | : |
| Zdroj: CCFA - výbor francouzských výrobců automobilů, , fr.denní tisk | ||||||||||
Železniční doprava
Celková délka tratí je 29 920 km; elektrifikováno 15 400 km, z toho 1 875 pro provoz nad 200 km/hod (TGV, Eurostar). Tunel pod La Manche, zkracující cestu vlakem Paříž-Londýn na 3 hodiny, je svou délkou 50500 m druhým nejdelším tunelem na světě.
Francouzské železnice SNCF mají 100% podíl státu. V roce 2010 byl obrat SNCF 30,466 miliard euro, o 22% více než v roce 2009. Tento nárůst je vysvětlován integrací dopravní společnosti Keolis a ziskem společnosti Geodis. Zadlužení společnost k 31. prosinci 2010 bylo 8,499 miliard euro.
V červnu 2007 byla ve Francii otevřena nová část trati TGV EST, která spojila Paříž se Štrasburkem. Chybějící TGV spojení umožňuje dojet ze Štrasburku do Paříže za cca 2h 20 minut. Francie chce v horizontu 2010 TGV propojit s německým rychlovlakem LGV a v horizontu 2020 by pak měly tratě být součástí celoevropských železničních os: východ - západ (TGV LGV Rýn – Rhône) a sever - jih (Hamburk, Frankfurt, Lyon, Barcelona).
V březnu 2007 byla uvedena do zkušebního provozu železniční trať spojující Bettembourg v Lucembursku a Perpignan ve Francii, která přepravuje kamionové návěsy naložené na vagóny přes území Francie. Jedná se o první francouzskou přepravní trať na dlouhé vzdálenosti (1060km). Za první rok svého provozu převezla cca 30 tisíc kamionů. Postupně by se jejich množství mělo do roku 2014 navyšovat až na desetinásobek.
Aktuálním je i projekt vysokorychlostní trati spojující města Limoges-Poitiers. Trasa budoucího úseku Jih-Západ-Atlantik, dlouhá 115 km má spojovat tato dvě města od roku 2017. Finální podoba by měla být schválena ministrem dopravy na konci roku 2010. Samotná realizace projektu by měla začít v roce 2013. Náklady vystavby jsou odhadovány na 1,6 mld EUR.
Vývoj v železniční dopravě v roce 2010
ALSTOM
Alstom podepsala kontrakt se dvěma čínskými společnostmi, CNR Corporation a Shanghai Electric Group, za účelem vytvoření strategického partnerství a společného rozvoje na trzích hromadné dopravy. Čína představuje pro Alstom jeden z nejdůležitějších trhů. Jako světová jednička v železniční dopravě, má Alstom dobrou pozici přispět k rozvoji čínské městské hromadné dopravy. Přítomnost společnosti v Číně se datuje k roku 1958, kde zaměstnává přes 1 500 lidí.
Společnost rovněž podepsala v Moskvě 9. prosince 2010 smlouvy s ruskými energetickými společnostmi na dodávky v oblasti vodních elektráren, tepelných a jaderných elektráren a v oblasti přenosu elektrické energie. Alstom těmito dohodami potrvdil svou strategii stát se klíčovým partnerem Ruska v budování infrastruktury.
Jednou z nejvýznamnějších dohod je smlouva o strategické spolupráci se společností RusHydro v oblasti vodních elektráren. Tato dohoda zahrnuje mimo jiné rekonstrukci a modernizaci komplexu vodních elektráren na řece Kubáň (Kavkaz).
Alstom zaznamenal v roce 2010 pokles poptávky v dopravní divizi o 16%, současně však navýšil operační výsledek o 9% díky velkým zakázkám. Jedním z důvodů poklesu je konkurent Alstomu německý Siemens, který převzal zakázky ve Francii na rychlovlaky v hodnotě 600 milionů Euro.
Co se týče realizovaných projektů v Evropě, v roce 2010 byla zprovozněna vysokorychlostní linka LGV Madrid – Cuenca – Valencia (359km) a Madrid – Cuenca – Albacete (141km), byla také zrychlena linka mezi Petrohradem a Helsinkami, cesta mezi oběma městy tak trvá pouhé 3 hodiny.
V roce 2010 byla uvedena do provozu vysokorychlostní linka (LGV) mezi Šanghajem a Nankingem (301km) a Šanghajem a Chang-čou. V polovině roku by pak měla být otevřena vysokorychlostní linka LGV Peking – Šanghaj.
Projekty v železniční dopravě
Podle usnesení konference Grenelle Environment, jež se konala v říjnu 2007, by měl být uskutečněn rozvoj vysokorychlostních linek jako alternativy k silniční a letecké dopravě. Do roku 2020 by tak mělo být zprovozněno 2 000 km nových linek. Tento program by měl rozšířit vysokorychlostní síť o 6 500km. V příštích letech by tak měly být realizovány následující projekty vysokorychlostních linek:
- propojení Lyonu a Turína,
- propojení Tours a Bordeaux, prodloužení linky Bordeaux-Toulouse a Bordeaux – Španělsko (LGV Sud-Europe – Atlantique),
- propojení regionu Ile-de-France a východu Francie, cesta do Štrasburku se tak zkrátí na necelé dvě hodiny (LGV Est-Européenne),
- propojení měst Mans a Rennes a napojení na linku do Nantes o délce 180km (LGV Bretagne-Pays de la Loire),
- realizace nové infrastruktury v regionu Provence-Alpes-Côte d´Azur, která by měla napomoci otevřít region ostatním francouzským regionům, najít řešení vážných problémů s dopravou v rámci samotného regionu a vytvořit základní článek v propojení s Barcelonou a Janovem (LGV Provence- Alpes-Côte d´Azur),
- propojení Paříže a Limoges přes Poitiers (LGV Poitiers-Limoges),
- LGV Rýn-Rhona sestávající ze tří částí: „Východ“ propojující Dijon a Mulhouse, „Západ“ propojující Dijon s vysokorychlostní linkou Paříž-Lyon a „Jih“ propojující předešlé dvě části s Lyonem,
- propojení francouzského Perpignanu se španělským Figueras, umožňující vůbec poprvé překonání Pyrenejí vysokorychlostním vlakem a zkrácením cesty z Paříže do Barcelony,
- propojení Montpellieru s Perpignanen,
- realizace nové linky mezi Paříží, Amiens a Calais, která by měla zkrátit cestu mezi Paříží a Londýnem na dvě hodiny,
- obchvat Nimes a Montpellieru,
- propojení vysokorychlostních linek na jihu Ile-de-France, jež by mělo pomoci propojit jižní regiony Francie s regiony na severu a na východě,
- realizace nové linky mezi Paříží a Normandií, zejména propojení Paříže s Le Havrem.
Zdroj: http://developpement-durable.gouv.fr
Letecká doprava
Díky své geografické poloze je Francie skutečným evropským střediskem z hlediska letecké dopravy. Každoročně je přepraveno cca 100 mil. cestujících (z toho pařížská letiště cca 60%). Pařížská letiště jsou z hlediska počtu přepravených pasažérů na 2. místě v Evropě po Londýně (nadále je diskutována nutnost výstavby třetího letiště pro pařížskou oblast). Mezi nejvýznamnější letiště patří Charles-de-Gaulle, Orly, Nice-Cote d´Azur, Marseille-Provence, Lyon, Toulouse a Bordeaux.
V roce 2010 byl zaznamenán globální narůst pasažérů o 1,3% s počtem 151,8 milionů pasažérů v leteckém průmyslu. Nicméně, rok 2010 byl negativně ovlivněn událostmi, které celkově oslabily leteckou aktivitu přibližně o 4% (sněhové kalamity, opakované stávky proti důchodové reformě, stávky leteckých navigací, výbuch islandské sopky).
EADS 2008-2010
Evropské letecké konsorcium EADS (European Aeronautic Defence and Space Company N.V.) zastřešující firmu Airbus působí na trzích v Indii, Číně, Velké Británii, Středním Východě a Severní Americe. Konsorcium získalo v únoru 2008 kontrakt v hodnotě 40 miliard dolarů s předpokládaným možným výnosem až na 100 miliard dolarů na obnovení speciální letky americké armády zajišťující doplňování paliva za letu. Americká společnost Boeing však tento výsledek výběrového řízení napadla a v opakovaném výběrovém řízení zakázku v lednu 2011 vyhrála. EADS se vzdal práva podat odpor proti rozhodnutí a tím se ukončil spor o gigantickou zakázku trvající téměř deset let.
Dohody s Indií v roce 2010- úspěch Francie v leteckém průmyslu
V prosinci 2010 podepsalo EADS smlouvu s Indií v částce 4,8 mld EUR na spolupráci ve vývoji povrchových leteckých raket a umístění 14 Airbusů.
Společnosti Thales a Dassault podepsaly s Indií smlouvu v hodnotě 2,2 mld EUR na modernizaci a vybavení bojových letadel Mirage.
Společnost Safran podepslaa s Indií smlouvu mezi 500-700 M EUR na spolupráci ve vývoji nových bojových letadel.
Historická smlouva s American Airlines
V červnu 2011 była oficiálně oznámená objednávka American Airlines na celkem 460 letadel, z toho Airbusů A320 Neo a 200 Boeingů 737. Jedná se o jedinečnou smlouvu v historii letectví. Tato objednávka představuje historický obrat ve prosach společnosti Airbus, jelikož American Airlines neměla ve svém vozovém parku žádné evropské letadlo od roku 2009. Dodávky strojů potvrzených objednávek jsou plánovány v rozmezí 2-11 let.
V červnu 2011 došlo k uzavření dalších dvou historických zakázek pro Airbus. Malajská společnost Air Aisa objednala 200 strojů A320 Neo ve výši 18,2 mld dolarů. Indická společnost IndiGo objednala dalších 150 kusů.
Lodní doprava říční
Francouzská flotila 2578 lodí o výtlaku 755 000 brt má k dispozici 3720 km kanálů a 1996 km splavných řek a jezer. Říční doprava představuje asi 3,7% celkové dopravy ve Francii.
Lodní doprava námořní
V této kategorii disponuje Francie flotilou 210 lodí o výtlaku 3 200 000 brt. Francie je se svou námořní flotilou na 29. místě ve světě. Nejvýznamnější námořní přístavy jsou Dunkerque, Le Havre, Rouen, Nantes/Saint-Nazaire, Bordeuax a Marseille.
Telekomunikace
Francie je v tomto oboru technologicky velmi silná. Alcatel patří mezi světovou špičku v High Speed Internetu a France Télécom je 3. největším mobilním operátorem na světě. Kombinaci telefonu a informačního systému (předchůdce Internetu) představuje Minitel, použitelný pouze ve Francii. Mezi mobilními operátory na francouzském trhu dominují Orange, SFR a Bouygues Télécom.
Energetika
Během období od roku 1973 – 2005 se struktura spotřeby energie ve Francii radikálně změnila. Podíl uhlí se snížil z 15 % na 5 % a ropy ze 67 % na 33 %. Podíl plynu se zvýšil na dvojnásobek ze 7 % na 15 %. Největší změnu zaznamenala výroba elektřiny na základě jaderné energetiky, která se zvýšila desetkrát ze 4 % na 42 %.
Stručný energetický profil Francie 2010
Podrobný energetický profil Francie za rok 2010 můžete konzultovat na internetových stránkách DG energie a klimatu FR ministerstva životního prostředí, udržitelného rozvoje,dopravy a územního plánování: http://www.statistiques.developpement-durable.gouv.fr/publications/publication/1811/967/bilan-energetique-france-2010-2.html
| Primární spotřeba energie (Mtoe) | ||||||
| 1973 | 1990 | 2002 | 2008 | 2009 | 2010 | |
| reálná spotřeba | 182,4 | 224,6 | 265,7 | 271,7 | 260,5 | 270,4 |
| včetně klimatické korekce | 179,7 | 228,3 | 271,7 | 273,2 | 261,4 | 265,8 |
| Zdroj: SOeS, Bilan énergétique de la France pour 2010 | ||||||
| Výroba primární energie (Mtoe) | změna v %/rok | ||||||||||
| 1973 | 1990 | 2002 | 2008 | 2009 | 2010 | 10/09 | 09/08 | 08/02 | 02/90 | 90/73 | |
| primární elektřina | 8 | 86,8 | 119,6 | 120,9 | 112,8 | 118,4 | 4,9 | -6,7 | 0,2 | 2,7 | 15,1 |
| - Jádro | 3,8 | 81,7 | 113,8 | 114,5 | 106,8 | 111,7 | 4,6 | -6,8 | 0,1 | 2,8 | 19,7 |
| - Vodní energie,vítr,fotovoltaika | 4,1 | 5,5 | 5,7 | 6,4 | 6,1 | 6,7 | 10,4 | -5,5 | 1,9 | 1,1 | 1,1 |
| ostatní OZE a odpad | 9,8 | 11,4 | 12,2 | 14,8 | 15,9 | 17,6 | 10,7 | 7,9 | 5,1 | 0,2 | 0,6 |
| Uhlí | 17,3 | 7,7 | 1,2 | 0,1 | 0,1 | 0,1 | 83,3 | -45,5 | -32,4 | -14,7 | -4,6 |
| Ropa | 2,2 | 3,5 | 1,6 | 1,8 | 1,6 | 1,8 | 15,4 | -11,9 | -4,3 | -3,3 | 2,6 |
| Zemní plyn | 6,3 | 2,5 | 1,4 | 0,8 | 0,8 | 0,6 | -15,8 | -6,2 | -9,1 | -4,5 | -5,3 |
| Celkem | 43,5 | 111,8 | 136 | 138,4 | 131,2 | 138,6 | 5,7 | -5,2 | 0,4 | 1,7 | 5,7 |
| Energetická nezávislost (v%) | 23,9 | 49,7 | 51 | 50,9 | 50,3 | 51,2 | 1,8 | -1,2 | 0,0 | 0,2 | 4,4 |
| Zdroj: SOeS, Bilan énergétique de la France pour 2010 | |||||||||||
| Konečná spotřebna energie - včetně klimatické korekce-podle sektoru (v M toe) | změna v %/rok | ||||||||||
| 1973 | 1990 | 2002 | 2008 | 2009 | 2010 | 10/09 | 09/08 | 08/02 | 02/90 | 90/73 | |
| domácnosti a služby | 56,2 | 57,7 | 66,4 | 69,0 | 68,9 | 68,1 | -1,2 | -0,1 | 0,4 | 1,3 | 0,2 |
| doprava | 25,9 | 40,8 | 50,0 | 50,5 | 49,7 | 50,1 | 0,8 | -1,7 | 0,0 | 1,8 | 2,7 |
| průmysl: | 47,9 | 38,2 | 39,6 | 37,5 | 32,7 | 35,3 | 8,0 | -12,9 | -0,3 | 0,0 | -1,3 |
| z toho výroba oceli | 12,5 | 7,0 | 6,0 | 5,7 | 4,2 | 5,0 | 21,4 | -27,7 | -1,1 | -1,1 | -3,4 |
| zemědělství | 3,7 | 4,0 | 4,4 | 4,4 | 4,2 | 4,2 | -1,9 | -3,2 | -0,2 | 0,9 | 0,5 |
| celkem energetické využití | 133,6 | 140,7 | 160,5 | 161,4 | 155,5 | 157,7 | 1,4 | -3,7 | 0,1 | 1,1 | 0,3 |
| neenergické využití | 10,9 | 12,4 | 15,1 | 13,8 | 12,1 | 12,0 | -0,7 | -11,8 | -0,6 | 1,2 | 0,8 |
| Total | 144,6 | 153,1 | 175,6 | 175,2 | 167,6 | 169,7 | 1,2 | -4,3 | 0,0 | 1,1 | 0,3 |
| Zdroj: SOeS, Bilan énergétique de la France pour 2010 | |||||||||||
| Konečná spotřebna energie - včetně klimatické korekce-podle typu energie (v Mtoe) | změna v %/rok | ||||||||||
| 1973 | 1990 | 2002 | 2008 | 2009 | 2010 | 10/09 | 09/08 | 08/02 | 02/90 | 90/73 | |
| ropa | 85,4 | 70,8 | 75,0 | 69,9 | 67,3 | 65,5 | -2,6 | -3,6 | -1,2 | 0,5 | -1,1 |
| elektřina | 13,0 | 25,9 | 34,5 | 37,8 | 36,6 | 38,0 | 3,9 | -3,3 | 1,6 | 2,4 | 4,2 |
| zemní plyn | 8,7 | 23,3 | 34,7 | 34,4 | 33,0 | 34,1 | 3,3 | -4,0 | -0,1 | 3,4 | 6,0 |
| OZE | 8,9 | 10,5 | 9,9 | 12,8 | 13,7 | 14,4 | 5,0 | 7,1 | 4,5 | -0,5 | 1,0 |
| uhlí | 17,7 | 10,2 | 6,5 | 6,5 | 4,8 | 5,6 | 15,3 | -25,4 | -0,1 | -3,7 | -3,2 |
| Celkem | 144,6 | 153,1 | 174,8 | 175,2 | 167,6 | 169,7 | 1,2 | -4,3 | 0,0 | 1,1 | 0,3 |
| Zdroj: SOeS, Bilan énergétique de la France pour 2010 | |||||||||||
poznámka: OZE: obnovitelné zdroje energie, toe - tuny ekvivalentu ropy
Podle odhadů na rok 2030 se budou vodní a větrné zdroje energie na spotřebě elektřiny podílet 7,5% a jaderné elektrárny 92,5%.
1) a 2) Výroba a spotřeba
Ropa:
Produkce:
Produkce ropy v roce 2010 zůstává stabilní na úrovni 0,9 Mt (milionů tun). Produkce se zvýšila v oblasti pařížské pánve (60% celkové národní produkce) a naopak poklesla v Akvitánii (39%) a v Alsasku (1%). Produkce ropy představuje 1% celkové národní spotřeby.
| v kT | 2008 | 2009 | 2010 (p) |
| primární výroba: | |||
| surová ropa | 975 | 899 | 896 |
| rafinované výrobky | 872 | 708 | 945 |
| import: | |||
| surová ropa | 83 240 | 71 688 | 64 120 |
| rafinované výrobky | 36 180 | 39 119 | 40 540 |
| export: | |||
| surová ropa | |||
| rafinované výrobky | -30 658 | -25 247 | -21 288 |
| mezinárodní mořské zdroje | -2 634 | -2 628 | -2 549 |
| saldo zásob: | |||
| surová ropa | -2 | 403 | 245 |
| rafinované výrobky | 433 | 180 | 300 |
| celková primární spotřeba | 88 767 | 85 321 | 82 283 |
(p): odhad
Zdroj: SOeS, bilan de l`énergie 2010
Spotřeba:
Spotřeba ropy podle sektoru- včetně klimatické korekce ( v kT)
| Struktura spotřeby ropy (kT) | 2009 | 2010 (p) |
| finální energetická spotřeba: | 66 239 | 64 372 |
| hutnictví | 27 | 24 |
| ostatní průmysl | 5 673 | 5 475 |
| domácnosti a služby | 12 377 | 10 661 |
| zemědělství | 3 323 | 3 185 |
| doprava | 44 839 | 45 027 |
| neenergické využití | 10 807 | 10 573 |
| Celková primární spotřeba (+ klimatické korekce) | 85 321 | 82 283 |
(p): odhad
Zdroj: SOeS, bilan de l`énergie 2010
Zemní plyn:
Výroba:
V roce 2010 vytěžila Francie8,3 TWh SCP (superior calorific power), což znamená 15,4%% pokles oproti roku 2009. Francie pokrývá těžbou 1,6% svých potřeb.
Spotřeba:
Spotřeba zemního plynu v roce 2010 byla 550 TWh, což představuje nárůst o 10,6% oproti předcházejícímu roku. Spotřeba tedy znovu dosáhla nového maxima. Tento jev je přikládán především nízkým teplotám v roce 2010. Z toho energetické využití představovalo 448 TWH (spolu s klimatickou korekcí).
Spotřeba za rok 2010- struktura:
| Struktura spotřeby zemního plynu (TWh SCP) | 2009 | 2010 (p) |
| finální energetická spotřeba: | 432 949 | 447 548 |
| hutnictví | 5 552 | 6 613 |
| ostatní průmysl | 136 406 | 157 164 |
| domácnosti a služby | 287 041 | 279 825 |
| zemědělství | 2 850 | 2 796 |
| doprava | 1 100 | 1 150 |
| neenergické využití | 15 046 | 17 243 |
| Celková primární spotřeba (+ klimatické korekce) | 502 458 | 520 037 |
Zdroj: SOeS, bilan de l`énergie 2010
(p): odhad
Dovoz:
Francie v roce 2010 importovala 90,5% své domácí spotřeby zemního plynu, 13,1% z Alžíru, 31,3% z Norska, 13,6% z Ruska a 14,2% z Nizozemí. V roce 2005 dodal Egypt první LNG dodávku.
Elektřina:
Výroba:
| Výroba (v TWh) | 1973 | 1990 | 2002 | 2008 | 2009 | 2010 |
| Tepelná | 119,5 | 48,2 | 55,7 | 60,1 | 58,8 | 62,6 |
| Jádro | 14,8 | 313,7 | 436,8 | 439,5 | 409,7 | 428,5 |
| Vodní | 48,1 | 58,3 | 66,4 | 68,8 | 62,4 | 67,8 |
| Větrná | - | - | 0,3 | 5,7 | 7,9 | 9,4 |
| Fotovoltaická | - | - | - | 0,04 | 0,16 | 0,57 |
| Celkem | 182,4 | 420,2 | 558,9 | 574,2 | 539 | 568,9 |
Zdroj: SOeS bilan énergétique de la France pour 2010
Rok 2010:
Celková produkce elektřiny: 568,9 TWh
- 75% jádro
- 12% vodní elektrárny
- 1,7% větrné elektrárny
- 0,1% fotovoltaika
- 11% tepelné elektrárny a klasické zdroje
V zásobování elektrickou energií je Francie soběstačná z 51%, což je dáno především vysokým podílem energie pocházející z jaderných zdrojů. V současnosti je Francie na 2. místě na světě (za USA – 104 jaderných reaktorů) v produkci jaderné energie – v současnosti je v provozu 58 tlakovodních jaderných reaktorů.
Prezident Nicolas Sarkozy na začátku července 2008 oznámil plán postavit ve Francii druhý evropský tlakovodní reaktor (EPR). Ten je považován za nejefektivnější a nejbezpečnější zařízení svého druhu - Francie dokazuje, že je na technologické špičce v jaderné energetice (první EPR v současné době vzniká ve Flamanville, náklady se odhadují na 3,6 mld eur a datum uvedení do provozu je přes komplikace ve výstavbě stanoveno na rok 2016.
Jádro má ve Francii silnou politickou podporu, a to ze dvou příčin: jako bezemisní zdroj energie a jako nástroj na zvýšení energetické bezpečnosti a nezávislosti na dovozech energií. Dlouhodobě si jádro vedlo dobře i u FR obyvatel. V poslední době však dochází vyrovnávání obou táborů. Dle údajů CRÉDOC z roku 2010 se 44% obvatel domnívalo, že v případě jádra převažují výhody, zatímco 40 % obyvatel byla opačného názoru (dle výzkumu Eurobarometru z roku 2010 se však pro vyslovilo pouze 36% a proti 53%).
K případné změně politického postoje vůči jádru by mohlo dojít v případě volebního úspěchů socialistů v prezidedntských a parlamentních volbách, neboť tito oznámili spolupráci se zelenými a chtějí do roku 2025 snížit podíl jaderné energie na výrobě elektřiny ze 75% na 50%.
| čistá výroba elektřiny z jádra (TWh) | ||||||||||||||
| 1973 | 1990 | 1995 | 2000 | 2001 | 2002 | 2003 | 2004 | 2005 | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | |
| celkem | 14,8 | 313,7 | 358,8 | 395,2 | 401,3 | 436,8 | 420,7 | 427,7 | 430 | 428,7 | 440 | 439,5 | 409,7 | 428,5 |
| Tuzemská struktura spotřeby elektřiny (GWh) | 2010 (p) | |||
| hutnictví | 10 189 | |||
| ostatní průmysl | 110 517 | |||
| domáctnosti a služby | 301 083 | |||
| zemědělství | 7 885 | |||
| doprava | 12 305 | |||
| Celkem | 441 979 | |||
(p): odhad
3) Transportní trasy :
Ropa :
Dovoz ropy: námořní doprava do Marseille, Le Havre, Nantes a Bayonne
Vnitřní přeprava surové ropy: ropovody (na území Francie 3 200 km), pro zásobování FR rafinerií surovou ropou, a dále pro přepravu surové ropy do rafinerie Cressier ve Švýcarsku a Karlsruhe v Německu. V roce 2005 byla celková přeprava těmito ropovody 45,3 Mt surové ropy.
- ropovod Evropský jih (2004: 19,94 Mt)
- Le Havre Grandpuits (2005 6,62 Mt)
- Antifer – Le Havre (2005: 13,27 Mt)
- plus ropovod pro přepravu ve Francii vytěžené ropy
Zemní plyn :
Transportní sítě vlastní a spravuje z podstatné většiny GdF Suez - filiálka GrDF 87%, a dále Total (TIGF - Total Infrastructures Gaz France, filiálka Totalu -13%) .
Distribuční sítě spravuje GrDF (distribuční síť o celkové délce 174 500 km, přístupové právo mají všichni dodavatelé ZP na území Francie) a 22 lokálních distributorů (7350 km).
Úložiště rezerv : GdF Suez disponuje se svou kapacitou 106 TWh (=79% FR kapacit) ve 12 úložištích ve Francii druhou největší rezervou ZP v Evropě. Kapacita úložišť by měla být v budoucnu dále rozšířena. Společnost hledá další vhodné lokality k výstavbě nových úložišť. 2 úložiště spravuje TIGF (27TWh = 21% FR kapacit)
Terminály na zkapalnění ZP : GdF Suez vlastní tři terminály : Fos Tonkin a Montoir-de-Bretagne, s kapacitou 17 mld m3 regazifikace. Nový terminál ve Fos Cavaou, s kapacitou 8,25 mld m3 regazifikace, běžel od dubna roku 2010 na 20% své kapacity. Od srpna 2010 byl povolen provoz terminálu na plný výkon.
Plánovaná výstavba terminálů na zkapalnění ZP :
V současné době existují 4 projekty :
1) Dunkerk : EDF (jeho pobočka Dunkerque LNG), plánovaná kapacita 6 – 12 Gm3/rok, plánovaný start 2012
2) Antifer : Gaz de Normandie (s účastí Poweo 34%,. E. On Ruhrgas 24.5%, Verbund 24.5% a CIM 17%) plánovaná kapacita 9Gm3/rok, plánovaný start 2012
3) Verdon : 4Gas (holandská spol.) plánovaná kapacita 6 – 9Gm3/rok, plánovaný start 2012
4) Fos : Jméno projektu Fos Faster, Shell, plánovaná kapacita 8Gm3/rok, plánovaný start 2015
Elektřina :
Ve Francii spravuje přepravní sítě vysokého napětí o délce cca 100 000 km RTE(Réseau de Transport d`Electricité). Jedná se o akciovou společnost, kde je 100% vlastníkem EdF.
Distribuční síť nízkého a středního napětí o délce 1 200 000 km spravují místní samosprávy. Ty (cca 2500 FR obcí) spravují distribuci prostřednictvím družstev SICAE (Sociétés d`Intérêt Collectif Agricole d`Electricité.), v ostatních obcích je správa svěřena EdF GdF Distribution – společně zajišťované službě EdF a GdF.
4) Velcí hráči energetického trhu:
Ropa :
Total
Total je jedním ze světových jedniček v ropném průmyslu. Jedná se o a.s., kde 4,0 % akcií drží Groupe Bruxelles Lambert, 4,4 % zaměstnanci, 1,5 % Compagnie Nationale à Portefeuille, 0,2% BNP Paribas a 4,6% jsou odkoupené akcie vlastněné samotným TOTALEM. Zbylých 85,3% akcií drží různí institucionální a neinstitucionální akcionáři.
Total je nejvýnosnější společností ve Francii, 6. v Evropě a 14. na světě (Classement Fortune Global 500 2010).
Skupina Total pokrývá všechny fáze ropného průmyslu: od těžby, přes zpracování surové ropy, její přepravu, rafinaci a distribuci ropných výrobků. Mezi hlavní aktivity společnosti patří:
- rafinace ropy a distribuce: na konci roku 2011 Total ve světě provozoval 27 rafinérií a téměř 17 000 čerpacích stanic (převážně v Evropě a v Africe). Rafinerská kapacita je 2,7Mbarelů/den. Total dále zajišťuje námořní přepravu surové ropa a ropných produktů :
- chemický průmysl: výroba základních chemikálií (oleje, polyethylen, hnojiva, atd.) a speciálních chemikálií (kaučuk, lepidla, pojiva, atd.)
- výroba a distribuce pohonných hmot a energií: 2011 :2,7 Mbarelů surové ropy/den ;
- dále přeprava a skladování ropy a ropných zásob (ekvivalent 11,4mld barelů surové ropy, skladování a přeprava ZP, výroba elektřiny ze ZP, OZE ; prodej zkapalněného ZP, elektřiny a ZP.
Zemní plyn :
Gaz De France Suez- gigant na světovém poli energetického průmyslu
Společnost je prvním evropským distributorem zemního plynu v Evropě. Po její fúzi se Suezem v červenci 2008 se mezi aktivity společnosti přidala výroba a distribuce elektřiny.
GDF se stala druhým nejmocnějším hráčem na poli energetiky ve světě po fůzi s britskou International Power v roce 2010. Francouzská energetická společnost GDF Suez uzavřela dne 10.8.2010 dohodu s britskou International Power, která ji umožňuje převzít kontrolu nad 70% firmy. Tímto spojením vznikl jeden z největších producentů energie na světě (kromě ropných společností) s obratem 84 mld eur a instalovanou kapacitou 107 GW. Francouzský podnik si tím otevřel cestu na rychle se rozvíjející trhy Jižní Ameriky, Asie a Středního východu a získal vyvážené portfolio aktivit (třetina služby, třetina plyn, třetina elektřina). Zároveň zveřejnil své pololetní hospodářské výsledky: provozní zisk se zvýšil na 8,2 mld eur. Obrat v porovnání s prvním pololetím 2009 mírně stoupl (o 0,3%) a dosáhl 42,3 mld eur. Čistý zisk za první pololetí stoupl o 9,3% na 3,6 mld eur.
V roce 2010 dosáhla obratu 84,5 mld eur s 5,6% meziročního navýšení a tím překročila plánované zisky, v roce 2011 pak 90,7 mld eur s čistým ziskem 4 mld eur. Do roku 2013 má v plánu zvýšt zisk o dalších 10 mld eur.
Struktura akcionářů: Největším akcionářem je FR stát s 35,7% akcií, dále pak Groupe Bruxelles Lambert s 5,3%, zaměstnanci 2,8%, CDC française 1,7%, Areva 1,2%, CNP 1,1 %, Crédit agricole 0,7 %, Sofina 0,7 % a další institucionalizovaní a neinstitucionalizovaní akcionáři 50,8 %.
Mezi hlavní aktivity GdF Suez v oblasti zemního plynu patří :
- nákup a prodej ZP (2006 : 639,2 TWh nákup ; 641 TWh prodej, z toho ve Francii 440 TWh) a elektřiny (15,2 TWh prodej, z toho 3,3 TWh ve Francii a 11,7 TWh ve VB)
- transport a distribuce ZP : společnost má podíly v mezinárodních přepravních sítích a v distribuci v Německu, Belgii, Slovensku, Rakousku, Itálii, Rumunsku a Maďarsku
- distribuce konečným zákazníkům ve Francii: společnost je vlastníkem 185 000 km distribuční sítě. V roce 2006 GdF dodal konečným zákazníkům ve Francii 327 TWh
- přeprava a skladování ZP ve Francii (31 610 km plynovodů, 2006 : 687 TWh přepraveného ZP). Společnost má dva terminály na zkapalnění plynu, spravuje 12 podzemních zásobníků ZP (kapacita cca 9 mld m3)
Procentuální rozdělení struktury působení GDF Suez
- zemní plyn 59%
- černé uhlé 13%
- vodní energetika 14%
- jádro 5%
- vítr 3%
- biomasa a bioplyn 1%
- ostatní 5%
Podíl na trhu GDF Suez ve světě
- Blízký východ 22%
- Europa 20%
- Severní Amerika 22%
- Latinská Amerika 16%
- Asie 14%
GdF byl na počátku roku 2009 vybrán jako partner EdF pro výstavbu druhého EPR reaktoru atomové elektrárny Penly ve Francii. V září 2010 společnost GdF Suez odstoupila od tohoto plánovaného partnerství. K tomuto odstoupení došlo po uveřejnění zprávy o francouzském jaderném průmyslu. V této zprávě byla uvedena vedoucí role společnosti EdF na projektu. GdF Suez, která na projektu participuje 25%, měla v úmyslu být jediným operátorem druhého jaderného reaktoru, nikoliv pouze investorem.
V minulosti se spekulovalo o účasti GdF na výstavbě plynovodu Nabucco. Na začátku roku 2008 GdF svou kandidaturu účasti pro odpor Turecka stáhla.
GdF-Suez participuje 9% na projektu Nord Stream, plynovodu, který propojil Rusko přes Baltské moře s Německem se zbytkem západní Evropy. 4. května 2011 byla podepsaná dohoda na financování Fáze Iropovodu Nord Stream, na níž se GdF Suez bude podílet 2,5 mld eur.
Elektřina :
EdF
EdF je jednička ve výrobě elektřiny a její distribuci ve Francii a ve světě celkově. Jedná se o a.s., přičemž 84,48% akcií vlastní stát, 2,39% zaměstnanci, 0,03% drží samotná EdF a zbylých 13,10 % institucionalizovaní akcionáři.
V Evropě je EDF přítomná v následujících zemích:
Velká Británie- 100% podíl drží ve společnostech 100 % EDF Energy, 100 % EDF Trading, 100 % EDF UK, 100 % EDF Trading, 100 % EDF Production UK Ltd, 100 DIN UK, přičemž prostřednictvím prvně jmenované společnosti drží 100% podíl ve společnosti British Energy. Itálie- 48,96% ve společnosti Edison, v Německu 100 % EDF Gas Deutschland, ve Švýcarsku, Nizozemí, Belgii a dalších státech.
Ve Střední Evropě pak v Polsku, Maďarsku, Rakousku a na Slovensku.
V roce 2008 převzala britskou společnost British Energy (za 15 mld EUR). V roce 2009 společnost převzala polovinu (resp. 49,99%) akcií americké Constellation (2,4 mld EUR) a 51% akcií belgické SPE (1,3 mld EUR). Na konci roku 2010 EDF postoupila svoji pobočku v Německu EnBW, které doposud vlastnila 45%. Nabyvatelem je spolková země Bádensko-Wurttenbersko, která podíl EDF nakoupila za 4,7 miliard eur.
Mezi hlavní aktivity patří:
- výroba a distribuce elektřiny a distribuce ZP
- prostřednictvím společné divize s GdF správa části distribučních sítí malého a středního napětí
- prostřednictvím dceřiné společnost RTE správa a údržba rozvodových sítí vysokého napětí
EdF podle politické dohody z listopadu 2009 bude participovat 20% podílem na ruském projektu SouthStream. Smlouva mezi EdF a Gazrpomem byla podepsaná v červenci 2010.
Od upuštění od projektu výstavby třetího jaderného rekatoru Penly společností GDF Suez, EDF hledá nového partnera pro výstavbu. Tím by se mohl stát německý E.ON. Ten vlastní 8% společnosti, která má reaktor postavit. V současné chvíli jsou náklady na výstavbu odhadovány na 5 mld EUR. Tzv. projekt Penly 3 se však po katastrofě ve Fukushimě opět zpomalil, neboť někteří klíčoví partneři se rozhodli počkat na podrobnější výsledky a dopady zmíněné havárie. Veřejná debata na téma reaktoru Penly 3 byla odložena na rok 2012.
Liberalizace trhu
Od roku 2000 probíhá ve Francii liberalizace trhu elektrickou energií pro velkoodběratele s odběrem nad 16 mln KWh ročně (týká se tak cca 1400 velkoodběratelů a asi 30% sektoru). Od 1.6.2007 je trh s elektřinou ve Francii plně liberalizován. K velkým změnám při výběru dodavatele elektřiny však liberalizace nevedla.
Svoje potřeby zemního plynu kryje Francie dovozem (celkem 97%). Oproti zemím střední a východní Evropy je mnohem méně závislá na Rusku - pouze ve výši 15%, což je podstatně méně než Německo (37%) a Rakousko (55%). Ostatní dovozy plynu jsou orientovány především na Norsko (31%), Alžírsko (16%) a Nizozemí (18%). Otázka dovozů zemního plynu je v současné době velmi aktuální v kontextu problematiky bezpečnosti zásobování plynem a závislosti na dodavatelích. V roce 2007 si ruský AOA Gazprom vybral za zahraničního partnera pro iniciační fázi těžby v ložisku zemního plynu Štokman francouzskou firmu Total, a.s. V konzorciu má Gazprom 51 % podíl, Total 25 % a norský Statoil 24 %. Celková investice je odhadnuta na 25 – 35 mld $, iniciační fáze na 15 mld $, odhadovaný podíl Totalu v této fázi pak na 4 – 5 mld $. Total nebude mít podíl na těžební licenci, ani na komercializaci vytěženého plynu. Hlavním přínosem je pro něj navázání strategického partnerství. Hodnota projektu se v roce 2012 odhaduje na 22,96 mld eur, přičemž v ložisku Štokman v Barentsově moři leží asi 3,9 bilionů m3. Projekt však provází neustálé spory a dokonce se uvažuje o jeho zastavení.
Významným milníkem ve francouzské energetice byla fúze mezi GDF a soukromou francouzsko-belgickou společností Suez. Fúze byla oznámena v pondělí 3. 9. 2007. Nová společnost GDF Suez byla vytvořena v červnu 2008. Jedná se o jednu z největších na světě ve svém oboru. Její tržní hodnota se odhaduje na 43,633 miliard eur. Z 35,7% ji vlastní FR stát, který si tak ponechá blokační menšinu. GDF o obratu 27,6 mld eur a Suez o obratu 44,3 mld eur se spojily, aby vytvořili GDF Suez o obratu 90 mld eur. Poměr akcií je 21 akcií GDF za 22 akcií Suezu. Nová společnost je dalším energetickým gigantem nabízejícím jak dodávky elektřiny tak plynu, prvním největším kupcem a distributorem plynu v Evropě, druhým největším dodavatelem elektřiny na FR trhu (po EDF) a prvním evropským operátorem plynové přepravní a distribuční soustavy.
Projekt jaderného reaktoru budoucnosti ITER (International Thermonuclear Reactor), který má představovat energii budoucnosti bude realizován v blízkosti Marseille, konkrétně v centru Cadarche (centre d'études de Cadarache). Pro Francii má značný ekonomický a politický význam. Do tohoto projektu je kromě EU zapojeno také USA, Japonsko, Rusko, Čína a Jižní Korea. Celkově je zapojeno 37 zemí a odhady na cenu výstavby se původně pohybovaly okolo 10 mld eur. Již nyní se však odhaduje, že výsledná cena vzroste ještě o 6 – 20 miliard eur. Jde o druhý nejdražší mezinárodní vědecký projekt po mezinárodní kosmické stanici. Termojaderné slučování (fúze) vodíkových jader v hélium je ambiciózním projektem jak zajistit lidstvu dostatek šetrné energie, při jejíž výrobě nevzníiká radioaktivní odpad a suroviny (vodík, deuterium, tritium) jsou při jejich minimální spotřebě nevyčerpatelné.
Grenelle životní prostředí 2009
Grenelle životní prostředí je společenská platforma, která vznikla v roce 2007 a přivedla k diskuzi o stavu ŽP všechny aktéry francouzské společnosti (představitele státu, místních samospráv, svazy zaměstnavatelů, odborová sdružení a nevládní organizace). Vytvoření této platformy byl jedním z hlavních bodů předvolební kampaně prezidenta Sarkozyho.
Hlavními tématy jsou:
- Boj s klimatickými změnami a energetická otázka,
- Zachování biodiverzity a přírodních zdrojů,
- Ochrana zdraví a životního prostředí,
- Udržitelná výroba a spotřeba,
- Ekologická demokracie,
- Možnosti ekologického rozvoje, zaměstnanosti a konkurenceschopnosti,
- Zpracování odpadů a otázka geneticky modifikovaných organismů.
Mnohostranná jednání byla zahájena 6. července 2007 a jejich závěry byly shrnuty do souboru 268 konečných opatření. Realizace těchto opatření započala v říjnu roku 2007.
Výsledkem této platformy bylo přijetí tzv. Zákona Grenelle I v červenci 2009 a schválení návrhu navazujícího zákona, tzv. Grenelle II v květnu 2010. Obsahově dále předpokládá pokračování v Grenelle III.
Zákon Grenelle I dává legislativní podobu výsledkům mnohostranných jednání. Potvrzuje nutnost změn v ekologické oblasti, nezbytnost snížení spotřeby energie, vody a dalších přírodních zdrojů. Stanovuje povinnost veřejných činitelů prokázat při přijímání rozhodnutí, že neexistuje varianta šetrnější k životnímu prostředí (za přijatelné úrovně nákladů).
Zákon Grenelle II navazuje na předchozí zákon. Slouží k aplikaci cílů francouzské politiky ochrany životního prostředí a vytváří vhodné podmínky k jejímu provádění.
Aktuální vývoj v jaderné energetice
Oblast energetiky byla silně ovlivněna havárií v jaderné elektrárně Fukushima. Tato havárie měla přímý dopad na francouzskou jadernou energetiku. Akcie společností Areva a EDF klesly. Firmy se nacházejí v nejistotě spojené s politickými rozhodnutími týkajících se budoucnosti jaderné energetiky.
Francouzský předseda vlády François Fillon vyzval v dubnu na summitu v Kyjevě k vytvoření mechanismu rychlého a specifického zásahu a k vytvoření mezinárodních procedur certifikace, které by byly aplikovány v jaderné energetice celosvětově. Francouzi si jsou vědomi nutnosti konstantní podpory maximální bezpečnosti v této oblasti. Aktivně podporují, aby požadavky splňovala 3. generace reaktorů, které Francie na trhu nabízí (vedle USA a Ruska).
EDF
Generální ředitel společnosti EDF Henri Proglio v květnu uvedl, že ve strategickcýh cílech firmy do roku 2020 bude jádro fogurovat na prvním místě. EDF chce ve světě instalovat 15 EPR reaktorů o celkovém výkonu 100 GW.
Skupina EDF se připravuje na oživení jaderné energie v Británii. Dva a půl roku uplynulo od převzetí společnosti British Energy, která provozuje 8 z 11 jaderných elektráren ve Spojeném království za celkovou částku 14 mld EUR. EDF plánuje výstavbu 4 nových reaktorů, z nichž nejméně 2 ERP (elektrárny nové generace). Zároveň společnost počítá se spuštěním prvního reaktoru v roce 2018. Investiční částka projektu je odhadována na 10 mld EUR pro první dva reaktory.
EDF oznámila další dvouleté navýšení zpoždění výstavby jaderného reaktoru nové generace EPR ve Flamanville. Náklady se navýšily o 1 mld EUR. Celkově tedy vyšplhaly k částce 6 mld EUR. Původní cena byla odhadována na 3,3 mld EUR. Toto zpoždění by tedy mělo dosáhnout čtyř let- na rok 2015. První dodávky energie by pak měly být spuštěny roku 2016.
AREVA
Anne Lauvergeon ukončila dne 30.6.2011 své dlouholeté působení na pozici generální ředitelky v Arevě, v jejímž čele stále od počátku jejího vzniku v roce 2001. Novým generálním ředitelem byl jmenován Luc Oursel, dosavadní číslo 2 ve firmě.
Za vedení Anne Lauvergeon firma podepsala v roce 2009 smlouvu o modernizaci přenosových soustav se správcem Indonéské rozvodové soustavy v hodnotě 120 M eur a nahrazení 6 parních generátorů v Jižní Korei. Dále byla 6. prosince 2010 podepsaná smlouva s indickou společností NPCIL na dodávku 2 jaderných reaktorů EPR.
Podle politického a legislativního vývoje v Itálii Areva v budoucnu dodá 4 EPR reaktory, které hodlají na italském území vystavět EDF a ENEL. Po katastrofě v japonské Fukushimě se v současné chvíli Itálie vyslovila proti programu civilní jaderné energie (95% obyvatel se vyslovilo proti v referendu k tématu jaderné energie). Stavba reaktorů byla původně plánovaná na začátek roku 2014 s uvedením do provozu v roce 2020. V této chvíli musejí francouzské společnosti, které jsou do projektu zapojeny, Areva a EDF, přehodnotit svou strategii.
Areva, která je dodavatelem ERP reaktoru pro finskou jadernou elektrárnu Olkiluoto 3, oznámila jeho uvedení do provozu v roce 2010. To představuje více než tříleté zpoždění a cena se navyšuje o 2,3 mld eur (Původní rozpočet byl odhadnut na 3 mld eur.). Finský projekt se stal také finanční zátěží pro Arevu. Rok 2010 byl prvním ztrátovým v historii o 423 milionů EUR právě kvůli tomuto projektu.
Areva sjednala dne 6. prosince 2010 spolupráci s veřejným indickým podnikem NPCIL (nuclear power corporation of india limited) při výstavbe dvou reaktorů typu EPR v Jaitaputuru za 7 miliard euro. Začátek prací je plánován na rok 2011 a spuštění reaktorů na rok 2017-2018.
Areva současně prodělává velké změny ve struktuře akcionářů. Na počátku roku oznámila společnost Siemens, že hodlá odprodat svůj 35% podíl v Arevě a v březnu 2009 podepsala memorandum o vytvoření jaderné joint venture s Rosatomem. V polovině roku 2010 Evropská komise oznámila zahájení zrychleného řízení s Arevou a Siemensem. Cena 34% podílu byla stanovena k březnu 2011 na částku 1,62 mld EUR. V této chvíli probíhá řízení rozhodčího soudu ve věci hospodářské soutěže dvous společností.
Pařížský arbitážní soud rozhodl v květnu 2011, že společnost Siemens porušila vytvořením společného podniku s ruským Rosatomem dohodu. Pokuta byla stanovena ve výši 648 milionů EUR (15,8 mld Kč). Zákaz konkurence pro Siemens na poli energetiky byl stanoven na čtyři roky.
Areva je finančně oslabená. Výsledky za první pololetí roku 2011 ukázaly, že kvůli nehodě v japonské Fukushimě byly zrušeny smlouvy v hodnotě 191 milionů EUR. Čistý zisk podniku meziročně poklesl o 58% na 351 milionů EUR. Areva dále přišla o zakázky v hodnotě 1 mld EUR. Ve svých odhadech budoucího vývoje Areva očekává, že i přes nehodu ve Fukushimě bude poptávka po jaderných zdrojích růst do roku 2030 tempem 2% ročně, aby dosáhla 584 GW instalované kapacity. Z toho ve Francii se firma může potenciálně ucházet o 196 GW.
GDF Suez
Ineo, filiálka společnosti GDF Suez podepsala smlouvu o veřejno-soukromém partnerství s regionem Vendée za účelem výstavby solárního parku o síle 14,7 MW. Jedná se o první smlouvu tohoto typu ve fotovoltaice. Tento nový solární park by měl být spuštěn na podzim roku 2012. Jedná se o 64 000 solárních panelů o celkové investiční čáastce 85 mld EUR.
V srpnu 2011 oznámila společnost GDF Suez, že plánuje uzavřít smlouvu o strategickém partnerství s Čínským státním fondem CIC. Jedná se o spolupráci v regionu Asie- Pacifik. Čínský státní fond by se měl podílet 30% v oblasti průzkumu a těžby, což představuje částku 2-3 mld EUR. Tato smlouva stanovuje, že CIC se bude podílet na všech investicích GDF Suez v regionu s vyjímkou Číny. Tím by napomohla francouzské společnosti při získávání zakázek a financování ze strany čínských bank. Touto smlouvou, která zahrnuje všechny oblasti, se GDF Suez snaží zaujmout místo na rychle rostoucích trzích a rozvíjet vztahy s čínksými společnostmi pro získávání státních zakázek ve výrobě elektrické energie.
Syntéza Rousselyho zprávy o jaderné energetice zveřejněna
Prezident Sarkomy odtajnil 28.7.2010 syntézu dlouho očekávané Rousselyho zprávy. Na jejím základě stát rozhodl, že musí mít v jaderné energetice centrální úlohu. Vztah Arevy a EdF se musí zlepšit a oba podniky spolu musí uzavřít skutečné strategické partnerství.
Aby byla zvýšena konkurenceschopnost francouzského jaderného průmyslu, musí dojít k optimalizaci EPR. Dojde k rozšíření nabídky francouzských reaktorů směrem k menším výrobním kapacitám.
Edf se postaví do čela mezinárodního jaderného týmu s tím, že systém musí zůstat flexibilní a odpovídat požadavku zákazníka.
Areva může do konce roku navýšit svůj kapitál o 15% (počítá se s investicemi z Kataru, Kuvajtu a Mitsubishi) a je i vážně zvažovaná možnost kapitálové účasti EdF.
Dále prezident uvažuje o vyvedení těžebních aktivit z Arevy pod zvláštní společnost, jejíž kapitál by kromě majoritní Arevy mohly sdílet i jiné společnosti.
V únoru 2011 se prezident nechal slyšet, že by rád viděl svou představu o dceřiné společnosti Arevy s jejím majoritním podílem a dohledem zaměřené pouze na těžbu uranu. Tato představa by také vyhovovala Rousselyho zprávě.
Prezident požaduje od svých resortů konkrétní návrhy koordinace státních služeb v jaderné oblasti, posílení VaV, zlepšení situace v oblasti lidského kapitálu a pracovních podmínek zaměstnanců jaderné energetiky. Současně zavrhl doporučení vytvořit Ministerstvo energetiky. Ta bude i nadála spadat pod ministra Borloo, šéfa resortu životního prostředí, energetiky, udržitelného rozvoje a moře.
Větrná energie- stát spustil veřejnou zakázku pro výstavbu větrných elektráren na Korsice a v zámořských departmentech Francie
Dlouhodobý projekt výstavby větrných parků ve Francii je v celkové výši 3 000 megawattů- což představuje dvakrát více energie než energie vyprodukované dvěma jadernými reaktory EPR.
V této úvodní fázi projektu došlo ze strany ministerstva životního prostředí k vyhlášení veřejné zakázky na výstavbu větrných elektráren o kapacitě 95 MW na Korsice a v zámořských departmentech. Korsika a zámořské departmenty mají v současné době kapacitu 60 MW pocházející z větrných elektráren z celkové kapacity 4 500 MW ve Francii. Odhadovaná cena veřejné zakázky je 150 M EUR.
Celkový francouzský plán pro větrnou energii představuje instalovaný výkon 6 000 MW do roku 2020, což odpovídá celkovým nákladům 20 mld EUR.
4.8. Přijímaná a poskytovaná rozvojová pomoc
Francie se zavázala navýšit částku určenou na rozvojovou spolupráci do roku 2015 na 0,7% hrubého národního příjmu.
Podle údajů OECD je Francie na 4. místě největších dárců hrubé zahraniční rozvojové pomoci na světě. Hrubá rozvojová pomoc (bez odpočtů prominutých dluhů) dosáhla v roce 2008 12,4 Mld dolarů (USA dosáhla 26,9 mld dolarů, Japonsko 17,4 mld dolarů, Německo 15,9 mld dolarů a VB 11,8 mld dolarů).
Z teritoriálního pohledu plyne největší objem francouzské rozvojové pomoci (72%) především do frankofonní Afriky (více než čtvrtina celosvětové pomoci pro tuto oblast). Francie ve své politice rozvojové pomoci definovala sedm prioritních oblastí: vzdělávání, voda a přístup k vodě, zdravotní péče a boj proti AIDS, ochrana životního prostředí, doprava, rozboj infrastruktury a rozvoj podnikání.
V roce 2008 poskytla FR rozvojová agentura i přes finanční krizi a její dopady na reálnou ekonomiku 4,5 mld eur na rovojovou pomoc,což je oproti ropku 2007 nárůst o 25%. Polovina částky je určena na financování výstavby infrastruktur a podporu výroby v cílových regionech. Prioritním regionem pro ADF zůstává i nadále subsaharská Afrika, kam zamíří 1,5 mld eur. 26% prostředků bude směřovat do oblasti Středozemního moře a na blízský východ, 25% do Asie a Pacifiku a 8% do Karibiku a Latinské Ameriky. Do zámořských území FR rozvojová agentura v roce 2008 uvolní zhruba 1 mld eur, oproti 800 milionům roku 2007.
Výroční zpráva AFD 2008 (Agence France du Développement-FR rozvojová agentura) je ke stažení na webu:
http://www.afd.fr/jahia/Jahia/home
Souhrnná teritoriální informace
- 1. Základní informace o teritoriu
- 2. Vnitropolitická charakteristika
- 3. Zahraničně-politická orientace
- >> 4. Ekonomická charakteristika země
- 5. Finanční a daňový sektor
- 6. Zahraniční obchod země
Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)
