- 5.1. Státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let
- 5.2. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let)
- 5.3. Zahraniční zadluženost, dluhová služba
- 5.4. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)
- 5.5. Daňový systém
5.1. Státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let
Veřejné finance
V roce 2010 dosáhl veřejný dluh 81,9% HDP (ve třetím trimestru 2010 dosáhl 1574,6 mld eur), deficit SR dosáhl 7.7% HDP.Očekává se, že veřejný dluh vzroste v roce 2011 na 86,2% a deficit SR dosáhne 6%, což ve finančním vyjádření představuje 149,9 mld eur.
| Veřejný dluh ve smyslu Maastrichtu (mld eur a % HDP) | ||||||
| III2010 | IV2010 | I2011 | II2011 | III2011 | IV2011 | |
| dluh na konci čtvrtletí (mld eur) | 1 574,6 | 1591,2 | 1646,3 | 1692,7 | 1688,9 | 1717,3 |
| dluh na konci čtvrtletí (% HDP) | 81,5% | 82,3% | 84,5% | 86,2% | 85,3% | 85,8% |
| Zdroj: INSEE, aktualizace k 1.5.2012 | ||||||
Návrh zákona o SR pro rok 2011 předpokládá snížení veřejného deficitu na 6%. Snížení daňových úlev by mělo přinést 9,4 miliard eur v roce 2011, v roce 2012 další 2,1 miliardy.
V roce 2011 by mělo být ve státním sektoru zrušeno 31 638 pracovních míst. Nejvíce se to bude týkat ministerstva školství (16 000 míst) a ministerstva obrany (8 250 míst). Ve všech případech se jedná o plné úvazky. Toto snižování pracovních míst souvisí s politikou obsazování pouhé poloviny uvolněných míst. Tato politika už mezi lety 2007 a 2010 snížila počet pracovních míst o 100 000.
Daňové úlevy při nákupu solárních panelů jsou sníženy na polovinu od 29. září 2010. Daňová úleva, která doposud pokrývala 50% výdajů, bude snížena na pouhých 25%. Toto opatření umožní v roce 2011 vládě ušetřit 150 milionů euro.
| Klíčové hodnoty návrhu SR 2012 | ||||
| 2009 | 2010 | 2011 | 2012 | |
| Míra růstu HDP (%) | -2,6 | 1,5 | 1,75 | 1,75 |
| Inflace (%) | 0,1 | 1,5 | 1,0 | 1,1 |
| Pracovní místa (tisíce) | -337 | 80 | 160 | -429 |
| Transfery (% HDP) | 41,6 | 41,9 | 42,9 | : |
| Zdroj: MINEFE, návrh zákona o SR 2012 | ||||
Návrh zákona o SR pro rok 2012
Návrh zákona pro rok 2012 se zakládá na třech principech: rovnost zisků, snížení „niches fiscales“, vývoj daňového systému (nápoje s přidaným cukrem, daň z vysokého nájemného).
Prioritou je snížení zadlužení, které se charakterizuje redukcí veřejného deficitu. Tento deficit by měl být snížen z 5,7% (2011) na 4,5% (2012). V roce 2013 se očekává 3%, % v roce 2014 a 1% v roce 2015. Francie se začne oddlužovat v roce 2013.
Pro rok 2012 se vláda rozhodla podržet hypotézu o růstu na 1,75%, která je identická pro rok 2011. Franci se rozhodla pro tento krok z opatrnosti, protože byla zasažena aktuálními problémy (finanční trhy od měsíce srpna, zpomalení světového ekonomického růstu).
Návrh zákona pro rok 2012 počítá se státním deficitem 81,8 miliardy eur (zlepšení oproti předběžnému deficitu pro rok 2011, který byl 95,9 miliard eur). Po dodatečném snížení deficitu bude konečný deficit okolo 80,8 mld EUR.
Celkové útraty státu, včetně dluhu a penzí, se vyšplhají na 362,3 mld eur. V konečné fázi se útraty sníží o 0,5%, což představuje 1,8 mld eur.
V roce 2012, oproti 2011, čisté daňové příjmy vzrostou o 7,5% (= 273,1 mld eur).
Zdroj: MINEFE, návrh zákona o SR 2012
Státní dluh a saldo státního rozpočtu z hlediska Maastrichtu
| Veřejný dluh a deficit ve smyslu Maastrichtu | ||||
| 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | |
| Deficit SR (mld eur) | -51,433 | -64,677 | -144,849 | --148,8 |
| Deficit (% HDP) | -2,7 | -3,3 | -7,5 | -7,1 |
| Veřejný dluh (% HDP) | 63,8 | 67,5 | 78,1 | 82,3 |
| Zdroj: Agence France Trésor, Eurostat, (f)-forecast | ||||
5.2. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let)
| Mld eur, salda | ||||||
| 2005 | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | |
| Běžný účet | -7,3 | -10,3 | -18,9 | 5,9 | -28,4 | -33,7 |
| Kapitálový účet | 0,5 | -0,2 | 1,9 | 0,0 | 334 | 39 |
| Finanční účet | -1,6 | 26 | 30,3 | -51,5 | 41,1 | 18,2 |
| Statistická chyba | 8,3 | -15,4 | -13,2 | 44,5 | -13,0 | 15,4 |
| Zdroj: Banque de France | ||||||
Francouzská platební bilance je velmi volatilní a je silně ovlivňována sezónními výkyvy na straně příjmů ze zahraničních investic a transferových plateb. Za rok 2010 bylo celkové saldo běžného účtu -33,7 mld eur.
Zlaté rezervy dosáhly v únoru 2011 79 850 milionů eur. Devizové rezervy dosáhly v únoru 2011 27 411 milionů eur.
5.3. Zahraniční zadluženost, dluhová služba
Vývoj veřejného dluhu (mld eur)
Dluh veřejných financí Francie stoupl z 90 miliard euro v roce 1980 (20,7% HDP) na 1 138 miliard eur v roce 2005, což představuje zhruba 66% HDP. V roce 2009 dosáhl veřejný dluh 77,4% HDP (ve třetím trimestru 2009 dosáhl 1457 mld eur),deficit SR dosáhl 7,9% HDP. V roce 2010 dosáhl veřejný dluh 81,9% HDP (ve třetím trimestru 2010 dosáhl 1574,6 mld eur), deficit SR dosáhl 7.7% HDP. což ve finančním vyjádření představuje 150 mld eur.
| Veřejný dluh ve smyslu Maastrichtu (mld eur, % HDP) | ||||||||
| III2008 | IV2008 | I2009 | II2009 | III2009 | IV2009 | I2010 | II2010 | |
| Dluh na konci čtvrtletí (mld eur) | 1284,0 | 1314,0 | 1367,0 | 1428,6 | 1457,3 | 1489,0 | 1535,5 | 1591,5 |
| Dluh na konci čtvrtletí (% HDP) | 66,0% | 67,4% | 70,5% | 74,2% | 76,2% | 78,1% | 80,4% | 82,9% |
| Zdroj: INSEE, aktualizace k 30.9.2010 | ||||||||
Zahraniční dluh Francie
Zahraniční dluh Francie dosáhl v roce 2009 208,3 mld eur.
Zahraniční pozice
| Zahraniční pozice v účetní hodnotě (mld eur) | |||||
| 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 (T2) | |
| Zahraniční pozice včetně PZI | -147,1 | -159,0 | -198,1 | -237,9 | -157,2 |
| Pohledávky celkem včetně PZI | 4041,2 | 4549,2 | 4413,9 | 4643,6 | 4926,8 |
| Závazky celkem včetně PZI | -4188,3 | -4708,2 | -4612,0 | -4881,5 | -5084,0 |
| Zdroj: Banque de France | |||||
| 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | |
| Zahraniční pozice v tržní hodnotě (mld eur) | 34,4 | -5,6 | -231,7 | -208,3 |
| Zdroj: Banque de France | ||||
5.4. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)
Francouzskou ústřední bankou je Banque de France, která provádí také dohled nad úvěrovou politikou obchodních bank. Významná část jejích pravomocí (devizové kurzy, stanovení úrok. měr eurozóny) však již přešla na Centrální evropskou banku (CEB).
Z historického hlediska ve Francii existují tzv. depozitní banky (banques de dépot) a obchodní banky (banques d´affaires), rozdíly mezi nimi se však postupem času již téměř setřely (vedle nich fungují družstevní banky, tzv. lidové banky a spořitelny).
Nejdůležitější obchodní banky s hustou sítí poboček po celé zemi jsou :
- BNP Paribas
- Crédit Agricole (v roce 2002 převzala Crédit Lyonnais)
- Société Générale
- Natixis
- CIC
Bankovní sektor
Ve Francii je nejpoužívanějším platebním nástrojem platební karta (42,2% z celkových platebních transakcí je hrazeno kartou). Druhým nejpoužívanějším nástrojem jsou šeky (20,1%). Přitom dochází k neustálému mírnému poklesu používání tohoto platebního nástroje (-4,5% v roce 2009). Se 3,3 mld vydaných šeků v roce 2009 je Francie první zemí v Evropě, která tento finanční nástroj používá. V ostatních zemích Evropy směřuje tendence spíše ke zrušení tohoto nástroje.
Zdroj: Výroční zpráva Francouzské bankovní asociace (prosinec 2010), www.fbf.fr
Dopady krize
Velké francouzské banky nezůstaly ušetřeny dopadů krize, způsobenými investicemi do nástrojů navázaných na rizikové hypotéky. Zpočátku to přitom vypadalo, že ztráty nebudou příliš výrazné. Zveřejňované informace totiž více méně ukazovaly, že se prakticky nic neděje a banky se zdály velmi optimistické . Nejistota se během roku 2007 objevovala postupně: srpnové zmrazení tří investičních fondů BNP Paribas spravujících 1,6 mld. eur a ztráty Crédit Agricol ze září 2007 v hodnotě 250 M eur. Výsledky finančních institucí zveřejněné na počátku roku 2008 nakonec ukazují reálné dopady krize: Crédit Agricol (ztráta 3,3 mld. Eur); SocGen (ztráta 2,6 mld. Eur); BNP Paribas (ztráta 1,2 mld. Eur).
Vývoj v bankovnictví 2010
Francouzské banky vydělaly v roce 2010 více než 21 milard eur. Po třech špatných letech se tedy zdá, že krize opustila bankovní sektor. Francouzské banky také na rozdíl od německých splácí dluh ze státní půjčky z protikrizového plánu ve výši 19,8 mld eur.
Société Générale dosáhla v roce 2010 čistého zisku 3,9 mld EUR. Jedná se o značný úspěch a opětovný rozjezd po špatném výsledku za rok 2009, kdy banka dosáhla zisku 678 M EUR.
Société Générale zažívala špatné poslední tři roky. V roce 2007 byla zasažená ztrátou 4,9 mld EUR způsobenou svým zaměstnancem Jérômem Kervielem a současně došlo k první vlně subprime krize. V roce 2008, po pádu domu Lehman byla špatná celková situace bankovního sektoru. Zatímco jiné banky se pomalu dostávaly z krize, Société Générale doplácela na své portfolio toxických aktiv. Teprve v roce 2010 banka dosáhla svého opětovného rozjezdu.
BNP Paribas dosáhla v roce 2010 čistého zisku 7,8 mld EUR, což je o 34% více než v roce 2009. Tohoto pozitivního výsledku banka dosáhla jednak díky příznivému ekonomickému prostředí, jednak díky úspěšné integrace Fortis.
Ke sloučení BNP Paribas a Fortis Investment došlo 1. dubna 2010. Tímto sloučením vznikl pátý největší správce aktiv v Evropě, respektive jedenáctý největší na světě. Toto sloučení současně umožnilo BNP Paribas zdvojnásobit svůj podíl na silně potenciálním tureckém trhu, kde banka plánuje nárůst ze současných 3,8% trhu na 5% do tří let.
Crédit agricole SA (CASA) dosáhla v roce 2010 čistého zisku 45,2 M EUR (to je nárůst oproti roku 2009 o 5,7%). Výsledek odpovídá odhadu analytiků, kteří bankce předpovídali postupnýou stabilizaci. Výsledek celé skuépiny včetně regionálních spořitelen dosáhl 10,75 mld EUR (nárůst oproti roku 2009 o 9,3%). Credit Agricole se přitom dotkla krize nejvíce, jelikož držela nejvíce zdrojů v aktivech amerického trhu s nemovitostmi. V roce 2008 musela depreciovat o 3,5 mld eur aktiva, která se ukázala jako toxická, v roce 2009 se jednalo o depreciaci v hodnotě 1,4 mld eur. Banka měla dále problémy kvůli špatným výsledkům své řecké banky Emporiki, kterou koupila v roce 2006. Ta dosáhla v roce 2009 ztráty v hodnotě 937 M eur.
Nedávný nákup banky Centea umožní v roce 2011 proniknutí Credit Agricole na belgický trh.
V roce 2010 měla bankovní skupina 1 866 zaměstnanců. S novou bankou Centea struktura počítá více než 3 500 zaměstnanců.
Pojišťovnictví
Pojistný trh je ve Francii velmi vyspělý. Všechny francouzské pojišťovny jsou soukromé. Francouzská pojišťovna AXA je druhou největší evropskou pojišťovnou za německou Allianz a před italskou Generali. V Evropském měřítku patří Francii druhé místo za Británií. Její obrat činil k 31. prosinci 2010 90 mld euro. Po celém světě má společnost na 9 milionů klientů, zaměstnává 350 000 zaměstnanců a distributorů služeb, její čistý zisk dosáhl v roce 2010 2,7 mld euro.
Aktivity spojené se zahraničním obchodem pojišťuje COFACE (Compagnie française d´assurances de commerce extérieur) s širokou paletou doprovodných činností (podpora výstav, vzdělávání, ad.)
5.5. Daňový systém
Změny v daňovém systému
Aktuální vývoj
Daňová reforma schválená prezidentem Sarkozym 12. dubna 2011, by měla být předložena poslanecké sněmovně ke schválení v červnu 2011.
Tato reforma přináší dvě základní daňové úpravy. Prezident odsouhlasil odstranění tzv. daňového štítu (bouclier fiscal). Tento finanční nástroj omezuje výši daní poplatníků na 50% jejich příjmů. Vláda si slibuje od tohoto kroku dosažení příjmů v hodnotě 700 M EUR.
Druhou významnou změnou je úprava Daně z majetku (Impôt de Solidarité sur la Fortune- ISF).
Současná daň z majetku je uvalená na majetek, který překračuje 790 000 EUR. Změna by měla vést ke zvýšení tohoto prahu na 1,3 M EUR. Dále by mělo dojít k nahrazení současných 6ti intervalů na pouhé 2, a to takto: hodnota majetku od 1,3 M EUR do 3 M EUR bude zdaněná 0,25%. Hodnota majetku nad 3 M EUR bude zdaněná 0,5%.
Nově má být také upravená Dědická daň. Reforma navrhuje omezit možnost nezdaněného převodu majetku ve výši 159 000 EUR na dítě, a to jedenkrát za 10 let, místo současných 6-ti let. Výnos reformy je odhadován na 450 M EUR.
Novinkou v oblasti daní je od roku 2011 zavedená tzv. Bankovní daň (Taxe bancaire) na riziková aktiva finančních institucí.
Od plánované daně z uhlíku, která měla zdaňovat spotřebu minerálních olejů, plynu a uhlí, a to podle jejich emisních faktorů sazbou 17eur/tCO2, bylo upuštěno v březnu roku 2010. Daň je považovaná za „odporující ústavě“ a premiér François Fillon vyslovil názor, že daň tohoto typu má být zavedena na úrovni evropské.
V květnu 2010 byl odhlasovaný projekt Grenelle 2, který udává povinnost podnikům zaměstnávajících nad 500 lidí (bez ohledu na obor) respektovat přidělené kvóty pro emise CO2 pod hrozbou finanční náhrady. Tato povinnost má být zavedena k 31. lednu 2012.
Daň na kamiony (Taxe Poids lourd) je novou ekologickou daní, která má sloužit k financování dopravní infrastruktury.
Instalovaný satelitní systém by měl vybírat daň na všechny nákladní automobily nad 3,5 tuny, které ujedou 12 000 km na státních silnicích a 2 000 km na regionálních. K funkčnosti tohoto systému je nutné, aby kamiony měly umístěné čipy. Systém by měl být zaveden na začátku roku 2013. Daň na těžkou váhu je zapsaná v projektu Grenelle Životní prostředí.
Zákon o státním rozpočtu 2011
Zákon o rozpočtu pro rok 2011 zavádí významné změny v daňové oblasti. Tyto změny by měly přispět k uspoření částky ve státním rozpočtu ve výši nejméně 40 mld eur. Změny se týkají jak zrušení některých daňových úlev, tak zvýšení daňových sazeb a rovněž zavádění nových daní.
Zrušení daňových úlev (celkem 22) se dotkne zejména domácností. Například dochází ke snížení slev na daních pro majitele solárních panelů z 50% na 25%, a dále ke zrušení 15% srážky daní ze sociálních příspěvků drobných podnikatelů. Toto opatření umožní ušetřít 460 milionů eur
Dále dochází ke zvýšení DPH na služby operátorů, tzv. Triple play (telefon, internet, televize). V současnosti některé nabídky profitují z DPH 5,5%, to bude navýšeno na 19,6% od roku 2011.
Nově bude rovněž zavedena Bankovní daň pro instituce mající ve svém portfoliu riziková aktiva. Tato daň se dotkne bank, úvěrových institucí a investičních společností.
Struktura francouzského daňového systému
Ve Francii existují tyto základní typy daní a poplatků:
Přímé daně:
- daň z příjmu fyzických osob (Impot sur le revenu des personnes physique)
- daň ze společností (Impot sur les sociétés)
- daň z majetku (Impot sur la fortune)
- přímé místní daně: např., daň z nemovitostí, daň z bydlení, daň z činnosti...
Nepřímé daně:
- DPH (TVA)
- poplatky a kolky
- akcízy
Daň z příjmu fyzických osob (Impot sur les revenus)
Daň z příjmu FO se ve Francii vypočítává za celou tzv. „fiskální domácnost“, t.j. skupinu výdělečně činných a ostatních osob (dětí, důchodců, nezaměstnaných, postižených osob atd.) žijících v jedné domácnosti. V daňovém přiznání, které se vyplňuje jednou ročně, se sečtou veškeré příjmy (ze závislé činnosti netto - bez plateb na sociální pojištění, které sráží z platu zaměstnavatel; z nemovitostí; finančních aktiv atd.) za všechny členy fiskální domácnosti.
Po zvolení Nicolase Sarkozyho prezidentem Francie nastaly velké změny v oblasti pracovní doby. Zákon č. 2007-1223 ze dne 21. srpna 2007 udává změny v povolených přesčasech. Pracovní doba stále trvá 35 hodin týdně, ale od 1. 10. 2007 lze se souhlasem zaměstnance prodloužit přesčasy nad jejich státem stanovenou dobu (220 hod/rok). Tyto dobrovolné přesčasy jsou mzdově oceněny a navíc na ně není aplikována daň z příjmu FO.
Výpočet daně:
Nejprve se od zdanitelných příjmů odečtou daňové úlevy a odpočitatelné položky. Ve Francii existuje celá řada odpočitatelných položek obdobných jako ve všech členských státech EU. Specificky francouzským příspěvkem je tzv. "prémie za zaměstnání" (prime pour l´emploi) pro domácnosti s nižšími příjmy, které splňují několik dalších podmínek - např. alespoň jeden z členů domácnosti je výdělečně činný. Prémie se automaticky odečítá z částky dlužné daně a v případě, že její výše tuto částku přesahuje, poplatník "přeplatek" obdrží šekem.
Podle výše příjmu se pak na "čistý základ daně" aplikují daňové sazby na jednotlivé části příjmu (příjem se celý nedaní jednou sazbou, ale postupně jednotlivými sazbami). Do částky 5 963 eur se daň neodvádí. Zjednodušený výpočet se dá vyjádřit následujícím vzorcem, kde je již automaticky určena odpočtová položka.
y = ax-b, kde daň = daňová sazba x daňový základ - odpočet
Rozpětí jednotlivých příjmových položek se každý rok upravuje podle inflace.
Aktuální daňové tarify
| Daňový základ aktuální (EUR) | Daňová sazba aktuální |
| pod 5 963 eur | 0% |
| 5 963 - 11 896 eur | 5,5% |
| 11 896 - 26 420 eur | 14% |
| 26 420 - 70 830 eur | 30% |
| nad 70 830 eur | 41% |
| Zdroj: Ministerstvo financí FR | |
Daň ze společností (Impot sur les sociétés - obdoba české daně z příjmu právnických osob)
Výpočet daňového základu
Zisky podléhají zdanění ve Francii vždy, když se jedná o tzv. stálou provozovnu - viz příslušná bilaterální smlouva o zamezení dvojího zdanění. V případě poboček závisí určení země zdanění zisku na znění smlouvy mezi mateřskou společností a pobočkou. Zisky vytvořené stálými provozovnami francouzských společností v zahraničí nejsou ve Francii zdaňovány.
Všeobecný princip je, že zisky vytvořené činností ve Francii jsou zde rovněž zdaňovány při zachování zásady, že náklady na dosažení zisku jsou odpočitatelné z daňového základu. Tyto náklady jsou zejména odpisy, ale též amortizace nehmotných statků jako jsou software, patenty, náklady na vědu a výzkum (s výjimkou ochranných značek).
Dotace jsou běžně zdaňovány standardní sazbou avšak v případě dotací na investice může dojít ke snížení sazby zejména u tzv. rozvojových grantů (primes l´aménagement du territoire). Většina dotací nepodléhá placení DPH.
Seznam odpisových sazeb:
| Normální délka životnosti | Sazba rovnoměrného odpisu | Sazba zrychleného odpisu |
| 3 roky | 33,33 % | 41,66 % |
| 5 let | 20 % | 35 % |
| 10 let | 10 % | 22,5 % |
Odpočitatelnost některých výdajů je omezena. Odpisy jsou povoleny v případě, že jsou řádně doloženy, nicméně výdaje spojené s propouštěním zaměstnanců stejně jako očekávané ztráty plynoucí z dlouhodobých kontraktů nejsou odpočitatelné od daňového základu. Manažerské odměny a podobné výdaje jsou odpočitatelné. Musí však být evidence, že příslušné služby byly skutečně poskytnuty a to ve výši odpovídající tržním poměrům.
Sazby a výpočet daně
Standardní sazba činí 33,33 % a snížená 15 %. Tyto sazby se zvyšují o 3 % daňové přirážky z příjmu právnických osob platné pro všechny společnosti. Dále se platí 3,3 % jako odvod daně z příjmu právnických osob na sociální účely.
Společnosti s maximálním obratem 7 630 000 Euro a s nejméně 75 % akciového kapitálu ve vlastnictví fyzických osob nebo firem splňujících stejné podmínky, podléhají dani z příjmu právnických osob v sazbě 15 % na část zdanitelného zisku nepřevyšující 38 120 Euro. Takové společnosti jsou rovněž osvobozeny od povinnosti hradit odvod ve výši 3,3 %.
Repatriace zisku
Může se dít třemi formami: převodem čistého zisku kanceláře nebo pobočky, vyúčtováním úroků na úvěr poskytnutý mateřskou firmou nebo vyplacením manažerských odměn.
Daň z majetku (Impot de Solidarité sur la Fortune- ISF)
Jedná se o daň uvalenou na majetek fyzických osob (movitý i nemovitý), jehož hodnota přesahuje 800 tisíc EUR. Je nejvíce kontroverzní daní aplikovanou ve Francii a zajišťuje pouze 1 % fiskálních příjmů státu. Ve svých důsledcích vede aplikace této daně k tzv. daňovému exilu občanů do států, kde nižší daňové zatížení (Švýcarsko, Belgie, Velká Británie).
Prezident Sarkozy dne 12. dubna 2011 schválil daňovou reformu, která má také dopad na Daň z majetku.
Současná daň je uvalená na majetek, který překračuje 790 000 EUR. Změna by měla vést ke zvýšení tohoto prahu na 1,3 M EUR. Dále by mělo dojít k nahrazení současných 6ti rozmezí daně na pouhé 2, a to takto: hodnota majetku od 1,3 M EUR do 3 M EUR bude zdaněná 0,25%. Hodnota majetku nad 3 M EUR bude zdaněná 0,5%. Dań nebude mít žádnou horní hranici.
Současně daňová reforma počítá s tzv. Exitní daní, která má postihovat ty fiskální domácnosti, jež převádějí svůj majetek do zahraničí s cílem vyhnout se Dani z majetku. Při prodeji by měl tento majetek podléhat dani ve výši 19%. Výnos z daně je odhadován na 200 M EUR.
Přímé místní daně
1.1.2010 byla zahájena reforma profesní daně, která byla nahrazena „ekonomickou teritoriální kvótou - CET“. CET je progresivní daň vytvořena na základě obratu podniků a skládá se z pozemkového poplatku podniků (cotisation foncière des entreprises, CFE) a poplatku z přidané hodnoty podniků (cotisation sur la valeur ajoutée des entreprises, CVAE). V rámci CVAE je dále zavedeno paušální zdanění obchodních sítí (impôt forfaitaire sur les entreprises de réseaux, IFER). Rozdíl oproti profesní daně spočívá v tom, že CET daní zejména přidanou hodnotu podniků a snižuje tak jejich daňové zatížení.
Dalšími místními daněmi jsou pro vlastníky objektů daň z nemovitostí (taxe foncière) a z bydlení (taxe d´habitation) vyměřovaná pro uživatele nekomerčních prostor, ať již jsou jejich vlastnictvím nebo jen v nájmu. Tyto daně vycházejí z nájemní hodnoty těchto prostor.
Další místní daní je daň z činnosti (taxe professionnelle), která se vyměřuje v rozpětí 0 – 4 % a to v závislosti na míře DPH upravené o odpočitatelné položky.
Místní orgány mohou rozhodnout o nevybrání nebo snížení daně v zájmu podpory určitých oblastí nebo činností, např. výzkum.
Bankovní daň je novinkou v oblasti daní platnou od roku 2011. Tato daň se bude vztahovat na bankovní instituce, úvěrové instituce a investiční společnosti, které mají ve svých rozvahách riziková aktiva.
DPH (Taxe sur la valeur ajoutée - TVA)
DPH se vztahuje na prodej zboží a služeb a platí ji zákazník. DPH se podílí více než 50% na celkových daňových příjmech Francie. Obchodní společnosti inkasují daň při prodeji a platí daň při nákupu. Jestliže objem zaplacené daně je vyšší než inkasované, rozdíl je na základě žádosti vrácen. Standardní sazba DPH je 19,6 %, snížená 5,5 % nebo 2,1 % (potraviny, léky, veřejná doprava...) Pokud již byla DPH vyměřena v jiné členské zemi EU, ve Francii se již nevybírá. (Bližší informace jsou k dispozici na adrese www.impots.gouv.fr)
Od roku 2011 vláda schválila, že veškeré integrované služby operátorů- tzv. Triple play ( televize, telefon, internet) přejdou na jednotnou DPh 19,6%. V současnosti některé z těchto služeb podléhají DPH ve výši 5,5%.
Souhrnná teritoriální informace
Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)
