Francie: Očekávaný vývoj v teritoriu

• 10.1. Významné události v následujícím roce a jejich dopady na ekonomickou sféru země
• 10.2. Trendy, vstup země do mezinárodních uskupení, přijetí nových zákonů, daní apod.
• 10.3. Nové možnosti pro český export či jinou ekonomickou spolupráci s ČR

10.1. Významné události v následujícím roce a jejich dopady na ekonomickou sféru země

Opatření ke stabilizaci ekonomiky 2011

Finační plán pro rok 2011 je koncipován v opatřeních vedoucích zejména ke snížení veřejného deficitu na 6% v roce 2011(oproti 7,7% v roce 2010).
Pro dosažení tohoto snížení francouzská vláda počítá s redukcí pracovních míst ve veřejném sektoru o 31 638 a dále s omezením daňových úlev, které by měly přinést úspory ve výši 9,4 mld EUR.

Pro dosažení snížení veřejného dluhu je plánovaná redukce deficitu státního rozpočtu ze 125 mld EUR na 92 mld EUR v příštím roce.

Na konci roku 2010 prosadila francouzská vláda i přes značný odpor veřejnosti důchodovou reformu. Reforma byla následně schválena prezidentem Sarkozym.
Klíčovým prvkem této reformy je posunutí hranice zákonného odchodu do penze ze 60ti na 62 let, a ze 65ti na 67 let v případě nároku na plnou penzi.. Nejvíce se reforma dotkne veřejného sektoru. Toto navyšování bude probíhat postupně po dobu 4 měsíců, od 1.7.2011. Reforma se týká všech pracovních režimů, s výjimkou speciálních režimů (veřejná doprava, EdF, GDF Suez), pro které by mělo opatření začít platit od roku 2017.
Dále reforma plánuje vyrovnání 30ti miliardového deficitu v penzijních výdajích.

Strategický investiční fond

Strategický investiční fond investuje do výše 20 mld eur do FR strategických firem a MSP (přičemž 6 mld má k dispozici, 14 pak je uloženo v podílech FR firem). Fond je dceřinou společností Caisse des depots et consignation (CDC), která vlastní 51%. 49% fondu je ve vlastnictví státu.

Fond operuje od roku 2009 a je svým způsobem suverénním fondem s menšinovým podílem ve společnostech. Při jeho založení stát vložil do fondu 6 mld EUR. Do konce roku 2009 se suma zvýšila na 20 mld EUR, z toho 14 mld EUR ve formě investičních podílů vlastněných CDC a státem ve strategických společnostech (Air France, renault, atd.), 6 mld EUR ve formě finančních prostředků.
Fond je na 20. místě ve světovém žebříčku státních investičních fondů.

Od založení fondu bylo k 1.červenci 2010 provedeno celkem 35 přímých investic v celkové výši 1 398 M eur. Z toho zhruba 145 M EUR do malých a středních podniků, 980 M EUR do velkých podniků a 320 M EUR do podniků střední velikosti. Nejvíce bylo investováno do průmyslových odvětví (830M EUR), 340 M EUR do informačních technologií a komunikace a 270 M EUR do vědních oborů.

Kapitálové účasti fondu:

3S Photonics, Aéroports de Paris, Accor, Air France, Air Liquide, Alcan EP (od srpna 2010), Alcatel-Lucent, Altran Technologies, Assystem, Avanquest, Bontoux, Carbone Lorraine, Cegedim, Cerenis Therapeutics (od července 2010), CGG Veritas (od června 2010), Chantiers de l’Atlantique, Cylande (od května 2010), Dailymotion, Daher, Danone, Eiffage, Eutelsat Communications, Farinia Group, Forenap, France Telecom, Frey Nouvelles Energies, Gemalto, GLI International (od ledna 2010), Groupe Carso (od roku 2011), Groupe Limagrain Holding (od března 2010), Groupe Gruau (od ledna 2010), Groupe Lagardère, Imerys, Initiative pour la Santé (od února 2010), INSIDE Contactless (od května 2010), Led to Lite, Mader (od května 2010), Mecamidi, Meccano, Mecachrome, Nexans, Nexity, Nicox, OpenPortal, Renault, SAUR, Schneider Electric, Séché Environnement, SODEXO, SOPROL, STMicroelectronics, STX France Cruise, TDF, Technip, Ubisoft Entertainment, Valeo, Vallourec, Vivendi, Windhurst Industries (předpoklad od první poloviny roku 2011), Zodiac Aérospace.

V roce 2010 Strategický investiční fond investoval do společností 2,4 mld EUR. Jednalo se o společnosti jako například STMicroelectronics, Vallourec, CGG Veritas nebo Gemalto.

Pro rok 2011 se počítá s investicemi ve výši přibližně 2 mld EUR.

Přímé investice Strategického investičního fondu (v milionech eur) do 31.7.2010

Zdroje: francouzský denní tisk, www.fonds-fsi.fr, www.senat.fr

Projekty PPP

Strategický investiční fond byl u zrodu několika odvětvových fondů, které se věnují určité oblasti nebo určitému typu podniků. Tyto fondy jsou hojně finančně dotovány nejen ze strany Strategického investičního fondu, ale také finančními a průmyslovými partnery.

Politika inovací

Francouzský prezident představil koncem FR předsednictví v Radě EU mnohaletý plán na podporu VaV: jako hlavní osu určil nanotechnologie (Plán Nanno’Innov), které se opírají zejména o centra v Saclay, Toulouse (centrum CEA-Commissariat à l’Energie atomique neboli Komise pro Atomovou energii) a v Grenoblu. Finanční prostředky dotující tento program jsou v současné době ve výši 70 mld EUR. Snahou státu je, aby byly postupně navýšeny na částku 350 M EUR během 5-ti let.

zpět na začátek

10.2. Trendy, vstup země do mezinárodních uskupení, přijetí nových zákonů, daní apod.

Trendy:

Finační plán pro rok 2011 je koncipován v opatřeních vedoucích zejména ke snížení veřejného deficitu na 6% v roce 2011(oproti 7,7% v roce 2010).
Pro dosažení tohoto snížení francouzská vláda počítá s redukcí pracovních míst ve veřejném sektoru o 31 638 a dále s omezením daňových úlev, které by měly přinést úspory ve výši 9,4 mld EUR.

Pro dosažení snížení veřejného dluhu je plánovaná redukce deficitu státního rozpočtu ze 125 mld EUR na 92 mld EUR v příštím roce.

Daňové a sociální úlevy představovaly roce 2010 schodek ve výši přibližně 115 mld EUR ve veřejných financích. Navíc k chystaným  přijatým opatřením pro rok 2011 si dala vláda za cíl snížit tyto úlevy v letech 2013-2014 o další 3 mld EUR každý rok.
Co se týče opatřeních v sociální oblasti, vláda počítá pro rok 2011 s úsporami ve výši 2,4 mld EUR v oblasti zdraví (proplácení léků a zdravotnických služeb) a 300 M EUR v oblasti rodinných výhod.

V roce 2011 francouzské domácnosti zaplatí na daních o 1,5 mld EUR více než v roce 2010. Toho francouzská vláda dosáhne zejména zvýšením Daně z příjmu ze 40% na 41% a dále zrušením 28 daňových úlev.

Podniky jsou také zasaženy v oblasti poplatků. Předpokládá se celkové navýšení na 6,5-7 mld EUR v roce 2011. Toto navýšení je způsobeno zejména novým DPH na balíček služeb Internet+televize+telefon. DPH bylo zvýšeno z 5,5% na 19,6%.

Šrotovné, které bylo v roce 2010 nejdříve sníženo na 700 EUR a následně na 500 EUR, není od roku 2011 dále poskytováno.

Novinkou v oblasti daní je od roku 2011 zavedená tzv. Bankovní daň (Taxe bancaire) na riziková aktiva finančních institucí.

Profesní daň (Taxe professionnelle) byla k 1. lednu 2010 zrušena a nahrazena tzv. Územním ekonomickým přínosem CET (Contribution Economique Territoriale). CET je progresivní daň vytvořena na základě obratu podniků a skládá se z pozemkového poplatku podniků (cotisation foncière des entreprises, CFE) a poplatku z přidané hodnoty podniků (cotisation sur la valeur ajoutée des entreprises, CVAE). CET je omezena na 3% z přidané hodnoty. Rozdíl oproti profesní daně spočívá v tom, že CET daní zejména přidanou hodnotu podniků a snižuje tak jejich daňové zatížení.

Od plánované daně z uhlíku, která měla zdaňovat spotřebu minerálních olejů, plynu a uhlí, a to podle jejich emisních faktorů sazbou 17eur/tCO2, bylo upuštěno v březnu roku 2010. Daň je považovaná za „odporující ústavě“ a premiér François Fillon vyslovil názor, že daň tohoto typu má být zavedena na úrovni evropské.
V květnu 2010 byl odhlasovaný projekt Grenelle 2, který udává povinnost podnikům zaměstnávajících nad 500 lidí (bez ohledu na obor) respektovat přidělené kvóty pro emise CO2 pod hrozbou finanční náhrady. Tato povinnost má být zavedena k 31. lednu 2012.

Daň na kamiony (Taxe Poids lourd) je novou ekologickou daní, která má sloužit k financování dopravní infrastruktury.
Instalovaný satelitní systém by měl vybírat daň na všechny nákladní automobily nad 3,5 tuny, které ujedou 12 000 km na státních silnicích a 2 000 km na regionálních. K funkčnosti tohoto systému je nutné, aby kamiony měly umístěné čipy. Systém by měl být zaveden na začátku roku 2013. Daň na těžkou váhu je zapsaná v projektu Grenelle Životní prostředí.

Odhad vývoje v roce 2011

Hospodářský růst by měl podle odhadů růst tempem 2,5% v roce 2011. Toto tempo růstu by se mělo držet na stejné úrovni i pro následující 3 roky.Státní dluh by se měl podle odhadů ekonomů z 82,9% HDP v roce 2010 zvýšit na 86,2% HDP v roce 2011. Pokles státního dluhu se očekává až v roce 2013. Veřejný deficit by se měl v tomto roce snížit na 6% HDP (oproti 7,7% v roce 2010).

Hospodářský růst by měl podle odhadů růst tempem 2,5% v roce 2011. Toto tempo růstu by se mělo držet na stejné úrovni i pro následující 3 roky.Státní dluh by se měl podle odhadů ekonomů z 82,9% HDP v roce 2010 zvýšit na 86,2% HDP v roce 2011. Pokles státního dluhu se očekává až v roce 2013. Veřejný deficit by se měl v tomto roce snížit na 6% HDP (oproti 7,7% v roce 2010).

Podle francouzského Sdružení průmyslových svazů GFI  (Groupement des fédérations industrielles) se francouzskému průmyslu daří lépe, ale úroveň aktivit stále nedosáhla na původní úroveň před krizí v roce 2008. Rozdíl mezi Francií a Německem se zvětšuje od roku 1999. Ve 2. trimestru 2010 ecport výrobků a služeb do zahraničí tvořil u Francie 25 % HDP, zatímco u Německa 46,1% HDP.  Sdružení zahájilo plán na obnovu průmyslové činnosti, zaměřený na konkurenceschopnost a atraktivitu.

Podle INSEE (FR statistický úřad) bylo v roce 2010 založeno 622 039 nových podniků (oproti 580 193 v roce 2009). Tento počet je vysvětlený faktem, že 1 podnik ze dvou je založený živnostníkem. Ti využívají výhodného režimu pro živnostníky, fungujícího od roku 2009. Pozitivní vývoj se očekává i pro rok 2011.

Podle průzkumů z ledna 2011 (INSEE) obchodní manažeři odhadují, že investice ve zpracovatelském průmyslu se snížily v roce o 2%. Pro rok 2011 naopak předpokládají nárůst investic o 14%. Tento nárůst by měl být nejvýznamnější v papírenském a dřevozpracujícím průmyslu, dále ve farmaceutickém průmyslu, hutním a kovozpracujícím průmyslu. Významný by měl být i nárůst investic v odvětví potravinářství a dopravních prostředků.

Podle předpokladů finančního plánu se odhaduje nárůst kupní síly o 1,6% v roce 2011. Vliv na toto mírné tempo růstu má krize veřejných financí a s ní spojená přijatá opatření vlády ve věcech daní a sociálních podpor. Dále pak také špatná finanční situace francouzských podniků, která povede jen k malému zvyšování platů a samozřejmě inflace.

Oproti předpokladům, tempo nárůstu zaměstnanosti bylo v roce 2010 větší než odhadované. V prognózách pro příští období by tato dynamika měla vydržet. Zaměstnanost bude i nadále růst mírným tempem. Ve třetím čtvrtletí 2010 byla míra nezaměstnanosti v metropolitní Francii 9,3% aktivní populace. Nadále bude pomalu klesat a měly by dosáhnout úrovně 9,1% v polovině roku 2011. Stále špatná situace na trhu práce se projevuje na průměrných mzdách. Ty by měly narůstat jen o málo rychleji než inflace v tomto roce. Reálné mzdy proto zůstanou nízké. Předpokládá se nárůst pouze o 0,1% za čtvrtletí.

Spotřební výdaje domácností rostly v roce 2010 o 1,6%. V lednu 2011 ukázaly první odhady pokles na pouhých 0,5%. Podle INSEE je tento pokles způsobený snížením spotřebních výdajů na automobily (konec šrotovného). Naproti tomu spotřebitelské výdaje na vybavení domácností se zvýšily na 2,4%. Nicméně tyto údaje nemusí nutně znamenat, že rok 2011 bude špatný. V letech 2008-2009 v plném období krize, výdaje domácností vzrostly z 0,5% na 0,6%.

V prosinci 2010 se výroba ve zpracovatelském průmyslu nijak nezvýšila (- 0,1%., Za celý rok 2010, se průměrně zvýšila o 5,7%. Co se týče stavebnictví, dochází k obnově rostoucího tempa. Dochází k výstavbě nových bytových fondů a zvyšující se poptávka po úvěrech naznačuje, že investice domácností do výstavby bydlení poroste nejméně ve třech následujících čtvrtletích. Stejně tak i obchodní investice do výstavby by měly narůstat ve druhém trimestru roku 2011.

Francouzský průmysl byl velmi zasažený krizí v roce 2008. Prezident Sarkozy proto v roce 2010 představil plán k reorganizaci průmyslu. Tato série opatření by měla vést k cílovému nárůstu průmyslové produkce o 25% v rámci 5-ti let.

Co se týče zahraničního obchodu Francie, i přes podporovaný export, saldo zahraničního obchodu zůstalo negativní ve dvou posledních čtvrtletích roku 2010. Očekává se, že díky postupnému vyčerpání zásob a snížené domácí poptávce dojde ke snížení importu. Saldo zahraničního obchodu by tak mělo být neutrální. V roce 2011 se předpokládá nárůst exportu o 3 až 4%.

zpět na začátek

10.3. Nové možnosti pro český export či jinou ekonomickou spolupráci s ČR

Vstup do EU

Nová situace pro české vývozce do Francie je dána faktem, že jsou legislativně postaveni na roveň podnikatelům EU a jakákoliv diskriminace v přístupu na trh může být sankcionována. Vstup ČR do EU v roce 2004 výrazně zlepšil postavení českých vývozců na francouzském trhu, ale zároveň zostřil konkurenci. Nově nastavený systém bez tarifních či jiných bariér obchodu byl velkou příležitostí zejména pro podniky vyrábějící kvalitní zboží za přijatelnou cenu. České podniky dokázaly upevnit své postavení zejména jako vyspělí subdodavatelé v rámci tzv. outsourcingu francouzským partnerům v oblastí strojírenství a sice v kovoobráběcím průmyslu.  Vlivem růstu vstupů a posledním rozšířením EU sice čeští výrobci ztratili pozici evropské země s nejnižšími výrobními náklady, francouzští partneři nicméně nadále oceňují kvalitu výroby, spolehlivost a znalost praktik zahraničního obchodu.

Hlavní perspektivní obory ve Francii jsou:

• obecně v celém sektoru strojírenství (v ČR podíl na hodnotě HDP zhruba 33 %, zatímco ve Francii jen cca 20 %).
• subdodávky do automobilového průmyslu
• letectví
• doprava a automobily
• biotechnologie
• ICT
• elektrotechnika
• polygrafie
• slévárenství

Také v sektoru služeb existují příležitosti pro české podniky, zejména pokud jde o služby pro podniky.

Aktuální vývoj

Vývoj na světových trzích v posledních měsících zasáhl nejen počet ale především strukturu poptávek francouzských firem po českém zboží a službách. Nejsilněji je vnímán pokles poptávek pro automobilový průmysl, které ještě v roce 2007 patřily k těm nejpočetnějším. Naopak se objevily nové sektory jako technologie pro životní prostředí, biopaliva, zařízení pro úsporu vody a energií, kde nadále roste vývozní potenciál českých firem i francouzská poptávka. Roste i počet poptávek s určením pro země severní Afriky, zejména Tunisko a Maroko, kde jsou kontakty velmi často spravovány přes prostředníky na území Francie.

Detailně k jendotlivým oborům:

Letecký průmysl

Letecký průmysl je velmi prestižním odvětvím francouzské ekonomiky a francouzský letecký sektor je v podstatě synonymem pro evropské letectví. Po USA je Francie druhým exportérem v tomto sektoru. V kontextu stagnující francouzské ekonomiky se letecký průmysl drží dobře a je chápán jako páteř francouzského průmyslu. Dobře si vedou všechny sektory - výroba civilních a vojenských letadel i helikoptér. V roce 2008 zaznamenalo odvětví nárůst výroby o 7,1%. Výrobci i subdodavatelé v sektoru hledají alternativní a nákladově výhodnější řešení, plánovaná restrukturalizace subdodavatelských řetězců (Airbus - plán Power 8) dává šanci proniknout novým dodavatelům. Čeští tradiční výrobci jsou ve Francii známí a čeští subdodavatelé získávají i v tomto odvětví na důvěryhodnosti (nutnost kvalitních a kompletních služeb, reference). V oblasti vesmírného průmyslu je perspektivním krokem vstup ČR do ESA v roce 2008 (jediná země východní Evropy, která je členem). Sektor je nicméně velmi koncentrovaný (v čele je třicítka společností, které zajišťují 90% obratu odvětví) a proniknout do jejich subdodavatelských řetězců je složité a náročné na čas.

Strojírenství, výroba strojů

Francouzská strojírenská výroba patří k tradičním sektorům francouzské ekonomiky. I v současné složité situaci zaznamenává strojírenství růst tažený z velké části zahraniční poptávkou. Nárůst je patrný zejména v odvětvích zemědělských strojů (+12%) a obráběcích strojů (+2%). Stagnace trápí sektor průmyslového vybavení (především z důvodu poklesu výroby v automobilovém průmyslu) a speciálních strojů. Z důvodu konkurenceschopnosti se podniky orientují na výrobu strojů s vysokou přidanou hodnotou, ostatní zařízení jsou ve většině dovážena ze zemí, kde je výroba méně nákladově náročná. Česká průmyslová výroba má ve Francii dobrý zvuk. Francouzi oceňují spolehlivost a přesnost dodávek. Tradici má zejména dovoz zemědělských strojů (pobočky Zetoru fungují ve Francii již několik desetiletí). Česká výroba stále může z určité části těžit z levnější výroby na českém území a stavět se jako zařízení "druhé volby" po zavedených značkách, francouzští partneři nicméně budou žádat nižší cenu, někdy až o 20% oproti značkám známým na trhu. Vedle zavedených značek a postupů Francouzi stále hledají inovativní řešení a novinky (nyní je trendem zejména ekologická šetrnost), i zde je tedy prostor pro nové české výrobky a technologie.

Obráběné komponenty a konstrukce z kovů, průmyslové subdodávky

Francouzští subdodavatelé mají od zavedení 35-hodinového pracovního týdne ztíženou pozici, výroba ve Francii je drahá a chybí kvalifikovaná pracovní síla. Navíc, průmyslové subdodávky ve většině zajišťují malé střední podniky, velmi závislé na vývoji ekonomiky bez možnosti externích finančních zdrojů. Výrobci strojů nebo sami subdodavatelé proto hledají nové levnější dodavatele, a to zejména pro zpracování plechů, přesné obrábění či obrobené odlitky. Nicméně je třeba se připravit na velký tlak na cenu, která se v ČR za poslední dobu (při započtení nákladů na dopravu) přiblížila k cenám výroby ve Španělsku či Itálii.

Energetika, voda, odpady a životní prostředí

Nové alternativní zdroje energie jsou jedním z pilířů v současné vládní politice Francie (vládní "Panel životního prostředí"). Francie hodlá více diversifikovat zdroje energií  (dosáhnout 20% energie z obnovitelných zdrojů předepsaných EU do r.2020)  a zvýšit do r. 2012 míru recyklace podnikových odpadů (z 65% na 75%). Hledají se tedy nové technologie a důraz je kladen na diversifikaci dodavatelů, příp. snížení nákladů. Poptávka je podpořena dotacemi pro podniky i soukromé osoby. České podniky prodělaly vývoj a dostávají se na úroveň podniků evropských. Existuje vysoká poptávka vyvolaná vládní politikou, která se týká všech odvětví ekologie (zaměřeno na státní sektor, podniky i soukromé osoby)

Česko-francouzský ekonomický rok

Významnou možností pro popularizaci České republiky na francouzském území byl Česko-francouzský ekonomický rok; tento program vznikl z iniciativy obchodně-ekonomických úseků francouzského velvyslanectví v Praze a českého velvyslanectví v Paříži. Program byl cílen na období předsednictví obou našich zemí v EU (tedy na období červenec 2008 – červen 2009) a dostala se mu politická podpora, vyjádřená převzetím záštity premiérů obou zemí.

Během zmíněného období se uskutečnila řada akcí nad rámec běžné dvoustranné spolupráce: státní návštěvy na nejvyšší úrovni, semináře, technologické fórum, regionální mise, oboustranně výraznější účast na nejdůležitějších veletrzích v ČR i ve Francii, studentské výměny, a další formy vedoucí k posílení dynamiky hospodářských vztahů ČR a Francie.  

Česko-francouzský ekonomický rok se stal součást Akčního plánu Strategického partnerství a znamenal výrazné oživení vzájemných hospodářských styků. Vytvoření pracovního týmu sestaveného ze zástupců téměř dvaceti organizací z obou zemí a jejich pravidelné setkávání nad tvorbou a realizací kalendáře akcí představuje zásadní zintenzivnění úrovně spolupráce, která pokračuje i po formálním ukončení ČFER.

Program roku byl upřesňován v souladu s harmonogramem evropské agendy a českých projektů s důrazem na rozvoj prioritních oborů, jako je energetika, letecký, automobilový a strojírenský průmysl.   Akce se konaly i mimo tradiční osu Praha – Paříž v jednotlivých regionech obou zemí; příkladem byla série regionálních seminářů "Nebojte se obchodovat s Francií

Česko-francouzský ekonomický rok byl vyhodnocen jako velmi úspěšný; i rozhodnutí některé naplánované akce nekonat a zaměřit se na projekty s vysokou přidanou hodnotou (v souladu s požadavky a „objednávkou“ českých firem a institucí), bylo hodnoceno soukromým sektorem i veřejnou správou velmi pozitivně.

Projekt zpřístupnění FR trhu veřejných zakázek českým podnikům

ZÚ Paříž se programově věnuje projektu " VEŘEJNÉ ZAKÁZKY" ve Francii, který  umožňuje českým firmám přístup na trh veřejných zakázek prostřednictvím speciální databáze. České podniky se zájmem o veřejné zakázky se mohou bezplatně na ZÚ Paříž zaregistrovat a dostat se tak do seznamu firem, které budou informované o aktuální nabídce veřejných zakázek. Cílem projektu je  doprovod vybraných českých firem při získávání především tzv. „podlimitních“ veřejných zakázek, jejichž zadávací hodnota se pohybuje v rozmezí 4,000 – 90,000 € v následujících třech sektorech francouzského trhu veřejných zakázek: informační technologie, nábytek a strojírenství. Bližší informace o projektu (včetně přihlašovacího formuláře) jsou uveřejněny na webu ambasády ČR v Paříži:

http://www.mzv.cz/paris/cz/obchod_a_ekonomika/verejne_zakazky/index.html

zpět na začátek

Patičkové menu

Katalog odkazů | Přístupnost | Kontakt | Mapa stránek | Právní výhrada | FAQ | O portálu