- 2.1. Stručná charakteristika politického systému
- 2.2. Hlava státu (jméno, kompetence)
- 2.3. Složení vlády
2.1. Stručná charakteristika politického systému
Francie je podle Ústavy přijaté za prezidenta Ch. de Gaulla 4. 10. 1958 (tzv. Ústava V. republiky) parlamentní demokratickou republikou s poloprezidentským systémem.
Cílem úpravy francouzských ústavních institucí z roku 1958 bylo posílit výkonnou moc státu oproti předchozímu období, kdy ústava připisovala příliš velké pravomoci zákonodárným orgánům, což mělo za následek politickou nestabilitu v zemi (časté vyslovování nedůvěry vládě ze strany parlamentu).
Hlavní znaky současného politického systému:
Prezident republiky volený na období 5 let přímou všeobecnou volbou. Jmenuje předsedu vlády a na jeho návrh rovněž členy vlády.
Současný prezident: Nicolas SARKOZY, nástup do funkce 16. května 2007.
Dvoukomorový parlament:
Národní shromáždění - 577 členů volených na 5 let většinovým systémem v přímých dvoukolových volbách, od června. 2007 předsedá Národnímu shromáždění Bernard ACCOYER (UMP).
Senát - 321 členů volených nepřímo na 9 let (třetina obměňována po 3 letech), od r. 2008 Gérard LARCHER (UMP).
Hlavní politické strany:
| Název strany | Vznik, předseda | Pozice | Popis |
| Unie pro lidové hnutí (UMP – Union pour le mouvement populaire) |
2002 Nicolas Sarkozy |
Pravice/středopravice | Člen Evropské lidové strany a Mezinárodní demokratické unie, nástupce gaullistické strany Sdružení pro republiku (RPR – Rassemblement pour la république). Dnes počtem členů největší francouzská strana. |
| Socialistická strana (PS – Parti socialiste) |
1969 Martine Aubry |
Levice/středolevice | Hlavní francouzská levicová strana, vzešlá z reformní levice. Počtem členů druhá největší strana Francie. |
| Nový střed (NC – Nouveau centre) |
2007 Hervé Morin, André Santini |
Středopravice | Hnutí založené pod názvem Evropská liberárně sociální strana, odstěpením od Demokratického hnutí. Člen presidentské většiny presidenta Sarkozyho. |
| Francouzská komunistiská strana (PCF – Parti communiste français) |
1920 Pierre Laurent |
Krajní levice | Vznik po rozštěpení Francouzské sekce dělnické internacionály (SFIO). Strana byla přičleněná ke komunistickým diktaturách ve východní Evropě až do jejich zhroucení. |
| Demokratické hnutí (MoDem – Mouvement démocrate) |
2007 François Bayrou |
Sřed | Vytvořeno po presidentských volbách v roce 2007 rozhodnutím Unie pro francouzskou demokracii (UDF). |
| Zelení (LV- Les Verts) |
1984 Cécile Duflot |
Levice | Člen Evropské strany zelených. |
| Radikální strana levice (PRG – Parti radical de gauche) |
1973 Jean-Michel Baylet |
Levice | Nástupce jedné z nejstarších francouzských stran Republikánské, radikální a radikálně socialistické strany (Parti Républicain Radical et Radical-Socialiste) založené v roce 1901. |
| Republikánské hnutí(Mouvement républicain et citoyen) |
2002 Jean-Luc Laurent |
Levice | Politická strana navazijící na stranu « Mouvement des citoyens ». Původně byla součástí strany již neexistující strany « Pôle républicain ». |
| Hnutí pro Francii (MPF – Mouvement pour la France) |
1994 Philippe de Villiers |
Pravice | Politická strana orientující se na suverenitu Francie, podporovaná zejména v kraji Vendée. |
| Národní fronta (FN – Front national) |
1972 Marine le Pen |
Krajní pravice | Národní fronta se považuje za stranu vzešlou z národní, suverenistické a populistické pravice. |
| Nová antikapitalistická strana (NPA – Nouveau Parti anticapitaliste) |
2009 Olivier Besancenot |
Krajní levice | Tato trockistická strana vznikla v návaznosti na rozpuštění Revoluční komunistické ligy (LCR). Považuje se za revoluční, antikapitalistickou a feministickou stranu. |
| Národní republikánské hnutí (MNR – Mouvement national républicain) |
1999 Annick Martin |
Krajní pravice | Hnutí založené odštěpením od Národní fronty. |
| Dělnický boj (LO – Lutte ouvrière) |
1956 Nathalie Arthaud |
Krajní levice | Trockistická, internactionalistická strana, klade důraz na centrální roli dělnické třídy. |
| Lov, rybolov, příroda a tradice (CPNT – Chasse, pêche, nature et traditions) |
1989 Frédéric Nihous |
Nezávislá pravice | Konzervativní pravicová strana založená pod formou spolku. Jejím cílem je bránit tradiční hodnoty francouzského venkova. |
Zdroj: www.lepolitique.com
Extrémní strany politické scény:
Extrémní pravice
- Národní fronta (FN - Front National)
Extrémní levice:
- Dělnická síla (FO - Force Ouvrière)
- Revoluční komunistická liga (LCR - Ligue Communiste Révolutionnaire)
2.2. Hlava státu (jméno, kompetence)
Prezident je v režimu V. republiky klíčovým, určujícím činitelem. V regionech je zosobněním autority státu prefekt, který zpravidla požívá velké úcty.
Pravomoci prezidenta:
- po konzultaci s předsedou vlády a předsedy obou komor parlamentu může rozpustit Národní shromáždění
- podepisuje zákony
- může podrobit referendu každý zákon týkající se organizace veřejných institucí nebo směřující k ratifikaci smlouvy
- v případě ohrožení státu přebírá po konzultaci s předsedou vlády, předsedy obou komor parlamentu a předsedou Ústavního soudu mimořádné pravomoci
- osobně řídí zasedání vlády.
Prezidentské volby v roce 2012
Dne 6. května 2012 byl v druhém kole prezidentských voleb zvolen novým francouzským prezidentem François Hollande. V tomto druhém kole se rozhodovalo mezi dvěma kandidáty, druhým z nich byl Nicolas Sarkozy. François Hollande obdržel 51,8% hlasů a tím porazil Nicolase Sarkozyho se 48,2% hlasů. Po třiceti letech má Francie v čele státu opět prezidenta ze socialistické politické strany (PS).
François Hollande vykonává své prezidentské funkce od 15. května 2012.
2.3. Složení vlády
Současné složení vlády k 16, květnu 2012:
Jean-Marc Ayrault - předseda vlády
Ministři
Laurent Fabius - ministr zahraničních věcí a evropských záležitostí
Vincetn Peillon - ministr školství
Christiane Taubira - strážkyně pečeti, ministryně spravedlnosti
Pierre Moscovici - ministr hospodářství, financí a zahraničního obchodu
Marisol Touraine - ministryně zdravotnictví a sociálních záležitostí
Cécile Duflot - ministryně pro rovnost územních celků a bydlení
Manuel Valls - ministr vnitra
Nicole Bricq - ministryně pro ekologii, udržitelný rozvoj a energii
Arnaud Montebourg - ministr pro účinnou nápravu
Michel Sapin - ministr práce, zaměstnanosti, profesního vzdělávání a sociálního dialogu
Jean-Yves Le Drian - ministr obrany
Aurélie Filippetti - ministryně kultury a komunikace
Geneviève Fioraso - ministr pro vysoké školství a výzkum
Najat Vallaud- Belkacem - ministryně pro práva žen, tisková mluvčí vlády
Stéphane Le Foll- ministr zemědělství a potravinářství
Marylise Lebranchu - ministryně státní reformy, decentralizace et veřejných funkcí
Victorin Lurel - ministr zámořských území
Valérie Fourneyron - ministryně tělovýchovy, mládeže, vzdělávání a společenského života
Jérôme Cahuzac - ministr při ministrovi hospodářství, financí a zahraničního obchodu, pověřený rozpočtem
George Pau- Langevin - ministryně při ministrovi školství, pověřená vzdělávacím úspěchem
Alain Vidales - ministr při předsedovi vlády, pověřený vztahy s parlamentem
Delphine Batho - ministryně při strážkyni pečeti, ministryni spravedlnosti
François Lamy - ministr při ministrovi pro rovnost územních celků a bydlení, pověřený městskou správou
Bernard Cazeneuve - ministr při ministrovi zahraničních věcí, pověřený evropskými záležitostmi
Michèle Delaunay - ministryně při ministrovi zdravotnictví a sociálních záležitostí, pověřená staršími osobami a závislostí
Sylvia Pinel- ministryně při ministrovi pro účinnou nápravu, pověřená živnostmi, obchodem a cestovním ruchem
Benoît Hamon- ministr při ministrovi hospodářství, financí a zahraničního obchodu, pověřený sociální ekonomikou
Dominique Bertinotti - ministryně při ministrovi zdravotnictví a sociálních záležitostí, pověřená rodinnými záležitostmi
Marie- Arlette Carlotti - ministryně při ministrovi zdravotnictví a sociálních záležitostí, pověřená postiženými osobami
Pascal Canfin - ministr při ministrovi zahraničních věcí, poveěřený rozvojem
Yamina Benguigui - ministryně při ministrovi zahraničních věcí, pověřená Francouzi v zahraničí a frankofonií
Frédéric Cuvillier - ministr při ministryni ekologie, udržitelného rozvoje a aenergie, pověřený dopravou a námořním hospodářstvím
Fleur Pellerin - ministryně při ministrovi pro účinnou nápravu, pověřená malými a středními podniky, inovací a digitální ekonomikou
Kader Arif - ministr při ministrovi obrany, pověřený veterány
Státní tajemníci
Pierre Lellouche - státní tajemník pro zahraniční obchod při ministrovi hospodářství, financí a průmyslu
Nora Berra - státní tajemnice pověřená zdravotnictvím při ministrovi práce, zaměstnanosti a zdravotnictví
Marie-Anne Montchamp - státní tajemnice při ministryni solidarity a sociální soudržnosti
Frédéric Lefèbvre - státní tajemník pověřený obchodem, řemeslnou výrobou, malým a středním podnikáním, cestovním ruchem, službami, svobodnými povoláními a spotřebou, při ministrovi hospodářství, financí a průmyslu
Marc Laffineur - státní tajemník při ministrovi obrany a veteránů
Claude Greff - státní tajemnice, pověřená rodinnými záležitostmi, při ministryni solidarity a sociální soudržnosti
Jeannette Bougrab - státní tajemnice pro mládež a spolkový život při ministrovi školství, mládeže a spolkového života
Édouard Courtial - státní tajemník, pověřený francouzi v zahraničí, při předsedovi vlády, ministrovi pro ekologii, trvalý rozvoj, dopravu a bydlení
Souhrnná teritoriální informace
- 1. Základní informace o teritoriu
- >> 2. Vnitropolitická charakteristika
- 3. Zahraničně-politická orientace
- 4. Ekonomická charakteristika země
- 5. Finanční a daňový sektor
- 6. Zahraniční obchod země
Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)
