- 6.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo – tabulka
- 6.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU
- 6.3. Komoditní struktura
- 6.4. Dovozní podmínky a dokumenty (po vstupu do EU), celní systém, kontrola vývozu
- 6.5. Ochrana domácího trhu
- 6.6. Zóny volného obchodu
6.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo – tabulka
Obchodní bilance za posledních pět let, včetně vojenského materiálu
| Bilance zahraničního obchodu - Francie | |||||
| M eur | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 |
| Export | 394 621 | 406 403 | 417 491 | 346 003 | 392 521 |
| Import | 424 549 | 448 776 | 473 409 | 389 489 | 443 963 |
| Saldo | -29 928 | -42 373 | -55 918 | -43 486 | -51 442 |
| zdroj: DGDDI, Ministerstvo financí | |||||
Naposledy byla francouzská obchodní bilance vyrovnaná v roce 2003. Od té doby je deficitní. Tradičně nejvíce ji zatěžují platby za energetické zdroje (ropa, plyn). Největšími vývozními položkami jsou dlouhodobě letadla a satelity.
Vývoj v roce 2010
Výrazný pokles zahraniční výměny v letech 2008-2009 byl způsoben dopadem hospodářské krize. V roce 2010 dochází ke znovuoživení zahraničního obchodu. Ta ovšem nadále zůstává pod úrovní před krizí.
Nejdůležitějším vývozním článkem obchodní výměny jsou letadla. Dalším důležitým vývozním artiklem jsou meziprodukty (chemické výrobky, kovy), zařízení (elektrická, elektronická), automobily, zemědělské produkty (víno, cereálie) , kosmetické a farmaceutické výrobky.
Prodej automobilů byl v roce 2010 podporován zejména díky pokračujícímu šrotovnému v Evropě.
Kromě energie, nárůst importu se vysvětluje zejména obnovením dovozu meziproduktů. Jedná se zejména o kovové výrobky (+25,0%) a chemické výrobky (19,6%) ze strany evropských dodavatelů. Po podpoře dovozu strojů a zařízení z nejrůznějších oborů a dále elektrických zařízení v roce 2009, dochází k jeho poklesu v roce 2010.
Úspěch airbusů v roce 2010
V roce 2010 dosýhl vývoz francouzských airbusů zvýšení o 18% oproti roku 2009. To přestavuje částku 18,9 mld EUR. Nejvýznamnější zónou dovozu airbusů je Asie (+52,8%). Nejvýznamnějším klientem je Čína, za ní Singapur a na třetím místě Austrálie.
V roce 2010 bylo současně prodáno 11 satelitů (3 do Ruska) v celkové částce 856 M EUR.
Teritoriální rozdělení FR zahraničního obchodu
Dlouhodobě Francie vyváží zejména do zemí Eurozóny (Německo, Itálie, nové členské země). Významnými partnery Francie jsou třetí země, Asie a dále Amerika, Afrika a Blízký východ. Zejména asijské země se stávají stále více důležitým obchodním partnerem (v roce 2010 je nárůst vývozu 29,4%, nárůstdovozu o 22,5%). Tahounem mezi těmito zeměmi v rámci obchodních vztahů je Čína.
Dalším významným obchodním partnerem je v rámci třetích zemí Rusko. Nárůst vývozu do této země je 23,6% a dovozu 30,7% v roce 2010.
Francie se v oblasti exportu často srovnává s Německem, které dokázalo novým dynamicky rostoucím trhům své výrobky nabídnout a má také lepší a efektivnější podporu MSP. 2/3 francouzských vývozů míří do eurozóny, která v poslední době nerostla nijak závratným tempem a která je výrazně zasažená hospodářskou krizí. FR vývoz má problém rychle zareagovat na krizi a přeorientovat se na nové dynamické země. Problémy francouzské obchodní bilance jsou navíc dlouhodobé – vývozy klesají již od roku 1998, tedy od doby, kdy byla zavedena 35 hodinová pracovní doba.
Po poklesu v předcházejících dvou letech, vývozy do EU vzrostly v roce 2010 o 10,9%. Dovozy z EU vzrostly o 11,6% (oproti poklesu o 17,7% v roce 2009).
Problémy FR zahraničního obchodu
Podíl francouzských výrobků na celosvětovém vývozu poklesl za posledních dvacet let ze 6,3% na 3,5%.
Za hlavní zdroj tohoto problému je považováno špatné zaměření na cílové trhy Francie. Francie se v oblasti exportu často srovnává s Německem. Zatímco Německo se velmi rychle přeorientovalo na rozvíjející se země, Francie zůstala více orientovaná na Eurozónu. Kromě toho, Francie ztratila svou jedinou komparativní výhodu- ceny konkurující cenám německých výrobků. To bylo způsobeno zejména nárůstem nákladů na práci. Německo má rovněž lepší a efektivnější podporu MSP.
V současné době jsou již přijímána opatření na zlepšení situace (orientace v zahraničním obchodě na rozvíjející se země, opatření v rámci 35 hodinové pracovní doby). Jejich efekt bude ovšem podle odborníků viditelný v rozmezí příštích 5-10ti let.
6.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU
Teritoriální struktura francouzského vývozu
| M eur | Rok 2010 | pokrytí dovozu vývozem | ||
| export | import | Saldo | 2010 | |
| celkem (bez vojenského materiálu) | 237 320 | 268 326 | -31 006 | 88,45% |
| EU 27 | 188 420 | 220 441 | -32 021 | 85,47% |
| Německo | 62 961 | 78 872 | -15 911 | 79,83% |
| Itálie | 31 352 | 34 485 | -3 133 | 90,91% |
| nové členské státy EU (12) | 12 066 | 24 477 | -5 411 | 49,30% |
| třetí země | 150 255 | 187 310 | -37 055 | 80,22% |
| Evropa kromě EU | 280 304 | 390 481 | -11 177 | 71,78% |
| Amerika | 35 269 | 37 870 | -2 601 | 93,13% |
| Spojené Státy | 22 044 | 26 704 | -4 630 | 82,55% |
| Asie | 43 029 | 70 785 | -27 756 | 60,79% |
| Čína | 15 109 | 37 545 | -22 342 | 40,24% |
| Afrika | 26 545 | 23 640 | 2 905 | 112,29% |
| Blízký a Střední Východ | 14 746 | 7 942 | 6 840 | 185,67% |
Zdroj: FR MF, celní správa
Vývozy do EU vzrostly v roce 2010 o 13,6 % ( mírný pokles oproti 19,5% růstu v roce 2009). Dynamičnost získaly všechny sektory.
Dovozy z EU vzrostly v roce 2010 o 13,8% (oproti zvýšení 18,1% v roce 2009). Všechny sektory zaznamenaly růst až na drobný pokles o 1,3% v aeronautice.
6.3. Komoditní struktura
Komoditní struktura zahraničního obchodu Francie v milionech eur
| M eur | Rok 2010 | pokrytí dovozu vývozem | ||
| export | import | Saldo | 2010 | |
| celkem (bez vojenského materiálu) | 387 575 | 455 636 | -68 061 | 85,06% |
| zemědělství, rybářství, vinařství | 13 313 | 11 069 | 2 244 | 120,27% |
| těžba, elektřina, odpady | 8 759 | 46 698 | -37 939 | 18,76% |
| potravinářský průmysl | 36 267 | 30 682 | 3 599 | 118,20% |
| rafinace ropy a koksárenství | 20 207 | 19 952 | -5 585 | 101,28% |
| strojírenství, elektrotechnika a IT | 75 985 | 95 936 | -19 951 | 79,20% |
| transportní zařízení | 93 989 | 69 535 | 24 464 | 135,17% |
| ostatní průmyslové výrobky | 155 883 | 178 134 | -22 251 | 87,51% |
Zdroj: Francouzská celnice
6.4. Dovozní podmínky a dokumenty (po vstupu do EU), celní systém, kontrola vývozu
Od 1. května 2004, data vstupu ČR do EU, jsou dovozní podmínky zjednodušeny. ČR se stala součástí Jednotného vnitřního trhu EU a dovoz a vývoz se řídí EU směrnicí 92/12/CEE. Od tohoto data se v oblasti cel rozlišuje obchod s členskou zemí EU, tzv. vnitrounijní obchod, a obchod s třetími zeměmi. K tomuto datu se ruší veškeré celní kontroly pohybu zboží přes vnitřní hranici, tedy společnou hranici s dalšími členskými státy, a s tím spojená cla a poplatky.Tyto kontroly zůstanou zachovány pouze na mezinárodních letištích při letech mimo území EU.
Subjektům, jejichž předmětem podnikání je vnitrounijní obchod, se stanovuje povinnost vyplňovat tzv. výkazy INTRASTAT pro potřeby statistiky pohybu zboží v rámci EU.
Detailní informace o FR dovozech a vývozech a celních předpisech jsou uvedeny na webu FR celní správy (
FR MF, direction générale des douanes et droits indirects):
6.5. Ochrana domácího trhu
Legislativa EU v oblasti volného pohybu zboží definuje nedovolené překážky zboží, mezi které řadí:
- cla a jim co do účinku na roveň postavená opatření a vnitřní diskriminační zdanění dovozů
- tzv. kvantitativní omezení, tedy kvóty a opatření se stejným účinkem
- státní obchodní monopoly
- státní podpory domácímu podnikání včetně diskriminačního zadávání veřejných zakázek
V praxi se ukazuje, že vedle výše uvedených překážek významně brání volnému pohybu zboží rovněž překážky vyplývající z rozdílnosti předpisů členských států upravujících technické parametry výrobků a příslušné certifikační procedury.
Vedle dosavadních povinností jsou výrobci resp. distributoři nadále povinni zejména:
- sledovat průběžně vlastnosti výrobků uvedených na trh a provádět testování jejich bezpečnosti
- uchovávat a poskytovat dokumentaci pro zjištění původu výrobku
- informovat příslušné orgány dozoru, že výrobek, který uvedly na trh nebo do oběhu, je nebezpečný
Nedovolenými překážkami volného pohybu služeb jsou všechna diskriminační omezení, např. požadavek na sídlo ve státě poskytování služby, vyžadování nepřiměřených nebo duplicitních garancí od poskytovatelů služeb (tj. kaucí, pojistek). Pouze určitá omezení volného pohybu služeb jsou akceptovatelná za předpokladu, že nejsou diskriminační a slouží veřejnému zájmu.
ZÚ nemá informaci, že by francouzské orgány a organizace vystupovaly diskriminačně vůči českých vývozcům zboží a poskytovatelům služeb. Testy výrobků podle francouzských norem (dobrovolné pro vývozce), však trvají velmi dlouho.
6.6. Zóny volného obchodu
Francie má s Českou republikou vyšší stupeň integrace, než je zóna volného obchodu, protože obě země jsou součástí společného trhu Evropské unie.
Ve Francii existují 2 zóny volného obchodu (zones franches):
- přístav Verdon (správou je pověřen přístav v Bordeaux), kontaktní orgán: Direction interrégionale des douanes, Palais de la Bourse 33075 BORDEAUX.
- regionální zóna volného obchodu Guyane: správou je pověřena Guyanská obchodní komora, kontaktní orgán: Direction régionale de Guyane, 8 rue Louis Blanc 97305 GUYANE.
Dále ve Francii existují celní mezisklady, které jsou ve většině důležitých FR přístavů: Bordeaux, Dunquerque, Le Havre, Marseille, Rouen, Pointe à Pitre a dále na Réunionu.
Více informací o právním základě a fungování francouzských zón volného obchodu naleznete na stránkách FR celní správy:
http://www.douane.gouv.fr/page.asp?id=234
Souhrnná teritoriální informace
Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)