- 8.1. Distribuční a prodejní kanály, využívání místních zástupců, další faktory ovlivňující prodej
- 8.2. Podmínky zaměstnávání cizinců a místních sil
- 8.3. Podmínky pro zřízení kanceláře, reprezentace, společného podniku
- 8.4. Požadavky na propagaci, marketing, reklamu (využití HSP)
- 8.5. Způsoby řešení obchodních sporů
- 8.6. Režim zadávání veřejných zakázek
- 8.7. Problémy a rizika místního trhu
- 8.8. Problematika ochrany duševního vlastnictví
- 8.9. Obvyklé platební podmínky, platební morálka
- 8.10. Významné veletrhy a výstavy v teritoriu
8.1. Distribuční a prodejní kanály, využívání místních zástupců, další faktory ovlivňující prodej
Jednotný vnitřní trh EU svými mechanismy fungování postupně vytváří víceméně jednotný unijní model. Podle charakteru výrobku nebo služby, skladovacích nároků a poprodejního servisu je třeba rozhodnout o způsobu distribuce, např. zda pro daný trh využít služeb zástupce. Pro vyhledání zástupce doporučujeme stránku www.laniac.org .
Další údaje o případných zájemcích o obchodní zástupce ČR firem na FR trhu může na vyžádání poskytnout Obchodně ekonomický úsek Ambasády ČR v Paříži:
Velvyslanectví České republiky (Ambassade de la République tchèque)
Obchodně-ekonomický úsek
15, av. Charles Floquet
750 07 Paris
T: +33-1-40 65 13 42 (ve Francii: 01 40 65 13 42)
F: +33-1-40 65 13 16 (ve Francii: 01 40 65 13 16)
E: Commerce_Paris@mzv.cz
Nejdůležitějším obchodním centrem je pařížská oblast, kde se realizuje více než polovina maloobchodního obratu, dalšími centry jsou oblasti Lyonu, Toulouse, Marseille a Bordeaux. Významná jsou rovněž centra okolo Lille a Štrasburku.
Ve vnitřním obchodě jsou stále početné malé a střední podniky, rozhodující je však síla hypermarketů, supermarketů a v poslední době roste i význam zásilkového obchodu.
K hlavním faktorům ovlivňujícím prodej patří reklamní akce mimo prodejnu (v tisku, např. zlatých stránkách, v místní rozhlasové stanici, v dopravních prostředcích), předvádění výrobků v prodejně, zvláštní promoční slevy, den otevřených dveří, degustace, věrnostní karty... Rostoucí důraz je kladen i na ekologické aspekty.
Reklama je často agresivní, aby oslovila co největší počet potenciálních zákazníků. Excesy však jsou nevhodné a vedou občas po protestech veřejnosti ke stažení kampaně (např. pro dotčení náboženského cítění).
Doporučení českým vývozcům:
- Základní je dobrá znalost francouzštiny a místních zvyklostí. Výhodou je dobrá znalost teritoria a regionálních obyčejů: většina Francouzů je hrdá na svůj rodný kraj.
- Klíčovou podmínkou je bezchybné a včasné zpracování obchodního případu (průzkum trhu → oslovení potenciálních partnerů → nabídka).
- Průzkum trhu je možné provést vlastními silami (návštěva veletrhů a výstav atd.), nebo využít místních agentur. V každém případě doporučujeme ještě před výjezdem do zahraničí a stykem s OEÚ kontaktovat CzechTrade, který poskytne řadu údajů přímo v ČR.
- Velký důraz je kladen na kvalitu výroby a výrobků. Atestace dle ISO 9000 je vyžadována pro subdodávky, atest CE pro finální výrobky.
- Pro stroje a dopravní techniku je třeba schválení elektroinstalace a ověření bezpečnosti a hlučnosti.
8.2. Podmínky zaměstnávání cizinců a místních sil
Podmínky zaměstnávání cizinců a místních sil
Dne 27. června 2008 bylo ve věstníku Journal Officiel (str. 10333) publikováno nařízení č. 0149 jako právní rámec úplné liberalizace francouzského pracovního trhu pro občany všech států, které vstoupily do EU dne 1. května 2004. K 1. červenci 2008 se tak francouzský pracovní trh otevřel zcela i pro české občany.
Pro občany ČR to v praxi znamená, že mohou na území Francie vykonávat závislá i nezávislá povolání za stejných podmínek jako Francouzi, samozřejmě za předpokladu splnění kvalifikačních podmínek. Výjimku tvoří několik specifických povolání ve státní správě určených výhradně francouzským státním příslušníkům. Pro všechna povolání s výše uvedenou výhradou již není třeba žádat pracovní povolení.
Co se týče pobytových dokladů, odpadá pro české zaměstnance povinnost být držitelem francouzské pobytové karty. Český občan všeobecně má však právo o její vystavení požádat na prefektuře nebo podprefektuře příslušné podle místa bydliště. Při této příležitosti upozorňujeme na povinnost nahlásit svou přítomnost na francouzském území obecnímu úřadu místa bydliště. Tato povinnost se bude vztahovat na všechny příslušníky EU a EHP, kteří přistěhují do Francie po datu zveřejnění nařízení stanovujícího formu potvrzení o přihlášení. Bude třeba ji splnit během tří prvních měsíců pobytu. Trvalý pobyt ve Francii je možno získat po 5 letech nepřetržitého pobytu na francouzském území, což je třeba dokázat několika doklady, jako jsou pracovní smlouvy, výplatní listiny, faktury apod. Podrobné informace lze nalézt na webových stránkách francouzské státní správy Service-Public http://vosdroits.service-public.fr/particuliers/F2739.xhtml
Podnikatelé a svobodná povolání nejsou dotčení ve svém právu na podnikání a provozování živnosti a mají stejná práva a povinnosti jako francouzští podnikatelé.
Dočasné vyslání pracovníků do Francie (Détachement des travailleurs)
České subjekty mohou vyslat zaměstnance tehdy, pokud s ním mají uzavřenou pracovní smlouvu, případně dohodu o pracovní činnosti. Na dohodu o provedení práce nelze vyslání realizovat, protože za takového pracovníka se neodvádějí příspěvky do systému sociálního pojištění. Česká správa sociálního zabezpečení pak nemůže vydat formulář E 101 dokladující příslušnost k českému systému sociálního (a zdravotního) pojištění, který je klíčovým dokumentem každého vyslání.
Vyslat dále nelze pracovníka na samotném začátku působení u zaměstnavatele. Důvod je obdobný jako v předešlém případě - Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) musí nejprve obdržet platbu do systému, až poté vydává formulář E 101.
Vyslání pracovníků do Francie je upraveno francouzským zákoníkem práce (články L. 1261-1 až L. 1263-2 a R. 1261-1 až R. 1264-3). O vyslání se jedná, pokud zaměstnavatel se sídlem v ČR svěří svému zaměstnanci úkol, který musí vykonat na území Francie. Po dobu vyslání nadále existuje pracovní poměr mezi vysílajícím podnikem a pracovníkem a po splnění úkolu se zaměstnanec opět vrací k vysílajícímu zaměstnavateli do ČR. Pracovník nesmí být najat pouze na provedení práce ve Francii.
Zaměstnanci mohou být do Francie vysláni v následujících případech:
§ Zaměstnavatel vyšle pracovníky za účelem poskytnutí služeb v průmyslu, obchodu, živnostenské činnosti, svobodném povolání nebo v zemědělství na území Francie na základě smlouvy uzavřené mezi vysílajícím podnikem a stranou, pro kterou jsou služby určeny.
§ Zaměstnavatel vyšle pracovníky do organizace nebo podniku ve Francii náležejícího ke stejné skupině za účelem vzdělávání či splnění určitého úkolu.
§ Zaměstnavatel, jenž působí v oblasti zprostředkování práce, přechodně vyšle pracovníky do podniku na území Francie.
§ Zaměstnavatel vyšle pracovníky za účelem vykonání práce pro vysílající podnik. Např. česká společnost, majitel lesa ve Francii, vyšle přechodně pracovníky, aby provedli průřez.
Pokud však vysílající firma podniká ve Francii pravidelně nebo trvale, musí si zde zřídit provozovnu a podřídit se francouzské legislativě.
Právní režim vyslání pracovníka do Francie
S výhradou ustanovení mezinárodních dohod a smluv kterými je Francie vázána, zaměstnanci dočasně vyslaní do Francie podléhají po dobu svého pobytu francouzským zákonům. Nicméně s výjimkou případu vyslání zaměstnanců z oboru stavebnictví se francouzská legislativa týkající se minimální mzdy a minimální délky dovolené nevztahuje na zaměstnance vyslané na dobu kratší než 8 dní s cílem provedení první montáže či instalace zboží na území Francie. Tyto montážní práce musí tvořit nedílnou součást prodejní smlouvy, musí být nezbytné pro uvedení zařízení do provozu a musí být provedeny kvalifikovanými zaměstnanci dodávající firmy.
Vykonávání určitých profesí je ve Francii regulováno. Jedná se o lékaře, architekty, řidiče taxi, účetní, pojišťovací agenty, hlídače… V případě vyslání těchto zaměstnanců firma provozující regulované profese musí doložit, že obdržela příslušná povolení nebo diplomy požadované ve Francii k jejich výkonu. Seznam regulovaných profesí je dostupný zde.
Francouzský zákoník práce ve vztahu k vyslaným zaměstnancům
Na dočasně vyslaného zahraničního pracovníka se vztahují ustanovení o:
- FR pracovní doba - 35 hodin týdně (specifika podle oboru)
- minimální délka dovolené za kalendářní rok,
- FR minimální mzda a mzda obvyklá v daném sektoru - pokud není stanovena, pak se na české pracovníky aplikuje kolektivní smlouva, kterou se řídí vztahy mezi poskytovateli usazenými ve Francii a jejich zaměstnanci v zásadě identických (in principal identic) oborech
- ochrana zdraví, bezpečnost a hygiena při práci, lékařský dozor
- ochranná opatření týkající se pracovních podmínek těhotných žen nebo žen krátce po porodu, dětí a mladistvých,
- podmínky rovného zacházení pro muže a ženy a ostatní ustanovení o nediskriminaci, atd.
Na vyslané zaměstnance se naopak nevztahují ustanovení francouzského zákoníku práce týkající se uzavření a rozvázání pracovního poměru, zastupování zaměstnanců a jejich vzdělávání.
Více informací v angličtině na stránkách francouzského Ministerstva prácezde
Kolektivní smlouvy
Na dočasně vyslané pracovníky zahraničních firem se vztahují příslušná ustanovení kolektivních smluv pro daný pracovní obor.
Jedná se o úpravu délky pracovní doby, noční práce, práce v neděli, placené dovolené, pracovním volnu pro rodinné události, dnech pracovního volna, odměňování včetně příplatků, bezpečnosti a hygieně na pracovišti atd. viz předcházející odstavec.
Náležitosti sociálního a zdravotního pojištění zaměstnance
Pro splnění náležitostí sociálního pojištění musí vyslaný pracovník mít formulář E101 a evropský průkaz zdravotního pojištění. Bližší informace poskytne Česká správa sociálního zabezpečení.
Notifikační/ohlašovací povinnost
Pod hrozbou sankcí každý český podnik vysílající do Francie dočasně své zaměstnance k poskytnutí služby musí zaslat místně příslušnému inspektorovi práce (Direction départementale du travail) prohlášení sepsané ve francouzštině, které musí obsahovat základní údaje o vysílající firmě, vyslaném zaměstnanci a charakteru a místu výkonu práce. Toto prohlášení musí být doručeno před zahájením vyslání pracovníků formou doporučeného dopisu do vlastních rukou s potvrzením o převzetí nebo faxem.
Dokumenty ve francouzštině vyžadované při kontrole:
§ doklad o notifikaci
§ výpis z obchodního rejstříku podniku
§ smlouva o subdodávce nebo na prováděnou službu
§ faktury
§ výplatní pásky vyslaných zaměstnanců, jejich pracovní doba
§ doklady o řádném placení zdravotního (Evropský zdravotní průkaz) a sociálního pojištění (formulář E101 vydaný Českou správou sociálního zabezpečení).
§ potvrzení o zdravotní prohlídce zaměstnanců
Přeshraniční poskytování služeb samostatně výdělečných osob (Détachement des artisans)
Dokumenty ve francouzštině vyžadované při kontrole:
§ výpis ze živnostenského rejstříku
§ smlouva o subdodávce nebo na prováděnou službu
§ faktury
§ doklady o řádném placení zdravotního (Evropský zdravotní průkaz) a sociálního pojištění (formulář E101 vydaný Českou správou sociálního zabezpečení)
Pokud podnikatel bude ve Francii vykonávat činnost, která je zde regulovaná (viz. seznam regulovaných profesí), je nutné žádat o uznání kvalifikace. Více informací u příslušné inspekce práce (viz. seznam inspekcí).
Daňové aspekty:
Daňový úřad, u kterého se musí vyslaní pracovníci zaregistrovat, pokud vyslání přesáhne 183 dní:
Daňové centrum v místě výkonu práce (Centre des impôts)
viz. seznam daňových center
Smlouva o zamezení dvojího zdanění (sb036-05m.pdf, 176kB)
Bližší informace o pracovních podmínkách ve Francii:
http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/francie/pracovni-podminky-ve-francii/1000421/42998/
Praktické informace o volném pohybu služeb a svobodě usazování v EU:
publikace Svazu obchodu a cestovního ruchu České republiky
8.3. Podmínky pro zřízení kanceláře, reprezentace, společného podniku
Jedná se o zásadní krok, kterému by mělo předcházet posouzení alespoň následujících okruhů informací:
- přínos a novost původní myšlenky
- nutný počet osob k jeho realizaci
- odbytová studie
- schéma odhadovaných příjmů a výdajů
- zdroje financování
- pomoci v rámci podpory podnikání
- výběr formy právní osoby
- formality spojené se zřízením společnosti
- výběr provozních prostor
- rozběh společnosti
V rámci podpory podnikání Francie pomáhá začínajícím společnostem pěti různými formami a sice finanční pomocí, daňovými úlevami, snížením plateb sociálního zabezpečení, odborným poradenstvím a poskytováním provozních prostor. Pro zřízení společnosti platí následující informace.
Obchodní zástupci ve Francii
Pokud se firma rozhodne nabízet své produkty na FR trhu prostřednictvím obchodního zástupce, může k tomu využít služby kanceláře Czechtrade, Paříž. Ta v rámci pilotního projektu nabízí CT následující balíček služeb:
- vytipování a oslovení kontaktů na obchodní zástupce v databázích CzechTrade a na webu
- publikace placeného inzerátu a loga české společnosti na stránkách Francouzské národní federace obchodních zástupců jménem agentury CzechTrade (max. 1200 znaků včetně mezer, publikace 3 měsíce, možnost specifikovat obor, klientelu, region) včetně koncepce inzerátu ve francouzštině
- rozeslání mailu na zástupce v příslušném oboru (probíhá automaticky přes federaci)
- správa a první selekce odpovědí a nabídek spolupráce
- předání reakcí a nabídek české společnosti
- podpora komunikace mezi zájemci a českou společností
- sjednání a organizace schůzek se zájemci v prostorách CzechTrade v Paříži nebo v sídle české společnosti
Zahraniční zastoupení
Za určitých okolností může zahraniční společnost vyvíjející aktivity ve Francii zvolit tuto právní formu. Tyto aktivity však nesmějí mít komerční charakter, tj. mohou to být například marketingový výzkum, inzerce, zprostředkování informací, skladování nebo jiné přípravné operace. Takto vymezené zahraniční zastoupení nepodléhá dani ze zisku nebo DPH, ale je vázáno platit místní daně a daně z příjmů fyzických osob. Zahraniční zastoupení tedy poskytuje velmi omezené možnosti. Protože jeho registrace vyžaduje stejné množství času jako registrace komplexnějších legálních struktur, není zahraniční zastoupení příliš doporučováno s výjimkou případů, kdy si je společnost jista, že jí omezené operační možností vystačí alespoň rok.
Pokud chce společnost provozovat průmyslovou nebo komerční činnost, musí zvolit právní formu zprostředkovací kanceláře nebo pobočky.
Komerční aktivita dle definice zahrnuje jakoukoliv aktivitu, která zahrnuje podpis dokumentů nebo kontraktů zaměstnancem nebo představitelem kanceláře a zakládající zodpovědnost zahraniční společnosti. Příkladem mohou být prodejní kontrakty nebo kontrakty na poskytnutí služeb.
Vytvoření a registrace zprostředkovatelské kanceláře
Její vytvoření rozhodnutím představenstva nebo jiným zplnomocněným orgánem zahraniční společnosti nevyžaduje žádné zvláštní formality. Hlavní představitel kanceláře však musí mít povolení k obchodu zahraničního rezidenta, pokud není občanem EU.
Zprostředkovací kancelář musí být registrována u "Centre des formalités des entreprises" místně příslušného ke kanceláři. K registraci kancelář předkládá originál a přeložené kopie statutu kanceláře a osvědčení o registraci mateřské společnosti v zemi jejího sídla, doklad o oprávněnosti používat provozní prostory ve Francii a osobní data týkající se budoucího vedoucího kanceláře.
Zprostředkovací kanceláře jsou pokládány za stálé provozovny ve smyslu daňové legislativy a jsou subjektem povinným odvádět daň ze zisku a DPH s výjimkou operací prováděných mezi kanceláří a mateřskou společností, které nepodléhají DPH.
Jestliže je mateřská společnost zdaňována za všechny své zahraniční příjmy v zemi svého sídla, potom zisk nebo ztráta její zprostředkovací kanceláře jsou zahrnuty do jejího zdaňovacího základu. Ovšem toto ustanovení nemá žádný efekt na daňové závazky, které má kancelář ve Francii.
Založení zprostředkovatelské kanceláře je rychlejší a levnější než založení pobočky. Kancelář ve svém řízení podléhá plně rozhodování mateřské společnosti a jedná jejím jménem.
Provoz kanceláře má však i své nevýhody. V případě finančních potíží má mateřská firma neomezenou zodpovědnost za dluhy zprostředkovatelské kanceláře. Z hlediska svého statutu může mít zprostředkovatelská kancelář subjektivně horší postavení u svých zákazníků a dodavatelů. Dále tento statut je méně příznivý z hlediska případné statní pomoci, úlev na daních, zdanění "intra-group" transakcí, apod. V některých případech může být obtížné přeměnit statut kanceláře na pobočku nebo ji prodat, a to zejména z daňových důvodů.
Celkově tedy možno doporučit spíše právní formu pobočky.
Založení pobočky
(Podrobné informace - viz internetová adresa Franc. agentury pro zahr. investice AFII: www.afii.fr - v rubrice France/ Doing Business / Setting Up)
Veškeré formality spojené se založením společnosti vyřizuje tzv. CFE (Centre de Formalités des Entreprises), které pro zakladatele obstará i jednání s ostatními institucemi (zápis do obchodního rejstříku, přidělení identifikačního číselného označení, jednání s finančními úřady, Správou sociálního zabezpečení apod.). CFE má většinou sídlo při obchodních komorách daného regionu (CCI- Chambres de Commerce: http://www.cci.fr/ )Podrobnější informace viz www.apce.com
Předběžná fáze zakládání společnosti
- výběr služebních prostor pro sídlo společnosti
- nábor vedoucího společnosti (gérant), který pokud není občanem EU nebo nemá kartu rezidenta, musí požádat o vydání obchodního povolení (carte de commercant) a to prostřednictvím konzulátního úřadu Francie v jeho domovském státu. Konzulární úřad předá žádost správnímu úřadu v místě, kde bude mít společnost sídlo (Préfecture). Pokud mateřská společnost existuje déle než tři roky a její základní jmění je vyšší než 1 milion Euro, potom platí zjednodušené procedury, trvající šest týdnů. Úspěšný žadatel si vyzvedne obchodní povolení na prefektuře.
Zřízení společnosti
- podpis nájemní smlouvy na provozní místnosti
- shromáždění dat o vedoucím a zaměstnancích firmy (osobní údaje, výpis z trestního rejstříku atd.)
- vložení základního kapitálu firmy na bankovní účet
- podpis zakládací smlouvy (před notářem pokud kapitál firmy zahrnuje vklad nemovitostí)
- publikování zprávy o založení společnosti v oficiálním věstníku
- registrace u daňového úřadu v místě působnosti společnosti
- příprava dokumentů pro registraci u Registre du Commerce et des Sociétés, kterýžto se zabývá všemi formalitami spojenými s obchodním registrem, daňovými úřady a sociálním zabezpečením
- výsledkem výše uvedených procedur je vydání K-bis formuláře osvědčujícího zřízení společnosti
- administrativní náklady zřízení společnosti dosahují přibližně 760 Euro a trvají zhruba 8 dní.
Právní formy poboček
Nejrozšířenější právní formy francouzských obchodních společností:
| Podnik jedné osoby s ruč. omezeným (EURL) | Společnost s ruč. omezeným (SARL) | Akciová společnost (SA) | Komanditní akciová společnost (SCA) | Zjednodušená akciová společnost (SAS) | |
| Výhody | Nízké náklady jednoduchost | jednoduchost | možnost vnějších kap. zdrojů | možnost vnějších kap. zdrojů | volnost, možné změny stanov |
| Vedení | 1 vedoucí | 1 nebo více vedoucích | min. 3 správci, nebo „directoire“ a dozorčí rada | 1 nebo více vedoucích | 1 předseda (možno i kolekt. orgán) |
| Min. kapitál | 7500 eur | 7 500 eur | 37 000 eur | 37 000 eur | 37 000 eur |
| Počet společníků | 1 | 2–50 | min. 7 | min. 1 komanditista a 3 komplementáři | min. 1 (p.o. nebo f.o.) |
| Ručení | omezené do výše vkladů | omezené do výše vkladů | omezené do výše vkladů | komanditista:neomezené a nedílné; komplementář:omezené do výše vkladů | omezené do výše vkladů |
| Daňový režim | daň ze společností, nebo daň z příjmu f.o. | daň ze společností | daň ze společností | daň ze společností | daň ze společností |
Zdroj: Franc. agentura pro zahr. investice AFII
Pobočka může fungovat jako agent jednající ve jménu a na účet mateřské společnosti a za svou činnost dostává provizi. Daň ze zisku se odvádí v zemi sídla mateřské společnosti. Pozornost musí však být věnována zastupitelské smlouvě mezi mateřskou společností a pobočkou, protože to ovlivňuje teritorium zdanění mateřské společnosti.
Pobočka může fungovat rovněž jako distributor kupující produkty mateřské společnosti (s exkluzivitou nebo bez) za účelem prodeje ve Francii. Takto vytvořený zisk je deklarován a zdaňován ve Francii. Dividendy mohou být placeny mateřské společnosti. Problematika zdanění není jediným kritériem při sepsání smlouvy mezi mateřskou společností a pobočkou. Pokud pobočka hraje významnou roli v organizaci distribuce nebo je zapojena do poprodejního servisu, potom je výhodné z obchodního a daňového hlediska uzavřít smlouvu o distribuci.
Velká většina obchodníků ve Francii využívá tzv. komerční pronájem. V tomto případě zákon pamatuje na několikerou ochranu nájemce:
- doba pronájmu 9 let, z iniciativy nájemce může být nájem ukončen po třech nebo šesti letech
- nájemci jsou chráněni proti odmítnutí obnovy nájmu nebo jejímu vypovězení, protože v těchto případech pronajímatel musí platit odškodné
- zvyšování ceny nájmu je kontrolováno
V případě potřeby odložení platby nájemného může být předmětem jednání.
Existují rovněž krátkodobé pronájmy různých forem. Zde však platí menší zákonná ochrana nájemců.
8.4. Požadavky na propagaci, marketing, reklamu (využití HSP)
Jednotný vnitřní trh EU do jisté míry nivelizuje i tyto požadavky v rámci jednotlivých členských zemí.
Nejostřejší konkurence je u zboží široké spotřeby. Francie je typická tím, že je hodně otevřená dovozu zboží ze svých bývalých kolonií a Afriky, to je dáno množstvím přistěhovalců z těchto zemí, kteří udržují se svou bývalou vlastí četné kontakty.
Propagace výrobků je žádoucí ve francouzském jazyce, stejně jako návody, nápisy na výrobcích, na výstavních stáncích při veletržních akcích - překládá se např. i „Made in ...“ jako „Fabriqué en...“ Zajímavá je široká škála propagačních metod:
Na výstavách je výrobek nabízen za sníženou cenu, po uvedení na trh je využito např.
- reklamy v metru a autobusech
- sezónních slev ohlašovaných v brožurách s vyobrazením výrobku, které jsou distribuovány do domů
- výrazných poutačů za výklady obchodních jednotek
- významného uvedení snížené ceny nebo novinky (zaváděcí cena) přímo v prodejně, v regálu se zbožím
- zvýrazněné polohy dotyčného zboží v prodejně - zvláště u vchodu, u pokladen, atd.
V tisku se uvádějí reklamy pouze na luxusní zboží (textil, hodinky, šperky, parfémy a automobily), plakátování není dovoleno.
V televizi se používá (ne však v široké míře) systém teleshopingu, reklamy jsou poměrně časté a řada se jich periodicky opakuje. Televizní šoty propagující zboží určené především ženám jsou zaměřeny na emotivní stránku spotřebitele (láska, krása, zdravý vzhled, věčné mládí), spoty určené mužům naopak zdůrazňují racionalitu a sílu. Reklamy ve sdělovacích prostředcích se soustřeďují výhradně na spotřební zboží.
Zvláštní skupinu tvoří propagace cestovních kanceláří a leteckých společností.
Propagace kulturních akcí je omezena, soustřeďuje se na brožury (Pariscope) nebo přílohy tisku (Figaroscope). V ekonomickém tisku (Les Echos) reklamy nejsou uveřejňovány, v týdeníku MOCI nalézáme především propagaci služeb.
8.5. Způsoby řešení obchodních sporů
Náklady na soudní řízení ve Francii a honoráře advokátů jsou vysoké, takže je vhodné využít přednostně všech jiných dostupných prostředků. Při vymáhání pohledávek je možno postupovat dvojím způsobem:
- Pohledávka je přesně stanovena, je prokazatelná a nesporná (kupní smlouva, akceptovaná směnka, faktura, atd) a dovozce nemá námitky. V tom případě se doporučuje obrátit se pomocí zahraničního spojení na vhodnou inkasní kancelář. Ta provede bez účasti advokáta řízení, které vede k vykonavatelnému titulu (platební příkaz). Řízení je upraveno dekretem č. 81-5-500 články 1405–1425 Občanského zákoníku - „Code de Procédure Civile“.
- Platební příkaz je nepoužitelný, nebo dovozce vznesl námitky týkající se plnění smlouvy (neodpovídající množství, jakost, termín dodávky a pod.), pokud se s partnerem nelze dohodnout, je nutné záležitost předat advokátovi. Dle francouzského práva však nemá vítězná strana automaticky nárok na náhradu úplných nákladů spojených s použitím advokáta. Soudce může žalovanou stranu odsoudit k úhradě nákladů, ale jejich výši určuje sám.
Francie přistoupila k Newyorské úmluvě o uznání a výkonu cizích rozhodčích nálezů z 10. 6. 1958 (obdobně jako ČR - vyhláška MZV č. 74/1959 Sb.), takže zahraniční nálezy jsou ve Francii vykonavatelné za podmínek uvedených v příslušné úmluvě.
Uznává se také rozhodčí doložka ad hoc, např. podle řádu EHK (viz. Rozhodčí soud při HK a Agrární komoře ČR).
Sporných případů je naštěstí minimálně, jejich podíl je přibližně stejný na straně českých i francouzských subjektů.
Vymáhání pohledávek doporučujeme svěřit specializované firmě viz např. stránky www.intrum.cz nebo www.cofaceintercredit.cz
8.6. Režim zadávání veřejných zakázek
Trh veřejných zakázek - obecné předpisy
Veřejné zakázky tvoří nákupy státu, státních institucí, státních podniků nebo orgánů samosprávy a jejich zadavatelem může být orgán státní správy či orgán územní samosprávy (stát zadává cca 40 % objemu veřejných zakázek, regiony 20 % a státní podniky 40 % zakázek). Ve Francii činí objem veřejných zakázek přibližně 120 miliard € ročně, tj. 10% HDP.
Právní rámec v oblasti veřejných zakázek je upraven zákonem o veřejných zakázkách v Code des marchés publics. (Vyhláška č. 2006-975 2006 ze dne 1. srpna 2006) a bližší informace o zadávání veřejných zakázek jsou k dispozici v oficiálním věstníku veřejných zakázek Bulletin Officiel des Annonces des Marchés Publics (BOAMP).
Zadávání a zveřejňování veřejných zakázek
VZ jsou děleny z hlediska zadavatele a jejich vypsané hodnoty následovně:
| Provedené práce | |||
| Zadavatel / Hodnota VZ bez DPH | 20 000 € - 210 000 € | 210 000 € - 5 270 000 € | > 5 270 000 € |
| Stát nebo územní samospráva | procédure adaptée (MAPA) - upravený postup zadání VZ | obchodní veřejná soutěž, vyjednávací řízení nebo soutěžní dialog | obchodní veřejná soutěž |
| Dodávky zboží a služeb | |||
| Zadavatel / Hodnota VZ bez DPH | 20 000 € - 135 000 € | > 135 000 € | |
| Stát | procédure adaptée (MAPA) - upravený postup zadání VZ | obchodní veřejná soutěž | |
| Zadavatel / Hodnota VZ bez DPH | 20 000 € - 135 000 € | > 210 000 € | |
| Územní samospráva | procédure adaptée (MAPA) - upravený postup zadání VZ | obchodní veřejná soutěž | |
Upravený postup zadání VZ (MAPA)
- „Podlimitní zakázky“ v hodnotě do 90 000 € (bez DPH)
Pohybuje-li se hodnota VZ v rozmezí 20 000 € - 90 000 € je způsob zveřejnění a zadání veřejné zakázky ponechán na uvážení zadavatele (zpravidla buď v regionálním tisku, na internetových stránkách či vývěskou). Jedním z informačních zdrojů je webová stránka Marché online, která zveřejňuje jednak tyto „podlimitní zakázky“ publikované v odborném a regionálním tisku, ale také veřejné zakázky z Bulletin Officiel des Annonces des Marchés Publics (BOAMP).
- „Nadlimitní zakázky“ v hodnotě od 90 000 € (bez DPH)
Jakmile se vypsaná hodnota veřejné zakázky pohybuje mezi 90 000 € – 5 270 000 € u provedených prací zadaných státem či územní samosprávou či mezi 90 000 € – 135 000 € u dodávek zboží a služeb zadaných státem a 90 000 € – 210 000 € u dodávek zboží a služeb zadaných územní samosprávou, zadavatel má povinnost zveřejnit VZ ve FR Úředním věstníku veřejných zakázek (Bulletin Officiel des Annonces des Marchés Publics - BOAMP) a v Úřední vyhlášce obce (Journaux d´Annonces Légales – JAL).
- Veřejné zakázky obligatorně zveřejněné v Úředním věstníku Evropské Unie
V případě veřejných zakázek s hodnotou vyšší než 5 270 000 € u provedených prací a 135 000 € u dodávek zboží a služeb zadaných státem a 210 000 € u dodávek zboží a služeb zadaných územní samosprávou má zadavatel povinnost zveřejnit zakázky v Úředním věstníku Evropské Unie (Journal Officiel de l´Union Européenne – JOUE).
Nejdůležitější informace o veřejných zakázkách v Evropě poskytuje portál SIMAP. Tento informační systém pro evropské veřejné zakázky je k dispozici v úředních jazycích členských zemí EU včetně českého jazyka a zpřístupňuje zároveň denně aktualizovanou elektronickou databázi nabídkových řízení dle jednotlivých členských zemí EU (Tenders Electronic Daily - TED).
Pro zveřejněnímusí zadavatel povinně použít formuláře stanovené vyhláškou, které lze najít v elektronické podobě v portálu SIMAP a zveřejnit prostřednictvím internetového nástroje tzv. „eNotices“.
Kvalifikace uchazečů o veřejnou zakázku
Uchazeč o veřejnou zakázku je povinen v nabídce prokázat kvalifikační předpoklady nejen v oblasti daňové a sociální, ale také odborné, kdy firma musí např. popsat svou organizační strukturu, doložit potvrzení o dostatečných finančních prostředcích, popsat technické a materiální předpoklady a uvést reference za poslední 3 roky.
V zadávacích podmínkách (Cahier de Charges) jsou stanovy formuláře (CD4, CD5, CD6, CD7, CD8, CD11, CD12, CD13), které jsou vyžadovány ze strany zadavatele ke kandidatuře. V originální verzi jsou k dispozici na internetových stránkách Ministerstva ekonomie a obchodu. V české verzi jsou tyto formuláře ke stažení na internetových stránkách ZÚ ČR v Paříži.
Pilotní projekt OEÚ- Asistence českým firmám na trhu veřejných zakázek
OEÚ pařížské ambasády nabízí českým firmám jedinečnou službu, která spočívá v asistenci na trhu veřejných zakázek ve Francii. Jejím smyslem je především odbourávání administrativní a byrokratické náročnosti spojené se získáním zakázek na veřejném trhu ve Francii.
Tato služba, která je poskytována zdarma, je v první fázi založena na pravidelném monitoringu zakoupené databáze, která denně shromažďuje čerstvě publikované veřejné zakázky z různých internetových portálů a dále pak na výběru konkrétní veřejné zakázky šité na míru registrované společnosti. V další etapě pak OEÚ doprovází firmy při vyplňování vyžadovaných formulářů, komunikuje se zadavateli tendrů a dohlíží na to, aby byla nabídka firmy kompletní a zaslána včas.
Firmy, které se nechtějí ucházet o veřejné zakázky na francouzském trhu přímo samy, mají možnost využít naší nejnovější nabízené služby, která právě vstupuje do testovacího období. Tato služba spočívá v identifikaci vítězů sledovaných tendrů, u kterých se pak česká společnost může přihlásit s nabídkou spolupráce prostřednictvím subdodávek.
8.7. Problémy a rizika místního trhu
Jednotný vnitřní trh EU prakticky vylučuje nepředvídané zásahy národní administrativy členských zemí do jeho fungování ve všech čtyřech svobodách (volný pohyb zboží, volný pohyb služeb, volný pohyb pracovních sil a volný pohyb kapitálu).
Problém v zásadě vzniká pouze v rovině individuálního podnikového rozhodnutí jak uvést výrobek nebo službu na trh.
Francouzský trh je součástí jednotného vnitřního trhu EU, pro který platí v rámci členských zemí jednotná pravidla. Nicméně je možno hovořit o některých francouzských specificích.
K hlavním problémům, které mohou ovlivnit rozvoj vzájemného obchodu, patří
- ve srovnání s Německem obecně poněkud nižší cenová hladina
- u spotřebního zboží hraje daleko důležitější roli otázka tvaru, vkusu, u potravinářských výrobků i prosté tradice. Tyto faktory vyžadují dokonalou znalost francouzského trhu.
- nelze pominout ani jazykovou bariéru - francouzština slovem a písmem je nanejvýše žádoucí, stejně jako nabídkové listy výrobků a služeb ve francouzštině.
- český podnikatel zjišťuje nedostatečné vybavení odbornými slovníky (poslední technický slovník vydán r. 1963).
Samozřejmostí by mělo být ověření finanční bonity zákazníka specializovanou společností, ve Francii je nejrozšířenější společností tohoto druhu pojišťovna COFACE (www.coface.fr).
8.8. Problematika ochrany duševního vlastnictví
Problematika duševního vlastnictví je ve Francii upravena v Zákoníku soukromého vlastnictví (zákon č. 92-597 ze dne 1. července 1992). Francie v roce 1994 prodělala velkou změnu v legislativě ochrany průmyslového vlastnictví. Byl přijat nový zákon č.94 – 102 z 5. února 1994, který měl přitvrdit boj s paděláním. Největší změnu přinesl zákon v pravomocích, které byly napříště uděleny celníkům: přestupek padělání byl klasifikován jako celní přestupek, a tudíž bylo celníkům umožněno padělky zabavovat. Od poloviny 90. let také začalo padělání být politickým tématem. Boji s paděláním se dostávalo velké podpory zejména ze strany tehdejšího ministra financí Nicolase Sarkozyho, který se tématu věnoval i jako ministr vnitra a roku 2004 inicioval vznik mezinárodní sítě expertů.
V zákoníku soukromého vlastnictví je upraveno průmyslové vlastnictví a umělecké a literární vlastnictví. Zákaldní údaje jsou uvedeny na následujících stránkách: http://www.industrie.gouv.fr/guidepropintel/fiches_pratiques/la_marque.htm
Ochrana průmyslového vlastnictví
Ne všechny služby a statky a ne všechny vynálezy mohou být chráněny stejnými nástroji – například patentovat lze pouze určitý typ softwaru. Je proto nezbytné zvolit vhodnou ochranu průmyslového vlastnictví a zajistit, pokud není možné použít právní nástroj, její ochranu již v rámci podniku.
Francouzský Národní institut průmyslového vlastnictví (Institut National de la Propriété Industrielle INPI) je homologem českého Úřadu průmyslového vlastnictví. Je to orgán státní správy, který je finančně plně nezávislý na státním rozpočtu. Spadá pod dohled ministerstva hospodářství, průmyslu a zaměstnanosti. Zajišťuje vydávání patentů, značek, plánů a modelů a zprostředkovává informace o ochraně průmyslového vlastnictví. Aktivně přispívá k vytváření politik v oblasti ochrany průmyslového vlastnictví a boje s paděláním. INPI má iniciační roli : může vládě navrhovat právní předpisy a administrativní postupy nutné pro boj s paděláním.Na mezinárodní úrovni zastupuje Francii v mezinárodních orgánech a při navazování bilaterálních či multilaterálních spoluprácí s cizími zeměmi. Dále poskytuje své expertízy a doporučení.
Základní ochranné nástroje :
Značka :
Značka je ochranná známka průmyslového vlastnictví, kterou ve Francii na žádost FO nebo PO vydává pro statek nebo službu Národní institut průmyslového vlastnictví (Institut National de la Propriété Industrielle INPI).
poznámka : vedle francouzské značky existuje i značka světová a komunitární (vydává je Světová organizace průmyslového vlastnictví a Mezinárodní úřad harmonizace na vnitřním trhu)
Při posuzování žádosti o značku INPI posuzuje formu a platnost značky, neposuzuje dříve podané žádosti jiných subjektů, ani již existující značky.
Poté, co je značka INPI zaregistrována, je zveřejněna ve Veřejném věstníku průmyslového vlastnictví (Bulletin Officiel de la Propriété Industrielle BOPI). Během prvních dvou měsíců následujících po předložení žádosti může být žádost o registraci značky napadena, a to ze strany majitele již existující značky, nebo ze strany žadatele, který žádost předložil dříve.
Patent :
Patent je ochranný nástroj průmyslového vlastnictví, který ve Francii na žádost FO nebo PO vydává pro vynálezy Národní institut průmyslového vlastnictví (Institut National de la Propriété Industrielle INPI). Patent umožňuje na území, pro které je platný, požívat monopol na využití daného vynálezu po omezenou dobu (ve Francii po dobu 20 let po předložení žádosti o patent).
Stejně jako u značky může být i patent zajištěn na různých úrovních (´mezinárodní, evropské a státní)
Ve Francii je držitelem patentu první žadatel o patent, tedy ne vždy vynálezce.
Zaměstnavatel je ve Francii majitelem patentu na vynálezy, které jeho zaměstnanec vynalezl v rámci své pracovní činnosti. Vynálezce má nicméně právo na finanční odměnu. Pokud se nejedná o pracovně právní zaměstnanecký vztah, ale jinou úpravu (př. stáž), zaměstnavatel není vlastníkem patentu na vynález. Pokud zaměstnanec uskuteční vynález mimo svou pracovní činnost, nicméně v oboru, ve kterém pracuje, nebo s využitím techniky a znalostí přímo nabytých u zaměstnavatele, může zaměstnavatel požádat o přiřknutí patentu a zároveň musí zaměstnanci nabídnout odpovídající finanční odškodnění. Zaměstnanec má povinnost o vynálezech, které během svého zaměstnaneckého poměru uskutečnil, svého zaměstnavatele vždy informovat.
KnowHow :
Knowhow chápe FR legislativa jako metody a postupy spojené s výrobou statků, nebo výkonem služeb, dále pak metody řízení, které nejsou veřejné.
Knowhow nespadá pod právně vymahatelnou ochranu výjimečného duševního vlastnictví, jeho vlastník nemá monopol na jeho využití. Jiný subjekt může dosáhnout stejného knowhow. Zákon ale chrání nepovolené šíření knowhow jiného subjektu, tedy knowhow, které nebylo nabyto vlastní prací, nebo investicí (př. porušení výrobního tajemství).
Ochrana knowhow tedy závisí zejména na jeho charakteru utajovaných dat a skutečností. V rámci podniku tedy probíhá zejména zajištěním mlčenlivosti a loajality zaměstnanců a fyzické bezpečnosti firmy (omezený přístup citlivým datům, k interním informačním zdrojům, atd.).
Jméno domény
Na rozdíl od značky neexistuje u domény omezení, které neumožňuje pojmenovat značku jako typ produktu, který představuje (lze zaregistrovat doménu čokoláda a na ní propagovat prodej čokoládových pralinek).
Přípona domény ve Francii je podle geografického určení fr., dále pak podle typu domény org pro organizace, com pro společnosti, atd.
Registrace domény musí proběhnout prostřednictvím registračních kanceláří. V případě přípony fr se jedná o Francouzskou asociaci pojmenování internetových domén - l’Afnic (Association française pour le nommage internet en coopération). Systém přidělování domén: kdo první požádá, ten má na doménu nárok.
V případě přípony fr má registrovaná doména platnost 1 rok. Poté musí být žádost obnovena, což podléhá nové fakturaci.
Vedle výše uvedených ochranných nástrojů existuje ochrana autorským právem, která se v oblasti průmyslu může vztahovat na modely a nákresy, a dále software (který může být za určitých podmínek i patentován).
8.9. Obvyklé platební podmínky, platební morálka
Platební podmínky uzavírané francouzskými subjekty prosazují spíše delší dobu splatnosti. Zhruba 40% pohledávek je uhrazeno do 30 dnů, 45% do 90 dnů a 16% po více než 90 dnech.
Podle studie Intrum Justitia European Payment Indexje průměrná doba splatnosti pohledávek u FO 30 dní, u PO 49 dní. Za rok 2008 došlo k nárůstu neuhrazených pohledávek- z 1,6% v roce 2007 na 1,9%. Český podnik musí kalkulovat i s případným zpožděním při platbách - 10 dní v průměru. Více informací můžete nalézt na stránkách Intrum Justitia:
V běžném platebním styku je ve Francii velmi časté užívání šeků a bankovních karet.
8.10. Významné veletrhy a výstavy v teritoriu
Francie má více než dvěstěletou tradici výstavnictví a veletrhů. Jedná se o osvědčenou, časem prověřenou formu navazování kontaktů. Aby však veletrh plně splnil svůj účel, je třeba, aby ještě před vlastním vycestováním na výstavu vystavovatel předem pozval potencionální zákazníky na svůj stánek, případně počítal s tím, že bude třeba některé zákazníky navštívit v sídlech jejich společností. Katalogy a prospekty je třeba vyhotovit ve francouzštině.
V Praze pracuje zastoupení francouzských veletrhů a výstav spol. Active Communication (dříve Promosalons), sídlící na adrese: Anglická 28, 120 00 Praha 2, tel.: 02/22518587, fax: 02/22512058, e-mail: active@telecom.cz. Kancelář Active Communications vydává přehledy francouzských odborných veletrhů, viz www.promosalons.com.
K největším veletrhům patří BATIMAT (stavebnictví), MIDEST (průmyslové subdodávky), známý je dále Salon Mondial du Tourisme, veletrh životního prostředí v průmyslu POLUTEC, salon pozemního vojska Eurosatory, letecký salon S.I.A.E., potravinářský SIAL, zemědělský SIMA atd.
České firmy se zúčastňují veletrhů a výstav ve Francii buď v oficiálních expozicích ČR (3 – 4 ročně) v gesci MPaO, nebo samostatně. OEÚ ZÚ bývá s vystavovateli v kontaktu a v předstihu zveřejní na website ZÚ profily firem s pozvánkou na stánek, případně dle dohody zajistí schůzky a doprovodné společenské akce.
Seznam veletrhů a výstav konaných ve Francii je k dispozici na adrese www.salons-online.com Vyhledávat je možno podle sektoru, města, data konání, organizátora a názvu veletrhu.
Souhrnná teritoriální informace
- 7. Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR
- >> 8. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu
- 9. Investiční klima
- 10. Očekávaný vývoj v teritoriu
- 11. Související přílohy STI
Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)
