- 5.1. Státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let
- 5.2. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let)
- 5.3. Zahraniční zadluženost, dluhová služba
- 5.4. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)
- 5.5. Daňový systém
5.1. Státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let
|
|
2004/05 |
2005/06 |
2006/07 |
2007/08 |
2008/09 |
2009/10 |
2010/11 |
2011/12 |
|
Příjmy: (mld. INR) |
3 060 |
3 438 |
4 034 |
4 864 |
5 402 |
5 772 |
6 822 |
7 838 |
|
Výdaje: ( mld. INR) |
4 976 |
5 039 |
5 639 |
6 805 |
8 839 |
10 215 |
11 087 |
12 577 |
|
Fiskální deficit: |
1 252 |
1 463 |
1 486 |
1 509 |
2 412 |
3 369 |
3 814 |
4 128 |
|
Poměr k HDP v % |
4,0 |
4,1 |
4,1 |
4,1 |
6,0 |
6,7 |
5,5 |
5,10* |
( Zdroj: Ministry of Finance; Rozpočet 2010/11; http://finmin.nic.in/)
Indie má dlouhodobě problém schodku státního rozpočtu. Fiskální politika a její konsolidace byla jedním z hlavních pilířů ekonomické reformy. Na počátku devadesátých let dosahoval fiskální deficit 6,1 %, posléze klesl v letech 1996 –97 na 4,1 % a začal zase stoupat od r. 2000. Nejvyšší úrovně dosáhl v r. 2001-02 (6,2%). Deficit se v posledních letech udržoval okolo 5-6 % a má postupnou klesající tendenci.
Dne 16. března 2012 byl indickým ministrem financí předložen návrh státního rozpočtu na finanční rok 2012 – 2013. Celkově je předložený návrh hodnocen jako umírněný, zároveň však bez nástrojů, které by zajišťovaly návrat k výraznějšímu ekonomickému růstu. Návrh rozpočtu obsahuje záměr snížení dotací ze současných 2,5% HDP na 1,75% v průběhu následujících tří let a jeho cílem je rovněž snížení fiskálního deficitu z 5,9% na 5,1% v příštím finančním roce. Návrh navýšení výdajů na obranu o 17 % byl ministrem financí odůvodněn „aktuálními potřebami“ země. Některá opatření navrhovaného státního rozpočtu budou mít vliv na obchodní výměnu EU s Indií a rovněž na zahraniční investice. Například zvýšení spotřební daně z 10% na 12%, růst dovozní daně na luxusní vozy z 60% na 75% a rovněž zpětné uplatnění změny daňového zákona.
5.2. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let)
|
v milionech USD |
2004/05 |
2005/06 |
2006/07 |
2007/08 |
2008/09 |
2009/10 |
2010/2011 |
|
Obchodní bilance |
- 33 702 |
- 51 841 |
- 63 171 |
- 91 626 |
-119 403 |
-108 161 |
-12737 |
|
Bilance běžného účtu |
- 2 470 |
- 9 186 |
- 9 766 |
- 17 403 |
-29 817 |
-38 411 |
-16,901 |
|
Zahraniční investice v Indii celkem |
13 000 |
17 224 |
29 100 |
63 630 |
34 982 |
52 125 |
611,889 |
|
Z toho: přímé zahraniční investice |
3 713 |
7 700 |
22 100 |
34 236 |
27 121 |
31 682 |
197,749 |
|
Bilance kapitálového účtu |
28 629 |
24 238 |
45 203 |
107 993 |
9 146 |
53 602 |
21,603 |
|
Devizové rezervy (mil USD, bez zlata) |
141 500 |
151 600 |
199 100 |
309 700 |
252 000 |
215 400 |
276,702 |
(Zdroj: Reserve Bank of India; http://www.rbi.org.in)
Po odlivu zahraničního kapitálu v roce 2008/09, znamenal rok 2009/10 návrat k pozitivnímu vývoji a v rok 2010/11 pak znamenal skokový nárůst přílivu zahraničních investic. Schodek obchodní bilance v tomto roce navýšil. Ve druhé čtvrtině fiskálního roku 2011/12 zaznamenal export zboží nárůst 47,2% oproti stejnému období minulého roku kdy nárůst představoval 20,1%. Import zaznamenal nárůst o 35,4%, během stejného čtvrtletí minulého roku pouze 21,9%. Tržby v sektoru služeb zaznamenaly růst o 9,3% (meziroční nárůst), vedl především cestovní ruch, doprava a software. Zisky v soukromé sféře zůstaly na 16.2 mld. USD, zatímco výnosy z investic vykazovali spíše odliv.
5.3. Zahraniční zadluženost, dluhová služba
|
|
2006/07 |
2007/08 |
2008/09 |
2009/10 |
2010/11 |
2011/12 |
|
Zahraniční dluh v % HDP |
18,2 |
18,1 |
20,5 |
18,9 |
17,3 |
20* |
* odhad z listopadu 2011
(Zdroj: Reserve Bank of India; http://www.rbi.org.in)
V poměru k HDP se odhad zahraničního dluhu zvýšil na 20% ve druhé čtvrtině fis. roku 2011-12. Zahraniční dluh je dlouhodobým makroekonomickým problémem Indie. Ve srovnání s r. 1991, kdy byla Indie třetí nejzadluženější ekonomikou na světě, lze nicméně současný stav hodnotit jako relativně se zlepšující. V průběhu posledních deseti let došlo i ke změně ve složení zahraničního dluhu. Během devadesátých let činil poměr vládního dluhu k nevládnímu 60:40. Tento poměr se obrátil na 40:60.
V celkovém zahraničním dluhu Indie dominují dlouhodobé půjčky. Celkový zahraniční dluh Indie dosáhl ke konci září 2011 326.6 mld. USD, což představuje nárůst o 20.2 mld. USD oproti březnu 2011, kdy byla výše zahraničního dluhu přibližně 306.4 mld. USD. Dlouhodobý zahraniční dluh vzrostl o 13.1 mld. USD na 255.1 mld. USD, zatímco krátkodobý zahraniční dluh představoval nárůst o 6.5 mld. USD na 71.5 mld. USD během první poloviny fis. roku 2011-12.
5.4. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)
Bankovní systém se řídí základním dokumentem, kterým je Banking Regulation Act. S pokračující liberalizací a vyšším zapojením indické ekonomiky do mezinárodního trhu je stále důležitější regulační a kontrolní úloha Reserve Bank of India pro udržení finanční stability (Zákon o dodržení fiskální discipliny).
Zahraniční banky získávají stále větší podíl na trhu, a to zejména pro svoji pružnost. Pokračuje liberalizace bankovního sektoru, jehož privatizace je jedním z hlavních úkolů vlády
Mezibankovní platební morálku lze označit za relativně dobrou, platební morálku mezi obchodními subjekty lze naproti tomu komentovat tak, že je doporučeno vždy zajistit dodávky zboží zajištěnými platebními instrumenty ve spolupráci s bankou. Nelze doporučit spolupráci s malými soukromými bankami, nezajištěné dodávky zboží či naopak odběry zboží s částečnou hladkou platbou předem apod..
Přehled hlavních bank :
1) Reserve Bank of India(RBI)
New Office Building, Fort Mumbai
400 023 Mumbai
Banka dohlíží a reguluje indický finanční systém, formuluje, zavádí a monitoruje měnovou politiku státu, spravuje měnové rezervy a řídí měnovou politiku a je bankou centrální vlády a státních vlád.
2) Komerční banky:
Veřejný sektor:
Zahrnuje 25 bank, ve všech bankách má stát podíl vyšší než 51 %.
a) State Bank of India a přidružené banky (State Bank of Bikaner and Jaipur, State Bank of Hyderabad, State Bank of Patiala a další)
b) znárodněné banky jako Allahabad Bank, Bank of India, Bank of Maharashtra, Union Bank of India, Canara Bank, Punjab National Bank a další.)
Soukromé banky:
Zahrnuje
(i) 11 tzv. „starých“ soukromých bank: Catholic Syrian Bank, City Union Bank, Dhanlaxmi Bank, Federal Bank, Jammu & Kashmir Bank, Karnataka Bank, Karur Vysya Bank, Nainital Bank, Lakshmi Vilas Bank, South Indian Bank, Tamilnad Mercantile Bank
(ii) 8 tzv. „starých“ soukromých bank: Axis Bank, HDFC Bank, ICICI Bank, IndusInd Bank, ING Vysya Bank, Kotak Mahindra Bank, Yes bank, Up Agro Bank Corporation Ltd.
3) Zahraniční banky:
V Indii má pobočky většina předních mezinárodních bank (ABN Amro, American Express Bank, Barclays Bank, Citibank, Deutsche Bank, Societé Generale, Standart Chartered Bank a další). Stále ještě platí určitá omezení pro zahraniční banky týkající se rozšiřování jejich sítě, nicméně RBI již zahájila deregulaci v tom smyslu, že zahraniční banky budou mít srovnatelné podmínky existence na indickém trhu.
3) Družstevní a zemědělské banky
Tyto instituce slouží specifickým komunitám většinou ve venkovských oblastech.
Podrobnější informace o bankovním styku s Indií lze získat u všech našich velkých bank. Podrobnější informace o bankovním systému Indie a bankovní statistiky je možno nalézt na stránkách RBI – www.rbi.org.in.
5.5. Daňový systém
Nepřímé daně a zákony regulující některé další nepřímé daně:
Daň z přidané hodnoty (VAT)
DPH je významným příjmem indického rozpočtu. Jednotná DPH byla zavedena k 1. 4. 2005 na celém území Indie s výjimkou osmi států/unijních teritorií (Chattisgarh, Gujarat, Jharkhand, Madhya Pradesh, Pondicherry, Rajastan, Tamil Nadu (připojil se 1.1.07), Uttar Pradesh. Stalo se tak na základě usnesení Zplnomocněného výboru státních ministrů financí (EC – Empowered Committee) v červnu 2004. Nahrazuje bývalou prodejní daň, daň z pronájmu, obratovou daň a některé další. Sazby DPH se pohybují jak ve dvou pásmech 4 % a 12,5 %, některé sazby jsou odlišně uplatňiovány v různých svazových státech (např. nafta je zdaněna v 12.5 % v Maharáštře, 16 % v Gudžarátu a 4 % v Paňdžábu).
Central Sales Tax Act1966
(„centrální prodejní daň“) – vztahuje se na prodej a nákup zboží mezi státy. Jedná se o zákon schválený parlamentem Indické republiky. Tato daň bude zrušena po zavedení DPH ve všech státech. Zatím byly započaty práce na její reformě a jedním z hlavních problémů otázka kompenzace po jejím zrušení.
State Sales Tax Act
(„státní prodejní daň“) – vztahuje se na obchodní transakce v rámci jednoho státu.
Central Excise Act1944
reguluje používání Excise Duty (spotřební daň) – vztahuje se na zboží, je aplikovány v momentě výroby. Většina výrobků podléhá dani ve výši 16 % a k tomuto zdaněnému základu se ještě počítá vzdělávací daň ve výši 2 %.
Customs Act1962
(celní zákon) a Customs Tariff Act 1975 (celní sazby) – reguluje placení cel v momentě dovozu a vývozu zboží. Zákon definuje tři druhy cla:
- Základní clo (Basic Duty) – nejvyšší sazba od r. 2007 činí 10,0 %, v některých případech je sazba nulová (specifické případy dovozů kapitálového zboží, dovozy pro potřeby informačních technologií).
- Dodatečné clo (Additional Duty of Customs) – uvaluje se na dovážené výrobky a odpovídá sazbě spotřební daně na podobný výrobek, který se vyrábí v Indii a má za úkol vyrovnat snížení Basic Duty – ve většině případů je sazba 4 %, ale může být i 16, 48%. Výjimka je udělena pouze pro výrobky, kde jejich výrobce prokáže, že jeho zboží podléhá spotřební dani a ta byla řádně zaplacena.
- Vzdělávací daň (Education Cess) ve výši 2 %.
Cla a další poplatky se postupně komplikovaným způsobem načítají na předchozí základ, takže i při základní sazbě 10% výsledné clo je např. 30% i vyšší, je tedy vždy nutno každou komoditu velmi pečlivě zvažovat. Podrobné informace a Celní sazebník jsou uvedeny na webových stránkách Celního a daňového úřadu (Central Board of Excise and Customs) www.cbec.gov.in.
Anti-Dumping Duty(antidumpingové clo)
Indie byla a zůstává přední zemí ve využívání této formy ochrany trhu. Od r. 2001 se počet nově zahajovaných řízení Indií snížil ze 79 na 28 v r. 2005. V r. 2006 bylo nově zahájeno 20 antidumpingových řízení. Indie sama však je častým terčem antidumpingových řízení.
Service Tax(daň ze služeb)
Je regulována zákonem Finance Act 1994 – daň, která se uvaluje na služby a která se stává významným zdrojem financí. Postupně od r. 1994 se zvyšovala z 8 na současných 12 % a zahrnuje 99 činností, které jsou zákonem definovány.
Přímé daně
Income Tax Act1961 (daně z příjmů)
Zákon řeší obecně problematiku daní z příjmů jednotlivců i společností s tím, že zvláštní kapitolou jsou tzv. NRI (Non Resident Indians), což je indická diaspora, která žije v zahraničí a jejíž příjmy značně převyšují příjmy indického obyvatelstva. Vláda se v posledních letech snaží tyto osoby přilákat do země s cílem, aby investovali. Příjmy z depozit NRI činí významnou položku platební bilance.
Zdanění společností
Domácí firmy platí daň 30 % plus přirážku 10 %. Zahraniční firmy platí daň 40 % a přirážku 2,5 %. K tomuto základu se ještě připočítává vzdělávací daň ve výši 2 %. Zahraniční firmy, které jsou registrovány v Indii dle příslušných indických zákonů, jsou považovány za indické firmy. Z daňového hlediska je výhodnější registrovat firmu v Indii, protože její zdanění je nižší (33,66 pro domácí firmy ve srovnání se 41,82 % pro zahraniční firmy).
Od roku 2010 došlo ke změně ve výpočtu roční daně z příjmu fyzických osob:
|
Příjem |
Daň |
|
< 160 000 IRS |
0% |
|
160 000 – 500 000 IRS |
10% |
|
500 000 – 800 000 IRS |
20% |
|
>800 000 IRS |
30% |
Souhrnná teritoriální informace
Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)
