- 9.1. Podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)
- 9.2. Přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)
- 9.3. České investice v teritoriu
- 9.4. Nejperspektivnější odvětví pro investice, privatizační a rozvojové projekty
- 9.5. Rizika investování v teritoriu
9.1. Podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)
Indická vláda se snaží ve svých prohlášeních vyvolat důvěru zahraničních investorů a přilákat je do země. Modernizace země bez zahraničních investicí je nemyslitelná. Přes byrokratické překážky je možné konstatovat, že je dosahováno stále většího politického konsensu o nutnosti výrazně podporovat přímé zahraniční investice. Indie je druhou nejpreferovanější zemí na světě (na prvním místě je Čína) pro zahraniční investory. Důvěru v investování do Indie stále negativně ovlivňuje nedostatečná infrastruktura a nestálé dodávky energie. Dalším problémem je to, že indické předpisy a sami indičtí partneři vyžadují značně rozsáhlé zapojení místního průmyslu (např. při výrobě osobních automobilů, v energetice, těžkém strojírenství atd.), což je také jeden z faktorů pomalého a na tak velkou zemi neuspokojivého přílivu zahraničního kapitálu.
Postup k získání souhlasu vlády byl v posledních letech značně zjednodušen a zrychlen. Běžný návrh bývá vyřízen během jednoho měsíce. Zahraniční investice jsou v zásadě povoleny ve všech průmyslových odvětvích s několika výjimkami. Nevyžaduje se předchozí souhlas RBI (centrální banka). Investice musí být provedena v souladu s předpisy a určeném časovém limitu zaregistrována. Tento postup se používá u nových investic, nikoliv pro nákup podílu v existujících společnostech, a je znám jako tzv. „automatic approval route“.
Hospodářská odvětví jsou z hlediska možností investování rozdělena do pěti skupin, z nichž v první skupině jsou odvětví, kde jsou investice zakázány (maloobchod s výjimkou kdy je nabízena pouze jedna obchodní značka, atomová energie, loterie, herní a sázkové kanceláře) Další čtyři skupiny rozdělují odvětví podle výše podílu, v kterém může zahraniční investor vstoupit (26, 49, 74 a 100%). Část investice může probíhat automatickou cestou, vyšší podíl může podléhat schválení vlády. V pravidlech pro investice dochází každoročně ke změnám, je tedy nutno konzultovat příslušné instituce. Na Internetových stránkách www.dipp.nic.in je pravidelně aktualizován manuál „Investing in India“ s podrobnostmi o postupu.
Instituce, které se zabývají zahraničními investicemi jsou Foreign Investment Promotion Board (FIPB), jejichž úkolem je propagovat investice v Indii. V rámci Ministerstva obchodu a průmyslu je, v oddělení průmyslové politiky a propagace (DIPP), Secretariat for Industrial Assistance (SIA), který v podstatě poskytuje poradenské služby. Veškeré informace jsou soustředěny na webové stránce www.dipp.nic.in.
U ostatních forem investování jako jsou nákup podílu v existující firmě, obory, kde je nutný souhlas vlády, investice do malých podniků, případně u dalších forem, které nejsou specificky vyjmenovány, je nutné konzultovat výše uvedené instituce s konkrétními dotazy.
Přímé zahraniční investice se soustřeďují nejvíce do těch svazových států, kde je nejvyšší HDP a vysoká gramotnost obyvatelstva a největší počet vysokých škol. Na prvním místě je svazový stát Maharáštra, dále Tamilnádu a Karnátaka. V poslední době se značně snaží přilákat zahraniční investory i Kérala (turistika), Západní Bengálsko (ocelářství, strojírenský průmysl), Andrapradéš a Gudžarat.
9.2. Přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)
Vývoj přílivu přímých zahraničních investic (FDI) a portfoliových investic je uveden v části 5.2 Platební bilance. Během finančního roku 2010-11 dosáhla akumulovaná hodnota FDI v Indii od roku 2000 částku 197,749 mld. USD. Ve srovnání s hlavním ekonomickým rivalem Indie, tj. Čínou, je však stále úroveň zahraničních investic nízká. Indičtí představitelé vlády proto prezentují názor, že nezáleží tak mnoho na finančním objemu, jako spíše na know-how a podnikatelské kultuře, které do země zahraniční investoři přinesou. Vláda se postupně snaží zjednodušit investorům podmínky, aby získala nové zahraniční investice, ale není a ještě dlouho nebude odstraněna hlavní překážka, kterou je nevyhovující infrastruktura, spolu s ní je vzrůstajícím nebezpečím nedostatek elektrické energie.
Ve fiskálním roce 2011/12 přilákala (do prosince) přímé zahraniční investice (FDI) v hodnotě cca 24,188 miliard USD. Jde o nárůst ve srovnání se stejným obdobím předchozího finančního, kdy FDI dosáhly 16,039 miliard USD. Indičtí analytici připisují růst FDI v Indii faktu, že zahraniční investoři chtějí diversifikovat riziko a pomalu, ale jistě se odvracejí od Číny. Přesto má investiční politika Indie své mezery, které je nutné řešit, pokud má být příliv FDI hnacím motorem růstu indické ekonomiky. Jedním s faktorů je, že stále existuje mnoho sektorů, v nichž nejsou zahraniční investice povoleny, anebo jsou limitovány (maloobchod, telekomunikace, část vnitřní letecké dopravy atd.), Mimo to si zahraniční investoři velmi stěžují na rozdílné podmínky pro investice v jednotlivých státech indické federace a slabou vůli centrální vlády je sjednotit.
Největšími zahraničními investory do indické ekonomiky jsou Mauritius (okolo 40%), dále Singapur, Japonsko a USA. Nejvíce se investovalo do těchto oborů: elektrická zařízení včetně elektroniky a softwaru, služby, stavebnictví, bydlení a reality, telekomunikace, doprava a zpracování ropy. Detailní přehled je k dispozici na stránkách indického Ministerstva průmyslu a obchodu v části FDI Statistics (http://dipp.nic.in/English/Publications/FDI_Statistics/FDI_Statistics.aspx).
9.3. České investice v teritoriu
Hlavní českou investicí v Indii jsou montážní závody Škoda Auto v Aurangabadu a Puně. Dále je zvažována investice Škody Power do výstavby továrny na výrobu parních turbin, pozemek je již zakoupen v oblasti Hyderabadu a rovněž investice firmy BONATRANS. V ostatních případech českých firem se jedná o investice do založení kanceláří.
Dle statistik indického Ministerstva průmyslu a obchodu z prosince roku 2011 je Česká republika objemem 17,30 mil USD investovaných v Indii od r. 2000 na 59. místě (za Kuvajtem a před Brazílií) a její podíl činí 0,01 % zahraničních investic do Indie.
9.4. Nejperspektivnější odvětví pro investice, privatizační a rozvojové projekty
Jednoznačně nejperspektivnějšími odvětvími pro investice jsou energetika a infrastruktura (dopravní, zásobovací, rozvodná). V energetice stojí za zmínku boom v oblasti obnovitelných zdrojů, tj. především větrná a solární energetika, ale hlavní pole tvoří tradiční oblasti tohoto segmentu uhelné, jaderné a vodní elektrárny. V infrastruktuře probíhá výstavba komunikací, modernizace letišť, modernizace železnic, rozvoj městské veřejné dopravy. Stabilní zájem je ve farmaceutickém průmyslu, ve výrobě elektrických a elektronických zařízení a v telekomunikacích, slovo stále více dostává zpracování potravin a rozvoj služeb.
Vláda přistoupila k některým krokům, které mají za cíl zjednodušit investování do některých oborů:
· byla zvýšena hranice investování do telekomunikací na 74 %
· částečně byl otevřen maloobchodní trh, jsou povoleny investice do výše 51 % do
maloobchodu s jednou obchodní značkou (stále nejsou připuštěny maloobchodní řetězce)
· na 100 % byla zvýšena hranice v obchodování s energií, zpracování a skladování kávy a
kaučuku
· automatickou cestou do výše 100 % je možno investovat do dobývání diamantů a
drahých kamenů, rozvoj nových letišť, velkoobchod cash and carry, budování
infrastruktury pro zpracování ropy a do některých dalších odvětví.
Nejpalčivějším problémem zůstává infrastruktura. Během 11. pětiletého plánu (2007-2012) bude nutno investovat 320 mld. USD do infrastruktury. Modernizace silniční sítě si vyžádá 50,8 mld. USD, modernizace civilní letecké dopravy 9,25 mld. USD, přístavy 11,5 mld. a železnice 69,4 mld. USD. Tyto investice by se měly realizovat kombinací státních i výhradně soukromých investic, ale také partnerstvím státního a soukromého sektoru (public-private partnerships, PPPs). Počítá se, že 40 % těchto investic by se mělo realizovat v soukromém sektoru.
9.5. Rizika investování v teritoriu
I přes mnoho změn k lepšímu je nutno stále počítat s několika hlavními překážkami. Především se jedná o byrokracii, které vyhlašuje boj každá vláda ve svém programovém prohlášení. V oficiálních dokumentech se hovoří o lepší správě země nejen na unijní úrovni, ale i na úrovni jednotlivých států. Velkým problémem zůstává infrastruktura země a zajištění bezporuchových dodávek energie. Překážky mohou vznikat i vývojem na politické scéně, neboť změny na místech klíčových ministrů (především na úrovni jednotlivých indických států) mohou podstatně ovlivňovat další osud připravovaných a projednávaných kontraktů. V současné době se však situace jeví poměrně stabilizovaná. Nicméně hlavním problémem zůstává neochota pokračovat v další privatizaci. Vláda naráží na odpor levice, na jejíž podporu je v koalici odkázána. Obecně je ekonomické klima příznivě nakloněno zahraničním investicím, ale jejich dosavadní vývoj a rozsah neodpovídají potenciálu indické ekonomiky a jejím potřebám. Zatímco na centrální úrovni levice hledí na vstup zahraničního kapitálu s odporem, např. ve státě Západní Bengálsko, kde již 23 let vládne levice, se vláda snaží zahraniční investory do země přilákat. Vláda si uvědomuje, že nedostatečná infrastruktura brání zvýšení přílivu zahraničního kapitálu. Snaží se tuto situaci řešit vyhlašováním programů zlepšování infrastruktury, kde klíčovou roli hraje energetika (např. program výstavby ultra-mega projektů).
K tomuto tématu též kapitoly 8 a 9.1.
Souhrnná teritoriální informace
Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)
