- 6.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo – tabulka
- 6.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU
- 6.3. Komoditní struktura
- 6.4. Dovozní podmínky a dokumenty (po vstupu do EU), celní systém, kontrola vývozu
- 6.5. Ochrana domácího trhu
- 6.6. Zóny volného obchodu
|
v mil. USD |
2006/07 |
2007/08 |
2008/09 |
2009/10 |
2010/11 |
2011/12 |
|
vývoz ( FOB ) |
126.414 |
162.904 |
185.295 |
178.662 |
251.136 |
273.458 * |
|
dovoz ( FOB ) |
185.735 |
251.439 |
303.696 |
286.823 |
369.769 |
405.691* |
|
obchodní bilance |
-59.321 |
-88.535 |
-118.401 |
-108.161 |
-118.633 |
-132.234* |
* odhad z listopadu 2011
(Zdroj: Ministry of Finance, India; http://finmin.nic.in)
V roce 2010/11 došlo ke zpomalení tempa růstu vývozu v porovnání s tempem růstu dovozu. V důsledku toho došlo ke zvýšení schodku obchodní bilance. Indické vývozy meziročně vzrostly o 41% na 251 miliard USD a dovozy do Indie meziročně vzrostly o 29 % procent na 369 miliard USD, deficit obchodní bilance byl tedy -118,2 miliard USD. Další vývoj bude záležet na situaci na světových trzích.
6.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo – tabulka
|
v mil. USD |
2006/07 |
2007/08 |
2008/09 |
2009/10 |
2010/11 |
2011/12 |
|
vývoz ( FOB ) |
126.414 |
162.904 |
185.295 |
178.662 |
251.136 |
273.458 * |
|
dovoz ( FOB ) |
185.735 |
251.439 |
303.696 |
286.823 |
369.769 |
405.691* |
|
obchodní bilance |
-59.321 |
-88.535 |
-118.401 |
-108.161 |
-118.633 |
-132.234* |
* odhad z listopadu 2011
(Zdroj: Ministry of Finance, India; http://finmin.nic.in)
V roce 2010/11 došlo ke zpomalení tempa růstu vývozu v porovnání s tempem růstu dovozu. V důsledku toho došlo ke zvýšení schodku obchodní bilance. Indické vývozy meziročně vzrostly o 41% na 251 miliard USD a dovozy do Indie meziročně vzrostly o 29 % procent na 369 miliard USD, deficit obchodní bilance byl tedy -118,2 miliard USD. Další vývoj bude záležet na situaci na světových trzích.
6.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU
Teritoriální struktura indického vývozu (v mil. USD)
|
Obchodní partner |
2008/09 |
2009/10 |
2010/11 |
|
Země OECD |
68452,3 |
64141,6 |
84600,6 |
|
Z toho: země EU (27) |
38965,3 |
35922,2 |
46817,6 |
|
USA |
20972,3 |
19479,4 |
25596,0 |
|
Země OPEC |
38872,8 |
37648,6 |
54733,1 |
|
Z toho: Spojené arabské emiráty |
23966,3 |
23891,2 |
33135,2 |
|
Rozvojové země |
68545,9 |
70099,8 |
105693,3 |
|
Z toho: Asie |
51252,8 |
53242,4 |
78545,3 |
|
Čína |
9275,6 |
11532,5 |
19247,2 |
|
Ostatní |
4915,9 |
5068,0 |
6401,9 |
Teritoriální struktura indického dovozu (v mil. USD)
|
Obchodní partner |
2008/09 |
2009/10 |
2010/11 |
|
Země OECD |
96387,0 |
94143,0 |
105302,3 |
|
Z toho: země EU (27) |
42274,6 |
38348,3 |
42409,4 |
|
USA |
18441,5 |
16985,4 |
18531,2 |
|
Země OPEC |
97487,9 |
92360,5 |
119117,3 |
|
Z toho: Spojené arabské emiráty |
23030,8 |
19349,2 |
28269,6 |
|
Rozvojové země |
96858,5 |
93716,9 |
115239,1 |
|
Z toho: Asie |
78679,6 |
73936,7 |
94187,2 |
|
Čína |
32092,9 |
30783,8 |
40218,0 |
|
Ostatní |
1488,5 |
1995,3 |
7309,5 |
(Zdroj: Reserve Bank of India; http://www.rbi.org.in)
(Podrobné tabulky o skladbě exportu a importu jsou k dispozici též na www.finmin.nic.in)
6.3. Komoditní struktura
Vzhledem k závislosti Indie na dovozech ropy, podstatně ovlivnil čísla indického dovozu růst ceny ropy na světových burzách. Cena ropy Brent, která je nyní o 30% vyšší než průměrná cena během fis. roku 2010-11.
V oblasti exportu rostly položka průmyslové a strojírenské výrobky. Mírně vzrost také vývoz softwaru.
Komoditní struktura vývozu (v mil. USD)
|
Komodita |
2008/09 |
2009/10 |
2010/11 |
|
Průmyslové výrobky: |
123148,9 |
115180,7 |
168098,1 |
|
Z toho: Kameny a šperky |
27955,2 |
28996,3 |
40790,7 |
|
Textilní výrobky |
20016,4 |
19853,0 |
23312,2 |
|
Strojírenské výrobky |
47285,6 |
38271,3 |
68784,1 |
|
Základní chemické a farmaceutické výrobky |
15628,4 |
15767,5 |
19241,1 |
|
Kůže a výrobky z kůže |
3556,0 |
3361,1 |
3789,3 |
|
Ropné výrobky |
27547,0 |
28192,0 |
41918,0 |
|
Rudy a minerály |
7800,5 |
8662,5 |
10662,6 |
|
Zemědělské výrobky |
17534,9 |
17734,1 |
24696,1 |
Komoditní struktura dovozu (v mil. USD)
|
Komodita |
2008/09 |
2009/10 |
2010/11 |
|
Ropa a ropné výrobky |
93671,7 |
87135,9 |
106068,2 |
|
Uhlí |
9990,2 |
8960,4 |
9658,3 |
|
Perly, drahé kameny a polodrahokamy |
16581,3 |
16162,1 |
31261,8 |
|
Elektronické výrobky |
23333,8 |
20955,2 |
21490,3 |
|
Počítačové výrobky |
1274,6 |
1680,5 |
756,5 |
|
Zlato a stříbro |
22783,0 |
29601,7 |
35611,2 |
|
Chemikálie a chemické výrobky |
2092,8 |
2292,1 |
2770,8 |
|
Jedlé oleje |
3443,4 |
5582,1 |
6461,9 |
|
Železo a ocel |
9475,3 |
8240,9 |
10279,2 |
|
Profesionální a optické přístroje |
4420,3 |
3616,3 |
3746,5 |
(Zdroj: Reserve Bank of India; http://www.rbi.org.in)
6.4. Dovozní podmínky a dokumenty (po vstupu do EU), celní systém, kontrola vývozu
Podmínky obchodu s Indií se řídí dokumentem Politika zahraničního obchodu (Foreign Trade Policy, FTP), který byl schválen na léta 2009 – 2014. Pro rok 2010 – 11 byla provedena aktualizace k 23.8.2010. Zároveň se k němu vydává Příručka postupů (Handbook of Procedures), která je prováděcím předpisem. Tyto dokumenty je možno získat na Ministerstvu obchodu a průmyslu, generálním ředitelství zahraničního obchodu, na webových stránkách Directorate General of Foreign Trade (www.dgft.gov.in), www.business.gov.in, www.foreigntradepolicy.com, www.infodriveindia.com.
Všechny dovozy a vývozy jsou volné s několika výjimkami, které stanoví FTP. V současné době se jedná o zákaz obchodu se zbraněmi s Irákem, omezení v obchodu se Severní Koreou a Iránem. Další omezení mohou být stanovena speciálními zákony. Každá firma, která hodlá obchodovat se zahraničím musí získat od regionálních orgánů Oprávnění k dovozu nebo vývozu (Authorisation for import or export) a je jí přiděleno číslo tzv. Vývozní/dovozní kód (Importer/Exporter Code, IEC). Platnost Oprávnění je časově omezena a je nutno ji obnovovat.
Při samotném dovozu musí dovozní firma předložit Osvědčení o původu zboží, 2 kopie faktury a balicí list v dvojím provedení. Podrobnosti týkající se dovozních cel jsou obsaženy v kapitole 5.5.
6.5. Ochrana domácího trhu
Indie používá různé formy ochrany domácího trhu, které představují hlavní problémy obchodu EU s Indií a které jsou předmětem jednání s EU:
Celní tarify
Indické celní tarify zůstávají stále dosti vysoké ve srovnání s mezinárodními standardy, postupným trendem je nicméně jejich odbourávání. Ve srovnání s r. 1990, tzn. před započetím hospodářských reforem, kdy nejvyšší tarif činil 300 %, klesl na úroveň 10 % v r. 2006-07. Nicméně vedle základního tarifu, ještě existují dodatečná cla a daně, takže v konečném vyjádření jsou cla v průměru 49,8 %. Cla jsou předmětem vyjednávání jak mezi Indií a EU o FTA (Free Trade Agreement) , tak na půdě WTO. EU se při jednáních soustřeďuje na následující položky, které tvoří 90 % vývozů EU do Indie a jejichž tarify jsou stále velmi vysoké (vína a lihoviny, textil a oblečení, kameny a šperky, strojírenské zboží, kovy a kovové výrobky, chemické a příbuzné výrobky, papír a papírové výrobky). Metodiku propočtu cel a další informace je možno nalézt na stránkách Celní správy www.cbec.gov.in jednak v části Customs Tarrifs a dále v části Customs/Manual.
Celkově lze konstatovat, že Indie stále ještě praktikuje silnou ochranářskou politiku svého trhu. K jednání s Indií v rámci WTO viz další kapitoly.
Kvantitativní restrikce
Většina kvantitativních restrikcí na zboží v oblasti zájmu EU, byla postupně odstraněna. Z celkového počtu 59 výrobků, které označila EU v r. 1998 jako klíčové a požadovala jejich časné odstranění, již Indie ve většině případů odstranila. EU se snaží dosáhnout další liberalizace obchodu u dalších položek jako je mramor, žula, novinový papír a natíraný novinový papír. Indie skutečně podstatně liberalizovala obchod s položkami, které jsou předmětem zájmu EU a slibuje, že v liberalizaci bude pokračovat.
6.6. Zóny volného obchodu
Indie má v současné době 130 plně funkčních SEZ (Special Economic Zones), které mají buď specializované zaměření, nebo jsou multifunkční. Podle aktuálních údajů (k 1. 4. 2012) je v současnosti v provozu 143 SEZ a formálně schváleno podle zákona z roku 2005 jich bylo celkově 587. Očekávají se zahraniční investice do těchto oblastí v souvislosti se stavbou nutné infrastruktury ve výši 5-6 mld. USD.
Firmám, které provozují činnost v SEZ jsou poskytovány různé formy úlev, především se jedná o možnost dovozů strojů, zařízení a surovin bezcelně, jsou osvobozeny od placení centrální prodejní daně a daně ze služeb. V SEZ jsou povoleny tyto činnosti: výroba zboží, služby, zpracování, montáž, modernizace, balení, obchodní činnosti a další. SEZ mají velký význam jako zdroj pracovních míst. Na druhou stranu bývají i terčem kritiky týkající se nedodržování pracovněprávních předpisů, což jim umožňují právě výjimky udělené vládou.
Detailní informace a podmínkách a požadavcích na založení SEZ a kompletní seznam jsou uveřejněny na internetové adrese http://www.sezindia.nic.in/ .
Souhrnná teritoriální informace
Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)
