Irák: Ekonomická charakteristika země

• 4.1. Zhodnocení hospodářského vývoje za minulý rok, předpověď dalšího vývoje
• 4.2. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (HDP/obyv., vývoj objemu HDP, podíl odvětví na tvorbě HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti)
• 4.3. Průmysl – struktura, tempo růstu, nosné obory
• 4.4. Stavebnictví
• 4.5. Zemědělství – vývoj, struktura
• 4.6. Služby
• 4.7. Infrastruktura (doprava, telekomunikace, energetika – z toho jaderná)
• 4.8. Přijímaná a poskytovaná rozvojová pomoc

4.1. Zhodnocení hospodářského vývoje za minulý rok, předpověď dalšího vývoje

Země není schopna čelit v současných podmínkách otevřenému tržnímu hospodářství. Její ekonomika je založena na těžbě a zpracování ropy a zemního plynu, jež zajišťují asi 95 % příjmů státního rozpočtu. Díky zvýšení cen ropy na světových trzích dosahuje Irák rozpočtových přebytků, které hodlá vláda využívat při postupné rekonstrukci a oživení ekonomiky. Plynulý vývoz ropy a plynu z Iráku také závisí na bezpečnostní situaci: sabotáže proti produktovodům, těžním zařízením a infrastruktuře mohou export ohrozit. Irák dosáhl ke konci roku 2010 denní těžby 2,6 mil. barelů ropy a plánuje ji v příštích letech postupně zvýšit až na 12 mil. barelů. Pokud by se mu podařilo dosáhnout 10 mil. barelů denní produkce, stal by se vážným konkurentem Saúdské Arábie. Za tímto účelem v Iráku v současnosti probíhají tzv. „aukce“ ropných polí, kdy irácká vláda poskytuje právo těžby ropy zahraničním investorům za podíl z každého vytěženého barelu.

Irácká centrální banka odhaduje, že v roce 2011 dosáhne růst HDP zhruba stejné výše jako v roce 2010, tj. cca 6 %. V optimálním případě dosažení plánovaného růstu produkce a exportu ropy předpokládá, že v roce 2012 by mohl dále stoupnout až na 9 %.

Domácí výroba nedokáže Irák zásobovat v potřebném sortimentu a množství ani základními komoditami a je třeba je dovážet. Import je podpořen neexistencí cel, je zatížen pouze symbolickými poplatky a zvláštní daní 5 % při dovozu většiny položek. Zavedení cel bylo sice na začátku roku 2011 připraveno, vláda je však odložila na neurčito.

Statistiky OSN udávají, že míra nezaměstnanosti se pohybuje mezi 15 a 30 %. Na tomto údaji se podílejí lidé v produktivním věku 15–29 let 28 %. Podíl žen na trhu práce je jen 17 %. Ženy, které jsou zaměstnané, jsou z 80 % vysokoškolsky vzdělané.

K největším zaměstnavatelům patří stále státní sektor. Od roku 2005 do roku 2008 se počet lidí pracujících ve státním sektoru zdvojnásobil. Oblíbenost práce pro stát je dána řadou výhod, jako je pravidelnost příjmu, ochota zaměstnávat starší lidi a stálost zaměstnání. V zemědělských oblastech je situace pochopitelně jiná. Zaměstnání v soukromém sektoru přináší vyšší příjmy domácnosti, a to až o 20 %. Práce je však méně jistá. Mnoho Iráčanů se věnuje podnikání a zároveň má stálé pracovní místo ve státním sektoru. V roce 2009 náklady na mzdy tvořily téměř třetinu všech výdajů státu. Tato situace výrazně zatěžuje státní rozpočet. Udržitelná je za předpokladu, že nedojde k poklesu cenové hladiny ropy na světových trzích. Jinak je možné předpokládat pokles pracovních příležitostí ve státní správě a ve státním sektoru celkově. Například v kurdistánských provinciích ve státním sektoru nyní nalézá obživu až 50 % všech zaměstnanců, což by v budoucnu mohlo způsobit problémy s udržitelností státního rozpočtu.

Pozitivním se jeví pokles inflace, a to jak jádrové inflace (2008 13 %; 2007 19,3 %), tak celkového indexu spotřebitelských cen (2008 2,7; 2007 30,8). To přináší jisté uklidnění po letech s vysokým inflačním indexem. V srpnu 2011byla dle tiskové zprávy jádrová meziroční inflace na hodnotě 7,6 %. Předpověď centrální banky pro rok 2011 je 7 %, plán ministra financí na rok 2012 je 5 %. Riziko návratu vysoké inflace však není stále zanedbatelné, ceny potravin i léků stále rostou.

Základním předpokladem dalšího posilování irácké ekonomiky je rozvoj těžby ropy a zemního plynu. Vláda předpokládá, že následně budou také růst její rozpočtové příjmy a že se tak v letech 2012-2014 podaří snížit deficit na jednu třetinu a zvýšit růst HDP. K tomu hodlá též přispět podporou růstu soukromého sektoru. Prioritou, jejíž realizace umožní zvyšování životní úrovně obyvatelstva Iráku, je obnova a výstavba energetické základny. Pro zajištění energetických potřeb země jsou nutné investice ve výši přesahující 25 mld. USD. Další prioritou ekonomického rozvoje je obnova a výstavba vodohospodářských systémů a  komunikační infrastruktury.

Kromě toho, že vláda pro realizaci uvedených priorit hodlá vyčlenit značné rozpočtové prostředky, bude podporovat vstup zahraničních investorů jak do strategických průmyslových odvětví, tak do infrastrukturních projektů.

Ekonomika v iráckém Kurdistánu

V provinciích Regionu iráckého Kurdistánu (Erbil, Dohúk, Sulaimaniya) je ve srovnání s dalšími regiony Iráku stabilnější politická a bezpečnostní situace, což vytváří výhodnější předpoklady pro obchodní aktivity, včetně vstupu zahraničních investorů.

Kurdistánské provincie patří mezi nejrychleji se rozvíjející části Iráku. Regionální státní správa a místní samospráva dobře funguje; podíl na iráckém státním rozpočtu je garantován ve výši 17 %. V roce 2012 očekává vláda Regionu iráckého Kurdistánu dokonce hospodářský růst o 12 % spojený s dalším přílivem investic (v roce 2011 se odhadovaly na 16 mld. USD).

Kurdistánské provincie se postupně stávají významným „nástupištěm“ k další „expanzi“ zahraničních firem na celé území Iráku.

zpět na začátek

4.2. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (HDP/obyv., vývoj objemu HDP, podíl odvětví na tvorbě HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti)

Statistické údaje je velmi obtížné objektivizovat, liší se odhady různých iráckých úřadů a Světové banky. Některé jsou zveřejňovány s velkým zpožděním.

Většina iráckých ministerstev se v důsledku dřívější mezinárodní izolace Iráku, dlouhodobě nestabilní bezpečnostní situace a personálních změn souvisících s výměnou vládních garnitur postupně učí správě země a odpovědnosti.  

Zdroj: Světová banka
* odhad IIER ( Irácký institut pro ekonomické reformy)
** Ministerstvo plánování Iráku
Pozn.: Nevyplněné údaje nebyly v době zpracování zprávy k dispozici.

Pozn.: Údaje za roky 2009 a 2010 nebyly v době zpracování zprávy k dispozici.

zpět na začátek

4.3. Průmysl – struktura, tempo růstu, nosné obory

Průmyslová výroba stagnuje, 80 % zařízení podniků bylo zničeno v období let 1991–2003. Hlavní překážkou rozvoje průmyslu je nestabilní bezpečnostní situace, neexistence soukromého sektoru, nedostatek energetických zdrojů (elektřina je z veřejné sítě dodávána maximálně 8–12 hodin denně) a nerozvinutá síť služeb (zásobování).

Míru úpadku iráckého průmyslu a jen pozvolné tempo jeho zotavování dobře ilustruje statistika iráckého statistického úřadu:

Zdroj: Ústřední statistický úřad
Pozn.: Aktuálnější data nebyla k datu zpracování této zprávy zveřejněna.

zpět na začátek

4.4. Stavebnictví

Podíl stavebnictví na celkovém HDP se v posledních letech zvyšuje. Bohužel se většina stavebních materiálů stále dováží, jeho podíl na celkovém HDP se pohybuje v jednotkách procent. Předpokládá se další výrazný růst, který podpoří přijatý Národní rozvojový plán a v rozpočtu na rok 2011 deklarovaná podpora investic do výstavby domů. Ta je vyjádřena také v investičním zákonu z roku 2009, který pamatuje na investory do „housing construction“ značnými daňovými úlevami.

V nejbližších letech je očekáván růst poptávky po nových bytech a veřejných budovách. Zvýší se především výstavba ve státním sektoru s důrazem na rozšíření sítě škol a objektů pro sektor zdravotnictví. Ministerstvo bytové výstavby a rekonstrukce uvádí, že Irák potřebuje 2 miliony bytových jednotek (zdroj: NIC). Vzhledem k růstu populace o 2,6 % ročně se očekává, že počet obyvatel v roce 2025 vzroste na 40 mil., a v případě návratu uprchlíků, jejichž počet se odhaduje na 0,5 mil., se populace ještě zvýší. Je tedy zřejmé, že poptávka po nových bytech bude značná.

V soukromém stavebním sektoru je zaměstnáno asi 30 tisíc osob, ale do budoucna přibude mnoho dalších pracovních příležitostí. Počet pracovních sil ve stavebních společnostech vlastněných státem činí pouhé 3 tisíce, ostatní pracovníci působí v soukromém sektoru.

V pozemních a vodních stavbách má dojít k nárůstu; neboť potřeby čisticích a čerpacích stanic jsou v Iráku pokryty jen z asi 6 %, většina čističek odpadních vod je zastaralá, nebo zničená. Většina zakázek je centrálně řízena ministerstvy (nebo organizacemi, které jsou ministerstvy zřizovány).

Brzdou pro stavební sektor se jeví nedostatečná domácí produkce cementu. V roce 2005 Irák zahájil ambiciózní plán na výstavbu závodů na zpracování cementu a udělil 20 licencí pro investory do tohoto odvětví. Navíc součástí ozdravného programu byla obnova 5 velkých závodů. Na znovuobnovení produkce cementu se podílí společnost Lafarge s investicí 350 mil. USD. V Kurdistánu se připravuje výstavba nové cementárny v Dohúku, vedle již probíhající obnovy cementárenských závodů ve spolupráci s egyptskou společností Orascom. Po dokončení obnovy stávajících zařízení, ze kterých je možno vyjmenovat především zařízení v Nadžafu, Faludži, v provincii Muthana a v kurdistánské Tasludži, by mohla produkce Iráku dosáhnout až 41mil. tun ročně.

Plánuje se výstavba přístavu v Ras al-Biž (jižně od Basry). Hodnota stavby bude 60 miliard USD. Nový přístav má spojit Shatt al Arab s Umm al Qasr a bude zahrnovat kontejnerový terminál, volnou obchodní zónu a zařízení pro turistické účely lodní dopravy.

S kuvajtskou společností Al Ageelah byla realizována stavba velkého letiště u Nadžáfu (poutní svaté město, 160 km západně od Bagdádu). Letiště bude sloužit přepravě 30 milionů lidí ročně. Rozšíření a modernizace dalších letišť se připravuje.

Ministerstvo ropy společně s ministerstvem průmyslu a nerostných surovin plánuje výstavbu rafinérií pro každou provincii. Dosud bylo postaveno pět rafinérií, každá v objemu 7 mil. USD, s kapacitou zpracování 10 tisíc barelů denně (informace ministerstva ropy).

zpět na začátek

4.5. Zemědělství – vývoj, struktura

Podíl zemědělství (včetně lovu a rybolovu) na tvorbě HDP činí pouze přibližně 8 %. Na zaměstnanosti se zemědělství podílí kolem 15-30 % (23,4 % v r. 2008). Tento podíl v posledních letech poklesl jednak vlivem malého zájmu o práci v tomto sektoru, jednak v důsledku nedostatku finančních prostředků na vládní dotace. S růstem příjmu státu z produkce ropy se předpokládá rehabilitace tohoto odvětví, jež patří mezi vládní priority.

Irák potřebuje čtvrtletně dovézt téměř dva miliony tun potravin (1,7 mld. USD). Na dovozu potravin jsou podle ministerstva plánování závislé dvě třetiny populace. Přitom v Iráku je podle dostupných údajů 44 mil. hektarů zemědělsky využitelné půdy; využito je však pouhých 11 mil. hektarů. Úpadek zemědělské produkce je zřejmý z objemových ukazatelů - zatímco v roce 2006 vyrobil Irák 109 % poživatelných zemědělských výrobků oproti rokům 1999-2001, v roce 2009 to bylo pouhých 92 %. Lepší situace je u živočišné výroby, i když i ta v posledních letech klesla (148 % v r. 2006, 128 % v r. 2009)

Irák podle posledních zveřejněných  údajů ministerstva zemědělství vyprodukoval v r. 2009 1,7 mil. tun pšenice (1,3 mil. tun v r. 2008) a 0,5 mil. tun ječmene (0,4 mil. tun v r. 2008). Výnosy jsou nižší než v předchozím období z důvodu klesající úrodnosti (meziroční pokles o 20 až 25 %), také kvalita zrna je nižší. Úrodnost je ovlivněna nedostatkem vody (zřejmě způsobeno výstavbou přehrad na řekách Eufrat a Tigris na území Turecka).

Irák byl před nedávnými válkami známý produkcí datlí (byl na prvním místě ve světě se 450 druhy datlovníků), ovoce a obilí. Ministerstvo zemědělství za finanční pomoci mezinárodních organizací usiluje o rehabilitaci tohoto odvětví. Odhady potřeby finanční pomoci se pohybují v řádu miliard USD; především je nutné zcela obnovit park strojů a zemědělské techniky, skladovací zařízení (včetně chladírenských), zavlažovací systémy apod.

Živočišná výroba v Iráku je na velmi nízké úrovni a obnova vyžaduje investice v řádu desítek milionů USD. Irák vyprodukoval v roce 2008 150 tis. tun hovězího a skopového masa (139 tis. tun v r. 2007), 84,8 tis. tun drůbeže a ryb (94,7 tis. tun v r. 2007) a 915,6 mil. vajec (807,7 mil. v r. 2007). Zatímco  produkce hovězího masa je na asi dvojnásobné výši oproti úrovni do roku 2001, produkce drůbeže, vajec a ryb zůstává na zhruba stejné výši a výroba mléka je asi čtvrtinová.

zpět na začátek

4.6. Služby

Sektor služeb (pokud můžeme o tomto sektoru vůbec hovořit) je na nejnižší úrovni ze všech odvětví ekonomiky. K určitému zlepšení dochází v zajišťování služeb městské hromadné přepravy, v oblasti telekomunikací, ve finančních službách a v pojišťovnictví. Základní obory – zdravotnictví, zásobování pitnou vodou, zásobování elektřinou, školství – vykazují nedostatky a jejich situace ani v blízké budoucnosti nebude uspokojující.

Zdravotnictví

Zdravotnická péče v Iráku ohromovala před první íránskou válkou v regionu Blízkého východu a Severní Afriky svou kvalitou a dostupností. V současnosti ovšem podle vyjádření Světové zdravotnické organizace patří mezi nejslabší v teritoriu. Irák disponuje nyní 208 státními a 80 privátními nemocnicemi a na jeho území se nachází přibližně 2 000 klinik. Předpokládá se, že kolem 2 000 lékařů je roztroušeno po Iráku a vykonávají soukromou praxi. V současnosti je poskytována základní péče a ošetření zdarma.

Z rozpočtu čerpá ministerstvo zdravotnictví  cca 4 mld. USD ročně (2009). Přes tuto značnou částku je zapotřebí investic ve zdravotnických  i farmaceutických zařízeních. Iráčané by uvítali privatizaci mnohých svých zdravotnických zařízení a jejich modernizaci.

Lékaři a zdravotnický personál jsou (stejně jako další příslušníci inteligence) vystavováni útokům a zastrašování, důsledkem čehož více než dva tisíce vysoce kvalifikovaných lékařů Irák opustilo. Zlepšení bezpečnostní situace v závěru roku 2007 a pokračující trend v následujících letech umožnily návrat 500 lékařů.

Pitná voda

Zásobování pitnou a užitkovou vodou je přes poměrně vydatné zdroje (řeky, podzemní voda, možnosti odsolování mořské vody) nedostatečné, vodovodní řady vyžadují rekonstrukci. Na stavu zásob užitkové vody se negativně projevila restriktivní politika režimu Saddáma Husajna vůči většinové šíitské populaci; nechal vysušit téměř celou oblast mokřin v jižním Iráku. Poplatek za dodávku pitné vody z veřejné sítě činí od 15 do 30 USD. K dostání je balená voda (zahraniční i domácí produkce).

Elektřina pro domácnosti

Zásobování elektrickou energií z veřejné sítě je problematické a velmi nepravidelné. Dodávky jsou několikrát denně přerušovány. Poplatek za dodávku elektřiny z veřejné sítě činí 20 až 30 USD měsíčně. Až 90 % domácností v Bagdádu je závislých na vlastních generátorech elektřiny.

Zásobování pohonnými hmotami

Zásobování pohonnými hmotami a topnými oleji je rovněž nedostačující oproti poptávce. Cena benzínu dosáhla koncem roku 2011 hodnoty 650 IQD za litr (pro srovnání – v roce 2002 se platilo za jeden litr 20 IQB), nafty 850 IQD za litr (15 IQD), topný olej se prodává za cca 1 400 IQD (300 IQD).

zpět na začátek

4.7. Infrastruktura (doprava, telekomunikace, energetika – z toho jaderná)

Stagnace průmyslové výroby a chybějící systém služeb má negativní vliv také na rozvoj infrastruktury.

Doprava

Zlepšování situace v dopravě je přímo úměrné zlepšující se bezpečnostní situaci. Stabilizace úrovně ochrany v některých provinciích přináší ekonomický růst, který vyžaduje investice do tohoto sektoru.

Silniční doprava

K oživení pozemní přepravy došlo v důsledku obchodování se sousedními zeměmi (Turecko, Sýrie a Jordánsko). Celkový rozsah silnic v Iráku je přes 44 900 km, z toho nejvýznamnější dálnice měří 1 134 km a vede do Ammánu. Celkově je v tomto počtu zahrnuto 37 851 km zpevněných silnic, nezpevněných 7 049 km. Vláda odhaduje, že si obnova 1 km silnic vyžádá 1 mil. USD. Počet automobilů se pohybuje kolem 2 milionů (osobních i nákladních, většinou vlastněných soukromými osobami). Prodej osobních automobilů zaznamenal nárůst o 40 %; poptávku po motorových vozidlech ovlivňuje nulová daň.

Letecká doprava

Letecká doprava je postupně oživována. Nyní je v provozu 5 mezinárodních letišť (Bagdád, Erbil, Sulaimaniya, Basra, Nadžaf). Pravidelná letecká přeprava je zajišťována vnitrostátními linkami (Iraqi Airways) a mezinárodními linkami. Iraqi Airways provozují lety do Jordánska (Ammán), Turecka (Istanbul), Sýrie (Damašek), Dubaje, Abú Dhabí, Frankfurtu. Některé mezinárodní letecké společnosti již zařadily Bagdád a Erbil na seznam svých pravidelných letů. Spojení s Evropou je tak zajištěno společnostmi Austrian Airlines, Lufthansa, do Istanbulu létá společnost Turkish Airlines. Irák disponuje 75 letišti se zpevněnou dráhou a 30 s nezpevněnou startovací dráhou, rovněž 17 helioporty (podle NIC).

Železniční doprava

Na většině území Iráku je železniční doprava nefunkční. Železniční tratě mezi iráckými městy jsou poškozené, funkční jsou jen krátké úseky hlavně na jihu a severozápadě země. Správa železnic (Iraqi Republic Railways) disponuje 2 405 km železničních tratí, na kterých je 109 stanic a přibližný počet lokomotiv je podle Národní investiční komise 31. Spojení se sousedními státy je přerušeno od války v roce 2003. Probíhají jednání o  navázání železničního propojení mezi Irákem, Kuvajtem a Saúdskou Arábií. Jednalo by se o tzv. Euro-Gulf systém.

Je pozitivním signálem, že Irák investoval do kontrolního systému, který umožní modernizaci železnic a její další rozvoj. Na zásadní investice do plánovaných tratí  a rozšiřování tratí (např. Mosul–Bagdád) teprve Irák čeká. Je v zájmu českých firem se na tomto procesu podílet.

Námořní doprava

Nákladní námořní dopravě slouží přístav Umm Qasr, přes který probíhá dovoz zboží do Iráku, jak z oblasti Perského zálivu, tak z celého světa. Z důvodu mělké neudržované plavební cesty do Umm Qasru musí být v Dubaji náklad přeložen na lodi s nižším ponorem. Osobní doprava probíhá dvakrát týdně na linkách Umm Qasr – Dubaj a Umm Qasr – Bahrajn.

Říční doprava

Říční doprava je využívána jen malými podnikateli a rybáři.

Telekomunikace

Sektor telekomunikací je jeden z nejrychleji se rozvíjejících v zemi. Počet uživatelů mobilních telefonů přesáhl 20 milionů. Vezmeme-li v úvahu, že do roku 2003 byl počet pevných linek omezen a mezinárodní síť prakticky neexistovala, je zřejmé, že Irák v posledních letech zažil s pomocí soukromých investorů telekomunikační boom. Vláda v roce 2007 vydala 15 licencí na provozování mobilních telefonů. Nyní jsou v Iráku tři hlavní operátoři: AsiaCell, Korek a Zain. Poslední jmenovaný je největším operátorem po převzetí operátorů Iraqna  a Orascom. Provozuje GSM hlavně v jižním a centrálním Iráku. Na severu v Regionu iráckého Kurdistánu je především dostupný operátor Korek.

V Iráku se instaluje 10 000 km optického kabelu, který má zajistit zlepšení služeb v oblasti pevných linek a internetu. Internet patří v Iráku mezi nejoblíbenější a široce dostupné komunikační a informační prostředky. Na trhu jsou dva hlavní poskytovatelé těchto služeb, State Company for Internet Services a Very Small Aperture Terminal, zajišťující připojení prostřednictvím satelitní technologie.

Stacionární telefonní linky v celostátním měřítku příliš nefungují, omezeně je zajišťován provoz v rámci jednotlivých měst. Přesto v současnosti existuje v Iráku kolem 1,9 mil. telefonních stanic.

V Iráku operuje 80 rozhlasových stanic a 21 televizních stanic. Zastřešujícím orgánem pro přidělování licencí a správu frekvencí je Irácká komise pro komunikace a média (Iraqi Communications and Media Commission). The Iraqi Media Network, státní společnost, provozuje vysílání rozhlasové stanice Radio of the Republic of Iraq a televizní stanici al-Iraqiya. Většina stanic je v rukou soukromých společností; populární je al-Sharqiya. Řada stanic vysílá politicky a nábožensky jednostranné programy (Radio Sawa, Islamic Line aj.). Dostupné je satelitní vysílání zahraničních společností, včetně CNN, BBC, Euro News.

Kromě expresních služeb DHL, Future, Aramex aj. není zajišťováno doručování poštovních zásilek bez záruk obdržení skutečným adresátem. V rámci programu obnovy sociální a ekonomické infrastruktury bylo vypsáno výběrové řízení na zpracování studie pro organizaci poštovních služeb (hodnota kontraktu 55 milionů USD).

Energetika

Ropa

V Iráku, který je po Saúdské Arábii a Kanadě považován za třetí zemi světa z hlediska zásob ropy, jsou tyto zásoby odhadovány na 115 miliard barelů, z toho 65 % na jihu Iráku a 20 % v oblasti Kirkúku na severu. Odborníci odhadují, že toto číslo není konečné a průzkum by mohl odhalit dalších 45 až 215 mld. barelů zásob. Díky situaci v zemi za vlády Saddáma Husajna je ale prozkoumáno jen 10 % území. Irák má asi 80 nalezišť, z nichž skutečně je prozkoumáno asi 17. 

Irácká ústava v čl. 108–111 řeší otázku ropných zásob obecně, avšak jejich využívání je předmětem diskusí a třenic mezi největšími politickými uskupeními. Správu nad ropným bohatstvím vykonává ministerstvo ropy, výkonnou správu nad prodejem a exportem ropy vykonává SOMO (State Oil Marketing Organisation).

V lednu dosáhl Irák rekordního exportu ropy, který činil denně kolem 2,16 mil. barelů. Do konce roku by se měla produkce zvýšit až na 3 mil. barelů denně a export by pak mohl činit 2,4 mil. barelů denně. Dlouhodobé plány irácké vlády počítají s postupným zvýšením exportních kapacit až na 10 mil. barelů denně. Většina produkce pochází z oblastí Kirkúku a severní a jižní Rumélie. Historického maxima těžby dosáhl Irák v roce 1979 (3,9 mil.) a před invazí do Kuvajtu v roce 1990 (3,5 mil. barelů denně). Irácká ropa je velmi kvalitní a pořizovací náklady na každý další navýšený milion barelů denně jsou odhadovány jako nejmenší na světě (750 mil. USD v Kirkúku, 1,6 mld. USD v Rumélii a 3,5 mld. USD na menších nalezištích).

Irák je považován za velmi perspektivní z pohledu ziskovosti těžby, odhaduje se, že je využíváno pouze sedmnáct z osmdesáti nalezišť. V Iráku se nachází v současné době 2 300 vrtů, z nichž se však využívá pouze 1 600. V posledních 25 letech nebyly (v důsledku mezinárodních sankcí) zaváděny nové technologie, pozornost se soustřeďovala na momentální výtěžnost, v důsledku čehož je nyní technologické zařízení zastaralé. Pouze jeho obnovou a modernizací by se podle odhadů mohlo podařit zvýšit těžbu o několik milionů barelů denně. V negativní souvislosti s těžbou ropy se zvláště na jihu projevuje nedostatek vody potřebné pro destilaci. V celkovém odhadu Irák potřebuje investice na rozvoj ropného průmyslu ve výši 25 až 30 mld. USD.

Irák vyhlásil ambiciózní plán na zvýšení ropné produkce na 4,1 mil. barelů v roce 2012. Hlavním způsobem jak toho dosáhnout je umožnit zahraničním investorům v tzv. ropných aukcích získat právo na těžbu na určitou dobu (většinou více jak na 10 let). První aukce se odehrála v červnu 2009 a bylo zde vydraženo ropné pole Rumélie. Nejlepší nabídku podalo konsorcium China North Petroleum Co. a British Petroleum. Druhá aukce se odehrála v prosinci téhož roku a byla zde nabízena ropná pole Halfaya, Majnoon, West Qurna, Garraf, Nadžmah, Qajara a Badra. Halfayu získala čínská CNPC v konsorciu s Petronas a Total, Majnoon  získal Shell, Lukoil West Qurnu , tzv. Second phase. Menší naleziště Garraf ovládl Petronas, Nadžmah angolský Sonangol a Badru by měl těžit Gazprom. West Qurna First Pahse bude vytěžena ve spolupráci konsorcia Exxon a Shell.

Dalším problémem, se kterým se Irák potýká, je doprava ropy (a to jak vnitrostátní, tak i na export), mnoho ropovodů bylo po válce poškozeno sabotážemi a útoky odpůrců nového režimu, doprava cisternami zvláště na dálnici Bagdád–Trébil–Ammán byla prakticky zastavena a v jiných místech země je značně riziková.

Největší množství ropy (cca 1,2 mil. barelů denně) je dopravováno přes ropný námořní terminál v Basře, druhým transportním kanálem (cca 0,8 mil. barelů denně) je ropovod Kirkúk-Ceyhan (Turecko). Irák se v poslední době pokouší získat ropné tankery, kterými by mohl ropu dopravovat.

Závažné problémy má Irák v získávání rafinačních přísad. Jelikož vlastní rafinérský průmysl v Iráku pracuje pouze na část své kapacity, je nucen Irák tyto suroviny dovážet, většinou za vysoké ceny. Podle odhadů tak Irák utrácí 200–250 mil. USD měsíčně.

Zemní plyn

Těžba zemního plynu se v Iráku potýká prakticky se stejnými problémy jako ropa – zákony a práva k podpisu smluv, bezpečnost, doprava, zastaralé technologie. V Iráku je podle průzkumů 110 trilionů kubických stop zemního plynu, další neprozkoumané zásoby se odhadují na 275–300 trilionů kubických stop. Hlavními nalezišti jsou oblast severního Iráku okolo Kirkúku a oblast Zubair na jihu Iráku. Jediným samostatným nalezištěm zemního plynu je oblast al-Anbar.

Hlavním a prakticky jediným exportním odběratelem byl Kuvajt, který plyn z oblasti Rumajla používal pro výrobu elektřiny, pro dopravu iráckého plynu do Kuvajtu byl vystavěn plynovod do kuvajtského Ahmadi. Jedná se o obnovení jeho provozu. Největším vnitrostátním plynovodem je vedení West Qurna–Bagdád a Jižní plynovod. Irák jedná s Kuvajtem ohledně těžby z naleziště v Siba poblíž íránských hranic. Vážně se uvažuje o výstavbě plynovodu s napojením na Turecko a evropský trh. Irák se zdá potencionálním dodavatelem plynu pro Evropu, a to zejména po podpisu Memoranda o porozumění o strategickém partnerství v energetice z 18. 1. 2010 mezi iráckou vládou a EU.

Irák plánuje navýšení těžby zemního plynu s cílem částečně nahradit omezené zdroje ropy, dále pro použití v petrochemickém průmyslu a částečně i na export.

Elektrická energie

Výrobní kapacita elektřiny v Iráku je hluboce pod poptávkou.

Irák potřebuje investice do výroby elektrické energie ve výši 20 bilionů USD; teoretické kapacitní možnosti jsou 7 tisíc MW, vyrábí a importuje se však přibližně 5 tisíc MW. Nízká produkce způsobuje velmi časté odstávky elektrické energie z veřejné sítě, dodávky elektřiny pro domácnosti se pohybují v posledních letech v průměru mezi 2,5–4 hodinami denně.

Všechny odhady a předpovědi do budoucnosti se stále mění, částečně v souvislosti se zvyšující se kupní silou Iráčanů (stále více domácností si může dovolit koupit klimatizační jednotky a další elektrická zařízení), částečně díky rozsáhlé korupci (není bez zajímavosti, že jsou části Bagdádu, kde je dodávka elektřiny po celých 24 hodin, zpravidla v blízkosti bydliště významných osobností Iráku). Výroba elektrické energie je závislá především na dodávkách ropy a plynu, ale potýká se s celou řadou dalších problémů (zastaralé technologie, sabotáže, nízká kvalifikace pracovní síly, problémy na vysokonapěťovém vedení, špatný stav a nedostatek středních i malých rozvoden). Většina iráckých elektráren běží na polovinu své kapacity.

zpět na začátek

4.8. Přijímaná a poskytovaná rozvojová pomoc

V oblasti rozvojové spolupráce je Irák čistým příjemcem.

Donorská pomoc světového společenství Iráku byla v uplynulých letech neobvykle vysoká a rozsáhlá. Největším představitelem této pomoci je Světová banka a agentury OSN, které financovaly projekty obnovy zejména v rámci tzv. IRFFI (International Reconstruction Fund Facility for Iraq).

Tento projekt je rozdělen na dvě nezávislé donace – trust funds, UNDG ITF a WB ITF. Celkově na projekt IRFFI přispělo 25 donorů, kteří shromáždili 1,854 mld. USD do konce března 2009. Příspěvek Evropské komise k těmto donacím byl 591,79 mil. USD na UN ITF a 179,74 mil. USD na WB ITF, což tvoří 46 % celkové pomoci IRFFI.

IRFFI spolu s ICI (International Compact with Iraq – iniciativa irácké vlády pro partnerství s mezinárodním společenstvím) dokázal během uplynulých let rekonstrukce Iráku úspěšně koordinovat mezinárodní akce. Byl zaměřen na bezprostřední obnovu zdevastované země. Nyní Irák chápe pomoc mezinárodního společenství mnohem více v rovině expertní. UNDAF – plán, který na základě nového typu partnerství posílí iráckou vládu, by se měl stát nástrojem, který umožní státům mezinárodního společenství pomoci naplnit své závazky a pomoci Iráčanům při uvádění v život Národního rozvojového plánu (NDP). Program, jenž  předpokládá investice v rozsahu 200 mld. USD v letech 2010–2014, si klade za cíl zlepšit přístup občanů ke službám, podpořit ekonomický růst a ochranu životního prostředí. V jeho rámci budou agentury OSN poskytovat dokumentační a analytickou pomoc pro tvorbu samotného NDP, a také pomáhat při jeho naplňování.

Informace o mezinárodní pomoci jsou k dispozici v Donorské databázi pomoci (DAD – Iraq) provozované agenturou UNDP, která přináší ověřená statistická data, bohužel však nezahrnuje údaje o pomoci ze strany globálních multilaterálních a regionálních finančních institucí jako Mezinárodní rozvojová asociace (IDA), Mezinárodní měnový fond (IMF) nebo Mezinárodní rozvojová banka (IDB). Analýza DAD-Iraq z března 2008 uvádí počet donorů 48 (jednotlivé státy, mezinárodní organizace a instituce), jejichž přislíbená pomoc pro Irák je v rozpětí od 80 tisíc USD (Estonsko) až po 18,4 mld. USD (USA). Jak bilaterální, tak multilaterální příliv peněz je používán jednotlivými donory pro implementaci projektů prvotní pomoci. Realizováno bylo více než 20 tisíc projektů v celkové hodnotě přes 20 miliard USD. Ze získaných údajů lze konstatovat, že průměrná cena projektu (bez ohledu na donorský původ) dosahovala přibližně 900 tis. USD a pohybovala se od 5 tis. USD (nejmenší projekt) až po 200 mil. USD.

Zdroj: Světová banka

Zdroj: DAC OECD

EU poskytuje spolupráci na základě strategie rozvojové spolupráce s Irákem, tzv. Joint Strategy Paper na léta 2011–2013. V jeho přípravě byly nejaktivnější Švédsko a Itálie, které reagovaly nejpozitivněji na výzvu EK v létě 2009. V roce 2010 se asistence ze strany EU soustředila na volební proces, na podporu zdravotnictví, péče o uprchlíky, vytváření struktur občanské společnosti a právního vzdělávání. V roce 2011 EU kromě pokračování v realizaci probíhajících programů zahájila nový projekt rozvoje vodních zdrojů. Koncem roku byla podepsána nová dohoda o rozvojové spolupráci mezi EU a vládou Iráku v hodnotě 24,2 mil. EUR. Je zaměřena na podporu budování iráckých kapacit v oblasti veřejných služeb, konkrétně zdravotnictví (9,5 mil. EUR), péče o návrat emigrantů a vysídlených osob (6,6 mil. EUR), rozvoje občanské společnosti a jejího podílu na demokratické vládě (4,9 mil. EUR), a podpory vyššího právního vzdělávání (1,9 mil. EUR). Zbývajících 1,3 mil. EUR bude využito na řízení projektu. S realizací tohoto projektu dosáhne příspěvek EU k rekonstrukci Iráku celkem přes 1,0 mld. EUR.

Zdroj: DEU Irák
Předběžný odhad

Pro období 2012-2015 přislíbila International Finance Corporation (IFC) Iráku finanční pomoc ve výši 800 mil. USD určenou k podpoře rozvoje soukromého sektoru. Tyto prostředky by měly různými formami podílu na financování projektů napomoci rozvoji soukromého podnikání v oborech těžby zemního plynu, energetiky, bankovnictví, stavebních hmot, zemědělství a bydlení. Jako vedlejší efekt investice si IFC slibuje posílení důvěry soukromých investorů ve smysluplnost a bezpečnost angažování v rekonstrukci iráckého hospodářství.

Souborové přílohy:

• Graf č. 1: Schéma koncepce donorské pomoci Iráku  (41 kB)
  http://download.czechtrade.cz/odsi.asp?id=34487
• Graf č. 2: Schéma podílu jednotlivých finančních toků pomoci na celkové donorské pomoci Iráku  (31 kB)
  http://download.czechtrade.cz/odsi.asp?id=34488

zpět na začátek

Patičkové menu

Katalog odkazů | Přístupnost | Kontakt | Mapa stránek | Právní výhrada | FAQ | O portálu