Irák: Finanční a daňový sektor

• 5.1. Státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let
• 5.2. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let)
• 5.3. Zahraniční zadluženost, dluhová služba
• 5.4. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)
• 5.5. Daňový systém

5.1. Státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Po válce v roce 2003 rozhodla administrativa USA nastolit v Iráku mechanismy tržní ekonomiky. Pro splnění tohoto záměru byl vydán zákon č. 130, který stanovil pravidla umožňující volný pohyb zboží, služeb, kapitálu a příliv zahraničních investic. S výjimkou v zákoně specifikovaných položek je dovoz a prodej zboží osvobozen od daní a celních poplatků (pro vyjmenované položky pak činí zvláštní "rekonstrukční" daň 5 %). Vláda Irácké republiky pracuje na novele zákona č. 130 a přípravě nového zákona o daních a finančním systému Iráku.

V posledních letech bývá irácký rozpočet sestavován jako schodkový, ale stejně pravidelně není výdajová strana naplněna a rozpočtový rok končí přebytkem. Tak např. v roce 2010 bylo vyčerpáno pouze 76 % rozpočtovaných prostředků. Tato skutečnost se vysvětluje zčásti neefektivní byrokracií a neschopností politiků, zčásti neočekávaným růstem příjmů z ropy.

Irácký státní rozpočet na rok 2011 předpokládal příjmy ve výši odpovídající 69,2 mld. USD, které měly z drtivé části (94 %) pocházet z těžby a exportu ropy a zemního plynu; pouze třemi procenty se měl na rozpočtových příjmech podílet výběr daní. Naplnění plánovaných rozpočtových příjmů je tedy zcela závislé na rozvoji těžby minerálních paliv a na pohybu jejich cen na světových trzích. Při rozpočtových výdajích 82,6 mld. USD počítal rozpočet s deficitem 13,4 mld. USD, který má být kryt vládními půjčkami. 33 % výdajů rozpočtu mělo být použito na investice, směřující především do rozvoje těžby a zpracování ropy a plynu, do regionálního rozvoje, energetiky a vodního hospodářství. Provozní prostředky rozpočtu (67 %) měly z velké části spotřebovat mzdy zaměstnanců státu a jeho organizací, část měla být rozdělena mezi obyvatelstvo formou potravinové pomoci (3,3 mld. USD) a dotací na léčiva (1,3 mld. USD).

Vládní návrh rozpočtu na rok 2012 vychází z poměrně optimistického odhadu průměrných cen ropy, jejíž těžba bude opět generovat naprostou většinu rozpočtových příjmů, ve výši 85 USD za barel, a z neméně optimistického předpokladu exportu průměrně 2,625 mil. barelů denně (o 15 % více, než předpokládal rozpočet na r. 2011). Příjmy by tak měly dosáhnout 100 mld. USD, tj. o 24 mld. více, než je očekávaná skutečnost v r. 2011. Plánovaný deficit by měl být 14,5 mld. USD. Je možné, že tentokrát bude opravdu deficitu dosaženo, protože finanční výbor parlamentu vládu varoval před příliš optimistickou cenovou prognózou (původní vládní návrh počítal s 90 USD za barel) a doporučoval vzít za základ střízlivější odhad ceny ropy ve výši 75 USD za barel.

Kromě běžných rozpočtových příjmů bude mít vláda k dispozici pro případ potřeby také dodatečnou úvěrovou kapacitu v rozsahu až 4,5 mld. USD přislíbených MMF.

zpět na začátek

5.2. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let)

Zdroj: Centrální banka Iráku

Zdroj: Centrální banka Iráku

Statistické informace za rok 2010 irácká centrální banka k datu zpracování této zprávy nezveřejnila.

zpět na začátek

5.3. Zahraniční zadluženost, dluhová služba

Irácká centrální banka uváděla ke konci roku 2010 zadlužení irácké vlády ve výši 92,3 mld. USD, z toho zahraniční dluh činil 87,7 mld. USD  a domácí dluh byl 4,6 mld. USD.

Komponenty zahraničního zadlužení Iráku:

• 42,5 mld. USD - bilaterální dluh v rámci Pařížského klubu
• 67,4 mld. USD - bilaterální dluh vůči zemím mimo Pařížský klub
• 20,0 mld. USD - komerční dluh
•  0,5 mld. USD - multilaterální dluh  

Pařížský klub věřitelů přistoupil ke snížení zahraniční zadluženosti Iráku formou odpisu dluhu ve výši 80 %, když celkové externí zadlužení činilo v době pádu režimu v r. 2003 130-140 miliard USD. Na něm se následky invaze do Kuvajtu podílely částkou více než 40 miliard USD. Ostatní věřitelé mimo Pařížský klub nesmějí Iráku poskytnout lepší podmínky odpisu dluhu, ale mohou ještě přistoupit ke snížení jeho části ve výši 45 mld. USD.

zpět na začátek

5.4. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Irácký bankovní sektor byl znárodněn v roce 1964 a byl znovu otevřen pro soukromý kapitál v roce 1991. Celkem v zemi funguje 7 státních (ovládají 87 % depozit), 23 soukromých a 12 islámských bank. Hlavní peněžní operace se provádějí prostřednictvím bank a peněžních ústavů v zahraničí. Největšími iráckými bankami jsou Centrální banka Iráku (guvernér banky dr. Sinan Al-Shabibi), Rafidain Bank, Trade Bank of Iraq, Al-Rasheed Bank; ostatní banky a peněžní ústavy jsou menší a jejich spolehlivost nelze zjistit. Ve třech bankách má podíl zahraniční kapitál (UK/HSBC, Katar, Kuvajt).

Irácký stát se snaží působit na posílení bankovního sektoru, požaduje navyšování kapitálu (85 mil. USD v červnu 2011) nebo realizaci fúzí a připravuje tak bankovní sektor na větší otevření zahraničním investicím. Na vstup zahraničního kapitálu by se tak postupně mělo připravit 9 bank. Některá jednání ve druhé polovině roku 2011 probíhala, problémem se ukázal hlavně převažující požadavek iráckých partnerů na udržení rozhodovací majority.

Nerozvinutost iráckého bankovního sektoru je zvláště omezující v oblasti platebních karet. Dosud ty banky, které vydávají platební karty, provozují vlastní vzájemně nekompatibilní systémy a proto je nejběžnějším prostředkem platby hotovost. Od roku 2013 by měl začít fungovat systém propojující všechny karetní sítě a podporující všeobecnou použitelnost karet vydávaných jednotlivými bankovními subjekty. Ve stejné době by se měl zprovoznit i systém zpřístupňující bankovní transakce i pro osoby, které nevlastní účet, ale mají mobilní telefon. Takových potenciálních klientů je mezi obyvateli Iráku cca 80 %.

Pojišťovací služby nabízí jediná státní pojišťovna Šarikat at-Ta‘amin al-Wataniya. Její služby jsou spolehlivé.

Kapitálový trh

Ostrůvkem kapitalismu v centrálně řízeném iráckém hospodářství je burza Iraq Stock Exchange (ISX), která funguje od roku 2004. Obchodují se na ní akcie 85 společností s celkovou tržní kapitalizací 4 mld. USD. Nejvíce zastoupeným oborem je bankovnictví, dále jsou na burze přítomny akcie společností z průmyslových oborů, pojišťovnictví, zemědělství a cestovního ruchu (hotely). Za prvních 10 měsíců roku 2011 byly zobchodovány akcie v hodnotě 570 mil. USD, průměrný denní obrat činil 2,8 mil. USD. Burza představuje zajímavou příležitost pro zahraniční investory ke zhodnocení prostředků; ve stejném období zde investovali 118 mil. USD (čistý přírůstek).

zpět na začátek

5.5. Daňový systém

Daňový systém spravuje Centrální komise pro daně (General Commission for Taxes, GCT). V současné době je GCT tvořena ústředím a 46 pobočkami (18 pro hlavní město Bagdád, 28 v provinciích).

Výběr daní je uzákoněn následujícími zákony a normami:

• Zákon o daních z příjmů č. 13/1982, ve znění pozdějších úprav,
• Zákon o příjmech z pronájmu budov č. 162/1952, ve znění pozdějších úprav,
• Zákon o daních z půdy č. 26/196, ve znění pozdějších úprav,
• Zákon o dědické dani č. 64/1985 (zrušen zákonem č. 22/1994, ale dosud platí do vypršení přechodného období),
• Zákon o daních z příjmů č. 36/1997 (platí pro hotely a restaurace),
• Vyhláška o daních z prodeje a pronájmu budov č. 120/2002.

Zákony jsou i přes doplňky velmi zastaralé a vyžadují novelizaci. Výběr daní je neprůhledný a např. daně z příjmů fyzických a právnických osob jsou nevymahatelné. Není proto divu, že výběr daní se na finančních příjmech státního rozpočtu podílí pouhými 3 %. Současná vláda sice slíbila vypracování nových daňových předpisů, avšak v průbehu roku 2011 se o jejich přípravě pouze hovořilo.

zpět na začátek

Patičkové menu

Katalog odkazů | Přístupnost | Kontakt | Mapa stránek | Právní výhrada | FAQ | O portálu