Irák: Investiční klima

• 9.1. Podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)
• 9.2. Přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)
• 9.3. České investice v teritoriu
• 9.4. Nejperspektivnější odvětví pro investice, privatizační a rozvojové projekty
• 9.5. Rizika investování v teritoriu

9.1. Podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Z hlediska podmínek pro investování se Irák teprve postupně přizpůsobuje západním standardům. Podle posledního zveřejněného průzkumu Světové banky srovnávajícího podmínky pro podnikání ve světě je Irák až na 164. místě. Jako zvláště nevyhovující kritéria byly vyhodnoceny podmínky pro realizaci zahraničněobchodních operací, procedury při založení firmy, podmínky získávání bankovních úvěrů, vynutitelnost práva (smluvních ujednání) a ochrana investorů. Pokud jde o řešení insolvence, je Irák vzhledem k neexistující legislativě na úplně posledním 183. místě.

Dá se předpokládat, že irácká vláda se bude snažit o zlepšení stavu v této oblasti. Její strategie při další obnově iráckého hospodářství a infrastruktury je totiž založna na lákání zahraničních investorů nebo alespoň partnerů pro realizaci rozvojových projektů, kterým nabízí v případě dodavatelských úvěrů dlouhodobě odloženou splatnost vložených prostředků. Je zřejmé, že bez snížení rizik investování a podnikání v Iráku bude obtížně hledat partnery pro finančně náročné projekty.

Investiční zákon č. 13/2009 Sb. schválený v r. 2009 Sněmovnou reprezentantů iráckého parlamentu je modifikovanou verzí zákona z roku 2006. Jeho záměrem je stanovení rámce pro práci Národní investiční komise, vytvoření podmínek pro investování v Iráku a podpora investorů, zejména v bytové výstavbě. Zákon je založen na rovném přístupu k iráckým i zahraničním investorům.

Kodifikuje zvláštní podmínky v kurdistánských provinciích. V praxi budou realizovány prostřednictvím nově vytvořené Kurdistánské investiční komise. Zákon sleduje odstranění legislativních překážek, které bránily urychlení ekonomického rozvoje Iráku a jeho rekonstrukce. Usnadnil investorům vstup na irácký trh, podnikatelům zjednodušil registraci a následné zakládání účtů u iráckých bank. Umožňuje investorům obchodovat s akciemi, zakládat investiční akciová portfolia a fondy.

Vrcholným orgánem z hlediska podpory investičního prostředí v Iráku je Národní investiční komise. Pobočky Národní investiční komise vznikají ve všech iráckých provinciích s výjimkou iráckého Kurdistánu. V této oblasti má její roli plnit Kurdistánská investiční komise. Kurdistánská investiční komise je ve vztahu k Národní investiční komisi podřízena, ale spíše z Investičního zákona vyplývá, že NIK má vůči Kurdistánské investiční komisi povahu konzultanta.

Modifikovaný investiční zákon je vítaným nástrojem pro zlepšení investičního prostředí, jeho praktická implementace je však závislá na politické a bezpečnostní situaci. Je ale důležitým krokem k pobídce zahraničních investorů pro vstup na irácký trh.

Ze zákona  vyplývá, že irácká vláda především preferuje tyto oblasti investic:

• rekonstrukce silnic a infrastruktury
• výstavba domů, hotelů, rehabilitačních a zdravotních center, nemocnic
• projekty vodních děl
• investice do ropných polí
• distribuční sítě

Co investiční zákon umožňuje investorům:

• Otevřít si bankovní účet v irácké nebo zahraniční měně u irácké nebo zahraniční banky pro schválený projekt.
• Převod kapitálu do zahraničí v převoditelné měně po zaplacení veškerých pohledávek vůči irácké vládě a dalším subjektům.
• Investorský subjekt, který obchoduje na akciovém trhu, může vlastnit movitý majetek.
• Může vytvářet investiční portfolio v cenných papírech.
• Smí pojistit investiční záměr u jakékoliv zahraniční nebo irácké pojišťovací společnosti.
• Iráčtí i zahraniční investoři mají stejná práva nakoupit pozemky a majetek ze státního fondu majetku za částku určenou dle zvláštního řízení a mají právo vlastnit soukromý majetek nebo pozemky (v případě stavebních projektů pro bydlení).
• Iráčtí a zahraniční investoři mají právo pronajmout půdu a majetek od vlády nebo od soukromého sektoru za účelem investičního projektu na dobu platnosti licence nepřesahující 50 let.
• Investor má právo předat vlastnictví části nebo celku investice jinému subjektu v průběhu trvání licence, ovšem nový subjekt musí pokračovat ve stejném podnikatelském záměru za stejných podmínek.

Závazky investora

• Dát na vědomí Národní investiční komisi nebo regionální komisi v písemné formě, jakmile bude investice připravena pro účely projektu, a rovněž oznámit zahájení jeho aktivit.
• Předložit předběžnou a technickou studii projektu a další informace vyžadované investiční komisí nebo jinými entitami.
• Evidovat materiál, který požívá výhod osvobození od poplatků.
• Dodržovat schválený rozvrh prací, nepřesáhnout dobu šesti měsíců od určeného data. Komise je oprávněna odejmout udělenou licenci.
• Školit irácké zaměstnance a zvyšovat jejich profesionální připravenost. Prioritou je využití iráckých pracovních sil.

Bezpečnostní situace

Také na tomto místě je třeba připomenout, že Irák je dosti bezpečnostně nestabilní zemí a ohledy na bezpečnost pracovníků jsou významným omezujícím faktorem pro aktivity zahraničních firem v této zemi. Za stabilizovaný lze označit jednoznačně pouze autonomní Region iráckého Kurdistánu, relativně bezpečný je i jih země (oblast Basry). Ve středním Iráku včetně Bagdádu se zatím volný pohyb cizinců nedoporučuje s ohledem na nebezpečí atentátů či finančně motivovaných únosů. Zlepšení situace nelze očekávat ani v první polovině roku 2012, neboď ke konci roku 2011 opustí zemi americké okupační síly a reakci protivládních elementů a teroristů nelze předvídat.

zpět na začátek

9.2. Přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Klíčovou oblastí ekonomiky Iráku, na kterou je též koncentrováno úsilí irácké vlády o přilákání zahraničních investic, je těžba ropy. Irák vyhlásil v r. 2009 ambiciózní plán na postupné zvýšení ropné produkce ze 2,7 mil. barelů denně (b/d) až na 12 b/d do 7 let. Hlavní metodou jeho dosažení je, umožnit zahraničním investorům v tzv. ropných aukcích získat právo na těžbu na určitou dobu (většinou více jak na 10 let). První aukce se odehrála v červnu 2009 a bylo zde nabízeno ropné pole Rumélie. Nejlepší nabídku podalo konsorcium China North Petroleum Co. a British Petroleum. Druhá aukce se odehrála v prosinci téhož roku a byla zde nabízena ropná pole: Halfaya, Majnoon, West Qurna, Garraf, Nadjmah, Qajara a Badra. Halfayu získala čínská CNPC v konsorciu s firmami Petronas a Total, Majnoon získal Shell, West Qurnu Lukoil.  Menší naleziště Garraf ovládl Petronas, Nadžmah angolský Sonangol a Badru by měl vytěžit Gazprom. Posledním významným kontraktem, který Irák uzavřel, byl prodej těžby na ropném poli West Qurna Phase 1, který získaly americká společnost Exxon Mobil a evropská společnost Shell. Jedná se o jedno z největších ropných polí v Iráku a uvedené konsorcium přislíbilo dosáhnout denní výtěžnosti až 2,3 (b/d).

Vyhlášení čtvrtého kola aukcí bylo z dubnového termínu v r. 2011 odloženo na březen 2012. Stejnou aukční formou začal Irák podporovat investice do těžby zemního planu, jehož významné zásoby jsou dosud velmi málo využívané. Také aukce práv k těžbě zemního plynu budou pokračovat.

Dlouhodobým problémem je těžba v nalezištích Iráckého Kurdistánu. Tamní vláda totiž uzavírá smlouvy se zahraničními společnostmi bez ohledu na názor centrální vlády, že toto právo má na základě platné legislativy pouze ona. Tato otázka je předmětem jednání, jehož výsledek podmíní další rozvoj tohoto odvětví v Kurdistánu.

Výzvou pro investory je stále zpracovatelské odvětví – zpracování ropy rafinériemi, skladování a přeprava. Nedostatečné kapacity totiž omezují reálné možnosti zvyšování těžby a Irák proto nutně potřebuje urychlit rekonstrukce stávajících rafinérských zařízení a budování nových .

Zdroj: Iraq Energy Data

V roce 2010 byly v Iráku zaznamenány investiční aktivity 156 zahraničních firem ze 34 zemí. Oproti předchozím rokům, kdy dominovaly ekonomické aktivity společnosti z okolních arabských států (SAE, Jordánsko, Libanon), převzalo iniciativu Turecko, jehož firmy se angažovaly ve 22 velkých projektech. Itálie zaujímá v žebříčku 2. místo hlavně díky účasti na výstavbě nového přístavu v Basře, Jižní Koreji zase pomohl ke 4. místu kontrakt na rekonstrukci petrochemické továrny v Basře. Americké společnosti se angažují především v projektech těžby minerálních paliv. Podle dříve zveřejněných statistik bylo v předchozích letech pořadí zemí dle rozsahu investic v Iráku následující: SAE (24,1 %), Jižní Korea (15,8 %), USA (14,1 %), Velká Británie (6,7 %), Libanon (6,5 %), Turecko (5,3 %), Čína (4,8 %), Kuvajt (4,4 %), Itálie (3,8).    

Protože irácké oficiální statistiky jdou značně kusé a neaktuální, jsou v následujících tabulkách uvedeny údaje z nezávislých analytických zdrojů.

Odvětvová struktura zahraničních investičních aktivit v Iráku v roce 2010 odpovídala celkovému zaměření investičních priorit irácké vlády. Pořadí odvětví s největším objemem zahraničních investic v předchozích letech bylo dle dříve zveřejněných oficiálních statistik energetika a petrochemie (46,6 %), víceoborové investice (35,1 %), obytné nemovitosti (17,8 %), dopravní infrastruktura (0,3 %).

zpět na začátek

9.3. České investice v teritoriu

Dosud nebyl zahájen žádný investiční projekt ČR v Iráku.

zpět na začátek

9.4. Nejperspektivnější odvětví pro investice, privatizační a rozvojové projekty

Protože v Iráku se dosud neetabloval soukromý podnikatelský sektor vyjma drobného podnikání, má irácká vláda zájem o přilákání zahraničních investorů včetně českých, kteří by přinesli kapitál, pracovní příležitosti a nové technologie. V nejbližší době nebude zahájen dlouho připravovaný proces privatizace iráckého průmyslu a je třeba uvažovat o investicích "na zelené louce".

Jednoznačnou prioritou irácké vlády je vzhledem k téměř absolutní závislosti ekonomiky země na těžbě ropy a plynu právě rozvoj tohoto odvětví. Jeho celkovou potřebu investic odhadl vicepremiér Šahristání, který je odpovědný za energetiku, na 200 mld. USD v nejbližších 6 letech. Z toho 100 mld. by měla spolknout těžba, 40 mld. průmysl zpracování zemního plynu, 30 mld. zvýšení kapacity rafinérií a 30 mld. zvětšení exportních kapacit.

Druhým prioritním odvětvím je pro iráckou vládu energetika. Již v roce 2011 uzavřela několik kontraktů se zahraničními dodavateli elektráren a generátorů (např. koncem roku se zavázala řecká firma Metka instalovat 10 bloků po 125 MW), ale další investice musí následovat. Ministerstvo elektřiny totiž slíbilo ztrojnásobit irácké generační kapacity přidáním 22 tis. MW během následujících tří let.

V průběhu roku 2011 se objevovaly na veřejnosti informace o některých dalších plánovaných velkých investičních projektech. Vláda např. zvažuje vybudování nové bagdádské opery místo scény poškozené v nedávné válce, pokračují práce na projektu bagdádského metra (podle tisku byla dohoda uzavřena s francouzskou společností Alstom). Ke konci roku byla zveřejněna informace o plánu na výstavbu 5 nových průmyslových zón poblíž velkoměst Bagdád, Basra, Ninewa, Nadžáf a Babil. Vláda pro tyto projekty vyčlenila v rozpočtu částku 1,2 mld. USD a oznámila, že výstavbu zadá významným mezinárodním společnostem na začátku roku 2012. Významné investice připravují i provinční vlády (guvernoráty), např. v odvětvích vodohospodářství nebo dopravní infrastruktury (rozšíření mezinárodních letišť v Dohuku/KRG a Nadžáfu).

Pro české investory jsou obecně perspektivní tyto obory:

• energetika - elektrárny a distribuční sítě
• těžba ropy a plynu, rafinérie, ropovody a plynovody
• dopravní strojírenství
• stavební stroje a zařízení
• čistírny a úpravny vody
• výroba železa a oceli
• průmysl výroby a zpracování stavebních hmot
• výstavba a modernizace dopravní infrastruktury (železnice, MHD, letiště)
• bytová výstavba
• výstavba zdravotnických zařízení a jejich vybavení
• zemědělská technika a stroje
• cestovní ruch a lázeňství

Veškeré informace o projektech a investičních příležitostech je možné najít na webových stránkách www.investpromo.gov.iq, kde lze nalézt informace o vydávaných licencích, případně užitečné materiály potřebné pro správný postup při přípravě a realizaci investiční strategie.

zpět na začátek

9.5. Rizika investování v teritoriu

Rizika investování v Iráku jsou stále významná (s výjimkou provincií pod správou Regionální vlády Kurdistánu) s ohledem na bezpečnostně nestabilní situaci. Na druhé straně je výhodou nízký stupeň rozvoje ekonomiky po rozvratu posledních desetiletí a vysoký podíl státu, který zaručuje budoucí odbyt vzhledem k tomu, že růst příjmů z těžby tropy a plynu zaručuje jeho solventnost. Určité riziko představuje v této souvislosti vysoká míra korupce, která ovlivňuje rozhodování státních orgánů na všech úrovních, na němž je podnikatelský úspěch v Iráku životně závislý.

zpět na začátek

Patičkové menu

Katalog odkazů | Přístupnost | Kontakt | Mapa stránek | Právní výhrada | FAQ | O portálu