Irák: Očekávaný vývoj v teritoriu

© Zastupitelský úřad Bagdád (Irák)

Irák se nachází v období pokračující postkonfliktní transformace politického, sociálního a  ekonomického systému. V březnu 2010 proběhly v Iráku parlamentní volby, které vytvořily novou mocenskou strukturu. Ta vedle dominantní role šíitské většiny poskytla proporcionální zastoupení iráckým sunnitům, Kurdům i dalším menšinám. Nejednota jednotlivých konfesně-etnických skupin i následné štěpení volebních bloků zapříčinily zdlouhavá vyjednávání o nové vládě, která vznikla až v prosinci 2010. Nový kabinet vznikl opět pod vedením šíitského politika Núrího al-Málikího na základě politické dohody, která předpokládá mj. vznik Rady pro strategické politiky v čele s vítězem voleb Ajjádem Aláwím či naplnění požadavků kurdistánské koalice.

Základními programovými cíli koaličního kabinetu, který je složen ze zástupců všech čtyř největších parlamentních bloků, jsou udržení trendu ke stabilizaci bezpečnostní situace v zemi a především akcelerace rekonstrukčního úsilí. Pomalé tempo rekonstrukce, nadále chybějící základní služby (zejména dodávky elektřiny) a vysoká nezaměstnanost jsou totiž zdrojem rostoucí nespokojenosti irácké veřejnosti. Zájmem irácké vlády je přilákat do země zahraniční investory, kteří budou ochotni sdílet finanční náklady obnovy infrastruktury a restrukturalizace neefektivního, dosud převážně státem ovládaného, průmyslového sektoru. Nezbytným předpokladem pro příchod zahraničních investorů však není jen pokračující stabilizace bezpečnostní situace, ale paralelně rovněž budování právního prostředí, které poskytne zahraničním podnikatelům nezbytné garance a právní jistotu.    

Prioritní oblastí rozvoje irácké ekonomiky zůstává nadále ropný sektor. Irák plánuje během následujících let několikanásobně zvýšit těžbu ropy až pětinásobně (na 12 mil. barelů/den). Současně věnuje pozornost rozvoji ložisek zemního plynu, která během předchozího režimu zůstávala opomíjena. V návaznosti na očekávaný růst produkce hodlá irácká vláda modernizovat a rozšířit transportní infrastrukturu (ropovody a plynovody, skladovací kapacity a námořní terminály) i kapacitu rafinérií. Vedle rekonstrukce stávajících státních rafinérií mají podle představ ministerstva ropy nové rafinérie vybudovat a provozovat soukromí investoři. Kromě ropného sektoru je další prioritní oblastí zajištění chybějících výrobních kapacit elektrické energie a rekonstrukce zastaralé přenosové a distribuční sítě. Veřejné investice pak budou směřovat rovněž do rekonstrukce vodohospodářské infrastruktury, zejména údržby a obnovy zavlažovací sítě i výstavby a rekonstrukce přehrad (Region iráckého Kurdistánu). Investory chce irácká vláda přilákat i do sektoru výstavby domů a bytů. Dle odhadů vyvstane v následujících letech poptávka po cca 3 milionech bytových jednotek. Chybějící adekvátní infrastruktura (zásobování pitnou vodou, čistírny odpadních vod i například systémy veřejné dopravy) je slabinou rostoucích městských celků.

Ke konci roku 2011 stáhnou USA ze země všechny své vojáky. Obě země však budou i nadále pokračovat ve spolupráci v bezpečnostní oblasti (obranné technologie, know-how, výcvik) a USA zůstanou významným obchodním partnerem, zejména pokud jde o ropný sektor. Klíčovým partnerem Iráku bude i nadále Turecko, které je nejen exportérem potravin, spotřebního zboží i průmyslových produktů, ale profiluje se rovněž jako významný investor. Lze očekávat prohlubování relace se zeměmi Evropské unie, zejména exportními ekonomikami Německa, Itálie, Francie i České republiky. Silné postavení postupně získávají Jižní Korea a stranou nechce zůstat ani Japonsko. Současně zůstane Irák otevřený nadstandardním vztahům s Íránem, které jsou pro Irák životně důležité. Lze očekávat, že dojde k zintenzivnění vztahů s Čínou a Ruskou federací, které projevují silnou snahu o navázání spolupráce jak v oblasti energetiky a obranného sektoru, tak i v dalších odvětvích. V závislosti na vývoji politické situace v regionu lze očekávat další rozvoj vztahů Iráku se sousední Sýrií a Jordánskem. Zlepšení relace se sunnitskými monarchiemi Perského zálivu je do značné míry závislé na rozptýlení obav vládnoucích dynastií z vnitropolitického vývoje v Iráku a na percepci role Íránu ve vnitřní i zahraniční politice Iráku těmito státy.    

Přestože je současná bezpečností situace v zemi kvalitativně odlišná od předchozího období, nelze jí stále pokládat za plně stabilizovanou. Potencionálním ohniskem nestability je nadále nevyřešená situace tzv. sporných území, zejména provincie Tamím a jejího centra Kirkúku. Kurdsko-arabské napětí přetrvává i na sporných územích provincie Niniveh. Teroristické a povstalecké skupiny jsou oslabené, nikoli však zcela eliminované. Flexibilně přizpůsobují svou taktiku měnící se bezpečnostně-politické situaci a lze očekávat, že okamžik stažení amerických sil ze země bude novým impulsem pro zintenzívnění teroristických aktivit. Na vývoji politické situace bude záviset rovněž případná reaktivizace ozbrojených složek/milicí jednotlivých politických stran a hnutí.

10.1. Významné události v následujícím roce a jejich dopady na ekonomickou sféru země

Událostí zásadního významu pro další vývoj Iráku - bezpečnostní, politický a v důsledku i ekonomický - bude odchod amerických jednotek z Iráku ke konci roku 2011. Od jeho realizace, příp. pozdržení či rozdělení na etapy, se bude odvíjet další postup normalizace a rekonstrukce irácké společnosti a ekonomiky.

 

zpět na začátek

10.2. Trendy, vstup země do mezinárodních uskupení, přijetí nových zákonů, daní apod.

Irák vyjednává o vstupu do Světové obchodní organizace (WTO), termín realizace tohoto kroku zatím nebyl stanoven. Za významnou událost pokládá irácká vláda organizaci summitu Ligy arabských států, jehož uskutečnění v Bagdádu se předpokládá v březnu 2012.

Dokončení ratifikace dohody o ekonomické spolupráci (Partnership and Cooperation Agreement, PCA) s Irákem členskými státy EU, které se v roce 2012 předpokládá, nebude mít na dobré obchodní a rozvojové vztahy významnější vliv.

Irák musí novelizovat většinu zákonů, přijatých za vlády Saddáma Husajna nebo Koaliční provizorní vládou (CPA). Obzvláště důležité bude očekávané přijetí některé z variant nového zákona o ropě a plynu, který stanoví budoucí podmínky rozvoje stěžejního odvětví irácké ekonomiky, protože předznamená i směr dalšího rozvoje irácko-kurdských vztahů. Také přijetí nového daňového zákona, pokud se k němu vláda v roce 2012 odhodlá, bude mít zásadní význam pro kultivaci ekonomického prostředí Iráku.

 

zpět na začátek

10.3. Nové možnosti pro český export či jinou ekonomickou spolupráci s ČR

Z vybraných poptávek z poslední doby, které signalizují irácký zájem o spolupráci s českými firmami, je možno jmenovat: plechy, konstrukční materiál, odlitky z oceli, litiny a hliníku, výkovky, lesní stroje pro opracovávání kulatiny, vybavení autoservisů, traťové kolejnice, ocelové díly pro železniční výhybky, vodovodní a kanalizační potrubí, vodiče a kabely pro vysoké napětí, elektroagregáty, transformátory, ocelové konstrukce pro elektrické a telekomunikační rozvodné sítě, elektronické komponenty, ruční nářadí, skleněné cihly, broušené sklo, ověsy skleněných lustrů, užitkové sklo, ploché barevné sklo, křišťálové lustry a svítidla, keramické dlaždice, hračky, sportovní potřeby, textilní výrobky, potraviny aj.

Irácké firmy i vládní instituce projevují zájem o výrobní spolupráci s českými výrobci a o české investice do rekonstruovaných či nově budovaných výrobních kapacit v odvětvích energetiky, petrochemie, strojírenství, výroby železa a oceli či stavebních hmot (např. cementárny) aj.

 

zpět na začátek

Souhrnná teritoriální informace


Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)


Pomohla Vám informace? Ano Částečně Ne

Newsletter