Irák: Zahraničně-politická orientace

© Zastupitelský úřad Bagdád (Irák)

Irák si v posledních několika letech musel vytvářet novou platformu vztahů se svými sousedy. V ekonomicko-politickém výhledu představují všechny bezprostředně sousedící státy zajímavé obchodní partnery s vysokým potenciálem.

Turecko

Bilaterální vztahy s Tureckem se vyvíjejí dynamicky a dominantním zájmem obou partnerů je rozvoj a další prohlubování obchodní relace. I nadále je přetrvávajícím problémem ve vzájemných vztazích přítomnost povstaleckých bojovníků zakázané turecké Kurdské strany pracujících (PKK) v příhraničních oblastech Regionu iráckého Kurdistánu, odkud dochází k přeshraničním útokům na turecké vojenské a další vládní cíle. Turecká armáda na tyto útoky reaguje omezenými vojenskými operacemi na území severního Iráku zaměřenými na eliminaci výcvikových a dalších kapacit PKK.

Na konci března 2011 navštívil již podruhé během dvou let Irák turecký premiér Recep Tayyip Erdoğan. Turecký premiér přicestoval do Iráku v doprovodu ekonomických ministrů a početné obchodní delegace. Deklaroval jednoznačný zájem na posílení pozice Turecka jako dominantního obchodního partnera Iráku. Obě strany vyjádřily zájem dosáhnout nárůstu současné obchodní výměny ze 7,5 mld. USD (2010) na 10-12 mld. USD v roce 2011. Turecko je nadto jedním z mála zahraničních investorů v Iráku. Velké turecké investice směřují zejména do oblasti energetiky.

Během své březnové cesty navštívil Erdoğan jako vůbec první takto vysoce postavený státník většinově sunnitské země šíitské svaté město Nadžaf a rovněž správní středisko autonomního Regionu iráckého Kurdistánu Erbíl, kde otevřel turecký generální konzulát a slavnostně inauguroval nové mezinárodní letiště postavené tureckým investorem.

Írán

Vztahy mezi Irákem a Íránem po roce 2003 jsou na vysoké úrovni a zdá se, že nabírají stále na intenzitě. Írán hned po pádu Saddámova režimu navrhl otevřít volnou obchodní zónu v příhraniční oblasti a otevřel své obchodní zastoupení v Iráku. Bilaterální obchodní výměna nadále roste, zejména vzhledem k tomu, že Írán je pro irácký trh zdrojem levných a široce dostupných produktů. Obě země postavily několik terminálů na hranicích, aby umožnily dovoz zboží z Íránu do Iráku. V červenci 2009 obě země podepsaly Memorandum of Understanding, které má pomoci v budoucnu odstranit celní a obchodní překážky. Rovněž v oblasti ropné spolupráce došlo k podpisu předběžných dohod o společných investicích. Naneštěstí ovšem právě v oblasti ropných nalezišť se objevilo napětí mezi oběma zeměmi zapříčiněné neshodou ve vymezení hraničního pásma v oblasti provincie Maisan. Zde se nacházejí poměrně velké zásoby ropy a obě země si na ně dělají nárok. Přes velmi ostrý tón obou diplomacií v této věci však nakonec došlo k dohodě. Ve fázi vyjednávání je výstavba plynovodu z Íránu do Iráku. Ten by měl uspokojit rostoucí iráckou poptávku do doby, než bude Irák schopen efektivně využívat vlastních nalezišť. Nikoliv nevýznamným zdrojem příjmů pro Irák je náboženská turistika z Íránu do šíitských svatých měst (Nadžaf, Kerbala) na území Iráku.

Jordánsko

V roce 2008 se začaly významně upevňovat dobré vztahy mezi Irákem a Jordánskem. Historickou událostí byla oficiální návštěva jordánského krále Abdulláha II. v doprovodu premiéra Nádira Dahabího a ministra zahraničních věcí Saláema Bašíra v Bagdádu. Návštěva byla vyvrcholením snah jordánské diplomacie o postupné zlepšování vzájemných vztahů mezi oběma zeměmi, které byly narušeny invazí spojeneckých vojsk a útokem na jordánskou ambasádu v Bagdádu v roce 2003. Návštěva se uskutečnila krátce po jmenování velvyslance Naifa al-Zaidana. Pokračuje spolupráce ve sdílení zpravodajských informací ve snaze společně bojovat proti al-Káidě. Jordánsko je připraveno založit volnou obchodní zónu v irácké pohraniční oblasti Kamara. V současnosti označuje irácká vláda vztahy s Jordánskem za příkladné.

Sýrie

V letech 1980-2006 obě země neudržovaly diplomatické styky. Sýrie byla v posledních letech příjemcem emigrantů z řad opor baasistického režimu a také centrem ozbrojeného odporu, realizovaného útoky na příhraniční území. V nedávné minulosti premiér al-Málikí obviňoval Sýrii ze zodpovědnosti za útoky v létě 2009 a četné diplomatické roztržky byly jen obtížně urovnávány. Ačkoli Írán je rovněž obviňován mezinárodním společenstvím z přípravy teroristických útoků, k Sýrii má Irák naprosto odlišný diplomatický přístup. K významnějšímu oteplení vztahů mezi premiérem al-Málikím a syrským politickým vedením došlo v povolebním období roku 2010. Na počátku roku 2011 zavítal do Bagdádu syrský premiér a obě země diskutují o možnostech rozvoje vzájemných vztahů v ekonomické oblasti. Irák v současnosti plánuje výstavbu tří nových exportních produktovodů z Iráku na území Sýrie, kde se předpokládá napojení na transarabský plynovod. Ve druhé polovině roku 2011 zaujal Irák specifický přístup k potlačování opozice ze strany syrského režimu. Irák se obává nekontrolovatelného rozšíření nepokojů v regionu a nepřipojil se k většinovému názoru Ligy arabských států ve smyslu odsouzení postupu prezidenta Asada a zavedení sankcí vůči Sýrii.

Kuvajt

Mezi Kuvajtem a Irákem došlo k opětovnému navázání diplomatických styků, přerušených po agresi Saddáma Husejna v roce 1990. Byl jmenován první velvyslanec a obě země společně hledají a nalézají cesty ke spolupráci na všech úrovních. Ústřední otázkou spolupráce obou zemí je otázka vyřešení válečných reparací, které má Irák zaplatit Kuvajtu. Částka je stanovena jako 5 % iráckých příjmů z ropy a premiér al-Málikí by ji rád s pomocí OSN zmírnil na 2,5 %. Platby jsou realizovány přes OSN a irácká strana dlouhodobě usiluje o odpuštění sankčních plateb, které odčerpávají finanční prostředky využitelné k rozvoji. Přestože došlo k posunu při řešení sporných územních nároků, společné námořní hranice i otázky válečných zajatců a přesídlenců, není nadále Kuvajt ochoten od reparací zcela upustit. Kuvajtští podnikatelé nicméně projevují zájem o investice v Iráku a aktivní jsou zejména v jihoiráckých provinciích, především v Basře. V průběhu roku 2011 se však objevil nový problém ve vzájemných vztazích. Irák obviňuje Kuvajt z nepřátelského konání kvůli tomu, že plánuje výstavbu mořského přístavu, který má údajně komplikovat přístup do jediného iráckého přístavu v Um-Qasru.   

Spojené arabské emiráty

Irácký premiér Núrí al-Málikí zavítal v červenci 2008 na oficiální návštěvu Spojených arabských emirátů. Ve vládní delegaci byli ministr průmyslu a nerostných surovin, ministr vnitra a další představitelé irácké vlády. Núrí al-Málikí byl v Abú Dhabí přijat prezidentem Šejkem Khalífou al-Nahianem. Dvoustranné rozhovory se týkaly především rozhodnutí SAE odpustit Iráku zahraniční dluh v celé výši (cca 7 miliard US dolarů včetně poplatků a úroků). Podle premiéra toto rozhodnutí napomůže dalšímu rozvoji Iráku a zlepšení ekonomické a bezpečnostní situace. SAE otevřely v Iráku velvyslanectví, pověřovací listiny předal velvyslanec Abdullah Ibrahim al-Shehí. Jedná se o prvního velvyslance SAE od roku 1990.

3.1. Členství v mezinárodních organizacích a regionálních uskupeních

  • WIPO – Světová organizace pro ochranu duševního vlastnictví
  • OPCW – Organizace pro zákaz chemických zbrani
  • FAO – Organizace pro potraviny a zemědělství
  • IOM – Mezinárodní organizace pro migraci
  • UNIDO – Organizace OSN pro průmyslový rozvoj
  • IFAD – Organizace pro zemědělský rozvoj
  • WMO – Světová meteorologická organizace
  • UPU – Světová poštovní unie
  • WTO – světová obchodní organizace (zatím pozorovatel)
  • UNESCO – Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu
  • ILO – Mezinárodní organizace práce
  • WHO – Světová organizace zdravotnictví
  • ITU – Mezinárodní telekomunikační unie
  • UNWTO – Světová organizace turistiky
  • ICAO – Mezinárodní organizace pro civilní letectví
  • UN-HABITAT – Program OSN pro lidská sídla
  • UNICEF – Mezinárodní fond dětí
  • ESCWA – Ekonomicko-sociální výbor Západní Asie
  • UNDP – Program OSN pro rozvoj
  • WCO – Mezinárodní organizace cel
  • ICDO – Mezinárodní civilní obrana
  • OEI – Světová organizace na ochranu zvířat
  • UNEP – Program OSN pro životní prostředí
  • IAEA – Světová agentura pro atomovou energii
  • OPEC – Organizace zemí vyvážejících ropu 
 

zpět na začátek

3.2. Účast země na mnohostranných smlouvách a dohodách

Irák stál u založení jednoho z nejvýznamnějších regionálních uskupení, Ligy arabských států (LAS), kterému předcházela řada multilaterálních smluv. Po svržení totalitního režimu zahájil Irák novou éru boje proti terorismu a podepsal řadu mezinárodních smluv:

  • Alexandrijský protokol, ustanovení LAS (17. října 1944)
  • Pakt arabské ligy (22. března 1945)
  • Dohoda o společné obraně a ekonomické spolupráci (13. března 1950)
  • Charta národní ekonomické činnosti (26. listopadu 1980)
  • Syrsko-irácká smlouva o boji proti terorismu a organizovanému zločinu (prosinec 2006)
  • Turecko-irácká smlouva o boji proti terorismu (září 2007)
  • Íránsko-irácká bezpečnostní smlouva (červen 2008)
  • Kjótský protokol (srpen 2008)
  • Mezinárodní úmluva o boji proti drogám a organizovanému zločinu (září 2008)

Dohoda o ekonomické spolupráci (Partnership and Cooperation Agreement, PCA) mezi ČS EU a Irákem byla sjednána v roce 2010. Proces ratifikace členskými státy byl zahájen v roce 2011.

 

zpět na začátek

3.3. Přehled bilaterálních smluv s ČR (včetně data vstupu) – mimo smluv dle kap.7.1.

Ve dnech 23.–24. dubna 2007 se v Praze uskutečnily bilaterální expertní rozhovory k sukcesi do smluv s Irákem. Jejich výsledkem byly závěry, které vstoupily v platnost dne 10. března 2008. Tímto dnem se:

ponechávají v platnosti následující smluvní dokumenty:

  • Dohoda o kulturní spolupráci mezi ČSR a Iráckou republikou (Bagdád, 7. 5. 1959)
  • Dohoda o letecké dopravě mezi ČSR a Iráckou republikou (Praha, 11. 3. 1960)
  • Smlouva mezi vládou ČSSR a vládou Irácké republiky o vzájemném osvobození zisků a příjmů československého a iráckého leteckého podniku a jejich zaměstnanců od daní (Bagdád, 7. 12. 1977)
  • Konzulární úmluva mezi ČSSR a Iráckou republikou (Praha, 16. 8. 1985)

ruší platnost následujících smluvních dokumentů:

  • Protokol o vědeckotechnické spolupráci mezi ČSR a Iráckou republikou (Bagdád, 14. 12. 1958)
  • Dohoda mezi vládou ČSSR a vládou Irácké republiky o ustavení Stálého výboru pro hospodářskou, vědeckou a technickou spolupráci (Bagdád, 3. 7. 1978)
  • Dohoda o spolupráci v oblasti cen mezi Federálním cenovým úřadem ČSSR a Ústřední cenovou organizací Irácké republiky (Praha, 22. 9. 1980)
  • Dohoda mezi vládou ČSSR a vládou Irácké republiky o spolupráci v oblasti zdravotnictví (Bagdád, 21. 4. 1982)
  • Všeobecná dohoda o hospodářské, vědecké a technické spolupráci mezi vládou ČSSR a vládou Irácké republiky (Praha, 30. 11. 1986)

Bilaterální smlouvy hospodářského charakteru:

  • Dohoda o hospodářské a technické spolupráci mezi ČSSR a Iráckou republikou (Bagdád, 9. 3. 1972)
  • Protokol o změně Dohody o hospodářské a technické spolupráci mezi ČSSR a Iráckou republikou (Praha, 18. 12. 1973)
  • Dlouhodobá obchodní a platební dohoda mezi ČSSR a Iráckou republikou (Praha, 18. 12. 1973)
  • Protokol k Dohodě o hospodářské a technické spolupráci mezi ČSSR a Iráckou republikou z 9. 3. 1972 ve znění dopisů vyměněných 18. 1. 1975 a 9. 7. 1975 (Bagdád, 9. 7. 1975)
  • Druhý protokol o změně Dohody o hospodářské a technické spolupráci mezi vládou ČSSR a vládou Irácké republiky (Bagdád, 31. 5. 1977)
  • Dohoda mezi vládou ČSSR a vládou Irácké republiky o dodávkách zvláštních materiálů v letech 1986–1990 (podepsaná 16. 7. 1985).

V současnosti je na expertní úrovni projednáván text  Dohody o zabránění dvojímu zdanění a ve finálním stádiu před ratifikací se nachází návrh Dohody o vzájemné ochraně a podpoře investic.

 

zpět na začátek

Souhrnná teritoriální informace


Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)


Pomohla Vám informace? Ano Částečně Ne

Newsletter