- 6.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo – tabulka
- 6.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU
- 6.3. Komoditní struktura
- 6.4. Dovozní podmínky a dokumenty (po vstupu do EU), celní systém, kontrola vývozu
- 6.5. Ochrana domácího trhu
- 6.6. Zóny volného obchodu
Největší položku iráckého exportu samozřejmě představuje ropa a ropné produkty. Podniky vyrábějící stavební materiály, textilní produkty, fosfáty, síru, petrochemické produkty aj. byly zničeny válkami, nebo jsou pro nedostatek paliva a energie mimo provoz.
Informace o iráckém zahraničním obchodu jsou kusé a jsou zveřejňovány s velkým zpožděním. V roce 2008 byl zaznamenán skokový růst jak na straně exportu, tak na straně importu. Irák téměř zdvojnásobil svůj export. V roce 2007 vyvezl za 39,6 miliard USD a v roce 2008 již za 63,7 mil. USD, podobným tempem rostl import, když se z 19,5 miliard USD v roce 2007 o rok později zvýšil na 35,5 miliard USD. Největší položku představoval dovoz strojního vybavení a dopravní techniky, dále spotřebního zboží a elektroniky.
Aktuálnější data byla v době zpracování této zprávy k dispozici pouze z neoficiálních zdrojů (internet), proto nelze seriózně hodnotit trendy. Odhadované objemy exportu byly 40,9 mld. USD (2009) a 49,1 mld. USD (2010), odhad dovozu v roce 2010 se uvádí ve výši 42,6 mld. USD.
6.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo – tabulka
Kromě vývozu ropy, na kterém je jeho ekonomika životně závislá, Irák nezaznamenal v posledních letech výrazný exportní úspěch. Export ostatních komodit je zanedbatelný. Saldo zahraničního obchodu je v posledních letech díky růstu vývozů ropy pravidelně pozitivní. Zároveň roste dovoz ve všech kategoriích obchodovaných komodit, neboť je na nich závislá jak postupná obnova domácího průmyslu, tak růst životní úrovně obyvatelstva.
| období | vývoz | dovoz | saldo |
|---|---|---|---|
| 2006 | 30,5 | 20,9 | 9,6 |
| 2007 | 39,6 | 19,6 | 20,0 |
| 2008 | 63,7 | 35,5 | 28,2 |
| 2009 | 39,4 | 38,4 | 1,0 |
| 2010 * | 49,1 * | 42,6 * | 6,5 * |
Zdroj: Ministerstvo plánování a Centrální banka Iráku (vyjma *)
Pozn.: * Výsledky roku 2010 nebyly v době zpracování této zprávy ještě zveřejněny. Odhady údajů pocházejí z veřejných zdrojů (internet)
6.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU
Teritoriální struktura iráckého exportu a importu je dána na straně vývozu dominantní rolí ropy (hlavním odběratelem jsou USA, dále asijské trhy) a na straně dovozu teritoriální blízkostí dodavatelů základních položek spotřebního zboží s ohledem na požadavek na cenovou dostupnost potravin, stavebních materiálů a podobných komodit (Turecko, Sýrie, Jordánsko, Írán). Technologie pro obnovu výroby a spotřební technické výrobky dováží Irák z vyspělých evropských zemí, USA a Japonska, v posledních letech roste význam obchodního partnerství s Čínou, Indií, Jižní Koreou a Brazílií.
| Geografická oblast | 2005 dovoz | 2005 vývoz | 2006 dovoz | 2006 vývoz | 2007 dovoz | 2007 vývoz | 2008 dovoz | 2008 vývoz | 2009 dovoz | 2009 vývoz |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Arabské země | 7 198 | 763 | 7 855 | 946 | 9 035 | 1 425 | 16 399 | 2 294 | 14 068 | 871 |
| Severní a Jižní Amerika | 3 546 | 13 185 | 1 650 | 17 035 | 2 190 | 21 694 | 3 976 | 34 922 | 5 001 | 19 571 |
| Země Evropské unie | 2 685 | 6 277 | 2 946 | 6 808 | 1 271 | 9 422 | 2 307 | 15 167 | 3 348 | 10 310 |
| Ostatní evropské země | 6 975 | 393 | 6 226 | 611 | 4 733 | 317 | 8 590 | 510 | 9 475 | 1 124 |
| Asijské země | 2 530 | 2 292 | 2 194 | 5 098 | 2 249 | 6 215 | 4 082 | 10 005 | 5 104 | 5 047 |
| Ostatní země | 598 | 787 | 21 | 30 | 78 | 514 | 142 | 828 | 1 441 | 2 504 |
| Celkem | 23 532 | 23 697 | 20 892 | 30 528 | 20 132 | 39 587 | 35 496 | 63 726 | 38 č37 | 39 427 |
Pozn.: Výsledky roku 2010 nebyly v době zpracování této zprávy ještě k dispozici ani v otevřených zdrojích.
Nejvýznamnější partneři pro irácký export (r. 2009)
| Země | Podíl na exportu (%) |
| USA | 27,6 |
| Indie | 14,5 |
| Itálie | 10,1 |
| Jižní Korea | 8,6 |
| Taiwan | 5,6 |
| Čína | 4,2 |
| Nizozemsko | 4,1 |
| Japonsko | 4,0 |
Nejvýznamnější partneři pro irácký import (r. 2009)
| Země | Podíl na importu (%) |
| Turecko | 25,0 |
| Sýrie | 17,4 |
| USA | 8,7 |
| Čína | 6,8 |
| Jordánsko | 4,2 |
| Itálie | 4,0 |
| Německo | 4,0 |
6.3. Komoditní struktura
Pokud jde o vývoz, je po zničení průmyslové základny v nedávných válkách a úpadku zemědělské výroby tvořen téměř výhradně ropou a ropnými produkty. Zatím se daří vyvážet pouze další nerostné suroviny, potraviny a živá zvířata. Podíl ropy na exportu byl v roce 2008 97 %, v roce 2009 činil 84 %.
Hlavními dovozními komoditami jsou potravinářské produkty, kapitálové zboží, léčiva a zdravotnický materiál, spotřební předměty a zařízení domácností, zemědělské stroje a zařízení pro zemědělskou výrobu, oděvy a textilní výrobky, kůže, sklo, dřevo, papír (kancelářský i balicí), železo a kovy, kovové výrobky, stavební materiály a stavební stroje, dopravní technika (osobní vozidla, nákladní vozy), zdravotnické potřeby a materiál, tabák a tabákové výrobky.
| Číslo | Název komodity | 2005 dovoz | 2005 vývoz | 2006 dovoz | 2006 vývoz | 2007 dovoz | 2007 vývoz | 2008 dovoz | 2008 vývoz | 2009 dovoz | 2009 vývoz |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 0 | Potraviny a živá zvířata | 807 | 60 | 716 | 86 | 1 056 | 119 | 1 917 | 191 | 2 076 | 110 |
| 1 | Nápoje a tabákové výrobky | 308 | 0 | 274 | 0 | 254 | 0 | 461 | 0 | 500 | 0 |
| 2 | Nepoživatelné suroviny mimo paliv | 414 | 44 | 368 | 46 | 352 | 79 | 639 | 128 | 692 | 59 |
| 3 | Minerální oleje, maziva a příbuzné látky | 2 320 | 23 578 | 2 060 | 30 298 | 1 917 | 39 270 | 3 479 | 63 216 | 3 767 | 39 131 |
| 4 | Živočišné a rostlinné tuky a oleje | 1 504 | 0 | 1 335 | 0 | 1 252 | 0 | 2 272 | 0 | 2 460 | 0 |
| 5 | Chemikálie | 1 582 | 0 | 1 404 | 2 | 1 310 | 0 | 2 378 | 0 | 2 575 | 4 |
| 6 | Průmyslové zboží | 1 967 | 15 | 1 747 | 16 | 2 229 | 40 | 4 047 | 64 | 4 381 | 20 |
| 7 | Strojní zařízení a dopravní prostředky | 10 234 | 0 | 9 086 | 72 | 7 529 | 79 | 13 666 | 127 | 14 798 | 95 |
| 8 | Smíšené zboží | 3 725 | 0 | 3 307 | 0 | 3 090 | 0 | 5 608 | 0 | 6 073 | 0 |
| 9 | Výrobky a obchodní operace nerozlišeno podle druhů | 671 | 0 | 595 | 8 | 567 | 0 | 1 029 | 0 | 1 115 | 8 |
| Celkem | 23 532 | 23 697 | 20 892 | 30 528 | 19 556 | 39 587 | 35 496 | 63 726 | 38 437 | 39 427 |
Pozn.: Údaje za rok 2010 nebyly v době zpracování této zprávy k dispozici.
6.4. Dovozní podmínky a dokumenty (po vstupu do EU), celní systém, kontrola vývozu
- Dovoz nemá stanovena centrální pravidla, podmínky stanovují jednotlivá ministerstva. Potraviny a potravinářské výrobky, léky a zdravotnický materiál musí projít státní kontrolou.
- Pro vývoz stačí povolení ministerstva obchodu, superlegalizace a potvrzení o původu zboží.
- Cla se nevybírají, pouze symbolické poplatky, dovoz je zatížen zvláštní daní ve výši 5 % z hodnoty zboží, potraviny a některé další základní spotřební komodity jsou od daně osvobozeny; zavedení cel připravené na začátku roku 2011bylo odloženo na neurčito.
- Obchodní vztahy Iráku a EU bude upravovat tzv. Dohoda o partnerství a spolupráci (PCA, Partnership and Cooperation Agreement).
6.5. Ochrana domácího trhu
Zahraniční firmy jsou na území Iráku oficiálními úřady respektovány, zákony a směrnice týkající se jejich obchodních aktivit nejsou zcela jasné. Problémem je nízké clo, které je potenciálně jedním z příjmů, který stát nevyužívá k vylepšení příjmové stránky rozpočtu a k ochraně domácího trhu. Přesné vymezení je dáno novým zákonem o investicích.
6.6. Zóny volného obchodu
Irák vytvořil tři zóny volného obchodu v gesci úřadu nazvaného General Authority for Free Zones. Tyto volné obchodní zóny jsou v Khor Al-Zubair v Basře, v Ninive a Alqa‘im. Další volné zóny se plánují v nejbližší době, zejména v Zakhu v Kurdistánu poblíž tureckých hranic.
Jmenované tři zóny jsou aktivní od roku 2000 s většími či menšími přestávkami. Irák má strategickou polohu pro budování volných zón. Průmyslová oblast a přístav Khor Al Zubair v Basře má záběr na země „Zálivu“ a rovněž na námořní cesty jihovýchodní Asie a evropské námořní linky. Druhá zóna Ninive je orientována na obchod se Sýrií, Jordánskem a Tureckem a je napojena na evropské obchodní cesty. Třetí Alqa‘im v provincii Anbar je blízko Sýrie a Jordánska.
Souhrnná teritoriální informace
Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)
