Irák: Zahraniční obchod země

© Zastupitelský úřad Bagdád (Irák)

Největší položku iráckého exportu samozřejmě představuje ropa a ropné produkty. Podniky vyrábějící stavební materiály, textilní produkty, fosfáty, síru, petrochemické produkty aj. byly zničeny válkami, nebo jsou pro nedostatek paliva a energie mimo provoz.

Informace o iráckém zahraničním obchodu jsou kusé a jsou zveřejňovány s velkým zpožděním. V roce 2008 byl zaznamenán skokový růst jak na straně exportu, tak na straně importu. Irák téměř zdvojnásobil svůj export. V roce 2007 vyvezl za 39,6 miliard USD a v roce 2008 již za 63,7 mil. USD, podobným tempem rostl import, když se z 19,5 miliard USD v roce 2007 o rok později zvýšil na 35,5 miliard USD. Největší položku představoval dovoz strojního vybavení a dopravní techniky, dále spotřebního zboží a elektroniky.  

Aktuálnější data byla v době zpracování této zprávy k dispozici pouze z neoficiálních zdrojů (internet), proto nelze seriózně hodnotit trendy. Odhadované objemy exportu byly 40,9 mld. USD (2009) a 49,1 mld. USD (2010), odhad dovozu v roce 2010 se uvádí ve výši 42,6 mld. USD.

6.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo – tabulka

Kromě vývozu ropy, na kterém je jeho ekonomika životně závislá, Irák nezaznamenal v posledních letech výrazný exportní úspěch. Export ostatních komodit je zanedbatelný. Saldo zahraničního obchodu je v posledních letech díky růstu vývozů ropy pravidelně pozitivní. Zároveň roste dovoz ve všech kategoriích obchodovaných komodit, neboť je na nich závislá jak postupná obnova domácího průmyslu, tak růst životní úrovně obyvatelstva.

Hodnota vývozu a dovozu (v mld. USD)
obdobívývozdovozsaldo
200630,520,99,6
200739,619,620,0
200863,735,528,2
200939,438,41,0
2010 *49,1 *42,6 *6,5 *

Zdroj: Ministerstvo plánování a Centrální banka Iráku (vyjma *)

Pozn.:  * Výsledky roku 2010 nebyly v době zpracování této zprávy ještě zveřejněny. Odhady údajů pocházejí z veřejných zdrojů (internet)

 

zpět na začátek

6.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Teritoriální struktura iráckého exportu a importu je dána na straně vývozu dominantní rolí ropy (hlavním odběratelem jsou USA, dále asijské trhy) a na straně dovozu teritoriální blízkostí dodavatelů základních položek spotřebního zboží s ohledem na požadavek na cenovou dostupnost potravin, stavebních materiálů a podobných komodit (Turecko, Sýrie, Jordánsko, Írán). Technologie pro obnovu výroby a spotřební technické výrobky dováží Irák z vyspělých evropských zemí, USA a Japonska, v posledních letech roste význam obchodního partnerství s Čínou, Indií, Jižní Koreou a Brazílií.

Teritoriální struktura zahraničního obchodu Iráku (hodnota dle parity C.I.F, mil. USD)
Geografická oblast2005 dovoz2005 vývoz2006 dovoz2006 vývoz2007 dovoz2007 vývoz2008 dovoz2008 vývoz2009 dovoz2009 vývoz
Arabské země7 1987637 8559469 0351 42516 3992 29414 068871
Severní a Jižní Amerika3 54613 1851 65017 0352 19021 6943 97634 9225 00119 571
Země Evropské unie2 6856 2772 9466 8081 2719 4222 30715 1673 34810 310
Ostatní evropské země6 9753936 2266114 7333178 5905109 4751 124
Asijské země2 5302 2922 1945 0982 2496 2154 08210 0055 1045 047
Ostatní země5987872130785141428281 4412 504
Celkem23 53223 69720 89230 52820 13239 58735 49663 72638 č3739 427

Pozn.:  Výsledky roku 2010 nebyly v době zpracování této zprávy ještě k dispozici ani v otevřených zdrojích.

Nejvýznamnější partneři pro irácký export (r. 2009)

ZeměPodíl na exportu (%)
USA27,6
Indie14,5
Itálie10,1
Jižní Korea8,6
Taiwan5,6
Čína4,2
Nizozemsko4,1
Japonsko4,0

Nejvýznamnější partneři pro irácký import (r. 2009)

ZeměPodíl na importu (%)
Turecko25,0
Sýrie17,4
USA8,7
Čína6,8
Jordánsko4,2
Itálie4,0
Německo4,0
 

zpět na začátek

6.3. Komoditní struktura

Pokud jde o vývoz, je po zničení průmyslové základny v nedávných válkách a úpadku zemědělské výroby tvořen téměř výhradně ropou a ropnými produkty. Zatím se daří vyvážet pouze další nerostné suroviny, potraviny a živá zvířata. Podíl ropy na exportu byl v roce 2008 97 %, v roce 2009 činil 84 %.

Hlavními dovozními komoditami jsou potravinářské produkty, kapitálové zboží, léčiva a zdravotnický materiál, spotřební předměty a zařízení domácností, zemědělské stroje a zařízení pro zemědělskou výrobu, oděvy a textilní výrobky, kůže, sklo, dřevo, papír (kancelářský i balicí), železo a kovy, kovové výrobky, stavební materiály a stavební stroje, dopravní technika (osobní vozidla, nákladní vozy), zdravotnické potřeby a materiál, tabák a tabákové výrobky.

Komoditní struktura zahraničního obchodu Iráku (hodnota podle C.I.F., mil. USD)
ČísloNázev komodity2005 dovoz2005 vývoz2006 dovoz2006 vývoz2007 dovoz2007 vývoz2008 dovoz2008 vývoz2009 dovoz2009 vývoz
0Potraviny a živá zvířata80760716861 0561191 9171912 076110
1Nápoje a tabákové výrobky30802740254046105000
2Nepoživatelné suroviny mimo paliv41444368463527963912869259
3Minerální oleje, maziva a příbuzné látky2 32023 5782 06030 2981 91739 2703 47963 2163 76739 131
4Živočišné a rostlinné tuky a oleje1 50401 33501 25202 27202 4600
5Chemikálie1 58201 40421 31002 37802 5754
6Průmyslové zboží1 967151 747162 229404 047644 38120
7Strojní zařízení a dopravní prostředky10 23409 086727 5297913 66612714 79895
8Smíšené zboží3 72503 30703 09005 60806 0730
9Výrobky a obchodní operace nerozlišeno podle druhů6710595856701 02901 1158
 Celkem23 53223 69720 89230 52819 55639 58735 49663 72638 43739 427

Pozn.: Údaje za rok 2010 nebyly v době zpracování této zprávy k dispozici.

 

zpět na začátek

6.4. Dovozní podmínky a dokumenty (po vstupu do EU), celní systém, kontrola vývozu

  • Dovoz nemá stanovena centrální pravidla, podmínky stanovují jednotlivá ministerstva. Potraviny a potravinářské výrobky, léky a zdravotnický materiál musí projít státní kontrolou.
  • Pro vývoz stačí povolení ministerstva obchodu, superlegalizace a potvrzení o původu zboží.
  • Cla se nevybírají, pouze symbolické poplatky, dovoz je zatížen zvláštní daní ve výši 5 % z hodnoty zboží, potraviny a některé další základní spotřební komodity jsou od daně osvobozeny; zavedení cel připravené na začátku roku 2011bylo odloženo na neurčito.
  • Obchodní vztahy Iráku a EU bude upravovat tzv. Dohoda o partnerství a spolupráci (PCA, Partnership and Cooperation Agreement).
 

zpět na začátek

6.5. Ochrana domácího trhu

Zahraniční firmy jsou na území Iráku oficiálními úřady respektovány, zákony a směrnice týkající se jejich obchodních aktivit nejsou zcela jasné. Problémem je nízké clo, které je potenciálně jedním z příjmů, který stát nevyužívá k vylepšení příjmové stránky rozpočtu a k ochraně domácího trhu. Přesné vymezení je dáno novým zákonem o investicích.

 

zpět na začátek

6.6. Zóny volného obchodu

Irák vytvořil tři zóny volného obchodu  v gesci úřadu nazvaného General Authority for Free Zones. Tyto volné obchodní zóny jsou v Khor Al-Zubair v Basře, v Ninive a Alqa‘im. Další volné zóny se plánují v nejbližší době, zejména v Zakhu v Kurdistánu poblíž tureckých hranic.

Jmenované tři zóny jsou aktivní od roku 2000 s většími či menšími přestávkami. Irák má  strategickou polohu pro budování volných zón. Průmyslová oblast a přístav Khor Al Zubair v Basře má záběr na země „Zálivu“ a rovněž na námořní cesty jihovýchodní Asie a evropské námořní linky. Druhá zóna Ninive je orientována na obchod se Sýrií, Jordánskem a Tureckem a je napojena na evropské obchodní cesty. Třetí Alqa‘im v provincii Anbar je blízko Sýrie a Jordánska.

 

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)


Pomohla Vám informace? Ano Částečně Ne