Irák: Základní informace o teritoriu

© Zastupitelský úřad Bagdád (Irák)

Historicky teritorium mezi řekami Eufrat a Tigris, které bylo kolébkou nejstarších civilizací, bylo dlouhou dobu známé v Evropě jako Mezopotámie, podle řeckého toponyma. První městské státy zde začaly vznikat již kolem roku 3450 př. n. l. a přítomnost civilizovaného světa je možno datovat až do 6. tisíciletí př. n. l. První známou velkou říši vytvořil akkadský panovník Sargon I. Poté se zde vystřídala Asyrská, Babylonská, Helénská a Parthská říše. Později byla oblast pod nadvládou Říma a ještě později Peršanů. V polovině 7. stol. n. l. ovládli tuto oblast muslimští Arabové.

V letech 750–1258 došlo k velkému rozkvětu a Bagdád se stal největším kulturním a obchodním centrem muslimského světa. Vpád Mongolů v roce 1258 znamenal postupné pustošení a úpadek země. Roku 1534 byla země připojena k Osmanské říši a koncem 19. století se zde objevují Britové a Němci.

Za první světové války se v tehdejší osmanské Mezopotámii vylodila britská vojska a celou ji obsadila. Po válce připadla oblast Iráku Velké Británii jako mandátní území. Roku 1921 byla ustanovena monarchie pod vládou Hašimovců a králem Iráku byl zvolen Abdalláh, kterého vzápětí připravil o trůn jeho bratr Fajsal (Abdalláh byl odškodněn vládou nad Jordánskem); vlády se ujal pod britským protektorátem. Formální nezávislost Iráckého království byla vyhlášena 3. října 1932. V této době zde vládl král Fajsal, ačkoliv zde byla stálá přítomnost britské armády. Po smrti krále Fajsala nastoupil vládu král Ghazi a po něm jeho syn Faisal II. Oba poslední vládci spíše přestavovali formální vládu a skutečná moc byla soustředěna do rukou armády (Golden Square). Její síla se projevila v roce 1941, kdy svrhla vládu Abd al Ilaha a jako premiér nastoupil bývalý důstojník Rashid Ali.

Během druhé světové války byl Irák pod okupací Velké Británie, po jejím skončení nastoupila vláda v rámci Hašemitského království, dřívějších premiérů včetně Abd al Iláha. Hašemitská nadvláda trvala do roku 1958, kdy na základě vojenského puče (červencová revoluce) byla nastolen vláda Karima Qassima. Tato krátká vláda byla vystřídána v roce 1963 vládou Abdul Salama Arifa a Abdul Rahmana Arifa a konečně v roce 1968 vystřídána baasistickým režimem.

V roce 1979 zvítězil ve stranickém klání Saddám Husajn, který se stal prezidentem a postupně nastolil velmi tvrdý diktátorský režim. Během jeho vlády Irák vedl v letech 1980–1988 válku s Íránem a v roce 1990 Saddám Husajn napadl Kuvajt. Irácká vláda vyhlásila, že Kuvajt využívá irácká naleziště ropy. Válka přerostla v mezinárodní konflikt, tzv. „Válku v Zálivu“. V roce 2003 následovala intervence koalice vedené USA a následný pád Saddámova režimu. V této válce padlo více než 200 000 Iráčanů.

Po roce 2003 vládla krátká přechodná vláda ve spolupráci s USA a v roce 2005 proběhly první volby. V té době bylo v Iráku kolem 140 000 amerických a koaličních vojáků. Zásadním dokumentem pro vývoj Iráku v posledním roce se stal dokument, který irácká vláda premiéra Al-Málikího podepsala v červnu 2009. Jednalo se o ukončení působení americké armády v zemi a o jejím odchodu z Iráku do konce roku 2011. Stahování amerických vojsk bylo ukončeno v polovině prosince 2011

1.1. Oficiální název státu

  • česky: Irácká republika
  • arabsky: Al-Džumhúríja Al-Iráqíja
  • kurdsky: Džumhuri Iraq
  • anglicky: Republic of Iraq
 

zpět na začátek

1.2. Rozloha

  • 435 145 km2 (Statistický úřad – Ministerstvo plánování, 2005); nezapočteno 3 522 km2 tzv. neutrální zóny, která leží mezi Irákem a Saúdskou Arábií a dále 924 km2 teritoriálních vod

Délka hranice se sousedními státy (km):

  • Sýrie: 600
  • Jordánsko: 178
  • Saúdská Arábie: 812
  • Kuvajt: 195
  • Turecko: 377
  • Írán: 1300
 

zpět na začátek

1.3. Počet obyvatel, hustota na km², podíl ekonomicky činného obyvatelstva

Počet obyvatel:

  • 31 234 000 (podle údajů International Monetary Fund, 27. 4. 2009)

Hustota obyvatelstva:

  • 62 obyvatel/km2

Podíl ekonomicky činného obyvatelstva (15–74 let):

  • zaměstnaní 49 %
  • důchodci 14 %
  • nezaměstnaní 27 %
  • ostatní 10 %
 

zpět na začátek

1.4. Průměrný roční přírůstek obyvatelstva a jeho demografické složení

Průměrný roční přírůstek obyvatelstva:

  • 2,66 %

Demografické složení:

  • z celkové populace je 46 % mužů a 54 % žen
  • ve městech žije 68 %, na venkově žije trvale 32 % obyvatelstva

Podle pohlaví a věku:

  • při narození:1,05 muže/ženu
  • pod 15 let: 1,03 muže/ženu
  • 15–64 let: 1,03 muže/ženu
  • 65 let  a více: 0,89 muže/ženu
  • průměr na obyvatele:1,02 muže/ženu (2006)

Dětská úmrtnost

  • 48,64 úmrtí/1 000 narozených (2006)

Průměrný dosažený věk

  • populace celkově: 69,01
  • muži: 67,76  
  • ženy: 70,31 (údaj z roku 2006)

Počet narozených dětí v průměru

  • 4,18 narozených dětí/ženu (2006)
 

zpět na začátek

1.5. Národnostní složení

  • 72 % Arabové
  • 18 % Kurdové
  • 8 % Turkomani, Arméni
  • 2 % Asyřané
 

zpět na začátek

1.6. Náboženské složení

  • 92–95 % muslimů, z toho:
    • 60–65 % šíitů
    • 20–25 % sunnitů
  • 2–3 % křesťané (chaldejská katolická, syrská ortodoxní a nestoriánská – asyrská východní církev)
  • minoritní jsou Mandeané (al-Šabi`a al-Manda), Šabakové, Jezídové, Zoroastriáni
 

zpět na začátek

1.7. Úřední jazyk a ostatní nejčastěji používané jazyky

  • úřední: arabština, kurdština
  • ostatní: chaldejština, angličtina, asyrština
 

zpět na začátek

1.8. Administrativně správní členění země, hlavní město a další velká města

  • 18 provincií (guvernorátů), které se dále dělí na 101 okresů

Provincie:

  • al-Anbar, Basra, al-Muthanna, Nadžáf, al-Tamím, Babylon, Bagdád, Diyala, Dohúk, Erbil, Karbalá, Missan, Ninewa, Diwaniya, Salah ad-Din, Sulaimaniya, Thi Qar, Wassit

Hlavní město:

  • Bagdád: 6–7 milionů obyvatel

Další velká města:

  • Mosul: 1,8 mil. obyv.
  • Basra: 2 mil. obyv.
  • Sulaimaniya: 1,8 mil. obyv.
  • Erbil: 1,5 mil. obyv.
  • Dohúk: 0,5 mil. obyv.
  • Kirkúk: 0,8 mil. obyv.
  • Nadžáf: 0,9 mil. obyv.
  • Karbalá: 0,5 mil. obyv.
  • Hilla: 0,3 mil. obyv.
  • Ramádí: 0,5 mil. obyv.
  • Kút: 0,4 mil. obyv.
  • Báquba: 0,5 mil. obyv.
  • Amara: 0,4 mil. obyv.
  • Samawa: 0,3 mil. obyv.
  • Nasiriya: 0,6 mil. obyv.
  • Diwaniya: 0,4 mil. obyv.
 

zpět na začátek

1.9. Peněžní jednotka a její členění, používání jiných měn

  • irácký dinár – IQD (dříve též IQB)
  • nejmenší používaná bankovka 250 IQD (bankovka v hodnotě 50 IQD není v oběhu)
  • mince nejsou v oběhu
  • dlouhodobě stabilní kurz vůči americkému dolaru (1 USD = 1 190-1 200 IQD v r. 2011)
 

zpět na začátek

1.10. Státní svátky, obvyklá pracovní a prodejní doba

Svátky pro rok 2012

Náboženské svátky jsou pohyblivé, protože jsou založené na islámském lunárním kalendáři.

  • 1. leden: Nový rok
  • 6. leden: den irácké armády
  • 4. únor: narození Proroka Mohameda, tzv. Mouloud / islámský svátek
  • 21. březen: Nawroz (též Nourúz) – nový rok / regionální svátek Kurdistánu
  • 9. duben: výročí pádu režimu Saddáma Husajna v roce 2003
  • 17. duben: výročí bitvy na poloostrově Fao / vítězství nad Íránem v roce 1988
  • 1. květen: svátek práce
  • 14. červenec: národní svátek Iráku - den republiky / zrušení království
  • 8. srpna: den míru / výročí uzavření příměří s Íránem
  • 19. srpna (3 dny): Eid al-Fitr / konec postního měsíce Ramadánu, islámský svátek
  • 3. října: den nezávislosti
  • 26. říjen (4 dny): Eid al-Adhá / islámský svátek
  • 15. listopad:  islámský nový rok
  • 24. listopad: Ashura

Muslimské svátky jsou ve vztahu k našemu kalendáři pohyblivé (lunární kalendář, podle něhož se islámské svátky určují, je o jedenáct dnů kratší). Hlavním muslimským svátkem je svatý postní měsíc Ramadán, který trvá čtyři týdny. Během tohoto měsíce se muslimská část národa od východu do západu slunce postí, vyjmuty jsou jen osoby na cestách, těhotné ženy, nemocní a děti. Aktivita obyvatelstva se v té době přesouvá spíše do nočních hodin, což se pochopitelně projevuje na výkonnosti během dne. Pracovní doba je o Ramadánu kratší. Prvním jídlem po západu slunce je tzv. Iftár, kdy se všichni scházejí u rodinného stolu. S pohoštěním je pamatováno i na nejchudší obyvatelstvo. Na konec Ramadánu navazují třídenní svátky a po přibližně dvou měsících pětidenní svátky, kdy se práce v Iráku zastaví.

O svátcích jsou školy, úřady a převážná většina obchodů zavřené. V posledních letech se někdy neočekávaně stává, že irácká vláda vyhlásí nějaký další významný den jako svátek (podle politického vývoje).

Pracovní týden začíná v neděli a končí ve čtvrtek, v pátek a v sobotu jsou úřady a většina obchodů uzavřeny. Obvyklá pracovní doba je od 08:00 do 15:00 hod.; obchody bývají otevřeny od 09:00 hod. a zavírají kolem 18:00 hod. Výjimku tvoří obchody s potravinami a textilem a některé soukromé služby, které fungují celý týden.

 

zpět na začátek

1.11. Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty

Účastník obchodního jednání může očekávat od svého obchodního partnera pozvání na oběd či večeři. Pohoštění nebo občerstvení může být nabídnuto i během déle trvajícího jednání. Iráčané jsou národem pohostinným, obdobná pohostinnost je však očekávána při recipročních návštěvách iráckých obchodních partnerů v České republice. Společenský oběd může trvat dvě hodiny i déle, může však být i kratší. Večeře se obvykle protáhnou do nočních až časných ranních hodin a i jejich začátek bývá často posouván do pozdějších večerních hodin. Během oběda nebo večeře má host většinou možnost si druh pokrmu sám vybrat, většina restaurací, zejména v hotelích, nabízí bufet systém. Obvykle je po jídle nabídnut čaj nebo káva, případně i vodní dýmka.

Osobní kontakt má při obchodním jednání zásadní význam, bez něj nelze získat důvěru iráckého partnera a dosáhnout významnějšího pokroku v obchodním případu.

Při organizaci jednání – a to i na nejvyšší oficiální úrovni – je nutno počítat s tím, že irácký partner se obvykle dostaví později, než je původně plánováno. Naopak sám je ochoten tolerovat jistou nedochvilnost u zahraničního partnera, což je považováno za méně nezdvořilé než se dostavit na jednání dříve. Běžná evropská zásada „raději o pět minut dříve než o minutu později“ zde tedy rozhodně neplatí. Z tohoto důvodu se jen obtížně plánují harmonogramy jednání, často se stává, že těsně před schůzkou požádá irácký partner o její odklad, a to i o několik hodin. Občas dojde i k tomu, že se irácký partner bez omluvy nedostaví na sjednanou schůzku a za dostatečné považuje omluvit se až při pozdějším sjednávání náhradního termínu.

Stejně jako v jiných arabských zemích je třeba počítat i s tím, že ne všechna ujednání předchozího dne platí i v průběhu dalšího jednání. To se týká zejména státní sféry, kde bývá poměrně běžné znovu otevírat již uzavřené otázky, zejména s příchodem výše postaveného pracovníka. Při organizaci akcí závislých na součinnosti iráckého partnera je nutno opakovaně projednávat a připomínat, co je třeba zajistit. Pokud přesto nastane problém, irácký partner ho obvykle řeší v klidu a klidnou reakci lze doporučit i z české strany. Také je nutno říci, že stálé kontaktování iráckého partnera a připomínání se je velmi důležité pro úspěšné jednání.

Jednacím jazykem je běžně angličtina, schopnost vést jednání v arabštině je výhodou. Rozhodně tím lze dosáhnout mnohem příznivější atmosféry pro jednání. Výjimečně se stává, že je nutno vést jednání prostřednictvím tlumočníka. V iráckých firmách a na úřadech jsou k dispozici pracovníci, kteří jsou schopni tlumočit z angličtiny do arabštiny, na přesnost jejich tlumočení však nelze spoléhat, zejména ve složitějších otázkách, např. technických či smluvních.

Dlouhé držení ruky hostitelem při vítání je výrazem pohostinnosti. Vysloveným projevem přátelství je objetí a s krátkým dotekem oběma tvářemi či držení zahraničního partnera za ruku při jeho představování ve společnosti.

Vhodným dárkem pro obchodního partnera, na němž nám záleží, je především české sklo, nepřijatelné jsou jakékoliv dárky s náznaky křesťanské či jiné než islámské náboženské symboliky. Evropská vážná hudba může být dárkem pouze pro znalce.

Jídlo a stolování

V Iráku se setkáte s tradiční arabskou kuchyní, která zásadně vylučuje vepřové maso a alkohol. Sestává z širokého výběru přísad (zelenina, luštěninové, jogurtové a zeleninové kaše) a příloh (zejména rýže a chlebové placky). Tradičním hlavním jídlem je omáčka s různými kusy pečeného kuřecího, nebo skopového masa s uvařenou rýží, obvyklý také je i kebab (pečené kousky skopového, hovězího, ale i kuřecího masa) nebo kubba (podle oblastí buď placka s rýží a masem, nebo plněný oválný piroh). Hojně se konzumují rovněž ryby (zvláštní, ale velmi oblíbený a známý tzv. simač masgúf, ryba na rožni).

Doporučujeme konzumovat zásadně balenou vodu, vzhledem k vysokým teplotám po většinu roku je nutno přijímat cca 4 litry tekutin denně.

 

zpět na začátek

1.12. Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU

Zdravotnická péče je pro irácké občany zajišťována v zastaralých zařízeních; funkčních je 208 státních nemocnic, 80 privátních a na celém území Iráku se nachází přibližně 2 000 klinik. Předpokládá se, že kolem 2 000 lékařů je různě k dispozici občanům jako praktici.

V případě nutnosti ošetření v provinciích Dohúk, Erbil, Sulaimaniya je nejvhodnější vyhledat lékařské ošetření v některém z těchto krajských měst. V ostatní části Iráku doporučujeme využívat pouze doporučená zdravotnická zařízení. Najdete je na mezinárodním letišti v Bagdádu a Basře a také v mezinárodní Zelené zóně v Bagdádu. Při cestování je třeba počítat s tím, že místní obyvatele většinou neumí poskytovat první pomoc.

Lékařská pohotovostní služba (v blízkosti Zastupitelského úřadu ČR):

  • Nemocnice Yarmouk – tel. 07704429300, 07901922458
  • Červený půlměsíc – tel. 5376641 (pevná linka)
  • Nemocnice Ibn Sina v Zelené zóně

V Erbílu jsou k dispozici tato medicínská centra:

  • Rezgary Public Hospital – tel. 0662272790
  • Rozhalat Emergency Hospital – tel. 0662274011
  • Emergency Hospital – tel. 0662224911

V Basře existují tři velké civilní nemocnice, které přijímají cizince:

  • Al Jumhury Hospital
  • Al Sadr Hospital
  • Al Talemy Hospital
 

zpět na začátek

1.13. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Pro vstup občana České republiky na území Irácké republiky je vyžadován platný pas (cestovní, služební, diplomatický) České republiky.

Vstupní vízum je nutné mít již před vstupem na území Irácké republiky; vydává jej Velvyslanectví Iráku v Praze. Imigrační důstojníci na Mezinárodním letišti Bagdád (jiný vstup prakticky není možný, s výjimkou iráckého Kurdistánu) provádějí důslednou a pečlivou kontrolu dokladů. Je nutné mít zajištěné pozvání, na jehož základě bude vydána tzv. bezpečnostní doložka. Tu zajišťuje ministerstvo vnitra ve spolupráci s institucí, která poskytuje pozvání.

Pro kurdistánské provincie platí odlišný režim, kde je bezvízový styk po dobu 8 dnů, poté je třeba požádat o prodloužení na místní policejní stanici – v Erbilu, Sulaimanii nebo Dohuku.

Při pobytu delším než 10 dnů již není povinnost přihlásit se na Ministerstvu vnitra, a to vzhledem k již zmíněné bezpečnostní doložce, doporučujeme však ihned po příletu kontaktovat Velvyslanectví České republiky na adrese: Bagdád, Al-Mansour, Dijlaschool St. 37, tel. 00964-7901909537.

Celní předpisy a pravidla jsou srovnatelné s ostatními zeměmi regionu. Doporučujeme nedovážet předměty a zboží, které by mohly být považovány za neslučující se s náboženstvím (zejména alkohol). Vzhledem k omezení pohybu doporučujeme mít dostatečnou finanční hotovost (USD), neboť v Iráku je naprosto nefunkční užívání platebních karet, či vybírání z bankomatů. Platby v EUR nejsou obvyklé.

 

zpět na začátek

1.14. Oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince – vhodnost návštěvy s ohledem na politickou či jinou situaci v zemi

Ministerstvo zahraničních věcí České republiky doporučuje občanům ČR při přípravě i realizaci cest do Iráku maximální obezřetnost s ohledem na dlouhodobě komplikovanou bezpečnostní situaci a z ní plynoucí rizika.

Bezpečnostní situace v Iráku je přes postupující trend směrem ke stabilizaci nadále riziková a obtížně předvídatelná. V zemi působí izolované skupiny politických extrémistů a kriminální uskupení, jejichž cílem se mohou stát cizinci postrádající znalost místního prostředí a adekvátní ochranu. Relativně bezpečné jsou z hlediska pohybu cizinců provincie Regionu iráckého Kurdistánu (Dohúk, Erbíl, Sulajmaniya).

Důrazně doporučujeme realizovat veškeré cesty do Iráku v úzké koordinaci s důvěryhodnými místními partnery, ať již na vládní či provinční úrovni nebo místními podnikateli. Specifickou pozornost je třeba již ve fázi přípravy cesty věnovat zajištění bezpečného ubytování (hotely pouze s adekvátní ochranou a na základě věrohodných referencí) a dopravy (ať již zajišťované s asistencí místních bezpečnostních složek, soukromých ochranek, či důvěryhodných lokálních partnerů). 

V zemi je omezený přístup k základní zdravotní pomoci. Vnitrostátní letecká přeprava funguje mezi Bagdádem a městy Erbíl, Sulajmaniya, Basra a Nadžaf.

V souvislosti s cestami zástupců českých podnikatelských subjektů do Iráku Ministerstvo zahraničních věcí ČR doporučuje před cestou kontaktovat Velvyslanectví ČR v Bagdádu.

S výjimkou Regionu iráckého Kurdistánu (provincie Erbíl, Sulajmaniya a Dohúk) nedoporučujeme vzhledem k bezpečnostní situaci a neexistenci vhodné infrastruktury realizaci individuálních turistických cest.

 

zpět na začátek

1.15. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu (včetně generálních či honorárních konzulátů) – popis spojení z letiště a z centra města

Velvyslanectví České republiky
Hay al-Mansour, Dijlaschool 601/11/37
Baghdad
e-mailové spojení:

Kontaktní kancelář obchodně-ekonomického úseku
Ain-Kawa 415/09/10
Erbil
e-mail: Commerce_Erbil@mzv.cz

Komunikaci a korespondenci s kontaktní kanceláří je třeba provádět zásadně v angličtině s tím, že kopii sdělení je třeba zaslat na adresu Zastupitelského úřadu ČR v Bagdádu, které toto pracoviště řídí.

 

zpět na začátek

1.16. Kontakty na zastoupení ostatních českých institucí (Česká centra, CzechTrade, CzechInvest, CzechTourism)

V Iráku nemají stálé zastoupení žádné české instituce.

 

zpět na začátek

1.17. Praktická telefonní čísla v teritoriu (záchranka, dopravní policie, požárníci, infolinky apod.)

  • policie: 07901 737727 (z iráckého mobilu), +964 7901 737727 (z českého mobilu)
  • nouzové volání: 130 (z pevné linky), 01130 (z iráckého mobilu), +964 1130 (z českého mobilu)
  • ohlašovna požárů: 105 (z pevné linky), 01105 (z iráckého mobilu), +964 1105 (z českého mobilu)

Lékařská pohotovostní služba (v blízkosti ZÚ ČR):

  • 5429120 (pevná linka) Nemocnice Yarmouk
  • 5376641 (pevná linka) Červený půlměsíc
 

zpět na začátek

1.18. Internetové informační zdroje

 

zpět na začátek

1.19. Adresy významných institucí

Webové stránky státních firem v Iráku

 

zpět na začátek

Souhrnná teritoriální informace


Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)


Pomohla Vám informace? Ano Částečně Ne

Newsletter