Přejít k hlavnímu obsahu |  Přejít k hlavnímu menu

---

---

Vyhledávání

podrobné vyhledávání

---

• 7.1. Smluvní základna
• 7.2. Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let – tabulka
• 7.3. Komoditní struktura českého vývozu/dovozu
• 7.4. Perspektivní položky českého exportu (velikost trhu, podíl domácí výroby a dovozu)
• 7.5. Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastech ekonomické spolupráce
• 7.6. Vyhodnocení poptávek v teritoriu po českém zboží, výrobní kooperaci
• 7.7. Zahraniční rozvojová spolupráce
• 7.8. Vzájemná výměna v oblasti služeb
• 7.9. Podmínky pro zaměstnávání občanů z ČR

7.1. Smluvní základna

Obchodní dohoda z r. 1994 byla v souvislosti se vstupem ČR do EU v roce 2004 vypovězena. Návrhy smluv o zamezení dvojímu zdanění a o ochraně investic byly předloženy íránské straně v r.1997, resp. 1998. Íránský protinávrh předložený v únoru 2007, je zatím bez odezvy. Rovněž byly v r. 1998 předloženy íránské straně české návrhy smluv o veterinární a fytosanitární ochraně, které dosud čekají na reakci íránské strany (obdobná situace je u ostatních evropských zemí). Vzhledem ke vstupu ČR do EU v roce 2004 byly existující platné dvoustranné smlouvy vypovězeny.

 

zpět na začátek

7.2. Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let – tabulka

Vývoj obchodní bilance ČR s Íránem od r. 1993–2010 (v tis.)

	Vývoz			Dovoz			Obrat			Saldo
	Kč	poř.	Index	Kč	poř.	Index	Kč	poř.	Index	Kč
1993	1 718 322	27.	-	111 363	70.	-	1 829 685	36.	-	1 606 959
1994	1 275 777	35.	74,2	160 570	69.	144,2	1 436 347	46.	78,5	1 115 207
1995	1 546 999	33.	121,3	208 147	66.	129,6	1 755 146	43.	122,2	1 338 852
1996	1 857 667	34.	120,1	960 259	42.	461,3	2 817 926	37.	160,6	897 408
1997	1 037 514	47.	55,9	321 781	66.	33,5	1 359 295	55.	48,2	715 733
1998	951 668	50.	91,7	179 837	76.	55,9	1 131 505	62.	83,2	771 831
1999	1 227 245	45.	129,0	273 922	70.	152,3	1 501 167	56.	132,7	953 323
2000	2 833 482	35.	230,9	279 389	74.	102,0	3 112 871	49.	207,4	2 554 093
2001	1 121 050	52.	39,6	275 663	79.	98,7	1 396 713	67.	44,9	845 387
2002	1 303 425	51.	116,3	248 813	81.	90,3	1 552 238	62.	111,1	1 054 612
2003	2 118 342	40.	162,5	335 301	75.	134,8	2 453 643	57.	158,1	1 783 041
2004	1 188 745	53.	56,1	340 149	77.	101,4	1 528 894	64.	62,3	848 596
2005	2 202 525	51.	185,3	350 478	79.	103,0	2 553 003	61.	167,0	1 852 047
2006	536 788	75.	24,4	289 104	80.	82,5	825 892	79.	32,3	247 684
2007	601 876	80.	112,1	385 179	77.	133,2	987 055	80.	119,5	216 697
2008	643 636	76.	106,9	221 908	90.	57,6	865 544	82.	87,7	421 728
2009	1 527 845	59.	237,4	506 748	67.	228,4	2 034 593	67.	235,1	1 021 097
2010	1 844 954	58.	120,8	2 023 149	53.	399,2	3 868 103	59.	190,1	-178 195
2010/I-III	346 066	61.	-	64 464	80.	-	410 530	71.	-	281 602
2011/I-III	358 515	63.	103,6	107 508	72.	166,8	466 023	68.	13,5	251 007
	Vývoz			Dovoz			Obrat			Saldo
	USD	poř.	Index	USD	poř.	Index	USD	poř.	Index	USD
1993	58 948	27.	-	3 820	70.	-	62 768	36.	-	55 128
1994	44 329	35.	75,2	5 579	69.	146,0	49 908	46.	79,5	38 750
1995	58 296	33.	131,5	7 844	66.	140,6	66 140	43.	132,5	50 452
1996	68 435	34.	117,4	35 375	42.	451,0	103 810	37.	157,0	33 060
1997	32 707	47.	47,8	10 144	66.	28,7	42 851	55.	41,3	22 563
1998	29 493	50.	90,2	5 573	76.	54,9	35 066	62.	81,8	23 920
1999	35 468	45.	120,3	7 917	70.	142,1	43 385	56.	123,7	27 551
2000	73 425	35.	207,0	7 240	74.	91,4	80 665	49.	185,9	66 185
2001	29 472	52.	40,1	7 247	79.	100,1	36 719	67.	45,5	22 225
2002	39 817	51.	135,1	7 601	81.	104,9	47 418	62.	129,1	32 216
2003	75 047	40.	188,5	11 879	75.	156,3	86 926	57.	183,3	63 168
2004	46 253	53.	61,6	13 235	77.	111,4	59 488	64.	68,4	33 018
2005	91 975	51.	198,9	14 636	79.	110,6	106 611	61.	179,2	77 339
2006	23 742	75.	25,8	12 787	80.	87,4	36 529	79.	34,3	10 955
2007	29 637	80.	124,8	18 967	77.	148,3	48 604	80.	133,1	10 670
2008	37 783	76.	127,5	13 027	90.	68,7	50 810	82.	104,5	24 756
2009	80 172	59.	212,2	26 591	67.	204,1	106 763	67.	210,1	53 581
2010	96 539	58.	120,4	105 863	53.	398,1	202 402	59.	189,6	-9 324
2010/I-III	18 108	61.	-	3 373	80.	-	21 481	71.	-	14 735
2011/I-III	20 111	63.	111,1	6 031	72.	178,8	26 142	68.	121,7	14 080

Zdroj: MPO a Česká celní správa a Statistický úřad

 

zpět na začátek

7.3. Komoditní struktura českého vývozu/dovozu

Kód zboží	Název zboží	Kód země	Název země	Netto (kg)	Stát. hodnota CZK (tis.)
8	Ovoce, ořechy, jedlé slupky citr. plodů, melounů	IR	Írán	20 020	420
17	Cukr a cukrovinky	IR	Írán	23 376	1 613
22	Nápoje, lihové tekutiny, ocet	IR	Írán	246	41
25	Sůl, síra, zeminy a kameny, sádra, vápno, cement	IR	Írán	4 056 000	25 827
29	Výrobky chemické organické	IR	Írán	1 811	7 230
30	Výrobky farmaceutické	IR	Írán	9 697	17 682
32	Výtažky, taniny, barvy, pigmenty, laky, tmely, apod.	IR	Írán	85 605	416
33	Silice, rezinoidy, přípravky kosmetické, toal. apod.	IR	Írán	663	755
35	Látky albuminoidní, škroby, klihy, enzymy	IR	Írán	1 165	165
37	Výrobky fotografické a kinematografické	IR	Írán	76 659	16 289
38	Výrobky chemické různé	IR	Írán	72 900	733
39	Plasty a výrobky z nich	IR	Írán	2 567	439
40	Kaučuk a výrobky z něj	IR	Írán	277 764	18 258
44	Dřevo, uhlí dřevěné, výrobky dřevěné	IR	Írán	600	13
48	Papír, karton, lepenka a výrobky	IR	Írán	22 834	1 235
49	Knihy, noviny, obrazy a jiné výrobky polygrafické, tištěné	IR	Írán	888	1 137
51	Vlna, chlupy zvířecí, příze, tkaniny žíněné	IR	Írán	221 084	37 517
55	Vlákna střižová chemická /synt. nebo umělá/	IR	Írán	13 916	1 888
59	Textílie impregnované, natřené, povlečené apod.	IR	Írán	6 115	870
61	Oděvy, doplňky oděvní, pletené, háčkované	IR	Írán	10	6
62	Oděvy, doplňky oděvní jiné než pletené háčkované	IR	Írán	289	851
63	Výrobky textilní jiné, oděvy obnošené, hadry	IR	Írán	383	118
64	Obuv, kamaše, apod., výrobky části těchto výrobků	IR	Írán	13	3
68	Výrobky z kamene, sádry, cementu, osinku, slídy	IR	Írán	436 184	8 942
69	Výrobky keramické	IR	Írán	220 148	10 275
70	Sklo a výrobky skleněné	IR	Írán	551 167	49 036
71	Perly, drahokamy, drahé kovy, výrobky bižutérie	IR	Írán	229	1 581
72	Železo a ocel	IR	Írán	29 449 507	229 825
73	Výrobky ze železa nebo oceli	IR	Írán	51 878 418	435 456
82	Nástroje, náčiní, výrobky nožířské z kovu obecně	IR	Írán	18 857	6 533
83	Výrobky různé z kovu obecných	IR	Írán	2	7
84	Reaktory, kotle, přístroje, nástroje mechanické	IR	Írán	1 592 165	214 461
85	Přístroje el., záznamu, reprodukce zvuku, TV obrazu	IR	Írán	62 729	19 500
86	Lokomotivy, vozy, zařízení dopravní mechanická	IR	Írán	622 440	62 654
87	Vozidla motorová, traktory, kola aj. vozidla	IR	Írán	31 500	5 510
88	Letadla, kosmické lodě, jejich součásti, části	IR	Írán	314	1 124
90	Přístroje optické, foto kinem, lékař., chirurg., apod.	IR	Írán	5 761	7 981
91	Hodiny, hodinky a jejich části	IR	Írán	962	174
92	Nástroje hudební, části, součásti, příslušenství	IR	Írán	3	4
94	Nábytek, lůžkoviny, svítidla, stavby montované	IR	Írán	31 865	2 120
95	Hračky, hry, potřeby sportovní	IR	Írán	96	47
96	Výrobky různé	IR	Írán	8	11

Zdroj: Český statistický úřad 2005

Dovoz z Íránu do ČR

Kód zboží	Název zboží	Kód země	Název země	Netto (kg)	Stat. hodnota CZK (tis.)
3	Ryby, korýši, měkkýši a ostatní vodní bezobratlovci	IR	Írán	53	23
5	Výrobky živočišného původu jinde neuvedené	IR	Írán	37 329	5 199
7	Zelenina, rostliny, hlízy, kořeny poživatelné	IR	Írán	20	5
8	Ovoce, ořechy, jedlé slupky citr. plodů, melounů	IR	Írán	5 210 136	223 463
9	Káva, čaj, maté, koření	IR	Írán	14	47
12	Semena, plody, rostliny léčivé průmysl., sláma apod.	IR	Írán	54 401	1 901
13	Šelak, gumy, pryskyřice, aj. štávy, výtažky rostlin	IR	Írán	1 115	171
16	Přípravky z masa, ryb, korýšů aj. vodních bezobratlovců	IR	Írán	20	444
17	Cukr a cukrovinky	IR	Írán	2 721	361
20	Přípravky ze zeleniny, ovoce, ořechů	IR	Írán	165 649	11 803
22	Nápoje, tekutiny lihové, ocet	IR	Írán	2 961	489
29	Výrobky chemické organické	IR	Írán	105	86
30	Výrobky farmaceutické	IR	Írán	1 563	8 283
32	Výtažky, taniny, barvy, pigmenty, laky, tmely apod.	IR	Írán	28 886	1 170
33	Silice, rezinoidy, přípravky kosmetické toal. apod.	IR	Írán	1 456	641
35	Látky albuminoidní, škroby, klihy, enzymy	IR	Írán	21	12
38	Výrobky chemické různé	IR	Írán	44	321
39	Plasty a výrobky z nich	IR	Írán	4 499	727
40	Kaučuk a výrobky z něj	IR	Írán	141 082	5 584
41	Kůže surové, kožky /jiné než kožešiny/, usně	IR	Írán	1 912	298
42	Výrobky kožené, sedlářské, řemenářské apod.	IR	Írán	1 204	386
44	Dřevo, uhlí dřevěné, výrobky dřevěné	IR	Írán	100	24
48	Papír, karton, lepenka a výrobky	IR	Írán	110	21
49	Knihy, noviny, obrazy aj. výrobky polygrafické tištěné	IR	Írán	220	8
51	Vlna, chlupy zvířecí, příze, tkaniny žíněné	IR	Írán	21 552	1 984
52	Bavlna	IR	Írán	40 127	2 850
54	Hedvábí chemické /syntetické nebo umělé/	IR	Írán	200	67
55	Vlákna střižová chemická /synt. nebo umělá/	IR	Írán	8 447	294
57	Koberce aj. krytiny podlahové, textilní	IR	Írán	20 755	12 520
61	Oděvy, doplňky oděvní pletené, háčkované	IR	Írán	3 537	383
62	Oděvy, doplňky oděvní jiné než pletené, háčkované	IR	Írán	145	229
63	Výrobky textilní jiné, oděvy obnošené, hadry	IR	Írán	145	58
64	Obuv, kamaše, apod., výrobky, části těchto výrobků	IR	Írán	233	46
69	Výrobky keramické	IR	Írán	32 207	802
70	Sklo a výrobky skleněné	IR	Írán	312	287
72	Železo a ocel	IR	Írán	18 270	17 219
73	Výrobky ze železa nebo oceli	IR	Írán	47	34
74	Měď a výrobky z mědi	IR	Írán	176	49
83	Výrobky různé z kovů obecných	IR	Írán	107	12
84	Reaktory, kotle, přístroje, nástroje mechanické	IR	Írán	40 774	19 484
85	Přístroje el., záznamu, reprodukce zvuku, TV obrazu	IR	Írán	71 351	14 028
87	Vozidla motorová, traktory, kola aj. vozidla	IR	Írán	4 837	895
90	Přístroje optické, foto kino, lékař., chirurg. apod.	IR	Írán	610	7 419
91	Hodiny, hodinky a jejich části	IR	Írán	5	3
94	Nábytek, lůžkoviny, svítidla, stavby montované	IR	Írán	22	4
95	Hračky, hry, potřeby sportovní	IR	Írán	70	12

Zdroj: Český statistický úřad 2005

 

zpět na začátek

7.4. Perspektivní položky českého exportu (velikost trhu, podíl domácí výroby a dovozu)

Íránský trh má vzhledem k dobré reputaci českých firem značný potenciál a slibné perspektivy spolupráce, jakkoliv v současnosti české subjekty čelí z íránské strany politicky motivovaným restrikcím.

Ekonomické česko-íránské vztahy byly od začátku roku 2003 zatíženy jednostrannými, oficiálně nevyhlášenými překážkami ze strany Íránu na veškeré dovozy českého zboží a spolupráci s firmami registrovanými v České republice. V průběhu jednání s EU o Dohodě o obchodu a spolupráci (TCA) byl Írán opakovaně vyzván, aby tato politicky motivovaná obchodní omezení vůči členskému státu EU odvolal, dosud se však nestalo. Uplatňování nejrůznějších obchodních a ekonomických překážek však v žádném případě neznamená, že by byl přímý dovoz výrobků české provenience do Íránu zakázán. Íránským dovozcům českých výrobků byl pouze ztěžován přístup k volné měně, navíc potřebují kromě běžného souhlasu íránského Ministerstva obchodu i kladné vyjádření íránského MZV, což celý postup prodlužuje. Čeští exportéři při projektech pro státní íránské organizace zase naopak nemohli používat služeb českých bank při vystavování bid bondů, performance bondů a dalších závazkových dokumentů, protože tyto záruky nebyly místními státními institucemi v těchto případech uznávány. Pokud byly vydány českou bankou, musely být použity záruky vystavené bankami ve třetích zemích (Německo, Itálie, Rakousko apod.). U dovozů pro soukromé íránské subjekty toto omezení neplatilo.

Od srpna 2007 přestalo být toto jednostranné omezení íránskou stranou uplatňováno a v současnosti přistupují íránské instituce ke všem dovozům z ČR stejně jako k jakýmkoliv jiným dovozům ze členských zemí EU.

České výrobky mají v Íránu dlouholetou tradici a dobré jméno, a proto i přes výše uvedené překážky je přímý obchodní styk možný. Přesto se však řada českých firem z nejrůznějších důvodů (zahraniční vlastník, kompletace dodávek apod.) rozhodla exportovat do Íránu prostřednictvím třetí země. Tento nepřímý český export do Íránu každoročně narůstá a je v současnosti zhruba 2–3násobný, oproti přímému českému vývozu do tohoto teritoria. ZÚ eviduje mnoho těchto projektů německých, italských a francouzských partnerů. Je mnoho dalších českých firem, které dodávají i přes další evropské země a to hlavně přes UAE, dále pak Holandsko, Maďarsko, Polsko apod. U těchto dovozů nejsou doposud evidovány žádné překážky z íránské strany, přestože např. potvrzení o původu zboží je sice EU, ale je potvrzeno Českou obchodní komorou a původ zboží je tedy zcela český.

Větší šance prosadit se v místních podmínkách mají dodávky komponent či základních materiálů a polotovarů (např. dodávky dílů pro místní výrobu praček a chladniček, chladicích zařízení atd., či materiálů např. pro textilní průmysl a dále dodávky strojů, zařízení a materiálů pro automobilový průmysl, tiskárny, zemědělské strojní vybavení, součásti závlahových systémů atd.).

V případě investičních celků je značný tlak veden především na dokončení velkého počtu rozpracovaných projektů před zadáváním projektů nových. U potenciálních nových projektů je kladen největší důraz na financování. Jedná se především o preferovaný B.O.T. systém, dále různé formy dlouhodobých úvěrů či formy obchodu typu buy-back.

Hlavní oblasti ekonomicko-obchodní a výrobní spolupráce, na které by se měly podnikatelské subjekty z ČR zaměřit, jsou:

• všeobecné a těžké strojírenství
• průmysl (automobilový, dopravní, textilní, dřevařský, celulózy a papírenství, cementářský, keramický; zdravotnický, sklářský, elektrotechnický, energetický, chemický, petrochemický a farmaceutický, aj.)
• obráběcí stroje, čerpadla a zavlažovací technika, elektromotory, ložiska, stavebnictví, zemědělství (potravinářství, nápoje, konzervárenský průmysl)
• nákupy a prodej chemických (organických a anorganických) surovin, farmaceutika a léčiva
• kooperační vazby s ocelářským a metalurgickým průmyslem
• dopravní infrastruktura (cesty, mosty, železnice, přístavy, letiště)
• kooperace s místním železničním průmyslem při výrobě a opravách železničních vagónů, vozů metra, signálních systémů a dalšího vybavení železničních tratí
• inženýrské stavby (úprava pitné vody, čističky odpadních vod, ekologické stavby apod.)
• geologické práce a těžební průmysl (železných a neželezných rud.)

 

zpět na začátek

7.5. Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastech ekonomické spolupráce

Tradičně nejsilnějšími českými firmami byly dlouholeté tradiční vývozní firmy do tohoto teritoria Technoexport, CMT, Strojimport, Ecofluid, Elektroporcelán, Evektor, Dermacol, Kersial, 201, Mega, Spolchemie, MSA, Buzuluk apod. Většími rozjednanými projekty jsou projekty rozvoje a modernizace dopravní infrastruktury, dodávky náhradních dílů do cukrovarů, koksoven a dodávky velkých strojů pro místní strojírny, dodávky v oblasti veřejné dopravy.

Místní podnik Irano-Škoda, jakožto afilace Transakty, působí v Íránu již od roku 1935, zabývá se přímým obchodem a dále zastupuje zájmy několika dalších českých firem. Také zprostředkovává prodeje především strojů, zařízení a náhradních dílů. Momentálně však svoji činnost pozastavil a je třeba vyčkat na další rozhodnutí vedení.

V původní struktuře českého exportu, v němž hlavními dodavateli byly převážně PZO a jejich následné firmy, došlo v posledních letech k výrazné změně dodavatelů zapojením převážně středních firem, které velmi dynamicky zpracovávají íránský trh a nacházejí nové odbytové cesty.

 

zpět na začátek

7.6. Vyhodnocení poptávek v teritoriu po českém zboží, výrobní kooperaci

V průběhu roku 2010 byly zpracovány poptávky po následujícím zboží: ocelové profily a prefabrikáty, automobilové díly, stavební ocel, kolejnice, chemikálie, nejrůznější elektromotory, měděná potrubí pro výrobu chladniček, farmaceutické finální výrobky a základní materiály pro jejich výrobu, lékařské přístroje a nástroje, ložiska, brusné kotouče, papír a produkty papírenského průmyslu, sklo, ale také letadla a různá měřící zařízení.

V poptávkách po strojním vybavení se jednalo o výrobní zařízení pro slévárny, strojírenské vybavení, dovoz použitých výrobních linek, strojů a zařízení, přesné soustruhy, zařízení na výrobu skla, svářecí zařízení. Dále ZÚ zpracoval několik poptávek po strojích na stavbu a údržbu železnic, po kolejových vozidlech a jejich součástech, po bezešvých trubkách a textilních kordech pro výrobu pneumatik.

Z oblasti možného vývozu íránských komodit do ČR se jednalo především o produkty petrochemického průmyslu (parafín, vazelíny, oleje), potraviny, suché plody, textil, pravé a syntetické kůže.

 

zpět na začátek

7.7. Zahraniční rozvojová spolupráce

Írán není součástí programu zahraniční rozvojové spolupráce ČR.

 

zpět na začátek

7.8. Vzájemná výměna v oblasti služeb

Za sledované uplynulé období leden 2010 31. prosinec 2010 bylo zaznamenáno několik případů obchodního vztahu týkajícího se oblasti služeb. Jde většinou o služby v oblasti IT (převážně bankovnictví a automobilový průmysl, datová úložiště) a geologických prací.

Oblast služeb není dosud v této zemi patřičně rozvinutá a místní jazyk farsi (mluvený i psaný) tvoří bariéru pro české firmy, které mají zájem uplatnit se v Íránu.

 

zpět na začátek

7.9. Podmínky pro zaměstnávání občanů z ČR

Dle místních zákonů je třeba, aby zaměstnaný cizinec platil nemocenské a důchodové pojištění ve výši 23 % (důchodové pojištění) a 7 % (nemocenské pojištění). Problém je, že jako podklad pro výpočet těchto odvodů neslouží přiznaný plat. Íránský daňový úřad má pro jednotlivé pracovní pozice vlastní tabulky a z nich vypočítává výše uvedené odvody. Výše jednotlivých platů podle těchto tabulek je mnohdy podstatně odlišná od skutečného platu cizince, ale právě tato tabulková výše je daňově závazná. Znamená to např., že ředitel-cizinec, který má reálný plat 5 tis. USD, má dle tabulek daňového úřadu mít plat 7 tis. USD a daň je mu vyměřena z tohoto sedmitisícového základu, který je mnohdy ještě navyšován o položky, které se zdají daňovému úřadu jako bonusy neuvedené, ale podléhající zdanění – užívání služebního auta, bezplatné ubytování, bezplatný telefon apod.

Při pobytu kratším než 25 pracovních dnů se žádné daně neplatí. Je ale třeba vzít v úvahu, že dle zákona se dny v kalendářním roce sčítají a pokud pobyt (celkově nasčítaný) přesáhne 25 dnů, je třeba zaplatit veškeré daně, tj. za celou dobu pobytu (je-li celkový počet dnů např. 26, pak se daň vyměří z těchto 26 dnů a nikoliv z rozdílu, tj. jednoho dne). Tato povinnost platí i pro všechny zahraniční pracovníky, kteří jsou v Íránu na základě krátkodobého pracovního víza – např. na montáži apod., byť nemají pracovní knížku (viz dále). Podle zákona má cizinec pro pracovní účely tzv. pracovní knížku, teprve na základě této dostane pracovní vízum. Znamená to, že nejprve je třeba vyřídit pracovní povolení (= pracovní knížku) a teprve potom se může požádat o pobytové vízum.

Toto však není jedinná daňová povinnost, kterou cizinec-rezident musí splnit. V Íránu existuje institut tzv. dodatečného zdanění cizinců, který platí od roku 2003. Byl sice po protestech pozastaven, ale od roku 2006 se opět aplikuje. Znamená to další dodatečné prosté zdanění daňovým úřadem, opět podle tabulek ve výši 50 %. Celkem daňové zatížení tudíž tvoří 23 + 7 + 50 =  80 % z tabulkového platu daňového úřadu.

Pozn.: Podle názoru ZÚ je takové zdanění cizinců-rezidentů nehorázné; íránské autority ho uplatňují striktně  i pro cizince-rezidenty ze zemí, se kterými mají podepsanou dohodu o dvojím zdanění. Není divu, že mnoho společností svoje rezidentní pracovníky z Íránu odvolává právě kvůli vysokému zdanění. Jde především o to, že daně se vypočítávají podle tabulek daňového úřadu a nikoliv podle skutečného platu.

Povinnost platit daně má sice zaměstnavatel, ale množí se případy, kdy místní firma, zaměstnávající cizince-rezidenta, za něj tyto daně nezaplatila. Dotyčnému pak nebylo vydáno výjezdové (exitové), nebo re-entry vízum a bylo mu znemožněno vycestovat ze země do doby, dokud nebyl daňový nedoplatek vyrovnán (včetně penále za pozdní úhradu daní). Navíc poplatek za každý den, který zde cizinec-rezident stráví nad dobu platnosti pobytového víza, je zpoplatněn 30 EUR/den, takže je třeba vyrovnat daňový dluh a též zaplatit poplatek u cizinecké policie, pokud pobyt překročí dobu vyznačenou v pobytovém vízu.

Další novinka ve výběru daní je nyní taková, že daňový úřad výše uvedené daně od cizinců-rezidentů  vymáhá předem, při prodlužování jejich pracovního povolení.

 

zpět na začátek

Patičkové menu

Katalog odkazů | Přístupnost | Kontakt | Mapa stránek | Právní výhrada | FAQ | O portálu