Írán: Očekávaný vývoj v teritoriu

• 10.1. Významné události v následujícím roce a jejich dopady na ekonomickou sféru země
• 10.2. Trendy, vstup země do mezinárodních uskupení, přijetí nových zákonů, daní apod.
• 10.3. Nové možnosti pro český export či jinou ekonomickou spolupráci s ČR

10.1. Významné události v následujícím roce a jejich dopady na ekonomickou sféru země

Rok 2009 byl v Íránu rokem prezidentských voleb (1. kolo a zároveň poslední kolo proběhlo 12. června). Výsledky voleb tj. znovuzvolení presidenta Mahmúda Ahmadinedžáda a neuznání jejich regulérnosti ze strany neúspěšných kandidátů hluboce polarizovaly společnost a zdá se, že nyní probíhá skrytý boj mezi íránskými mocenskými elitami, jak se bude ubírat další vývoj země. Tento boj probíhal vždycky, ale nyní se výrazně zintenzivnil, mimo jiné i s ohledem na důraz presidentovy administrativa ve věci privatizací státních podniků. Vzhledem k současné situaci, která je ještě umocněna konfrontací Íránu se světem kolem íránského jaderného programu, je vývoj v teritoriu obtížně odhadnutelný.

S tím souvisejí rizika ekonomického vývoje. I když světová finanční a ekonomická krize má menší dopad na íránskou ekonomiku než je běžné v otevřených ekonomikách, do íránské ekonomiky se částečně promítl výrazný propad cen ropy. Dopad však nebyl nijak významný, protože již vloni íránská ekonomika počítala s příjmy z ropy ve výši 44 USD za barel (zisk z vyšších cen z let minulých byl odváděn do zvláštního fondu pro budoucnost).

Kritickou situaci způsobí inflace a nezaměstnanost. Vláda oznámila záměr zrušit veškeré subvence a hodlá zavést přímou platbu v hotovosti potřebným rodinám jako kompenzaci za zrušené subvence. Dle oficiálních odhadů by tyto platby mohly spustit nekontrolovatelný růst inflace až  k 40 %, což by prodražilo místní náklady zahraničních firem financované ve volné měně. Doposud se však tyto plány a jejich vlastní realizace pouze diskutují a vlastní implementace těchto opatření je zatím hodně daleko.

Na druhé straně dochází k uvolňování dosud limitovaných dovozů, zejména pro soukromý sektor. Nadále pokračuje trend přesunu prvovýroby ze státních podniků do bývalých státních, nyní privatizovaných podniků soukromého sektoru. Ve státních podnicích je většinou ponechána dokončovací montáž. Současně dochází k poklesu dovozů pro státní sektor a k větší poptávce po místních výrobcích. Vzhledem k obrovskému propadu stavební činnosti, zejména pro bydlení, lze předpokládat, že tento trend potrvá i dále.

zpět na začátek

10.2. Trendy, vstup země do mezinárodních uskupení, přijetí nových zákonů, daní apod.

Trend opatrné liberalizace ekonomické struktury země a postupné uvolňování trhu byl s nástupem konzervativní vlády po volbách 2005 přibrzděn. Jednání o Dohodě o obchodu a spolupráci s EU (TCA) jsou pozastavena, vstup Íránu do WTO již není prezentován jako priorita.

Íránská legislativa je neustále doplňována a pozměňována nejenom řadou vydaných novel a nových zákonů, ale i prováděcích vyhlášek, a nakonec i výkladů stávajících zákonů.

Mezi parlamentem a současnou administrativou se vedou boje při schvalování rozpočtu, kde parlament obviňuje vládu z účetních triků, které by vládě měly umožnit zvýšení čerpání z tzv. ropného vyrovnávacího fondu, který je parlamentem nekontrolován. Stejná situace je i v oblasti subvencí, jejich zrušení a nahrazení přímou platbou potřebným osobám. Poslední vládní návrh počítá s tím, že ceny zůstanou částečně subvencované na úrovni 90 % průměrných cen v oblasti Perského zálivu a GCC zemí.

Nelze odhadnout další vývoj jaderné kauzy, která se posunula z půdy MAAE na půdu RB OSN, která na Írán v prosinci 2006 uvalila první sankční omezení č. 1737. V dalších dvou letech přibyly postupně další dvě, obě za vytrvalou nespolupráci v oblasti možného zneužití jaderného výzkumu v Íránu. Írán další jednání o svém jaderném programu na půdě OSN striktně odmítal s tím, že vše patří na půdu MAAE. Nyní však po silném tlaku mezinárodního společenství souhlasil s první schůzkou na toto téma, která se uskutečnila 1. října 2009 v Ženevě. Výsledky jsou zatím spíše rozpačité, přesto však lze tuto schůzku hodnotit jako krok směrem, které mezinárodní společenství požaduje.

zpět na začátek

10.3. Nové možnosti pro český export či jinou ekonomickou spolupráci s ČR

Navzdory nepříznivému vývoji v posledních letech zůstává ČR v povědomí Íránců stále jako tradiční a solidní dodavatel. Změny v ekonomické struktuře Íránu vyvolaly změny i v systému zahraničního obchodu, kde narůstá tlak na místní výrobu (společné podniky) s tím, že dovozy finálních výrobků jsou postupně snižovány a narůstá dovoz klíčových komponentů pro místní výrobní a montážní závody. Snahy o rozsáhlou rekonstrukci průmyslu a další industrializaci země se projevují v rozsáhlých dovozech strojního zařízení, generátorů a v zájmu o převod technologií.

Perspektivy pro český vývoz jsou především tam, kde se dodavatel nebojí investovat do marketingu a průběžného zpracování trhu. Jedná se zejména o dodávky obráběcích a textilních strojů, dílů pro automobilový průmysl, klíčových dílů pro lehký průmysl (např. součásti praček – programátory, elektroventily atd.), dále o společnou místní výrobu jak strojů, tak i spotřebního zboží pro místní i sousední trhy, případně s využitím výhody možnosti práce ve volných zónách. Dosud neotevřenou, ale obchodně velice zajímavou oblastí zůstává ekologie ve všech svých aplikacích. Samostatnou kapitolou je dynamicky se rozvíjející automobilový průmysl.

Možnosti rozvoje bilaterálních ekonomických vztahů zůstanou nicméně v nejbližší budoucnosti limitovány vývojem íránské jaderné kauzy na mezinárodní scéně. Otvírá se řada scénářů, z nichž některé mohou významně zasáhnout do světového obchodu s ropou. Prognóza dalšího vývoje je nejistá.

zpět na začátek

Patičkové menu

Katalog odkazů | Přístupnost | Kontakt | Mapa stránek | Právní výhrada | FAQ | O portálu