Írán: Vnitropolitická charakteristika

• 2.1. Stručná charakteristika politického systému
• 2.2. Hlava státu (jméno, kompetence)
• 2.3. Složení vlády

2.1. Stručná charakteristika politického systému

Íránské politické zřízení se deklaruje jako konstituční islámská republika. Pro novou ústavu se v referendu 1. 4. 1979 rozhodlo 98,2 % voličů.

Čelním představitelem státu je Nejvyšší vůdce (Rahbar, Supreme Leader). Vůdce musí mít kvalifikaci učence šíitského islámu a je doživotně volen tzv. Radou expertů (Madžles-e chabargán-e rahbarí), která jej také  může odvolat, je-li posouzen jako nezpůsobilý k výkonu funkce. Vůdce je dle ústavy odpovědný za „vymezení a dohled nad naplňováním základní politické linie islámské republiky“. Je nejvyšším velitelem íránské armády, Revolučních gard i bezpečnostních složek. Vykonává dozor nad vysíláním státního rozhlasu a televize. Na rozdíl od jiných států má absolutní a poslední slovo v jakýchkoli státnických otázkách a dokonce i osobních. Od smrti ájatolláha Chomejního v roce 1989 vykonává funkci Nejvyššího vůdce ájatolláh Alí Chameneí (podle íránské tradice je prostředníkem Božím na zemi a prostředníkem 12. takzvaného skrytého šíitského imáma).

Exekutivní moc vykonává Rada ministrů (Haj-ate vazírán), jejíž složení je navrhováno prezidentem a  schvalováno parlamentem. V jejím čele stojí prezident (pozice předsedy vlády byla zrušena úpravou ústavy v r. 1989, v případě zdvořilostních a diplomaticko-protokolárních akcí roli premiéra zastupuje první viceprezident). Vláda je pověřena řízením státní správy a prosazováním legislativy schválené parlamentem.

Legislativu v první fázi navrhuje, projednává a schvaluje 290členný jednokomorový parlament, volený ve všeobecných volbách podle poměrného klíče. Parlamentem přijatý zákon vstupuje v platnost až po potvrzení Radou dohlížitelů (Šúrá-je negahbán, Guardian Council), která posuzuje jeho soulad s ústavou a islámským právem. Rada dohlížitelů má 12 členů, z nichž polovinu jmenuje přímo Nejvyšší vůdce, druhou polovinu hlava justice, sama jmenovaná Vůdcem. Vznikne-li rozpor mezi stanovisky parlamentu a Rady dohlížitelů, rozhoduje (rovněž jmenovaná) Rada pro určování zájmů režimu (Mažma-e tašchís-e maslahat-e nezám, Expediency Council). Tato Rada působí nejen jako nejvyšší politická arbitrážní instance íránského režimu, ale i jako poradní sbor Nejvyššího vůdce a na základě novější legislativy i jako orgán průběžně monitorující práci exekutivy a oprávněný předvolávat si její představitele na svá jednání.

Rada dohlížitelů přezkoumává seznamy kandidátů do Shromáždění učenců, do parlamentu i na prezidentskou funkci a má pravomoc vyloučit kandidáty, jež shledá nevhodnými (s možností odvolání k Radě pro určování zájmu režimu). V systému se tak vytváří smyčka „kontrolované demokracie“: Nejvyšší vůdce může prostřednictvím jím nominovaných orgánů zásadně ovlivňovat nejen složení legislativy a exekutivy, ale i sboru, který má právo odvolat jeho samého.

V březnu 2008 proběhly volby do parlamentu. V hlasování, poznamenaném rozsáhlými diskvalifikacemi reformistických kandidátů a drastickými omezeními možností předvolební propagace kandidátů, podle očekávání jasně zvítězili konzervativně orientovaní kandidáti. Navzdory doloženým tlakům volebních orgánů a státních médií ve prospěch provládně orientovaných kandidátů však radikálně konzervativní vláda prezidenta Ahmadínežáda nezískala v parlamentu sympatizující a kooperující většinu. Solidních výsledků totiž vedle „oficiálně posvěcené“ kandidátky Jednotné fronty principialistů (JFP) získala také odštěpená kandidátka Všeobecné koalice principialistů, sdružující konzervativce s kritickým postojem vůči vládě. Velkým překvapením je také zvolení zvolení vysokého počtu „nezávislých“ kandidátů, kteří neměli podporu žádné ze čtyř prominentních soupeřících celostátních kandidátek. Reformisté přes naprostý propad ve svých hlavních velkoměstských baštách, způsobený s obavami předvídaným rozsáhlým bojkotem voleb ze strany vzdělané urbánní populace, získali okolo 30 křesel, víceméně si tedy „udrželi“ (lze-li to tak nazvat) pozice z minulého parlamentu. Novinkou byl také vysoký počet dosud neobsazených křesel, o něž se bojovalo až ve druhém kole voleb.

Politické strany:

V Íránu neexistuje systém politických stran v západním pojetí, níže uvedené subjekty mají spíš charakter volných volebních seskupení.

Proreformní strany:

• Fronta účasti na islámském Íránu (Džebhe-je mošárekat-e írán-e eslámí, Islamic Iran Participation Front)
• Uskupení bojujících duchovních (Madžma-e rúháníjún-e mobárez, Association of Combatant Clerics)
• Výbor pro posílení jednoty (Daftar-e tahkím-e vahdat, Office for the Consolidation of Unity)
• Strana islámských pracujících (Hezb-e kárgarán-e eslámí, Islamic Worker´s Party)
• Strana budovatelů (Hezb-e kárgozárán-e sázandegí, Servants of Construction Party)
• Společenství bojovníků islámské revoluce (Andžoman-e modžáhedín-e engheláb-e eslámí, Combatants of the Islamic Revolution)

Konzervativní strany:

• Fundamentalisté islámského parlamentu (Osúlgaráján-e madžles-e šúrá-je eslámí, Fundamentalists of the Islamic Consultative Assembly)
• Společnost za obranu hodnot islámské revoluce (Andžomán-e hefz-e arzešhá-je eslámí, Society for the Protection of Islamic Revolution Values)
• Společenství následovníků imáma a vůdcovství (Pejrován-e chatt-e emám va rahbarí, Society of the Followers of Imam and Leadership) – ultrakonzervativní
• Společnost teheránského bojovného duchovenstva (Andžomán-e Rúháníjat-e Mobárez-e Tehrán, Society of Tehran Combatant Clerics)
• Stoupenci Boží strany (Ansár-e hezbolláh) – ultrakonzervativní militantní

zpět na začátek

2.2. Hlava státu (jméno, kompetence)

Prezidentské volby:

V červnu 2009 proběhly prezidentské volby, které byly ve znamení zápasu současného prezidenta Mahmúda Ahmadinedžáda s dalšími vyzyvateli. Do voleb se přihlásilo více než 700 uchazečů, ale většina byla vyřazena až na 3 kandidáty (M. Karrúbí/dřívější neúspěšný kandidát v minulých volbách a bývalý předseda parlamentu za prezidenta Chátamího, M. Músaví/dřívější ministerský předseda Íránu za doby života ajatoláha Chomejního,  M. Razáí/ bývalý vrchní velitel Revolučních gard). Po prvním kole voleb dne 13. 6. 2009 v 16:30 místního času zveřejnila íránská ústřední volební komise konečné výsledky prezidentských voleb konaných 12. 6. 2009

Výsledky:

M. Ahmadínežád 62,6 %, M. Músaví 33,7 %, M. Rezáí 1,7 %, M. Karúbí 0,8 %. Volební účast dosáhla 85 %, nejvyšší v dějinách Islámské republiky. Vzhledem k tomu, že výsledky voleb byly neúspěšnými kandidáty odmítnuty, jako zmanipulované, byl nucen jejich legitimitu zaštítit i nejvyšší vůdce. Následná politická krize s vlnou demonstrací, zatýkání, skandálů kolem protiprávního jednání se zatčenými demonstranty není ještě doposud úplně ukončena. Situace se však značně zklidnila. Nově zvolený prezident situaci s podporou mocenských složek situaci ustál, dokázal zformovat v srpnu 2009 vládu a dostal mandát ze strany zákonodárného shromáždění. Nyní se však situace značně přiostřila a prezident a jeho nejbližší spolupracovníci čelí ostré kritice jak ze strany parlamentu (nezákonné jednání), tak ze strany duchovních (mnozí z poradců jsou zcela nevybíravě nazývání čaroději, či démony a několik z nich bylo dokonce uvězněno). Tato situace je zcela bezprecendentní v historii země a není úplně jasné, jaké bude její vyústění, zda prezident dva roky před ukončením svého mandátu odstoupí, bude odvolán, či tuto kritiku ustojí.

Prezident má pravomoc jmenovat do široké škály státních funkcionářů, včetně provinčních guvernérů. Je volen ve všeobecných dvoukolových volbách. Přímo řídí následující vládě podléhající instituce:

• Kancelář prezidenta
• Komise pro plánování a rozpočet
• Statistický úřad
• Národní kartografické centrum
• Organizace pro zaměstnanost a administrativu
• Středisko výchovy řídících pracovníků pro státní správu
• Národní dokumentační středisko
• Organizace důchodového zabezpečení
• Organizace pro ochranu životního prostředí
• Agentura pro atomovou energii

zpět na začátek

2.3. Složení vlády

zpět na začátek

Patičkové menu

Katalog odkazů | Přístupnost | Kontakt | Mapa stránek | Právní výhrada | FAQ | O portálu