Irsko: Ekonomická charakteristika země

© Zastupitelský úřad Dublin (Irsko)

4.1. Zhodnocení hospodářského vývoje za minulý rok, předpověď dalšího vývoje

 

Ekonomická charakteristika země

 Hospodářská situace

Dopad ekonomické krize na Irsko patří v EU k těm nejtvrdším. Po strmém ekonomickém růstu v 90. letech minulého a na počátku tohoto století začala irská ekonomika ztrácet na síle ve druhé polovině roku 2007, zejména díky přeinvestování stavebního sektoru a poskytováním nerozvážných hypoték a úvěrů. Nástup světové finanční krize v roce 2008, který postihl všechny významné obchodní partnery Irska (zejména USA a Velkou Británii), problémy prohloubil a přinesl negativní důsledky pro irský vývoz a celou ekonomiku. Krize přetrvává i v roce 2012 a irská ekonomika se pouze pomalu dostává z  recese.

Po dlouhých měsících spekulací, zda Irsko potřebuje či nepotřebuje zahraniční finanční pomoc, požádala koncem listopadu 2010 irská vláda EU a MMF o poskytnutí záchranného balíčku ve výši 85 mld. EUR za účelem konsolidace irského hospodářství a zejména stabilizaci bankovního sektoru. Turbulence na politické scéně, které žádost o zahraniční pomoc vyvolala, vedly nakonec k předčasným volbám v březnu 2011, v nichž zcela propadly vládnoucí strany. Na poskytnuté půjčce mezinárodních institucí je podstatné to, že irská vláda je vázána učinit radikální úsporná opatření, která by měla zabránit dalším propadům ekonomiky.

Po několikatelých propadech roste irský vývoz (+1,6% v roce 2011), nepropadá se HDP (+0,7% v roce 2011), naopak stále se zvyšuje nezaměstnanost (14,4% v roce 2011).

Ekonomická politika Irska je nastavena ve formátu krizového řízení. Povolební rozpočty pro roky 2011 a 2012 počítají s významnými škrty ve veřejném sektoru a zvýšením daňové zátěže, což by mělo státní kase přinést až 6 mld. EUR. Přesto i kvůli pokračujícímu výpadku na straně příjmů státního rozpočtu skončil v roce 2011 v deficitu.

Lze očekávat, že Irsko bude nuceno v dlouhodobém výhledu (až do 2015)  nastavit ekonomickou politiku na velice střídmou úroveň a zejména bankovní trh bude podléhat vyššímu stupni regulace. Po provedení zátěžových testů irských bank dospělo irské ministerstvo financí k závěru, že irský bankovní sektor neodpovídá velikosti země a do budoucna se počítá pouze se dvěma velkými finančními insitucemi - Bank of Ireland a AIB.

Zhoršení ratingu Irska

Od roku 2009 došlo již šestkrát ke snížení kreditní důvěryhodnosti Irska, výhled ratingových agentur zůstává negativní. Aktuálně je rating dle Fitch BBB, u Moody´s Ba2 a u Standard and Poors BB+. Objem potenciálně nedobytných půjček v irských bankách i po částečném odprodeji státní agentuře NAMA dosahuje podle S&P více než 30 %.

Inflace

V roce 2011 došlo v Irsku k nárůstu spotřebitelských cen (míra inflace činila 1,2%). Pro letošní rok je však očekávána inflace kolem 1%.

Nezaměstnanost

Jedním z problémů, který brzdí rozvoj ekonomiky, je stále se zvyšující nezaměstnanost. Přestože ještě v roce 2007-2008 se míra nezaměstnanosti pohybovala okolo 5%, její postupný nárůst se urychlil během ekonomické krize, stejně jako díky následným vládním úsporným opatřením. V roce 2009 překročila nezaměstnanost magickou hranici 10%, v roce 2010 činila 13,6%, v roce 2011 vyšplhala až na 14,4%.

Kudy vede pro Irsko cesta z krize

Všichni se shodnou na tom, že je potřeba oddlužit bankovní sektor a nastartovat hospodářský růst, aby země začala normálně fungovat. Nová irská vláda pak nemá na výběr, nechce-li dlouhodobě setrvávat ve skupině "špatných" hospodářů s eurem. Její reformní kroky jsou zatím ze strany veřejnosti tolerovány, popularitu však členům vládních stran nepřinášejí.

Hlavním zadáním zůstává snížení deficitu HDP na úroveň 3 % do roku 2015, snížení nezaměstnanosti a vyřešení problematických hypotečních úvěrů. Vládě se daří odolávat tlakům některých evropských zemí na zvýšení nízké korporátní daně v Irsku (12,5%), díky které je Irsko sídle řady velkých nadnárodních společností.

Irsko lze zatím považovat za vzorného příjemce zahraniční finanční úvěrové linky. Každé čtvrtletí probíhající hodnocení ze strany IMF a ECB potvrzuje, že Irskem přijímaná opatření skutečně, přinejmenším v dlouhodobé perspektivě, ozdravují veřejné finance. Cílem vlády je vrátit se na mezinárodní finanční trhy koncem roku 2012, což je ale velmi odvážný cíl, kterého se zřejmě nepodaří dosáhnout.

Informační zdroje:

 

zpět na začátek

4.2. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (HDP/obyv., vývoj objemu HDP, podíl odvětví na tvorbě HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti)

Tab.:Základní makroekonomické ukazatele 2007 – 2011

  2007 2008 2009 2010 2011
HDP (běžné ceny, mld. €) 189,4 180,0 159,7 156,0 154,9
HDP (na osobu, USD) 44980 42246 41838 43259 44807
HDP (mezir. změna, %) 5,2 -3,0 -7,0 -0,4 0,7
Míra inflace (HICP, %) 2,9 3,1 -1,7 -1,6 1,2
Míra nezaměstnanosti (%) 4,6 6,3 11,8 13,6 14,4

Zdroj: The Economist Intelligence Unit

 

Tab.:Podíl odvětví na tvorbě HDP 2007 – 2011 (v milionech eur)

  2007 2008 2009 2010 2011
Zemědělství, lesnictví a rybolov 3,687 3,688 3,555 3,328 3,092
Průmysl a stavebnictví 51,776 49,729 45,841 48,111 45,639
Doprava a komunikace 24,861 24,082 21,845 21,509 20,932
Státní správa a obrana 6,266 6,448 5,954 5,793 5,602
Ostatní služby 76,516 75,581 73,823 71,828 67,578

Zdroj: Central Statistics Office – Quarterly National Accounts

 

Tab.:Výdaje v rámci HDP v r. 2011 (% skutečné změny)

Soukromá spotřeba -2,7  
Vládní běžná spotřeba -3,7
Tvorba fixního kapitálu -10,6
Vývoz zboží a služeb 4,1
Dovoz zboží a služeb -0,7

Zdroj: Central Bank Quarterly Bulletin

 

zpět na začátek

4.3. Průmysl – struktura, tempo růstu, nosné obory

Tab.:Index růstu/poklesu průmyslové výroby (v %)

  2007 2008 2009 2010   2011
Průmysl celkem 3,6 -3,1 -4,0 5,2      2,7 

Zdroj: Central Statistics Office; www.cso.ie

S nástupem hospodářské krize se výrazně snížila průmyslová produkce země. Od roku 2010 však opět nepatrně roste.

Nosnými obory irského průmyslu jsou chemická a farmaceutická výroba, elektronika a počítačový průmysl, optika.

 

Informační zdroje:

 

zpět na začátek

4.4. Stavebnictví

Ve stavebnictví jako v jednom z hlavních tahounů irského hospodářství se projevila ekonomická recese velmi zřetelně. Za rok 2009 jsme byli svědky zhruba téměř čtyřicetiprocentního úbytku stavebních prací. Tento trend přetrvával i v následujících letech a trvá i v roce 2012. Lze konstatovat,  že je definitivně pryč doba velkého rozmachu bytové výstavby, kterou Irsko zažilo zejména mezi lety 2004-2007 a který byl dán v první řadě klesajícími úrokovými sazbami hypoték, příznivým cenovým vývojem, jakož i rostoucím počtem obyvatel způsobeným přistěhovalectvím. První náznaky současného úpadku bylo přitom možné pozorovat již od konce roku 2007, kdy došlo ke zlomu a kdy začaly klesat nadhodnocené ceny nemovitostí, což začalo ohrožovat investory, počet dokončených nemovitostí pak v tomto období poklesl nejvíce za posledních 40 let. Nyní ceny mnoha nemovitostí dosahují úrovně 50 - 30 % z cen před krizí. Mimořádným problémem je i skutečnost, že postavené a dokončené novostavby nikdo nekupuje.

V roce 2011 vykazovaly irské statistiky pokračující pád stavebnictví, a to o 13,5% ve srovnání s rokem 2010. Sice ne tak razantně jako v posledních letech, ale i tak nadále pokračuje rušení pracovních míst ve stavebnictví.

Informační zdroje:

 

zpět na začátek

4.5. Zemědělství – vývoj, struktura

Zemědělská výroba

Příhodného mírného klimatu využívá irské zemědělství na 4,4 mil. ha, tj. 64 % rozlohy země. Dalších 0,65 mil. ha, tj. 9,4 % zaujímají lesy, ve kterých se ročně vytěží téměř 3 mil. kubických metrů dřeva. Přes relativní pokles významu zemědělství během posledních několika desítek let zůstává obor významným odvětvím národního hospodářství. Jeho podíl na tvorbě HDP je 7%, zaměstnává 7,57% pracovních sil a tvoří 10% irského exportu. Hospodářská krize se zemědělství prakticky nedotkla, v roce 2010 zemědělský sektor rostl o 2% ve srovnání s rokem předešlým.

Irské zemědělství je často označováno jako "grass-based" (grass = tráva) – 80 % zemědělské půdy slouží jako pastviny a pro výrobu siláže a sena, 9 % jako pastviny ve špatně přístupných terénech a 9% jako pole.

Zemědělskou výrobu zajišťuje cca 120 tisíc převážně rodinných farem o průměrné velikosti 32 ha (polovina farem hospodaří na méně než 20 ha). Odhaduje se, že pouze 1/3 je dostatečně perspektivních z ekonomického i demografického hlediska. Počet farem, tak jako v celé Evropě, postupně klesá. Většinu příjmů zemědělských producentů představují dotace, převážně příspěvky v rámci společné zemědělské politiky EU.

Nejvýznamnější složkou zemědělské produkce je výroba hovězího masa a mléka (68%). Irsko, které exportuje 90 % hovězího, je jedním z jeho největších světových exportérů. Irsko také exportuje 75 % mléčných výrobků a 60 % skopového masa a výrobků ze skopového. Celkově se vyváží více než polovina zemědělské produkce. Stoupá podíl zpracovaných produktů.

Rybářství

Rybářská produkce z moře i vnitrozemských vod přesahuje kolem 300 tis. tun ročně, z toho 3/4 připadají na výlov mořských ryb. Zhruba 2/3 produkce jdou na vývoz. Rybářská flotila má více než 2100 plavidel o celkovém výtlaku téměř 70 tis. tun. V sektoru je zaměstnáno kolem 11 tis. osob, včetně asi 5 tis. rybářů.

Informační zdroje:

 

zpět na začátek

4.6. Služby

Služby zůstávají významným sektorem irské ekonomiky i v období končící hospodářské krize. Tento sektor se podílel téměř z na tvorbě HDP a doposud v něm pracuje téměř 60 % zaměstnaného obyvatelstva. Významný je podíl obchodních služeb, služeb spojených s IT a pojišťovnictvím. K rozvoji došlo obecně ve finančních službách a dále v telekomunikačních službách, zákaznických centrech a turistickém ruchu.

Export služeb se stává pro irskou ekonomiku mimořádně důležitým zdrojem příjmů, roční přírůstky činí 5-10%. Polovina z těchto exportů je nicméně generována deseti největšími koncerny, jako jsou Microsoft, Google, Oracle, Facebook, IBM.

Irsku se rovněž daří lákat turisty z celého světa. V roce 2011 Irsko navštívilo cca 6,3 milionu zahraničních návštěvníků, což znamená 7%-ní nárůst oproti roku 2010. Dublinské letiště dlouhodobě patří do první dvacítky evropských letišť dle odbavených cestujících ročně.

 

Informační zdroje:

 

 

zpět na začátek

4.7. Infrastruktura (doprava, telekomunikace, energetika – z toho jaderná)

Stav infrastruktury v Irsku vyžaduje rozsáhlé investice a na její modernizaci a rozvoj jsou vynakládány značné prostředky ze státního rozpočtu, v současné době trpícího mezeními v důsledku šetření státních výdajů.

Modernizace infrastruktury je součástí tzv. National Development Plan (NDP), který byl v první fázi 2000 – 2006 financován především z EU fondů, ve druhé fázi 2007 – 2013 je z 90 % financován ze státního rozpočtu. V důsledku úsporných opatření jsou omezovány výdaje na opravu a další výstavbu nových komunikací. Konkrétní informace lze nalézt na www.ndp.ie, neboť v různých etapách dochází k přehodnocování a úpravám NDP v důsledku nedostatku financí v rozpočtu.

Silniční síť má délku 92.300 km, z toho komunikace I. kategorie (national primary roads) 2.800 km. Délka komunikací poslední IV. kategorie (local roads) je 76.600 km. Silniční doprava představuje asi 90% přepravy zboží a 95% osobní dopravy. Délka železniční sítě je 1.900 km. Rozchod kolejí je 1600 mm (stejný jako v Severním Irsku). V Irsku jsou tři mezinárodní letiště - v Dublinu, Shannonu a Corku a šest oblastních letišť v dalších větších městech. V současnosti letecké spojení s ČR zajišťuje pouze společnost Air Lingus (Praha - Dublin). Hlavními námořními přístavy pro všechny druhy nákladu jsou Dublin a Cork. V dalších deseti větších přístavech se překládají jen některé druhy nákladu. Přes námořní přístavy prochází 3/4 objemu zahraničního obchodu země. Doprava osob a osobních automobilů mořskými trajekty se uskutečňuje z přístavů v Dublinu, Corku, Dun Laoghaire a Rosslare Harbour.

Telekomunikační síť je rozvinutá a téměř plně digitalizovaná. Telefonizace domácností činí cca 90%. Přes 97% obyvatel je v dosahu signálu pro mobilní telefony. Odvětví telekomunikací bylo liberalizováno v prosinci 1998 a státní telekomunikační společnost (nyní Eircom) privatizována v polovině roku 1999.

Kapacita irských elektráren je 4700 MW, na celkové produkci elektrického proudu se podílí spalování plynu 36%, uhlí 23% a ropy 20%, vodní energie 12%, spalování rašeliny 6% a větrnná energie 2%. Na jaře 2011 byla provedena úplná liberalizace trhu s elektrickou energií i plynem.  Největší elektrárenskou společností je polostátní kolos ESB.Těžbu rašeliny zajišťuje státní společnost Bord na Móna, těžbu a distribuci zemního plynu státní společnost Bord Gáis Éireann a dovoz a zpracování ropy státní společnost Irish National Petroleum Corporation. Irská vláda prosazuje plán zíkávání cca 25 -30 % energie z obnovitelných zdrojů, zatím se jí však nedaří se tomuto cíli přiblížit.

Irsko nemá vlastní jaderné elektrárny.

Informační zdroje

 

zpět na začátek

4.8. Přijímaná a poskytovaná rozvojová pomoc

 

4.8. Přijímaná a poskytovaná rozvojová pomoc

Irsko jako bohatá země nepřijímá  žádnou rozvojovou pomoc. Velmi  intenzivně a efektivně čerpá finanční prostředky ze strukturálních fondů EU (od vstupu do EU v roce 1973 uvádí částku okolo 40 miliard € a na realizaci Národního rozvojového plánu - National Development plan - na období 2007 až 2013, počítá využitím financí z fondů EU ve výši cca 2,5 miliardy €). Tyto finanční prostředky však nelze považovat za klasickou rozvojovou pomoc.

Za poskytování a koordinaci rozvojové a humanitární pomoci (Irish Aid) je zodpovědné Ministerstvo zahraničí, poradním orgánem je pak Ireland Aid Review Committee. Podrobné informace o rozvojové pomoci jsou k dispozici na internetové stránce www.irishaid.gov.ie.

V roce 2011 činily celkové výdaje na zahraniční pomoc 659 mil. EUR, což je poněkud menší suma než v předchozích letech, odráží však státní škrty.  Irsko se již několik let řadí na přední příčky dárcovských zemí v přepočtu poskytované pomoci na obyvatele. Irsko bylo na dobré cestě splnit cíl OSN, jímž je doporučený objem zahraniční rozvojové pomoci (ZRP) ve výši  0,7 % HDP do roku 2015. Ekonomické problémy země však stanovují jiné priority a tohoto cíle v následujících letech nebude dosaženo, přesto Irsko poskytuje každoročně na zahraniční pomoc cca 0,5% HDP.

Irská rozvojová pomoc se soustředí především na sedm zemí (tzv. programme countries), z nichž je šest v Africe (Etiopie, Lesotho, Mosambik, Tanzánie, Uganda a Zambie) a dále asijský Timor. Hlavním zaměřením irské rozvojové pomoci byly projekty na prevenci a zmírnění dopadu HIV/AIDS a dalších vážných přenosných nakažlivých nemocí. 

 

 

 

zpět na začátek

Souhrnná teritoriální informace


Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)


Pomohla Vám informace? Ano Částečně Ne

Newsletter