- 5.1. Státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let
- 5.2. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let)
- 5.3. Zahraniční zadluženost, dluhová služba
- 5.4. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)
- 5.5. Daňový systém
5.1. Státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let
Po dohodě s MMF a ECB byl v prosinci 2011 schválen rozpočet na rok 2012, který počítá s dalšími úsporami ve výši 2,2 mld. EUR, zvýšený výběr daní by měl přinést 1,6 mld. EUR. Cílem irské vlády je dosažení schodku veřejných financí na 8,6% HDP. Nejvíce se bude škrtat v oblasti zdravotnictví a sociálních dávek (cca 1 mld. EUR).
Rozpočtový deficit činil v roce 2011 10,1%. Cílem je jeho stlačení pod 3% HDP do roku 2015, jedná se však o velmi optimistické předpovědi irské vlády. Co se týče vládního dluhu, ten stále roste - v roce 2011 činil 105% HDP.
Fiskální indikátory (%HDP)
| 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 | |
| Vládní příjmy | 36,7 | 35,4 | 34,7 | 35,5 | 34,9 |
| Vládní výdaje | 36,6 | 42,8 | 48,9 | 66,8 | 45,0 |
| Bilance | 0,1 | -7,3 | -14,2 | -31,3 | -10,1 |
| Věřejný dluh | 24,8 | 44,2 | 65,2 | 92,5 | 105,4 |
Přehled úsporných opatření irské vlády
- zavedení daně z domácnosti (tzv. household charge ve výši 100 EUR), jež by měla dospět k - v Irsku dosud neexistující - dani z nemovitosti
- zavedení vodného a stočného pro domácnosti do roku 2014
- zvýšení sazby DPH z 21% na 23%
- zvýšení spotřební daně z benzínu, nafty a cigaret
- zvýšení daně z kapitálových výnosů na 30%
- zvýšení daně z provozu motorového vozidla
- postupné snížení počtu státních zaměstnanců o 24 750 (úroveň roku 2005)
- snížení výdajů na mzdy ve státní správě o 1,2 mld. EUR
- snížení výdajů na sociální zabezpečení o 2,8 mld. EUR
- snížení minimální mzdy z 8,65 EUR na 7,65 EUR
- snížení nezdanitelného základu mzdy z 18 300 EUR na 15300 EUR ročně
- zvýšení zápisného na vysokých školách z 1500 EUR na 2000 EUR ročně
5.2. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let)
Tab.: Platební bilance 2007 – 2011 (mil. €)
| 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 | |
| Běžný účet | -10 302 | -8 375 | -4 853 | 761 | 127 |
| - zboží | 22 459 | 26 279 | 32 367 | 36 495 | 36 397 |
| - služby | -2 869 | -4 844 | -8 416 | -7 095 | -3 207 |
| - výnosy | -28 608 | -28 484 | -27 901 | -27 415 | -32 163 |
| - převody | -1 283 | -1 327 | -901 | -1 222 | -902 |
| Kapitálový účet | 39 | 47 | -1 252 | -673 | -429 |
| Finanční účet | 13 834 | 18 116 | -3 315 | 12 390 | 7 389 |
| - přímé investice | 7 173 | -17 427 | -473 | 6 439 | 10 968 |
| - portfoliové investice | -2 610 | -21 991 | 18 760 | 93 985 | 28 186 |
| - ostatní investice | 9 283 | 57 612 | -22 631 | -88 039 | -32 108 |
| Chyby a Omyly | -3 594 | -9 751 | 9 419 | -12 479 | -7 084 |
Zdroj: Central Statistics Office , Current, Capital and Financial Account Balances (Euro Million) by Sub-Head and Year
Tab.: Rezervy 2007 – 2011 (mil. €)
| 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 | |
| Zlato | 4 | 1 | -1 | -1 | -31 |
| SDR | -8 | 15 | 12 | 41 | 93 |
| Rezervy u MMF | 48 | -39 | -14 | -19 | -77 |
| Devizové rezervy | -56 | -55 | 82 | -16 | 356 |
| Ostatní | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 |
| Rezervy celkem | -12 | -78 | 79 | 5 | 341 |
Zdroj: Central Statistics Office , 1) Balance of International Payments, 2) Reserve Assets (Euro Million) by Security and Year
5.3. Zahraniční zadluženost, dluhová služba
Tab.:Vládní dluh a bilance rozpočtu v letech 2007 – 2011
| 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | |
| Vládní dluh – GGD (mil. €) | 43 783 | 37 600 | 50 700 | 75 200 | 148 200 |
| Vládní dluh – GGD (podíl na HDP v %) | 24,8 | 25,0 | 44,3 | 65,5 | 96,3 |
| Bilance rozpočtu – GGB (% HDP) | 2,9 | 0,3 | -7,3 | -14,4 | -32,2 |
| Dluh v jiných měnách (mil. €) ) | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 |
Zdroj: Department of Finance, Budget Tables (GGD = The General Government Debt ).
5.4. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)
Irský bankovní sektor ve velmi složité situaci
Obecně lze říci, že Central Bank and Financial Services Authority (sdružený úřad, který má dohled nad fungováním finanční soustavy v Irsku - www.centralbank.ie) registruje v současné době v Irsku 52 bank tj. vč. poboček zahraničních bank. Hlavní banky v zemi, které se podílejí více než 1/3 na aktivech sektoru úvěrových institucí, jsou následující: Allied Arish Banks (AIB), Bank of Ireland, National Irish Bank a Ulster Bank. Ostatní banky jsou většinou specializovány na určité druhy služeb. Patří k nim také státní Post Office Savings Bank poskytující služby pro veřejnost. Bankovní krize však propukla naplno a do budoucnosti zůstane v Irsku bank pouze několik.
Irský bankovní systém se málo kontrolovanou a příliš velkorysou úvěrovou politikou, ve které hrály nezanedbatelnou roli i osobní vazby, dostal do velmi složité situace. Jednotlivé banky, které poskytovaly úvěry na výstavbu a nákupy předražených nemovitostí se vystavily velikému riziku návratnosti těchto prostředků a po splasknutí realitní bubliny v roce 2008 se ocitly prakticky bez prostředků. Těžké dopady na irský bankovní systém se projevily zejména na třech největších bankách v zemi - Anglo Irish Bank, Allied Irish Banks a Bank of Ireland. K dalším irským finančním ústavům, které řeší podobné problémy v menším měřítku patří společnost ESB, Irish Life and Permanent, Irish Nationalwide Building Siciety a Postbank. Akcie těchto bank se z hodnot v desítkách € propadly na centové hodnoty a hrozil krach celého bankovního sektoru. Irská vláda vystavila univerzální garanci na všechny vklady a závazky irských bank. Nevznikla sice panika mezi občany, ale kapitálově poddimenzovaným bankám toto opatření nepomohlo a v průběhu podzimu 2008 prakticky přestaly poskytovat úvěry, tudíž kolaboval celý finanční systém v zemi. Ministr financí tehdy potvrdil záruky státu jenom za bankovní sektor nejméně ve výši 32 miliard euro.
Aby nedošlo k definitivnímu kolapsu irského hospodářství, rozhodla se irská vláda v listopadu 2010 požádat mezinárodní instituce (MMF a ECB) o finanční pomoc ve výši 85 mld. Z této sumy má jít cca 50 mld EUR na stabilizaci rozpočtu země a cca 35 mld. EUR na rekapitalizaci bank. Po provedení zátěžových testů irských bank v dubnu 2011 ministr financí oznámil, že irské banky potřebují dalších 24 mld. EUR a že hodlá zeštíhlit irský bankovní systém natolik, aby do budoucna fungovaly pouze dvě velké banky - AIB a Bank of Ireland.
I v roce 2012 pokračuje ozdravná kůra velkých irských bank, jejichž halvním problémem zůstávají nesplácené hypotéky.
V dubnu 2009 vláda zřídila polostátní agenturu National Asset Management Agency (NAMA), jejímž úkolem bude odčerpávat za sníženou hodnotu špatné tzv. toxické úvěry z bank. Prognózy irských ekonomů říkají, že po pomocné a ozdravné kůře zůstanou v irských rukách 2 -3 banky, ostatní ústavy zaniknou nebo sfúzují se stávajícími. V každém případě irský bankovní sektor prochází bezprecedentní krizí a následnou ozdravnou kůrou, která stojí daňové poplatníky miliardy €.. Situace se rychle mění, jsou přijímána další a další opatření. Začátkem roku prohlásil ministr financí, že považuje zemi za fiskálně stabilizovanou a je možné přistoupit k odkupu pohledávek jednotlivých bank prostřednictvím agentury NAMA (www.nama.ie).
Členové odvětvového svazu pojišťoven Irish Insurance Federation (www.iif.ie) kontrolují dohromady 95% irského pojišťovacího trhu.
Významné místo ve finančním sektoru zaujímá Mezinárodní centrum finančních služeb (International Financial Services Centre; www.ifsc.ie) zřízené v Dublinu v roce 1987 v rámci podpory přílivu zahraničního kapitálu do země. V centru za zvýhodněných daňových podmínek působí pobočky desítek zahraničních finančních společností.
5.5. Daňový systém
Výběr daní a poplatků je v Irsku v kompetenci Office of the Revenue Commissioners (www.revenue.ie). Irský daňový systém si vždy zakládal na své pružnosti a příznivých sazbách jak pro fyzické osoby tak pro podnikání. Nečekaný nástup úvěrové a finanční krize doprovázen stále většími a vetšími schodky státního rozpočtu přinutil irskou vládu ke zvýšení daní. tren zvyšování daní pokračuje i v roce 2012.
Nejvýznamnější pro irský hospodářský úspěch minulých let byla nízká daň ze zisku korporací, jejíž základní sazba je na úrovni 12,5% (pro příjmy z hlavní činnosti, pro ostatní příjmy platí sazba 25%), která byla zachována i přes kritiku z řady evropských zemí po poskytnutí finanční pomoci irské ekonomice. Irsko v současné době velmi bojuje za udržení, popř. i přilákání dalších zahraničních investic a nízká korporátní daň je výkladní skříní irské vlády pro zahraniční investory. Dodatečný daňový výtěžek je díky transferům výnosů nadnárodních firem odhadován na cca 5,5 mld. € ročně.
Tab.:Sazby hlavních daní v roce 2011
| Hlavní daně | Standardní sazba | Zvláštní sazby |
| daň z příjmu (income tax) | 41% | snížená 20% |
| daň ze zisku (corporation tax) | 12,5% | 25% |
| daň z přidané hodnoty (value added tax) | 22% | 4,8%, 13,5% |
| daň ze zisku z prodeje majetku (capital gains tax) | 25% | 40%, 0% |
| daň z úroku z vkladu (deposit interest retention tax) | 30% | 0% |
| daň z převodu nemovitosti (stamp duty) | 9% | dle typu 0 – 12% |
| dědická a darovací daň (capital acquisitions tax) | 25% | 0% |
Zdroj: Industrial Development Agency
Aktuální daňové sazby jsou k dispozici na stránkách Industrial Development Agency www.ida.ie. Na stránkách Office of the Revenue Commissioners je ke stažení celá řada brožur a letáků detailně popisující aplikaci a správu jednotlivých daní.
Souhrnná teritoriální informace
Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)
