- 10.1. Významné události v následujícím roce a jejich dopady na ekonomickou sféru země
- 10.2. Trendy, vstup země do mezinárodních uskupení, přijetí nových zákonů, daní apod.
- 10.3. Nové možnosti pro český export či jinou ekonomickou spolupráci s ČR
10.1. Významné události v následujícím roce a jejich dopady na ekonomickou sféru země
Irsko s ohledem na krizový stav svých financí neinvestuje tolik do infrastruktury, jako tomu bylo dříve. Vládními prioritami i nadále zůstávají výstavba dálniční sítě, pokládání broadband telekomunikačních sítí, investice do ochrany životního prostředí a s tím spojené investice do zdrojů obnovitelných energií, dále investice do školství a zdravotnictví.
V roce 2007 nastala realizace druhé fáze tzv. Národního plánu rozvoje – National Development Plan (podrobněji viz www.ndp.ie), který byl v první fázi 2000 - 2006 financován především z EU fondů, ve druhé fázi 2007 - 2013 je z 90 % financován ze státního rozpočtu. Jak uvedeno v předešlých kapitolách, zdroje financování z důvodu krizového vývoje jsou omezeny.
Irsko je v krizi, ale léčí se
Nová irská vláda má silný mandát k provádění ekonomických reforem. Vládní politika bude v nejbližší době jednoznačně orientována na dohodě s ECB/MMF při poskytnutí úvěrové linky 85 mld. EUR. Hlavním cílem je dosažení poklesu dohodnuté úrokové sazby z 5,8% na 4,8%, otázkou však zůstává, co bude irská vláda schopná finančním institucím za takový krok nabídnout. Na zvýšení korporátní daně ze současných 12,5% to rozhodně nevypadá, alespoň prozatím to irští představitelé tvrdí na každé vrcholné schůzce zemí EU.
Pozitivní trend alespoň mírného růstu HDP by měl pokračovat i v následujících letech.Velmi dobrou zprávou je nárůst irského exportu. Mimořádným problémem zůstává irský vládní dluh, k jeho snížení přispějí jedině další radikální úsporná opatření, aby se postupně mohl snižovat v letech 2013-2015.
Trh práce je poměrně rozkolísaný. Nezaměstnanost dosahuje téměř 15%, klesají mzdy, roste emigrace Irů za prací do zahraničí, přistěhovalci z nových členských zemí EU se vrací domů a příliš nových imigrantů nepříchází.
Irsko čeká referendu o tzv. fiskální úmluvě, které se uskuteční 31.5.2012. Dle odhadů Irové evropskou dohodu odsouhlasí, od čehož si slibují zvýšení své důvěryhodnosti na mezinárodních finančních trzích a zlepšení vlastní ekonomické situace.
10.2. Trendy, vstup země do mezinárodních uskupení, přijetí nových zákonů, daní apod.
Irsko, které bylo nazýváno do dvě desetiletí keltským tygrem, pocítilo v průběhu roku 2008 a ještě výrazněji v letech 2009 a 2010 dopady ekonomické a finanční krize. Žádost o zahraniční pomoc z listopadu 2010 pak jenom potvrdila, že nafouknutá bublina irského hospodářského zázraku splaskla.
Přehled odhadovaného vývoje klíčových ekonomických indikátorů (v%):
| 2012 | 2013 | 2014 | 2015 | 2016 | ||
| Růst HDP | -1,0 | 0,5 | 1,8 | 2,5 | 2,6 | |
| Nezaměstnanost | 14,7 | 15,0 | 14,9 | 14,2 | 13,2 | |
| Míra inflace | 2,1 | 1,0 | 1,0 | 1,8 | 2,1 | |
| Export (ml. USD) | 112,9 | 113,2 | 118,2 | 126,5 | 136,0 | |
| Import | 65,4 | 68,1 | 73,4 | 80,9 | 89,6 |
Zdroj: Economist Intelligence Unit
10.3. Nové možnosti pro český export či jinou ekonomickou spolupráci s ČR
Celkově lze konstatovat, že vstup ČR do EU znamenal zjednodušení administrativních procesů provázejících vzájemný obchod. Velkou výzvou budoucnosti je zvýšení zájmu malých a středních firem z ČR o vývoz do Irska a také o spolupráci s irskými subjekty při vývozu na trhy třetích zemí. Irsko je mnohdy v ČR považováno za poměrně okrajový trh, jistý odbytový apendix Británie, což je do jisté míry pravda, ale o vybrané sektory a prioritní obory (viz. kap.7) ze stále zájem a irské firmy jsou na trzích USA a Británie jako doma.
Určitý potenciál stále představuje oblast přímých investic. Irská investiční aktivita vůči ČR byla v minulosti značná a v současné době působí na českém území kolem 50 investorů s irskou majetkovou účastí (viz kap 7.5). V současné době dochází ke stále většímu k zájmu o přesun výroby nebo jejich části do ČR v souvislosti s nutnými úsporami nákladů.
Samostatnou kapitolou je přebírání irského know-how českými státními úřady. Irsko má dobře fungující a štíhlou institucionální strukturu státní správy. Řada procesních, koncepčních a administrativních postupů, institucionálního uspořádání a poskytování služeb občanům je v Irsku na vyšší úrovni než v ČR (kromě oblastí irského zdravotnictví a hromadné dopravy, které jsou na úrovni podstatně nižší). Možnosti budoucí spolupráce, zejména aplikace již získaných poznatků do praxe, jsou v této oblasti značné.
Irská podnikatelská komunita funguje ve vztahu k zahraničí přímo a velmi pružně. Na OEÚ se obrací pouze v omezené míře pouze s praktickými dotazy ohledně možnosti podnikání v ČR, popř. získání praktických informací o zemi a čas od času s požadavky na vyhledání českých dodavatelů. Vzájemný obchod se v naprosté většině (přes 85 %) odehrává na úrovni nadnárodních společností a jejich vzájemné obchodní výměny zboží.
Ohledně možnosti pomoci českým podnikatelským subjektům vstoupit na irský trh, popř. navázat vyšší formy obchodní spolupráce je nutné konstatovat, že irský trh je značně nasycený a nyní postižený krizí, což ještě umocňuje velké množství cizinců, kteří v Irsku pracují i podnikají a využívají svých obchodních znalostí vůči mateřské zemi k navazování přímých obchodních kontaktů a poskytování služeb.
Souhrnná teritoriální informace
- 7. Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR
- 8. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu
- 9. Investiční klima
- >> 10. Očekávaný vývoj v teritoriu
- 11. Související přílohy STI
Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)
