Itálie: Finanční a daňový sektor

© Zastupitelský úřad Řím (Itálie)

Měnová politika

Od 1.1.1999 se Itálie stala členem EMU se všemi s tím spojenými důsledky a omezeními, pokud jde o suverenitu měnové politiky. V květnu 1998 byl stanoven pevný kurs 1.936,27 lir = 1 Euro. Společná evropská měna byla v Itálii zavedena 1.1. 2002. 

5.1. Státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Italský parlament v červenci 2008 schválil vládní návrh zjednodušené verze státního rozpočtu pro tříleté období 2009-2011. Hlavní novinkou oproti dosavadním rozpočtovým dokumentům předchozích italských vlád je tříleté (namísto ročního) rozpočtového období, vyšší míra rozhodovací autonomie jednotlivých resortů a regionů v rámci posílení fiskálího federalismu . Ministerstvům je stanovena horní hranice rozpočtových výdajů. Jejich rozložení v čase a do rozpočtových položek si mohou resorty do značné míry určovat samostatně (s výjimkou například mzdových výdajů).

Tím se vláda vyhla každoročnímu zdlouhavému schvalování státního rozpočtu, který byl obvykle parlamentem schválen až ke konci kalendářního roku za cenu přijetí mnoha pozměňovacích návrhů. Jedním z hlavních cílů současné italské vlády v oblasti rozpočtové politiky je dosažení vyrovnaného státního rozpočtu.

Hospodaření veřejné správy od roku 2007

(mld. EUR) 2007 2008 2009 2010 2011  
Celkové výdaje              747,933                  774,412                  797,479                  793,513 798,011
Celkové příjmy              724,392                  731,707                  715,738                  722,302 736,382
Schodek veřejných rozpočtů -23,541 -42,705 -81,741 -71,211 -62,363

Zdroj: zpracováno na základě údajů Italského statistického úřadu (ISTAT)

 

Restriktivní rozpočtová opatření v roce 2011

Dolní komora parlamentu 16. prosince schválila v pořadí třetí balík fiskálních opatření za rok 2011, který by měl pomoci k dosažení vyrovnaného rozpočtu Itálie v roce 2013.

Dopad opatření v jednotlivých letech (mld. eur)

 

V hrubém vyjádření

V čistém vyjádření*

2012

31,2

20,2

2013

33

21,3

2014

34,9

21,4

*po započtení zvýšených výdajů a snížených příjmů v některých oblastech

Kladně je hodnoceno zavedení daňových úlev firmám, které přijmou ženy a mladé pracovníky do pracovního poměru, a reforma penzijního systému, které odlehčí výdajové stránce státního rozpočtu. Až 3/5 dodatečných příjmů získají veřejné rozpočty zdaněním majetku (pozn. řada ekonomů dlouhodobě volá o přesunu části daňové zátěže z oblasti příjmů firem a zaměstnanců do oblasti majetku).   

 Italský prezident G. Napoletano podpořil schválený balík s tím, že jde o nezbytné utahování opasků, které Itálii zachrání před pádem do dluhové pasti a Eurozónu před rozpadem. Guvernér Italské centrální banky I. Visco uvedl, že jde o soubor opatření jdoucí správným směrem.

 Podle očekávání balík opatření odmítají italské odbory, naopak italská průmyslová konfederace Confindustria balík opatření podpořila s tím, že nyní se vláda musí zaměřit na prorůstové strukturální reformy.

 Ministr hospodářského rozvoje Corrado Passera v reakci na kritiku ohledně absence prorůstových stimulů ve schváleném balíku opatření avizoval, že se jeho úřad bude od začátku roku 2012 intenzivně zabývat různými opatřeními na podporu růstu ekonomiky. V první fázi se zaměří mimo jiné na výstavbu nové infrastruktury, zejména v rámci tzv. plánu pro jih, na nějž chce vláda dodatečně získat 10 mld. eur. Dalším tématem bude rozšíření širokopásmového internetu, a to opět především do jižních regionů Itálie. V oblasti liberalizace některých odvětví chce vláda znovu předložit některá opatření odmítnutá dolní komorou  (liberalizace taxislužby a lékáren). Liberalizace by se v budoucnu mohla dále týkat prodeje pohonných hmot a soutěží o provoz regionální dopravy. Liberalizace trhu práce pak bude především v kompetenci ministryně sociálních věcí Elsy Fornero, která by měla zahájit dialog se sociálními partnery (odbory a zástupci zaměstnavatelů) o kombinaci opatření s cílem zvýšit pružnost trhu práce a současně posílit sociální jistoty („flexecurity“) a také o minimální mzdě. 

Montiho vláda si po svém nástupu v listopadu 2011 vytyčila jako první cíl korigovat hospodaření veřejné správy, aby se rozpočtový deficit v roce 2013 snížil na nulu. Prorůstové strukturální reformy si Montiho kabinet určil, až jako druhý cíl v pořadí. Balí fiskálních opatření se v drtivé většině opírá o vyšší daně. Vláda se přitom hájí částečně tím, že úsporná opatření je obtížnější připravit a vyžadují čas, který neměla.

 

Hospodaření veřejné správy - výhled (% HDP)

 

2010

 2011

 2012

 2013

Celkové příjmy

46,4

46,7

49,2

49,5

Celkové výdaje

51,0

50,5

50,7

49,6

Daňová kvóta

42,4

42,7

45,1

45,5

Rozpočtový deficit

4,6

3,9

1,5

0,1

Veřejný dluh

118,4

120,3

121,4

118,0

Zdroj: Výzkumné centrum Confindustria

 

zpět na začátek

5.2. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let)

Platební bilance od roku 2007 – salda jednotlivých účtů

(mld. EUR) Běžný účet Kapitálový účet

Dohromady běžný

 a kapitálový účet

Finanční účet Chyby a opomenutí
2007 -37.712  2.258 -35.454 26.212  9.242
2008 -53.597 825 -52.772 49.553 3.219
2009 -50.046 -205 -50.252 13.830 36.422
2010 -54.271 563 -53.708 90.063 -36.356
 2011 -50,555 -1,526 -52,081 59,803 -7,722

Zdroj: Centrální banka Itálie

 

zpět na začátek

5.3. Zahraniční zadluženost, dluhová služba

Celkové zahraniční zadlužení – údaje na konci období

(mil. EUR)

2009

III. čtvrtletí

2009

 IV. čtvrtletí

2010

I. čtvrtletí

2011

III. čtvrtletí 

Veřejná správa

816.182

790.676

838.388

746.986

Měnové instituce

470

315

795

106.241

Ostatní finanční instituce

630.144

602.166

605.772

597.586

Ostatní sektory

338.330

304.889

301.776

255.030

Přímé investice

68.860

72.849

75.966

141.749

Celkem

 1.853.986

1.770.895

1.822.697

 1.847.592

Pozn.: soukromé i veřejné subjekty; Zdroj: Centrální banka Itálie

 

zpět na začátek

5.4. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Italské bankovnictví prošlo v posledních letech zásadními změnami. Stejně jako v celé Evropě i v Itálii počet bank postupně klesal. V procesu slučování bank  byla důležitá účast zahraničního kapitálu. Vstup významných německých, francouzských, španělských a holandských finančních institucí na italský bankovní trh měl za následek - kromě zvýšení vlastního kapitálu – rychlejší zavádění nových technologií a produktů. V Itálii má zastoupení přes 40 zahraničních bank, zatímco Itálie je ve světě přítomna více než 80 bankovními subjekty. Pouze malý počet zahraničních bank drží v italských bankách nadpoloviční podíl.  Italské banky kontrolují v zahraničí přes 20 bank s více než 100 pobočkami. Specifikou italského bankovního sektoru zůstává nižší podíl velkých bank na trhu a existence mnoha menších bankovních ústavů. Zatímco v Nizozemsku a v Belgii má 5 největších bank 88% podíl na bankovním trhu, ve Velké Británii 77%, ve Švýcarsku a ve Francii 74% a ve Španělsku 59%, v Itálii ovládá 5 největších bank pouze 36% finančního trhu. V rámci EU je tento podíl nižší jen v Německu, kde dosahuje 29%. V současné době je na italském území 79% bankovních vkladů spravováno italskými bankami a 21% vkladů zahraničními bankovními domy.

Důležitými orgány  v bankovnictví jsou: Ministerský výbor pro úvěry a úspory – CICR, ministr financí a především Banca d´Italia (Centrální banka Itálie). Současným guvernérem centrální banky je Ignazio Visco, poté co se  Mario Draghi v listopadu 2011 ujal funkce guvernéra Evropské centrální banky. Banca d´Italia se podílí na tvorbě monetární politiky v Eurozóně prostřednictvím hlasování v Řídícím výboru Evropské centrální banky, v Itálii vykonává dohled na bankami a finančními zprostředkovateli (pozn. s těmi nebankovními ve spolupráci s CONSOB), je supervisorem finančních trhů – zejména mezibankovního a trhu se státními dluhopisy, pomáhá s dozorem nad platebním systémem, zastupuje Itálii v MMF, Světové bance atd., plní funkci poradního orgánu italské vlády pro úvěrové otázky a peněžně-finanční problematiku. Banca d´Italia je institucí veřejného práva, jejími akcionáři jsou hlavně finanční instituce: italské banky, pojišťovny a státní instituce. Banka poskytuje bankovní služby veřejné správě z titulu správy státní pokladny a provádí speciální operace.

CONSOB (Commissione Nazionale per le Societa e la Borsa – Národní komise pro společnosti a burzu) samostatná instituce, která vykonává kapitálový dohled nad trhy cenných papírů s cílem zajištění ochrany investorů, efektivity a transparentnosti trhů.

Finanční krize

Italský finanční systém nebyl globální finanční krizí, která vypukla na podzim roku 2008, příliš zasažen. Tento poztivní fakt lze přičíst konzervativní politice italských bank, které jsou velmi silně vázané na lokální teritorium a nebyly v tak velké míře vystaveny vysoce rizikovým sofistikovaným zahraničním finančním nástrojům.

Krize dluhopisového trhu v roce 2011 však měla negatitvní dopady na italský bankovní sektor ve dvou hlavních směrech. Kvůli prudkému růstu úrokových sazeb italských vládních bondů došlo k výprodeji akcií na milánské burze, přičemž penalizovány byly především italské banky, které ve svém portfoliu drží státní obligace. Snížení tržní kapitalizaci si vyžádalo přijetí rozhodnutí o navýšení kapitálu některých bank. Rovněž nový evropský dozorový orgán EBA vydal doporučení k navýšení vlastního kapitálu některých velkých italských bank v souvislosti s růstem rizika spojeného s držením státních bondů.  

Italské banky v ČR

Ve vztahu k ČR jsou nejaktivnější následující banky: UniCredit Banca (největší banka v Itálii, podle tržní kapitalizace a pátá největší evropská banka) a Všeobecná úverová banka (VÚB), dceřiná společnost druhé největší italské banky Intesa Sanpaolo. VÚB má centrálu na Slovensku, kde funguje jako univerzální banka, zatímco v České republice působí jako korporátní banka.

UniCredit Banca získala v roce 2002 kontrolu nad Živnobankou a následně v rámci fúze s německou HVB převzala i českou HVB Bank. Od listopadu 2007, kdy došlo ke sloučení Živnobanky s HVB Bank, začala působit na českém trhu pod názvem UniCredit Bank Czech Republic a.s. Mimo ČR má UniCredit Banca své dceřiné společnosti například také v Německu, Rakousku, na Slovensku, v Polsku, Slovinsku, v pobaltských státech, v Bulharsku, Rumunsku, Chorvatsku, Bosně a Hercegovině, Turecku a Srbsku. Svou přítomnost na zahraničních finančních trzích nadále významným způsobem posiluje. V ČR chce UniCredit, která je čtvrtou největší českou bankou, v následujících letech expandovat.

Banky a pojišťovny v Itálii

Aktuální přehled držitelů licence na poskytování bankovních a pojišťovacích služeb lze nalézt na webových stránkách Centrální banky Itálie: www.bancaditalia.it

Do skupiny pěti největších italských bankovních domů patří: UniCredit, Intesa Sanpaolo, Monte dei Paschi di Siena, UBI Banca, Banco Popolare. 

 

 

zpět na začátek

5.5. Daňový systém

V druhé polovině roku italská vláda v rámci dvou fiskálních balíků přikročila ke změnám daňového systému. Bylo například zrušeno osvobození od daně z nemovistostí u bytů a domů, které daňoví poplatníci obývají (tzv. první dům nebo první byt).

V prosinci byla zvýšena spotřební daň pohonných hmot (accissa). Zvýšila se DPH z 20 na 21%, přičemž pro rok 2012 je připraveno další zvyšování daní, pokud se hospodaření státu bude vyvíjet negativně. Cílem zvyšování daní je dosáhnout vyrovnaného rozpočtu v roce 2013.

Daňové příjmy státu (mil. EUR)

Leden-prosinec

2010

2011

Roční změna (%)

 

 

 

 

Celkové příjmy

406 967

411 790

 1,2

Přímé daně celkem

218 014

218 424

 0,2

Daň z příjmů  fyzických osob

164 608

164 128

-0,3

Daň z příjmů právnických osob

 37 000

 35 937

 -2,9

Ostatní přímé daně

 10 119

 12 321

21,8

Nepřímé daně celkem

188 953

193 366

 2,3

DPH

115 506

117 459

 1,7

Paliva, oleje

 20 232

 20 703

 2,3

Tabákové výrobky

 10 647

 10 934

 2,7

Loterie a sázkové hry

 11 802

 13 067

10,7

Ostatní nepřímé daně

 30 766

 31 203

 1,4

Zdroj: ekonomický deník „Il Sole-24 Ore“  z 6. 3. 2012

 

Italský finanční úřad (Agenzia entrate)

Výběrem daní se v Itálii zabývá Agenzia entrate, která například vydává fyzickým i právnickým osobám daňové identifikační číslo "Codice fiscale". Plátcům daně z přidané hodnoty pak přiděluje zvláštní daňové identifikační číslo pro DPH neboli "Partita IVA" (IVA je it. DPH neboli Imposta sul valore aggiunto). Jednání se zahraničními společnostmi má v kompetenci finanční úřad ve městě Pescara. Na stránkách Italského finančního úřadu (www.agenziaentrate.gov.it) lze nalézt stručného fiskálního průvodce pro cizince v italském a anglickém jazyce:

guida fiscale per gli stranieri

italsky
http://www.agenziaentrate.gov.it/wps/wcm/connect/5ae67000426dc39d9bce9bc065cef0e8/GUIDA+stranieri.pdf?MOD=AJPERES&CACHEID=5ae67000426dc39d9bce9bc065cef0e8

anflicky
http://www.agenziaentrate.gov.it/wps/wcm/connect/e9b729004289338f9c11ffe4308d5f44/guida+stranieri+eng.pdf?MOD=AJPERES&CACHEID=e9b729004289338f9c11ffe4308d5f44

 

Daňový poradce (Dottore commercialista)

Daňovým poradenstvím se zabývají v itálii "commercialisti". Pojem "Dottore commercialista" lze v češtině vysvětlit jako podnikový, finanční, daňový a účetní poradce. Tito poradci se v Itálii sdružují do profesní komory a vzhledem ke komplikovanému a v poslední době velmi nestálému daňovém systému jsou jejich služby italskými daňovými poplatníky hojně využívány.

 

Výčet některých daní:

•        Daň z příjmu společností

•        Daň z příjmu fyzických osob

•        Daň z finančních výnosů

•        Daň z přidané hodnoty - IVA (Imposta sul valore aggiunto)

•        Daň z nemovitostí 

•        Daň z registrace

•        Kolkovné

•        Regionální daň z výrobních činností   

•        Silniční daně

•        Spotřební daň

 

Podrobnější informace lze nalézt také na následujícím odkazu:

http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/italie/pravidla-pro-podnikani-v-italii/1000683/42827/

 

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)


Pomohla Vám informace? Ano Částečně Ne