Itálie: Zahraniční obchod země

© Zastupitelský úřad Řím (Itálie)

6.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo – tabulka

 (mil. EUR)

Vývoz

Dovoz

Saldo

2006

332.013

352.465

- 20.452

2007

364.744

373.340

 - 8.596

2008

369,016

382,050

-13,035

2009

291,733

297,609

-5,876

2010

337.346

367,390

-30,044

 2011

375.850

400.480

 -24.630

Zdroj: Ministerstvo hospodářského rozvoje Itálie

 

zpět na začátek

6.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

 

Hlavní exportní trhy z pohledu Itálie (pořadí r. 2011)

 

 

 

2007

2008

2009

2010

2011

mln eur

%

mln eur

 %

mln eur

 %

mln eur

%

mln eur

%

1

Německo

47,254

13.0

47,110

12.8

36,942

12.7

43,867

13.0

49,345

13.1

2

Francie

41,991

11.5

41,459

11.2

33,984

11.6

39,237

11.6

43,707

11.6

3

USA

24,254

6.6

23,028

6.2

17,099

5.9

20,329

6.0

22,857

6.1

4

Švýcarsko

13,297

3.6

14,425

3.9

13,563

4.6

15,823

4.7

20,655

5.5

5

Španělsko

27,369

7.5

24,123

6.5

16,680

5.7

19,595

5.8

19,885

5.3

6

Velká Británie

21,241

5.8

19,327

5.2

14,953

5.1

17,576

5.2

17,519

4.7

7

Čína

6,290

1.7

6,432

1.7

6,629

2.3

8,609

2.6

10,000

2.7

8

Belgie

10,751

2.9

9,931

2.7

8,032

2.8

8,678

2.6

9,749

2.6

9

Turecko

7,192

2.0

7,502

2.0

5,652

1.9

8,029

2.4

9,628

2.6

10

Polsko

8,943

2.5

9,774

2.6

7,922

2.7

8,553

2.5

9,409

2.5

11

Rusko

9,560

2.6

10,468

2.8

6,432

2.2

7,906

2.3

9,314

2.5

12

Nizozemí

8,658

2.4

8,678

2.4

7,111

2.4

8,368

2.5

9,117

2.4

13

Rakousko

8,845

2.4

8,803

2.4

6,961

2.4

8,002

2.4

8,707

2.3

14

Rumunsko

5,990

1.6

6,220

1.7

4,213

1.4

5,191

1.5

6,044

1.6

15

Brazílie

2,561

0.7

3,342

0.9

2,693

0.9

3,877

1.1

4,785

1.3

16

Řecko

7,767

2.1

7,843

2.1

6,135

2.1

5,473

1.6

4,757

1.3

17

Japonsko

4,312

1.2

4,251

1.2

3,714

1.3

4,011

1.2

4,738

1.3

18

SAE

4,430

1.2

5,286

1.4

3,756

1.3

3,685

1.1

4,736

1.3

19

Hongkong

3,302

0.9

3,235

0.9

2,702

0.9

3,609

1.1

4,174

1.1

20

Česká republika

3,922

1.1

4,066

1.1

3,004

1.0

3,582

1.1

4,164

1.1

(%) podíl na celkovém vývozu Itálie; zdroj: Ministerstvo hospodářského rozvoje

Podíl EU

tis. eur 2009 2010 Meziroční růst (%)
Evropská unie 167.787.848 193.001.338 15,0

Zdroj: Italský statistický úřad

 

Hlavní obchodní partneři Itálie z hlediska importu (pořadí r. 2011)

 

 

2007

2008

2009

2010

2011

mln eur

%

mln eur

%

mln eur

%

mln eur

%

mln eur

%

1

Německo

63 721

17,1

61 186

16,0

49 701

16,7

58 986

16,1

62 406

15,6

2

Francie

34 048

9,1

32 873

8,6

26 353

8,9

32 171

8,8

33 416

8,3

3

Čína

21 689

5,8

23 606

6,2

19 334

6,5

28 789

7,8

29 302

7,3

4

Nizozemí

20 596

5,5

20 519

5,4

16 918

5,7

19 965

5,4

20 863

5,2

5

Rusko

14 609

3,9

16 089

4,2

12 142

4,1

14 633

4,0

18 042

4,5

6

Španělsko

16 201

4,3

16 633

4,4

13 141

4,4

16 737

4,6

17 867

4,5

7

Belgie

15 998

4,3

14 201

3,7

11 955

4,0

13 359

3,6

14 606

3,6

8

USA

10 907

2,9

11 683

3,1

9 463

3,2

11 139

3,0

13 033

3,3

9

Švýcarsko

11 063

3,0

11 256

2,9

10 427

3,5

10 203

2,8

11 364

2,8

10

Velká Británie

12 526

3,4

11 897

3,1

9 817

3,3

10 012

2,7

10 769

2,7

11

Rakousko

9 376

2,5

8 999

2,4

7 189

2,4

8 452

2,3

8 897

2,2

12

Alžírsko

6 099

1,6

8 597

2,3

6 040

2,0

8 060

2,2

8 275

2,1

13

Ázerbájdžán

2 671

0,7

4 229

1,1

3 248

1,1

5 338

1,5

8 237

2,1

14

Polsko

6 411

1,7

6 708

1,8

6 638

2,2

7 222

2,0

7 580

1,9

15

Saudská Arábie

3 626

1,0

4 277

1,1

1 957

0,7

3 235

0,9

7 209

1,8

16

Turecko

5 340

1,4

5 583

1,5

4 423

1,5

5 158

1,4

5 978

1,5

17

Írán

4 158

1,1

3 920

1,0

1 968

0,7

4 745

1,3

5 328

1,3

18

Rumunsko

4 416

1,2

4 379

1,1

3 741

1,3

4 667

1,3

5 174

1,3

19

Česká republika

3 989

1,1

4 192

1,1

3 332

1,1

4 482

1,2

4 939

1,2

20

Indie

3 388

0,9

3 429

0,9

2 904

1,0

3 823

1,0

4 782

1,2

(%) podíl na celkovém dovozu Itálie; zdroj: Ministerstvo hospodářského rozvoje

 

Podíl EU

tis. eur 2009 2010 Meziroční růst (%)
Evropská unie 170.868.178 200.402.349 17,3

Zdroj: Italský statistický úřad

 

 

zpět na začátek

6.3. Komoditní struktura

 

  Export Import
  2009 2010 vývoj % 2009 2010

vývoj

%

Stroje všeobecného užití 17.639.909 19.149.875 8,6 7.428.042 8.841.851 19,0
Ostatní stroje všeobecného užití 15.449.945 16.585.025 7,3 5.860.252 7.016.444 19,7
Ostatní stroje zvláštního užití 14.586.824 16.458.983 12,8 3.779.634 4.335.719 14,7
Výrobky z rafinace ropy 9.221.664 14.546.554 57,7 5.823.541 8.277.589 42,1
Léčiva 10.534.714 12.222.774 16,0 12.814.924 13.530.221 5,6
Chemikálie, hnojiva, sloučeniny dusíku, guma a plast 9.139.008 12.155.220 33,0 17.000.678 21.679.013 27,5
Oděvy 11.325.181 12.148.291 7,3 9.040.253 9.773.808 8,1
Silniční vozidla 9.786.765 11.765.719 20,2 24.546.557 24.839.038 1,2
součástky a příslušenství aut 8.012.251 10.330.510 28,9 4.823.973 5.566.596 15,4
Výrobky z plastu 7.925.788 9.167.530 15,7 3.928.925 4.908.342 24,9
Vzácné kovy, neželezné kovy, jaderné palivo 6.050.209 8.560.151 41,5 9.447.042 15.017.964 59,0
Další výrobky z kovu 7.235.538 8.242.644 13,9 2.507.913 3.175.707 26,6
Nábytek 7.285.433 7.749.506 6,4 1.542.851 1.778.303 15,3
Hutnictví 5.155.016 7.378.808 43,1 8.144.095 12.386.404 52,1
Obuv 6.141.923 6.929.737 12,8 3.631.464 4.234.381 16,6
Motory, generátory a elektrické transformátory, měřící a distribuční zařízení 5.950.021 6.664.840 12,0 4.235.606 5.506.998 30,0
Zpracovaná kůže, kožené doplňky, kožešiny 5.166.505 6.423.093 24,3 2.635.020 3.562.054 35,2
Domácí spotřebiče 5.177.349 5.336.131 3,1 2.247.047 2.632.595 17,2
Nápoje 4.658.072 5.242.041 12,5 1.229.416 1.325.811 7,8
Trubky a kovové profily 4.605.057 4.891.478 6,2 1.074.221 1.022.420 -4,8

Zdroj: Italský statistický úřad

 

 

Hlavní vývozní komodity Itálie

2011

mil.euro

 podíl na celk. vývozu

(%)

Stroje a zařízení

68 418

18,2

Kovové výrobky

30 892

8,2

Motorová vozidla, přívěsy a návěsy

25 017

6,7

Chemikálie

24 911

6,6

 

Hlavní dovozní komodity Itálie

2011

mil. euro

   podíl na celk. dovozu

 (%)

Ropa a zemní plyn

62 868

15,7

Chemikálie

36 337

9,1

Kovové výrobky

35 110

8,8

Motorová vozidla, přívěsy a návěsy

31 684

7,9

 

zpět na začátek

6.4. Dovozní podmínky a dokumenty (po vstupu do EU), celní systém, kontrola vývozu

Itálie patří do celního území Evropské unie. Otevřením evropského jednotného vnitřního trhu (JVT) v lednu 1993 (s následným přistoupením dalších zemí) odpadly celní kontroly na vnitřních hranicích Evropské unie. Ve vnitřním styku zemí EU se nevybírají cla. Přistoupením ČR od 1.května 2004 k EU se bilaterální obchod s Itálií stal součástí vnitrounijního obchodu (intrakomunitárního obchod), který nepodléhá celní kontrole ani výběru celních dávek.

Toto platí pouze pro zboží určené k volnému propuštění do distribuce v zemích EU, tj. pro zboží nepodléhající komunitárním transitním procedurám nebo pro zboží dodávaná na mezinárodní celní dokumenty (karnet TIR). Interní komunitární tranzitní procedura (T2) je tedy aplikována u zboží dodávaného z jednoho členského státu do druhého přes nečlenský stát.

Zboží pocházející z nečlenských států Evropské unie (z tzv. "třetích zemí") musí být procleno, aby mohlo být vpuštěno do vnitřního oběhu. V Itálii platí od 1.1.1994 Celní zákoník Evropských společenství, který doplňuje Společným celní tarif, který je každoročně aktualizován a obsahuje kromě jiného celní sazby na dovozy zboží z třetích zemí. Pravidla a sazby jsou společné pro dovoz do ČR i do Itálie ze třetích zemí a lze je nalézt na internetových stránkách Celní správy ČR: www.celnisprava.cz.

V Itálii platí, stejně jako v ostatních členských zemích EU, společný celní sazebník a harmonizovaný systém popisu a číselného označování zboží, který je aplikovaný rovněž v českém celním sazebníku a slouží i pro statistické účely.

Závazky vyplývající z akceptů směnek mohou přijímat jen ti italští dovozci, kteří mají tzv. “benestare bancario”. Pro účely jištění plateb se doporučuje požadovat vlastní směnky vystavené a splatné v Itálii. Platby mezinárodními poštovními průvodkami jsou možné.

Při dovozu se platí daň z přidané hodnoty. Sazba se pohybuje v rozmezí 5%-21%. Základem pro výpočet DPH je fakturovaná cena zboží zvýšená o clo, případné spotřební daně a dopravní náklady na italskou hranici. Spotřební daně se týkají alkoholických nápojů, cukru, banánů, tabákových výrobků, zápalek, zapalovačů, minerálních olejů, kávy, pohonných hmot atd.

Na písemné smlouvy se vztahuje tzv. registrační daň. Všeobecná sazba je 3% hodnoty transakce movitých věcí, další sazby jsou 1%, 4% a 8%. Důležité je kolkovné, které se platí podle odstupňovaných sazeb z různých právních dokumentů. Pokud bylo obsaženo v DPH, kolkovné se neplatí.

 

zpět na začátek

6.5. Ochrana domácího trhu

Itálie se řídí legislativou EU a obchod s ČR je tedy liberalizován. V rámci evropských směrnic však Itálie poměrně striktně požaduje dodržování norem kvalitu řady produktů, vycházejících z ustanovení a norem na „ochranu spotřebitele". Zvýšené ochraně podléhají na italském trhu zejména potraviny. Přičemž do homologačního režimu patří také léčiva a zdravotnické přípravky. Dále existují omezení například při přepravě živých zvířat, která vyplývají z unijních předpisů ochrany zdraví a pohody zvířat.

Pokud jde o tranzit obchodních zásilek přes Itálii, podléhá přeprava určitého druhu zboží (např. vojenské techniky) zvláštním administrativním procedurám. Před odesláním takovýchto zásilek, je proto vhodné obrátit se na obchodně ekonomický úsek Velvyslanectví ČR v Římě a některé administrativní aspekty konzultovat. Současně obchodně ekonomický úsek doporučuje využívat služeb spedičních firem, které mají s tímto druhem přepravy zkušenosti.

 

zpět na začátek

6.6. Zóny volného obchodu

V Itálii se nacházejí dvě zóny volného obchodu - v Benátkách a v Terstu. Do těchto zón může být bezcelně přivezeno zboží, pokud toto je určeno buď přímo, nebo po dalším zpracování na export. Výhody zón volného obchodu jsou:

-        180 denní odklad celní povinnosti od chvíle, kdy zboží opustilo bezcelní zónu a směřuje do země EU

-        zboží může být v bezcelní zóně zpracováno, smontováno a přebaleno, aniž by podléhalo placení cla

-        zahraniční společnost může v těchto zónách zaměstnat vlastní občany na základě zákoníku práce a zákonů o sociálním zabezpečení platných v domovském státě  firmy.

 

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)


Pomohla Vám informace? Ano Částečně Ne