- 7.1. Smluvní základna
- 7.2. Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let – tabulka
- 7.3. Komoditní struktura českého vývozu/dovozu
- 7.4. Perspektivní položky českého exportu (velikost trhu, podíl domácí výroby a dovozu)
- 7.5. Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastech ekonomické spolupráce
- 7.6. Vyhodnocení poptávek v teritoriu po českém zboží, výrobní kooperaci
- 7.7. Zahraniční rozvojová spolupráce
- 7.8. Vzájemná výměna v oblasti služeb
- 7.9. Podmínky pro zaměstnávání občanů z ČR
Od znovunavázaní diplomatických styků v roce 1990 se obchodní a ekonomické styky mezi Českou republikou a Státem Izrael konzistentně aktivizují a v současnosti lze oprávněně a bez nadsázky tvrdit, že v turbulentním regionu Blízkého východu není z pohledu ČR významnějšího partnera než Státu Izrael.
Obchodní výměna rok do roku narůstá, na rozdíl od mnoha dalších blízkovýchodních zemí je oboustranná, tj. substantivní jsou vývozy obou zemí. Z českého pohledu je zajímavé, že naše vývozy se z komoditního pohledu v průběhu let svým charakterem pozvolna mění a čím dál větší podíl zaujímají exportní položky s vysokou přidanou hodnotou.
V neposlední řadě je třeba zmínit i relativně vysoké investice, které izraelští investoři alokují v ČR – prim hrají jednoznačně developerské projekty, evidujeme ale rovněž investice v potravinářském či farmaceutickém průmyslu nebo v oblasti ICT.
7.1. Smluvní základna
V souvislosti se vstupem ČR do EU byly k prvnímu květnu 2004 vypovězeny ty smluvní dokumenty, které byly v rozporu se závazky vyplývajícími z unijního práva. K témuž datu začala ČR uplatňovat obchodní články Asociační dohody mezi Evropskou unií, jejími členskými státy a Státem Izrael (Euro-Mediterranean Agreeement).
Dále zůstaly v platnosti tyto smlouvy:
- Dohoda mezi vládou ČSFR a vládou Státu Izrael o letecké dopravě (Jeruzalém, 24. 4. 1991).
- Smlouva mezi ČR a Státem Izrael o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu (Jeruzalém, podpis 12. 12. 1993, účinnost od 23. 12. 1994).
- Dohoda o spolupráci v zemědělství mezi vládou ČR a vládou Státu Izrael (Praha, podpis 12. 1. 1996, účinnost od 29. 4. 1996).
- Dohoda mezi vládou ČR a Státem Izrael o vzájemné pomoci v celních otázkách (Jeruzalém, 2. 9. 1997).
- Dohoda mezi vládou ČR a Státem Izrael o vzájemné podpoře a ochraně investic (Jeruzalém, podpis 23. 9. 1997, účinnost od 16. 3. 1999) - o její renegociaci či vypovězení se aktuálně jedná.
V březnu roku 2009 byla podepsána Dohoda o spolupráci při podpoře průmyslového výzkumu a vývoje v soukromém sektoru, platná je od září 2009. Na bázi této dohody byl 1. dubna 2010 spuštěn implementační program MOST/GEŠER, který vítězným, česko-izraelským projektům umožňuje financování z vládních zdrojů.
Kromě uvedených dohod byly na nevládní úrovni uzavřeny dohody o spolupráci mezi Izraelským svazem průmyslu (MAI) a Svazem průmyslu a dopravy ČR, mezi Federací izraelských obchodních komor (FICC) a HK ČR a mezi Izraelským exportním institutem (IEI) a agenturou CzechTrade.
Vztahy mezi Izraelem a EU jsou tedy téměř výhradně dány Asociační dohodou, respektive od 1.1.2010 i tzv. Agrární dohodou, jež řeší obchod zemědělskými komoditami mezi EU a Izraelem. Nedílnou součástí dohod jsou ujednání o volném obchodu, které odstraňují ve vzájemném obchodu cla.
- Delegace EU v Izraeli - http://ec.europa.eu/delegations/israel/index_en.htm
7.2. Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let – tabulka
České vývozy do Izraele dle ofiiciálních statistik v posledních šesti letech standardně rostou. Rok 2010 nebyl výjimkou, CZ vývozy do Izraele opětovně dosáhly historického maxima, konkrétně pak úrovně 611 mil. USD, což představuje meziroční nárůst o 63%! Ten byl zapříčiněn především obnovenou importní silou IL ekonomiky, která rostla tempem 4,6% HDP (v porovnání s 0,8%-ním růstem v roce 2009). Rovněž IL vývozy do ČR vykázaly meziroční nárůst, byť pouze o 11%.
Data za leden až listopad roku 2011 naznačují, že se dynamiku roku 2010 podařilo ještě navýšit: ve sledovaném obodí roku 2011 bylo vyvezeno zboží v hodnotě 575 mil. USD, což je o 10% více než se vyvezlo ve stejném období roku 2010. Rostou rovněž dovozy ze Izraele do ČR, ve sledovaném období o 18% (268 mil. USD za I. až XI. roku 2011).
ČR v obchodu se Státem Izrael dosahuje tradičně aktivního salda obchodní bilance, což potvrzují jak česká, tak izraelská statistická data.
| 2010 | 2009 | 2008 | 2007 | 2006 | |||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Data | Izraelská | Česká | Izraelská | Česká | Izraelská | Česká | Izraelská | Česká | Izraelská | Česká | |
| Vývoz | 268 | 611 | 188 | 373,8 | 165,6 | 361,4 | 136,4 | 353,3 | 111,5 | 284,5 | |
| Dovoz | 149 | 248 | 133 | 223,2 | 161,6 | 246,1 | 132,1 | 197,2 | 107,0 | 150,3 | |
| Obrat | 417 | 859 | 321 | 597 | 327,2 | 607,5 | 266,5 | 550,5 | 218,5 | 434,8 | |
| Saldo | 119 | 363 | 55 | 150,6 | 4 | 115,3 | 0,3 | 156,1 | 4,5 | 134,2 | |
Prameny: dw.czsu.cz,www.cbs.gov.il, duben 2011
Rozdíly mezi statistikami obou zemí jsou značné, nesoulad se dokonce každý rok zvyšuje. Za roky 2006-2010 jsou rozdíly vyloženě markantní, podobné diskrepance nicméně registrují i další země EU, zejména noví členové. Z toho důvodu vyvolala delegace EK v Izraeli jednání s Ministerstvem obchodu, průmyslu a práce. To potvrdilo, že problémy spočívají na jejich straně.
Na obchodní výměně mezi Státem Izrael a ČR se již více jak 15 let významně podílejí členové Česko-izraelské smíšené obchodní komory, počínaje lednem 2011 působí přímo v Tel Avivu partnerská organizace, Israeli-Czech Chamber of Commerce and Industry.
7.3. Komoditní struktura českého vývozu/dovozu
Co se týká komoditní struktury českého exportu, tradičním lídrem jsou osobní automobily. V roce 2008 se jich vyvezlo za 110,7 mil USD a zajistily tak téměř jednu třetinu českého vývozu. V roce 2009 se osobní vozy podílely na CZ exportech již 50%, hodnota vývozu automobilů činila 192 mil. USD. Podobně v roce 2010 se automobily podílely na úhrnných vývozech z 53%, absolutní částka však činila (díky dramaticky rostoucím CZ vývozům) již 326 mil. USD!
Ostatní komodity se na celkových CZ vývozech při dominanci osobních vozů podílejí řadově daleko méně, i tak stojí jejich výčet za povšimnutí. Zajímavým exportním artiklem jsou kupř. položky z oblasti elektroniky (zařízení pro automatické zpracování dat, polovodiče, optická záznamová média), výrobky organické chemie (antibiotika, sulfonamidy - výrazný růst vývozů v posledních dvou letech!), výrobky z kaučuku (pneumatiky), počínaje rokem 2010 i holicí strojky, respektive přípravky pro holení a deodoranty (jež se v letech minulých ve statistikách prakticky vůbec nevyskytovaly!) a v neposlední řadě již rovněž tradiční výrobky ocelářského průmyslu (kolejnice, ocelové profily, tyče a dráty). Naopak, dílčí "ústup ze slávy" v porovnání s minulými lety zaznamenaly sklo a skleněné výrobky či položka 48 - papír, karton.
| Kód zboží - harmonizovaný systém SITC2 | Název zboží | Podíl na CZ vývozech v roce 2010 (%) | Podíl na CZ vývozech v roce 2009 (%) | Podíl na CZ vývozech v roce 2008 (%) |
|---|---|---|---|---|
| 8471 | Stroje a přístroje (vč. zařízení pro zpracování dat) | 10 | 18,2 | 20,7 |
| 87 | Vozidla motorová | 53 | 51,5 | 31,2 |
| 85 | Přístroje el. záznamu, reprodukce zvuku ,TV, obrazu | 8 | 10 | 11,5 |
| 90 | Přístroje optické | 3 | 2,7 | 3,7 |
| 29 | Výrobky organické chemie | 2 | 1,7 | 0,2 |
| 70 | Sklo a výrobky skleněné | - | 2,1 | 2,2 |
| 8212 | Holící čepelky, holící strojky | 4 | - | - |
| 33 a 34 | Deodoranty, přípravky na/po holení | 2 | - | - |
| 72 a 73 | Železo a ocel a výrobky z nich | 2 | 3,5 | 4 |
| 48 | Papír , karton apod. | - | 1,1 | 1,3 |
| 39 | Plasty a výrobky z nich | - | 0,8 | 0,5 |
| 40 | Kaučuk, kaučukové výrobky | - | 0,6 | 0,7 |
| 95 | Hračky, hry, sportovní potřeby | - | 0,8 | 0,9 |
Co se týká izraelského exportu do ČR v roce 2010, jeho struktura se jen mírně změnila oproti předchozím obdobím. Největší podíl na izraelském exportu v současnosti tvoří farmaceutické produkty (především léky, 23% z celkových dovozů), následují přístroje elektronického záznamu (17%, jde hlavně o tištěné obvody), rok od roku objemově narůstající chemické výrobky (9%, hlavně herbicidy a insekticidy), optické přístroje (5%, především přístroje určené pro zdravotnictví) a přístroje pro zpracování dat (6,3%). Významným exportním artiklem směřujícím z Izraele do ČR nadále zůstávají zelenina (4%, hlavně pak papriky, kterých se v roce 2010 dovezlo za takřka 8 mil. USD), plasty (4 %) a obráběcí nástroje (4%).
| Kód zboží -harmonizovaný systém SITC2 | Název zboží | Podíl na IL vývozech v roce 2010 (%) | Podíl na IL vývozech v roce 2009 (%) | Podíl na IL vývozech v roce 2008 (%) |
|---|---|---|---|---|
| 85 | Přístroje el. záznamu, reprodukce zvuku, TV, obrazu | 17 | 18,3 | 20,9 |
| 30 | Výrobky farmaceutické | 23 | 26,9 | 26,7 |
| 90 | Přístroje optické, foto, kinem., lékař., chirurg., apod. | 5 | 5,9 | 6,3 |
| 84 | Stroje a přístroje (vč. zařízení pro zpracování dat) | 7 | 6,3 | 5,6 |
| 39 | Plasty a výrobky z nich | 4 | 4,4 | 5,3 |
| 38 | Výrobky chemické různé | 9 | 7,6 | 5,4 |
| 07 | Zelenina, rostliny, hlízy, kořeny poživatelné | 4 | 4,9 | 2,9 |
| 71 | Perly, drahokamy, drahé kovy, výrobky bižuterie | - | 1,6 | 1,2 |
| 8209 | Obráběcí nástroje | 4 | 3 | 5,0 |
| 73 | Výrobky ze železa nebo oceli | 1 | 1,1 | 1,8 |
| 21 | Přípravky potravinové různé | 1 | 1,1 | 0,8 |
| 3304 | Kosmetické přípravky | 1 | 1,4 | 0,9 |
7.4. Perspektivní položky českého exportu (velikost trhu, podíl domácí výroby a dovozu)
Následující odvětví jsou ve střednědobém horizontu perspektivní:
- Automobilový průmysl
V Izraeli nepůsobí (s výjimkou kusové výroby) výrobci automobilů. Veškerá nabídka na místním trhu je tvořena dovozem. Pro české automobilky (Škoda Auto, ale i pobočka Hyundai v Nošovicích či další výrobci osobních vozů, Tatra a další producenti nákladních vozidel, výrobci motocyklů a mopedů) a výrobce náhradních dílů je tak místní trh standardně a dlouhodobě perspektivním, mírně by mělo napomoct i snížení daně, kterou je prodej vozů v maloobchodní síti zatížen. Nových automobilů se má odhadem během roku 2010 prodat v Izraeli 130 tisíc.
- Ocelářský průmysl
V Izraeli permanentně probíhá celá řada infrastrukturních projektů (rozšiřování a obnova železniční sítě, budování mostů apod.). Jak v infrastruktuře, tak ve stavebnictví bude mít možnost uplatnění česká hutní a ocelářská produkce. Vzhledem k neexistenci významných ocelářských provozů v Izraeli je trh výrazně dovozní.
- Chemický průmysl
Chemický průmysl včetně příbuzných oborů papírenské, plastové a kaučukové výroby je stále perspektivním odvětvím pro české producenty, v minulosti se to již mnohokrát potvrdilo. Ačkoliv v Izraeli existují silní výrobci, nedokáží z místní produkce pokrýt kompletní domácí poptávku. Čeští výrobci mohou tento potenciál využít.
- Hi-tech průmysl
Hi-tech obory mají v Izraeli silnou pozici (na vědu a výzkum se ročně vynakládá takřka 5% HDP, což je vůbec největší podíl na světě), přesto se českým firmám nadále úspěšně daří využívat poptávku izraelských společností po elektrotechnických produktech, procesorech, počítačích a jejich komponentech a optických přístrojích. Pro hi-tech odvětví navíc jednoznačně hovoří i Dohoda o podpoře aplikovaného výzkumu v průmyslovém sektoru, která vstoupila v platnost na podzim roku 2009. Na bázi dohody se vlády obou zemí dohodly na podpoře zajímavých, inovativních projektů, které společně předloží české a izraelské firmy. Každému, kdo usiluje o užší spoluprác v hi-tech oborech lze tudíž doporučit, aby se prostřednictvím agentury CzechInvest (která je gestorem projektu na CZ straně) detailně informoval o aktuálním stavu programu.
Dlouhodobě se z pohledu příležitostí pro české exportéry jako perspektivní položky/obory dále jeví:
- dopravní systémy (železnice, systémy MHD) - dodávky komponentů (kolejnic, signalizačního zařízení atd.), dodávky dopravních prostředků (lokomotivy, vagóny, tramvaje, autobusy);
- energetika - elektrárny a zařízení pro generování elektrické energie (turbíny, kotle, chladicí věže), přenosové a rozvodné sítě a jejich komponenty;
- subdodávky komponentů pro obranný průmysl;
- zařízení a technologie pro těžbu, skladování, přepravu a další zpracování zemního plynu, dodávky komponentů (roury, armatury, kompresory);
- vodohospodářské a zavlažovací systémy (vč. subdodávek - např. roury, armatury a zařízení pro čištění a úpravu vody);
- stroje a zařízení pro průmysl - obráběcí stroje apod., přístrojová a laboratorní technika;
- sklo, porcelán a další spotřební zboží;
- minerální vody, pivo, limonády;
- dřevo a výrobky ze dřeva - dřevotřísky, překližky a podobný materiál, nábytek.
Tento přehled vychází ze zkušeností OEÚ získaných zpracováním poptávek místních obchodníků, z rozhovorů s představiteli podnikatelské sféry, průmyslu a státní správy a ze studia veřejných informačních zdrojů. Co se týká investic veřejného sektoru (vyhlašování tendrů), informace lze najít v kapitole 8.6.
7.5. Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastech ekonomické spolupráce
Z českých firem je na trhu tradičně nejvýznamněji zastoupena prostřednictvím výhradního prodejce (izraelská firma Champion S.C.O. Car) ŠkodaAuto a.s.. Také některé další společnosti jako např. výrobci železa a oceli či některé strojírenské firmy a pivovary mají v Izraeli výhradní místní partnery (reprezentanty, distributory). Svou pobočku otevřela v Izraeli v březnu 2009 společnost Y Soft s.r.o. Její špičková tisková řešení pro korporace a státní sféru tak mohou najít uplatnění i na zdejším trhu.
Na izraelský trh se dále aktivně zaměřují společnosti Moravia Steel, Třinecké železárny, Meopta, ŽDB, Barum Continental, Tatra, Sellier a Bellot, Olympus Přerov, Zentiva, Olšanské papírny a další. Pro české firmy je izraelský trh zajímavý, ale uvědomují si, že je to trh počtem zákazníků malý a velmi náročný. Přímá spolupráce s izraelskými společnostmi není zárukou úspěchu, ale je podmínkou takřka nutnou pro dlouhodobé uplatnění v tomto teritoriu.
Co se týká izraelských výrobních firem exportujících do ČR, aktivní v uplynulých letech byly především společnosti Netafim (produkující závlahové systémy), Osem (potravinářský průmysl - viz níže), Iscar (výrobce kovoobráběcích nástrojů), Creo (systémy pro velké tiskárny), Multilock (bezpečnostní mechanika), Teva (farmacie - viz níže), high-tech společnosti (Comverse, M Systems Flash Disk, Alvarion, E.C.I Telecom či Ness - vítěz vládního tendru na dodávku centrálního systému, který bude evidovat veškeré informace o nemovitostech) či Radware (telekomunikační zařízení), jedna z dceřinných společností gigantického RAD Group.
Pro rozvoj vzájemných obchodních vztahů jsou rovněž důležité aktivity izraelských investorů v ČR. Jde především o stavební a realitní resp. developerské firmy, které investují do výstavby bytových domů, obchodních středisek a kancelářských budov. Mezi investičními firmami v oblasti nemovitostí se zejména v Praze, ale i v Karlových Varech a dalších městech etablovaly nebo trh úzce sledují společnosti Africa Israel Investments, Eliezer Fishman Industrial Building Corporation, Polar Investments, Kardan, Dankner Investments, Moti Ziser`s Europa-Israel, Engel General Developers, Sybil Holding a B.S.R. Europe. Firma HMG, která patří izraelské firmě Jafit, vybudovala na pražském náměstí Republiky luxusní hotel King`s Court, hotel byl slavnostně otevřen v létě loňského roku, výše investice se odhaduje na 1,3 mld. Kč.
Patrně nejviditelnější průmyslové investice na CZ trhu představují aktivity společností OSEM a Teva Pharmaceuticals.
Potravinářská společnost Osem (v Izraeli reprezentující Nestlé) v jejímž vedení jsou bratři Propperové, kteří mají kořeny i v ČR, postavila v průmyslové zóně u Teplic továrnu na zpracování sóji. Náhrady masných produktů z tohoto podniku jsou určeny pro řadu evropských trhů, především pak pro Německo a Francii. Investice v první fázi dosáhla výše 30 mil. USD a přinesla zaměstnání 200 pracovníkům. Tivall továrnu otevřel v květnu 2007, s jejím fungováním panuje v IL centrále spokojenost a zvažuje se dodatečné rozšíření kapacity továrny.
Významnou společností ve vzájemném obchodu je největší světová generická společnost Teva. V březnu 2008 ohlásila společnost investici do další výstavby výrobního závodu v Opavě přesahující v první etapě 1 mld. Kč. Jedná se přitom o vůbec největší investici do farmaceutického průmyslu po roce 1989.
7.6. Vyhodnocení poptávek v teritoriu po českém zboží, výrobní kooperaci
V roce 2010 OEÚ ZÚ Tel Aviv poskytl informace a zodpověděl dotazy cca 350 firem, přes 40 společností se na ZÚ obrátilo s požadavkem o zveřejnění poptávky/nabídky.
Poptávky, které přicházejí z ČR na ZÚ Tel Aviv a jež jsou zaměřené na snahu proniknout na místní trh, zpracovává OEÚ, který prostřednictvím svých databází vytipuje možná partnery a kontakty na ně zašle českým zájemcům. V případě zájmu může ZÚ případné IL partnery i přímo oslovit s tím, že další komunikace je už přímá a probíhá mezi samotnými firemními subjekty. V případě zájmu předá OEÚ poptávku Federaci obchodních komor, Telavivské obchodní komoře a Haifské obchodní komoře, které je bezplatně rozesílájí svým členům a mohou tak potenciálně oslovit několik tisíc izraelských společností. Poptávky CZ firem chápeme jako trvalý proces, tj. společnosti, které se na OEU obrátí, jsou zavedeny do databáze a OEU je jim k službám dlouhodobě.
V oblasti poptávek byl největší zájem (asi 20 % z celku) o české skleněné výrobky a dále o léčiva, chemické produkty a výrobky z plastů resp. ze železa a oceli (každé z uvedeného zboží poptávalo 4 až 5 místních firem). Co se týká ostatních poptávaných výrobků, jedná se například o střelivo, nábytek, trezory, motocykly, jízdní kola, mléčné výrobky, dýmky a textil.
.
7.7. Zahraniční rozvojová spolupráce
ČR Izraeli rozvojovou pomoc neposkytuje.
7.8. Vzájemná výměna v oblasti služeb
Přesnou bilanci výměny služeb mezi ČR a Státem Izrael ČNB nepublikuje. Obecně lze říci, že co se týká příjmů ze služeb, hlavními položkami je doprava a cestovní ruch, které tvoří její majoritní část. Z výše uvedeného vyplývá i seznam českých firem, které služby do Izraele exportují. Jedná se především o ČSA. Z pohledu našich firem jde o zcela ojedinělou společnost, protože má v Izraeli i svou kancelář s českým vedením. Dalším z hlediska ročních výkonů též podstatným dopravcem a organizátorem služeb v cestovním ruchu je společnost Travel Servis.
Co se týká zájmu českých poskytovatelů služeb o teritorium, za poslední rok se české firmy obrátily na OEÚ minimálně (nabízeny jsou v podstatě pouze služby týkající se trhu s nemovitostmi). Čeští poskytovatelé služeb doposud nesignalizovali žádné překážky a bariéry bránící proniknout na izraelský trh.
Co se týká perspektiv českých firem v oblasti služeb na izraelském trhu, největší naději skýtají služby výpočetní techniky a informační služby, dále obchod s nemovitostmi (respektive zájem o něj se strany IL investorů) , pronájem budov, či zdravotní (zejména lázeňské) služby. V neposlední řadě i cestovní ruch: absolutní počty IL turistů v ČR řadí Izrael do TOP 20, jedná se navíc o klienty bonitní a stálé, jejich počet rostl i v roce 2009, kdy česká incomingová turistika obecně stagnovala a rovněž v roce 2010 růst pokračuje.
7.9. Podmínky pro zaměstnávání občanů z ČR
| Oprávnění zaměstnavatele | Příslušný zaměstnavatel občana ČR (nebo i jiného zahraničního pracovníka) musí být držitelem oprávnění, které vydává odbor pro zahraniční pracovní síly na Ministerstvu průmyslu, obchodu a práce. |
| Pracovní vízum | Občané ČR musí mít platné pracovní vízum (B/1), které vydává Ministerstvo vnitra. Pracovní vízum je limitováno délkou stanovenou v pracovním povolení, max. se vydává na 1 rok. Prodloužit jej může pouze Ministerstvo vnitra. |
| Pracovní odvětví | Zahraniční pracovníci získávají pracovní povolení jako specialisté v příslušném odvětví (zpravidla domácí péče, zemědělství, průmysl, veřejné stravování; zvláštní podmínky jsou stanoveny pro stavebnictví). Toto odvětví nesmějí během svého pobytu změnit. |
| Pracovní smlouva | Zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnanci kopii pracovní smlouvy v jazyku, kterému zaměstnanec rozumí. Smlouva musí obsahovat: identifikaci zaměstnavatele a zaměstnance, popis práce, detaily finančního ohodnocení a srážek ze mzdy, datum nástupu do zaměstnání, pracovní dobu, dobu odpočinku, počet dní dovolené a svátků. |
| Minimální mzda | Minimální mzda pro plný pracovní úvazek je stanovena na 3.580 NIS. Minimální mzda týdně je stanovena na 20,70 NIS. |
| Maximální délka pracovní doby | 186 hodin měsíčně |
| Minimální doba odpočinku | 36 nepřetržitých hodin týdně, které by měly zahrnovat pátek, sobotu či neděli podle náboženského vyznání zaměstnance. |
| Minimální doba dovolené | V období prvních 4 let zaměstnání – 14 dní ročně; 5. rok – 16 dní ročně; 6. rok – 18 dní ročně; 7. rok – 21 dní ročně |
| Náboženské svátky | Zaměstnanci mají nárok na placené volno v době náboženských svátků a sice 9 dní v roce. |
| Zdravotní pojištění | Zaměstnavatel je povinen zajistit zaměstnanci zdravotní pojištění na celou dobu pracovního pobytu. Část těchto nákladů může strhnout zaměstnanci ze mzdy v závislosti na dohodnutém ustanovení v pracovní smlouvě. |
| Sociální zabezpečení | Národní pojišťovna („Bituach leumi“) hradí zahraničním zaměstnancům pojištění v případě pracovních úrazů. |
| Ubytování | Zaměstnavatel musí zahraničnímu zaměstnanci zajistit vhodné ubytování. Část nákladů na ubytování může zaměstnanci strhnout ze mzdy. Pokud ubytování nezajistí, měl by zaměstnanci poskytnout příspěvek na bydlení. |
| Cestovní náhrady | Zaměstnanec má právo na cestovní náhrady ve výši max. 21,14 NIS za den. |
| Srážky ze mzdy | Zaměstnavatel může zaměstnanci strhnout ze mzdy následující položky: daň z příjmů, sociální (národní) pojištění, část nákladů za bydlení a zdravotní pojištění atd. |
| Ukončení pracovní poměru | Zaměstnanec musí ukončení pracovního poměru oznámit s předstihem stanoveným dle délky odpracované doby (max. 1 měsíc). Stejné lhůty platí v opačném případě. V případě propuštění ze strany zaměstnavatele náleží zaměstnanci odstupně ve výši 1 měsíčního platu. |
| Informace a kontakty na příslušné vládní a nevládní organizace |
Ministerstvo průmyslu, obchodu a práce: www.moital.gov.il Ministerstvo vnitra: /www.moin.gov.il Kav La`Oved (nevládní organizace pro zahraniční pracovníky): |
Souhrnná teritoriální informace
- >> 7. Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR
- 8. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu
- 9. Investiční klima
- 10. Očekávaný vývoj v teritoriu
- 11. Související přílohy STI
Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)
