Izrael: Očekávaný vývoj v teritoriu

© Zastupitelský úřad Tel Aviv (Izrael)

Po turbulencích konce roku 2008 a roku 2009 si izraelská ekonomika stojí opětovně velmi dobře a počínaje první polovinou roku 2010 vykazuje solidní tempo růstu HDP. Předpovědi růstu HDP na roky 2011 a 2012 se blíží ke 4 % HDP.

10.1. Významné události v následujícím roce a jejich dopady na ekonomickou sféru země

Politická rizika

Radikální změny, kterými od počátku roku 2011 prochází řada blízkovýchodních zemí (sousedy Státu Izrael z toho nevyjímaje), vyvolávají u některých komentátorů a analytiků příležitostné obavy z možných negativních dopadů na Izrael, konsekventně pak i jeho ekonomiku.  Zkušenosti posledních let nicméně jasně ukazují, že hospodářský růst je stavem a intenzitou okolních konfliktů či izraelsko-palestinského konfliktu a turbulencemi na Palestinských autonomních územích ovlivňován jen minimálně, lokální konflikty se negativně odrážejí především na příjmech z cestovního ruchu. Existenční hrozbou tak v teoretické rovině zůstává íránský jaderný program a snahy iránského režimu rozšířit svůj vliv v regionu, vývoj této „kauzy“ nicméně není vůbec snadné předpovídat.

Ekonomická rizika

Žádná výraznější nevidíme. Vláda se chová velmi pragmaticky, je stabilní, koalice s největší pravděpodobností vydrží do koncew řádného volebního období (jaro 2013). Kabinet bude i nadále pokračovat přísné rozpočtové politice, jejímiž garanty jsou ministerský předseda Netanjahu a ministr financí Steinitz. Lze předpokládat, že bude muset nějakým způsobem reagovat na sociální prostesty z léta 2011, patrně se zaměří na přísnější kontrolu společností, které se v některých sektorech těší oligopolnímu či dokonce monopolnímu postavení. Pro makroekonomickou stabilitu je velmi dobrou zprávou i oznámení stávajícího guvernéra Izraelské centrální banky Stanleyho Fischera, že přijme nabídku a zůstane v guvernérském křesle na dalších pět let. Celosvětově uznávaný a respektovaný Fischer bude nepochybně uklidňujícím prvkem zejména v relaci k finančním trhům a v důsledku bude mít positivní vliv na stabilitu izraelského šekelu.  

Izraelské zpravodajství, komentáře, analýzy

Israel Insider - svodný portál nabízející výtahy ze všech základních izraelských médií

The Marker - ekonomické a byznys zpravodajství

Souborové přílohy:

zpět na začátek

10.2. Trendy, vstup země do mezinárodních uskupení, přijetí nových zákonů, daní apod.

Počínaje 1. lednem 2010 vstoupila v platnost staronová, nižší sazba DPH, která opětovně činí 16%. Lze očekávat, že  vláda připraví další legislativní akty, které by umožnily (byť i jen částečnou) privatizaci zbylých státních podniků.

Zajímavé legislativní změny by měly následovat i v souvislosti se vstupem Izraele do OECD. Stávající členové  elitního klubu očekávají vládní aktivity v oblastech, jež jsou předmětem kritiky. Vláda by si tak měla posvítit na legislativu týkající se problematiky IPR, na protikorupční  legislativu a na daňovou diskriminaci, jež se týká dovážených alkoholických nápojů.  

Od 1. ledna 2010 je v platnosti Agrární dohoda, kterou uzavřely EU a Izrael. Na jejím základě byl výrazně usnadněn obchod zemědělskými komoditami, který je v mnoha položkách již zcela volný, bezcelní.  S ohledem a raletivní sílu IL zemědělství v porovnání s ČR lze předpokládat, že z dohody by mohly těžit zejména CZ dovozci a spotřebitelé.

 

zpět na začátek

10.3. Nové možnosti pro český export či jinou ekonomickou spolupráci s ČR

Hospodářské vztahy mezi ČR a Izraelem jsou bezproblémové. Rovněž politické vztahy jsou na vynikající úrovni. Izraelská veřejnost oceňuje otevřené projevy podpory politických představitelů ČR a jejich relativně časté návštěvy v této zemi. V rovině politických vztahů jsou tak vytvořeny všechny předpoklady, které firemní sféra potřebuje k rozvoji hospodářské spolupráce, a to jak ve sféře obchodu tak investic.

V roce 2010 tak mohou české firmy spoléhat na dobrou image, kterou ČR v Izraeli má, a na efekty plynoucí z našeho členství v EU. Řada Izraelců má vytvořený kladný osobní vztah k ČR díky tomu, že naše země je v posledních letech populární turistickou destinací a většina obchodníků ji zná již z osobní zkušenosti. Na toto všeobecné povědomí by bylo vhodné navázat propagací českého podnikatelského millieu, ať již ve sdělovacích prostředcích nebo hojnější účastí českých subjektů na veletržních akcích v zemi.

Letos a v následných letech by se významným předmětem v našich bilaterálních ekonomických vztazích a vůči třetím zemím měl stát výzkum a vývoj díky nově podepsané česko-izraelské dohodě o této problematice (platná od září 2009). Řada izraelských univerzit, výzkumných pracovišť a firem se zúčastňuje společných výzkumných programů v rámci evropských rámcových programů (FP7) a Izraelci jsou otevřeni možnostem zapojení vývojových pracovišť z nových členských zemí. Výhodný může být především přístup k izraelskému know-how. Výzkum a vývoj je oblast, která je silně podporována i v nepříznivých ekonomických časech.

Ještě důležitější je však spuštění bilaterálního programu MOST/GESHER, který byl spuštěn 1. dubna 2010 a v jehož rámci mohou zajímavé, inovativní česko-izraelské projekty z oblasti aplikovaného výzkumu dostat vládní podporu. Program poběží přinejmenším v příštích třech letech a z CZ strany na něj bude vyčleněno 60 mil. Kč, analogickou částku do programu vloží rovněž izraelská strana. Zájemcům doporučujeme kontaktovat agenturu CzechInvest, jež má program ve své gesci.   

K případnému vstupu českých investorů do Izraele - předpokladem je především jejich dostatečná kapitálová síla. Tuto podmínku splňuje jen málo českých subjektů. Až taková situace dozraje, je možné, že i některý český podnik otevře v Izraeli například vývojové centrum využívající místní hlubokou znalost hi-tech, jako to udělala celá řada společností z celého světa.

 

zpět na začátek

Souhrnná teritoriální informace


Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)


Pomohla Vám informace? Ano Částečně Ne

Newsletter