Izrael: Zahraniční obchod země

• 6.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo – tabulka
• 6.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU
• 6.3. Komoditní struktura
• 6.4. Dovozní podmínky a dokumenty (po vstupu do EU), celní systém, kontrola vývozu
• 6.5. Ochrana domácího trhu
• 6.6. Zóny volného obchodu

6.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo – tabulka

S obnoveným růstem izraelské ekonomiky v roce 2010 se po útlumu v roce předchozím logicky navýšily aktivity místních exportérů i importérů.  V obchodní bilanci za rok 2010 činil souhrnný izraelský export 42 mld. USD, dovoz 50,7 mld. USD. Obchodní bilance tedy skončila schodkem ve výši 8,7 mld. USD.

Meziročně tak vývozy rostly tempem 15,7%, dovozy vzrostly o 20,6%. Největším tempem přitom rostly vývozy komodit s vysokou přidanou hodnotou.

Pramen: Centrální statistická kancelář (www.cbs.gov.il), březen 2011

zpět na začátek

6.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Hlavními vývozními trhy společností sídlících na území Státu Izrael byly v roce 2010 EU (celkem 30% z celkových exportů, stejný podíl jako v roce 2009) a  USA (28%  z celku, meziročně pokles o 5%). Třetím geografickým celkem pro izraelský vývoz je Asie s 20 %-ním podílem (meziročně o 4% lepší výsledek než v roce 2009).

Jaké pohyby jsou pod  výše uvedenými čísly skryty, které země byly z pohledu exportérů atraktivnější a kde naopak následoval ústup? Výraznější nárůst vývozů byl v roce 2010 vykázán v případě Číny, Velké Británie, Indie, Nizozemska, Malajsie a Německa. S několika stěžejními vývozními trhy si navíc Izrael udržuje ve vzájemné obchodní výměně přebytek, týká se to USA, Indie, Brazílie či Ruska.      

Co se týká postavení v rámci EU, Izrael exportoval v loňském roce zejména do Velké Británie (15% z vývozů na unijní trh), na pomyslném žebříčku následují Nizozemsko (14%) a  Německo (13%). Podíl ČR činí 1,% a naše země se tím řadí přibližně do středu žebříčku EU.

Z asijských zemí měla největší podíl na izraelských exportech ČLR včetně Hongkongu (5% z celkových IL exportů v roce 2010), před Indií (4%) a Jižní Koreou (1%).

Co se týká dovozu v roce 2010, největší objem komodit importoval Izrael z EU. Na celkovém exportu do Izraele měla EU 35%-ní podíl. Jednotlivými hlavními vývozci jsou Německo (20% z celkových EU vývozů), následované Itálií (13%), Nizozemskem (11%) a Velkou Británií (9%). ČR v kontextu unijních vývozů drží podíl 1,1%, přičemž CZ vývozy do Izraele přesáhly objem vývozů Slovinska, Rumunska, Řecka, Polska či Portugalska a výrazně za CZ vývozy zaostávají statistiky bulharské, slovenské i pobaltských zemí. Navíc je nutné si všimnout, kolik procent z dovozů nebylo určeno/klasifikováno. Je možné, že kdyby výsledky byly izraelskými úřady kompletně konkretizovány, český podíl by byl ještě vyšší, jak to ukazují hodnoty vývozu zaznamenané ČSÚ.

Z Asie bylo importováno 22% z celkového množství dovážených produktů. Z asijských zemí dominuje mezi státy vyvážejícími do Izraele Čína (včetně Hongkongu), která dosáhla podílu 10% ze všech dovozů (jde tedy o polovinu asijských vývozů do Izraele!), za zmínku stojí i vývozní aktivity Japonska (3%) a Jižní Koreje (2%).

USA na celkových vývozech do Izraele podílely celkem z 12%, výrazněji se nad rámce výše uvedeného do statistik zapsalo ještě Švýcarsko (4% ze všech IL dovozů, více, než drtivá většina unijních zemí!) a Turecko s 3%-ním podílem z celkových izraelských dovozů.

zpět na začátek

6.3. Komoditní struktura

Co se týká exportů, Izrael pokračoval v roce 2010 v úspěšném vývozu produktů hi-tech oborů, a to jak  technických, tak i medicínských. Rozlišením podle technologické intenzity došlo v roce 2010 k následující distribuci jednotlivých exportů: 6 % vývozů tvořily produkty nízké technologické intenzity, 18 % nižší-střední technologické intenzity, 27 % střední-vyšší technologické intenzity a 49 % exportovaných výrobků spadalo mezi produkty s vysokou technologickou intenzitou.

Co se týká vývozu z komoditního pohledu, stroje, přístroje a elektrická zařízení se na vývozu podílely 11,7 mld USD s meziročním růstem o 9%. Chemický průmysl jako celek (bez farmacie) vyvezl celkem 60,3 mld. USD, což je meziroční růst o 12%. Exportní výkon podstatně zvýšil farmaceutický průmysl s celkovým vývozem 3,6 mld USD (růst o 62%). Domácí textilní průmysl (vývozní produkce 1,2 mld. USD), zůstává ve vleklé krizi dlouhodobě bez ohledu na současnou ekonomickou kontrakci. Přesto zůstal svým objemem v roce 2008 významným exportním oborem. Zemědělské exporty zůstaly na úrovni 1,2 mld. USD. Na těchto vývozech se významně podílela především produkce zeleniny, jejíž vývoz klesl o 5%.

Izrael je jedním ze světových center zpracování diamantů a obchodu s nimi. Zcela zvláštní kapitolou na obou stranách bilance jsou tedy diamanty a vzácné kovy. Na exportu se tyto komodity podílely 18,9%. Samotné diamanty představovaly v roce 2010 vývozní položku o objemu 9,6 mld. USD, podobně jako v předchozích letech.

Dovoz zpracovaných/nezpracovaných diamantů dosáhl v roce 2009 celkem 8,8 mld. USD (mírný pokles). Ze surovin je dále podstatný dovoz ropy a paliv, který dosáhl objemu 12,8 mld. USD (meziroční pokles o 43%). Dovoz oceli a železárenských produktů se snížil na 3,4 mld. USD, což je jen mírný pokles oproti předchozímu období a dovoz základních zemědělských produktů živočišného původu vzrostl o 3 %.

Významnými oblastmi izraelského dovozu zůstávají dovozy průmyslových, strojních a elektronických příslušenství (zvýšení o 6%, objem přes 10 mld. USD), chemické produkty (u produktů organické chemie došlo k navýšení o 10 % na celkový objem přes 1,6 mld. USD) a výrobky z plastů a gumy (zvýšení o 10 %, objem 2,2 mld. USD).

zpět na začátek

6.4. Dovozní podmínky a dokumenty (po vstupu do EU), celní systém, kontrola vývozu

Od vstupu do EU se uplatňují obchodní ujednání asociační dohody mezi Izraelem a EU, která mj. umožňuje kumulaci původu zboží v rámci EU.

Při dovozu jsou obecně požadovány

• řádně vyplněná obchodní faktura s uvedením čísla případné licence (3 výtisky) - faktura musí obsahovat tyto údaje: země původu zboží; datum a místo vydání; úplné označení dovozce (název firmy, adresa) včetně jeho daňového registračního čísla, tytéž údaje o zahraničním dodavateli
• množství, popis, označení a čísla obalů každé části zásilky; popis zboží s uvedením jeho množství v jednotkách pro dané zboží obvyklých; popis musí být doplněn prvními čtyřmi číslicemi nomenklatury mezinárodní klasifikace (H.S.).; hmotnost každé části zásilky (hrubá i čistá); cena; dodací, dopravní a platební podmínky (v obvyklém rozsahu dle Incoterms)
• osvědčení o původu zboží - EUR 1 nebo prohlášení vývozce v duchu ustanovení ujednání o volném obchodu
• dopravní dokument - v případě konosamentu může být vyžadován záznam, že loď nezastavila v arabském přístavu s výjimkou Egypta a Jordánska (¹)
• doklad o přímém transportu mezi ČR a Izraelem, popř. doklad, že zásilka zůstala v zemi tranzitu neustále pod celním dohledem (pro uplatnění preferenčního přístupu podle asociační dohody)
• balicí list s podrobnými údaji (jestliže zásilka obsahuje více nákladových listů, jestliže faktura neobsahuje podrobné údaje o obsahu jednotlivých částí zásilky nebo jestliže to požaduje dovozce, přepravce nebo dopravce)
• doklad o pojištění zásilky pro případ její ztráty nebo poškození znějící na dovozce.

Poznámka 1: Anglický text zní následovně „This vessel is not to call at any Lebanese, Syrian, or any other Arab port, with the exception of Egypt and Jordan, prior to unloading in Israel, unless the ship is in distress or subject to "force majeure". No transhipment is allowed unless the vessel is unable to proceed to destination because it is in distress."

Mezi administrativní požadavky vztahující se na dovozní případy selektivně podle druhu zboží patří také

• dovozní licence, o kterou může požádat izraelské Ministerstvo průmyslu, obchodu a práce pouze izraelský občan nebo firma v Izraeli řádně registrovaná
• zvláštní osvědčení požadovaná v některých případech resortními ministerstvy (např. veterinární a fytosanitární certifikáty)
• osvědčení o splnění místních standardů a zdravotních, bezpečnostních apod. norem - česká osvědčení nemusejí být akceptována
• certifikáty o splnění "košer" charakteru potravinářských výrobků (více viz 8.7)
• získání importní kvóty - v případě ČR záleží kolik z přidělených kvót (pokud je pro daný sortiment asociační dohoda stanoví) využijí i jiné země EU
• splnění požadavků na označení zboží (etikety) v hebrejštině.

Struktura cel a daní majících charakter cel se tvoří následovně: 1. clo vypočítané z CIF ceny dovozu (pro české firmy exportující do Izraele zboží EU původu je clo nulové); 2. tzv. TAMA, tzn. koeficient navýšení základu pro výpočet spotřební daně (Import Increment Rate); 3. spotřební daň (Purchase Tax) - vybírá se pouze u některých položek. Tyto poplatky se tedy postupně navyšují.

Na dovoz je při uvolnění do oběhu uvalena i DPH ve standardní výši 15,5 % (bližší informace o daních uvalených na dovozy - viz kapitola 5.5 Daňový systém). Jednotlivé celní sazby, koeficienty a sazby daně z obratu jsou uvedeny v celním sazebníku, který je od roku 1988 založen na harmonizovaném systému. Sazebník obsahuje i informaci o případných dalších požadavcích a omezeních (dovozní kvóty, certifikáty atd.), stejně jako i změny v dovozním režimu a podmínkách v rámci asociační dohody mezi Evropskou unií, jejími členskými státy a Státem Izrael.

Kromě běžných cel mohou izraelské úřady uvalit na dovážené zboží i antidumpingová cla, vyrovnávací cla a cla ochranná. Dosud ale nebyla podle dostupných informací antidumpingová ani vyrovnávací cla použita, rozhodně ne na zboží vyrobené v ČR.

Dovozní licence jsou vydávány ministerstvem průmyslu, obchodu a práce se týkají především zemědělských a potravinářských výrobků a dodávek pro zdravotnictví. Vydání licence, o kterou může požádat jen izraelský občan nebo firma registrovaná v Izraeli, trvá zpravidla 7 – 10 dní. Zrušena byla povinnost dovozních licencí u importu alkoholických nápojů - místo nich je požadováno "zvláštní schválení" Izraelským vinařským institutem (Israel Wine Institute). Toto schválení je platné jeden rok a je obnovováno "téměř automaticky". V případě dovozu whisky, rumu a brandy je dále vyžadována atestace, že nápoj byl destilován přímo v zemi, kde byla vypěstována při výrobě použitá cukrová třtina. U denaturovaných alkoholických nápojů musí výrobce předložit i osvědčení o použitých výrobních vstupech a jejich podílech. Vinařský institut provádí analýzu dovážených alkoholických nápojů.

Dovoz zboží ze zemí, s nimiž nemá Izrael obchodní styky (některé arabské resp. islámské země) a ze zemí, jež nejsou členy WTO a nemají uzavřenou dohodu o volném obchodu, je zakázán.

Vydávání a uplatňování norem je v gesci The Standards Institution of Israel (SII), přičemž v některých případech se na jejich přípravě a aplikaci podílejí i ministerstva zemědělství, telekomunikací, zdravotnictví nebo průmyslu a obchodu (např. oblast potravin a výrobků majících vztah ke zdravotnictví je v gesci ministerstva zdravotnictví). SII doposud vydal více než 2000 norem - publikovány jsou v hebrejštině s výjimkou standardů z oblastí elektrotechniky, elektroniky a telekomunikací, které jsou v angličtině. Normy jsou připravovány v maximální míře v souladu s mezinárodními standardy.

Skutečnost, že dovoz předmětného výrobku podléhá splnění specifických standardů, je indikována v celním sazebníku. Inspekce splnění mandatorních norem je u dováženého zboží prováděna v přístavu nebo na letišti, zatímco u domácího zboží až na trhu. V případě, že dovozce je držitelem značky "Standards Mark" vydávané SII, lze zboží dovážet bez kontroly. Jestliže dovozce není držitelem uvedené značky, výrobek podléhá testům a schválení. Příslušné procedury závisejí mj. na stupni (ne)bezpečnosti daného výrobku a na spolehlivosti dovozce. U některých druhů výrobků je povolení dovozu udělováno jednou za čtyři roky za předpokladu, že nedojde ke změně výrobku a dovozce. Kromě zmíněné značky "Standards Mark" SII vydává i "Safety Mark" (splnění bezpečnostních norem bez ohledu na kvalitu výkonu atd.) a "Green Label" (pro výrobky "přátelské" k životnímu prostředí - podle direktivy EU č. 880/92). O udělení všech značek mohou požádat kromě domácích dovozců a výrobců také přímo zahraniční výrobci.

Izraelské požadavky na označení, etiketování a balení výrobků jsou poměrně přísné a příslušné předpisy jsou v plném znění k dispozici jenom v hebrejštině. Značení zboží musí být provedeno tiskem, rytím, razítkováním, nalepením štítků apod. na výrobku nebo na jeho obalu. V případě několikastupňového balení musí být označena vnější vrstva. Je zakázáno dovážet zboží nesoucí jméno nebo značku izraelského výrobce, distributora apod., pokud toto jméno (značka) není doplněno o označení země výroby. Dovážené výrobky musejí obsahovat kromě informace o zemi původu i jméno a adresu výrobce a dovozce, informaci o obsahu, hmotnosti a objemu (v metrických jednotkách). Etikety a označení zboží musejí být v hebrejštině, přičemž ta může být doplněna např. o angličtinu, ale pouze je-li splněna podmínka, že cizojazyčné nápisy nejsou větší než hebrejské. Zvláštní požadavky etiketace platí pro dovozy spotřebního zboží, papíru a výrobků z něho, kabelek, hudebních nosičů, hnojiv, insekticidů, chemických výrobků, léčiv, některých potravin, semen a alkoholických nápojů. Etiketaci, resp. značení výrobků, lze v současnosti provádět s výjimkou textilních výrobků a cigaret až v Izraeli.Zcela zakázán je dovoz narkotik, hracích automatů, pornografie a her založených na náhodě a obsahujících osobní riziko. Zvláštní povolení je třeba pro dovoz zvířat, zbraní, vysílacího zařízení, čerstvého masa, léčiv, rostlin a surovin.

Ačkoliv neexistuje formální požadavek na pověření místního celního agenta, obecně se tato praxe doporučuje. V některých případech se navíc stává, že i přes zmíněnou absenci formálního požadavku jsou celnice ochotny jednat pouze s celním agentem. Celní procedury jsou jednotné a standardizované. Část proclení zpravidla probíhá přímo u celního agenta, který elektronicky komunikuje s celními úřady. Veškeré dovozy jsou proclívány s využitím výpočetní techniky, díky tomu je pravidlem proclení 90 % dovozů do 20 minut, ostatní případy během jednoho dne, výjimkou ovšem není ani několikadenní zdržení. Zvláštní kapitolou jsou poměrně časté stávky státních zaměstnanců vč. celníků, které občas ochromí veškerý průchod zboží přes izraelské hranice. Inspekce zboží je prováděna spíše na základě posouzení rizik než metodou náhodného výběru. Inspekce před odesláním od vývozce není povinná. Zboží dovážené do Izraele může být uloženo v celních skladech v přístavech či na letišti nebo na jiných místech schválených celními úřady.

Vývoz z Izraele není obecně omezen. Výjimkami jsou komodity a výrobky strategického a citlivého charakteru, starožitnosti, živá zvířata a některé licence (v případech kdy know-how bylo vyvinuto s pomocí vládních subvencí), podobně jako u dovozu i u vývozu platí zákaz obchodu s některými teritorii.

Celní problematika

• Celní sazebník Státu Izrael www.mof.gov.il/customs/eng
• Ministerstvo financí Státu Izrael www.mof.gov.il

zpět na začátek

6.5. Ochrana domácího trhu

Co se týká zboží pocházejícího z celního území EU, ČR je od svého vstupu do unie již součástí systému panevropské kumulace původu zboží a tudíž zboží pocházející převážně z komponentů vyrobených v EU včetně ČR se těší výhodám bezcelního obchodu. Izraelská vláda, prosazující razantní budování hospodářství založeného na inovacích a špičkových technologiích, si je samozřejmě vědoma, že vnitřní trh vyžaduje i množství spotřebních produktů, rychloobrátkové zboží atd. Vzhledem k velikosti a možnostem této země nelze produkovat celou řadu výrobků a je logicky nutné nemít trh příliš uzavřený.

Mezi hlavní rysy liberalizace dovozu patří zrušení některých povinných požadavků na vydání licencí (výjimkou je např. zemědělství), přehodnocení ostatních licenčních požadavků s cílem jejich eliminace v případech, že jejich podstatou je pouze ochrana domácích výrobců, a nahrazení netarifních opatření celními tarify s výhledem jejich snížení (týká se zemí, které se Státem Izrael nemají podepsánu dohodu o volném obchodu).

I přesto některá protekcionistická opatření nadále platí - např. omezení agrárních dovozů, kvóty, licenční omezení, výslovný zákaz dovozu některých výrobků vč. zákazu dovozu těch druhů masa, které nejsou košer. Izrael dále aplikuje dvě zvláštní formy ochrany - navýšení základu pro výpočet cel na úroveň CIF ceny dovozu a tzv. "TAMA", tzn. navýšení základu pro výpočet spotřební daně uvalené na dovoz (blíže viz kapitoly 5.5 a 6.4). V souvislosti s koeficientem "TAMA" a spotřební daní se objevuje další diskriminačně-ochranný prvek v termínu splatnosti daně. Zatímco u domácích výrobců je transfer daně realizován v průměru 15 dní po prodeji zboží, u dováženého zboží je to při proclení. Daný časový rozdíl může znamenat ve svém důsledku a podle aktuálních úrokových sazeb až pětiprocentní cenové zvýhodnění domácí produkce.

Dalšími formami ochrany jsou normy často preferující domácí výrobce spotřebního zboží a poplatek za použití přístavů a lodních nakladačů ve výši 1,1 % CIF dovozní ceny. V případě přístavních poplatků je ochranný - resp. ve vztahu k dovozcům diskriminační - faktor v tom, že i přes jejich snížení dovozci platí za tytéž služby více než izraelští vývozci (ti platí jen 0,2 % z CIF ceny). Dovozci tak subvencují izraelské subjekty.

zpět na začátek

6.6. Zóny volného obchodu

Co se týká zón volného obchodu, v rámci Izraele jsou různé - především daňové - výhody poskytovány ve svobodných přístavech (Free Port Zones) v Haifě (Kishon Port), Ašdodu a Eilatu. Vláda Izraele však již během roku 2004 deklarovala omezení těchto výhod a následně v průběhu 2005/2006 začala dříve udělená privilegia rušit zejména v Haifě a Ašdodu. Ministerstvo financí plánuje v roce 2008 zrušit daňové úlevy i v Eilatu s tím, že zůstane výjimka u DPH v oblasti turistiky a stravovacích služeb a tato sazba zůstane nadále nulová.

Izrael má uzavřeny dohody o volném obchodu s USA, EU (jako součást asociační dohody), ESVO/EFTA, Kanadou, Tureckem a Mexikem. Mezi Izraelem a Palestinskou národní správou byla na základě Prozatímních dohod, resp. tzv. Pařížského protokolu o ekonomické spolupráci, vytvořena quasi-celní/měnová unie, která ovšem v důsledku druhé intifády měla ve svém fungování kritické mezery. Izrael má dále uzavřené preferenční obchodní dohody s Jordánskem a řadou dalších zemí - ty ale nespadají do kategorie dohod o volném obchodu.

zpět na začátek

Patičkové menu

Katalog odkazů | Přístupnost | Kontakt | Mapa stránek | Právní výhrada | FAQ | O portálu