- 5.1. Státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let
- 5.2. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let)
- 5.3. Zahraniční zadluženost, dluhová služba
- 5.4. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)
- 5.5. Daňový systém
5.1. Státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let
Japonský státní rozpočet je sestavován na fiskální rok, který začíná 1. dubna a končí 31. března následujícího roku. Návrh státního rozpočtu předkládá vláda Dolní komoře parlamentu. Po jeho schválení je návrh zaslán Horní komoře k aprobaci. Státní rozpočet vstupuje v platnost i v případě, že jej Horní komora neschválí, a to 30 dní po jeho schválení Dolní sněmovnou. Japonská rozpočtová praxe se vyznačuje častým přijímáním tzv. dodatečných rozpočtů. Ty jsou většinou schvalovány ve druhé polovině rozpočtového roku jako forma navýšení původního rozpočtu.
Následující tabulka a graf uvádějí přehled o výdajích, příjmech a schodcích japonských státních rozpočtů v letech 2006–2010. Uvedené údaje poskytují informace o původních rozpočtech za každý rok, tedy bez vlivu rozpočtových dodatků.
Státní rozpočty v letech 2006–2010
| Rozpočtový rok | Výdaje JPY (bil.) | Příjmy JPY (bil.) | Schodek JPY (bil.) |
|---|---|---|---|
| 2006 | 79,69 | 49,72 | 29,97 |
| 2007 | 82,91 | 57,48 | 25,43 |
| 2008 | 83,05 | 57,70 | 25,35 |
| 2009 | 88,50 | 55,20 | 33,30 |
| 2010 | 92,30 | 48,00 | 44,30 |
Zdroj: Statistics Bureau, statistiky japonského Ministerstva financí
V důsledku opakovaných a rostoucích schodkových rozpočtů se v posledních letech Japonsko potýká s výrazným státním dluhem. V současné době je státní dluh Japonska na rekordní úrovni 200 % k HDP, což je nejvíce ze všech zemí OECD.
V březnu 2011 vláda schválila nový rekordní rozpočet ve výši 92,4 bilionů jenů (1 113 mld. USD) na nový fiskální rok (na období od 1.4.2011 do 31.3.2012), jehož výše znamená další tlak na velmi vysokou japonskou zadluženost. Rozpočet bude kryt vydáním státních dluhopisů ve výši 44,3 biliónů jenů (534 mld. USD).
Dodatečné rozpočty na vypořádání se s následky ničivého zemětřesení a tsunami
Podle vládního odhadu z konce března 2011 výše přímých škod ničivého zemětřesení a tsunami, které Japonsko postihlo dne 11. března 2011, dosáhne 16–25 biliónů jenů (cca 192–301 mld. USD). To představuje přímé náklady na vybudování nové infrastruktury. Další dodatečné vysoké ekonomické ztráty vznikly přerušením průmyslové výroby a obchodu.
Vláda musí v r. 2011 stimulovat ekonomiku zasaženou následky ničivé živelní katastrofy pomocí dodatečných rozpočtů. První dodatečný rozpočet ve výši 4 bilióny jenů (49 mld. USD) byl schválen začátkem května 2011, druhý (relativně malý) dodatečný rozpočet ve výši cca 2 biliónů jenů (25 mld. USD) byl schválen v červenci 2011. Oba tyto rozpočty byly určené na okamžitou pomoc postiženým oblastem. Očekávaná výše třetího dodatečného rozpočtu určeného na dlouhodobou rekonstrukci po katastrofě a zároveň na celkovou podporu ekonomiky činí cca 10 biliónů jenů (130 mld. USD). Třetí dodatečný rozpočet by měl být schválen během cca října 2011.
Základní struktura rozpočtu na rok 2011 (srovnání s předchozím rozpočtem z r. 2010):
| Výdaje | ||
|---|---|---|
| Kapitola | 2010 (bil. JPY) | 2011 (bil. JPY) |
| Saldo primárních výdajů | 70,9 | 70,8 |
| sociální zabezpečení | 27,3 | 28,7 |
| veřejné práce | 5,8 | 5,0 |
| věda a vzdělání | 5,6 | 5,5 |
| obrana | 4,7 | 4,7 |
| Splácení státního dluhu | 20,6 | 21,5 |
| Dotace místním samosprávám | 17,5 | 16,8 |
| Celkem | 92,3 | 92,4 |
| Příjmy | ||
| Kapitola | 2010 (bil. JPY) | 2011 (bil. JPY) |
| Daně a poplatky | 37,4 | 40,9 |
| Nedaňové příjmy | 10,6 | 7,2 |
| Státní dluhopisy | 44,3 | 44,3 |
| Celkem | 92,3 | 92,4 |
Zdroj: statistiky japonského Ministerstva financí
V kontextu sociální politiky vlády DPJ (Demokratrické strany Japonska) došlo v rozpočtu na r. 2011 k navýšení výdajů na sociální zabezpečení a snížení výdajů na veřejné projekty. Zároveň došlo k udržení výdajů na vědu a vzdělání a poklesu dotací regionům.
Další informace o japonském rozpočtu lze nalézt např. na stránkách japonského Ministerstva financí, http://www.mof.go.jp/english/budget/index.html.
5.2. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let)
Běžný účet platební bilance země je dlouhodobě aktivní zásluhou vysoce aktivní obchodní bilance a repatriovaných příjmů ze zahraničních investic. Kapitálový a finanční účet je naopak dlouhodobě pasivní, a to především z důvodu rozsáhlých investic v zahraničí. V roce 2010 dosáhl přebytek na běžném účtu výše 17,1 biliónů jenů (13,3 bil. JPY v r. 2009).
Koncem r. 2010 dosáhly devizové rezervy 1 096 mld. USD.
Přehled platební bilance Japonska v kalendářním roce 2010 (srovnání s r. 2009)
2010 bil. JPY | 2009 bil. JPY | |
|---|---|---|
| Běžný účet | 17,1 | 13,3 |
| Obchodní bilance | 8,0 | 4,0 |
| Vývoz | 63,9 | 50,9 |
| Dovoz | 55,9 | 46,8 |
| Bilance služeb | -1,5 | -1,9 |
| Bilance výnosů | 11,6 | 12,3 |
| Běžné převody | -1,1 | -1,2 |
| Finanční účet | -12,4 | -12,2 |
| Kapitálový účet | -0,4 | -0,5 |
| Změny v rezervách aktiv | -3,8 | -2,5 |
| Saldo chyb a opomenutí | -0,4 | 1,9 |
Zdroj: Měsíční a roční statistické přehledy (Statistics of Japan), http://www.mof.go.jp/bpoffice/e1c004.htm#bm6, http://www.mof.go.jp/bpoffice/bpdata/es1bop.htm.
Vývoj platební bilance Japonska za období 2006–2010
| 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | |
|---|---|---|---|---|---|
| Běžný účet (bil. JPY) | 19,8 | 24,8 | 16,2 | 13,3 | 17,1 |
| Kapitálový a finanční účet (bil. JPY) | -12,4 | -22,5 | -19,5 | -12,7 | -12,9 |
| Devizové rezervy (mld. USD) | 905,1 | 979,2 | 1 012 | 1 049 | 1 096 |
Zdroj: Měsíční a roční statistické přehledy (Statistics of Japan, Monthly Finance Review), http://www.mof.go.jp/english/e1c006.htm.
5.3. Zahraniční zadluženost, dluhová služba
Z hlediska rovnováhy zahraničních aktiv a pasiv bylo Japonsko v roce 2010 čistým věřitelem a jeho čistá věřitelská pozice představovala 262 biliónů jenů, což představuje cca 55 % HDP (267 bil. JPY v r. 2009, tj. 56 % HDP).
Přehled japonských zahraničních aktiv a pasiv ke konci roku 2010 (r. 2010 předběžné údaje, r. 2009 konečné údaje)
| Aktiva | Pasiva | ||||
|---|---|---|---|---|---|
| Kapitola | 2009 částka (bil. JPY) | 2010 částka (bil. JPY) | Kapitola | 2009 částka (bil. JPY) | 2010 částka (bil. JPY) |
| Přímé investice | 68,2 | 66,2 | Přímé investice | 18,4 | 18,4 |
| Portfoliové investice | 262,0 | 273,0 | Portfoliové investice | 141,9 | 145,0 |
| Ostatní investice | 123,6 | 130,7 | Ostatní investice | 123,1 | 137,3 |
| Rezervní aktiva | 96,8 | 92,5 | -- | -- | -- |
| Celkem | 550,6 | 562,4 | Celkem | 285,9 | 300,7 |
Zdroj: statistika japonského Ministerstva financí, http://www.mof.go.jp/bpoffice/e1c018.htm#bm2.
Hrubý zahraniční dluh Japonska na konci roku 2010 (r. 2010 předběžné údaje, r. 2009 konečné údaje)
| Kapitola | 2009 částka (bil. JPY) | 2010 částka (bil. JPY) |
|---|---|---|
| Veřejný sektor – vláda | 62,0 | 68,0 |
| Bankovní sektor | 88,9 | 96,0 |
| Ostatní sektory | 37,6 | 44,4 |
| Přímé investice – mezifiremní půjčky | 3,5 | 3,1 |
| Celkem | 192,1 | 211,6 |
Zdroj: statistika japonského Ministerstva financí, http://www.mof.go.jp/bpoffice/e1c018.htm#bm3.
5.4. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)
Centrální bankou je Bank of Japan (BOJ), která vystupuje jako nezávislá instituce, zodpovídající se pouze parlamentu. Její guvenér je jmenován premiérem a od března 2008 jím je Masaaki SHIRAKAWA. Důležitou součástí japonské finanční soustavy byla i japonská pošta - Japan Post, která spravovala přibližně čtvrtinu veškerých osobních úspor obyvatelstva. V roce 2007 byla částečně privatizována do dvou finanční institucí - Japan Post Bank Co. a Japan Post Insurance Co. s tím, že 100% vlastní stát. Bankovní systém je kromě komerčních bank tvořen také několika specifickými vládními finančními institucemi (Japonská rozvojová banka, Japonská banka pro mezinárodní spolupráci a 6 specializovaných státních finančních korporací).
Japonské banky jsou sdruženy v Japonské bankovní asociaci (Zenginkyo, www.zenginkyo.or.jp/en/index.html), jež má celkem 249 členů.
Struktura japonského finančního systému je patrná z následujícího přehledu:
Centrální banka: Bank of Japan
Soukromé finanční instituce
- Banky
- Městské banky (City banks)
- Regionální banky
- Zahraniční banky
- Úvěrové banky (Trust banks)
- Banky poskytující dlouhodobé úvěry
- Ostatní banky
- Kooperativní finanční instituce
- Ústřední Shinkin banka (úvěrová asociace)
- Shinkumi Fed. Bank (Národní federace úvěrových družstev)
- Rokinren Bank (Národní federace zaměstnaneckých úvěrových bank)
- Norinchukin Bank (spadají pod ní Úvěrové federace zemědělských a rybářských družstev)
- Pojišťovací společnosti
- Životní pojišťovny
- Ostatní pojišťovny
- Společnosti zabývající se obchodem s cennými papíry
Veřejné finanční instituce
- Vládní finanční instituce - Japonská banka pro mezinárodní spolupráci
- Finanční korporace
- Ostatní veřejné finanční instituce (zahrnuté v této kategorii po dobu jejich probíhající přípravy ke konečné privatizaci)
- Japonská rozvojová banka
- Japan Post Bank Co
- Japan Post Insurance Co.
Zdroj: Japonská bankovní asociace, http://www.zenginkyo.or.jp/en/banks/principal/index.html.
Spolehlivost a serióznost japonských bank byla v poválečném Japonsku příslovečná. V 90. letech však došlo k řadě bankovních skandálů, které dobrou pověst japonského bankovního sektoru zpochybnily. V letech 1996–1999 přijala vláda opatření na očištění bankovního sektoru prostřednictvím rekapitalizace bank, deregulace a liberalizace finančních služeb. Tato reforma, někdy označována jako „Velký třesk“ v japonském bankovnictví, přinesla zásadní změny zejména do jeho struktury. V rámci reformy finančního sektoru byly v letech 1998–2000 přijaty zákony směřující k vytvoření uceleného právního rámce pro přeměnu jednotlivých částí japonského finančního sektoru na jednotný moderní finanční systém. Reforma z konce 90. let tak umožnila reorganizaci a restrukturalizaci bankovního sektoru a příliv zahraničního kapitálu.
Finanční krize, která začala pádem Lehman Brothers na podzim 2008, měla spíše zprostředkovaný vliv na japonské finanční instituce. Japonské banky se potýkaly především s poklesem hodnoty akcií cca o 60 % (Nikkei 225, Topix), ztrátou důvěry na mezibankovním trhu a rostoucím počtem firemních bankrotů. S cílem obnovení důvěry na mezibankovním trhu japonská vláda poskytla bankovnímu sektoru finanční podporu ve třech stimulačních balíčcích (celkem 63 bil. JPY, cca 650 mld. USD).
V roce 2010 byla struktura 5 hlavních domácích bankovních konglomerátů následující:
| Název skupiny | Složky | Zahájení činnosti | Sloučené banky |
|---|---|---|---|
| Mitsubishi UFJ Financial Group | Bank of Tokyo Mitsubishi UFJ Mitsubishi UFJ Trust | leden 2006 | Bank of Tokyo Mitsubishi Mitsubishi Trust Nippon Trust Bank Tokyo Trust Bank Sanwa Bank Tokai Bank Toyo Trust Tokai Trust |
| Chuo Mitsui Trust Holdings | Chuo Mitsui Trust Chuo Mitsui Asset Trust | říjen 2007 | Chuo Mitsui Trust Mitsui Asset Trust |
| Resona Holdings | Resona Bank Saitama Resona Bank Kinki Osaka Bank | březen 2003 | Daiwa Bank Asahi Bank |
| Sumitomo Mitsui Financial Group (SMFG) | Sumitomo Mitsui Banking Corp. | únor 2003 | Sakura Bank Sumitomo Bank |
| Mizuho Financial Group | Mizuho Bank Mizuho Corporate Bank Mizuho Trust | březen 2003 | Dai-Ichi Kangyo Bank Fuji Bank Industrial Bank of Japan |
Zdroj: Japonská bankovní asociace
5.5. Daňový systém
Fyzické osoby
Daň z příjmu fyzických osob je progresivní a pohybuje se v rozmezí 5–40 %. V roce 2007 došlo k zásadní daňové restrukturalizaci, která přinesla změnu daňové zátěže. Došlo např. ke zvýšení prefekturní daně z příjmu ze 3 % na 4 % a vytvoření jednotné municipální daně z příjmu ve výši 6 %. Daňová zátěž z příjmu fyzických osob včetně místních daní je tak jedna z nejvyšších na světě a v souhrnu činí 50 %. K tomu je však třeba připočítat ještě 12% platby na sociální a zdravotní pojištění. U příjmů nad 18 mil. JPY činí efektivní zdanění fyzických osob 62 %!
Právnické osoby (korporace)
V prosinci 2010 vláda premiéra Kana odsouhlasila 5% snížení 30% sazby daní právnických osob (firem). Ke stanovené dani je třeba připočítat ještě další daně, které právnické osoby v Japonsku musí platit, tj. daň z obyvatelstva (Inhabitants tax) a podnikatelskou daň (Enterprise tax). Celkové daňové zatížení, a to i po uvedeném snížení, bude na úrovni cca 35 %. To je stále více než srovnatelné sazby v ostatních rozvinutých zemích.
Platby sociálního zabezpečení v sobě obsahují penzijní pojištění, zdravotní pojištění a pojištění v nezaměstnanosti. Platba je rozdělena mezi zaměstnavatele (12,9 %) a zaměstnance (12,0 %).
Daňový rok se liší od fiskálního roku, začíná 1. ledna a končí 31. prosince.
Reforma daňového systému je každoročně součástí vládní politiky na ozdravění veřejných financí. V posledních pěti letech došlo k dalším změnám daňové politiky, a to zejména dalším zvýhodněním investic fyzických osob (jak do finančních instrumentů, tak i do nemovitého majetku, zejména bydlení) a zavedením menších daňových úlev pro malé a střední podniky, rodinné podniky a nově vznikající podniky. Byla zavedena nová daňová pravidla umožňující širší konsolidaci daňových povinností jednotlivými poplatníky. V souladu s pokračující decentralizací má dojít k obecnému posílení místních daní na úkor daní celonárodních.
Nová vláda DPJ (Demokratické strany Japonska) několikrát potvrdila, že by chtěla v r. 2011 představit rozsáhlou daňovou reformu. Plány na realizaci této reformy se ale neustále odkládají a situace se řeší pouze pomocí mírných úprav daňového systému, které nemají očekávaný efekt.
Odstraňování následků ničivého zemětřesení a tsunami z 11. března 2011 zvýší tlak na veřejné finance. V důsledku toho se očekávají dočasné úpravy v daňového systému (pozastavení 5% snížení daně právnických osob a zvýšení spotřební daně).
Podrobnější informace k daňové reformě lze získat na http://www.mof.go.jp/english/tax/tax.htm a k daňovému systému obecně na http://www.worldwide-tax.com/japan/japan_tax.asp.
Souhrnná teritoriální informace
Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)
