- 9.1. Podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)
- 9.2. Přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)
- 9.3. České investice v teritoriu
- 9.4. Nejperspektivnější odvětví pro investice, privatizační a rozvojové projekty
- 9.5. Rizika investování v teritoriu
9.1. Podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)
Základním principem pro vstup zahraničních investorů do Japonska je nediskriminační zacházení, tj. rovnost podmínek pro zahraniční investory a japonské subjekty. Tento princip je uplatňován teprve od počátku 90. let. Aktuálně zahraniční investor nepotřebuje ve většině sektorů japonského hospodářství souhlas japonské vlády, a to s výjimkou několika oblastí, které se dotýkají národní bezpečnosti (leteckého a zbrojního průmyslu, jaderné energetiky a kosmického výzkumu a vývoje) a tzv. citlivých odvětví (zemědělství, lesnictví, rybolovu, těžebního a kožedělného průmyslu).
Mnohé investiční příležitosti vznikly pro zahraniční investory v důsledku rozsáhlých deregulačních a privatizačních programů. Zahraniční, zvláště americké firmy, využily vhodné podmínky v Japonsku a svoje přednosti v know-how v telekomunikacích, software apod. a zřídily v Japonsku vlastní podniky, nebo vstoupily do japonských subjektů. Pro mnoho japonských firem bylo převzetí podniku nebo sloučení se zahraničním kapitálem ve složité finanční situaci jedinou možností přežití v prostředí vleklého hospodářského útlumu. Dalším faktorem umožňujícím vstup zahraničních investorů do Japonska je změna způsobu zveřejňování hospodářských výsledků japonských společností – současná úprava víceméně odpovídá mezinárodním účetním standardům.
Japonsko je ale stále zemi s relativně velmi složitými podmínkami pro podnikání zahraničních firem. Za hlavní bariéry pro podnikání zahraničních subjektů jsou považovány netransparentní byrokratické postupy, složitost legislativy, silná místní konkurence, monopolní postavení a propojení místních společností, extrémně vysoké počáteční náklady, vysoké ceny a obtížnost získání vhodných pozemků, relativně vysoké daňové zatížení, vysoké životní náklady zahraničních expertů a jejich pobytové podmínky, jazyková a kulturní bariéra, japonská mentalita a předsudky vůči zahraničním partnerům, obtížné získávání kvalifikované dvojjazyčné pracovní síly, vysoké náklady na pracovní sílu, japonský systém doživotního zaměstnaneckého vztahu a nepřenosného důchodového pojištění, těžce proniknutelná, složitá distribuční síť a další.
Další informace o podpoře FDI lze nalézt na stránkách http://www.jetro.go.jp/en/invest/, které spravuje JETRO.
9.2. Přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)
Nadále výrazně převažuje objem japonských FDI v zahraničí nad FDI v Japonsku. V r. 2010 japonské FDI v zahraničí dosáhly 57,2 mld. USD, zatímco zahraniční FDI v Japonsku představovaly -1,4 mld. USD (Pozn.: Negativní hodnota FDI do Japonska byla způsobena odprodejem jedné z největších makléřských japonských firem Nikko Cordial Group americkou bankou Citigroup).
Teritoriálně největší přiliv přímých investic byl v r. 2010 z Asie, a to 3,1 mld. USD. Komoditně nejvíce investic směřovalo do sektoru strojů a dopravních prostředků. Čtvrtý rok za sebou, v letech 2006–2010, investice do výrobního sektoru převýšily jednu mld. USD.
Zájem zahraničních investorů se postupně zvyšuje na základě deregulačních opatření vlády v řadě oblastí v důsledku poklesu cenové úrovně nemovitostí, akcií a případně v určitých obdobích i výhodného směnného kurzu japonské měny. V současné době jsou pro zahraniční investory zajímavé zejména sektory maloobchodu, zdravotnické techniky, všeobecného strojírenství, informačních technologií a dalších hi-tech oborů (nanotechnologií, biotechnologií, environmentálních technologií, atd).
Více informací o FDI do Japonska lze nalézt na stránkách japonského Ministerstva financí http://www.mof.go.jp/english/international_policy/reference/iip/index.htm nebo v JETRO Global Trade and Investment Report http://www.jetro.go.jp/en/reports/white_paper/.
9.3. České investice v teritoriu
V roce 2004 úspěšně vstoupila na japonský trh česká firma Moravia IT. Mezi hlavní aktivity Moravia IT patří lokalizace softwaru, testování výrobků, internacionalizace, technické překlady, apod. Více informací lze nalézt na webových stránkách firmy: www.moraviaworldwide.com.
V květnu 2006 zahájila činnost pobočka české firmy Elmarco v Japonsku. Elmarco s.r.o. je rychle se rozvíjející společnost působící v nanovlákenném a polovodičovém průmyslu. Společně s odborníky Technické univerzity v Liberci se podílí na vývoji světově unikátního zařízení na výrobu nanovlákenného materiálu v průmyslovém měřítku. Hlavní výrobní program pro polovodičový průmysl je zaměřen na výrobu systémů pro dávkování chemikálií. Elmarco vstupila na japonský trh jako první česká přímá zahraniční investice v oblasti hi-tech. Její hlavní aktivity v Japonsku směřují především do R&D v oblasti nanotechnologií a do rozvoje obchodní sítě v oblasti Asie a Pacifiku. Více informací lze získat na internetových stránkách www.elmarco.cz.
V srpnu 2006 zahájila v Osace činnost pobočka brněnské firmy Zoner software, s.r.o. Zoner se zabývá vývojem, výzkumem a distribucí softwaru, rovněž poskytuje internetové služby (prezentace na internetu, e-komerci apod.). Více informací lze získat na internetových stránkách www.zoner.cz nebo www.zoner.jp.
V květnu 2008 byl založen společný podnik INSTAR ITS Japan, Inc., který dodává japonským firmám komplexní řešení energetického managementu. Více informací je na internetových stránkách www.instar.cz nebo www.instar.jp.
V dubnu 2011 byla v Tokiu zaloýena pobočka české firmy LOGIS a.s. zabývající se dodávkami expertních služeb a informačních technologií zaměřených na zlepšování kvality řízení a konkurenceschopnosti podniků. Více informací na internetových stránkách www.logis.cz.
9.4. Nejperspektivnější odvětví pro investice, privatizační a rozvojové projekty
Za perspektivní oblasti pro zahraniční investice jsou považovány telekomunikace, informační technologie, bankovnictví a pojišťovnictví (životní pojištění), maloobchod, potravinářský průmysl, energetika, automobilový průmysl, biotechnologie, farmaceutický průmysl, zdravotní péče, životní prostředí, bytová výstavba, nemovitosti apod. Po havárii jaderné elektrárny Fukušima Daiiči v důsledku nové energetické politiky jedním z nejperspektivnějších odvětví pro investice a společné projekty oblast alternativních energií.
9.5. Rizika investování v teritoriu
Rizika investování v Japonsku formou FDI jsou minimální. Právní rámec pro podnikání i FDI je v Japonsku velmi dobře rozvinut a právní kultura je na vysoké úrovni. Pro portfoliové investice platí běžná rizika investování na kapitálovém trhu, přičemž v japonských podmínkách je třeba brát ohled na relativně vyšší volatilitu kapitálového trhu v porovnání s jinými světovými ekonomikami i na volatilitu směnného kurzu JPY vůči ostatním světovým měnám.
Souhrnná teritoriální informace
Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)
