Přejít k hlavnímu obsahu |  Přejít k hlavnímu menu

---

---

Vyhledávání

podrobné vyhledávání

---

• 7.1. Smluvní základna
• 7.2. Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let – tabulka
• 7.3. Komoditní struktura českého vývozu/dovozu
• 7.4. Perspektivní položky českého exportu (velikost trhu, podíl domácí výroby a dovozu)
• 7.5. Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastech ekonomické spolupráce
• 7.6. Vyhodnocení poptávek v teritoriu po českém zboží, výrobní kooperaci
• 7.7. Zahraniční rozvojová spolupráce
• 7.8. Vzájemná výměna v oblasti služeb
• 7.9. Podmínky pro zaměstnávání občanů z ČR

7.1. Smluvní základna

Výměnou nót mezi velvyslanectvím Japonska v Praze (nóta ze dne 25.3.1994) a Ministerstvem zahraničních věcí ČR (nóta č.j. 88.048/94-MPO ze dne 21.4.1994) byla oběma stranami formálně potvrzena sukcese České republiky do smluv, které byly uzavřeny mezi Japonskem a bývalým Československem a měly účinnost ke dni jeho zániku.

V ekonomické oblasti se v současné době jedná o jednu smlouvu:

• Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Japonskem o zamezení dvojího zdanění v oblasti daní z příjmu, Praha, 11.10.1977, vyhl. č. 46/1979 Sb..

Ostatní smlouvy sjednané v poslední době, které se týkají ekonomické spolupráce:

• Smlouva mezi Českou republikou a Japonskem o sociálním zabezpečení. Smlouva byla podepsána v Praze dne 21. února 2008 a vstoupila v platnost dne 1. června 2009.

• Dohoda mezi ČR a Japonskem o prodeji 40 milionů tun emisních jednotek, podepsáno v Praze dne 30. března 2009 (česká strana využije získané prostředky v rámci programu Zelená úsporám). Následně v letech 2009–2011 na základě Dohod mezi vládou ČR a společností Mitsui & Co. japonská strana nakoupila dalších 37 miliónů tun emisních jednotek (Assigned Amount Unit – AAU).  

Poznámka k vypovězené obchodní dohodě:

Výměnou nót mezi Ministerstvem zahraničních věcí ČR (nóta č.j. 103254/2004-MPO-III ze dne 13.4.2004) a velvyslanectvím Japonska v Praze (nóta ze dne 13.4.2004) byla v souvislosti se vstupem ČR do EU k 1.5.2004 vypovězena Obchodní dohoda mezi vládou České a Slovenské Federativní Republiky a vládou Japonska, vyhl. č. 570/1992 Sb. (podepsaná v Tokiu, 24.4.1992). Její platnost byla ukončena k datu 30.6.2004. Tak jako všechny ostatní bilaterální obchodní dohody ČR byla nahrazena obchodně-politickým režimem v rámci společné obchodní politiky EU.

 

zpět na začátek

7.2. Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let – tabulka

Japonsko je pro ČR podle vzájemného obratu obchodní výměny 17. nejdůležitějším obchodním partnerem (28. nejdůležitějším vývozním a 11. nejdůležitějším dovozním  partnerem). Obchodní bilance ČR s Japonskem je dlouhodobě pasivní a navzdory růstu exportu z ČR do Japonska je náš deficit vzájemného obchodu vysoký.

Vysoké japonské dovozy a vysoký deficit vzájemného obchodu je důsledkem japonských investičních aktivit v ČR. Japonské firmy pro své nové podniky v ČR přednostně dovážejí japonské technologie resp. existující japonské podniky v ČR uplatňují při výrobě vysoký podíl japonských komponentů. Vysoké dovozy japonských subdodávek většinou nezatěžují naši celkovou obchodní bilanci, protože převážná část finálních japonských výrobků vyráběných v ČR je určena k následnému exportu.

V r. 2011 obrat vzájemného zahraničního obchodu dosáhl 3 660 miliónů dolarů. Potěšitelné je, že v r. 2011 vzrostl především český vývoz do Japonska. Hodnota českého vývozu představovala 575 milionů dolarů, což je meziroční nárůst o cca 10 %. Hodnota českého dovozu z Japonska činila 3 084 miliónů dolarů. Podíl Japonska na celkovém obratu s ČR představoval 1,2 %, na vývozu 0,4 % a na dovozu 2,0 %.

Mezi údaji českých a japonských statistik o objemu bilaterálního obchodu jsou tradičně velké rozdíly. Udávané objemy obchodu se často liší o desítky procent (viz údaje o vzájemném obchodu Japonska s ČR v kapitole 6.2.). Nejpravděpodobnějším vysvětlením je to, že mnoho zboží zejména při dovozu z Japonska prochází přes konsignační sklady japonských firem v jiných evropských zemích.

Vývoj obchodu s Japonskem v letech 2007–2011

Rok	Vývoz z ČR		Dovoz do ČR		Bilance
	mil. USD	index %	mil. USD	index %	mil. USD
2007	498,8	122,6	3 818	135,4	- 3 319
2008	544,5	109,2	4 688	122,8	- 4 144
2009	420,5	77,2	3 277	69,9	-2 856
2010	528,6	125,7	3 058	93,3	-2 529
2011	575,6	108,5	3 084	100,5	- 2 508

   Zdroj:  Český statistický úřad (ČSÚ)

   Pozn.:  „index“ představuje procentuální meziroční změnu dané hodnoty

Adresy internetových stránek, na nichž jsou k dispozici statistické údaje o zahraničním obchodu:

Český statistický úřad:             http://dw.czso.cz/pls/stazo/stazo.stazo

Japonské Ministerstvo financí:   http://www.mof.go.jp/english/files.htm

 

zpět na začátek

7.3. Komoditní struktura českého vývozu/dovozu

7.3.1 Komoditní struktura vývozu z ČR do Japonska (v r. 2011)

Od vstupu ČR do EU se podstatným způsobem změnila metodika Českého statistického úřadu (dále jen ČSÚ) při sběru dat v oblasti zahraničního obchodu. Údaje z doby před vstupem se proto mohou výrazně odlišovat od současných údajů.

7.3.2 Komoditní struktura dovozu z Japonska do ČR (v r. 2011)

 

zpět na začátek

7.4. Perspektivní položky českého exportu (velikost trhu, podíl domácí výroby a dovozu)

Obrovský potenciál japonského trhu - druhého největšího trhu na světě - není momentálně českými vývozci plně využit. Pro české vývozce je Japonsko zajímavý a perspektivní trh i přes to, že je obtížné na něj proniknout, a že je velmi náročné na čas i na vynaložené úsilí navázat nové obchodní vazby s japonskými partnery. Jedná se o rozsáhlý trh s vysokou spotřebou potravin, spotřebního zboží, surovin, průmyslových materiálů a polotovarů, strojního zařízení a komponentů pro průmyslovou spotřebu. Perspektivní položky vývozu lze najít ve všech zbožových skupinách. Dosavadní vývoj českého vývozu bohužel ukazuje, že čeští vývozci nedoceňují možnosti japonského trhu, neoprávněně se domnívají, že na japonský trh s novými výrobky nelze proniknout a často nepřistupují k japonskému trhu s potřebnou aktivitou.

Současné trendy na japonském trhu naznačují, že dlouhodobé udržení či dokonce zvyšování objemů vývozu tradičních českých komodit jako jsou sklo, skleněné výrobky, skleněná bižuterie, křišťálové lustry a dřevo a výrobky z něj vyrobené bude stále obtížnější. Poptávky se sice objevují, mají ale klesající trend.

K hlavním cílům vývozu do Japonska by mělo patřit především zvyšování podílu vyvážených výrobků s vyšší přidanou hodnotou a rozšiřování a zavádění nových položek vývozu zejména u potravin, chemikálií, polotovarů, strojních komponentů a spotřebního zboží.

Objem a hodnota globálního japonského dovozu jsou tak obrovské, že pro každého českého vývozce představuje Japonsko velké exportní příležitosti. Teoreticky veškerou produkci, která nachází odběratele na vyspělých evropských a severoamerických trzích, lze vyvážet do Japonska, ovšem s výjimkou specifických omezení, která jsou např. u masných či jiných potravinářských výrobků.

Japonsko je perspektivním trhem pro nové nápadité výrobky/služby, včetně výrobků strojírenské techniky i elektrotechniky. Velký počet obyvatelstva s vysokou kupní silou tento trh předurčuje pro výrobky/služby, které vycházejí vstříc japonským zvyklostem a potřebám (např. dárkové předměty), a dále pro veškeré zboží a služby, které reflektují postupné  změny v japonské společnosti: zvyšuje se průměrný věk, lidé lépe pečují o své zdraví, mají více volného času, a proto i více času na své záliby, společnost se digitalizuje a zavádějí se moderní IT technologie do běžného života.

 

zpět na začátek

7.5. Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastech ekonomické spolupráce

7.5.1 Obchodní firmy

Český vývoz do Japonska

K významným českým exportérům do Japonska patří firmy BMC, Tchecomalt Group, Bohemia Hop, Top Hop, Obchodní sladovny Prostějov, Crystalex, Nová Huť Export a.s., Škoda Plzeň, Nikom a.s., IVAX (bývalá Galena), Šmeralovy závody Brno, ČKD Blansko, ŽĎAS, Preciosa, Jablonex, Thonet, Linet.

Český vývoz do Japonska často zajišťují japonské dovozní firmy. Výhradním dovozcem českého skla do Japonska je od r. 1972 společnost Meiwa, přičemž Meiwa Sales má svoji organizační složku v Liberci. Chmel a slad do Japonska dováží Mitsubishi Corporation a firma E.A.T. Japan Ltd., obráběcí stroje firma Kanematsu KGK Corporation. Pivo Plzeňský Prazdroj dováží japonská firma Nippon Beer K.K.,  pivo Budvar dováží japonská firma Ikon, nejrůznější druhy piva od lokálních českých pivovarů dováží další malá japonská firma Pštros a Becherovku dováží Union Liquors Co.

Český dovoz z Japonska

V  ČR působí 150 japonských obchodních firem (resp. 161, počítáme-li i firmy vlastněné japonskými soukromými osobami). Hlavními dovozci zboží z Japonska jsou obchodní pobočky významných japonských výrobců registrované v ČR, např. Bridgestone CR (pneumatiky), Canon CZ (kopírky), Honda Česká republika (automobily), JVC Czech (spotřební elektronika), Konica Minolta Photo Imaging Czech (technika na zpracování fotomateriálu), Konica Minolta Business Solutions Czech (faxy, kopírky a fototechnika), Olympus C&S (lékařské přístroje a fototechnika),  Panasonic CR (kancelářská technika), Sony Czech (elektronika), Toyota Motor Czech (automobily) a další.

Obchodní spolupráce v obou směrech

Na vzájemném obchodu v obou směrech včetně možnosti spolupráce na  třetích trzích se významně podílejí japonské tradingové společnosti. Jedenáct z nich má v ČR v současné době svá zastoupení, a to včetně pěti největších, jimiž jsou Mitsubishi Corporation, Mitsui & Co., Itochu Corporation, Sumitomo Corporation a Marubeni Corporation. Mezi menší patří např. Toyota Tsusho Europe S.A..

Japonské firmy, které v ČR vznikly jako japonské investice, se stále více podílejí na českém vývozu (zejm. do EU). Jedná se např. o firmy Toray Textile Central Europe, Panasonic AVC Networks Czech, Showa Aluminum Czech, AVX Czech Republic, TPCA a DENSO.

7.5.2 Přímé japonské investice v ČR

Japonsko je na jednom z předních míst v přílivu investic do ČR. V roce 2011 příliv japonských zahraničních investic do České republiky pokračoval. Kumulovaná hodnota japonských investic dosáhla v listopadu 2011 již více než 3,1 mld. USD.

Celkem 263 japonských firem v současné době zaměstnává v ČR přes 45 tisíc zaměstnanců a počet japonských výrobních firem na území ČR je čtvrtý nejvyšší ze všech zemí EU. ČR usiluje, aby nové japonské investice směřovaly především do oblastí moderních technologií, tj. do oblastí s vysokým ekonomickým potenciálem. Z uvedeného celkového počtu se 98 japonských společností v ČR zabývá výrobou a 10 firem výzkumem a vývojem (z toho 6 firem se zabývá oběma činnostmi - jsou zahrnuty v obou číslech). Největší japonskou investicí v ČR je společný projekt automobilek Toyota Motor Corporation a Peugeot Citroën. Kolínský závod TPCA na výrobu osobních automobilů, který byl oficiálně otevřen 31. 5. 2005, je výší investice přes 1 mld. eur jedním z největších investičních projektů ve střední Evropě a ČR přináší kromě cca 3 000 přímých pracovních míst i dalších cca 7 000 pracovních míst v návazných službách a u subdodavatelů.

Na jaře roku 2006 otevřel v Praze svoji pobočku jeden z největších světových bankovních ústavů Bank of Tokyo Mitsubishi UFJ. Hlavními klienty banky jsou japonské společnosti v ČR a ve středoevropském regionu.

Více informací lze nalézt na stránkách CzechInvest, www.czechinvest.org.

 

zpět na začátek

7.6. Vyhodnocení poptávek v teritoriu po českém zboží, výrobní kooperaci

Obchodně-ekonomický úsek (OEÚ) ZÚ Tokio zaznamenává nejčastěji poptávky orientované na tradiční, v Japonsku známé vývozní položky jako broušené sklo, skleněné pilníky na nehty, lustry, lahvičky pro voňavky, bižuterii, bižuterní korálky, keramiku a porcelán, kuchyňské potřeby, dřevěné hračky, vánoční ozdoby, ohýbaný nábytek, kancelářský nábytek, klobouky a čepice, oděvy, výšivky, látky, kožené tašky a batohy, pivo, víno, chmel, potraviny (cereálie, mák, mražené jahody, víno), konzervovanou zeleninu (okurky), chemikálie (resin, titanium dioxid), stavební materiály a další převážně spotřební zboží.

Objevují se však i obecně formulované poptávky po nových zajímavých výrobcích a technologiích, zejména z oblasti ochrany životního prostředí, lékařských nástrojů a zařízení, zpracování odpadů, alternativních zdrojů energie, chemického průmyslu apod. Poptávající firmy někdy nabízejí i účast na dokončení vývoje výrobků (např. v oblasti softwaru).

 

zpět na začátek

7.7. Zahraniční rozvojová spolupráce

ČR patřila k zemím, které mohly Japonsko žádat o poskytnutí zahraniční rozvojové pomoci v oblasti rozvoje infrastruktury nebo životního prostředí. ČR však této možnosti v posledních několika letech před vstupem do EU nevyužívala. Od vstupu ČR do EU již taková pomoc není možná.

Do budoucna se chce ČR a Japonsko ve větší míře zaměřit na prozkoumání možností spolupráce na projektech v rozvojových zemích (Afrika, Asie).

 

zpět na začátek

7.8. Vzájemná výměna v oblasti služeb

Bilance vzájemné výměny služeb

Následující tabulka ukazuje vývoj bilance vzájemné výměny služeb za posledních 5 let.

SLUŽBY v mil. Kč	2007		2008		2009		2010		2011 (údaje k III. čtvrtletí)
	výdaje	příjmy	výdaje	příjmy	výdaje	příjmy	výdaje	příjmy	výdaje	příjmy
Doprava	428,6	1894,7	401,7	2016,1	334,9	1668,1	516,7	2176,8	440,3	1467,6
Cestovní ruch	1743,2	10,3	1646,3	20,7	1919,5	20,6	2239,6	20,8	1574,7	12,6
Ostatní služby	-24,1	5026,9	15,0	3342,1	56,2	2597,1	-97,9	3256,4	-68,7	2128,8
Služby v oblasti stavebnictví	17,1	1,5	0,0	2,2	0,0	1,1	3,9	1,6	0,0	0,0
Pojišťovací služby	0,1	100,7	7,9	32,9	10,3	1,0	37,8	95,2	21,7	146,5
Finanční služby	11,0	7,1	0,8	4,2	0,4	6,5	0,5	2,2	0,5	1,1
Autorské a jiné odměny a licenční poplatky	0,1	1119,0	62,7	1565,3	22,8	1408,6	25,0	2163,6	26,1	1353,9
Ostatní služby obchodní povahy	-80,8	3769,8	-87,8	1699,4	-82,6	998,3	-180,8	947,7	-127,4	589,4
CELKEM	2147,7	6946,7	2064,4	5384,1	2310,6	4285,9	2658,5	5454,0	1946,3	3609,0

Zdroj: Česká národní banka, http://www.cnb.cz/cs/statistika/platebni_bilance_stat/publikace_pb/bezny_ucet_pb_tc.

Struktura exportu a importu služeb

Ze souhrnné statistiky je zřejmé, že obchod se službami je charakteristický svou značnou proměnlivostí.

Tradičně největší položkou, která přispívá k příjmové části bilance služeb, je cestovní ruch. Tato položka je rovněž velmi proměnlivá, ale pravidelně tvoří mezi 75–90 % celkových příjmů. Druhou velkou položkou je doprava.

Drtivá většina služeb je nabízena nebo poptávána na území ČR. Jen malá část na území Japonska. Tento fakt je dán především:

• přítomností 263 japonských firem v ČR
• přítomností pouhých 5 českých firem v Japonsku (všechny tyto firmy jsou do značné míry spojeny s poskytováním služeb - viz níže)
• cestovním ruchem, který je jednoznačně asymetrický ve prospěch ČR.

České firmy působící v oblasti služeb, vyhodnocení zájmu českých poskytovatelů služeb o teritorium

Obchodně-ekonomický úsek (OEÚ) ZÚ Tokio v minulých letech zaznamenával poptávky po službách jen zřídka. Nejčastěji jsou poptávky orientované na vývoj nových technologií, zejména z oblasti ochrany životního prostředí, zpracování odpadů, alternativní energie, realitní služby, apod. Poptávající firmy někdy nabízejí i spoluúčast na dokončení vývoje výrobků (např. v oblasti softwaru).

České firmy působící v oblasti služeb v Japonsku:

1. Moravia IT

V roce 2004 úspěšně vstoupila na japonský trh česká firma Moravia IT. Mezi hlavní aktivity Moravia IT patří lokalizace softwaru, testování výrobků, internacionalizace, technické překlady, apod. Více informací lze nalézt na webových stránkách firmy: www.moraviaworldwide.com.

2. Elmarco

V květnu 2006 zahájila činnost pobočka české firmy Elmarco v Japonsku. Elmarco s.r.o. je rychle se rozvíjející společnost působící v nanovlákenném a polovodičovém průmyslu. Společně s odborníky Technické univerzity v Liberci se podílí na vývoji světově unikátního zařízení na výrobu nanovlákenného materiálu v průmyslovém měřítku. Hlavní výrobní program pro polovodičový průmysl je zaměřen na výrobu systémů pro dávkování chemikálií. Elmarco vstupila na japonský trh jako první česká přímá zahraniční investice v oblasti hi-tech. Její hlavní aktivity v Japonsku směřují především do R&D v oblasti nanotechnologií a rozvoji obchodní sítě v oblasti Asie a Pacifiku. Více informací lze najít na www.elmarco.cz.

3. Zoner software

V srpnu 2006 zahájila v Osace činnost pobočka brněnské firmy Zoner software, s.r.o. Zoner se zabývá vývojem, výzkumem a distribucí softwaru, rovněž poskytuje internetové služby (prezentace na internetu, e-commerce apod.). Více informací lze získat na internetových stránkách www.zoner.cz nebo www.zoner.jp.

4. INSTAR ITS Japan, Inc.

V květnu 2008 byl založen společný podnik INSTAR ITS Japan Inc., který dodává japonským firmám komplexní řešení energetického managementu. Společnost sídlí v Ósace. Více informací na internetových stránkách www.instar.jp.

5. LOGIS Japan

V září 2011 byla založena pobočka české firmy LOGIS v Japonsku, která je dodavatelem expertních služeb a informačních technologií zaměřených na zlepšování kvality řízení a konkurenceschopnosti podniků (zejména v oborech strojírenství, automobilovém průmyslu a hutnictví).

Překážky a bariéry bránící českým poskytovatelům služeb proniknout na trh

ZÚ Tokio ani české firmy působící v Japonsku nezaznamenaly žádné překážky, které by se daly hodnotit jako diskriminační vůči určitým zahraničním subjektům. Uvolňování obchodu se službami se děje v rámci GATS na půdě Světové obchodní organizace (WTO). Poslední kolo liberalizace proběhlo z japonské strany v červnu 2005 a zahrnovalo např. audiovizuální služby, technické testování a analytické služby, inženýrské služby (v oboru petrochemie), služby daňového poradenství apod. Celý text je možné získat na následujících stránkách japonského Ministerstva zahraničních věcí: www.mofa.go.jp/policy/economy/wto/offer0507.html

Perspektivy českých firem v oblasti služeb

Japonsko je pro české poskytovatele služeb zajímavý a perspektivní trh i přes to, že je obtížné na něj proniknout, a že navázat nové obchodní vazby s japonskými partnery je velmi náročné na čas i na vynaložené úsilí. Japonsko nabízí celou řadu oborů, které mohou být do budoucna pro české firmy zajímavé. Stárnoucí populace dává vznikat velkému sektoru služeb pro seniory, kteří drží v rukou většinu japonských úspor. Jinými rychle se rozvíjejícími obory jsou vývoj softwaru (bezpečnost, hry, software do mobilních telefonů a i-podů apod.) a lokalizace softwaru, manuálů, atd. Výhodou těchto služeb je malá kapitálová náročnost na provoz pobočky v Japonsku. Firmy obvykle dávají přednost zpracování poptávky v ústředí firmy v ČR a japonská pobočka slouží jen jako distributor a marketingové a reklamační centrum.

 

zpět na začátek

7.9. Podmínky pro zaměstnávání občanů z ČR

Pro cesty přesahující 90 dní pobytu a pro cesty výdělečné do Japonska je potřebné požádat o vstupní vízum na velvyslanectví Japonska v Praze (Maltézské náměstí 6, 118 01 Praha 1, tel.: 257 533 546). Velvyslanectví doporučuje vyřízení dokladu "Certificate of Eligibility". Podrobné informace lze získat na vízovém oddělení velvyslanectví na tel.: 257 011 053- 54.

 

zpět na začátek

Patičkové menu

Katalog odkazů | Přístupnost | Kontakt | Mapa stránek | Právní výhrada | FAQ | O portálu