- 10.1. Významné události v následujícím roce a jejich dopady na ekonomickou sféru země
- 10.2. Trendy, vstup země do mezinárodních uskupení, přijetí nových zákonů, daní apod.
- 10.3. Nové možnosti pro český export či jinou ekonomickou spolupráci s ČR
Velkou výzvou zůstává posun od politicky řízeného hospodářského vzestupu k samostatně dlouhodobě udržitelnému růstu. Momentální známky oživení jsou důsledkem masivních fiskálních stimulů a politiky centrální banky.
Problém Japonska v r. 2012, stejně jako v předchozích letech, bude nestabilita japonského kabinetu. Aktuálně vládnoucí Demokratická strana Japonska (DPJ) a její partneři nekontrolují Horní komoru parlamentu, ani nemají 2/3 většinu v Dolní komoře.
Vláda má relativně úzký manévrovací prostor díky nepříznivým makroekonomickým parametrům. Rekordní rozpočet, stárnoucí populace a především extrémně vysoký státní dluh zvyšují tlak na veřejné výdaje. Centrální banka má vzhledem ke své tradiční politice "kvantitativního uvolňování", tj. úrokovým sazbám blízkým nule, minimální prostor pro stimulaci trhu. Jednou z možností oživení hospodářství zůstává restrukturalizace průmyslu a urychlení některých, zejména daňových reforem. Cílem je ukončit deflaci, oživit domácí poptávku a nastartovat spotřebu.
Státní dluh na úrovni 200 % HDP, což je nejvyšší úroveň v rámci rozvinutých zemí, je vážným problémem Japonska. Vzhledem k tomu, že se rozpočtový deficit blíží úrovni 10% HDP, je pravděpodobné, že státní dluh poroste za hranici 200% HDP i v dalších letech. Klíčem k řešení je dlouhodobý hospodářský růst včetně ukončení deflace.
Stárnoucí populace je dalším z hlavních problémů Japonska. Pokud porodnost zůstane na současné úrovni, podle vládních propočtů se v r. 2050 celková japonská populace sníží na 95 miliónů (ze současných 127,5 mil.), přičemž 40 % populace bude ve věku nad 65 let. Tím se výrazně zvýší zátěž pro pracující populaci, která bude muset hradit výdaje na penze, zdravotní a dlouhodobou péči.
Na druhou stranu Japonsko je na jednom z prvních míst na světě v oblasti R&D s výdaji v této oblasti na úrovni 3,6 % HDP (Pozn.: Pro srovnání R&D výdaje v USA jsou na úrovni 2,7 % a v EU na úrovni 1,8 % HDP), což je základem vysoké konkurenceschopnosti japonské ekonomiky. Další silnou stránkou Japonska jsou lidské zdroje včetně jedné z nejvyšších úrovní vzdělanosti.
10.1. Významné události v následujícím roce a jejich dopady na ekonomickou sféru země
Ničivé zemětřesení a tsunami
Dne 11. března 2011 zasáhlo Japonsko ničivé zemětřesení a tsunami. Síla zemětřesení byla 9 stupňů. Při katastrofě zahynulo 16 000 osob, 6 000 bylo zraněno a 3 286 zůstává nezvěstných (v březnu 2012). Po zemětřesení muselo být evakuováno 530 000 osob.
Největší živelní katastrofa, která v novodobé historii Japonsko postihla, bude mít i v r. 2012 značný vliv na vývoj japonského hospodářství. Vláda musí sanovat následky katastrofy pomocí dodatečných rozpočtů, což zvyšuje tlak na veřejné finance, které byly již před zemětřesením ve velmi špatném stavu. Zároveň se Japonsko potýká se situací energetických ztrát v důsledku aktuálně odstavených jaderných elektráren (podrobně kapitola 4.7.3.).
10.2. Trendy, vstup země do mezinárodních uskupení, přijetí nových zákonů, daní apod.
Regionálně se Japonsko bude v rámci organizací, jichž už je členem (viz kap. 3.1), snažit posilovat vazby se sousedními státy. Zde je v poslední době patrná i japonská snaha o navazování bližších vztahů v širším asijském rámci především ve snaze zachovat rovnováhu v regionu (především rozvojovou pomocí – ODA a sjednáváním ekonomických dohod o volném obchodu, resp. dohod o ekonomickém partnerství – FTA/EPA).
V politické oblasti je jednou z hlavních dlouhodobých snah Japonska na základě jednání o reformě Rady bezpečnosti ve Valném shromáždění získat místo stálého člena RB OSN. Japonsko zároveň kandiduje na funkční období 2016–17 na místo nestálého člena RB OSN.
Japonsko se také bude na regionální i globální úrovni snažit řešit některé zásadní problémy jako např. případ unesených japonských občanů do KLDR či severokorejský jaderný program. Stále přetrvávají některé problematické aspekty vztahů se sousedními státy (např. teritoriální otázky).
V oblasti obchodní politiky je většina japonských aktivit zaměřena na růstovou strategii v asijsko-tichomořského regionu a na realizaci transparentní zóny volného obchodu. V r. 2012 budou pokračovat jednání o přistoupení Japonska k TPP (Trans-pacifickému partnerství), a to jednak na mezinárodní úrovni (s 8 členskými zeměmi TPP, které musí členství Japonska konsensuálně schválit), jednak na domácí politické a hospodářské scéně (v důsledku nutné liberalizace vybraných sektorů japonské ekonomiky).
V r. 2012 bude Japonsko pokračovat ve své roli prostředníka regionálního sbližování v rámci ASEAN+3 (Japonsko, Čína, Korejská republika). Pokud jde o spolupráci s EU, Japonsko se bude snažit zahájit sjednání Dohody o ekonomickém partnerství (EPA).
Značná pozornost je v Japonsku věnována oblasti životního prostředí. V kontextu událostí po ničivé živelní katastrofě se země ocitla v nové situaci, kdy bude muset v důsledku odstavených jaderných elektráren a útlumu jejich další výstavby nahradit energii z jaderných elektráren energií z jiných zdrojů. To znamená, že pro Japonsko bude velmi obtížné dostát svým dřívějším ambiciózním závazkům ke snižování emisí skleníkových plynů. Očekává se, že nové konkrétní cíle a závazky budou v r. 2012 upraveny souběžně s představením nové energetické politiky.
10.3. Nové možnosti pro český export či jinou ekonomickou spolupráci s ČR
Japonsko se brání ztrátě konkurenceschopnosti tím, že hledá nové nápady a technologie pro zahájení produkce nových výrobků. Otevírá se tak velká příležitost pro české inovační firmy, vývojová pracoviště a vědecké a technologické parky. Japonská strana je vesměs připravena investovat do dokončení výzkumu a vývoje inovačních technologií a zahájit výrobu buď v Japonsku nebo formou joint-venture se zahraničním podnikem.
Zvyšuje se průměrný věk obyvatelstva, díky čemuž se do popředí zájmu značné části spotřebitelů dostávají výrobky pro seniory obecně, výrobky usnadňující život nemocným a méně pohyblivým osobám a výrobky pro lepší využití volného času starších občanů. Lidé více pečují o své zdraví, přičemž ale roste finanční spoluúčast pacientů na léčení. Spotřebitelé střední a starší generace rádi utrácejí své prostředky za různé podpůrné a doplňkové přípravky pro uchování zdraví do vyššího věku (vitamíny, léčivé čaje, přírodní výtažky podporující funkci specifických orgánů, apod.).
Na druhou stranu se ale současně zvyšuje i podíl obyvatelstva s omezeným rodinným rozpočtem. Pro některé vrstvy obyvatelstva se drahé značkové výrobky, zejména renomovaných evropských výrobců, stávají stále méně dostupné, a na trhu tím vzniká prostor pro kvalitní neznačkové výrobky za nižší cenu. Tento prostor zatím většinou rychle zabírají výrobci z jiných asijských zemí, mnohdy však nedosahují potřebné kvality a úrovně zpracování, t.j. jsou nejenom levné, ale i „levně“ vypadají. Příležitost mají především kožené módní doplňky, výrobky pro interiéry, neobvyklé dárkové předměty a textilie (za předpokladu, že design bude přizpůsoben japonskému vkusu).
Kromě těchto specifických příležitostí existují i dlouhodobé možnosti pro obchodní a další ekonomickou spolupráci vznikající s ohledem na současné směřování vývoje japonského hospodářství a společnosti. Této problematice je podrobněji věnována kapitola 7.4.
Souhrnná teritoriální informace
- 7. Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR
- 8. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu
- 9. Investiční klima
- >> 10. Očekávaný vývoj v teritoriu
- 11. Související přílohy STI
Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)
