- 6.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo – tabulka
- 6.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU
- 6.3. Komoditní struktura
- 6.4. Dovozní podmínky a dokumenty (po vstupu do EU), celní systém, kontrola vývozu
- 6.5. Ochrana domácího trhu
- 6.6. Zóny volného obchodu
Pro japonský zahraniční obchod byl až do r. 2011 po několik desetiletí charakteristický velký obchodní přebytek. Tento jev vznikl již v 60. letech, kdy Japonsko po dvou dekádách uplatňování promyšlené průmyslové technologické politiky, aktivní proexportní politiky a investic do vysokého školství, výzkumu a vývoje dosáhlo zejména v sektoru elektrotechnického a automobilového průmyslu takové konkurenceschopnosti svých výrobků na světových trzích, že i při postupném rušení přímých dotací exportním firmám a různých omezení dovozu se japonský export stal hlavním pilířem rozvoje japonského hospodářství.
Japonsko je země relativně chudá na přírodní zdroje, a proto jeho zahraniční obchod tradičně charakterizuje dovoz průmyslových a energetických surovin pro užití ve zpracovatelském průmyslu a naopak vývoz výrobků zpracovatelského průmyslu s vysokou přidanou hodnotou. Důsledkem je, že podíl zpracovaných výrobků na celkovém japonském dovozu je relativně velmi malý, což je předmětem kritiky vyspělých průmyslových zemí. Naopak řada důležitých japonských průmyslových odvětví je závislá na exportu (automobilový průmysl, elektrotechnický průmysl, všeobecné strojírenství).
Podrobné statistické údaje o zahraničním obchodu Japonska jsou k dispozici na internetových stránkách japonského Ministerstva financí: http://www.mof.go.jp/english/statistics/index.html.
6.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo – tabulka
Japonsko zaznamenalo v r. 2011 první obchodní deficit po 31 letech. Hlavními příčinami propadu japonského obchodu v r. 2011 byly především důsledky ničivé živelní katastrofy a dále silný jen a dluhová krize v Evropě. Japonský obchodní deficit dosáhl v r. 2011 výše 2,49 biliónů jenů (cca EUR 25 mld.). Japonský vývoz v r. 2011 poklesl o 2,7 % na hodnotu 65,6 bil. JPY, zatímco dovoz vzrostl o 12 % na hodnotu 68,1 bil. JPY.
Vývoj zahraničního obchodu Japonska v letech 2007–2011
| Rok | Vývoz | Dovoz | Bilance | ||
|---|---|---|---|---|---|
|
hodnota (bil. JPY) |
index (%) |
hodnota (bil. JPY) |
index (%) |
hodnota (bil. JPY) |
|
| 2007 | 83,9 | 11,6 | 73,1 | 8,6 | 10,8 |
| 2008 | 81,0 | -3,5 | 79,0 | 8,1 | 2,0 |
| 2009 | 54,2 | -33,2 | 51,5 | -34,9 | 2,7 |
| 2010 | 67,4 | 24,4 | 60,7 | 18,0 | 6,6 |
| 2011 | 65,6 | -2,7 | 68,1 | 12,0 | -2,4 |
Zdroj:
Statistiky japonského Ministerstva financí, Monthly Statistics of Japan: http://www.customs.go.jp/toukei/shinbun/happyou_e.htm.
Pozn.: „index JPY“ představuje meziroční procentní nárůst hodnoty obchodu v JPY
6.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU
Regionálně je pro japonský zahraniční obchod daleko nejvýznamnější oblastí Asie s 56 % podílem na celkovém vývozu, resp. s 45 % podílem na celkovém dovozu.
Od r. 2009 je Čína nejdůležitější vývozní destinací Japonska; nejvýznamnějším obchodním partnerem podle obratu je již od r. 2007. Rostoucí poptávka v Číně a dalších rozvíjejících se zemích v Asii je záchranou pro japonský průmysl. S tím souvisí i pokračující masivní přesuny výrobních kapacit japonského průmyslu do okolních asijských zemí.
Na druhém místě v důležitosti pro japonskou ekonomiku je obchod s USA, se kterými udržuje Japonsko dlouhodobě výrazný obchodní přebytek.
Třetím největším obchodním partnerem Japonska jsou země ASEAN a čtvrtým nejdůležitějším partnerem je EU.
Největší obchodní deficity vykazovalo Japonsko se zeměmi, ze kterých dováží minerální paliva a další suroviny, tj. se Saúdskou Arábií, Austrálií, Spojenými arabskými emiráty, Čínou a Indonésií.
Teritoriální struktura zahraničního obchodu Japonska v roce 2011
| Vývoz | Dovoz | Bilance | |||
|---|---|---|---|---|---|
| Region | Hodnota v bil. JPY | index % | Hodnota v bil. JPY | index % | Hodnota v bil. JPY |
| Čína | 12,90 | -1,4 | 14,64 | 9,1 | -1,73 |
| Jižní Korea | 5,27 | -3,5 | 3,17 | 26,6 | 2,10 |
| Tchaj-wan | 4,06 | -11,7 | 1,85 | -8,5 | 2,21 |
| Hong Kong | 3,42 | -7,7 | 0,12 | -7,9 | 3,30 |
| ASEAN | 9,80 | -0,8 | 9,93 | 12,3 | -0,13 |
| Spojené státy | 10,02 | -3,4 | 5,92 | 0,2 | 4,10 |
| EU | 7,62 | 0,0 | 6,39 | 9,7 | 1,23 |
| - Německo | 1,87 | 5,4 | 1,86 | 9,9 | 0,02 |
| - Velká Británie | 1,30 | 5,1 | 0,58 | 3,4 | 0,73 |
| - Francie | 0,64 | 9,1 | 0,94 | 3,9 | -0,30 |
| - Česká republika | 0,14 | -6,7 | 0,05 | 7,1 | 0,09 |
| Celkem svět | 65,56 | -2,7 | 68,05 | 12,0 | -2,50 |
Zdroj: Monthly Statistics of Japan, http://www.stat.go.jp/english/data/getujidb/index.htm#f.
Pozn.: „index“ představuje meziroční procentní změnu hodnoty
Teritoriální struktura zahraničního obchodu v období 2007–2011; vývoz v biliónech JPY
| Rok | Celkem | Asie | Blízký východ | Západní Evropa | SVE + Rusko | Severní Amerika | Latinská Amerika | Afrika | Oceánie |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 2007 | 83,9 | 40,4 | 3,1 | 12,3 | 2,4 | 18,1 | 4,1 | 1,4 | 2,1 |
| 2008 | 81,0 | 40,0 | 3,5 | 11,5 | 2,9 | 15,3 | 4,3 | 1,4 | 2,2 |
| 2009 | 54,2 | 29,3 | 2,0 | 7,1 | 0,9 | 9,5 | 3,1 | 0,9 | 1,4 |
| 2010 | 67,4 | 37,8 | 2,2 | 8,0 | 1,4 | 11,2 | 3,9 | 1,0 | 1,8 |
| 2011 | 65,6 | 36,7 | 2,0 | 8,2 | 1,7 | 10,7 | 3,5 | 1,1 | 1,8 |
Zdroj: Monthly Statistics of Japan, http://www.stat.go.jp/english/data/getujidb/index.htm#f.
Teritoriální struktura zahraničního obchodu v období 2007–2011; dovoz v biliónech JPY
| Rok | Celkem | Asie | Blízký východ | Západní Evropa | SVE + Rusko | Severní Amerika | Latinská Amerika | Afrika | Oceánie |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 2007 | 73,1 | 31,6 | 13,5 | 8,3 | 1,6 | 9,5 | 2,8 | 1,8 | 4,2 |
| 2008 | 78,9 | 32,1 | 17,4 | 8,0 | 1,8 | 9,4 | 2,9 | 2,2 | 5,3 |
| 2009 | 51,5 | 23,0 | 8,7 | 6,1 | 1,1 | 6,4 | 1,9 | 0,9 | 3,5 |
| 2010 | 60,7 | 27,5 | 10,3 | 6,4 | 1,7 | 6,9 | 2,5 | 1,0 | 4,3 |
| 2011 | 68,1 | 30,4 | 12,8 | 7,0 | 1,9 | 7,0 | 2,8 | 1,4 | 4,9 |
Zdroj: Monthly Statistics of Japan, http://www.stat.go.jp/english/data/getujidb/index.htm#f.
6.3. Komoditní struktura
6.3.1 Komoditní struktura vývozu
Komoditní struktura japonského vývozu se v posledních desetiletích silně měnila. V 60. letech byl hlavním vývozním artiklem textil a textilní zboží (30 % celkového vývozu), následovaný strojním zařízením (25 %). V dalších desetiletích přibývaly výrobky s vyšší přidanou hodnotou a menším obsahem materiálů.
V roce 2011 byly hlavními vývozními položkami dopravní zařízení (21 % podíl), strojírenské výrobky (21 %), elektrická zařízení (18 %) a ostatní výrobky zpracovatelského průmyslu (13 %).
6.3.2 Komoditní struktura dovozu
Komoditně v japonských dovozech hraje daleko nejvýznamnější roli dovoz minerálních paliv. V r. 2011 výrazně vzrostly objemy dovozů vybraných paliv (např. kapalného zemního plynu jako náhradního paliva za odstavené jaderné elektrárny). Minerální paliva se v r. 2011 na celkových japonských dovozech podílela 32 %, což představovalo meziroční nárůst o 3,5 %.
Mezi další hlavní dovozní položky v r. 2011 patřily: elektrická zařízení (12 %), průmyslové chemikálie (9 %), ostatní výrobky zpracovatelského průmyslu (9 %), potraviny (9 %), suroviny (8 %) a strojírenské výrobky (9 %).
6.4. Dovozní podmínky a dokumenty (po vstupu do EU), celní systém, kontrola vývozu
Japonsko bylo a stále je předmětem kritiky za obtížný a komplikovaný přístup na jeho trh. Od roku 1995 je prováděn plán deregulace, který má přispět k liberalizaci zahraničního obchodu a odstranění části netarifních překážek bránících přístupu zahraničního zboží na japonský trh.
Legislativním základem pro zahraniční obchod je Zákon o devizové regulaci a regulaci zahraničního obchodu (Foreign Exchange and Foreign Trade Control Law), ke kterému se vztahují další předpisy, jako např. Nařízení o regulaci dovozu (Import Trade Control Order), Nařízení o devizové regulaci (Foreign Exchange Control) pro nehmotný obchod a Nařízení o regulaci exportu (Export Trade Control Order). Příslušnými institucemi pro oblast zahraničního obchodu jsou Ministerstvo hospodářství, obchodu a průmyslu (Ministry of Economy, Trade and Industry - METI), Ministerstvo financí (Ministry of Finance - MoF) a centrální banka (Bank of Japan).
Základní informace o aktuálních celních sazbách: http://www.customs.go.jp/english/tariff/2012_1/index.htm.
6.4.1 Dovozní režim
Dovozní režim je formálně liberalizovaný, nediskriminačního charakteru, s relativně nízkým celním zatížením, které patří k nejnižším v rámci zemí OECD. Přístup zahraničního zboží ale komplikují netarifní překážky, zejména odlišné standardy průmyslových výrobků, atestace a certifikace výrobků na celonárodní nebo na místní úrovni (jednotlivých prefektur), předpisů na ochranu spotřebitele, předpisů na označení zboží, doporučení oborových sdružení, zdravotních předpisů a kontrol apod.
Japonsko vůči ČR nikdy nepoužilo antidumpingové řízení. Dosavadní klasifikace japonského Ministerstva zemědělství, lesnictví a rybolovu řadí ČR do 2. skupiny zemí v implementaci japonského zákona o kontrole infekčních onemocnění domácích zvířat. Tato skutečnost zatím znemožňuje dovoz masa a masných výrobků z ČR. Na základě žádosti české strany k umožnění dovozu vepřového masa z ČR do Japonska probíhá v současné době řízení k přesunu ČR ze skupiny 2 do skupiny 0. Celý schvalovací proces by mohl být ukončen během r. 2012.
Důležitou součástí splnění dovozních podmínek jsou požadavky na dodržení průmyslových a spotřebitelských standardů, na označení výrobků včetně japonského označení a popisu, bezpečnostních a hygienických standardů, farmaceutických předpisů apod.
Výrobkové standardy publikuje instituce Japanese Standards Association (JSA), která je součástí Ministerstva hospodářství, obchodu a průmyslu (METI). Aktuální průmyslové standardy lze objednat na www.jsa.or.jp/default_english.asp.
Japonská agentura JETRO (Japan External Trade Organization) vydává publikace, v nichž jsou popsány rozdíly mezi japonskými a mezinárodními výrobkovými normami. Tyto publikace lze získat od Standards Information Service, JETRO Tokyo. Řadu důležitých informací lze rovněž nalézt i na webové stránce http://www.jetro.go.jp/en/reports/regulations/.
Informace o regulačních předpisech pro dovoz hlavních kategorií výrobků jsou souhrnně uveřejněny v publikacích JETRO (např. „Handbook for Agricultural and Fishery Products Regulations“, „Handbook for Imported Foods“, „Handbook for Industrial Products Import Regulations“, „Handbook for Consumer Products Import Regulations“, „Trade and Labelling“ aj.). Také tyto publikace lze získat od Standards Information Service, JETRO Tokyo, ale měly by být rovněž k dispozici k nahlédnutí a ke studiu ve všech zahraničních kancelářích JETRO, včetně kanceláře JETRO v Praze. Pro jednotlivé druhy výrobků jsou regulační předpisy pro jejich dovoz také popsány v marketingových zprávách JETRO („JETRO Japanese Market Report“), které jsou dostupné jak v tištěné podobě, tak i na internetové adrese http://www.jetro.go.jp/en/reports/market/.
Existuje řada komodit, k jejichž dovozu je třeba licence nebo na které se vztahují množstevní kvóty. Seznam těchto komodit stanoví METI v tzv. „Import Notices“, které jsou neustále aktualizovány. V tomto věstníku jsou uváděny neliberalizované položky dovozu (např. některé potraviny, uran, opium, chemikálie, vakcíny, výbušniny, jaderné reaktory, motory pro vojenská letadla, válečné lodě, zbraně a další vojenský materiál), zvířata a rostliny a jejich deriváty spadající pod Washingtonskou konvenci a kontrolované zboží podle Montrealského protokolu.
Existuje pět kategorií importních omezení:
1. výrobky vyžadující povolení dovozu (výrobky, na jejichž dovoz jsou stanoveny kvóty - např. obilí, zbraně, léky, ryby),
2. výrobky vyžadující potvrzení dovozu předem (nutné potvrzení příslušného japonského ministerstva, do jehož kompetence daný dovoz spadá),
3. výrobky vyžadující specifickou dokumentaci při celním odbavení (většinou podle země původu - především u potravin),
4. výrobky, jejichž dovoz je zakázán (pornografie, střelné zbraně, narkotika, výbušniny, padělané značkové výrobky apod.),
5. výrobky, na něž se vztahují zvláštní požadavky nebo jejichž dovoz je zcela zakázán (ohrožené druhy zvířat a rostlin dovážené ke komerčním účelům, výrobky porušující patentová a autorská práva, drogy).
6.4.2 Doklady vyžadované při dovozu
Základními doklady pro celní odbavení při dovozu zboží do Japonska jsou obchodní faktura ve trojím vyhotovení (forma není předepsána), dvě kopie balicího listu a nákladní list (B/L - Bill of Lading, AWB - Air Way Bill). Pro odbavení zboží v preferenčním režimu jako GSP (General System of Preference) je třeba doložit doklad o původu zboží s doložkou potvrzující, že zboží nebylo do Japonska reexportováno přes třetí zemi.
U řady výrobků (především u potravin a nápojů nebo zboží přicházejícího do styku s nimi, jako je např. sklo, keramika, kovové nádobí, u kosmetiky, atd.) je nutno při dovozu prokázat jejich zdravotní nezávadnost podle japonských norem. Podobně je třeba předkládat doklad o splnění požadovaných norem, např. bezpečnosti u elektrotechnických výrobků. Seznam výrobků, které podléhají schválení japonských úřadů, lze získat od všech zahraničních kanceláří agentury JETRO. Kontaktní údaje zastoupení JETRO v Praze jsou: JETRO Praha, Na Příkopě 1096/19,117 10 Praha 1, tel: 224 814 971, fax: 224 813 998, email: jetropraha@mbox.vol.cz.
Všeobecně je povinností japonského dovozce, aby si příslušné předpisy ověřil a o požadovaných průvodních dokumentech a dalších požadavcích informoval svého partnera. V zájmu českého vývozce je se na tyto záležitosti japonského dovozce výslovně dotázat, neboť o obchod s ČR projevují zájem v poslední době i menší méně zkušené japonské obchodní firmy.
6.4.3 Kontrola vývozu
Zboží při vývozu nepodléhá množstevním omezením nebo licenčnímu řízení. Vývoz technologií a zařízení „dvojího použití“ podléhá schválení zvláštní komise Ministerstva hospodářství, obchodu a průmyslu (METI).
V oblasti exportu je zahraniční obchod omezen pouze limity, které na doporučení USA Japonsko stanovilo pro vývoz některých citlivých komodit (např. oceli, osobních automobilů, polovodičových součástek apod.).
Více informací lze nalézt na internetové stránce Global Competition Review: http://www.globalcompetitionreview.com/sr/sr_fullpage.cfm?page_id=621
6.5. Ochrana domácího trhu
Japonsko je členem Světové obchodní organizace (WTO) a pro dovoz uplatňuje:
1) celní opatření vyplývající z Celního zákona (Customs Tariff Law, Customs Law, Temporary Tariff Measures Law). Silná ochrana trhu byla doposud uplatňována např. v oblasti dovozu rýže. Tarifní opatření uplatňuje Japonsko u některých druhů zboží, jehož ceny jsou v zahraničí výrazně nižší - např. u koženého zboží, obuvi a potravinářských výrobků. Tuto kategorii má ve své gesci Ministerstvo financí.
2) zákony regulující obchod se zbožím (Foreign Exchange and Foreign Trade Law). Tuto kategorii má ve své gesci Ministerstvo ekonomiky, obchodu a průmyslu.
Kromě tarifních opatření a dovozních kvót existuje v Japonsku řada netarifních překážek dovozu. Dovážené výrobky musí získat certifikát podle japonských norem (bezpečnosti, technické spolehlivosti, zdravotní nezávadnosti apod.), což je v řadě případů dlouhodobá a velmi nákladná záležitost. Za každou oblast zodpovídá zpravidla jiné resortní ministerstvo. Získání těchto atestů přímo je pro zahraničního dodavatele velmi obtížné, např. z jazykových důvodů.
Pro řadu potravinářských a zemědělských výrobků jsou určeny dovozní množstevní kvóty, které vždy před začátkem první a druhé poloviny rozpočtového roku vyhlašuje Ministerstvo zemědělství, lesnictví a rybolovu (Ministry of Agriculture, Forestry and Fisheries - MAFF). Kvóty jsou zveřejňovány na webových stránkách MAFF na adrese http://www.maff.go.jp/e/index.html.
Pro jednotlivé skupiny zboží existují předpisy spotřebitelského označení v japonštině a také způsob označení podléhá schválení japonských úřadů. Pro dovoz masných výrobků, ovoce, zeleniny, řezaných květin apod. platí velmi přísné zdravotní a sanitární normy. Orientaci v této velmi složité problematice však v poslední době začaly výrazně pomáhat informace zveřejňované na webových stránkách různých, zejména vládních organizací. Např. na výše uvedené adrese MAFF je zpřístupněn soubor norem a předpisů pro balení potravinářských výrobků.
Dalším závažným problémem je komplikovaná distribuční síť s nepřehlednou strukturou velkoobchodu a maloobchodu a obchodní praktiky japonských firem a průmyslových sdružení, které upřednostňují vlastní produkci apod.
6.6. Zóny volného obchodu
Dohody o ekonomickém partnerství
Japonsko rozlišuje dva pojmy zahraniční ekonomické spolupráce jdoucí nad rámec WTO. Užším pojmem je dohoda o volném obchodu (FTA – Free Trade Agreement), která zahrnuje pouze obchod se zbožím. FTA je, coby nástroj podpory zahraničního obchodu, využívána méně. Druhým pojmem je dohoda o ekonomickém partnerství (EPA – Economic Partnership Agreement), která upravuje kromě obchodu se zbožím i celou řadu dalších položek včetně služeb, investic, státních zakázek, duševního vlastnictví apod. Japonsko v posledních několika letech zintenzívnilo svá jednání o EPA (hlavně v asijském regionu).
Japonsko dosud uzavřelo dohody o ekonomickém partnerství (EPA) se Singapurem (platná od r. 2002), Mexikem (2005), Malajsií (2006), Chile (2007), Thajskem (2007), Indonésií (2007), Brunejí (2007), Filipínami (2008), Švýcarskem (2009), ASEAN (2008) a Vietnamem (2009), Indií (2011) a Peru (2011).
Vyjednávání započalo a pokračuje s těmito státy (v závorce je uveden rok zahájení jednání): Korejskou republikou (2003), zeměmi Perského zálivu tj. Bahrainem, Kuvajtem, Ománem, Katarem, Spojenými arabskými emiráty a Saúdskou Arábií (2006) a Austrálií (2007).
V r. 2011 japonská vláda potvrdila, že má zájem urychlit jednání o volném obchodu s regionálními uskupeními, a to především v rámci Trans-pacifického partnerství, trilaterálního jednání Japonsko-Čína-Korejská republika a s Evropskou unií.
Trans-pacifické partnerství (TPP)
V oblasti zahraniční obchodní politiky je většina japonských aktivit soustředěna na růstovou strategii v asijsko-tichomořského regionu a na realizaci transparentní zóny volného obchodu. Zóna volného obchodu by měla vzniknout na základě pokračující regionální integrace zemí ASEAN a zemí sdružených v TPP (Trans-pacifickém partnerství).
Přestože Japonsko nevylučuje svůj zájem na pokračující integraci v rámci zemí ASEAN, největší význam pro japonskou zahraniční obchodní politiku má integrace v rámci zemí sdružených v TPP, tj. integrace v asijsko-tichomořském regionu vedená Spojenými státy.
TPP je aktuálně 9členné uskupení zemí: Austrálie, Brunej, Chile, Malajsie, Nový Zéland, Peru, Singapur, Vietnam a Spojené státy. Přistoupení Japonska, stejně jako i případných dalších zemí (Pozn.: Zájem přistoupit k TPP mají také Kanada a Mexiko), musí konsensuálně akceptovat všechny země TPP.
Poté, co Japonsko v listopadu 2011 potvrdilo svůj zájem přistoupit k rozhovorům o TPP, se na straně zainteresovaných devíti zemí spustil konzultační mechanismus, kterým tyto země musí japonské členství v TPP odsouhlasit. Rozhodující bude postoj Spojených států, které dávají najevo, že Japonsko bude předtím muset mimo jiné liberalizovat svůj automobilový a zemědělský trh.
Dohoda o volném obchodu mezi Japonskem a EU
Na summitu mezi EU a Japonskem, který se konal v květnu 2011 v Bruselu, se obě strany dohodly na formě posílení vzájemných politických a hospodářských vztahů. Obě strany odsouhlasily zahájení scoping exercise (tj. definování parametrů a úroveň ambicí dohod) k dohodě FTA/EPA. Zároveň s FTA/EPA by měla být sjednána rámcová politická dohoda (FA – Framework Agreement), která by měla být souhrnnou úpravou strategického partnerství mezi EU a Japonskem.
Trilaterální jednání Japonsko-Čína-Korejská republika
Tato jednávání jsou zatím na počátku. Koncem r. 2011 Japonsko, Čína a Korejská republika zpracovaly studii ke společné investiční dohodě a v první polovině r. 2012 by se měla uskutečnit první jednání o možné trilaterální dohodě o volném obchodu.
Více lze nalézt na internetových stránkách japonského Ministerstva zahraničních věcí, www.mofa.go.jp/policy/economy/fta/index.html.
Souhrnná teritoriální informace
Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)
