Japonsko: Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

© Zastupitelský úřad Tokio (Japonsko)

8.1. Distribuční a prodejní kanály, využívání místních zástupců, další faktory ovlivňující prodej

8.1.1 Distribuční síť v Japonsku - velkoobchod, maloobchod

Japonská distribuční síť je velmi složitá a pro zahraniční subjekt těžko proniknutelná. Komplikovaná distribuce a její vysoká nákladovost ovlivňuje vysokou cenovou úroveň na vnitřním trhu. Neefektivní distribuci zboží v Japonsku kritizují zahraniční exportéři i domácí spotřebitelé. Pro zahraničního vývozce je prakticky nemožné proniknout na japonský trh přímým způsobem, je vhodné využít služeb japonských dovozních, zprostředkovatelských a distribučních firem.

Velkoobchod i maloobchod jsou většinou malé nebo střední podniky. Firmy s jedním až čtyřmi zaměstnanci stále představují přes 60% všech jednotek, přičemž více než polovina podniků je v soukromém držení jednoho vlastníka. Od poloviny 90. let dochází ke zvyšování počtu maloobchodních řetězců tzv. convenience stores (malých samoobsluh s nepřetržitou otevírací dobou), jichž je dnes v Japonsku okolo 41 000 a jejichž počet roste v průměru o 1-3 % ročně.

V průběhu 90. let se japonský trh více otevřel pro dovoz spotřebního a potravinářského zboží. Velkoobchodní distributoři, obchodní domy a firmy provozující maloobchodní síť, začali uskutečňovat přímé dovozy. To vedlo k poklesu cen mnoha druhů dováženého zboží, které bylo donedávna považováno za luxusní.

Složitost a nákladnost distribučního systému a všeobecná kritika této oblasti přiměla vládu k zahájení rozsáhlé deregulace. Od vstupu zahraničních firem a zvýšení konkurence lze očekávat vyšší koncentraci maloobchodní sítě a velkoobchodu, a tím vyšší přehlednost a efektivnost.

8.1.2 Využívání místních zástupců

V Japonsku existuje velké množství zprostředkovatelských firem v zahraničním obchodu - od velkých tradingových společností (sogo shosha), přes střední a malé specializované obchodní firmy (senmon shosha) až po individuální soukromé osoby pracující jako prostředníci. Využívání místních dovozců - zástupců je v Japonsku nezbytným způsobem uplatnění se na trhu. Vzhledem k vysokému počtu subjektů jsou možnosti zastoupení velmi široké, složitější je najít vhodného partnera s odpovídajícím napojením na širokou distribuční síť. Zájem o zastupování zahraničního výrobce stoupá s atraktivností výrobků, které se pro japonský trh nabízejí. Ve většině případů se požaduje exkluzivita zastoupení. Zastupitelská smlouva je pro Japonsko nejjednodušší formou zastoupení, která může být vypovězena ve dvouměsíční výpovědní lhůtě.

Dalšími formami vstupu na japonský trh je licenční a technologický transfer (např. u software) nebo společné podnikání formou joint-venture na základě partnerské dohody (incorporated partnership company - gomei kaisha nebo goshi kaisha).

Pro české firmy, které nemají přímé napojení na světové nadnárodní firmy s vlastní distribucí na japonském trhu, zůstává jednou z mála možností pro vývoz do Japonska vhodné obchodní spojení na místního dovozce s dobrým napojením na místní distribuci. Na rozdíl od minulosti se dovozem zabývá širší okruh firem, včetně některých výrobců, velkoobchodů a maloobchodů, což z jedné strany nabízí přímější cestu k odběrateli, na druhé straně komplikuje výběr partnera. V posledních letech přibývají i firmy, které chtějí dovážet např. suroviny, polotovary, komponenty nebo strojní zařízení přímo od zahraničních výrobců.  Zájem o přímé dovozy spotřebního zboží mají i obchodní domy.

Vzhledem k vysokým nárokům na záruční a pozáruční servis výrobků dlouhodobé spotřeby, nutnosti získání certifikace u některých komodit a vzhledem k dalším specifikům japonského trhu dává japonský zákazník  přednost nákupům od japonského zprostředkovatele namísto přímých nákupů od zámořského výrobce. Japonské firmy někdy nabízejí zastoupení i pro některé země v jihovýchodní Asii, případně i pro další země. Tato nabídka se objevuje především u tradingových společností. Vzhledem k vysokým běžným nákladům na provoz zastoupení je nejvýhodnější formou spojení s dovozní firmou pracující na vlastní účet. Zahájení vývozu do Japonska zpravidla trvá nejméně 6 měsíců až jeden rok od zahájení úvodních jednání.

8.1.3 Tradingové společnosti

V japonském zahraničním obchodu hrají tradingové společnosti stále významnou roli. Všeobecně se však jejich význam v prostém obchodování snižuje, neboť japonské průmyslové podniky si stále častěji začínají zřizovat vlastní obchodní divize nebo dceřiné firmy pro zahraniční obchod ve snaze redukovat náklady vyloučením co největšího počtu obchodních mezičlánků. Tento proces je navíc urychlován rozšiřujícím se využíváním tzv. business-to-business služeb prostřednictvím internetu. Z tohoto důvodu vyhledávají tradingové firmy nové možnosti podnikání v telekomunikacích, investicích v zahraničí, v bankovnictví a pojišťovnictví, v obchodu s realitami apod. Orientují se rovněž na zcela nové obory, které slibují větší zisky než tradiční průmysl, konkrétně na informační technologie, nanotechnologie a biotechnologie. V posledním období jsou tradingové společnosti účastníky fúzí japonských společností v obchodě i bankovním sektoru. Zájem je rovněž o jejich manažerské služby ve styku mezi malými firmami a velkými korporacemi, včetně převzetí dodavatelských rizik, poskytování krátkodobých dodavatelských úvěrů apod. Tradingové firmy jsou aktivní i v převádění svých služeb na služby on-line.

Mezi pět největších tradingových společností (tzv. „big five sogo shosha“) patří: Mitsubishi Corporation, Mitsui&Co., Itochu Corporation, Sumitomo Corporation a Marubeni Corporation. Jejich tržby tvoří částky v řádu biliónů japonských jenů, tj. desítek miliard amerických dolarů. Přesné číslo je obtížné získat, ale odhaduje se, že podíl těchto společností představuje cca 20 % na celkovém japonském vývozu i dovozu. Všechny jmenované tradingové společnosti mají svá zastoupení i v ČR, většinou ve formě organizačních složek mateřských firem v Japonsku nebo dceřiných firem v některé zemi EU. Další menší tradingové firmy jsou např. Kanematsu, Nichimen, Nissho Iwai, Tomen, Chori, Iwatani International, Kawasho, Kinsho-Mataichi Corp., Nagase&Co., Nissei Sangyo, Nozaki, Okura, Sumikin Bussan, Toshoku, Toyota Tsusho atd.

Hlavními položkami obchodu tradingových společností jsou suroviny, paliva a energie, kovy, železo, ocel, stroje a zařízení, chemické produkty, potraviny, textil a oděvy. Spolupráce  českých podniků s tradingovými společnostmi může podpořit pronikání na třetí trhy, vývoz do Japonska a v některých případech může vést k výrobní spolupráci a zakládání joint-ventures.

8.1.4 Spolupráce se zastoupeními japonských firem v ČR a v Evropě

V ČR působí kanceláře japonských tradingových firem, které v řadě obchodních operací nahradily bývalé podniky zahraničního obchodu nejen v relaci japonsko-české, ale i na třetích trzích včetně dovozu surovin pro český průmysl např. z  Ruska, zemí SNS, Asie. Zájmem těchto firem je nejen japonský vývoz do ČR, ale i  vyhledávání vhodných položek pro dovoz do Japonska nebo na třetí trhy. Této skutečnosti si nejsou české podniky většinou vědomy. Exportní nabídku českých vývozců je proto vhodné konzultovat nejprve s těmito firmami. Aktuální seznam lze získat v pražské kanceláři organizace JETRO.

8.1.5 Výrobní a dovozní sdružení

Potenciální japonské obchodní partnery je možné oslovit také prostřednictvím oborových výrobních a obchodních asociací. Tyto asociace vydávají většinou informační bulletiny, kde uveřejňují zahraniční nabídky, nebo tyto nabídky a poptávky přímo předávají svým členům. Takových sdružení je v Japonsku velmi mnoho, seznam asi 80ti těch nejdůležitějších je uveřejněn jako část II v publikaci JETRO Japan Trade Directory, který je mj. k dispozici rovněž v pražské kanceláři JETRO (JETRO viz kap. 8.10.1) nebo v kapitole 1.19 tohoto STI.

8.1.6 Obchodní domy

Velké obchodní domy  zajišťují  dovoz svého zahraničního sortimentu prostřednictvím obchodních firem nebo, a to stále ve větší míře, pomocí vlastních dovozních oddělení. Pro zboží luxusnějšího charakteru to jsou např. obchodní domy Mitsukoshi, Matsuzakaya, Takashimaya, Daimaru, Isetan či Wako. Firma Daiei Inc. je největším řetězcem obchodních domů s běžným sortimentem spotřebního zboží včetně potravin, následovaná firmou Jusco. K maloobchodním řetězcům v sortimentu potravin a zboží denní potřeby (tzv. convenience stores) patří firmy Seven-Eleven, Family Mart, Lawson, Daily Yamazaki, CircleK Sunkus, Ministop a další. Řada zahraničního zboží našla odbyt na japonském trhu přímým napojením na obchodní domy typu Daiei, Jusco apod.

 

zpět na začátek

8.2. Podmínky zaměstnávání cizinců a místních sil

Služební pobyty zahraničních expertů a zaměstnávání místních sil představovalo donedávna dosti komplikovanou oblast. V rámci internacionalizace Japonska se zjednodušily formality pro pracovní  pobyty  cizinců a zaměstnávání cizinců v japonských firmách je stále častější. Imigrační politika pro pracovní pobyt je nadále přísná a aktuální podmínky pro pobyt cizinců je třeba vždy konzultovat (např. velvyslanectví Japonska v Praze, JETRO).

V důsledku růstu nezaměstnanosti a problematického uplatňování absolventů univerzit je nyní jednodušší získat místní odbornou pracovní sílu se znalostí anglického jazyka. Obtížné získávání vhodných pracovních sil považovaly mezinárodní společnosti za jednu z bariér podnikání v Japonsku. Jedním z důvodů byly japonské předsudky vůči zahraničním firmám a cizincům a dále japonský systém celoživotního zaměstnání v jedné firmě a související penzijní zabezpečení, které ztěžovaly mobilitu pracovních sil.

Měsíční náklady na japonskou administrativní sílu představují v průměru min. 200–250 tis. JPY (+ zdravotní pojištění a sociální pojištění = 12,9 % platu), na odbornou sílu 400–700 tis. JPY. K tomu přistupují náklady na platové bonusy ve výši měsíčního platu (případně jeho násobku), které jsou vypláceny jednou až třikrát ročně a odstupné v případě rozvázání pracovního poměru, které obvykle činí jeden měsíční plat za každý odpracovaný rok. Japonský zaměstnanec má právo na 6–20 dnů dovolené dle stáří a praxe a 15 státních placených svátků. Japonské firmy proplácejí svým zaměstnancům řadu dalších výdajů jako příspěvky na dopravu do práce, ošatné, různé sociální příspěvky nebo poskytují stravu za výhodných podmínek. Ženy mají právo na poskytnutí mateřské dovolené v délce 14 týdnů, přičemž po 98 dnů je vypláceno cca 60 % základní mzdy.

 

zpět na začátek

8.3. Podmínky pro zřízení kanceláře, reprezentace, společného podniku

Zřízení vlastního zastoupení v Japonsku je komplikovanou a nákladnou záležitostí. Zahraniční firmy mají možnost podnikat různými formami. Právní formu zahraniční společnosti nebo zastoupení upravuje obchodní zákoník (Companies Act z r. 2005) - anglický překlad lze nalézt např. na http://www.japaneselawtranslation.go.jp/.

Pro zahraniční firmy je z hlediska obchodního zastoupení nejvhodnější formou vlastní filiálka (branch office, shiten), která je místní právnickou osobou. Zahraniční firmy využívají tuto formu jako první stupeň podnikání na japonském trhu. Na základě povolení může filiálka podnikat se ziskem na vlastní účet včetně uzavírání obchodních smluv vlastním jménem. Filiálka je subjektem práva v Japonsku i v zemi mateřské společnosti a subjektem zdanění v Japonsku. Převody kapitálu do zahraničí nejsou předmětem zdanění a repatriace zisků je legální. Určitou nevýhodou je povinnost předkládat údaje o podnikaní nejen zastoupení, ale rovněž mateřské společnosti v zahraničí. Vedoucím filiálky může být Japonec nebo cizinec s dlouhodobým povolením k pobytu.

Další možností je zastupitelská kancelář, která nemá charakter právního subjektu, ale jako právní subjekt je uznána mateřská společnost. Zastupitelská kancelář nesmí vykonávat podnikatelskou činnost na vlastní účet, uzavírat obchodní smlouvy, resp. vstupovat do závazků a vyvíjet ziskovou činnost. Hlavním posláním zastupitelské kanceláře je výzkum trhu, propagace, získávání marketingových informací, monitorování konkurence, provozování meziskladu nebo dohled nad zastupitelskou sítí či vyhledávání zástupců. Provozní náklady na zastupitelskou kancelář nese mateřská firma, a tudíž se nevyžaduje provozní  kapitál.

Jinou formou zastoupení je kontaktní kancelář (Liaison Office), která rovněž není uznávána jako právnický subjekt. Funkce kontaktní kanceláře jsou velmi omezené. Většinou je tato forma využívána pouze pro nezávislé monitorování místní zastupitelské sítě.

Provozní náklady a náklady na zřízení vlastní kanceláře jsou v Japonsku velmi vysoké. Základní vybavení kanceláře představuje náklad cca 1–1,5 mil. JPY, provozní měsíční náklady cca 300 tis. JPY, měsíční náklady na pobyt vyslaného zaměstnance včetně platu a ubytování cca 1 mil. JPY, náklady na pořízení služebního automobilu cca 2–3 mil. JPY.

V Tokiu a dalších velkých městech je možné pronajmout si zařízenou kancelář a využívat společných kancelářských služeb. Z pohledu českých firem je nejlepší cestou pro první kroky na japonském trhu využít kancelářského zázemí v některém z Business Support Centers agentury JETRO. Tato služba je během prvních padesáti dnů zdarma. Více informací na http://www.jetro.go.jp/en/invest/ibsc/.

Podrobné informace ohledně zřizování zastoupení v Japonsku lze najít v publikaci  JETRO „Laws and Regulations on Setting Up a Business in Japan“ (http://www.jetro.go.jp/en/invest/setting_up/laws/).

 

zpět na začátek

8.4. Požadavky na propagaci, marketing, reklamu (využití HSP)

Jen podnikům s vysokým obratem na japonském trhu se vzhledem k extrémně vysokým nákladům vyplatí zřídit si v Japonsku vlastní zastoupení a uskutečnit plnohodnotnou propagační kampaň. Pro české podniky prakticky jedinými dostupnými formami propagace se zaměřením na vyhledávání dovozců a velkoobchodů jsou:

  • účast na specializovaných komerčních výstavách
  • umístění vzorů v některých stálých výstavních prostorách (MIPRO, IBO Osaka aj.)
  • firemní prezentace, odborné semináře
  • publikace v odborném tisku
  • cílené PR akce, tiskové konference
  • využívání inzerce, vč. bezplatné inzerce v „newsletters“ oborových dovozních sdružení
  • akvizičně cílené obchodní pobyty.

Vlastní propagační činnost a marketing cílený na konečného odběratele je třeba přenechat japonským zástupcům - dovozcům.

ČR nemá  v exportní nabídce potřebné světové značky a Japonsko je právě trhem světových značek. Jedinou všeobecně známou značkou je Bohemia Crystal, což je mj. podporováno předáváním křišťálového poháru šestkrát ročně vítězům největších japonských profesionálních turnajů sumo zástupcem ZÚ ČR. Všeobecně japonští distributoři kvalitního českého zboží zpravidla nedosahují takového obratu, aby mohli financovat rozsáhlou propagační kampaň cílenou na konečného spotřebitele.

Navazování přímých obchodních kontaktů v Japonsku je velmi obtížný a zdlouhavý  proces, vyžadující trpělivost, zkušenosti s jednáním s Japonci a řadu marketingových informací a dovedností. V Japonsku neexistuje ucelená databáze potenciálních dovozců dle dovozních položek. Další komplikací je vysoký počet obchodních subjektů propojených osobními vazbami na odběratele, přičemž osobní kontakty obchodních partnerů jsou neopominutelnou podmínkou dlouhodobého obchodního vztahu a mají ještě větší důležitost než v jiných zemích.

Dnes je i v Japonsku běžné, že firma udává e-mailovou adresu, na kterou je možno zaslat první kontaktní dopis nebo nabídku. Japonští odborníci sami doporučují následující postup: při prvním oslovení firmy nabídku formulovat obecněji a neuvádět mnoho podrobností, o to více se však soustředit na zevrubné představení vlastní firmy a na fakta ukazující její tradici, bonitu, spolehlivost a mezinárodní zkušenosti. V prvním e-mailovém dopise je vhodné požádat, aby ten, kdo ho čte, sdělil odesílateli jméno a kontaktní údaj na pracovníka, jemuž bude vyřizování této věci příslušet. Teprve v komunikaci s tímto věcně příslušným pracovníkem firmy je vhodné se zaměřit na konkrétní, podrobnější okolnosti nabídky.

8.4.1 Spotřebitelské zvyklosti

Spotřebitelské zvyklosti se v mnohém odlišují od ostatních zemí a vzhledem k celé řadě místních specifik musí být dokonale zkoumány a akceptovány. V 90. letech 20. století nastoupil nový spotřebitelský trend vyhledávání odpovídající užitné hodnoty za rozumnou cenu, zatímco dříve spotřebitelé preferovali nákup luxusního zahraničního zboží za přemrštěné ceny. Vzrůstá zakládání diskontních obchodů s nízkými cenami. Mnozí japonští spotřebitelé překonali počáteční nedůvěru a vyhledávají tyto obchody stále častěji. Některé z těchto obchodů začínají stále více prodávat i kvalitní značkové zboží. Znamená to významný posun v chování japonského spotřebitele, který donedávna považoval levnější zboží za nekvalitní.

Každý druh spotřebního zboží je ovlivněn specifickými  spotřebitelskými  návyky. Pro řadu druhů spotřebního zboží i některých technických zařízení existují základní marketingové studie, vypracované JETRO nebo MIPRO (Manufactured Imports Promotion Organization). Všechny marketingové studie agentury JETRO jsou přístupné na webové stránce http://www.jetro.go.jp/en/market/reports/), v tištěné podobě jsou k dispozici v agentuře CzechTrade a v kanceláři JETRO Praha.

 

zpět na začátek

8.5. Způsoby řešení obchodních sporů

Řešení obchodních sporů je v Japonsku velmi obtížné, a to nejen kvůli jazykové bariéře, ale především díky zdlouhavosti a komplikovanosti postupů, vysokým nákladům na právní zastoupení apod. Výsledek soudního rozhodnutí navíc představuje většinou rozhodnutí o nutnosti splnění smluvního závazku. Institucí pro řešení obchodních sporů v Japonsku je Japan Commercial Arbitration Association (JCAA, http://www.jcaa.or.jp/e/index-e.html). Řešení sporů však není o mnoho jednodušší než soudní cestou, neboť spor je projednáván v japonštině, dle japonského práva a za velmi vysokých nákladů.

Pokud je řešení sporu s japonským subjektem nezávislou institucí nevyhnutelné, je optimální projednání sporu prostřednictvím International Chamber of Commerce (ICC, http://www.iccwbo.org/) v Paříži. Nejčastějším řešením obchodního sporu je vzájemná neformální dohoda. Japonci dávají přednost někdy i vlastní ztrátě a s firmou, s níž by měli vést spor, raději přeruší obchodní styk.

 

zpět na začátek

8.6. Režim zadávání veřejných zakázek

Veřejné zakázky se v Japonsku zadávají formou veřejných soutěží, jichž se mohou účastnit předem kvalifikovaní dodavatelé. Status kvalifikovaného dodavatele lze získat podáním přihlášky a splněním podmínek u státních institucí, které veřejné zakázky zadávají (ministerstva a vládní agentury, veřejná televizní síť NHK, atd.). Na základě předkvalifikace získá dodavatel možnost zúčastnit se veřejných soutěží v rámci resortu, který mu status uděluje.

I po udělení statutu kvalifikovaného dodavatele existuje řada dalších podmínek, které musí účastník výběrového řízení splňovat. Firmy, které vyrábějí nebo prodávají určité zboží, musí získat souhlas a licenci k této činnosti v souladu s japonskými zákony. Například dodavatelé zdravotnické techniky musí předložit notifikaci podle Zákona o farmacii. Potenciální dodavatelé by se měli rovněž seznámit s nepovinnými technickými specifikacemi, jako jsou např. japonské průmyslové normy (Japanese Industrial Standards - JIS). Podrobné informace o jednotlivých normách lze nalézt na webové stránce Japanse Standards Association (JSA) www.jsa.or.jp/default_english.asp.

Obecně jsou pravidla pro vládní tendry stanovena v „Agreement on Government Procurements“. Další specifické podmínky však musí být splněny při nákupu zařízení pro veřejné telekomunikace, počítačů a superpočítačů, satelitních zařízení pro komerční účely a zdravotnické techniky.

Z výše uvedeného je patrná složitost podmínek účasti zahraničních subjektů ve výběrových řízeních pro státní zakázky. Účast zahraničních firem, včetně velkých světových inženýrských společností, je velmi problematická také z důvodu jazykové bariéry (oficiálním jazykem je japonština), provázanosti osobních vztahů úředníků a firemních zástupců, nedůvěry k zahraničním partnerům apod. Pro české firmy je přímá účast na veřejných zakázkách v Japonsku velmi obtížná.

Japonsko přijalo v roce 1995 vládní "action plan" s cílem většího otevření trhu veřejných zakázek zahraničním společnostem. V roce 1995 byla na JETRO vytvořena on-line databáze v anglickém jazyce http://www.jetro.go.jp/en/database/procurement/, ve které jsou publikovány zakázky vlády, vládních agentur, národních universit a samostatných vládních institucí. Databáze obsahuje oznámení a výzvy k účasti, které jsou publikovány v "Official Gazette" (Official Gazette je pouze v japonském jazyce). Každý rok je v databázi registrováno 13 000–15 000 oznámení zakázek a dalších informací. Databáze obsahuje také vybrané zakázky místních vlád v Japonsku. Každá vládní instituce má pro veřejné soutěže své kontaktní místo.

Postup řízení, včetně kontaktních míst, je uveden v publikaci „Q&A on Government Procurement Contracts - Guide to the Government Procurement Market of Japan“, kterou vydává japonské MZV. (Informace je k dispozici v agentuře CzechTrade či na adrese http://www.mofa.go.jp/policy/economy/procurement/. Případné další informace lze získat na japonském Ministerstvu zahraničních věcí (First International Organizations Division, Economic Affairs Bureau, tel: 0081-3-3580 3311, l. 2530, fax: 0081-3-3581 9470).

 

zpět na začátek

8.7. Problémy a rizika místního trhu

Japonsko je trh s nízkým rizikem, vysokou solventností a solidností obchodních partnerů. Obchodním rizikem je značná fluktuace japonské měny. Kromě USD začaly japonské firmy od počátku roku 1999 používat pro obchodní transakce Euro.

 

zpět na začátek

8.8. Problematika ochrany duševního vlastnictví

ZÚ v minulosti nezaznamenal žádný případ porušování práv duševního vlastnictví vůči českým subjektům. Od 1.3.2003 platí v Japonsku Základní zákon o duševním vlastnictví č. 122/2002, na který navazují další zákony zaměřené na specifické oblasti úpravy. Jsou to: patentový zákon, zákon o užitném vzoru, zákon o designu,  zákon o nekalé soutěži a autorský zákon. Japonsko je zemí, kde se zákony o duševním vlastnictví velmi přísně dodržují. Zákon o duševním vlastnictví včetně dalších relevantních informací lze stáhnout na internetových stránkách japonského úřadu vlády: www.kantei.go.jp/foreign/policy/titeki/index_e.html.

Dne 26.1.2012 v Tokiu podepsána Obchodní dohoda proti padělatelství (Anti-Counterfeiting Agreement, ACTA) mezi Evropskou unií a jejími členskými státy, Austrálií, Kanadou, Japonskem, Korejskou republikou, Spojenými státy mexickými, Marockým královstvím, Novým Zélandem, Singapurskou republikou, Švýcarskou konfederací a Spojenými státy americkými. Depozitářem této dohody je vláda Japonska.

 

zpět na začátek

8.9. Obvyklé platební podmínky, platební morálka

Japonští obchodníci jsou vesměs velmi solidními partnery, téměř bez výjimky respektují smlouvy a své závazky plní. ZÚ se výjimečně setkává s negativní zkušeností českých firem v tomto směru. Opačným a velmi závažným problémem je neplnění závazků českých firem z hlediska kvality a včasnosti dodávek. V Japonsku se na dodací a kvalitativní podmínky nahlíží zcela nekompromisně a jsou přesně zakotveny ve většině smluv včetně sankčních ustanovení. Při neplnění kvalitativních a kvantitativních podmínek, termínů dodávek apod. je penále za neplnění tím nejmenším postihem. Výsledkem je ztráta důvěry a japonské firmy již kontrakt neobnoví.

Platební podmínky závisí do značné míry na tom, do jaké míry se obchodní partneři znají a důvěřují si. U velkých tradičních japonských obchodních firem není vzhledem k jejich vysoké bonitě nutné trvat na platebních podmínkách, které dávají vysoké jistoty prodávajícímu, jako jsou platby předem nebo dokumentární akreditivy. Trvání českého exportéra na těchto podmínkách za každou cenu by dokonce mohlo být kontraproduktivní, neboť japonský partner by to mohl vnímat jako výraz nedůvěry, a to by nepřispělo k vytvoření dlouhodobého obchodního vztahu. U menších, nových a neznámých japonských firem je však třeba si zachovat přiměřenou úroveň ochrany prodávajícího.

 

zpět na začátek

8.10. Významné veletrhy a výstavy v teritoriu

Účast na výstavách a veletrzích v Japonsku je pro české podniky relativně nákladnou záležitostí, nicméně tato účast je velmi vhodnou formou komerční propagace v Japonsku pro ty, kteří obchodní partnery teprve hledají. Hlavní výstavní akce mají vysokou odbornou návštěvnost, což zaručuje oslovení širokého okruhu potenciálních partnerů.

V Japonsku se každoročně koná více než 150 všeobecných i odborných veletrhů a výstav. Níže jsou uvedeny vybrané hlavní veletrhy a výstavy pro rok 2012 a 2013, které tematicky odpovídají potřebám českého vývozu. Pro rozhodnutí o aktivní účasti na veletrhu se doporučuje konzultovat s organizátorem přesné zaměření veletrhu, profil vystavovatelů a návštěvníků, mezinárodní účast apod., neboť v řadě oborů se výstavní akce prolínají a některé mají pouze regionální význam.

Kompletní seznam veletrhů v Japonsku, ale i jinde ve světě, je obsažen na webové adrese „JETRO Trade Fair Website J-messe“ http://www.jetro.go.jp/en/matching/j-messe/index.html. Další možnost vyhledávání japonských veletrhů podle zaměření a termínu konání je na webové stránce www.tradefairguide.com/en/ japonské společnosti BlueArk, Inc., na které jsou přístupné základní informace o veletrzích na celém světě.

Obor: Všeobecné

Tokyo International Gift Show 2012
Místo a termín konání: Tokio (Tokyo Intern. Exhibition Center - Tokyo Big Sigh), 5.–7. září 2012
Frekvence veletrhu: 2 x ročně
Charakter: Škála vystavovaného zboží je velmi široká, jde však vždy o předměty, které mohou sloužit jako dar nebo drobný dárek, tedy např. i potraviny a alkoholické nápoje v dárkovém balení, kosmetika domácí potřeby, šperky a módní doplňky, nádobí apod.
Doprovodné akce: semináře a prezentace vystavovatelů
Organizátor: Business Guide Sha, Inc. (2-6-2 Kaminarimon, Taito-ku, Tokyo, 111-0034, tel: 0081 3 3843 9851, fax: 0081-3-3843-9850)
E-mail: d-haga@giftshow.co.jp
URL: http://www.giftshow.co.jp
Výsledky posledního veletrhu - počet vystavovatelů: 2 500, počet návštěvníků: 200 000

Obor: Obaly a balící stroje

Tokyo International Packaging Exhibition 2012
Místo a termín konání: Tokio (Tokyo Intern. Exhibition Center - Tokyo Big Sigh), 2.–5. října 2012
Frekvence: každý druhý rok
Charakter: Největší výstava v Asii na balící techniku. Vystavovány jsou balící stroje, balící materiály, stroje na zpracování potravin, stroje na výrobu obalových materiálů a jejich příslušenství
Organizátor: Japan Packaging Institute, tel: 0081-3-3865 2817, fax: 0081-3-3865 2850)
URL: http://www.tokyo-pack.jp
E-mail: t-pack@jpi.or.jp
Výsledky posledního veletrhu - počet vystavovatelů: 500, počet návštěvníků: 70 000

Obor: Obráběcí stroje a nástroje, kovoobrábění

JIMTOF 2012 (Japan International Machine Tool Fair)
Místo a termín konání: Tokio (Tokyo Intern. Exhibition Center - Tokyo Big Sigh), 1.–6. listopadu 2012
Frekvence: každý druhý rok
Charakter: Největší veletrh obráběcích strojů v Japonsku. Vystavovány kovoobráběcí stroje a nástroje, řezací nástroje, karbidové a diamantové nástroje, příslušenství, přesné měřící stroje a přístroje, optické měřící přístroje, testovací zařízení, brusné kotouče a abrasiva, hydraulické a pneumatické stroje, převody a transmise, zařízení pro ochranu životního prostředí, suroviny, technologie a publikace
Organizátoři: Japan Machine Tool Builders` Association, Tokyo Big Sight, Inc. (3-21-1 Ariake, Koto ku, Tokyo 135-0063, tel.: 0081-3-5530-1333, fax: 0081-3-5530-1222)
URL: http://www.jimtof.org/index_e.html
E-mail: jimtof@tokyo-bigsight.co.jp
Výsledky posledního veletrhu - počet vystavovatelů: 851, z toho 261 zahraničních, počet návštěvníků: 147 000

Obor: Nanotechnolgie

Nanotech 2013

Místo a termín konání: Tokio (Tokyo Intern. Exhibition Center - Tokyo Big Sight), 30. ledna–1. února 2013

Frekvence: každoročně

Charakter: Největší světová nanotechnologická výstava. Veletrh je organizován souběžně s akcemi Nano Bio Expo, InterAqua, ASTEC, METEC, Printable Electronic, Neofunctional Material, Eco cell-Battery Expo.
Doprovodné akce: semináře a prezentace vystavovatelů

E-mail: nanotech@ics-inc.co.jp

URL: http://www.nanotechexpo.jp/en/index.html

Výsledky posledního veletrhu:  počet vystavovatelů: 510, počet návštěvníků: 45 000

Obor: Potraviny a potravinářská zařízení

FOODEX JAPAN 2013: International Food and Beverage Exhibition
Místo a termín konání: Chiba (Makuhari Messe - Nippon Convention Centre), 5.–8. března 2013
Frekvence veletrhu: každoročně
Charakter: Největší mezinárodní potravinářský veletrh v Asii. (pozn.: Japonsko je největším dovozcem potravin na světě, když dováží 60 %svých potravin v hodnotě 50 mld. USD ročně). Většina vystavovatelů je ze zahraničí.  Vystavovány jsou čerstvé, sušené, mražené i konzervované potraviny, potravinářské polotovary a všechny druhy nápojů včetně alkoholických.
Doprovodné akce: semináře a prezentace vystavovatelů
Organizátor: Japan Management Association (3-1-22 Shibakoen, Minato-ku, Tokyo, 105-8522. Kontakt: Convention Division - Mr. Shimizu, Mr. Tagashira, Mr. Hayakawa, tel: 0081-3-3434 1377, fax: 0081-3-3434 8076)
E-mail: foodex@convention.jma.or.jp
URL: http://www2.jma.or.jp/foodex/en/
Výsledky posledního veletrhu - počet vystavovatelů: 2 400 ze 72 zemí/regionů, počet profesionálních návštěvníků: 74 000

Obor: Maloobchod a další oblasti

Japan Shop 2013
Místo a termín konání: Tokio (Tokyo Big Sight), 5.–8. března 2013
Frekvence veletrhu: 1x ročně
Charakter: největší komplexní veletrh v Japonsku zaměřený na projektování nových obchodů včetně vybavení a příslušenství a stanovení jejich charakteru, na výrobky a služby pro komerční zařízení. Veletrh je organizován souběžně s dalšími veletrhy jako jsou RETAILTECH Japan, IC CARD WORLD, Security Show, FRANCHISE SHOW, Architecture + Construction Materials.
Doprovodné akce: semináře a prezentace vystavovatelů

Organizátor: Nikkei Inc., Space Media Japan Co., Ltd., (Overseas Contact Office) 5-1-6F, Kojimachi, Chiyoda-ku, Tokyo 100-0083, Japan, tel: 0081-3-3512-5670, fax: 0081-3-3512-5680
E-mail: tradefairs@smj.co.jp, info@japan-shop.jp (General Project Department)
URL: http://www.japan-shop.jp
Výsledky posledního veletrhu - počet vystavovatelů 1 300, počet návštěvníků 236 000


Účast ČR na veletrzích v Japonsku v letech 2008–2011

V dubnu 2008 se ČR zúčastnila třídenního veletrhu Gourmet & Dining Style Show  v Tokiu. ČR reprezentovaly výrobky firem Plzeňský prazdroj (pivo), Budějovický Budvar (pivo), Znovín Znojmo (víno), Starorolský porcelán (porcelán), Nový dvůr (hořčice) a Mark`s (nakládaná zelenina).

Na přelomu října a listopadu 2008 se ZÚ Tokio spolu s Českým centrem Tokio a agenturou CzechTrade podílelo na organizaci české účasti na veletrhu "100% Design" v Tokiu. ČR byla zastoupena projektem Křehký.

V letech 2009–2010 (září) se ČR zúčastnila nejvýzanmějšího veletrhu cestovního ruchu JATA. Česká účast na veletrhu JATA byla zajišťována tokijským zastoupením CzechTourismu ve spolupráci se ZÚ Tokio. ČR byla představena v samostatné reprezentativní expozici.

V letech 2009–2011 (červen) se ČR třikrát po sobě prezentovala  na veletrhu potravinářských strojů a technologií FOOMA JAPAN. Veletrhu se zúčastnil ZÚ Tokio ve spolupráci s CzechInvestem, Českým centrem Tokio, CzechTourismem a několika dalšími firmami, které na japonském trhu distribuují nebo chtějí distribuovat vybrané české výrobky.

V únoru 2012 se ČR představila v reprezentativním pavilónu na největší světové nanotechnologické výstavě NANO TECH JAPAN. V rámci českého pavilonu se prezentovaly: Elmarco s.r.o.; Kertak Nanotechnologie; SPUR a.s.; Advanced Materials – JTJ, s.r.o., CLUTEX – klastr technických textilií, Technická univerzita v Liberci, Univerzita Palackého a Technologické centrum Akademie věd ČR a vládní agentury CzechTrade a CzechInvest.

 

zpět na začátek

Souhrnná teritoriální informace


Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)


Pomohla Vám informace? Ano Částečně Ne

Newsletter