Jihoafrická republika: Ekonomická charakteristika země

© Zastupitelský úřad Pretoria (Jihoafrická republika)

4.1. Zhodnocení hospodářského vývoje za minulý rok, předpověď dalšího vývoje

JAR je ekonomicky nejvýznamnější zemí Afriky, ačkoliv na tvorbě celosvětového HDP se podílí pouze 0,5 %. Význam jihoafrické ekonomiky v rámci afrického kontinentu je zřejmý z toho, že na ní připadá 23 % kontinentálního HDP a 21,2 afrického exportu, přestože zaujímá pouze 4 % plochy a tvoří 6 % populace kontinentu. V JAR se vyrobí víc než 50 % celkové energie kontinentu a připadá na ní téměř 60 % všech telefonních linek a cca 50 % internetových připojení. Také rozsah infrastruktury (železnice, silnice, přeprava zboží přes jihoafrické přístavy a letiště) mnohonásobně překračuje africký průměr. Velmi významnou roli hraje i finanční sektor, který je velmi silný a např. Johannesburská burza cenných papírů (JSE) patří mezi 20 největších burz na světě.

Jihoafrická republika je často charakterizována jako motor rozvoje v Africe, a to ve smyslu, že se všeobecně věří, že ekonomický růst v JAR má výrazný vliv na růst i v ostatních afrických zemích. Vychází se přitom z poměrně velké ekonomické síly JAR a z jejích rozšiřujících se a prohlubujících se vztahů s ostatními africkými ekonomikami. Vliv jihoafrické ekonomiky se projevuje několika způsoby - mezinárodním obchodem, investicemi, transferem technologií, ale i příkladem dobrého vládnutí nebo vedoucí úlohou v politických a ekonomických iniciativách kontinentu. SB a MMF odhadují, že ekonomický růst v JAR má pozitivní dopad na růst v dalších afrických zemích. Každý růst jihoafrické ekonomiky o 1% se odráží v ekonomickém růstu zbytku subsaharské Afriky o 0,5–0,75 %.

Mezi významné jihoafrické investory do ostatních afrických zemí zejména patří: (i) státní investiční společnost Industrial Development Corporation (IDC - má v 28 afrických zemí 89 projektů); (ii) energetický koncern Eskom; (iii) provozovatel železniční dopravy Spoornet a (iv)výrobce vojenské a letecké techniky Denel.  Ze soukromého sektoru jsou nejaktivnější firmy: (i) De Beers, která investuje do společných podniků s vládami afrických zemí na těžbu diamantů (Botswana, Namibie a další), a (ii) nadnárodní důlní společnost AngloAmerican (těžba drahých kovů a dalších nerostů).

Ve 3. čtvrtletí roku 2010 - pokles v sekundárním sektoru jako protestní akci v automobilovém průmyslu a souvisejících snížení výroby. V terciárním sektoru růst zpomalil, částečně kvůli zdlouhavé stávce ve veřejném sektoru. Naopak růst HDP v primárním sektoru zrychlil ve třetím čtvrtletí roku 2010 stejně jako důlní produkce. Zemědělská výroba zaznamenala silný růst v obou (2. a 3. čtvrtletí 2010), v souladu s sklizní  kukuřice. Růst reálných výdajů na konečnou spotřebu domácností si udržel poměrně svižné tempo, což bylo způsobeno rostoucímnominálním příjmem, tlumeným růstem inflace a nižšími úrokovými sazbami. Nákupy zboží dlouhodobé spotřeby byly do jisté míry omezeny na nedostatek určitých typů nových motorových vozidel v návaznosti na protestní akce v automobilovém průmyslu, jak je uvedeno výše. Výdaje na konečnou spotřebu vlády brzdila protestní akce ve veřejném sektoru a dále také absence velkých zbrojních nákupů v daném období.

Krize zasáhla Jižní Afriku už ve fázi cyklického poklesu prostřednictvím náhlého poklesu zahraniční poptávky. Ačkoliv bankovní sektor přestál otřesy velmi dobře a navzdory ambiciózním veřejným investicím, které byly schváleny již před krizí (v souvislosti s přípravou MS ve fotbale, do dopravy a do energetiky) se vývoj HDP zvrátil z růstu 5,5% v roce 2007 na téměř 1,7% v roce 2009,  rozpočtový deficit dosáhl 6,8% HDP. V roce 2010 se HDP opět zvýšil na 2,6 %. Hospodářský růst se obnovil; otázkou je, jak docílit výše a struktury růstu dostatečné na to, aby pozitivně ovlivnila hlavní problém a jeden z hlavních negativních ukazatelů jihoafrické ekonomiky - obrovskou otevřenou i skrytou nezaměstnanost, která dle oficiálních jihoafrických statistik dosáhla v říjnu 2010 hodnoty 25,3 % (4,3 milionu nezaměstnaných). Jako jednu z priorit, při snižování počtu nezaměstnaných, si vládní ekonomická politika klade za cíl zvýšit podíl vlastnictví původního černošského obyvatelstva (tzv. „historicky znevýhodnění Jihoafričané") v ekonomických subjektech, a to ať privatizovaných státních podnicích, tak i existujících soukromých firmách. Tato politika se nazývá „Black Economic Empowerment" (BEE) a její plnění je sledováno přímo úřadem prezidenta Zumy. (V rámci této politiky byla v roce 2002 vydána „důlní charta" v odvětví těžebního průmyslu a v roce 2003 „finanční charta" v finančním sektoru. V roce 2004 byly vypracovány charty v odvětvích informačních a komunikačních technologií, zemědělství, stavebnictví a v sektoru vlastnických práv. Proces dále pokračuje i v roce 2010.)

Vývoj HDP je značně ovlivněn pandemií AIDS, protože tato choroba může do roku 2015 snížit počet ekonomicky aktivního obyvatelstva o 4 mil. ze současných 18,5 mil. Odhaduje se, že kvůli pandemii AIDS se sníží růst HDP ročně o 0,5 až 1 %.

Vývoj inflace vč. hypoték (CPIX): 2005 -3,9 % v porovnání se 4,3 % v roce 2004; 2006 byl především díky růstu cen pohonných hmot zaznamenán nárůst inflace CPIX -  4,6 %; 2007 inflace rostla -  6,3 %; 2008 - 9,4; 2009 - 7,5 a listopad 2010 - 5,6.

Kurz randu (ZAR) v roce 2010 výrazně posílil - o více jak 40% od začátku loňského roku převážně následkem silného přílivu kapitálu (rozvinuté země snížily své úrokové sazby téměř k nule s cílem překonání ekonomické a hospodářské recese). Nízké sazby jako 0,1 % v Japonsku a 0,25% ve Spojených státech povzbudily investory, aby se orientovali na trhy s vyšší výnosovou mírou jako např. v Jihoafrické republice, kde se tato pohybuje okolo 5,5%, a to i přes loňské 9% snížení úrokové sazby. Posílení randu pomohlo udržet inflaci pod kontrolou a také zachovat omezení cen na dovážené zboží jako jsou pohonné hmoty. Posílení randu má citelné negativní následky na ekonomickou konkurenceschopnost jihoafrických firem. Z tohoto důvodu není takové posílení měny ekonomicky udržitelné a lze očekávat ekonomickou korekci. (vývoj randu: leden 2005 - 5,633 randu/1 USD; leden 2006 - 7,76 rand/1 USD; 2007 - kurz se pohyboval mezi hodnotami 6,43 až 7,78 randu/1 USD; leden 2008 -  8,00 randů/1 USD a pětiletého minima dosáhl počátkem března, kdy byl kurz 8,12 randu za 1 USD a od té doby rand opět zpevňoval a v 2009 se pohyboval 7,67 až 7,75 randu/1 USD). Díky relativně silnému randu také vzrůstají hrubé zahraniční rezervy centrální banky SARB; inflace klesla a v červnu 2010 dosáhla 4,2 %. V souvislosti s výše zmíněným se ve 2. polovině 2010 stala JAR dějištěm stávek státních zaměstnanců (zdravotníci, učitelé, civilní zaměstnanci MV). Příslušné odbory požadovaly zvýšení platů o 8,6 % plus měsíční příspěvek na bydlení 2.000 ZAR (cca 180 EUR). Stát nabízel 7 % a 700 ZAR (asi 68 EUR).Odbory volají po oslabení národní měny, které by zvýšilo konkurenci jihoafrického exportu a přispělo by k dalšímu oživení ekonomiky. Odpůrci velmi přesvědčivě argumentují tím, že devalvace randu by nejvíce postihla najchudší vrstvy obyvatelstva, protože by (kromě jiného) přinesla zdražení základních potravin (chléb, rýže), které JAR dováží a které jsou na mezinárodním trhu kótované v dolarech.

Předpověď dalšího vývoje pro rok 2011: I přes silný růst v roce 2010, JAR stále trpí vysokou mírou nezaměstnanosti a zvýšenou zadlužeností domácností, které budou nepochybně tlumit domácí poptávky v příštím roce. V roce 2011 se očekává růst 4,5 %; úrokové sazby by neměly dosáhnout více než 75 bazických bodů, což by mělo přilákat více zahraničních kapitálových toků hledajících atraktivní výnosy. Také se očekává celkové zvýšení soukromých investic zahraničních i místních, zatímco vládní výdaje budou omezeny. Pokud se týká směnného kurzu ZAR/USD, předpokládá se v roce 2011, že bude obchodován mezi 6.2 a 6.4 a v rozmezí mezi 6,9  -. 7.1 do konce roku. Dále ZAR/EUR se očekává, že obchod v roce 2011 bude mezi 8,6- 8.7 a mezi 8 - 8,2 ke konci roku; ZAR/GBP by měla oslabit, obchodování mezi 9,5 - 10 do června 2011 a  mezi 8-. 8,5 na konci roku.

Politika BEE má vytyčeny následující cíle:

  • vypracování Globální transformační charty, upravující podíl BEE v existujících firmách (např. v důlním průmyslu již byl stanoven „důlní chartou“ podíl 26 % během 10 let), který umožní flexibilitu podle jednotlivých odvětví ekonomiky
  • rozvoj malého a středního podnikání a družstevního sektoru, kam bude směrováno více zdrojů a bude větší podpora příslušných podnikatelských komor a organizací pro rozvoj podnikání, a podpora bude také směrována na podnikání žen
  • komunální půda - bude dopracován Zákon o komunální půdě, což přinese jistotu vlastnictví půdy pro venkovské komunity a podpoří rozvoj malé a družstevní zemědělské výroby „mikro“ úvěry - vládou byl ustaven Vrcholný fond (Apex Fund) pro poskytování malých úvěrů pro skupinu obyvatel s nižší životní úrovní.

Ministerstvo obchodu a průmyslu JAR vypracovalo v roce 2003 zákonnou úpravu BEE, která má upravovat rámec této politiky. Tento široce pojatý zákon, tzv. „Broad-based Black Economic Empowerment Bill“ je zásadním právním dokumentem a ustanovuje nástroje pro provádění, sledování vývoje a případné úpravy procesu BEE.

Ekonomika JAR je příkladem „duální ekonomiky“, kde je značný rozdíl mezi „základní“ („first“) ekonomikou, která vykazuje růst a je zařazena do globální ekonomiky, a „druhou“ („second“) ekonomikou, která je představována nezaměstnaným venkovským černošským obyvatelstvem, žijícím na hranici bídy, jejichž jedinými příjmy jsou převody od rodinných příslušníků zaměstnaných v „základní ekonomice“, případně dary vládních i nevládních institucí. Vláda klade značný důraz na rozvoj této „druhé ekonomiky“, kterou považuje za dědictví kolonialismu a apartheidu.

Z těchto důvodů vznikla iniciativa AsgiSA („Accelerated and Shared Growth Initiative for South Africa“ - Iniciativa urychleného a sdíleného růstu pro Jižní Afriku), která vyžaduje „Accelerate“ (urychlit) tempo růstu HDP a vytvořit „Shared“ (sdílenou) ekonomiku prostřednictvím cílených intervencí do „Second“ (druhé) ekonomiky. AsgiSA by tak měla přispět k postupnému růstu „druhé ekonomiky“ prostřednictvím rozvojových programů černošských komunit na venkově, které by měly přinést pokles chudoby a růst zaměstnanosti původního černošského obyvatelstva.

Z toho vyplývají cíle AsgiSA:

  • snížení chudoby na polovinu do roku 2014;
  • snížení nezaměstnanosti na polovinu do roku 2014
  • v první fázi (2004–09) dosažení průměrného růstu HDP o 4,5 %
  • ve druhé fázi (2010–2014) dosažení průměrného růstu HDP nejméně o 6 %

Překážkami, které mohou ovlivnit dosažení cílů, jsou nestálost kurzu randu, vysoké náklady, efektivita a kapacita logistického systému (infrastruktury), nedostatek kvalifikované pracovní síly, bariéry vstupů a omezení pro vznik konkurenčního prostředí (telekomunikace a energetika - odklady demonopolizace trhu), regulační prostředí především ve vztahu k malých a středním podnikům, kapacita státní správy a v neposlední řadě kriminalita. S tím úzce souvisejí vytyčené oblasti intervencí v oblastech makroekonomických otázek, intervencí do „druhé ekonomiky“, vládnutí a dodávek služeb (rozvoj kapacit), infrastrukturních programů, sektorových strategií a kvalifikačních strategií.

Iniciativa AsgiSA stanovuje v rámci sektorových investičních strategií tři prioritní sektory - (i) turistický ruch; (ii) outsourcing a off-shoring podnikatelských procesů a (iii) výroba biopaliv (návrh strategie má být hotov do konce roku 2006). Dalšími rozvojovými sektory jsou zemědělství a pozemková reforma, výroba chemikálií, tzv. „kulturní" průmysl (kinematografie), zpracování nerostných surovin a lesnictví.

Jednou z hlavních překážek je nízká kvalifikace pracovní síly, především v druhé ekonomice. Z tohoto důvodu vznikla v březnu 2006 iniciativa JIPSA („Joint Initiative on Priority Skills Acquisition“ - Společná iniciativa při získávání prioritních kvalifikací), která se soustřeďuje na získávání prioritních a nedostatkových odborností a určení překážek v procesu získávání kvalifikace.

Klesající, ale stále značný podíl na tvorbě HDP si udržuje zemědělství, kde negativně působí prudké změny klimatických podmínek. Jihoafrické zemědělství má dva sektory - (i) vyspělé, převážně bělošské, farmářství orientované na tržní produkci, a naproti tomu (ii) zaostalá rodinná hospodářství černošských obyvatel. Bílí farmáři vlastní většinu kvalitní půdy. V polovině 2010 ministr pro rozvoj venkova a pozemkovou reformu Gugile Nkwinti oznámil, že významná pozemková reforma z roku 1994, v rámci které mělo být do roku 2014 30 % hospodářské půdy (po vykoupení od původních bílých vlastníků) odevzdaných do rukou černých farmářů, úplně ztroskotala a vytyčeného cíle se v žádném případě nepodaří dosáhnout. Do konce roku 2009 se podařilo převést pouze 6 % půdy, drtivá většina z něj je však neobdělaná a farmy nefungují. Často také proto, že stát dluží novým vlastníkům 3,4 mld. ZAR (cca 310 mil. EUR), které jim měli být poskytnuty vo formě grantů na podporu jejich nového podnikání.

V oblasti fiskální politiky se předpokládá pokračování trendu vyšších daňových příjmů oproti plánovaným z důvodu příznivého vývoje ekonomiky. Tyto dodatečné příjmy budou využívány především na veřejné investice do infrastuktury, zvyšování úrovně sociální péče a snižování chudoby.

V rámci obchodní bilance poroste jak vývoz, který bude tažen vysokými cenami komodit, přičemž ve vývozu budou i nadále převažovat platina, zlato a diamanty a také výrobky s vysokou přidanou hodnotu, jako dopravní prostředky, chemikálie a důlní stroje. Na druhou stranu pokles lze očekávat u položek spotřebního zboží (textil, oděvy, obuv) s ohledem na růst konkurence z Číny. Vývozci se budou muset i nadále vyrovnávat s poklesem konkurenceschopnosti díky silnému randu. Růst dovozu bude souviset s pokračujícím dovozem letadel vyplývajícím z obnovy parku jihoafrické letecké společnosti SAA, zvýšeným dovozem investičních prostředků jak pro státní podniky v oblasti energetiky a dopravy, tak i pro soukromou sféru, spojené s realizací nových investic. Současně poroste dovoz levného spotřebního zboží s ohledem na silný rand. Celkově se v roce 2011 očekává rychlejší růst vývozu než dovozu.

 

zpět na začátek

4.2. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (HDP/obyv., vývoj objemu HDP, podíl odvětví na tvorbě HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti)

Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (revidované statistiky vydané jihoafrickým statistických úřadem Stats SA v roce 2010)
UkazatelMJ200620072008200909/2010
HDP v běžných cenáchmld ZAR1 726,71 7300,71 750,21 782,061 726,7
HDP v běžných cenáchmld USD271,49179,83184,94278,64290,49
HDP na obyvateleUSD5 7412 5583 9445 0745 143
růst HDP%5,02,84,54,95,0
míra inflace%4,66,87,35,64,2
míra nezaměstnanosti%39,542,040,024,424,2
průměrný kurzZAR/USD6,767,057,958,547,8
úrokové sazby% p.a.10,5014,5013,0014,0014,00

Zdroje:   SARB Quarterly Bulletin, Stats SA 2010

Podíl sektorů na HDP uvádějí jihoafrické statistiky od roku 2004 jako podíl přidané hodnoty příslušného odvětví na celkové přidané hodnotě. Míra příspěvku odvětví na HDP tak znamená příspěvek produktivních aktivit. Jako základní dělení sektorů se v ekonomických statistikách a studiích v JAR používá členění na primární (zemědělství, lesnictví a rybolov, důlní a povrchová těžba - těžební průmysl), sekundární (zpracovatelský průmysl, energetika a stavebnictví) a terciální sektor (obchod a stravování, doprava a telekomunikace, bankovní a finanční služby, osobní služby a státní správa).

Podíl sektorů na tvorbě HDP
Podíl odvětví na tvorbě HDP200620072008200909/2010
Primární sektor:9,38,87,67,08,8
zemědělství, lesnictví a rybolov2,23,72,21,92,2
těžební průmysl7,15,15,45,17,1
Sekundární sektor:23,122,222,42020,2
zpracovatelský průmysl18,317,216,016,016,3
energetika2,32,53,42,22,3
stavebnictví2,52,54,11,81,4
Terciální sektor:67,669707371
obchod, stravování a ubytování14,61414,314,414,6
doprava a telekomunikace10,59,710,410,510,5
bankovní a finanční služby21,12520,120,821,1
vládní služby14,51614,815,115,1
osobní služby (komunální a ostatní)5,94,310,412,29,7
Celkem100,0100,0100,0100,0100,0

Zdroje:   SARB Quarterly Bulletin, Stats SA 2010

 

zpět na začátek

4.3. Průmysl – struktura, tempo růstu, nosné obory

Zpracovatelský průmysl je největším odvětvím, pokud se týče celkové hrubé hodnoty výstupu ekonomiky (na rozdíl od podílu na HDP, který se zakládá na přidané hodnotě odvětví, se jedná o hodnotu zboží a služeb, jakož i hodnotu primárních výrobních faktorů jako pracovní síla, kapitál atp.).

Prakticky 3/4 průmyslové výroby je soustředěno do 4 průmyslových oblastí - Gauteng (Johannesburg, Pretoria, Witwatersrand, Vaal), Kapské Město (spolu s Paarlem a Stellenboschem) Durban a okolí (Pietermaritzburg, Pinetown) a Port Elizabeth.

Odvětvím s nejvyšším hodnotovým výstupem je průmysl ocele a zpracování kovů (22,5 % podíl průmyslu celkem), který je významným exportním odvětvím (firmy ISCOR, která patří do globální společnosti Ispat, a COLUMBUS), spolu s průmyslem chemickým a petrochemickým (22,5 % podíl). Třetím nejvýznamnějším průmyslovým odvětvím je potravinářský průmysl (16,4 % podíl), který byl v roce 2009 největším přispěvatelem růstu zpracovatelského průmyslu s podílem 1,3 %.

Nejrychleji se rozvíjejícím odvětvím je v posledních letech automobilový průmysl. Toto odvětví vyrábí nejen pro tuzemský trh, ale především na vývoz. K tomuto úspěšnému vývoji automobilového průmyslu do značné míry dopomohl proexportní program jihoafrické vlády na podporu rozvoje automobilového průmyslu - MIDP (Motor Industry Development Programme), který byl zaveden v roce 1995 a koncem roku 2002 byl prodloužen na další roky. Umožňuje bezcelní dovoz automobilových součástek a komponentů ve stejné hodnotě jakou činí objem vývozu montovaných automobilů nebo náhradních dílů. Toto proexportní schéma také stimuluje příliv zahraničních investic do země, což přilákalo do JAR řadu renomovaných světových výrobců automobilů (Daimler-Chrysler, BMW, Fiat, VW, Toyota, Nissan, Iveco), kteří ze svých jihoafrických závodů vyvážejí své výrobky nejen do afrických zemí, ale i do ostatních zemí s pravostranným řízením (Jihovýchodní Asie, Austrálie), ale i do USD (především BMW). Podle Národní asociace automobilových výrobců JAR (National Association of Automobile Manufacturers of SA - NAAMSA) vzrostl v roce 2010 prodej nových motorových vozidel  (meziroční nárůst o 25,8 %) a za první půlrok se prodalo o 20,7 % více nových aut než tomu bylo vloni. Automobilový průmysl celkově narostl za 1. půlrok 2010 meziročně o 23,9 %.

Z odvětví zpracovatelského průmyslu roste také v posledních letech význam průmyslu ITC (informačních a telekomunikačních technologií), farmaceutického, dřevozpracujícího a papírenského průmyslu. V posledních letech značně stagnuje textilní, oděvní, kožedělný a obuvnický průmysl díky zaplavení jihoafrického trhu levným zbožím dováženým z ČLR a dalších asijských zemí.

Tradičním a významným odvětvím je těžební průmysl, což souvisí se značným nerostným bohatstvím JAR. Těží se zde 45 % nerostů z celkové těžby v Africe a hlavními nalezišti jsou oblasti náhorní plošiny provincií Gauteng, Mpumalanga, Svobodný stát, Severozápadní provincie a Limpopo (dříve Severní provincie).

JAR má největší světové zásoby zlata (35 %), manganu (80 %), platiny (56 %), vanadu (45 %), hliníkových silikátů (37 %). Současně má významná naleziště dalších minerálů a lze říci, že mimo ropu je ze surovinového hlediska soběstačná. Také závislost na dovozu ropy ze zemí Středního východu (Írán, Saudská Arábie) je v poslední době snižována díky nalezení velkých ložisek zemního plynu na jihu země v roce 1985 a v roce 1996 byla postavena a uvedena do provozu první plovoucí plošina na těžbu ropy v zátoce Mossel Bay v provincii Západní Kapsko.

Těžba zlata se podílí na tvorbě HDP 3 % a na celkovém exportu 17 %, přičemž v oboru pracuje 200 tis. horníků a vytěží se ročně cca 450 t. V JAR se dále ročně těží 44 % celkové světové produkce platiny a příbuzných kovů, přičemž téměř celá produkce je určena na export. Těží se na západním pobřeží, a to i formou podmořské těžby (firma De Beers, která v roce 2001 odešla z Johannesburské burzy a stala se soukromou společností ovládanou holdingem Anglo-American a rodinou Oppenheimerů).

JAR je 5. největším producentem a 2. největším vývozcem uhlí na světě. Polovina produkce je zdrojem energie (tepelné elektrárny se většinou nalézají hned při uhelných nalezištích) v JAR. JAR je v této souvislosti významným emitorem skleníkových plynů (CO2).

 

zpět na začátek

4.4. Stavebnictví

Hlavními zdroji poptávky po produktech stavebnictví jsou tvorba fixního kapitálu pro nerezidenční a rezidenční stavby a stavební práce (civilní inženýrství). V roce 2005 stagnovalo s mírným růstem podílu na HDP z předchozích let (2,5 %). V oblasti nerezidenčních a rezidenčních staveb (prakticky výhradně soukromý sektor) nebyl zaznamenán nárůst poptávky od roku 1996, především z důvodu vysokých úrokových sazeb. Na vývoj stavebnictví kladně působila politika vlády v oblasti investičních výdajů spojená s růstem těchto výdajů v souvislosti se zvyšováním příjmů rozpočtu, což se projevilo růstem poptávky po výstavbě budov a projektech civilního inženýrství.

Další vývoj stavebnictví závisí na udržení růstu ekonomiky a poklesu či alespoň neměnnosti úrokových sazeb.

 

zpět na začátek

4.5. Zemědělství – vývoj, struktura

Zemědělská výroba zaznamenala silný růst ve 2. a 3. čtvrtletí roku 2010 v souvislosti s velkou sklizní kukuřice.

JAR je významným vývozcem řady zemědělských produktů (ovoce, zelenina, maso, kukuřice). Pro zemědělské účely se využívá 80 % půdního fondu, z čehož je 15 % orná půda a zbytek pastviny. Vzhledem k několika podnebným pásmům se v JAR pěstují jak plodiny tropického, tak subtropického i mírného pásma. Významné plodiny jsou obilniny (zvláště kukuřice), slunečnice, vinná réva, ovoce, zelenina, cukrová třtina, citrusové plody, banány, ananas atd. Ze živočišných produktů to jsou především drůbež, vejce, hovězí a vepřové a skopové maso a také pštrosí maso (80 % světové produkce) a další produkty ze pštrosů (kůže, peří a vejce) a v neposlední řadě vlna.

V lednu 2002 byly podepsány Dohody o víně a alkoholu s EU, které jsou součástí Dohody o obchodu, rozvoji a spolupráci a které upravují jednak odstraňování značení výrobků vyráběných v JAR názvy port, sherry, grappa a ouzo a jednak zvýšení bezcelní kvóty na dovoz jihoafrických vín do EU.

Významná pozemková reforma z roku 1994, v rámci které mělo být do roku 2014 30 % hospodářské půdy (po vykoupení od původních bílých vlastníků) odevzdaných do rukou černých farmářů, úplně ztroskotala a vytyčeného cíle se v žádném případě nepodaří dosáhnout (dle prohlášení ministra pro rozvoj venkova a pozemkovou reformu Gugile Nkwinti z léta 2010). Do konce roku 2009 se podařilo převést pouze 6 % půdy, drtivá většina z něj je však neobdělaná a farmy nefungují. Často také proto, že stát dluží novým vlastníkům 3,4 mld. ZAR (cca 310 mil. EUR), které jim měli být poskytnuty vo formě grantů na podporu jejich nového podnikání.

Lesní hospodářství nehraje vzhledem ke klimatickým a půdním podmínkám významnou roli. Pro nedostatek přírodních lesů se pěstují umělé lesní porosty, především jehličnany, eukalypty a akácie. 90 % produkce zůstává na domácím trhu a 10 % se vyváží, a to hlavně ve formě výrobků s vyšší přidanou hodnotou (papír, nábytek). Značná část produkovaného dřeva je určena pro spalování v domácnostech (10 mil. m3). Lesy jsou jak v soukromém vlastnictví (firma MONDI - 25 %, firma SAPPI - největší papírenský podnik - 19 %), tak ve státním vlastnictví (podnik SAFCOL - South African Forestry Company Limited). Státní lesy však v posledních letech vláda privatizuje a odprodává soukromým společnostem, především sdružujícím menší vlastníky v rámci projektů BEE. Lesy v KwaZulu-Natal, Východním Kapsku a v provinciích Mpumalanga a Limpopo již byly privatizovány, a to prostřednictvím BEE firem.

Rybářství JAR se podílí na světové produkci cca 1 % a jeho střediskem je západní pobřeží, především Západní Kapsko (cca 90 % úlovků). Všechny druhy rybářství (hlubinné, komerční i sportovní) podléhají udělování licencí a kvót Ministerstvem životního prostředí a cestovního ruchu. Ve výsostných vodách JAR (3000 km dlouhé, 200 km široké) je vyhlášené moratorium na lov velryb a bílých žraloků.

JAR nesužuje pouze nedostatek el. energie, ale také čelí až chronickému nedostatku vody. Obrovské množství vody se však každý den splachuje do kanalizací. Problematika ochrany vodních zdrojů a vodohospodářství se stala prioritou vlády JAR prioritou. 98 % vodních zdrojů v zemi je prý již plně využiváno. Množství dešťových srážek v JAR je téměř 400 mm pod světovým průměrem, který činí 860 mm ročně. Vzhledem ke zvýšené poptávce po vodě a její spotřebě způsobené rozmachem ekonomiky a růstem počtu obyvatel se očekává zhoršování situace (WWF odhaduje, že do roku 2025 bude mít Jižní Afrika 1,7 % vodní deficit). Lepší vodohospodářství, čištění, recyklace a ochrana vody jsou klíčem k řešením problému vodní krize, které v současnosti země čelí.

 

zpět na začátek

4.6. Služby

Sektor služeb je velmi silný, především bankovní a finanční služby, které jsou nejvýznamnějším sektorem JAR, co se týče podílu na HDP, který v současné době neustále roste. Dále jsou tradičně silné vládní služby  a také obchod, stravování a ubytování.

Finanční sektor je na srovnatelné úrovni se světovým standardem těchto služeb (blíže viz. 5. kapitola).

Cestovní ruch byl do jisté míry ovlivněn zvýšenou kriminalitou v JAR, avšak je snaha jak vládních institucí, tak i soukromopodnikatelských organizací v této oblasti zlepšit image JAR a postupně více zatraktivňovat JAR pro příliv zahraničních turistů, kteří se v současné době soustřeďují převážně na oblast Kapského Města a okolí, národní parky (především Krugerův) a také na východní pobřeží (Durban, Port Elizabeth). V posledních letech počet turistů přijíždějících do JAR kolísá.

 

 

zpět na začátek

4.7. Infrastruktura (doprava, telekomunikace, energetika – z toho jaderná)

Energetika

Energetika z větší části používá jako primární zdroj uhlí (85 %) vzhledem ke značným zásobám kvalitní suroviny pro výrobu elektřiny a syntetického benzínu. Odhaduje se, že zásoby uhlí vystačí na více než 150 let. JAR je 5. největším světovým producentem uhlí s podílem 5,3 % celkové těžby a současně je po Austrálii druhým největším vývozcem uhlí na světě. Dále jsou primárními zdroji ropa, která se dováží z Íránu, Saudské Arábie a Nigérie, obnovitelné zdroje, jaderné materiály (3 %) a zemní plyn. V budoucnu bude stoupat význam zemního plynu jednak vzhledem k dokončení plynovodu z Mozambiku, který zásobuje především závod na výrobu kapalných paliv ze zemního plynu (firma PetroSA, dříve Mossgas), a jednak rozvoj podmořského naleziště zemního plynu Ibhubese u západního pobřeží, které by mělo zásobovat plynem plánované 3 elektrárny. Průzkum ropných nalezišť (prozatím ověřeny zdroje o velikosti 29,4 mil. barelů) provádí firma PetroSA u jižního a západního pobřeží JAR.

S ohledem na omezený výskyt ropy se do značné míry využívají syntetická paliva (36 %) vyráběná firmami Sasol z uhlí a PetroSA (dříve Mossgas) vyrábí kapalná paliva ze zemního plynu. Sasol rozvinul technologii výroby syntetických paliv z uhlí původně používanou v Německu. V současné době jedná o založení společných podniků na výrobu syntetického paliva z uhlí s ČLR a kapalných paliv ze zemního plynu s Íránem. Celková kapacita jihoafrických ropných rafinerií, bez výroby syntetických paliv a kapalných paliv ze zemního plynu, činí 470 tis. barelů denně.

Státní firma Eskom vyrábí 95 % elektrické energie JAR (zbytek vyrábějí pro vlastní potřebu velké firmy). Značné množství elektřiny tato firma vyváží do Botswany, Lesotha, Mozambiku, Namibie, Svazijska a Zimbabwe. Současně tato firma vlastní a provozuje rozvodný systém v zemi. 92 % elektřiny se vyrábí z uhlí v tepelných elektrárnách, 3 % v jediné jaderné elektrárně v Koebergu a dále Eskom vyrábí elektřinu ve 2 plynových elektrárnách, 2 konvenčních vodních elektrárnách a 2 přečerpávacích vodních elektrárnách. Celkově zdroje Eskomu mají kapacitu 36 tis. MW.

Během Světového summitu pro udržitelný rozvoj se zavázal Eskom, že od roku 2012 bude vyrábět 5 % elektrické energie z obnovitelných zdrojů. V této souvislosti investovala firma Eskom doposud 60 mil. randů do výzkumu výroby energie z větrných zdrojů, 1 mil. randů z biotechnologií a 500 tis. randů z energie mořských vln.

JAR je nejvyspělejší africkou zemí v oblasti jaderné energetiky s dlouholetými zkušenostmi s vývojem a výrobou vlastních nukleárních zařízení. Mimo jadernou elektrárnu v Koebergu má ještě k dispozici vývojové jaderné středisko v Pelindabě nedaleko Pretorie. I do budoucna přikládá JAR této formě výroby energie velký význam.

Doprava

Dopravní infrastruktura a telekomunikace JAR jsou nejmodernější a nejrozsáhlejší v celé Africe.

Státní podnik Transnet je jihoafrickým hlavním provozovatelem dopravy a je holdingovou společností vlastnící např. státní leteckou společnost South African Airways (SAA), Spoornet (železniční dopravce), Petronet (doprava kapalných paliv). Ministerstvo státních podniků ve svém finančním a investičním plánu pro Transnet počítá s rozsáhlými investicemi - údržba, modernizace a provozování současné sítě železniční a námořní infrastruktury, obnova vozového parku, lokomotiv a přístavní terminálů. Počítá se s celkovými náklady ve výši 37 mld randů.

Spoornet vlastní 30 600 km železničních tratí a projde v příštích 5 letech důkladnou restrukturalizací, kdy bude snížen počet zaměstnanců o 8 000 na 26 000 a délka tratí bude redukována do roku 2020 na 15 800 km, přičemž bude vládou rozhodnuto, které tratě budou zrušeny a které budou privatizovány.

80 % nákladů v JAR se přepravuje prostřednictvím silniční sítě zahrnující cca 8 500 km státních silnic. V JAR je 148 licencovaných letišť.

Telekomunikace

Telekomunikační služby na pevných linkách provozuje exkluzivně firma Telkom. Část této firmy (30 %) již byla odprodána společnosti Thintana (společný podnik americké firmy SBC Communications a Telekom Malaysia) v první fázi privatizace v květnu 1997 za 5,6 mld ZAR. Nyní však tato firma zvažuje odprodej svého 30% podílu ve firmě Telkom. Privatizace se stejně jako u energetické společnosti Eskom značně zpomalila. Také vláda připravuje uvolnění telekomunikačního trhu a vytvoření konkurenčního prostředí, přičemž nový subjekt by měl být tvořen z 19 % BEE partnerem, 30 % by mělo patřit společnému podniku Eskom Enterprises (energetická firma) a Transtel a zbývajících 51 % je rezervováno pro zahraničního investora. Telkom provozuje cca 6,5 mil linek a téměř 99 % sítě je digitalizováno.

V mobilní GSM síti je cca 18 mil. účastníků. Operátory mobilních sítí jsou 3 firmy - Vodacom (majoritní podíl Telkom, dále podíl britské Vodaphone), MTN (Mobile Telephone Network) a v roce 2001 obdržela licenci firma Cell-C (podíl saudsko-arabského kapitálu). Mobilní síť je provozována na obou GSM frekvencích (900 i 1800 Mhz).

 

zpět na začátek

4.8. Přijímaná a poskytovaná rozvojová pomoc

JAR je převážně příjemcem rozvojové pomoci z vyspělých zemí a z mezinárodních institucí. Největším poskytovatelem rozvojové pomoci je EU a její jednotlivé členské státy (Německo, Irsko atd.)

JAR je také zapojena do programů rozvojové spolupráce Světové banky, Africké rozvojové banky, a to nejen jako příjemce, ale i formou dodávek jihoafrického zboží a služeb v rámci tendrů vypisovaných těmito bankami na dodávky do příslušných projektů v Africe. Tato forma rozvojové spolupráce je využívána jihoafrickými firmami i v rámci projektů Dohody z Cotonou mezi zeměmi EU a ACP, jíž je také JAR signatářem, ale pouze s omezeným členstvím. Na základě této dohody JAR nemůže být totiž příjemcem rozvojové pomoci, protože tato oblast je kryta dohodou TDCA mezi EU a JAR.

JAR poskytuje určité formy humanitární pomoci okolním africkým zemím a značně využívá poskytování humanitární pomoci těmto zemím mezinárodními instituce, jako např. v případě sucha a neúrody obilnin v okolních zemích, kdy zahraniční donoři nakupují v JAR kukuřici za své peníze a posílají ji do těchto zemí v rámci své humanitární pomoci.

 

zpět na začátek

Souhrnná teritoriální informace


Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)


Pomohla Vám informace? Ano Částečně Ne

Newsletter