Jihoafrická republika: Finanční a daňový sektor

• 5.1. Státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let
• 5.2. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let)
• 5.3. Zahraniční zadluženost, dluhová služba
• 5.4. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)
• 5.5. Daňový systém

5.1. Státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Zdroj: SARB Quarterly Bulletin – 12/10

V JAR je rozpočet předkládán Parlamentu ke schválení vždy počátkem roku (únor) a fiskální rok tak začíná od 1. dubna.

zpět na začátek

5.2. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let)

Rok 2007 - Růst peněžní zásoby byl na poměrně vysoké úrovni -pokračující silný růst obratu na finančních trzích..

Rok 2008 - Podle výsledků zveřejněných SARB platební bilance v JAR zaznamenala deficit běžného účtu 9,0% HDP v 1. čtvrtletí 2008 (7,5% ve 4. čtvrtletí 2007). SARB připsala zhoršení schodku běžného účtu pokračující silné dovozní poptávce, což se shodovalo s relativně slabým růstem vývozu zboží. Schodek obchodní bilance se prohloubil na 61.4bn randů v 1. čtvrtletí 2008 od 26.7 bn randů ve 4. čtvrtletí 2007.

Rok 2009 - SARB zmenšila své nákupy cizí měny v prvních pěti měsících 2009. Předepsané úrokové sazby, maximální sazby finančníchnákladů a úrokových sazeb  jihoafrickou vládou způsobily pokles pevných sazeb dluhopisů. Poskytování dluhopisů veřejného sektoru v domácím primárním trhu dluhopisů vzrostl v roce 2009, zatímco korporátní emise dluhopisů v soukromém sektoru zaznamenala klesající trend.

Rok 2010 - Bez ohledu na další růst ekonomické aktivity většiny obchodních partnerů JAR, běžný účet platební bilance zahraničního obchodu se otočil z přebytku v posledním čtvrtletí 2009 ke schodku v 1. čtvrtletí 2010. V souladu se zlepšením podnikatelské a spotřebitelské důvěry v zemi došlo na zač. 2010 ke zvýšení výdajů na zboží vyrobeného v zahraniční, a to po výrazném zvýšení v posledním čtvrtletí 2009. Současně došlo k poklesu objemu vývozu zboží, jež následovalo po silném nárůstu exportu vozidel a dopravních zařízení v posl. čtvrtletí 2009. V důsledku toho se obchodní bilance JAR vrátila ke schodku ve výši 12,9 miliard randů v 1. čtvrtletí 2010 z přebytku 24, 9 miliard randů ve 4. čtvrtletí 2009. Silné hospodářské oživení ve většině rozvíjejících tržních ekonomik spolu s dlouhodobě nízkými úrokovými sazbami v rozvinutých zemích vedlo v 1. čtvrtletí 2010 ke zvýšení finančních toků do rozvíjejících se ekonomik. Do JAR se pohyb kapitálu více než zdvojnásobil z 21, 3 miliardy randů ve 4. čtvrtletí 2009 až na 48, 6 miliard randů neboli 7,8 procenta HDP v 1. čtvrtletí 2010. Stabilní ekonomické prostředí v zemi a dobře rozvinuté finanční trhy usnadnily další silný příliv kapitálu v 1. čtvrtletí 2010. Naproti tomu toky přímých a jiných investic kapitálu oslabily. V 1. čtvrtletí 2010 se přímé zahraniční investice do JAR dále zmenšovaly, když vnitřní pohyb kapitálu a přímé investice dosáhly 3, 7 miliard randů ve srovnání s přílivem 4, 0 miliardy randů ve 4. čtvrtletí 2009. Nerezidentní investoři i nadále rozšiřovaly své přímé majetkové účasti v jihoafrických investičních společnostech. Zahraniční mateřské společnosti také zvýšily své úvěrové angažovanostido svých jihoafrických dceřinných společností. Zahraničních investoři nadále zvyšovali své podíly jihoafrických majetkových cenných papírů a dluhopisů. Ostatní zahraniční investice do JAR zaznamenaly v 1. čtvrtletí 2010 odliv 11,7 mld.randů  po odlivu 1,3 miliardy randů ve 4. čtvrtletí 2009. Vnější pohyb kapitálu roce 2010 je přičítán jak částečnému splacení krátkodobých úvěrů jihoafrickému bankovnímu sektoru, tak i současným poklesem vkladů v bankách.

Zdroj: SARB Quarterly Bulletin – 12/10 

zpět na začátek

5.3. Zahraniční zadluženost, dluhová služba

Zdroj: SARB Quarterly Bulletin - 12/10
- rok 2010 pouze ke konci 9/2010

zpět na začátek

5.4. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

JAR má historicky velmi dobře rozvinutý vlastní bankovní systém pojišťoven a fondů. Centrální bankou JAR je South African Reserve Bank (SARB), která byla založena v r. 1921. Je akciovou společností, má přes 800 akcionářů a je řízena 14-člennou bankovní radou, z toho guvernéra a tři viceguvernéry jmenuje prezident republiky, další členy vláda a osm členů volí akcionáři z odborníků z oblastí financí a obchodu, průmyslu a zemědělství.

Rovněž v r. 1921 byla zřízena banka na podporu farmářů a zemědělské výroby Land and Agricultural Bank of South Africa. Pro podporu regionálního rozvoje byla v r. 1983 založena vládami JAR a jejích tehdejších formálně „nezávislých“ bantustanů společná bankovní instituce Development Bank of Southern Africa s možností vstupu dalších zemí.

Soukromý bankovní sektor představuje přes padesát bankovních ústavů, včetně 15 poboček zahraničních bank, s některými rozdíly v jejich zaměření, které se postupně stále více stírají. Podle toho se rozlišují čtyři skupiny - „commercial banks“, „merchant banks“, „general banks“ a „discount houses“. Nejrozšířenější skupinu představují tzv. komerční banky (commercial banks). Čtyři finanční společnosti kontrolují většinu bank a téměř 90% aktiv sektoru. Jsou to:

Pojišťovnictví tvoří významnou součást finančního trhu v JAR. V druhé polovině 90. let minulého století patřilo 20–25 % celkových aktiv JSE pojišťovacím společnostem, přičemž v současné době to je stále ještě 17 %.

Systém pojištění je rozdělen do dvou druhů - dlouhodobého a krátkodobého pojištění. V sektoru dlouhodobého pojištění (především životní a zdravotní pojištění) existuje 60 pojišťoven; z hlediska tržeb ovládají tento trh ze 62 % dvě univerzální společnosti - Old Mutual a Sanlam. Dalších 19 % ovládá 5 pojišťoven - Liberty Life/Momentum and Southern, FirstRand, Fedsure Life, Sage Life a Metlife. V sektoru krátkodobého pojištění, kam patří rizika spojená s podnikatelskou činností, provozem motorových vozidel, atd. působí mimo uvedených univerzálních pojišťoven také Mutual and Federal, Santam, Guardian National SA Eagle (sdružené pojištění), Auto and General Hollard (specializovaná pojištění), ABSA a Prefsure (bankovní sektor).

Ve sféře zajištění mají na jihoafrickém trhu nejvýznamnější postavení společnosti Munich Reinsurance, Swiss Reinsurance South Africa a Hollandia Reinsurance.

V roce 2003 byla vypracována politika BEE pro oblast finančních služeb (tzv. charta) upravující posílení ekonomického vlivu původního černošského obyvatelstva, která výrazným způsobem zasáhla do vlastnictví bankovních a finančních institucí.

zpět na začátek

5.5. Daňový systém

Daňový systém je upraven Daňovým zákonem (Income Tax Act), který stanovuje výšky jednotlivých daní a daňové úlevy pro subjekty mající vybrané ekonomické aktivity. V letech 1997–2000 prošel jihoafrický daňový systém zásadní změnou z hlediska předmětu daně. Od roku 2000 se tak stal předmětem daně každý příjem jihoafrického rezidenta vytvořený v tuzemsku i v zahraničí (Residence-based system). Pro daňové účely se jihoafrickým rezidentem rozumí také každá fyzická osoba, která ve třech po sobě následujících letech strávila v JAR více než 549 dní, přičemž minimální počet strávených dní v jednom roce nesmí být menší než 91. Základ daně se vypočítává z hrubého příjmu sníženého o přesně stanovené položky nepodléhající zdanění.

Daň z příjmu fyzických osob (Individual Income Tax), platná od 1. 4. 2005 je rozdělená do 6 daňových pásem v závislosti na výšce příjmu. Daň má progresivní charakter a je složená ze dvou částí - paušální (stanovena ze zákona) a procentní (vypočítaná ze základu daně). V nejvyšším pásmu (přes 300 000 ZAR ročně) představuje paušál 86 000 ZAR a procentní sazba je 40 %. Nové nižší sazby platí na základě rozhodnutí Ministerstva financí o snížení daní s ohledem na vysoké příjmy státního rozpočtu v roce 2004/05, přičemž se změnila rozpětí příjmových tříd a zvýšily se paušální částky. Třída do 80 000 ZAR má základní sazbu 18 %, další třídy mají sazbu od 25 do 40 %.

Od 1. 8. 2005 je zaměstnavatel, který vyplácí ročně mzdy vyšší než 500 tis. ZAR, povinen odvádět za všechny fyzické osoby v trvalém zaměstnaneckém poměru tzv. Daň ze získávání zkušeností (Skills Development Levy), která představuje 1 % z hrubého příjmu. Novou daní placenou jak zaměstnancem, tak zaměstnavatelem jsou Příspěvky na pojištění nezaměstnanosti (Unemployment Insurance Contributions). Oba, zaměstnanec i zaměstnavatel, platí po 1 % z platu.

Daň z příjmu právnických osob (Corporate Tax) je vymezená jednotnou sazbou ve výši 29 %, přičemž tato sazba se vztahuje na zdanitelný příjem nad 100 000 ZAR. Mimo této daně z příjmu jsou právnické osoby zdaňovány tzv. druhotnou daní z přerozdělení dividend (Secondary Tax on Companies) ve výšce 12,5 % (v platnosti od 14. 3. 1996). Druhotná daň v konečném důsledku způsobuje, že právnické osoby jsou také zdaňovány progresivním způsobem. Daň roste v rozmezí od 29 % při nulovém přerozdělení zisku po zdanění až do 36,9 % v případě plného přerozdělení zisku po zdanění ve formě dividend. Malí a střední podnikatelé jsou zvýhodněni, když z příjmu do 35 tis. ZAR nejsou zdaněni, z příjmu do 250 tis. ZAR platí sníženou 10% sazbu a příjem překračující 250 tis. ZAR je zdaňovaný 29 % sazbou.

Dceřiné společnosti zahraničních firem podléhají tzv. dani z příjmu zahraničních poboček (Branch Profit Tax), která je pevně stanovená na 34 %.

Tak jako je omezený okruh domácích výrobků (pivo, víno, lihoviny, tabákové výrobky) zatížen spotřební daní (byla zvýšena od 1. 4. 2005), vybírá se u stejného dováženého zboží dodatečné clo. Dále se vybírá poplatek za pohonné hmoty (Fuel levy) a také u pohonných hmot je vybírán poplatek pro Silniční nehodový fond (Road Accident Fund levy). Oba tyto poplatky u pohonných hmot byly zvýšeny také od 1. 4. 2005.

Výběr daní řídí South African Revenue Service (SARS).

zpět na začátek

Patičkové menu

Katalog odkazů | Přístupnost | Kontakt | Mapa stránek | Právní výhrada | FAQ | O portálu