- 5.1. Státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let
- 5.2. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let)
- 5.3. Zahraniční zadluženost, dluhová služba
- 5.4. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)
- 5.5. Daňový systém
5.1. Státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let
| 2001/02 | 2002/03 | 2003/04 | 2004/05 | 2005/06 revidované | 2006/07 předpoklad | |
|---|---|---|---|---|---|---|
| příjmy | 28 884 | 26 207 | 39 722 | 50 691 | 58 156 | 67 971 |
| výdaje | 30 535 | 27 738 | 43 874 | 57 194 | 65 695 | 67 228 |
| saldo | -1 651 | -1 531 | -4 152 | -6 503 | -7 539 | 743 |
Zdroj: SARB Quarterly Bulletin – 3/07
V JAR je rozpočet předkládán Parlamentu ke schválení vždy počátkem roku (únor) a fiskální rok tak začíná od 1. dubna. Posledních pět let byl rozpočet stále deficitní. V letošním fiskálním roce je poprvé po mnoha letech sestaven jako mírně přebytkový (0,3 % HDP).
5.2. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let)
Podle výsledků zveřejněných SARB vykázal běžný účet platební bilance za rok 2006 schodek 1,67 mld. randů (0,239 mld. USD), což představuje necelé jedno procento hrubého domácího produktu (HDP). V porovnání s prosincem 2005 kdy dosáhl schodek 4,5 %, což je nejhorší výsledek za posledních 22 let, se tento výsledek roku 2006 jeví jako neskutečný.
| 2002 | 2003 | 2004 | 2005 | 2006 | |
|---|---|---|---|---|---|
| Běžný účet | 0,312 | -1,337 | -6,880 | -10,122 | -0,239 |
| Účet kapitálových převodů | -0,015 | 0,043 | 0,053 | 0,030 | 0,049 |
| Finanční účet | 1,780 | 5,843 | 9,903 | 10,978 | 2,924 |
| Změny v čistých zahraničních rezervách vztahující se k platební bilanci | 3,477 | 7,054 | 8,079 | 5,387 | 1,822 |
| Změny v hrubých zahraničních rezervách | -1,916 | 4,322 | 2,981 | 7,487 | 4,963 |
| Hrubé zahraniční rezervy | 7,636 | 7,968 | 14,733 | 20,650 | 25,613 |
Zdroj: SARB Quarterly Bulletin – 3/07
5.3. Zahraniční zadluženost, dluhová služba
| 2001 | 2002 | 2003 | 2004 | 2005 | 2006* | |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Celkem dluhy v zahraniční měně | 24,047 | 25,041 | 27,348 | 27,887 | 28,387 | 35,421 |
| Dluh denominovaný v ZAR | 6,777 | 7,687 | 9,790 | 15,447 | 17,799 | 19,737 |
| Celkem zahraniční dluh | 30,824 | 32,728 | 37,138 | 43,334 | 46,186 | 55,158 |
| Dluhová služba v % | 10,5 | 10,6 | 10,8 | N/A | N/A | N/A |
Zdroj: SARB Quarterly Bulletin - 3/07
* - rok 2006 pouze ke konci 9/2006
5.4. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)
JAR má historicky velmi dobře rozvinutý vlastní bankovní systém pojišťoven a fondů. Centrální bankou JAR je South African Reserve Bank (SARB), která byla založena v r. 1921. Je akciovou společností, má přes 800 akcionářů a je řízena 14-člennou bankovní radou, z toho guvernéra a tři viceguvernéry jmenuje prezident republiky, další členy vláda a osm členů volí akcionáři z odborníků z oblastí financí a obchodu, průmyslu a zemědělství.
Rovněž v r. 1921 byla zřízena banka na podporu farmářů a zemědělské výroby Land and Agricultural Bank of South Africa. Pro podporu regionálního rozvoje byla v r. 1983 založena vládami JAR a jejích tehdejších formálně „nezávislých“ bantustanů společná bankovní instituce Development Bank of Southern Africa s možností vstupu dalších zemí.
Soukromý bankovní sektor představuje přes padesát bankovních ústavů, včetně 15 poboček zahraničních bank, s některými rozdíly v jejich zaměření, které se postupně stále více stírají. Podle toho se rozlišují čtyři skupiny - „commercial banks“, „merchant banks“, „general banks“ a „discount houses“. Nejrozšířenější skupinu představují tzv. komerční banky (commercial banks). Čtyři finanční společnosti kontrolují většinu bank a téměř 90% aktiv sektoru. Jsou to:
| Finanční společnost | Název nejrozšířenější banky | Celkem aktiva mld. USD |
|---|---|---|
| ABSA Group Limited (dříve Amalgamated Banks of South Africa) | ABSA Bank Limited | 23,545 |
| FirstRand Bank Holdings Limited | FirstRand Bank Limited | 22,763 |
| Nedcor Limited | Nedcor Bank Limited | 16,845 |
| Standard Bank Investment Corporation Limited | The Standard Bank of South Africa Limited | 21,480 |
Pojišťovnictví tvoří významnou součást finančního trhu v JAR. V druhé polovině 90. let minulého století patřilo 20–25 % celkových aktiv JSE pojišťovacím společnostem, přičemž v současné době to je stále ještě 17 %.
Systém pojištění je rozdělen do dvou druhů - dlouhodobého a krátkodobého pojištění. V sektoru dlouhodobého pojištění (především životní a zdravotní pojištění) existuje 60 pojišťoven; z hlediska tržeb ovládají tento trh ze 62 % dvě univerzální společnosti - Old Mutual a Sanlam. Dalších 19 % ovládá 5 pojišťoven - Liberty Life/Momentum and Southern, FirstRand, Fedsure Life, Sage Life a Metlife. V sektoru krátkodobého pojištění, kam patří rizika spojená s podnikatelskou činností, provozem motorových vozidel, atd. působí mimo uvedených univerzálních pojišťoven také Mutual and Federal, Santam, Guardian National SA Eagle (sdružené pojištění), Auto and General Hollard (specializovaná pojištění), ABSA a Prefsure (bankovní sektor).
Ve sféře zajištění mají na jihoafrickém trhu nejvýznamnější postavení společnosti Munich Reinsurance, Swiss Reinsurance South Africa a Hollandia Reinsurance.
V roce 2003 byla vypracována politika BEE pro oblast finančních služeb (tzv. charta) upravující posílení ekonomického vlivu původního černošského obyvatelstva, která značně zasáhne do vlastnictví bankovních a finančních institucí.
5.5. Daňový systém
Daňový systém je upraven Daňovým zákonem (Income Tax Act), který stanovuje výšky jednotlivých daní a daňové úlevy pro subjekty mající vybrané ekonomické aktivity. V letech 1997–2000 prošel jihoafrický daňový systém zásadní změnou z hlediska předmětu daně. Od roku 2000 se tak stal předmětem daně každý příjem jihoafrického rezidenta vytvořený v tuzemsku i v zahraničí (Residence-based system). Pro daňové účely se jihoafrickým rezidentem rozumí také každá fyzická osoba, která ve třech po sobě následujících letech strávila v JAR více než 549 dní, přičemž minimální počet strávených dní v jednom roce nesmí být menší než 91. Základ daně se vypočítává z hrubého příjmu sníženého o přesně stanovené položky nepodléhající zdanění.
Daň z příjmu fyzických osob (Individual Income Tax), platná od 1. 4. 2005 je rozdělená do 6 daňových pásem v závislosti na výšce příjmu. Daň má progresivní charakter a je složená ze dvou částí - paušální (stanovena ze zákona) a procentní (vypočítaná ze základu daně). V nejvyšším pásmu (přes 300 000 ZAR ročně) představuje paušál 86 000 ZAR a procentní sazba je 40 %. Nové nižší sazby platí na základě rozhodnutí Ministerstva financí o snížení daní s ohledem na vysoké příjmy státního rozpočtu v roce 2004/05, přičemž se změnila rozpětí příjmových tříd a zvýšily se paušální částky. Třída do 80 000 ZAR má základní sazbu 18 %, další třídy mají sazbu od 25 do 40 %.
Od 1. 8. 2005 je zaměstnavatel, který vyplácí ročně mzdy vyšší než 500 tis. ZAR, povinen odvádět za všechny fyzické osoby v trvalém zaměstnaneckém poměru tzv. Daň ze získávání zkušeností (Skills Development Levy), která představuje 1 % z hrubého příjmu. Novou daní placenou jak zaměstnancem, tak zaměstnavatelem jsou Příspěvky na pojištění nezaměstnanosti (Unemployment Insurance Contributions). Oba, zaměstnanec i zaměstnavatel, platí po 1 % z platu.
Daň z příjmu právnických osob (Corporate Tax) je vymezená jednotnou sazbou ve výši 29 %, přičemž tato sazba se vztahuje na zdanitelný příjem nad 100 000 ZAR. Mimo této daně z příjmu jsou právnické osoby zdaňovány tzv. druhotnou daní z přerozdělení dividend (Secondary Tax on Companies) ve výšce 12,5 % (v platnosti od 14. 3. 1996). Druhotná daň v konečném důsledku způsobuje, že právnické osoby jsou také zdaňovány progresivním způsobem. Daň roste v rozmezí od 29 % při nulovém přerozdělení zisku po zdanění až do 36,9 % v případě plného přerozdělení zisku po zdanění ve formě dividend. Malí a střední podnikatelé jsou zvýhodněni, když z příjmu do 35 tis. ZAR nejsou zdaněni, z příjmu do 250 tis. ZAR platí sníženou 10% sazbu a příjem překračující 250 tis. ZAR je zdaňovaný 29 % sazbou.
Dceřiné společnosti zahraničních firem podléhají tzv. dani z příjmu zahraničních poboček (Branch Profit Tax), která je pevně stanovená na 34 %.
Tak jako je omezený okruh domácích výrobků (pivo, víno, lihoviny, tabákové výrobky) zatížen spotřební daní (byla zvýšena od 1. 4. 2005), vybírá se u stejného dováženého zboží dodatečné clo. Dále se vybírá poplatek za pohonné hmoty (Fuel levy) a také u pohonných hmot je vybírán poplatek pro Silniční nehodový fond (Road Accident Fund levy). Oba tyto poplatky u pohonných hmot byly zvýšeny také od 1. 4. 2005.
Výběr daní řídí South African Revenue Service (SARS) - tel. 0027-12-422 4000, fax. 0027-12-422 6848, Web: www.sars.gov.za .
| Druh daně | Výklad daně |
|---|---|
| Value Added Tax (VAT) | DPH, splatná ve výši 14 %, vztahuje se na téměř všechny druhy zboží a služeb (platí od 7. 4. 1993) |
| Uncertificated Securities Tax | Daň z převodu cenných papírů, splatná ve výši 0,25 % hodnoty převáděných kotovaných i nekotovaných cenných papírů |
| Transfer Duty | Daň z převodu nemovitostí, splatná ve výši 5 % při nemovitém majetku od 190.000 do 330.000 ZAR a ve výši 8 % při majetku nad 330.000 ZAR |
| Regional Service Levy | Místní odvody, jsou rozdílné podle jednotlivých provincií, průměrně se pohybují ve výši 0,16 % z obratu společnosti a 0,4 % z objemu vyplacených mezd |
| Stamp Duty | Kolková daň, vztahující se na specifikované bankovní operace, přičemž je stanovena buď fixně nebo na základě principu „Ad valorem“ |
| Capital Gains Tax | Daň z kapitálových výnosů je rozdílná pro fyzické osoby (25 % z výnosu), trusty (50 %) a firmy (50 %) |
| Donation Tax | Daň darovací, splatná ve výši 20 % z hodnoty darovaného majetku s výjimkou do 30 tis. ZAR |
| Estate Duty | Daň z majetku, splatná ve výši 20 % z hodnoty majetku nad 1,5 mil. ZAR |
Souhrnná teritoriální informace
Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)
