Jihoafrická republika: Investiční klima

© Zastupitelský úřad Pretoria (Jihoafrická republika)

9.1. Podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Rozvoj Jihoafrické republiky je do značné míry závislý na přílivu zahraničního kapitálu, zvláště v období po skončení apartheidu a vymanění se z mezinárodní izolace. V roce 1996, jako obdoba českého Czechinvestu, byla Ministerstvem obchodu a průmyslu založena společnost na podporu obchodu a investic Trade and Investment South Africa (TISA) - kontakt viz. příloha č. 2. Tak jako v ČR, není příliv kapitálu nijak omezen, naopak je různými výhodami podporován.

Mezi základní pobídky přílivu nového kapitálu do výroby a expanzi existujících závodů poskytuje jednak vláda daňové prázdniny, obvykle 2 roky od realizace investice, jednak povoluje rychlejší odpisy nákladů na stavby a půdu (10 let) a nákladů na stroje a zařízení (3 roky). Dále existují podpůrné programy pro různá odvětví.

Nejvýznamnějším a nejúspěšnějším rozvojovým programem JAR je program na podporu automobilového průmyslu (Motor Industry Development Program - MIDP), který funguje od roku 1995 a byl koncem roku 2002 prodloužen na další roky. Umožňuje započítání bezcelního dovozu automobilových součástek a komponentů vůči stejnému objemu vývozu montovaných automobilů nebo náhradních dílů. Toto schéma současně přilákalo řadu světových výrobců automobilů, kteří zde vyrábějí své výrobky v pravostranném provedení (Daimler - Chrysler, BMW, VW, Fiat, Toyota, Nissan, Iveco, Ford).

V JAR jsou i další programy na rozvoj různých odvětví, jako např. „Finance for Expansion of Manufacturing“, „Duty Credit Certificate Scheme“ (DCCS) pro exportéry textilu a oděvů, a na podporu cestovního ruchu tzv. „Tourism Development Finance“.

Na podporu středních, malých a mikro podniků (SMME) je základní program „Small/Medium Enterprise Development Programme“ (SMEDP) pro firmy investující maximálně 100 mil. ZAR. Dále je SMME poskytována pomoc prostřednictvím Ministerstva obchodu a průmyslu přes tzv. „Business Referral and Information Network“ (BRAIN) na internetu, poskytující zdroje, informace a referenční služby. Specifické podpory provádí tzv. „Competitiveness Fund“(CF), podporující konkurenceschopnost jihoafrických firem, a „Venture Capital Scheme“, stimulující výrobkový vývoj nebo zakládání nových podniků. Přístup SMME k finančním prostředkům usnadňuje Standard Credit Guarantee Scheme, poskytovaná státní společností na podporu financování KHULA Enterprise Finance Ltd. Dne 17.5.2005 ministr obchodu a průmyslu M. Mpahlwa slavnostně ohlásil založení „South African Microfinance Apex Fund" (SAMAF), který má poskytovat finanční prostředky pro mikro podniky a byly do něj částečně integrovány mikro-úvěrové služby společnosti KHULA. Pro podporu obchodu a podnikání SMME pak byla založena agentura NTSIKA Enterprise Promotion Agency, která se v roce 2005 sloučila s NAMAC Trust (National Manufacturing Advisory Centre Coordinating Body) a vytvoří tzv. „Small Enterprise Development Agency" (SEDA), která sloučí funkce obou organizací v oblasti podpory malého a středního podnikání v JAR a zjednoduší v tomto smyslu i administrativu.

Ministerstvo obchodu a průmyslu zavedlo v roce 1997 finanční proexportní program (Export Marketing and Investment Assistance - EMIA). Tento program se vztahuje na podnikatelské subjekty, jejichž roční obrat nepřesahuje 15 mil. ZAR, při základním jmění do 5 mil. ZAR a počtu zaměstnanců do 200 lidí. EMIA má asymetrický charakter umožňující větší podporu menším subjektům a naopak. Její strukturu tvoří následující programy:

  1. Náhrada výdajů spojených s průzkumem zahraničního trhu. Jen pro exportéry registrované na Ministerstvu obchodu a průmyslu. Předkládá se itinerář služební cesty s popisem akcí 1 měsíc před cestou.
  2. Náhrada výdajů spojených s účastí na zahraničním veletrhu. Podmínkou je, že všechny vystavované exponáty musí být jihoafrického původu, vyžaduje se také trvalá přítomnost zástupce vedení firmy během celého veletrhu. Příjemce pomoci musí předložit hodnotící zprávy po veletrhu a dále po 6 a 12 měsících.
  3. Náhrada výdajů spojených se založením exportní rady za účelem rozvoje nových exportních trhů. Výška podpory je limitovaná 400 tis. ZAR v prvním a 200 tis. ZAR v druhém roce, přičemž činnost exportní rady musí být v třetím roce existence financovaná již z vlastních prostředků (úhrada mezd zaměstnanců, nájem, provozní náklady - telefony, faxy, pronájem zařízení a techniky a školení členských firem). Předkládá se ministerstvu tříletý podnikatelský plán.
  4. Náhrada výdajů spojených s pojištěním exportu. Na programu se účastní pojišťovací společnost Credit Guarantee Insurance Corp., která pojišťuje proti riziku neuhrazených plateb.
 

zpět na začátek

9.2. Přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Podle poslední zveřejněné zprávy agentury pro podporu obchodu a investic TISA hodnota přilákaných zahraničních přímých investic ve finančním roce 2004–2005 dosáhla 5,4 mld randů (0,84 mld USD). Většina investic byla směrována do důlního a kovozpracujícího průmyslu, automobilového průmyslu a do oblasti cestovního ruchu (hotely, ubytovny v rámci soukromých safari).

V čele nejvýznamnějších investorů v JAR jsou USA. V současné době je v JAR registrováno celkem 386 amerických společností, z toho 64 je z oboru telekomunikací a informačních technologií, 38 poskytuje různé specializované služby, 30 poskytuje finanční služby, po 26 firmách působí ve farmaceutickém, chemickém a gumárenském průmyslu, 21 ve strojírenství, 20 v potravinářském průmyslu, 18 v polygrafickém průmyslu, 17 v oblasti dopravy a 15 v automobilovém průmyslu. Největšími americkými firmami působícími na jihoafrickém trhu jsou Dow Chemicals, SBC Communications, Coca-Cola, Caltex, Salem, McDonalds, Levi Strauss, Nike, Microsoft, Compaq, Dell, IBM, Ford, Caterpillar, GoodYear, GE.

Po USA jsou dalšími významnými investorskými zeměmi Malajsie (Telekom Malaysia, Petronas), Velká Británie (BP, Lonrho Plc, Billiton), Švýcarsko (Credit Swiss First Boston, Nestlé, Ciba Ceigy, Movenpick Hotels and Resorts), Japonsko (Nissan Diesel, Toyota Motors Corp., Bridgestone, Mitsubishi), Francie (Lafarge, Total, Alcatel, Michelin, Rhone Poulenc), Itálie (Aeroporti di Roma, Fiat), Kanada (Placer Dome) a Dánsko (AP Moller), Německo (Daimler-Chrysler, BMW, VW).

Na podporu zahraničních přímých investic do JAR založil prezident Mbeki Mezinárodní investiční radu (International Investment Council), která se schází 1-2x do roka a hodnotí ekonomický rozvoj JAR s vytyčením kroků pro zlepšení investičního klimatu v JAR. Rady se účastní na jedné straně vrcholní představitelé jihoafrických poboček multinárodních firem a na druhé straně vládní činitelé JAR v čele s prezidentem Mbekim, ministrem obchodu a průmyslu Mpahlwou, ministrem financí Manuelem a dalšími ministry a vládními představiteli.

Operativní informace včetně poradenské činnosti při zahraničním investování poskytuje:

Businessmap SA (PTY) Ltd
P.O.Box 93 814
Yeoville 2143
Tel: 0027 11 487 3435/4
Fax: 0027 11 487 2133
E-mail: businessmap@icon.co.za
Web: www.businessmap.co.za

 

zpět na začátek

9.3. České investice v teritoriu

OEÚ není známo, že by některá česká firma provedla přímou investici do JAR, a JAR ani v českých statistikách investic do zahraniční nefiguruje.

V ČR byli do roku 2005 registrováni 2 velcí jihoafričtí investoři - jednak South African Breweries Ltd., které tehdy od Nomury odkoupily podíl skupiny Plzeňských pivovarů (Prazdroj, Radegast, Velkopopovický kozel), a jednak společnost Mondi Flexibles, která investovala prostřednictvím své rakouské dceřinné společnosti Frantschach do nákupu části papíren ve Štětí, která vyrábí balicí papír (nyní Mondi Flexibles Štětí).

 

zpět na začátek

9.4. Nejperspektivnější odvětví pro investice, privatizační a rozvojové projekty

Ministerstvo obchodu a průmyslu spolu s agenturou TISA vytýčilo 9 prioritních odvětví pro podporu vývozních aktivit a přílivu investic, a to:

  • zpracování zemědělských produktů
  • chemický a farmaceutický průmysl a další příbuzné obory
  • tzv. „kulturní“ průmysl (výroba uměleckých předmětů a suvenýrů, filmová tvorba a pod.)
  • kovozpracující průmysl
  • důlní průmysl
  • cestovní ruch
  • doprava, dopravní prostředky (automobilový průmysl a výroba automobilových součástek a dílů, výroba lodí, letecký průmysl, vybavení pro železnice)
  • textilní a oděvní průmysl
  • informační a telekomunikační technologie

V roce 1995 vyhlásil Thabo Mbeki, tehdy ještě vice-prezident, program rozsáhlé privatizace státních podniků. Tento proces však byl velmi pomalý a často docházelo ke skluzům ve stanovených termínech pro privatizaci některých podniků. Pomalost procesu privatizace je terčem kritiky řady místních i zahraničních ekonomů, protože aktuální stav neumožňuje nastolení konkurenčního prostředí v řadě odvětví ekonomiky JAR. Na druhou stranu proces privatizace je kritizován levicovými silami v zemi, především politickými spojenci vládnístrany ANC, odborovou centrálou Cosatu a Jihoafrickou komunistickou stranou.

Zahájená privatizace státních podílů v některých podnicích, především telekomunikační firmě Telkom, energetické firmě Eskom, největší domácí firmě leteckého a obranného průmyslu Denel, největší jihoafrické letecké společnosti South African Airways (SAA), dopravní firmě Transnet, železničním dopravci Spoornet, firmě Safcol (lesy v KwaZulu-Natal, Východním Kapsku a v provinciích Mpumalanga a Limpopo již byly privatizovány v rámci programu BEE) v současné době je pozastavena, nebo postupuje velmi pomalu. V dubnu 2004 totiž nastoupil do funkce ministra státních podniků bývalý ministr obchodu a průmyslu A. Erwin, který nepodporuje privatizaci státních podniků tolik jako bývalé vedení ministerstva, ale dává přednost tzv. PPP (Public Private Partnership).

Energetická firma Eskom prochází v současné době restrukturalizací v rámci změny energetické politiky vlády a má být odprodáno 10 % výrobních aktivit firmy do rukou místní BEE firmě a dalších 20 % má také být nabídnuto k odprodeji nejspíše zahraničnímu partnerovi. O podíl v Eskomu projevila zájem řada zahraničních firem, které již za tímto účelem založily v JAR své pobočky, a to International Power z Velké Británie, Cinergy Corp. a AES z USA, EdF z Francie, Tractabel z Belgie a multinárodní Shell. V sektoru průmyslu ministr Erwin prosazuje v současné době spíše uvolnění státního monopolu v oblasti výroby elektřiny a vstup soukromých investorů do tohoto oboru, když by mělo být během 5 let zajištěno 30 % elektřiny tzv. „nezávislými výrobci energie" (Independent Power Producers - IPP), což si vyžádá investice ve výši 23 mld randů.

Železniční dopravce Spoornet projde v příštích 5 letech důkladnou restrukturalizací, kdy bude zkrácena délka tratí do roku 2020 na 15.800 km, přičemž bude vládou rozhodnuto, které tratě budou zrušeny a které budou privatizovány.

V oblasti obranného průmyslu byl odprodán nadpoloviční balík akcií firmy Denel vyrábějící vybavení pro letecký průmysl, plynové turbomotory a trakční motory - Denel Airmotive francouzskému výrobci motorů pro helikoptéry Turbomeca. Snaha o odprodej části Denelu britské skupině BAE Systems v rámci off-setového programu při nákupu cvičných proudových letadel Hawk firmy BAE dosud nepřinesla pozitivní výsledek.

 

zpět na začátek

9.5. Rizika investování v teritoriu

Přetrvávajícími nedostatky, které odrazují zahraniční firmy od investování do JAR je korupce, mikroekonomický management, problém HIV/AIDS a politické vlivy nestability sousedního Zimbabwe. Svůj vliv má také stále vysoká kriminalita v zemi.

Právní rámec pro české investice do JAR byl upraven sjednáním Smlouvy o vzájemné ochraně a podpoře investic mezi ČR a JAR, která vstoupila v platnost k 17. 9. 1999. Samotné právní prostředí v JAR je na velmi vysoké úrovni a, pokud se zájemce o investici včas seznámí s příslušnými právními předpisy, případně si vyžádá právní expertizu místní právní kanceláře, nehrozí z této strany rizika pro jeho projekt. Samozřejmě je nutností pro českého zájemce o takovou formu spolupráce v průběhu jednání o investičním projektu prověřit svého jihoafrického partnera, co se týče jeho kredibility a platební schopnosti, a to především u menších a nových firem.

 

zpět na začátek

Souhrnná teritoriální informace


Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)


Pomohla Vám informace? Ano Částečně Ne