- 7.1. Smluvní základna
- 7.2. Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let – tabulka
- 7.3. Komoditní struktura českého vývozu/dovozu
- 7.4. Perspektivní položky českého exportu (velikost trhu, podíl domácí výroby a dovozu)
- 7.5. Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastech ekonomické spolupráce
- 7.6. Vyhodnocení poptávek v teritoriu po českém zboží, výrobní kooperaci
- 7.7. Zahraniční rozvojová spolupráce
- 7.8. Vzájemná výměna v oblasti služeb
- 7.9. Podmínky pro zaměstnávání občanů z ČR
7.1. Smluvní základna
V oblasti obchodně ekonomické spolupráce byly sjednány mezi JAR a ČR následující smluvní dokumenty:
- Dohoda o obchodu, rozvoji a spolupráci (Trade, Development and Cooperation Agreement - TDCA), podepsaná v Pretorii 11. 10. 1999 a vstoupila v platnost dne 1.5.2004 a její součástí jsou také Dohody o vínu a lihovinách, které byly podepsány v Paarlu (JAR) dne 28.1.2002. Dodatkový protokol k dohodě TDCA zohledňující vstup nových členských zemí do EU byl sjednán a vstupil v platnost po dokončení legislativního procesu na jihoafrické straně dne 16.1.2006. Je příslib retroaktivity ke dni vstupu 1. 5. 2004 a tím i navrácení rozdílu cel českým dovozcům
- Dohoda z Cotonou mezi EU a zeměmi ACP (Afrika, Karibská oblast a Pacifická oblast) z 23. 6. 2000, jejíž je JAR na rozdíl od dalších zemí regionu jižní Afriky pouze členem s výhradami (hlavní dohodou mezi JAR a EU je TDCA)
- Dohoda o spolupráci v oblasti zemědělství a potravinářského průmyslu (mezirezortní dohoda podepsaná v březnu 1995 a platná od data podpisu)
- Smlouva o zamezení dvojího zdanění (podepsaná v roce 1995, vstoupila v platnost 3. 12. 1997)
- Smlouva o ochraně investic (podepsaná v roce 1998, vstoupila v platnost 17. 9. 1999), probíhá její harmonizace s legislativou EU
- Dohoda o vzájemné pomoci v celních otázkách (platnost od 15. 4. 2006)
- Mezivládní dohoda o ekonomické spolupráci (podepsaná 12. 12. 2006 - vstoupí v platnost po výměně nót o její ratifikaci v obou zemích )
7.2. Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let – tabulka
| 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010/1-11 | |
|---|---|---|---|---|---|
| Vývoz | 203 033 | 312 586 | 313 344 | 251 663 | 228 043 |
| Dovoz | 178 036 | 235 971 | 277 550 | 181 177 | 166 068 |
| Obrat | 381 069 | 548 557 | 590 894 | 432 840 | 394 111 |
| Bilance | 24 997 | 76 615 | 35 794 | 70 486 | 61 975 |
Zdroj: statistiky MPO ČR/ČSÚ
Obchodní výměna zaznamenává v posledních letech trvalý a velmi výrazný nárůst. Od počátku 90. let minulého století se obrat vzájemného obchodu mezi ČR a JAR zvýšil prakticky z „nuly" na více než 590 mil. USD v roce 2008. Obchodní bilance byla podle českých statistik až do roku 2004 pro ČR neustále pasivní, přičemž se dovážely hlavně suroviny a materiály (vlna, chromité písky, ocel a železo) a naopak se vyvážely stroje a zařízení (počítače, elektrické stroje a zařízení). Od r. 2006 přetrvává aktivní bilance vzájemného obchodu.
Zde však existuje zásadní rozpor mezi statistikami ČR a JAR, kdy podle jihoafrických statistik je pasivní bilance neustále v neprospěch JAR. Tento problém ve statistikách však existuje i vůči dalším jihoafrickým partnerům, a to i vůči EU. Mimo nepříliš dokonalé shromažďování statistických údajů v JAR hraje v našem případě značnou roli stále ještě velmi rozsáhlý vývoz českého zboží přes třetí země, který má kořeny v dobách apartheidu, kdy nebyl přímý vývoz možný (přesto se do JAR dovážely populární pistole ČZ a lovecké zbraně, motocykly JAWA a další). Např. stále se nepřímo vyváží papír (Velká Británie), skleněné perličky - velmi žádané jihoafrickými partnery (Německo) a další komodity.
Mezi zeměmi střední a východní Evropy je ČR ve vývozu do JAR na 2. místě za Maďarskem a celkově 38. a v dovozu z JAR na 3. místě za Polskem a Ruskem a celkově 42.
7.3. Komoditní struktura českého vývozu/dovozu
| Kód | Název nomenklatury SITC | 2009 |
|---|---|---|
| 75 | Kancelářské stroje a zařízení k automat. zpracování dat | 71 830 |
| 78 | Silniční vozidla | 41 404 |
| 76 | Zařízení pro telekomunikace a pro záznam a reprodukci zvuku | 18 755 |
| 77 | Elektrická zařízení, přístroje a spotřebiče, j.n. | 18 440 |
| 62 | Výrobky z pryže, j.n. | 15 777 |
| 74 | Stroje a zařízení všeobecně užívané v průmyslu, j.n | 13 718 |
| 71 | Stroje a zařízení k výrobě energie | 10 083 |
| 67 | Železo a ocel | 7 709 |
| 64 | Papír, lepenka a výrobky z nich | 6 625 |
| 69 | Kovové výrobky, j.n. | 6 014 |
Zdroj: statistiky ČSÚ ČR
| Kód | Název nomenklatury SITC | 2009 |
|---|---|---|
| 73 | Kovozpracující stroje | 47 695 |
| 74 | Stroje a zařízení všeobecně užívané v průmyslu, j.n. | 36 782 |
| 26 | Textilní vlákna a jejich odpad | 3 664 |
| 05 | Zelenina a ovoce | 25 883 |
| 68 | Neželezné kovy | 22 547 |
| 26 | Textilní vlákna a jejich odpad | 16 104 |
| 67 | Železo a ocel | 14 141 |
| 61 | Kůže, kožené výrobky, j.n. a vydělané kožky | 4 891 |
| 64 | Papír, lepenka a výrobky z nich | 3 847 |
| 78 | Silniční vozidla | 3 313 |
Zdroj: statistiky ČSÚ ČR
7.4. Perspektivní položky českého exportu (velikost trhu, podíl domácí výroby a dovozu)
V průběhu apartheidu a v době mezinárodní izolace JAR si země musela vytvořit vlastní průmyslovou základnu pro výrobu prakticky veškerého sortimentu zboží. V důsledku levné pracovní síly bylo vyráběno s nízkými náklady, zato často při neefektivních technologiích.
V současné době je ekonomika zcela otevřena zahraniční konkurenci, zahraniční obchod se podílí na HDP cca 44 %, z toho dovoz cca 22 %. Jak český dovoz, tak vývoz jsou značně diversifikovány, klasický obchod „zboží - platba“ již zřejmě nachází svůj limit. V této klasické výměně zboží tak existují možnosti u komponentů dopravních systémů (zařízení pro železniční dopravu), kde se připravuje restrukturalizace jihoafrických drah Spoornet, rekonstrukce tratí a obnova vozového parku, dále vybavení letišť a letadel (malých dopravních i ultralehkých). Dalšími perspektivními odvětvími jsou automobilový průmysl (dodávky jak osobních, tak nákladních automobilů, obousměrně - dodávky komponentů), strojírenství (obráběcí a tvářecí stroje) zemědělství (dodávky zemědělské techniky) a potravinářský průmysl (obousměrně), spotřební zboží (tradičně sklo a skleněné výrobky, bižuterie, nově hračky ap.). Nově pak velkou perspektivu v horizontu několika let má vývoz technologií a zařízení na výrobu elektrické energie (zejména mobilních generátorů), obnovitelných zdrojů energie, a dále zařízení a technologií do vodních projektů, potravinářského, důlního a sklářského průmyslu.
Aktuálně nyní vyvstává nedostatek stavebních inženýrů při realizaci projektu příměstské trati Gautrain, která se buduje mezi mezinárodním letištěm, Johannesburgem a Pretorií a je jedním z největších projektů v Africe. Momentálně chybí na 200 zkušených stavebních inženýrů. Řada zkušených jihoafrických odborníků odešla pracovat do zahraničí (Spojené arabské emiráty, Tchaj-wan, apod.). Problém souvisí především s místní legislativou, podle které se kvalifikovaní odborníci musí nejdříve hledat na místním trhu, pokud nejsou, tak v Africe, a teprve poté mimo kontinent.
Největší možnosti pro české exportéry
- těžební sektor - zařízení pro těžbu a přepravu černého uhlí, v neposlední řadě také uplatnění v oblasti dodávek zařízení pro těžbu pevných minerálů ;
- energetika - vláda připravuje značné investice do výstavby nových elektráren
a obnovy rozvodných sítí;
- infrastruktura;
- dodávky technologického zařízení;
- dodávky dopravních prostředků (a možnost spolupráce v oblasti letecké přepravy, zejména ultralehká letadla);
- oblast úpravy vody - země netrpí nedostatkem zdrojů, chybí však příslušná infrastruktura a technické prostředky;
- rostoucí klientela pro odběr kvalitnějšího spotřebního zboží.
7.5. Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastech ekonomické spolupráce
Z českých firem se ve vývozu v posledním období v teritoriu nejvíce angažují firmy Foxconn CZ, Valeo Autoklimatizace, Siemens Elektromotory, Matsushita Communication, Robert Bosch CR, Barum Continental, Metalimex, Moravia Steel, Bohemia Crystalex. Největšími dovozci jsou Nejdecké česárny vlny, Čerozfrucht, Bosal CR, Efes Praha, Bohringer Ingelheim, JAP Trading.
Vzhledem ke značné vzdálenosti jihoafrického trhu od ČR a jeho relativní neznalosti, nejsou zatím české firmy dostatečně připraveny na vyšší formy spolupráce. Pokud je ZÚ známo, není v zemi finalizován jediný joint-venture, přestože některé pokusy měly slibný začátek. Mezi jihoafrickými podnikatelskými subjekty je spíše zájem o zakládání společných podniků a investice v ČR.
7.6. Vyhodnocení poptávek v teritoriu po českém zboží, výrobní kooperaci
Ekonomický úsek ve své operativní činnosti vyřizuje denně několik dotazů jak českých, tak místních firem na doporučení vzájemných partnerů ke spolupráci.
7.7. Zahraniční rozvojová spolupráce
S ohledem na skutečnost, že JAR nepatří mezi prioritní teritoria ČR pro směrování rozvojové spolupráce, nebyl dosud realizován žádný bilaterální projekt rozvojové spolupráce a ani není navrhován na další roky.
ČR spolupracuje s JAR v rámci programu JIPSA („Joint Initiative on Priority Skills Acquisition“ - Společná iniciativa při získávání prioritních kvalifikací), která se soustřeďuje na získávání prioritních a nedostatkových odborností a určení překážek v procesu získávání kvalifikace.
7.8. Vzájemná výměna v oblasti služeb
7.8.1 Bilance vzájemné výměny služeb
viz. bod 7.8.2
7.8.2 Struktura exportu a importu služeb, nejvíce vyvážené a dovážené služby
| položka | Příjmy | Výdaje | Saldo |
|---|---|---|---|
| Služby | 59,5 | 110,9 | - 51,3 |
| z toho: Doprava | 47,1 | 91,4 | - 44,3 |
| z toho: Ostatní služby | 12,5 | 19,6 | - 7,1 |
| Zboží | 2 168,0 | 575,7 | 1 592,3 |
Zdroj: ČNB, Údaje jsou za 3. čtvrtletí r. 2010
7.8.3 České firmy působící v oblasti služeb, vyhodnocení zájmu českých poskytovatelů služeb o teritorium
České firmy, které poskytují služby působí zejména v oblasti nákladní automobilové dopravy, cestovního ruchu a telekomunikací.
7.8.4 Vyhodnocení poptávky po českých službách
Ekonomickému úseku nemá k dnešnímu dni informace o poptávce českých služeb v JAR.
7.8.5 Překážky a bariéry bránící českým poskytovatelům proniknout na trh
Jihoafrický trh je zcela otevřený pro zahraniční investory a oblast služeb není výjimkou. Umělé překážky a bariéry pro uplatnění českých poskytovatelů služeb neexistují.
7.8.6 Perspektivy českých firem v oblasti služeb
Vzhledem ke geografické vzdálenosti JAR a ČR mají šanci na uplatnění na místním trhu spíše specializované služby a to ve zcela omezeném rozsahu.
7.9. Podmínky pro zaměstnávání občanů z ČR
Viz bod 8.2
Souhrnná teritoriální informace
- >> 7. Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR
- 8. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu
- 9. Investiční klima
- 10. Očekávaný vývoj v teritoriu
- 11. Související přílohy STI
Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)
