- 7.1. Smluvní základna
- 7.2. Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let – tabulka
- 7.3. Komoditní struktura českého vývozu/dovozu
- 7.4. Perspektivní položky českého exportu (velikost trhu, podíl domácí výroby a dovozu)
- 7.5. Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastech ekonomické spolupráce
- 7.6. Vyhodnocení poptávek v teritoriu po českém zboží, výrobní kooperaci
- 7.7. Zahraniční rozvojová spolupráce
- 7.8. Vzájemná výměna v oblasti služeb
7.1. Smluvní základna
V oblasti obchodně ekonomické spolupráce byly sjednány mezi JAR a ČR následující smluvní dokumenty:
- Dohoda o obchodu, rozvoji a spolupráci (Trade, Development and Cooperation Agreement - TDCA), podepsaná v Pretorii 11. 10. 1999 a vstoupila v platnost dne 1.5.2004 a její součástí jsou také Dohody o vínu a lihovinách, které byly podepsány v Paarlu (JAR) dne 28.1.2002. Dodatkový protokol k dohodě TDCA zohledňující vstup nových členských zemí do EU byl sjednán a vstupil v platnost po dokončení legislativního procesu na jihoafrické straně dne 16.1.2006. Je příslib retroaktivity ke dni vstupu 1. 5. 2004 a tím i navrácení rozdílu cel českým dovozcům
- Dohoda z Cotonou mezi EU a zeměmi ACP (Afrika, Karibská oblast a Pacifická oblast) z 23. 6. 2000, jejíž je JAR na rozdíl od dalších zemí regionu jižní Afriky pouze členem s výhradami (hlavní dohodou mezi JAR a EU je TDCA)
- Dohoda o spolupráci v oblasti zemědělství a potravinářského průmyslu (mezirezortní dohoda podepsaná v březnu 1995 a platná od data podpisu)
- Smlouva o zamezení dvojího zdanění (podepsaná v roce 1995, vstoupila v platnost 3. 12. 1997)
- Smlouva o ochraně investic (podepsaná v roce 1998, vstoupila v platnost 17. 9. 1999), probíhá její harmonizace s legislativou EU
- Dohoda o vzájemné pomoci v celních otázkách (platnost od 15. 4. 2006)
- Mezivládní dohoda o ekonomické spolupráci (podepsaná 12. 12. 2006 - vstoupí v platnost po výměně nót o její ratifikaci v obou zemích )
7.2. Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let – tabulka
| 2005 | 2006 | 2007 | 2008 | 2009/1-9 | |
|---|---|---|---|---|---|
| Vývoz | 157 790 | 203 055 | 315 601 | 313 344 | 174 307 |
| Dovoz | 134 964 | 178 861 | 236 425 | 277 550 | 137 805 |
| Obrat | 292 754 | 381 916 | 552 026 | 590 894 | 312 112 |
| Bilance | 22 825 | 24 194 | 79 176 | 35 794 | 36 502 |
Zdroj: statistiky MPO ČR/ČSÚ
Obchodní výměna zaznamenává v posledních letech trvalý a velmi výrazný nárůst. Od počátku 90. let minulého století se obrat vzájemného obchodu mezi ČR a JAR zvýšil prakticky z „nuly" na více než 590 mil. USD v roce 2008. Obchodní bilance byla podle českých statistik až do roku 2004 pro ČR neustále pasivní, přičemž se dovážely hlavně suroviny a materiály (vlna, chromité písky, ocel a železo) a naopak se vyvážejí stroje a zařízení (počítače, elektrické stroje a zařízení). Podle českých statistik došlo v roce 2005 k nárůstu českého vývozu oproti 2004 o 119,46 %, a to i přes recesi, která zasáhla m.j. i JAR. Dovoz z JAR v roce 2005 stagnoval a vzrostl pouze o 1,58 %. Tím se stala obchodní bilance s JAR v roce 2005 aktivní s přebytkem 22,8 mil. USD. Od r. 2005 přetrvává aktivní bilance vzájemného obchodu.
Zde však existuje zásadní rozpor mezi statistikami ČR a JAR, kdy podle jihoafrických statistik je pasivní bilance neustále v neprospěch JAR. Tento problém ve statistikách však existuje i vůči dalším jihoafrickým partnerům, a to i vůči EU. Mimo ne příliš dokonalé shromažďování statistických údajů v JAR hraje v našem případě značnou roli stále ještě velmi rozsáhlý vývoz českého zboží přes třetí země, který má kořeny v dobách apartheidu, kdy nebyl přímý vývoz možný (přesto se do JAR dovážely populární pistole ČZ a lovecké zbraně, motocykly JAWA a další). Mimo jiné se nepřímo stále vyváží papír (Velká Británie), skleněné perličky - velmi žádané jihoafrickými partnery (Německo) a další komodity.
| Statistické údaje ČR | Statistické údaje JAR | |
|---|---|---|
| Vývoz do JAR | 157 790 | 243 767 |
| Dovoz z JAR | 134 964 | 68 266 |
| Obrat | 292 754 | 312 033 |
| Bilance | 22 825 | 175 501 |
Mezi zeměmi střední a východní Evropy je ČR ve vývozu do JAR na 2. místě za Maďarskem a celkově 38. a v dovozu z JAR na 3. místě za Polskem a Ruskem a celkově 57.
7.3. Komoditní struktura českého vývozu/dovozu
| Kód | Název nomenklatury SITC | 2008 |
|---|---|---|
| 75 | Kancelářské stroje a zařízení k automat. zpracování dat | 70,08 |
| 78 | Silniční vozidla | 59,03 |
| 76 | Zařízení pro telekomunikace a pro záznam a reprodukci zvuku | 29,47 |
| 77 | Elektrická zařízení, přístroje a spotřebiče, j.n. | 22,85 |
| 74 | Stroje a zařízení všeobecně užívané v průmyslu, j.n. | 21,51 |
| 62 | Výrobky z pryže, j.n. | 17,59 |
| 69 | Kovové výrobky, j.n. | 16,72 |
| 71 | Stroje a zařízení k výrobě energie | 13,28 |
| 87 | Odborné, vědecké a řídící přístroje a zařízení, j.n. | 10,42 |
| 64 | Papír, lepenka a výrobky z nich | 9,46 |
Zdroj: statistiky ČSÚ ČR
| Kód | Název nomenklatury SITC | 2008 |
|---|---|---|
| 74 | Stroje a zařízení všeobecně užívané v průmyslu, j.n. | 69,86 |
| 73 | Kovozpracující stroje | 49,77 |
| 26 | Textilní vlákna a jejich odpad | 36,64 |
| 05 | Zelenina a ovoce | 26,17 |
| 68 | Neželezné kovy | 25,82 |
| 67 | Železo a ocel | 22,28 |
| 61 | Kůže, kožené výrobky, j.n. a vydělané kožky | 6,70 |
| 28 | Rudy kovů a kovový odpad | 6,43 |
| 78 | Silniční vozidla | 6,41 |
| 11 | Nápoje | 4,83 |
Zdroj: statistiky ČSÚ ČR
7.4. Perspektivní položky českého exportu (velikost trhu, podíl domácí výroby a dovozu)
V průběhu apartheidu a v době mezinárodní izolace JAR si země musela vytvořit vlastní průmyslovou základnu pro výrobu prakticky veškerého sortimentu zboží. V důsledku levné pracovní síly bylo vyráběno s nízkými náklady, zato často při neefektivních technologiích.
V současné době je ekonomika zcela otevřena zahraniční konkurenci, zahraniční obchod se podílí na HDP cca 44 %, z toho dovoz cca 22 %. Jak český dovoz, tak vývoz jsou značně diversifikovány, klasický obchod „zboží - platba“ již zřejmě nachází svůj limit. V této klasické výměně zboží tak existují možnosti u komponentů dopravních systémů (zařízení pro železniční dopravu), kde se připravuje restrukturalizace jihoafrických drah Spoornet, rekonstrukce tratí a obnova vozového parku, dále vybavení letišť a letadel (malých dopravních i ultralehkých). Dalšími perspektivními odvětvími jsou automobilový průmysl (dodávky jak osobních, tak nákladních automobilů, obousměrně - dodávky komponentů), strojírenství (obráběcí a tvářecí stroje) zemědělství (dodávky zemědělské techniky) a potravinářský průmysl (obousměrně), spotřební zboží (tradičně sklo a skleněné výrobky, bižuterie, nově hračky ap.). Nově pak velkou perspektivu v horizontu několika let má vývoz technologií a zařízení na výrobu elektrické energie (zejména mobilních generátorů), obnovitelných zdrojů energie, a dále zařízení a technologií do vodních projektů, potravinářského, důlního a sklářského průmyslu.
Aktuálně nyní vyvstává nedostatek stavebních inženýrů při realizaci projektu příměstské trati Gautrain, která se buduje mezi mezinárodním letištěm, Johannesburgem a Pretorií a je jedním z největších projektů v Africe. Momentálně chybí na 200 zkušených stavebních inženýrů. Řada zkušených jihoafrických odborníků odešla pracovat do zahraničí (Spojené arabské emiráty, Tchaj-wan, apod.). Problém souvisí především s místní legislativou, podle které se kvalifikovaní odborníci musí nejdříve hledat na místním trhu, pokud nejsou, tak v Africe, a teprve poté mimo kontinent.
7.5. Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastech ekonomické spolupráce
Z českých firem se ve vývozu v posledním období v teritoriu nejvíce angažují firmy Foxconn CZ, Valeo Autoklimatizace, Siemens Elektromotory, Matsushita Communication, Robert Bosch CR, Barum Continental, Metalimex, Moravia Steel, Bohemia Crystalex. Největšími dovozci jsou Nejdecké česárny vlny, Čerozfrucht, Bosal CR, Efes Praha, Bohringer Ingelheim, JAP Trading.
Vzhledem ke značné vzdálenosti jihoafrického trhu od ČR a jeho relativní neznalosti, nejsou zatím české firmy dostatečně připraveny na vyšší formy spolupráce. Pokud je ZÚ známo, není v zemi finalizován jediný joint-venture, přestože některé pokusy měly slibný začátek. Mezi jihoafrickými podnikatelskými subjekty je spíše zájem o zakládání společných podniků a investice v ČR.
7.6. Vyhodnocení poptávek v teritoriu po českém zboží, výrobní kooperaci
Obchodně-ekonomický úsek ve své operativní činnosti vyřizuje denně několik dotazů jak českých, tak místních firem na doporučení vzájemných partnerů ke spolupráci, a to většinou telefonických. Oficiálních písemných dotazů bylo v roce 2008 celkem 253 - 7 formou dopisu, 232 formou e-mailu a 14 formou faxu.
Ve většině případů není známo, nakolik byla informace úspěšná, neboť se jedná o drobné položky a klienti z důvodu utajení obchodních aktivit a z obavy z konkurence jiných firem, ani nejsou ochotni výsledek akvizice sdělit.
7.7. Zahraniční rozvojová spolupráce
S ohledem na skutečnost, že JAR nepatří mezi prioritní teritoria ČR pro směrování rozvojové spolupráce, nebyl dosud realizován žádný bilaterální projekt rozvojové spolupráce a ani není navrhován na další roky.
ČR má dobré předpoklady pro to, aby mohla JAR nabídnout v rámci iniciativy JIPSA především možnost 6-12 měsíčních stáží ve vybraných sektorech a podnicích pro cca 20 až 30 jihoafrických vysokoškoláků, kteří potřebují získat zkušenosti. V této souvislosti je možno zvážit možnost zapojení ČR do projektů AsgiSA a zejména JIPSA, především v návaznosti na dopis úřadu vice-prezidentky JAR na vybrané ZÚ ČS EU.
V rámci multilaterální rozvojové spolupráce byl v roce 2003 v JAR realizován projekt „Podpora posuzování vlivů rozvojových koncepcí na životní prostředí v zemích SADC" (gestor Ministerstvo životního prostředí ČR).
7.8. Vzájemná výměna v oblasti služeb
7.8.1 Bilance vzájemné výměny služeb
viz. bod 7.8.2
7.8.2 Struktura exportu a importu služeb, nejvíce vyvážené a dovážené služby
| položka | Příjmy | Výdaje | Saldo |
|---|---|---|---|
| Služby | 57,4 | 22,3 | 35,0 |
| Doprava | 37,3 | 7,6 | 29,7 |
| Cestovní ruch | 14,0 | 0 | 14,0 |
| Ostatní služby | 6,1 | 14,7 | -8,6 |
Zdroj: ČNB, Údaje jsou za 2.čtvrtletí r. 2006
7.8.3 České firmy působící v oblasti služeb, vyhodnocení zájmu českých poskytovatelů služeb o teritorium
České firmy, které poskytují služby působí zejména v oblasti nákladní automobilové dopravy, cestovního ruchu a telekomunikací.
7.8.4 Vyhodnocení poptávky po českých službách
K dnešnímu dni OEÚ nemá informace o poptávce českých služeb v JAR
7.8.5 Překážky a bariéry bránící českým poskytovatelům proniknout na trh
Jihoafrický trh je zcela otevřený pro zahraniční investory a oblast služeb není výjimkou. Umělé překážky a bariéry pro uplatnění českých poskytovatelů služeb neexistují.
7.8.6 Perspektivy českých firem v oblasti služeb
Vzhledem ke geografické vzdálenosti JAR a ČR mají šanci na uplatnění na místním trhu spíše specializované služby a to ve zcela omezeném rozsahu.
Souhrnná teritoriální informace
- >> 7. Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR
- 8. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu
- 9. Investiční klima
- 10. Očekávaný vývoj v teritoriu
- 11. Související přílohy STI
Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)
