- 6.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo – tabulka
- 6.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU
- 6.3. Komoditní struktura
- 6.4. Dovozní podmínky a dokumenty (po vstupu do EU), celní systém, kontrola vývozu
- 6.5. Ochrana domácího trhu
- 6.6. Zóny volného obchodu
6.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo – tabulka
| 2002 | 2003 | 2004 | 2005 | 2006 | |
|---|---|---|---|---|---|
| Vývoz | 29,848 | 36,464 | 45,909 | 52,094 | 63,823 |
| Dovoz | 25,888 | 34,041 | 47,403 | 54,934 | 70,073 |
| Obrat | 55,736 | 70,505 | 93,312 | 117,028 | 133,896 |
| Bilance | 3,960 | 2,423 | -1,494 | -2,840 | -6,250 |
Zdroj: statistiky Ministerstva obchodu a průmyslu JAR
Díky růstu kurzu randu (průměrný kurz roku 2002 - 10,52, roku 2003 - 7,56, roku 2004 - 6,45 a roku 2005 6,36 ZAR/USD) došlo k tomu, že statistiky v USD ukazují značný nárůst jak vývozu (13,47 %), tak dovozu (15,89 %), kdežto statistiky v ZAR ukazují menší růst u obou hodnot - u vývozu (11,89 %) a u dovozu (14,27 %). Obchodní bilance JAR vykázala v posledních 2 letech pasivní saldo, a to díky zvyšování kurzu randu vůči hlavním měnám (USD o EUR) a poklesu globální poptávky. Deficit činil v dubnu 2006 2,4 mld randů (kurz v dubnu byl 6,1 randů za USD), což je lepší výsledek než byl dosažen v březnu 2006, kdy deficit činil 2,9 mld randů. Přesto toto snížení deficitu obchodní bilance nenaplnilo očekávání analytiků, kteří předpokládali jeho hodnotu pouhé 2 mld randů. Celkový deficit obchodní bilance za rok 2006 činil 42,5 mld. randů, oproti deficitu za stejné období roku 2005, který dosáhl hodnoty pouze 7,7 mld. randů. Hlavními příčinami tohoto stavu, které uvádějí analytici, jsou rostoucí ceny ropy a ropných výrobků. Což se odráží v neustálém růstu cen ponných hmot a má nepříznivý dopad na růst inflace.
Více než 30 % exportu tvoří finální výrobky, jejichž vývoz roste o 5 % rychleji než ostatní vývozy.
Veškeré další statistické údaje jsou použity ze statistik Ministerstva obchodu a průmyslu JAR, včetně údajů o dovozu a vývozu s ČR (na rozdíl od kapitoly 7, kde jsou uvedeny údaje dle statistik MPO ČR).
6.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU
| země | 2005 | 2006 | |
|---|---|---|---|
| 1. | Japonsko | 11,0 % | 11,2 % |
| 2. | Velká Británie | 10,8 % | 10,8 % |
| 3. | USA | 10,5 % | 10,7 % |
| 4. | SRN | 7,0 % | 6,8 % |
| 5. | Holandsko | 5,0 % | 5,0 % |
| 6. | Austrálie | 3,2 % | 3,1 % |
| 7. | Belgie | 3,0 % | 3,0 % |
| 8. | ČLR | 2,9 % | 3,0 % |
| 9. | Španělsko | 2,9 % | 2,9 % |
| 10. | Švýcarsko | 2,6 % | 2,7 % |
| země | 2005 | 2006 | |
|---|---|---|---|
| 1. | SRN | 14,1 % | 14,5 % |
| 2. | ČLR | 9,0 % | 9,6 % |
| 3. | USA | 7,9 % | 8,1 % |
| 4. | Japonsko | 6,8 % | 7,1 % |
| 5. | Velká Británie | 5,8 % | 5,9 % |
| 6. | Saudská Arábie | 5,6 % | 5,8 % |
| 7. | Francie | 4,4 % | 4,5 % |
| 8. | Írán | 4,1 % | 3,8 % |
| 9. | Itálie | 3,0 % | 3,2 % |
| 10. | Korejská rep. | 2,7 % | 2,7 % |
V jihoafrických statistikách je obchod se zeměmi SACU (Namibie, Botswana, Svazijsko a Lesotho) z důvodu celní unie brán jako vnitřní a není tedy uváděn (celní statistiky, statistiky Ministerstva obchodu a průmyslu).
Evropská unie byla největším obchodním partnerem JAR v roce 2005 s podílem 35,9 % z celkového vývozu JAR a 38,5 % celkového dovozu JAR. V roce 2005 činil vývoz do EU 16,96 mld USD a dovoz z EU 21,13 mld USD, při pasivní obchodní bilanci JAR (saldo činilo USD 4,17 mld). Meziroční nárůst vývozu JAR 2004/2005 činil 14,1 % a dovozu 6,2 %. V této souvislosti je nutno vzít na zřetel, že v roce 2004 vstoupilo do EU 10 nových států, které sice nepředstavují významný podíl na obchodu JAR, ale současně ne zanedbatelný. Ve vývozu JAR to sice činí pouze 0,5 %, ale v dovozu do JAR již 1,7 %. Největšími partnery z EU jsou Velká Británie a SRN.
Vzájemné obchodní a ekonomické vztahy mezi EU a JAR jsou upraveny především Dohodou o obchodu, rozvoji a spolupráci (Trade, Development and Cooperation Agreement - TDCA), podepsanou v Pretorii 11. 10. 1999 a prováděnou předběžně od 1. 1. 2000. Po ukončení ratifikace všemi členskými státy EU vstoupila dohoda TDCA v platnost 1. 5. 2004. Na základě TDCA byla ustavena Rada pro spolupráci EU-JAR, jejíž první zasedání bylo v Pretorii 31. 3. 2000 a poslední dne 7. 11. 2005 v Bruselu. Rozhodnutím této Rady byl vytvořen Výbor pro spolupráci v obchodě, který se poprvé sešel 6. 12. 2000 v Bruselu a poslední zasedání se uskutečnilo dne 5. 11. 2005 v Bruselu. Většina členských zemí má pak s JAR Dvoustranné výbory (Binational commitee) pro spolupráci, jejichž součástí jsou i Hospodářské podkomise (názvy se různí). Uzavření této dohody a její předběžné provádění mělo okamžitý kladný vliv na rozvoj obchodu, když vývoz z JAR se zvýšil v roce 2000 o 35 % a dovoz do JAR o 20 %.
V dubnu roku 2004 připravila EK s JAR text Protokolu o rozšíření EU, který byl dále upravován a EK jej schválila k podpisu v březnu 2005. Dokument byl podepsán koncem června 2005 při návštěvě předsedy EK Barrosa v Pretorii. Ratifikace v Parlamentu JAR se uskutečnila v listopadu 2005, poté byl dokument podepsán prezidentem Mbekim a po zveřejnění v jihoafrickém vládním věstníku (Governmental Gazette) vstoupil v platnost dne 16. 1. 2006. Dodatkový protokol má upravenu zpětnou platnost od 1. 5. 2004, tj. že dovozci z JAR mohou žádat na celní správě SARS vrácení rozdílu mezi vyšším předepsaným smluvním clem a nižší preferenční sazbou platnou mezi EU a JAR. Jihoafričtí vývozci pak budou moci dodatečně žádat u celní správy o vystavení osvědčení o původu EUR1 i pro vývozy do nových členských zemí, včetně ČR, což by se mělo zpětně odrazit u českých dovozních firem, které by také měly dostat rozdíl mezi předepsanou smluvní sazbou a preferenční sazbou.
TDCA je v obchodně politické oblasti založena na postupném snižování a odstraňování celních sazeb, které se váží na 90,5 % všech zbožových položek obchodovaných mezi JAR a EU. Má asymetrický charakter umožňující rychlejší liberalizaci dovozu jihoafrického zboží do EU. EU se v rámci této dohody zavázala v průběhu 10 let odstranit postupně cla vázaná na 94,9 % položek jihoafrického vývozu do EU, přičemž většina cel bude odstraněna v prvních 4 letech, tj. do 1. 1. 2005. Naopak, JAR odstraní cla vázaná na 86,3 % dovážených položek z EU během 12 let, přičemž převážná část liberalizace se bude realizovat po uplynutí 6-ti letého přechodného období. Průměrná úroveň dovozních cel do JAR se tak do roku 2012 sníží z 10 % na 5 %, přičemž nejvíce snížena budou cla na průmyslové a zemědělské produkty.
Obě smluvní strany si v rámci této dohody vyhradily právo na vyjmutí specifických komodit z liberalizace. Na straně dovozu EU se jedná o 304 položek celního sazebníku, které představují 3,4 % celkového vývozu z JAR, a naopak JAR vyloučila 120 položek, které představují 10,9 % celkového dovozu do JAR. Na obou stranách patří do tohoto seznamu především zemědělské položky, jako např. hovězí maso, cukr, mléko, máslo, jedlá kukuřice, škroby, ale i specifické hutnické, chemické a textilní výrobky. EU dále specifikovala 44 položek (1,7 % celkového vývozu z JAR), podléhajících režimu částečné liberalizace. Patří sem především řezané květiny, jahody, zavařované ovoce, vybrané druhy ovocných džusů, víno. Z jihoafrické strany podléhá režimu částečné liberalizace 2011 položek (2,8 % celkového dovozu z EU), jako např. specifické druhy obuvi (postupné snižování cel na konečných 10 až 20 %), vybrané druhy dopravních prostředků (postupné snižování cel na konečných 6 až 11 %), specifické druhy oděvů (postupné snižování cel na konečných 5 až 20 %) a pneumatiky (postupné snižování cel na konečných 10 až 15 %).
Součástí této dohody jsou také Dohody o vínu a lihovinách a Dohoda o rybářství. Dohody o vínu a lihovinách, které řeší jednak otázky odstraňování značení výrobků vyráběných v JAR názvy jako port, sherry, grappa a ouzo během příštích 5 let pro vývoz a 12 let pro trh JAR a jednak zvýšení bezcelní kvóty na dovoz jihoafrického vína ze 32 mil. litrů ročně na 42 mil. litrů, byly podepsány v Paarlu (JAR) dne 28.1.2002. Ve věci Dohody o rybářství nedošlo zatím ke shodě, protože EU tlačí na umožnění užívat jihoafrické vody pro své rybáře, což JAR striktně odmítá. JAR je také připravena bránit se proti rozšiřování zákazů značení výrobků ze strany EU (sýry, párky, šunka, salámy, zelenina) na základě tzv. „geografického označení" při jednání výboru TRIPS (Trade Related Intellectual Property Rights).
V současné době je projednávána otázka prověrky dohody TDCA. Aktuální je také stále jednání o snižování celních bariér na dovoz automobilů a automobilových součástek, kde mělo dojít k dohodě na zasedání příslušné pracovní skupiny EK a JAR dne 5. 11. 2005, která musí být ještě potvrzena písemnou formou. Přes tuto skutečnost dosud k písemné dohodě nedošlo. Ze strany JAR jsou vedena proti EU 2 anti-dumpingová řízení (dovoz samopropisovacího papíru a dovoz sýra čedar z Irska). Obě však budou ukončena a opatření JAR budou odvolána.
Dále je ve vzájemných obchodních a ekonomických vztazích kladen důraz na zemědělskou problematiku, především odstranění subvencí na zemědělské produkty ve vyspělých zemích. JAR je jedním z mluvčích skupiny G 20+. Současně JAR dává vinu za neúspěch liberalizačních jednání WTO v rámci Doha Development Agenda (DDA) Evropské unii. Ani v rámci ministerských jednání WTO v Hongkongu v prosinci 2005 nedošlo v výraznému posunu a v současné době se intenzivně jedná o možnosti dohody.
JAR je také zařazena do Všeobecného systému preferencí EU (GSP), který by měl být postupně nahrazen preferenčním systémem v rámci TDCA.
Druhým významných dokumentem je Dohoda z Cotonou mezi EU a zeměmi ACP (Afrika, Karibská oblast a Pacifická oblast), jejíž je JAR pouze členem s výhradami. JAR je vyloučena z rozhodovacího procesu, netýkají se jí ustanovení o ekonomické a obchodní spolupráci. Je jí umožněna účast ve společných institucích Dohody a jihoafrické firmy se mohou účastnit dodávek financovaných na základě Evropského rozvojového fondu (European Development Fund - EDF - v současnosti jde již o 9. balík EDF). Poslední ministerské zasedání EU-ACP se uskutečnilo 24.-25.6.2005 v Lucemburku, kde se také realizoval podpis revidované Dohody z Cotonou. Revize se týká zajištění koherence s řadou nedávno přijatých politických závazků EU a zefektivnění implementace dohody s ohledem na finanční spolupráci členských států EU se zeměmi ACP, především v oblasti rozvojové spolupráce.
EU v současné době jedná se zeměmi ACP o uzavření Dohod o ekonomickém partnerství (Economic Partnership Agreement - EPA), které jsou v obchodně politické oblasti prakticky dohodou o volném obchodu. Toto je dle EU vyvoláno skutečností, že systém nerecipročních obchodních preferencí, na kterém je založena Dohoda z Cotonou nepřinesl očekávané socioekonomické výsledky v zemích ACP. Představitelé EU předpokládají vznik příslušné oblasti volného obchodu do 5 let. V červenci roku 2004 byly zahájeny rozhovory s částí členů SADC (tzv. SADC Group - bez některých zemí patřících do seskupení COMESA) o sjednání textu EPA. Na posledních jednáních EU-SADC vystoupila jihoafrická strana s návrhem více zapojit JAR do jednání s tím, že by se vzal za základ dohody EPA text dohody TDCA a zohlednily by se preferenční přístupy k méně rozvinutým zemím SADC Group. Současně jihoafrické země chtějí jednat v obchodně politické části hlavně o tarifních opatřeních a ne o službách, investicích a veřejných soutěžích.
Dalším významným partnerem JAR jsou USA, které byly ve vývozu JAR v roce 2005 na 3. místě s podílem 10,5 % celkového vývozu a v dovozu JAR byly na 3. místě s podílem 7,9 % celkového dovozu. Vzájemné vztahy jsou prozatím upraveny Rámcovou dohodou o obchodu a investicích. Od roku 2000 poskytují USA některým africkým zemím celní preference na dovoz zboží na americký trh v rámci tzv. „African Growth and Opportunity Act" (AGOA), který bude v platnosti až do roku 2008. Od roku 2002 se jedná o uzavření Dohody o volném obchodě mezi USA a zeměmi SACU (mimo JAR jsou členy Namibie, Botswana, Lesotho a Svazijsko). Již proběhlo několik kol jednání SACU s USA, avšak stále zůstávají výrazně rozdílná stanoviska v některých otázkách, především přístupu ke službám, investicím, veřejným soutěžím a zemědělským dotacím. Případné rozšíření této dohody na země sdružené v SADC (Southern African Development Community - představující oblast volného obchodu) podle amerických zdrojů nepřichází v úvahu, protože 3 země - Zimbabwe, Angola a Demokratická republika Kongo - členové SADC, nejsou zařazeny v programu AGOA.
Mimo okolních států sdružených v regionální uskupení SACU a SADC, udržuje JAR velmi těsné obchodní a ekonomické styky s řadou dalších států, jako např. s Indií a ČLR, se kterými připravuje sjednání dohod o volném obchodu a se kterými se pravidelně konají zasedání Smíšených komisí o obchodní a ekonomické spolupráci, s Japonskem a Nigérií, se kterými uvažuje uzavřít dohodu o volném obchodě, Austrálií, zeměmi MERCOSUR, se kterými také připravuje uzavření dohody o volném obchodě, a s Tchaj-wanem, a to i přes to, že s ním zrušila diplomatické styky z důvodu jejich navázání s ČLR v polovině 90. let.
6.3. Komoditní struktura
| kód | skupina | % |
|---|---|---|
| 71 | přírodní či kultivované perly, drahokamy, polodrahokamy | 23,7 % |
| 72 | železo a ocel | 12,6 % |
| 27 | minerální paliva, oleje a produkty z nich | 9,8 % |
| 87 | vozidla (mimo tramvajových a železničních vozů) | 7,9 % |
| 84 | kotle, stroje a zařízení | 7,1 % |
| 56 | rudy, struska a popel | 4,8 % |
| 76 | hliník a produkty z něj | 3,3 % |
| 08 | jedlé ovoce a ořechy | 2,5 % |
| 28 | anorganické chemikálie | 2,5 % |
| kód | skupina | % |
|---|---|---|
| 84 | nukleární reaktory, kotle, stroje a zařízení | 15,3 % |
| 27 | minerální paliva, minerální oleje a produkty z nich | 14,9 % |
| 85 | elektrické stroje a zařízení | 10,5 % |
| 87 | vozidla (mimo tramvajových a železničních vozů) | 10,4 % |
| 98 | zboží speciální klasifikace (automobilové díly) | 8,9 % |
| 90 | optické fotografické, kinematografické aj. přístroje | 3,1 % |
| 88 | letadla a příslušenství k nim | 2,6 % |
| 39 | plasty a výrobky z nich | 2,6 % |
6.4. Dovozní podmínky a dokumenty (po vstupu do EU), celní systém, kontrola vývozu
Převážnou většinu komodit je možno dovážet do JAR volně, pouze na velmi úzkou skupinu je nutno mít dovozní povolení. Dovážené zboží podléhá mimo cla i zaplacení DPH (VAT) ve výši 14 %, což je realizováno také celními orgány při vstupu zboží do země. Dovozce je zodpovědný za všechny celní poplatky i DPH. Při celním odbavení musí dovozce předložit obchodní fakturu, dopravní doklad (Bill of Lading - B/L s neobchodovatelnou kopií), balicí list a celní formulář (Customs Form DA 500) - je doporučováno předložit dokumenty 3x. Omezené množství zboží vyžaduje předložení dovozního povolení (Import Permit), fytosanitárního nebo veterinárního osvědčení, případně další osvědčení. Při placení musí jihoafrický dovozce předložit své bance obchodní fakturu a dopravní doklad, doklad o lodění, případně doklad o dovozním celním řízení (Bill of Entry).
Celní sazebník JAR uvádí položky zboží, jejichž vývoz je zakázán nebo podléhá licenčnímu řízení. Jsou to zejména strategické materiály, suroviny a některé zemědělské produkty (Commodity Control Board). Celní sazebník rovněž uvádí seznam zboží, jejichž dovoz je do JAR zakázán nebo podléhá schválení, v některých případech jsou stanoveny dovozní kvóty (Consolidated List of Prohibited and Restricted Imports).
Členstvím ve WTO se JAR zavázala liberalizovat obchodně politický režim a postupně snižovat celní sazby, které se váží na dovoz průmyslových výrobků. Výška dovozních cel byla stanovena takto: 0–10 % na průmyslové prvovýrobky, 10–15 % na komponenty a 15–30 % pro průmyslové výrobky s vysokou mírou přidané hodnoty. Zvláštní režim má snižování celních sazeb u strategických odvětví JAR - automobilového a textilního průmyslu.
Na základě Dohody o zemědělství WTO liberalizovala JAR částečně dovoz zemědělských položek. V současnosti pouze malá část zemědělských produktů podléhá dovoznímu kontrolnímu režimu. Kontrolní režim při dovozu se v současnosti vykonává více méně ze statistických důvodů.
Přehled o dovozních a vývozních požadavcích vydává South African Revenue Service (SARS), Customs and Excise a je obsažen na jeho webových stránkách www.sars.gov.za .
6.5. Ochrana domácího trhu
Jihoafrický trh patřil vždy mezi nejotevřenější trhy zemí tzv. „emerging markets“, a přesto, jak již zmíněno výše, používal čas od času různá ochranářská opatření, jako je prohibitivní clo (viz. automobilový a textilní průmysl), dovozní přirážky či dovozní kvóty a nyní i antidumpingové clo.
15. 7. 2003 byla slavnostně zahájena činnost International Trade Administration Commission (ITAC - Správní komise pro mezinárodní obchod - dříve Board of Tariffs and Trade), která má za cíl zjednodušení ochrany proti nekalé konkurenci (antidumping, zvláštní opatření na ochranu trhu), urychlení změn celních tarifů požadovaných jihoafrickými podnikateli a zefektivnění činnosti dřívějšího BTT. Má být také více zaměřena na činnosti v rámci celní unie SACU, která vytvoří Tariff Board (Celní rada), jejímiž členy bude ITAC i její partneři z dalších členských zemí SACU.
V roce 2005 byl dokončen proces vytváření příslušné legislativy - Nařízení o anti-dumpingu vstoupilo v platnost od 14. 11. 2003, Nařízení o ochranných opatřeních platí od 27. 8. 2004 a poslední vstoupilo v platnost Nařízení o vyrovnávacích clech dne 15. 4. 2005.
V současné době nejsou dovozní přirážky aplikovány, avšak Ministerstvo obchodu a průmyslu JAR spolu s ITACem zvažují zavedení opatření na ochranu domácího trhu proti dovozu levných textilních výrobků z ČLR (antidumpingová cla, dovozní přirážky). Dále je v různém stádiu zpracování více než 20 případů antidumpingu. S EU se jedná o 2 anti-dumpingová řízení. V případě samopropisovacího papíru je jihoafrická strana ve složité situaci při zrušení opatření z legislativních důvodů (o zrušení opatření musí požádat německá firma, proti které bylo opatření uvaleno, ale ta už nemá zájem vzhledem k přesměrování svých obchodů na jiné trhy, než JAR). Ohledně dovozu sýra čedar z Irska předal ITAC dopis EK ze dne 22. 4. 2005, ve kterém v podstatě informuje, že s ohledem na stanovisko DEK a provedená šetření řízení ukončí a předběžná opatření zruší.
6.6. Zóny volného obchodu
V obchodně politickém režimu má JAR uzavřeny tyto preferenční dohody:
a) mnohostranné
- celní unie SACU - Southern African Customs Union (Botswana, JAR, Lesotho, Namibie, Svazijsko) - obchod nepodléhá celnímu odbavení (i ve statistikách není veden jako součást zahraničního obchodu), pouze platbě DPH
- oblast volného obchodu SADC - Southern African Development Community (Členy SADC jsou Angola, Botswana, Demokratická republika Kongo (DRC), Lesotho, Malawi, Mauritius, Mozambik, Namibie, JAR, Seychelly, Svazijsko, Tanzanie, Zambie a Zimbabwe) - Dohoda o volném obchodu vstoupila v platnost 1. 9. 2000, avšak pouze mezi 11 členskými zeměmi - bez Angoly, DRC a Seychell. Tato dohoda předpokládá postupné odstraňování dovozních cel, přičemž její naplňování je velmi pomalé
b) dvoustranné - dohoda o volném obchodu s EU, tzv. Trade, Development and Cooperation Agreement.
V současné době se připravují dohody o volném obchodu mezi SACU a ESVO (Evropské sdružení volného obchodu), USA, Indií, ČLR a seskupením MERCOSUR. Jihoafrická strana dále iniciovala sjednání dohody o volném obchodu s Japonskem a Nigérií.
Souhrnná teritoriální informace
Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)
