Jihoafrická republika: Zahraniční obchod země

• 6.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo – tabulka
• 6.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU
• 6.3. Komoditní struktura
• 6.4. Dovozní podmínky a dokumenty (po vstupu do EU), celní systém, kontrola vývozu
• 6.5. Ochrana domácího trhu
• 6.6. Zóny volného obchodu

6.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo – tabulka

Zdroj: statistiky Ministerstva obchodu a průmyslu JAR (www.thedti.gov.za)

Veškeré další statistické údaje jsou použity ze statistik Ministerstva obchodu a průmyslu JAR, včetně údajů o dovozu a vývozu s ČR (na rozdíl od kapitoly 7, kde jsou uvedeny údaje dle statistik MPO ČR).

zpět na začátek

6.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

V jihoafrických statistikách je obchod se zeměmi SACU (Namibie, Botswana, Svazijsko a Lesotho) z důvodu celní unie brán jako vnitřní a není tedy uváděn (celní statistiky, statistiky Ministerstva obchodu a průmyslu).

Vzájemné obchodní a ekonomické vztahy mezi EU a JAR jsou upraveny především Dohodou o obchodu, rozvoji a spolupráci (Trade, Development and Cooperation Agreement - TDCA) - podepsána v Pretorii dne 11. 10. 1999, vstup v platnost  dne 1. 5. 2004. Uzavření této dohody a její předběžné provádění (od r. 2000) mělo okamžitý kladný vliv na rozvoj obchodu, když vývoz z JAR se zvýšil v roce 2000 o 35 % a dovoz do JAR o 20 %. TDCA je v obchodně politické oblasti založena na postupném snižování a odstraňování celních sazeb, které se váží na 90,5 % všech zbožových položek obchodovaných mezi JAR a EU. Má asymetrický charakter umožňující rychlejší liberalizaci dovozu jihoafrického zboží do EU. EU se v rámci této dohody zavázala v průběhu 10 let odstranit postupně cla vázaná na 94,9 % položek jihoafrického vývozu do EU, přičemž většina cel již byla odstraněna (do 1.1.2005). Naopak, JAR dle TDCA se zavázala odstranit cla vázaná na 86,3 % dovážených položek z EU během 12 let. Průměrná úroveň dovozních cel do JAR se tak do roku 2012 sníží z 10 % na 5 %, přičemž nejvíce snížena budou cla na průmyslové a zemědělské produkty.

Obě smluvní strany si v rámci této dohody vyhradily právo na vyjmutí specifických komodit z liberalizace. Na straně dovozu EU se jedná o 304 položek celního sazebníku, které představují 3,4 % celkového vývozu z JAR, a naopak JAR vyloučila 120 položek, které představují 10,9 % celkového dovozu do JAR. Na obou stranách patří do tohoto seznamu především zemědělské položky, jako např. hovězí maso, cukr, mléko, máslo, jedlá kukuřice, škroby, ale i specifické hutnické, chemické a textilní výrobky. EU dále specifikovala 44 položek (1,7 % celkového vývozu z JAR), podléhajících režimu částečné liberalizace. Patří sem především řezané květiny, jahody, zavařované ovoce, vybrané druhy ovocných džusů, víno. Z jihoafrické strany podléhá režimu částečné liberalizace 2011 položek (2,8 % celkového dovozu z EU), jako např. specifické druhy obuvi (postupné snižování cel na konečných 10 až 20 %), vybrané druhy dopravních prostředků (postupné snižování cel na konečných 6 až 11 %), specifické druhy oděvů (postupné snižování cel na konečných 5 až 20 %) a pneumatiky (postupné snižování cel na konečných 10 až 15 %).

Součástí TDCA jsou také Dohody o vínu a lihovinách a Dohoda o rybářství - podepsány v Paarlu (JAR) dne 28.1.2002. Dohody o vínu a lihovinách, které řeší jednak otázky odstraňování značení výrobků vyráběných v JAR názvy jako port, sherry, grappa a ouzo během příštích 5 let pro vývoz a 12 let pro trh JAR, a jednak zvýšení bezcelní kvóty na dovoz jihoafrického vína ze 32 mil. litrů ročně na 42 mil. litrů. Ve věci Dohody o rybářství nedošlo zatím ke shodě, protože EU tlačí na umožnění užívat jihoafrické vody pro své rybáře, což JAR striktně odmítá. JAR je také připravena bránit se proti rozšiřování zákazů značení výrobků ze strany EU (sýry, párky, šunka, salámy, zelenina) na základě tzv. „geografického označení" při jednání výboru TRIPS (Trade Related Intellectual Property Rights).

Dále je ve vzájemných obchodních a ekonomických vztazích kladen důraz na zemědělskou problematiku, především odstranění subvencí na zemědělské produkty ve vyspělých zemích. JAR je jedním z mluvčích skupiny G 20+. Současně JAR dává vinu za neúspěch liberalizačních jednání WTO v rámci Doha Development Agenda (DDA) Evropské unii.

JAR je také zařazena do Všeobecného systému preferencí EU (GSP), který by měl být postupně nahrazen preferenčním systémem v rámci TDCA.

Druhým významných dokumentem je Dohoda z Cotonou mezi EU a zeměmi ACP (Afrika, Karibská oblast a Pacifická oblast), jejíž je JAR pouze členem s výhradami. JAR je vyloučena z rozhodovacího procesu, netýkají se jí ustanovení o ekonomické a obchodní spolupráci. Je jí umožněna účast ve společných institucích Dohody a jihoafrické firmy se mohou účastnit dodávek financovaných na základě Evropského rozvojového fondu.

Aktuálním tématem jsou negociace se zeměmi ACP o uzavření Dohod o ekonomickém partnerství (Economic Partnership Agreement - EPA), které jsou v obchodně politické oblasti prakticky dohodou o volném obchodu. Toto je dle EU vyvoláno skutečností, že systém nerecipročních obchodních preferencí, na kterém je založena Dohoda z Cotonou nepřinesl očekávané socioekonomické výsledky v zemích ACP.

Dalším významným partnerem JAR jsou USA. Vzájemné vztahy jsou prozatím upraveny Rámcovou dohodou o obchodu a investicích. (Od roku 2000 poskytovaly USA některým africkým zemím celní preference na dovoz zboží na americký trh v rámci tzv. „African Growth and Opportunity Act" (AGOA), který pozbyl platnosti v roce 2008).

Mimo okolních států sdružených v regionální uskupení SACU a SADC, udržuje JAR velmi těsné obchodní a ekonomické styky s řadou dalších států, jako např. s Indií a Čínou, se kterými připravuje sjednání dohod o volném obchodu a se kterými se pravidelně konají zasedání Smíšených komisí o obchodní a ekonomické spolupráci, s Japonskem a Nigérií, se kterými uvažuje uzavřít dohodu o volném obchodě, Austrálií, zeměmi MERCOSUR, se kterými také připravuje uzavření dohody o volném obchodě, a s Tchaj-wanem.

zpět na začátek

6.3. Komoditní struktura

zpět na začátek

6.4. Dovozní podmínky a dokumenty (po vstupu do EU), celní systém, kontrola vývozu

Převážnou většinu komodit je možno dovážet do JAR volně, pouze na velmi úzkou skupinu je nutno mít dovozní povolení. Dovážené zboží podléhá mimo cla i zaplacení DPH (VAT) ve výši 14 %, což je realizováno také celními orgány při vstupu zboží do země. Dovozce je zodpovědný za všechny celní poplatky i DPH. Při celním odbavení musí dovozce předložit obchodní fakturu, dopravní doklad (Bill of Lading - B/L s neobchodovatelnou kopií), balicí list a celní formulář (Customs Form DA 500) - je doporučováno předložit dokumenty 3x. Omezené množství zboží vyžaduje předložení dovozního povolení (Import Permit), fytosanitárního nebo veterinárního osvědčení, případně další osvědčení. Při placení musí jihoafrický dovozce předložit své bance obchodní fakturu a dopravní doklad, doklad o lodění, případně doklad o dovozním celním řízení (Bill of Entry).

Celní sazebník JAR uvádí položky zboží, jejichž vývoz je zakázán nebo podléhá licenčnímu řízení. Jsou to zejména strategické materiály, suroviny a některé zemědělské produkty (Commodity Control Board). Celní sazebník rovněž uvádí seznam zboží, jejichž dovoz je do JAR zakázán nebo podléhá schválení, v některých případech jsou stanoveny dovozní kvóty (Consolidated List of Prohibited and Restricted Imports).

Členstvím ve WTO se JAR zavázala liberalizovat obchodně politický režim a postupně snižovat celní sazby, které se váží na dovoz průmyslových výrobků. Výška dovozních cel byla stanovena takto: 0–10 % na průmyslové prvovýrobky, 10–15 % na komponenty a 15–30 % pro průmyslové výrobky s vysokou mírou přidané hodnoty. Zvláštní režim má snižování celních sazeb u strategických odvětví JAR - automobilového a textilního průmyslu.

Na základě Dohody o zemědělství WTO liberalizovala JAR částečně dovoz zemědělských položek. V současnosti pouze malá část zemědělských produktů podléhá dovoznímu kontrolnímu režimu. Kontrolní režim při dovozu se v současnosti vykonává více méně ze statistických důvodů.

Přehled o dovozních a vývozních požadavcích vydává South African Revenue Service (SARS), Customs and Excise a je obsažen na jeho webových stránkách www.sars.gov.za .

zpět na začátek

6.5. Ochrana domácího trhu

Jihoafrický trh patřil vždy mezi nejotevřenější trhy zemí tzv. „emerging markets“, a přesto, jak již zmíněno výše, používal čas od času různá ochranářská opatření, jako je prohibitivní clo (viz. automobilový a textilní průmysl), dovozní přirážky či dovozní kvóty a nyní i antidumpingové clo.

15. 7. 2003 byla slavnostně zahájena činnost International Trade Administration Commission (ITAC - Správní komise pro mezinárodní obchod - dříve Board of Tariffs and Trade), která má za cíl zjednodušení ochrany proti nekalé konkurenci (antidumping, zvláštní opatření na ochranu trhu), urychlení změn celních tarifů požadovaných jihoafrickými podnikateli a zefektivnění činnosti dřívějšího BTT. Je zaměřena na činnosti v rámci celní unie SACU, která vytvoří Tariff Board (Celní rada), jejímiž členy bude ITAC i její partneři z dalších členských zemí SACU.

V současné době nejsou dovozní přirážky aplikovány, avšak Ministerstvo obchodu a průmyslu JAR spolu s ITACem zvažují zavedení opatření na ochranu domácího trhu proti dovozu levných textilních výrobků z ČLR (antidumpingová cla, dovozní přirážky). Dále je v různém stádiu zpracování více než 30 případů antidumpingu.

zpět na začátek

6.6. Zóny volného obchodu

V obchodně politickém režimu má JAR uzavřeny tyto preferenční dohody:

a) mnohostranné

• celní unie SACU - Southern African Customs Union (Botswana, JAR, Lesotho, Namibie, Svazijsko) - obchod nepodléhá celnímu odbavení (i ve statistikách není veden jako součást zahraničního obchodu), pouze platbě DPH
• oblast volného obchodu SADC - Southern African Development Community (Členy SADC jsou Angola, Botswana, Demokratická republika Kongo (DRC), Lesotho, Malawi, Mauritius, Mozambik, Namibie, JAR, Seychelly, Svazijsko, Tanzanie, Zambie a Zimbabwe) - Dohoda o volném obchodu vstoupila v platnost 1. 9. 2000, avšak pouze mezi 11 členskými zeměmi - bez Angoly, DRC a Seychell. Tato dohoda předpokládá postupné odstraňování dovozních cel, přičemž její naplňování je velmi pomalé

b) dvoustranné - dohoda o volném obchodu s EU, tzv. Trade, Development and Cooperation Agreement.

V současné době se připravují dohody o volném obchodu mezi SACU a ESVO (Evropské sdružení volného obchodu), USA, Indií, ČLR a seskupením MERCOSUR. Jihoafrická strana dále iniciovala sjednání dohody o volném obchodu s Japonskem a Nigérií.

zpět na začátek

Patičkové menu

Katalog odkazů | Přístupnost | Kontakt | Mapa stránek | Právní výhrada | FAQ | O portálu