Přejít k hlavnímu obsahu |  Přejít k hlavnímu menu

---

---

Vyhledávání

podrobné vyhledávání

---

• 4.1. Zhodnocení hospodářského vývoje za minulý rok, předpověď dalšího vývoje
• 4.2. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (HDP/obyv., vývoj objemu HDP, podíl odvětví na tvorbě HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti)
• 4.3. Průmysl – struktura, tempo růstu, nosné obory
• 4.4. Stavebnictví
• 4.5. Zemědělství – vývoj, struktura
• 4.6. Služby
• 4.7. Infrastruktura (doprava, telekomunikace, energetika – z toho jaderná)
• 4.8. Přijímaná a poskytovaná rozvojová pomoc

4.1. Zhodnocení hospodářského vývoje za minulý rok, předpověď dalšího vývoje

Kanada je 9. největší ekonomikou na světě s hodnotou HDP ve výši 1.564 mld. USD. Vyšší hodnotu HDP v roce 2010 dosáhly pouze USA, Čína, Japonsko, Německo, Francie, Velká Británie, Itálie a Brazílie. HDP Kanady vzrostl v roce 2010 meziročně o 3,2%, což byl výborný výkon. V roce 2009 ekonomika poklesla o 2,8%, což byl druhý nejhorší výkon za posledních 50 let. Vyšší propad HDP (-2,9%) byl zaznamenán pouze v roce 1982. Ekonomika se nacházela v recesi od října 2008 do července 2009. Od 3. čtvrtletí 2009 kanadská ekonomika nepřetržitě roste.

Na růstu HDP v roce 2010 se zejména podílely export, výdaje spotřebitelů a firemní investice. Nejvyšší mezikvartální růst HDP byl zaznamenán v 1. čtvrtletí (1,4%) a 4. čtvrtletí (0,8%).

Oživení kanadské ekonomiky je o něco rychlejší než předpokládala centrální banka Bank of Canada. Kanadskou ekonomiku příznivě ovlivňuje růst exportu díky rostoucím cenám surovin a ekonomickému oživení v USA. Export je pro Kanadu životně důležitý, neboť vytváří třetinu ekonomického výkonu a bude hrát hlavní roli v ekonomickém oživení po očekávaném oslabení spotřebitelských výdajů a ukončení vládních ekonomických stimulů zavedených v době ekonomické recese. Export je však zároveň negativně ovlivňován silným kanadským dolarem a nízkou produktivtiou kanadských firem. Firemní investice rychle rostou, neboť firmy využívají nízké úrokové sazby a globální oživení ekonomiky.  

Inflace se drží na nízké úrovni a nezaměstnanost se pohybuje pod hranicí 8%. Určitým problémem je však to, že se snižuje počet pracovních míst na plný pracovní úvazek a zvyšuje se míra nezaměstnanosti u mladých lidí. Určitým rizikem je vysoké zadlužení kanadských domácností, které činí v poměru k disponibilnímu příjmu téměř 150% a převyšuje úroveň v USA.

 

zpět na začátek

4.2. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (HDP/obyv., vývoj objemu HDP, podíl odvětví na tvorbě HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti)

           
Vývoj hlavních makroekonomických ukazatelů za posledních 5 let

ukazatel	2006	2007	2008	2009	2010
HDP - tržní ceny (mld. CAD)	1.450,4	1.529,6	1.603,4	1.529,0	1.624,6
Reálný růst HDP (%)	2,8	2,2	0,7	-2,8	3,2
Míra inflace (%)	2,0	2,1	2,4	0,3	1,8
Míra nezaměstnanosti (%)	6,3	6,1	6,2	8,3	8,0

Pramen: Statistics Canada

 

zpět na začátek

4.3. Průmysl – struktura, tempo růstu, nosné obory

Průmysl zahrnuje výrobní sektor (manufacturing), těžbu surovin (mining) a podniky veřejných služeb (utilities). Podíl průmyslu na tvrobě HDP dosahuje 21%.

Mezi nejdůležitější odvětví kanadského průmyslu patří petrochemie a těžba surovin, automobilový a letecký průmysl, potravinářství, chemický průmysl, čisté technologie, informační a komunikační technologie, biotechnologie. Hlavní průmyslovou základnou země jsou provincie Ontario, Québec, Alberta. Největším průmyslovým centrem je Toronto, v jehož metropolitní oblasti sídlí více než 150 největších kanadských firem.

Těžební průmysl - podílí se 3,5% na tvorbě HDP a zaměstnává 306.000 lidí. Roční příjmy sektoru dosahují 35 mld. CAD a na kanadském exportu se podílí 21%. Kanada má velká naleziště energetických surovin, drahých kovů i kovových rud a zaujímá přední místa na světě v jejich produkci. Kanada je například ve světovém měřítku:
- největší producent uranu (1/3 světové produkce)
- 2. největší producent niklu
- 2. největší dodavatel uhlí pro metalurgický průmysl
- 3. největší producent a exportér zemního plynu
- 6. největší producent ropy

Energetické suroviny a kovy se těží v následujících kanadských provinciích a teritoriích:
ropa - Alberta, British Columbia, Saskatchewan, Newfoundland & Labrador
zemní plyn - British Columbia, Alberta, Saskatchewan   
uhlí - British Columbia, Alberta, Saskatchewan, Nova Scotia, New Brunswick
uran - Saskatchewan
potaš - Saskatchewan, New Brunswick
železná ruda - Québec, Newfoundland & Labrador
nikl - Ontario, Newfoundland & Labrador, Manitoba
měď  - British Columbia, Ontario, Newfoundland & Labrador, Manitoba, Québec, Yukon, New Brunswick
zinek - Ontario, Québec, New Brunswick, Manitoba, Yukon, British Columbia, Newfoundland & Labrador
olovo - New Brunswick, Yukon, Ontario, British Columbia
molybden - British Columbia
zlato - Ontario, Québec, Nunavut, Manitoba, British Columbia, Yukon, New Brunswick
stříbro - Ontario, Yukon, Québec, New Brunswick, British Columbia, Manitoba, Newfoundland & Labrador
diamanty - Northwest Territories
azbest - Québec
kobalt - Newfoundland & Labrador

Agro-potravinářství - z hlediska tržeb největší výrobní sektor v Kanadě. Tržby dosáhly rekordní úroveň 83,8 mld. CAD v roce 2010, přičemž 31 mld. CAD připadlo na export. Kanada exportuje 2/3 produkce vepřového masa (3. největší exportér na světě po EU a USA), 50% produkce hovězího masa, 85% řepky olejné (canola), 75% pšenice a 60% sojových bobů. Agro-potravinářský komplex zaměstnává 290.000 lidí a tvoří jej 6.700 firem. Kanadské zemědělské produkty a potraviny směřují především do USA (69% hodnoty exportu), následují Japonsko a Čína. Zhruba 2/3 kanadské agro-potravinářské produkce připadá na provincie Ontario a Québec, 10% na provincii Alberta a v menší míře je agro-potravinářství zastoupeno v provinciích Manitoba, Saskatchewan, New Brunswick a Nova Scotia. Toronto je po Chicagu druhý největší producent potravin v Severní Americe.

Automobilový průmysl - největší výrobní sektor, představuje 12% celkové kanadské výroby. Kanada je 6. největší exportér aut a autodílů na světě. Automobilový výrobní sektor přímo zaměstnává 110 tis. lidí v 1.300 firmách. V distribuci a servisu aut pracuje dalších 330 tis. lidí. Tržby sektoru dosáhly 68,5 mld. CAD v roce 2010, přičemž export činil 51,5 mld. CAD. Centrem výroby osobních aut je Ontario, kde je 10 výrobních závodů 5 amerických a japonských automobilek (GM, Ford, Chrysler, Toyota a Honda). Nákladní auta značky Navistar se vyrábějí také v Ontariu. Zhruba 85% aut se vyváží, a to především do USA. Automobilový sektor se podílí 20% na kanadském exportu do USA. Největším výrobcem osobních aut v roce 2010 byl GM Canada (530.000 aut), následují Ford, Chrysler, Toyota, Honda. Kanada vyrábí zhruba 2,1 mil. osobních aut ročně a je rovněž významným výrobcem autodílů. Největším výrobcem autodílů je firma Magna International (5. největší výrobce na světě), dále pak firmy Denso, Linamar, TRW Canada, Dana Canada, Lear. Provincie Manitoba a město Winipeg je významným výrobcem autobusů (firmy Motor Coach Industries a New Flyer Industries).

Chemický průmysl - tržby sektoru v roce 2010 dosáhly 61 mld. CAD, přičemž 35 mld. CAD připadlo na export. Velká většina exportu (cca 75%) směřuje do USA. Chemický průmysl zaměstnává 147.000 lidí. Petrochemický průmysl představuje významnou část chemického sektoru. Tvoří jej téměř 600 firem a zaměstnává 16.000 lidí. Sedm z 10 největších chemických firem na světě má výrobní závod nebo vývojové centrum v Kanadě - např. BASF, Dow Chemical, DuPont, ExxonMobil, Shell. Mezi hlavní obory chemického průmyslu patří petrochemie, organické chemikálie, syntetické pryskyřice, plastikářský průmysl. Centrem chemického průmyslu jsou Ontario, Québec a Alberta (petrochemie).  

Dřevařský průmysl - zaměstnává 240.000 lidí a roční tržby dosahují 56 mld. CAD. Centrem jsou provincie British Columbia (dřevo), Québec a Nova Scotia (buničina a papírenské výrobky).. Hodnota exportu dřevařských výrobků v roce 2010 dosáhla 21,8 mld. CAD. Zhruba 65% exportu směřuje do USA, 30% do Asie (Čína, Japonsko) a 5% do EU.

Letecký průmysl - Kanada je z hlediska tržeb 5. největší letecký výrobce na světě po USA, UK, Francii a Německu. Příjmy sektoru v roce 2009 dosáhly 22,2 mld. CAD. Téměř 80% kanadské produkce se vyváží, z toho 60% do USA. Vyšší poměr exportu k domácí produkci nemá žádná jiná země. Zhruba 80% leteckého průmyslu tvoří civilní výroba. Letecký průmysl tvoří více než 400 firem a zaměstává 83.000 lidí. Hlavním centrem  je provincie Québec (oblast velkého Montrealu) a v menší míře také Manitoba (Winnipeg). Téměř všechny letecké komponenty se vyrábějí v okruhu 30 km od Montrealu. Mezi největší kanadské firmy patří Bombardier (3. největší výrobce civilních letadel na světě), CAE (letové simulátory), Héroux-Devtek (podvozky), Magellan Aerospace (opravy a údržba letadel). Mezi největší zahraniční investory v Kanadě patří Bell Helicopter Textron, Rolls-Royce, Pratt & Whitney, GE, Boeing, Lockheed Martin, Honeywell.

Farmaceutický průmysl - 9. největší na světě, zaměstnává 25.000 lidí a roční příjmy dosahují 22 mld. CAD. Zhruba 75% příjmů připadá na prodej značkových léků (brand name), zbytek tvoří generika. Většinu výrobních kapacit ve farmaceutickém průmyslu v Kanadě tvoří producenti generik. Zhruba 40% kanadské produkce generik je exportováno do 115 zemí světa, přičemž největší exportní trh je USA. Centrem farmaceutického průmyslu jsou provincie Ontario, Quebec a Manitoba. Klíčovými výzkumnými obory v biofarmacii jsou onkologie a centrální nervový systém. Kanada je také významným producentem lékařských přístrojů (chirurgické přístroje, vitro diagnostika, zobrazovací a analytické přístroje).         

Informační a komunikační technologie - vývoj softwaru a počítačové služby tvoří 80% kanadského ICT. Zhruba 20 z 500 největších globálních softwarových firem má sídlo v Kanadě, což ji řadí na 2. místo za USA. Hlavním centrem ICT v Kanadě je jižní Ontario (oblast Waterloo-Kitchener-Cambridge). Příjmy interaktivního zábavného průmyslu převyšují 2 mld. CAD ročně. Historicky, 2 z 5 nejprodávanějších videoher na světě jsou vyrobeny v kanadských studiích (Vancouver, Montreal). Světově proslulý trojrozměrný modelový a animační software (např. Maya, Houdini, VFX) je kanadské výroby a umožňuje vytvářet živou grafiku, animaci a vizuální efekty.

Čisté technologie - Kanada je 2. největším výrobcem elektřiny z obnovitelných zdrojů na světě. Každá kanadská provincie vyrábí elektřinu z větrné energie. Kanada je také významným producentem technologií na ochranu životního prostředí (především úprava odpadní vody). Příjmy sektoru činí 30 mld. CAD.

 

 

zpět na začátek

4.4. Stavebnictví

Stavebnictví se podílí 4,6% na tvorbě HDP a zaměstnává zhruba 1,2 milionu Kanaďanů, což představuje 7,2 % celkové pracovní síly. V roce 2010 dosáhla hodnota stavební produkce 72,5 mld. CAD a meziročně se zvýšila o téměř 19% (61,0 mld. CAD v roce 2009).

Hlavním tahounem růstu byla rezidenční výstavba, která dosáhla hodnoty 43,5 mld. CAD a meziročně stoupla o 26% (34,7 mld. CAD v roce 2009). Celkem byla zahájena výstavba 189,9 tis. bytových jednotek proti 149,1 tis. v roce 2009. Nejvyšší nárůst bytové výstavby byl zaznamenán v provinciích British Columbia, Ontario, Québec a Alberta. K meziročnímu poklesu bytové výstavby došlo v roce 2010 pouze v provincii Princ Edward Island. Je nutné zdůraznit, že nízká bytová výstavba v roce 2009 byla silně ovlivněna globální ekonomickou krizí. Dosažení překrizové úrovně bytové výstavby (228 tis. jednotek) je však prozatím v nedohlednu.   

Nerezidenční výstavba budov dosáhla hodnoty 29 mld. CAD a meziročně stoupla o 10% (26,3 mld. CAD v roce 2009). Nejvyšší hodnotu vykázala výstavba komerčních budov, následovaná administrativními budovami. Nejnižší hodnotu vykázala výstavba průmyslových budov.  

Další informace o kanadském stavebnictví včetně oborových statistik v členění podle jednotlivých provincií i stavebních oborů jsou k dispozici na webové stránce Kanadské asociace stavebního průmyslu: Canadian Construction Association.

 

zpět na začátek

4.5. Zemědělství – vývoj, struktura

Zemědělství vytváří 1,7% HDP. Roční příjmy dosahují 44 mld. CAD. V Kanadě je zhuba 230.000 farem, které pokrývají 10% rozlohy Kanady. Téměř 1/4 kanadských farem je v provincii Ontario. Průměrná velikost farmy dosahuje 295 hektarů. V zemědělství pracuje cca 700.000 lidí. Kanada je 4. největším vývozcem zemědělských produktů na světě. Kanada je největším světovým exportérem řepkového oleje, hrachu, čočky, semene horčice a čočky. Kanada je zároveň 3. největším exportérem vepřového masa a pšenice a 6. největším exportérem hovězího masa na světě.

Zemědělská specializace Kanady je dána do značné míry přírodními  podmínkami v jednotlivých provinciích. Většina obilnin (pšenice, ječmen, oves), luštěnin a olejnin (řepka) se pěstuje v prérijních provinciích (Alberta, Saskatchewan, Manitoba). Kanada je 6. největší producent pšenice na světě. Významný je chov prasat a hovězího dobytka. Západokanadská provincie Britská Kolumbie se zaměřuje na pěstování ovoce (jablka, broskve, třešně, víno) a vinařství. Centrální provincie (Ontario, Québec) se zaměřují na pěstování sojových bobů, brambor, obilí, ovoce (jablka, broskve, víno), zeleniny, vinařství, produkci mléka a mléčných výrobků, chov ovcí, prasat a drůbeže. Quebec je největším světovým producentem javorového syrupu (maple syrup). Atlantické provincie jsou proslulé pěstováním ovoce (jablka - Nova Scotia), brambor (Prince Edward Island), chovem dobytka (New Brunswick) a rybolovem (Newfounland & Labrador, New Brunswick). Labrador je největším světovým dodavatelem krevet ze studené vody.

Příjmy kanadských farmářů v posledních 20 letech stagnují a jejich zadluženost se zvyšuje. Poměr dluhů k příjmům je u kanadských farmářů 5x vyšší než u amerických. Zároveň narůstá dovoz levných potravin do Kanady, což situaci místních farmářů zhoršuje. Export kanadských zemědělských produktů a potravin je významný. Kanada je 7. největší vývozce potravin na světě s podílem 5,5% na celosvětovém exportu. Export potravin zemědělských produktů a potravin dosahuje téměř 40 mld. CAD. Před 10 lety byla Kanada 3. největší vývozce potravin. Od té doby byla předstižena například Brazílií a silně se přibližuje Čína a Argentina. Kanadští farmáři nejsou tak produktivní jako američtí a nejsou tak agresivní v pronikání na nové zahraniční trhy jako farmáři z Austrálie, Argentiny, Chile nebo Ukrajiny.  

Přímé platby kanadským farmářům od federální vlády a provinčních vlád se za posledních 20 let ztrojnásobily na více než 8 mld. CAD ročně. Většina dotací pokrývá provoz farmářů. Pouze 156 mil. CAD jde na financování výzkumu a vývoje a 140 mil. CAD na rozvoj obchodu. Z 230.000 kanadských farem má 80% farem příjmy nižší než 250.000 CAD ročně, což jim neumožňuje mezinárodně konkurovat. Více než 50% kanadských farem má roční příjmy pod 100.000 CAD. Bez vládních dotací by nemohly existovat. Většinu kanadské zemědělské produkce tak vytváří pouze 20% farem.

V Kanadě existují různé formy vládní podpory zemědělské činnosti. Jedná se například o speciální marketingové a obchodně-vzdělávací programy, příspěvky na zahraniční potravinovou pomoc, refundace daní za pohonné hmoty a daní z nemovitostí využívaných k zemědělské činnosti a zejména cenové subvence pro producenty mléka, kteří jinak dosahují téměř 2x vyšších výrobních cen než je světový průměr. V Kanadě dále existují státní marketingové a obchodní organizace, které mají monopol na obchod s určitými zemědělskými produkty jako např. Canadian Wheat Board nebo Canadian Dairy Commission.

Zvláštní kapitolou je pak tzv. „supply-management system”. Jedná se o systém státem kontrolované produkce určitých zemědělských komodit (mléko a mléčné výrobky, kuřecí a krůtí maso, vejce). Cílem je dosáhnout rovnováhu mezi nabídkou a poptávkou na domácím trhu. Kanadští farmáři si od profesních asociací či výše uvedených státních marketingových organizací musí zakoupit výrobní kvóty, aby byli vůbec vpuštěni na domácí trh. Pro dovoz pak platí obdobné kvóty s relativně nízkým dovozním clem. Po naplnění těchto kvót pak ale nastupuje vysoce restriktivní dovozní clo (200-300%), které efektivně zabraňuje dalšímu dovozu.

Doplňující informace k dané problematice lze získat na webové stránce kanadského ministertsva zemědělství Agriculture and Agri-Food Canada. Pozornosti doporučujeme například aktuální Agricultural policy framework nazvaný „Growing Forward“.

 

 

zpět na začátek

4.6. Služby

Služby vytváří 72% HDP a v kanadské ekonomice mají stabilně velmi silné postavení. Ve službách pracuje 75% všech zaměstnanců. Maloobchodní tržby dosáhly v roce 2010 výše 436,3 mld. CAD a meziročně se zvýšily o 5,7%. Velkoobchodní tržby dosáhly v roce 2010 výše 534,8 mld. CAD e a meziročně se zvýšily o 8,4%.

Nejvyšší počet osob zaměstnaných ve službách vykazuje dlouhodobě maloobchod a velkoobchod (2,65 mil.), následován zdravotnictvím a sociálními službami (2,0 mil.), odbornými a vědeckými službami (1,2 mil.), školstvím (1,19 mil.) a finančními službami (1,1 mil.). Ve veřejné správě pak v Kanadě pracuje téměř 1 mil. osob.

Služby v hodnotovém vyjádření dle odvětví v roce 2010 (v mld. CAD):

Finanční, pojišťovací a realitní služby	257,5
Zdravotní a sociální služby	83,0
Veřejná správa	74,9
Vzdělávací služby	62,6
Odborné, vědecké a technické služby	60,8
Informační a komunikační služby	52,9
Odpadové hospodářství	30,6
Ubytovací a stravovací služby	27,4
Umění, zábava a rekreační služby	11,3
Ostatní služby	32,5

Pramen: Kanadský statistický úřad - Statistics Canada

 

zpět na začátek

4.7. Infrastruktura (doprava, telekomunikace, energetika – z toho jaderná)

Doprava

Doprava patří v Kanadě do kompetence Ministerstva dopravy (Transport Canada) a Ministerstva rybolovu a oceánů (Fisheries and Oceans Canada). Nejdůležitějšími dopravními agenturami s významnými pravomocemi jsou Kanadská dopravní agentura (Canadian Transportation Agency), zodpovědná především za ekonomické řízení dopravy, Tribunál civilního letectví (Civil Aviation Tribunal), který odpovídá v okruhu své působnosti na dotazy, stížnosti a žádosti o přezkoumání rozhodnutí ministra dopravy a Kanadský výbor pro bezpečnost dopravy (Transportation Safety Board of Canada), který monitoruje poruchy a selhání v dopravě a podává zprávy Ministerstvu dopravy. Obě federální ministerstva spolupracují s provinčními vládami, zejména v oblasti dopravních předpisů a při údržbě dálničních tahů.

Podíl dopravy na tvorbě HDP je 4,6%. Nejvýznamnějším druhem dopravy je silniční doprava, která se v součtu nákladní a osobní dopravy podílí na celkovém výkonu dopravy zhruba 37%. Kanada má téměř 900.000 km silnic a 38.000 km dálnic. Hlavní osou dálničních tahů je Transkanadská dálnice (Trans-Canada Highway), která protíná Kanadu v jižní části území podél hranice s USA a prochází hlavními městy 9 provincií. Dálnice spojuje (byť s pomocí trajektu) město Victoria na ostrově Vancouver s hlavním městem provincie Newfoundland a Labrador St. Jonh`s. Nejdelší nepřerušovaný úsek dálnice je dlouhý 7.511 km a je považován za nejdelší dálnici na světě. Dálnice je většinou dvouproudová, ve velkých městech (např. Montreal) může narůst počet pruhů až na 14 (dva krajní jsou odbočovací). Vzhledem k obrovské rozloze Kanada vynakládá každoročně na údržbu dálniční a silniční sítě nemalé prostředky.

Velký význam v přepravě zboží na velké vzdálenosti má také doprava železniční (a to zejména v případě dřeva, uhlí, železné rudy a dalších surovin). Délka železničních tratí dosahuje 48.000 km a je jedna z nejdelších na světě.

V osobní přepravě je hojně využívána letecká doprava. K největším mezinárodním letištím patří Toronto, Montreal a Vancouver. Kanada má 26 letišť jako součást národního leteckého systému (NAS), která zajišťují 94% civilní letecké dopravy. Letiště jsou z větší části vlastněna Transport Canada a provozována Canadian Airport Authorities. NAS tvoří letiště v hlavním městě (Ottawa), v hlavních městech 10 kanadských provinciích (tj. Victoria, Edmonton, Regina, Winnipeg, Toronto, Quebec, Halifax, Fredericton, Charlottetown, St. John`s), v hlavních městech 3 kanadských teritorií (Whitehorse, Yellowknife, Iqualuit) a letiště ve městech s roční letovou kapacitou více než 200.000 pasažérů (např. Vancouver, Montreal, Calgary, Saskatoon, Thunder Bay). V Kanadě je dále k dispozici 726 certifikovaných letišť pro podporu plánovaných i neplánovaných letů a 1700 aerodromů pro podporu odletu a přistání.

V současné době se nachází v různé fázi rozpracovanosti několik významných projektů rozvoje přepravy zboží po Kanadě s přesahem do ostatních zemí severoamerického kontinentu. Jedná se zejména o projekt Asia-Pacific Gateway, který by měl zajistit přepravu zboží napříč kontinentem ve směru západ – východ z přístavu ve Vancouveru (jde převážně o zboží z/do asijských přístavů), a také tzv. Mid-Continent Corridor, který je již v současné době provozován mezi přístavem Churchill na severu provincie Manitoba u Hudsonova zálivu a Mexikem a který obsluhuje mimo jiné významná centra amerického středozápadu jako jsou Minneapolis, Chicago nebo Kansas City. Významným logistickým centrem se pak svou polohou na křižovatce těchto dopravních koridorů stává hlavní město Winnipeg provincie Manitoba.

Veřejná hromadná doprava, silniční i železniční, má v Kanadě relativně malý význam. Nabídka, kvalita i příznivé ceny osobních automobilů a stále ještě dostupná cena pohonných hmot činí z automobilů základní dopravní prostředek na malé a střední vzdálenosti. Na významu vzhledem k rozvoji petrochemického průmyslu získává na významu potrubní přeprava, zatímco podíl vodní dopravy je relativně malý.

Telekomunikace

Telekomunikace mají v Kanadě vzhledem k její velké rozloze klíčové postavení. To je nejvíce patrné v odlehlých oblastech, neboť umožňují propojení řídce obydleného severu země s většinou populace žijící v úzkém jižním pásu u hranic s USA. Celý sektor je v Kanadě, stejně jako jinde ve světě, charakteristický vysokou mírou rizika ve smyslu trhu i technologií. Současné hlavní síly a trendy, které formují průmysl, obsahují jak technologické aspekty (provozovatelé služeb čelí nadbytku možností, jak přistoupit ke svým zákazníkům a jakou formou jim budou poskytovat služby) a novým druhům služeb a obchodních modelů (e-commerce, širokopásmové poskytování dat a vysokorychlostní internet). V současnosti je v Kanadě přes 28 milionů aktivních uživatelů internetu a 85 % domácností má internetové připojení, přibližně 90 % společností používá internet a kolem 50 % všech kanadských firem má vlastní webovou stránku. Internetové prodeje však zatím představují pouze kolem 14 % veškerých obchodních transakcí.

Především širokopásmové možnosti stimulují zákazníky k předefinování jejich potřeb pro telekomunikace. Jak federální vláda, tak i provinční vlády zkoumají možnosti ke zvýšení přístupu občanů a firem k širokopásmovým zdrojům dat s jednoznačným účelem zvýšení ekonomické prosperity. V současnosti existuje téměř v každé provincii vlastní provozovatel telefonních služeb, rovněž tak konkurence panuje mezi provozovateli mobilních telefonů. Poskytování mobilních telekomunikačních služeb je stále více propojeno s poskytováním služeb kabelové televize a vysokorychlostního internetu. K hlavním operátorům na tomto poli patří firmy Rogers, Bell a Telus.

Bezdrátová (mobilní) komunikace je nejdynamičtěji rostoucím telekomunikačním oborem. Za posledních 10 let investovali poskytovatelé mobilní telekomunikace do svých sítí cca 15 mld. CAD, přesto je pokrytí mobilním signálem většinou omezeno na oblasti velkých a středních měst a podél hlavních silničních tahů. V současnosti používají Kanaďané cca 25 milionů mobilních telefonů, více než 1,5 mil. pagerů a přes 10 tisíc satelitních telefonů. Na konci roku 2009 vstoupil na mobilní trh čtvrtý operátor, společnost Wind Mobile Canada s cílem další penetrace trhu, který stále ještě skrývá značný potenciál. Naproti tomu, podobně jako v ČR, postupně klesá počet pevných telefonních linek. .

Energetika (včetně jaderné)

Kanada je největší spotřebitel elektřiny na obyvatele na světě a zároveň 6. největší producent elektřiny na světě. Tvrdé klima, energeticky náročný průmysl a velké vzdálenosti mezi sídelními celky mají za následek vysokou spotřebu energie. Energetický sektor je důležitou částí kanadské ekonomiky v oblasti investic, obchodu, výnosů a zaměstnanosti.

Produkce elektřiny v roce 2010 dosáhla 570,9 TWh a meziročně se snížila o 1,6%. Výroba elektřiny nepřetržitě klesá od roku 2007. Hlavním zdrojem elektřiny jsou vodní elektrárny (61% kanadské výroby), následují tepelné elektrárny (22,8%), jaderné elektrárny (15%) a obnovitelné zdroje (1,2%). Kanada je 3. největší producent elektřiny z vodních elektráren na světě po Číně a Brazílii. Z celkové produkce elektřiny připadá nejvíce na provincii Quebec (33%) a Ontario (25%). V provincii Quebec vyrábějí vodní elektrárny 97% elektřiny a v provincii Ontario vyrábějí jaderné elektrárny 56% elektřiny. Největší producent elektřiny z fosilních paliv je provincie Alberta. 

Kanada je 6. největší producent ropy a 3. největší producent zemního plynu na světě. Zásoby ropy ve dosahují 172,8 mld. barelů. Zhruba 97% zásob je ve formě tzv. ropných písků (oil sands) v provincii Alberta. Kanada má 2. největší prokázané zásoby ropy na světě po Saudské Arábii. Dobývání ropy z pískových sedimentů je ovšem energeticky náročné a relativně ekonomicky méně výhodné. Vyplácí se pouze při vysokých cenách ropy na světových trzích. Náklady na těžbu ropy tímto způsobem se pohybují okolo 30-35 USD na barel. Produkce ropy v roce 2010 dosáhla 3,7 mil. barelů denně a meziročně se zvýšila o 5%. Produkce zemního plynu v roce 2010 dosáhla 413 mil. m³ denně a meziročně poklesla o 3,4% a snižuje se nepřetržitě od roku 2006. 

Kanada má 11. největší prokázané zásoby uhlí na světě dosahující 6,58 mld. tun. Produkce uhlí v roce 2010 dosáhla 67,9 mil. tun a meziročně se zvýšila o 8,5%. Kanada má 4. největší prokázané zásoby uranu na světě dosahující 485 tis. tun a je 2. největší producent uranu na světě po Kazachstánu. Produkce uranu v roce 2010 dosáhla 9.786 tun (18% světové produkce) a meziročně se snížila o 4%.

Kanada je čistým exportérem elektřiny. Export elektřiny v roce 2010 dosáhl 45,6 TWh a meziročně poklesl o 14,4%. Import elektřiny dosáhl 20,2 TWh a meziročně vzrostl o 8,6%. Kanada je 2. největší exportér elektřiny na světě. Kanada je čistým exportérem energetických surovin. Export ropy v roce 2010 dosáhl 2,06 mil. barelů denně a import ropy 776 tis. barelů denně. Export zemního plynu činil 253 mil. m3 denně a import 90 mil. m3 denně. Kanada je 2. největší exportér zemního plynu na světě po Rusku. Export uhlí v roce 2010 dosáhl 31 mil. tun a import 12,8 mil. tun. Kanada je 7. největší exportér uhlí na světě. Export energetických surovin a elektřiny v roce 2010 dosáhl hodnoty 90,9 mld. CAD, přičemž na ropu připadlo 50,1 mld. CAD a na zemní plyn 15,6 mld. CAD.   

USA jsou největším odběratelem kanadské elektřiny a energetických surovin. Zemní plyn z Kanady se exportuje výhradně do USA a ropa téměř výhradně. Kanadské uhlí směřuje kromě USA také do Japonska, Jižní Koreje, Číny a Brazílie. Uran se exportuje do USA, Japonska a Francie. Kanada energetické suroviny také dováží. Ropa se dováží především z Alžírska, Velké Británie, Norska, Kazachstánu a Saudské Arábie. Zemní plyn se do Kanady dováží pouze z USA a ve zkapalněném stavu z Trinidad/Tobago, Kataru a Peru. Uhlí dováží Kanada především z USA, Kolumbie, Indonésie, Velké Británie a Ruska.

Kanadská ústava rozděluje pravomoci energetické politiky mezi federální vládu a provinční  vlády. Provincie vlastní přírodní zdroje a jsou zodpovědné za většinu aspektů regulace a rozvoje energetiky v rámci svých geografických hranic. Federální vláda je zodpovědná za harmonizaci energetické politiky v národním měřítku, za podporu regionálního ekonomického rozvoje, mezinárodní obchod a obchod mezi provinciemi. Do energetického výzkumu jsou zapojeny federální i provinční vlády.

Jaderná energetika - Kanada je jednou ze zemí, které světu přinesly jadernou energii. Jaderný fyzik George Laurence začal v letech 1939-40 práce na vývoji jaderného reaktoru. S týmem kanadských, britských a francouzských vědců se mu podařilo v září 1945 v laboratořích Chalk River (provincie Ontario) sestavit první funkční jaderný reaktor mimo území USA. Jaderná energie se podílí 15% na výrobě elektřiny, v provincii Ontario dokonce 55%. V Kanadě je 5 jaderných elektráren s 22 reaktory CANDU. V současné době je v provozu 18 reaktorů s instalovaným výkonem 12.600 MW. Jaderné elektrárny se nacházejí v provinciích Ontario (Bruce, Darlington, Pickering), Québec (Gentilly) a New Brunswick (Point Lepreau). Kanadské reaktory CANDU jsou v Kanadě v provozu od roku 1962 a v zahraničí od roku 1972 (Argentina, Rumunsko, Čína, Indie, Jižní Korea, Pákistán).

Kanadský jaderný průmysl reprezentuje zhruba 150 firem a přímo zaměstnává 21.000 lidí a nepřímo dalších 10.000 lidí. Mezi největší firmy patří Ontario Power Generation (vlastník a provozovatel JE Darlington a Pickering), Bruce Power (vlastník a provozovatel JE Bruce), Atomic Energy of Canada (vývoj reaktorů CANDU) a Cameco (producent přírodního uranu). Hodnota exportu kanadské jaderné elektřiny do USA dosahuje 1,5 mld. CAD ročně. Kanada má největší zásoby vysoce kvalitního přírodního uranu na světě a je zároveň jedním z největších producentů uranu na světě.Největší naleziště uranu na světě je Cigar Lake v provincii Saskatchewan. Zahájení produkce se tu předpokládá v polovině roku 2013. Kanada zajišťuje 20% světových dodávek uranu a více než 50% světových dodávek lékařských izotopů pro jadernou medicínu. Firma Caneco z provincie Saskatchewan zajišťuje zhruba 16% světové produkce uranu. Kanadský uran se používá výlučně pro výrobu elektřiny.    

Jaderná energetika zažívá v Kanadě renesanci a připravuje si pozice pro výrazné zvýšení podílu na výrobě elektřiny v příštích letech. Jaderná energie je dlouhodobě spolehlivý, stabilní a relativně bezpečný zdroj energie, který přispívá ke snižování emisí skleníkových plynů. Překážky pro větší rozmach jaderné energetiky nejsou technologické, ale primárně politické a finanční. Výstavba jaderné elektrárny stojí 6 mld. USD a trvá průměrně 10 let. Jaderná energie se stává důležitým konkurentem obnovitelných zdrojů energie (vítr, slunce, mořské vlny, biomasa, geotermální energie), které jsou v Kanadě hodně dotované. Kanada chce hrát klíčovou roli v globální expanzi jaderné energie. V letech 2014-2024 bude v Kanadě probíhat rekonstrukce (refurbishment) 10 jaderných reaktorů s odhadovaným nákladem 20 mld. CAD, což prodlouží jejich životnost o 25-30 let. Zvýšenou roli ve financování vývoje nových jaderných technologií musí v delším časovém horizontu převzít privátní sektor. Technologický vývoj je nutné urychlit pro zajištění bezpečného uskladnění použitého jaderného paliva a možné využití jeho zbývajícího energetického obsahu (dnes představuje 95% potenciální energie).     

 

zpět na začátek

4.8. Přijímaná a poskytovaná rozvojová pomoc

Kanada není příjemcem rozvojové pomoci. Naopak poskytování rozvojové pomoci je nedílnou součástí kanadské zahraničně obchodní politiky. Naprostá většina (66%) rozvojové pomoci realizuje Kanadská agentura pro mezinárodní rozvoj - Canadian International Development Agency (CIDA), která je podřízena Ministerstvu pro mezinárodní spolupráci. Rozvojovou pomoc dále poskytuje především Ministerstvo financí (Department of Finance Canada - 10%) a Ministerstvo zahraničních věcí a mezinárodního obchodu (Foreign Affairs and International Trade Canada - 8%).

Podle dostupných údajů poskytla Kanada ve finančním roce 2008-09 rozvojovou pomoc v souhrnné hodnotě 5,429 mld. CAD, což představovalo téměř 0,4% HDP. Rozvojová pomoc (RP) směřovala do více než 150 zemí světa. Největší část RP (2,1 mld. CAD, 40%) obdržela Afrika, následovaly Asie a Blízký východ (29%), Latinská Amerika (13%) a východní Evropa (4%).

V únoru 2009 vydala CIDA seznam 20 prioritních zemí pro rozvojovou pomoc, kam směřuje 80% RP. Mezi prioritní zeměCIDA patří na jednotlivých kontinentech následující země:

Afrika - Etiopie, Ghana, Mali, Mozambik, Senegal, Súdán, Tanzánie.
Latinská Amerika - Bolívie, Haiti, Honduras, Kolumbie, Peru
Asie - Afghánistán, Bangladéš, Indonésie, Pákistán, Vietnam.
Blízký východ - Západní břeh Jordánu a pásmo Gazy  
Východní Evropa - Ukrajina

Daleko největším individuálním příjemcem kanadské rozvojové pomoci je Afghánistán (221 mil. CAD), následují Haiti (198 mil. CAD), Irák (187 mil. CAD) a Etiopie (176 mil. CAD).

 

zpět na začátek

Patičkové menu

Katalog odkazů | Přístupnost | Kontakt | Mapa stránek | Právní výhrada | FAQ | O portálu