Kanada: Finanční a daňový sektor

© Zastupitelský úřad Ottawa (Kanada)

5.1. Státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let


Návrh státního rozpočtu na finanční rok 2011-2012 (od 1.4 do 31.3.) předložil ministr financí Jim Flaherty parlamentu dne 22. března 2011. Rozpočet byl prezentován pod heslem „Nízké daně pro ekonomický růst a tvorbu pracovních míst". Rozpočet byl předložen se schodkem 29,6 mld. CAD a plánovanými výdaji 278,7 mld. CAD. Pro následující období je plánováno postupné snižování schodku až na 0,3 mld. CAD v roce 2014-15. Do přebytku 4,2 mld. CAD se má rozpočet vrátit v roce 2015-16. Mezi výdajového priority patří tvorba pracovních míst, podpora rodin a komunit, ochrana životního prostředí, investice do inovací a vzdělávání, veřejná bezpečnost, zachování rozpočtové výhody.

V oblasti tvorby pravovních míst vláda například navrhla poskytnutí dočasného daňové úlevy 1.000 CAD malým firmám pro nabírání nových pracovníků, prodloužení rychlejších odpisů u kapitálových investic do strojů a výrobního zařízení o 2 roky, prodloužení dočasné slevy na dani ve výši 15% pro geologický průzkum o 1 rok (náklad 90 mil. CAD), poskytnutí financí ve výši 100 mil. CAD na 2 roky na výzkum a vývoj čisté energie a energetické účinnosti, poskytnutí 150 mil. CAD na dokončení stavby dálnice s celoročním provozem v arktické části Kanady umožňující napojení severního pobřeží Kanady na dálniční síť spojující západní a východní pobřeží Kanady (Dempster Highway).  

V oblasti podpory rodin a komunit vláda navrhla zvýšení garantovaného příjmu pro více než 680.000 důchodců s nízkými příjmy o 300 mil. CAD (tj. maximálně o 600 CAD ročně na jednotlivce a 840 CAD na pár), zajištění většího počtu rodinných lékařů a zdravotních sester do venkovských a odlehlých oblastí Kanady odpuštěním 40.000 CAD, resp. 20.000 CAD z jejich studentských půjček, zavedení daňové slevy 2.000 CAD pro pečovatele o zdravotně postiženého rodinného příslušníka, zavedení daňové slevy 500 CAD ročně na dítě na umělecké a kulturní aktivity, zavedení daňové slevy pro dobrovolné hasiče se službou minimálně 200 hodin ročně

V oblasti ochrany životního prostředí vláda navrhla rozšíření programu ecoENERGY Retrofit-Homes o 400 mil. CAD během 2 let (maximum 5.000 CAD na dům) na zateplení domů s cílem zajistit nižší spotřebu energie, poskytnutí 252 mil. CAD na podporu regulatorní činnosti v souvislosti s klimatickými změnami a kvalitou ovzduší, poskytnutí 86 mil. CAD na podporu regulatorní činnosti v oblasti čisté energie a energetické účinnosti.

V oblasti investic do inovací, vzdělání a rekvalifikací vláda například navrhla poskytnutí 80 mil. CAD během 3 let na společné projekty univerzit a malých a středních firem na rychlé zavádění ICT, zvýšení financí pro všechny tři federální grantové rady o 47 mil. CAD ročně, rozšíření studenstkých půjček a grantových programů pro vysokoškoláky, proplácení školného u určitých učňovské profesí.

V oblasti veřejné bezpečnosti vláda například navrhla investice 21 mil. CAD během 5 let do zlepšení vybavení na skenování zavazadel na letištích, 20 mil. CAD během 2 let na prevenci kriminality mladistvých nebo 30 mil. CAD během 2 let na zlepšení policejních služeb.       

V oblasti zachování rozpočtové výhody vláda navrhla návrat k přebytkovému hospodaření v roce 2015-16 bez zvýšení daní a snížení peněžních transferů lidem, bez snížení výdajů na zdravotní péči a sociální služby. Vláda hodlá zachovat integritu a férovost daňového systému zrušením různých daňových výjimek.  

Návrh rozpočtu byl odmítnut všemi třemi opozičními stranami. Menšinová vláda Konzervativní strany v čele s premiérem Harperem doufala, že nejmenší opoziční strana New Democratic Party (NDP) rozpočet podpoří. NDP však společně s Liberal Party a Bloc Québécois návrh rozpočtu odmítla, protože vláda nesplnila jejich požadavky. Pro NDP nebylo přijatelné nesplnění požadavku na zvýšení garantovaného příjmu (Guaranteed Income Supplement) pro důchodce s nízkými příjmy. Místo požadovaných 700 mil. CAD vláda navrhla pouze 300 mil. CAD (tj. 600 CAD ročně pro jednotlivce a 840 CAD pro pár). Podle NDP vláda mnohem více upřednostňuje firemní sektor než statisíce nízkopříjmových důchodců, protože daňové úlevy pro firmy jsou 10x vyšší než pomoc důchodcům žijícím pod hranicí chudoby. Vláda rovněž nevyhověla požadavku NDP na zajištění vyššího počtu rodinných lékařů a zdravotních sester.   

Státní rozpočet Kanady za posledních 5 let (mld. CAD):

 
Rok2006-072007-082008-092009-102010-11
Příjmy 236,0 242,4 233,1 218,6 237,1
Výdaje 222,2 232,8 238,9 274,2 270,5
Saldo +13,8 +9,6 -5,8 -55,6 -33,4
 
Datum31.3.200731.3.200831.3.200931.3.201031.3.2011
Vládní dluh 467,3 457,6 463,7 519,1 550,3
Podíl na HDP (%) 32,2 29,8 29,0 34,0 33,9

 

 

zpět na začátek

5.2. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let)


Platební bilance a devizové rezervy v letech 2006 - 2010 (v mld. CAD):

  2006 2007 2008 2009 2010  

Vývoz zboží

Dovoz zboží

Obchodní bilance

453,9

404,3

49,6

463,1

415,7

47,4

488,8

443,8

45,0

369,3

374,1

-4,8

404,8

413,8

-9,0
Bilance služeb -14,1 -18,8 -21,6 -22,1 -22,8
Bilance příjmů z investic -13,5 -13,9 -17,2 -15,6 -16,4
Transfery -1,5 -2,0 -0,9 -2,7 -2,7
Bilance běžného účtu 20,5 12,8 5,3 -45,2 -50,9
Bilance kapitálového účtu 4,2 4,2 4,7 4,0 4,8
Bilance finančního účtu -27,0 -18,9 -7,1 40,0 50,8
Devizové rezervy 41,0 40,6 51,4 56,0 55,2

Pramen:  Statistics Canada

 

zpět na začátek

5.3. Zahraniční zadluženost, dluhová služba


Zahraniční dluh kanadské federální vlády k 31.3.2010 dosáh hodnoty 42,9 mld. USD.

Dluhová služba (public debt charges) ve finančním roce 2010-11 dosáhla 30,9 mld. CAD.

 

zpět na začátek

5.4. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)


Kanadské bankovnictví je vyspělé a prošlo řadou významných regulačních změn i tržních změn. Je charakterizováno celostátní sítí bankovních poboček, které poskytují širokou škálu služeb od hotovostního platebního styku přes financování až po syndikované úvěry. Tento rámec byl v nedávné době legislativně rozšířen o umožnění charterovým bankám vlastnit korporace investičních dealerů.

Regulace finančního trhu je zajišťována koordinovaně a podílí se na ní centrální banka the Bank of Canada , Office of the Superintendent of Financial Institutions, the Canada Deposit Insurance Corporation a the Department of Finance. Kanadský systém regulace finančního trhu je velmi úspěšný. Důkazem je, že Kanada byla uchráněna od světové finanční krize v roce 2008 a kanadské finanční ústavy patří k nejzdravějším na světě.

Mezi hlavní funkce centrální banky patří:

  • Měnová a úvěrová regulace
  • Sledování vývoje a ochrany kanadského dolaru
  • Regulace výroby, obchodu, cen a zaměstnanosti měnovými nástroji

Bankovnictví v Kanadě upravují tyto zákony:

  • Kanadský bankovní zákon (Canadian Bank Act)
  • Zákon o bankách (Bank Act)
  • Zákon o měně (Currency Act)
  • Zákon o fondech a úvěrových společnostech (Trust and Loan Companies Act)
  • Zákon o družstevních úvěrových sdruženích (Cooperative Credit Association Act).

Federální bankovní zákon dělí banky na dvě kategorie:

  • pro první kategorii bank platí, že jednotlivci nebo i skupině není dovoleno vlastnit více než 10 % akcií;
  • banky druhé kategorie mají obdobné pravomoce jako banky první kategorie, ale platí pro ně některá omezení pokud jde o velikost banky, výši aktiv apod. Výjimku tvoří banky USA, na něž se po uzavření Dohody o volném obchodu mezi Kanadou a USA některá omezení nevztahují.

Banky mají obecně povolení k provozování běžných bankovních aktivit:

  • šekové účty
  • příjem vkladů a vedení účtů
  • poskytování půjček a hypoték
  • vydávání bankovních a kreditních karet
  • finanční leasing
  • poskytování bankovních informací a služeb
  • zahraničně-obchodní služby a transakce
  • burzovní služby a aktivity
  • factoring
  • investiční operace
  • depozitní schránky
  • různé aktivity na kapitálovém trhu, devizové transakce apod.

S kanadskými bankami mají navázán korespondenční styk a otevřeny nostroúčty tyto české banky:

  • Československá obchodní banka
  • Komerční banka
  • UniCredit Bank
  • Česká spořitelna.

Kanada má čtyři burzy cenných papírů - Toronto Stock Exchange, Montreal, Vancouver a Calgary. Hlavním kanadským a důležitým mezinárodním finančním centrem je Toronto. Torontská burza soustřeďuje 80 % burzovních aktivit, po New Yorku je druhá největší na americkém kontinentě a patří mezi 10 největších světových burz cenných papírů.

Přehled hlavních kanadských bank:

Kromě centrální banky se sídlem v Ottawě dominuje kanadskému bankovnímu sektoru 6 velkých komerčních bank, které představují více než 90 % podíl na bankovním trhu a poskytují veškeré obchodní, bankovní a finanční služby na kanadském trhu:

 

zpět na začátek

5.5. Daňový systém


Daně jsou v Kanadě rozděleny na federální, provinční a municipální.

Federální daně zahrnují:
- daň z příjmu osob (income tax)
- daň z příjmu společností (corporation tax)
- daň ze zboží a služeb (goods and services tax - GST/HST)
- spotřební daň (excise tax)
- sociální pojištění (Canada Pension Plan)
- pojištění pro případ nezaměstnanosti (employment insurance)
- daň z majetku.

Provinční a teritoriální daně patří:
- daň z příjmu osob
- daň z příjmu společností
- prodejní daň ze zboží a služeb (provincial sales tax - PST)
- těžební daně
- kapitálové daně a poplatky z přírodních zdrojů.

Municipální daně zahrnují daň z nemovitosti a daň z podnikání.

Kompletní aktuální přehled daňových sazeb na federální i provinční úrovni lze nalézt na internetové stránce kanadské daňové správy Canada Revenue Agency.

Na většinu zboží a služeb prodávaných v Kanadě ukládá federální vláda daň ze zboží a služeb GST(Goods and Services Tax). GST 0% je většinou u těchto položek: základní potraviny, obecní voda, městská veřejná doprava, pojištění auta, prodej domu, lékařské služby, léky na předpis, některé zdravotní pomůcky (např. berle), brýle a kontaktní čočky na předpis, rezidenční nájmy, služby péče o děti, právní pomoc, vzdělávací služby, většina finančních služeb. GST 5% se platí za ostatní zboží a služby a veškeré dovozy.

Spolu s GST se na některé zboží vztahuje i federální spotřební daň (Federal Excise Tax). Jedná se o alkoholické nápoje, tabák a tabákové výrobky, benzín a naftu, hodinky a bižuterii.

Provinční prodejní daně (PST - Provincial Sales Tax) jsou vedle GST dalším daňovým zatížením, které se aplikuje na zboží při maloobchodním prodeji. Výše PST v jednotlivých provinciích je následující: Saskatchewan (5%), Manitoba (7%), Québec (8,5%) a Prince Edward Island (10%). Provincie Alberta a 3 kanadská teritoria (Yukon, Northwest Territories a Nunavut) mají pouze GST.

Harmonized sales tax (HST)
Na základě dohody federální vlády a vlád 5 kanadských provincií (New Brunswick, Nova Scotia, New Foundland and Labrador, Ontario a British Columbia) došlo v uplynulých letech ke sloučení GST a PST a vytvoření harmonizované prodejní daně (HST). Výše HST v jednotlivých provinciích je následující: Nova Scotia (15%), New Brunswick (13%), New Foundland and Labrador (13%), Ontario (13%) a British Columbia (12%). HST vybírá Canada Revenue Agency a určitou část následně vrací do jednotlivých provincií.    

HST 0% je u těchto položek: základní potraviny, obecní voda, městská veřejná doprava, pojištění auta, prodej domu, lékařské služby, léky na předpis, některé zdravotní pomůcky (např. berle), brýle a kontaktní čočky na předpis, rezidenční nájmy, služby péče o děti, právní pomoc, vzdělávací služby, většina finančních služeb. Nižší sazba HST 5% se platí u následujících položek: dětské oblečení a obuv, knihy, noviny, dětské autosedačky, ženské hygienické výrobky a dětské pleny. U ostatního zboží a služeb se platí vyšší sazba HST (12-15% v závislosti na provincii).  

Je nutné podotknout, že za záměry o reformu daňového systému nestojí pouze snaha o celkové zjednodušení, ale zejména o narovnání situace veřejných financí v jednotlivých provinciích. Patrné je to zejména v provincii Ontario, kde doprovodné úpravy schválené v rámci daňové reformy (změny ve zdanitelných položkách, osvobození od části daně apod.) v celkovém výsledku přinesou zvýšení rozpočtových příjmů až v řádu několika miliard dolarů ročně.

 

zpět na začátek

Souhrnná teritoriální informace


Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)


Pomohla Vám informace? Ano Částečně Ne

Newsletter