- 6.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo – tabulka
- 6.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU
- 6.3. Komoditní struktura
- 6.4. Dovozní podmínky a dokumenty (po vstupu do EU), celní systém, kontrola vývozu
- 6.5. Ochrana domácího trhu
- 6.6. Zóny volného obchodu
6.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo – tabulka
Zahraniční obchod Kanady v letech 2006-2010 (v mld. CAD) - zboží
| 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | |
| Vývoz | 453,9 | 463,1 | 488,8 | 369,3 | 404,8 |
| Dovoz | 404,3 | 415,7 | 443,8 | 374,1 | 413,8 |
| Obrat | 858,2 | 878,8 | 932,6 | 743,4 | 818,6 |
| Saldo | 49,6 | 47,4 | 45,0 | -4,8 | -9,0 |
Pramen: Statistics Canada
Zahraniční obchod se zbožím v roce 2010 vykázal deficit 9 mld. CAD. Meziročně tak došlo ke zvýšení deficitu o 4,2 mld. CAD. Po letech přebytkové obchodní bilance zaznamenala Kanada druhý rok po sobě deficit. Po drastickém propadu vývozu v roce 2009 (meziročně o 25%) kvůli globální ekonomické krizi došlo loni k meziročnímu nárůstu vývozu o 9,6%, především díky oživení poptávky v USA. Zároveň došlo k nárůstu dovozu o 10,6%.
Největším vývozním i dovozním trhem jsou tradičně USA. V roce 2010 na USA připadlo 74,8% kanadského vývozu a 50,4% kanadského dovozu zboží.
Hlavní obchodní partneři Kanady v roce 2010:
1. USA (obrat 501,7 mld. CAD)
2. Čína (57,2 mld. CAD)
3. Mexiko (27,2 mld. CAD)
4. Velká Británie (26,1 mld. CAD)
5. Japonsko (22,6 mld. CAD)
6. Německo (14,9 mld. CAD)
7. Jižní Korea (9,8 mld. CAD)
8. Francie (7,5 mld. CAD)
9. Itálie (6,5 mld. CAD)
10. Nizozemsko (4,7 mld. CAD)
Nejvyšší přebytek obchodní bilance zaznamenala Kanada s těmito zeměmi:
1. USA (95,4 mld. CAD)
2. Velká Británie (4,7 mld. CAD)
3. Nizozemsko (1,4 mld. CAD)
4. Hong Kong (1,36 mld. CAD)
5. Spojené arabské emiráty (855 mil. CAD)
Nejvyšší schodek obchodní bilance zaznamenala Kanada s těmito zeměmi:
1. Čína (-31,5 mld. CAD)
2. Mexiko (-17,1 mld. CAD)
3. Německo (-7,5 mld. CAD)
4. Japonsko (-4,2 mld. CAD)
5. Francie (-3,3 mld. CAD)
Zdroj: Statistics Canada
Zahraniční obchod Kanady v letech 2006-2010 (v mld. CAD) - služby
| 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | |
| Vývoz | 68,4 | 69,8 | 72,5 | 68,3 | 71,2 |
| Dovoz | 82,5 | 88,6 | 94,1 | 90,4 | 94,0 |
| Obrat | 150,9 | 158,4 | 166,6 | 158,7 | 165,3 |
| Saldo | -14,1 | -18,8 | -21,6 | -22,1 | -22,8 |
Pramen: Statistics Canada
Zahraniční obchod se službami v roce 2010 vykázal deficit 23,3 mld. CAD. Meziročně tak došlo k mírnému zvýšení deficitu. Export služeb se zvýšil meziročně o 4,5% a import služeb o 4%. Na exportu i importu služeb se nejvíce podílely obchodní služby, cestovní ruch a doprava.
6.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU
Hlavní exportní trhy Kanady v roce 2010
| Země | mld. CAD | Podíl na celkovém exportu |
| 1. USA | 298,5 | 73,7% |
| 2. Velká Británie | 16,4 | 4,05% |
| 3. Čína | 12,8 | 3,16% |
| 4. Japonsko | 9,2 | 2,27% |
| 5. Mexiko | 5,0 | 1,24% |
| 6. Německo | 3,9 | 0,96% |
| 7. Jižní Korea | 3,7 | 0,91% |
| 8. Nizozemsko | 3,2 | 0,79% |
| 9. Brazílie | 2,6 | 0,64% |
| 10. Norsko | 2,5 | 0,62% |
Zdroj: Statistics Canada
Hlavní importní trhy Kanady v roce 2010
| Země | mld. CAD | Podíl na celkovém importu |
| 1. USA | 203,2 | 49,1% |
| 2. Čína | 44,4 | 10,73% |
| 3. Mexiko | 22,1 | 5,34% |
| 4. Japonsko | 13,4 | 3,24% |
| 5. Německo | 11,4 | 2,75% |
| 6. Velká Britálie | 10,7 | 2,59% |
| 7. Jižní Korea | 6,1 | 1,47% |
| 8. Francie | 5,4 | 1,30% |
| 9. Itálie | 4,6 | 1,11% |
| 10. Taiwan | 4,0 | 0,97% |
Zdroj: Statistics Canada
Vzájemný obchod mezi Kanadou a EU v roce 2010 dosáhl hodnoty 79,9 mld. CAD a meziročně se zvýšil o 9,5% (v roce 2009 dosáhl hodnoty 72,9 mld. CAD). Kanada vykázala deficit 15,7 mld. CAD. EU se podílela na zahraničním obchodu Kanady téměř 10%. Na celkovém exportu kanadského zboží se EU podílela 7,9% a na celkovém importu 11,6%.
EU je pro Kanadu 2. největší obchodní partner (po USA), 2. největší příjemce přímých investic (po USA) a strategický partner v oblasti inovací, vědy a technolgií.
Kanada je pro EU 11. největší obchodní partner a 3. největší příjemce přímých investic.
K největším obchodním partnerům Kanady mezi zeměmi EU patří Velká Británie (32,6% celkového obratu), Německo (18,6%), Francie (9,4%), Itálie (8,1%) a Nizozemsko (5,9%).
Kladnou obchodní bilanci vykázala Kanada se 7 z 27 zemí EU:
Belgie, Bulharsko, Kypr, Lotyšsko, Malta, Nizozemsko a Velká Británie.
Zápornou obchodní bilanci vykázala Kanada s 20 z 27 zemí EU:
ČR, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Litva, Lucembursko, Maďarsko, Německo, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko a Švédsko.
ČR je 16. největší obchodní partner Kanady mezi zeměmi EU.
| 2009 | 2010 | |||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| KANADA | Export | Import | Obrat | Bilance | Export | Import | Obrat | Bilance |
| Velká Británie | 11.508,6 | 9.391,1 | 20.899,7 | 2.117,5 | 15.365,8 | 10.684,9 | 26.050,7 | 4.680,9 |
| Německo | 3.400 | 10.657,1 | 14.057,1 | -7.257,1 | 3.596,9 | 11.272,9 | 14.869,8 | -7.676 |
| Francie | 2.425 | 5.630,3 | 8.055,3 | -3.205,3 | 2.071,8 | 5.421,5 | 7.493,3 | -3.349,7 |
| Itálie | 1.675,8 | 4.446,6 | 6.122,4 | -2.770,8 | 1.835,6 | 4.641,9 | 6.477,5 | -2.806,3 |
| Nizozemsko | 2.555 | 1.871,7 | 4.426,7 | 683,3 | 3.073,6 | 1.666,6 | 4.740,2 | 1.407 |
| Belgie | 1.814,8 | 1.447,5 | 3.262,3 | 367,3 | 2.012,2 | 1.715,4 | 3.727,6 | 296,8 |
| Švédsko | 345,1 | 1797,4 | 2.142,5 | -1.452,3 | 427,8 | 2.094 | 2.521,8 | -1.666,2 |
| Španělsko | 1.048 | 1.328,5 | 2.376,5 | -280,5 | 914 | 1.461,3 | 2.375,3 | -547,3 |
| Dánsko | 597,4 | 1.606,6 | 2.204 | -1.099,2 | 285,5 | 1.877,9 | 2.163,4 | -1.592,4 |
| Irsko | 519,5 | 2.196,3 | 2.715,8 | -1.676,8 | 313,6 | 1.486,8 | 1.800,4 | -1.173,2 |
| Rakousko | 369,3 | 1.181 | 1.550,3 | -811,7 | 350,7 | 1.176 | 1.526,7 | -825,3 |
| Finsko | 297,1 | 942,4 | 1.239,5 | -645,3 | 374,4 | 1.038,2 | 1.412,6 | -663,8 |
| Polsko | 178,3 | 753,3 | 931,6 | -575 | 169,4 | 992,5 | 1.161,9 | -823,1 |
| Portugalsko | 193,7 | 321,9 | 515,6 | -128,2 | 268,4 | 311,3 | 579,7 | -42,9 |
| Maďarsko | 84,2 | 370,8 | 455,0 | -286,6 | 99,5 | 344,6 | 444,1 | -245,1 |
| 16. ČR | 136,8 | 269,2 | 406,0 | -132,4 | 116,4 | 318,4 | 434,8 | -202,0 |
| Litva | 38,4 | 154,4 | 192,8 | -116 | 35 | 381,8 | 416,8 | -346,8 |
| Rumunsko | 84,4 | 121 | 205,4 | -36,6 | 91,7 | 217,9 | 309,6 | -126,2 |
| Řecko | 102 | 140,8 | 242,8 | -38,8 | 109,2 | 142,4 | 251,6 | -33,2 |
| Slovensko | 25 | 165,6 | 191,6 | -140,6 | 30,2 | 198,2 | 228,4 | -168 |
| Bulharsko | 68,4 | 119,3 | 187,7 | -50,9 | 116,3 | 66,7 | 183 | 49,6 |
| Lotyšsko | 22,8 | 17,2 | 40 | 5,6 | 171,9 | 10,7 | 182,6 | 161,2 |
| Lucembursko | 62,6 | 138,3 | 200,9 | -75,7 | 51,3 | 95,5 | 146,8 | -44,2 |
| Slovinsko | 54,2 | 86,6 | 140,8 | -32,4 | 32,3 | 95,6 | 127,9 | -63,3 |
| Malta | 45,8 | 23,1 | 68,9 | 22,7 | 108,6 | 17,6 | 126,2 | 91 |
| Estonsko | 29,1 | 21,6 | 50,7 | 7,5 | 21,1 | 39,2 | 60,3 | -18,1 |
| Kypr | 11,2 | 2,2 | 13,4 | 9 | 48 | 3,1 | 51,1 | 44,9 |
Zdroj: Statistics Canada
6.3. Komoditní struktura
Největší exportní položky Kanady - zboží (mld. CAD)
| Komodita | rok 2010 | meziročně v % |
|---|---|---|
| Ropa | 51,9 | +21,3 |
| Chemikálie, plasty, guma | 41,5 | +7,0 |
| Zemědělské produkty a potraviny | 39,2 | +1,0 |
| Osobní auta | 38,0 | +43,0 |
| Mechanické stroje a zařízení | 28,8 | -3,7 |
| Dřevo, buničina, papír | 27,2 | +9,7 |
| Zemní plyn | 18,4 | +0,1 |
| Elektrické a elektronické stroje a zařízení | 15,1 | -6,8 |
| Oleje | 14,8 | +23,5 |
| Zlato | 13,8 | +5,5 |
| Autodíly a příslušenství | 9,1 | +30,0 |
| Letadla a jejich díly, příslušenství | 6,9 | -9,0 |
| Hliník | 6,0 | +23,9 |
| Zboží celkem | 399,4 |
Zdroj: Statistics Canada
Největší importní položky Kanady - zboží (mld. CAD):
| Komodita, rok | rok 2010 | meziročně v % |
|---|---|---|
| Mechanické stroje a zařízení | 57,0 | +7,8 |
| Chemikálie, plasty, guma | 55,2 | +3,4 |
| Elektrické a elektronické stroje a zařízení | 42,5 | +11,0 |
| Zemědělské produkty a potraviny | 29,9 | +0,5 |
| Ropa | 23,9 | +12,4 |
| Osobní auta | 23,0 | +18,5 |
| Autodíly a příslušenství | 18,4 | +22,7 |
| Textil, oděvy, kůže | 16,0 | +1,9 |
| Dřevo, buničina, papír | 12,9 | +0,9 |
| Oleje | 9,6 | +38,3 |
| Zlato | 7,6 | +67,8 |
| Zboží celkem | 403,3 |
Zdroj: Statistics Canada
6.4. Dovozní podmínky a dokumenty (po vstupu do EU), celní systém, kontrola vývozu
Kanada patří mezi země s relativně liberální obchodní politikou. Vývozní a dovozní režim upravuje Zákon o vývozních a dovozních povoleních (Export and Import Permits Act), který stanovuje zejména pravidla pro udělování licencí na určité druhy zboží a teritoria a stanovuje zákazy vývozu a dovozu určitých druhů zboží. Součástí této právní normy je Listina zboží podléhající licenčnímu řízení při dovozu a Listina zboží podléhající licenčnímu řízení při vývozu.
Listina zboží podléhající licenčnímu řízení při dovozu se vztahuje zejména na textilní výrobky, zemědělské a potravinářské položky, nebezpečné chemikálie a látky ohrožující životní prostředí, zbraně a munici, apod. Listina zboží podléhající licenčnímu řízení při vývozu obsahuje ohrožené živočišné a rostlinné druhy, dřevní kulatinu, zbraně a další.
Kanadské úřady obecně požadují následující dokumenty na zboží dovážené do Kanady:
- náložný list (konosament), nákladní list, případně jiný dokument o přepravě zboží;
- 2x faktura (nebo dokumenty označující cenu zboží - ceník, katalog, účtenka, dopis, fax, atd.);
- osvědčení o původu zboží (v případě uplatňování režimu Všeobecných celních preferencí - GPT);
- další dokumenty, osvědčení, licence podle typu zboží (maso a potraviny, nápoje, elektrická zařízení, apod.).
Celní systém upravuje Celní zákon (Customs Act) a Zákon o celním tarifu (Customs Tariff Act), kterým je stanoven celní sazebník s dovozními celními tarify. Vývozní cla Kanada neuplatňuje. Kanadská federální vláda je oprávněna vybírat celní poplatky z dováženého zboží, které musí být nahlášeno u Kanadské celní správy (Canada Customs), jež je součástí Ministerstva státních příjmů (Revenue Canada).
Celní sazebník (Customs Tariff) je sestaven na základě harmonizovaného systému klasifikace s členěním položek do desetimístného kódu. Clo na dovážené zboží se obvykle stanovuje jako procento z ceny zboží FOB. Kanadské celní sazby jsou celkově mírně vyšší než např. celní sazby USA nebo zemí EU a jejich průměrná výše činí 6 %. Vyšší celní sazby existují zejména u zemědělských a potravinářských výrobků, textilu, obuvi, apod. Celní sazebník obsahuje tarify pro režim doložky nejvyšších výhod (MFN), režim Všeobecných celních preferencí (GPT) a na základě Severoamerické dohody o volném obchodu (NAFTA) rovněž obsahuje USA tarify, mexické tarify a společné USA - Mexiko tarify. Vedle těchto základních celních režimů poskytuje Kanada další zvýhodnění v podobě nižších tarifů pro země Britského společenství. Nulové celní zatížení se obecně vztahuje na produkty z nejméně rozvinutých zemí za předpokladu, že 40% fakturované hodnoty výrobků pochází z těchto zemí.
6.5. Ochrana domácího trhu
Většinu zboží lze do Kanady dovézt volně. Dovoz některého zboží do Kanady je však omezen na základě federálního zákona Export and Import Permits Act. Licenčnímu řízení podléhá dovoz následujícího zboží: zemědělské produkty, zbraně, ocel, textil a oděvy. Dovozní povolení vydává Ministerstvo zahraničních věcí a mezinárodního obchodu Kanady (DFAIT). Licenční řízení je v některých případech spojeno s aplikací dovozních kvót, které jsou stanoveny buď globálně (zemědělské produkty - např. sýry, drůbež, vejce, mlékárenské položky), nebo teritoriálně (textilní výrobky). U dovozu textilu jsou dovozní kvóty smluvně zakotveny v autolimitačních dohodách, případně mohou být podle kanadské legislativy autonomně stanoveny v případech, kdy dovozy ohrožují domácí výrobu.
V Kanadě dosud existuje státní monopol na dovoz a prodej alkoholických nápojů, který je uplatňován v jednotlivých provinciích vždy prostřednictvím jediné pověřené provinční firmy - Liquor Boards of Canada. Výjimkou je provincie Alberta, kde je malobchodní prodej, skladování a distribuce alkoholu privatizována od roku 1993.
Na některé položky platí zákaz dovozu do Kanady - např. vybrané zemědělské produkty, určité druhy zbraní, pornografie, různé druhy zboží ohrožující zdraví, atd.
Antidumpingové řízení (A/D) vychází z mezinárodně-právní úpravy v rámci WTO s doplněním národními normami - Zákonem o zvláštních dovozních opatřeních (Special Import Measures Act), který upravuje postup kanadských orgánů při A/D řízení a ukládání A/D opatření a Zákonem o kanadském tribunálu mezinárodního obchodu (The Canadian International Trade Tribunal Act), který stanoví působnost tohoto orgánu při ohrožení zájmu domácích výrobců z titulu dumpingu. Tyto předpisy obsahují detailní věcnou i procesní úpravu A/D řízení, které je velmi důsledně uplatňováno. Běžná zákonná lhůta pro trvání A/D opatření (5 let) bývá v některých případech po obnoveném řízení opakovaně prodloužena, čímž A/D opatření de facto ztrácí dočasný charakter a představuje trvalé omezení, resp. zákaz dovozu.
Technické normy a předpisy upravující značení a balení zboží, certifikační postupy a schvalování výrobků se v širokém rozsahu vztahují na dovozy strojů a zařízení, dopravních prostředků, léčiv, potravin, textilu a řady dalších položek. Jedná se zejména o Zákon o spotřebním balení a značení zboží (Consumer Packaging and Labelling Act), Zákon o potravinách a léčivech (Food and Drugs Act), Zákon o kanadských zemědělských produktech a potravinách (Canadian Agricultural Products and Food Act), Zákon o nebezpečných produktech (Hazardous Products Act) a další.
Při označování zboží se vývozcům do Kanady doporučuje předložit své návrhy etiket a obalů Ministerstvu průmyslu Kanady (Industry Canada) k posouzení před jejich vytištěním, protože zásilka může být při vstupu do Kanady odmítnuta z důvodu nepatrné chyby. Veškeré údaje, které jsou povinně uváděny na balených výrobcích, musí mít anglickou a francouzskou verzi s výjimkou názvů výrobce a jejich adresy. V zájmu vývozce se však doporučuje uvádět dvojjazyčně i další doplňkové údaje.
Ostatní důležité právní normy a předpisy:
- Zákon o hospodářské soutěži (The Competition Act)
- Zákon o obchodních společnostech (The Canada Business Corporations Act)
- Zákon o federální dani z příjmu (The Federal Income Tax Act), některé provincie mají vlastní zákony o dani z příjmu právnických osob
- Zákon o nepřímých daních (The Federal Excise Tax Act)
- Zákon o patentech (The Patent Act)
- Zákon o ochranných známkách (The Trade Marks Act)
- Zákon o ochraně autorské (The Copyright Act)
- Zákon o ochraně průmyslových vzorů (The Industrial Design Act)
- Zákon o spotřebním balení a značení (Consumer Packaging and Labelling Act)
- Nařízení o označování dovozního zboží (The Marking of Imported Goods Order)
- Zákon o kanadských zemědělských produktech a potravinách (Canadian Agricultural Products and Food Act)
- Zákon o potravinách a léčivech (Food and Drugs Act)
- Zákon o značení textilních výrobků (The Textile Labelling Act)
- Zákon o nebezpečných produktech (The Hazardous Products Act)
- Zákon o veterinárních chorobách a ochraně (The Animal Disease and Protection Act)
- Zákon o kontrole masa (The Meat Inspection Act)
- Zákon o ohrožených druzích živočichů a rostlin (Endangered Species Act)
- Zákon o puncování drahých kovů (The Precious Metal Marking Act)
- Zákon o ochraně rostlin (The Plant Protection Act)
- Průmyslové normy (BNQ, CSA, CGSB, ULC, CGA)
Specifická pravidla týkající se značení výrobků má provincie Québec. Zboží distribuované k prodeji v této provincii musí být označeno ve francouzštině. Tato povinnost platí i v případě záručních listů, návodů k použití a tištěné reklamy, objednávek, faktur, katalogů atd.
6.6. Zóny volného obchodu
Kanada má v platnosti Dohodu o volném obchodu (FTA) s následujícími 11 zeměmi. V závorce je datum vstupu v platnost.
NAFTA - USA, Mexiko (1.1.1994)
Izrael (1.1.1997)
Chile (5.7.1997)
Kostarika (1.11.2002)
EFTA - Švýcarsko, Lichtenštejnsko, Norsko, Island (1.7.2009)
Peru (1.8.2009)
Kolumbie (15.8.2011)
Kanada uzavřela Dohodu o volném obchodu s následujícími 2 zeměmi. Dohody však ještě nevstoupily v platnost, neboť nebyly schváleny parlamentem Kanady či smluvní země. V závorce je datum podpisu.
Jordánsko (28.6.2009)
Panama (14.5.2010)
Honduras - jednání dokončena (12.8.2011)
Ve stádiu jednání jsou FTA s následujícími zeměmi:
- Singapur (od 21.10.2001)
- Guatemala, Salvador, Nikaragua (od 21.11.2001)
- Bolívie, Equador (od srpna 2002)
- Jižní Korea (od 15.7.2005)
- Dominikánská republika (od 7.6.2007)
- 15 zemí CARICOM (tj. Antigua a Barbuda, Bahamy, Bermudy, Belize, Dominika, Grenada, Guayana, Haiti, Jamajka, Montsera, Saint Lucia, St. Kitts a Nevis, St. Vincent a Grenadiny, Surinam, Trinidad a Tobago) - od 18.10.2007
- EU (od 6.5.2009)
- Maroko (od 10.10.2009)
- Indie (od 17.11.2009)
- Ukrajina (od 15.6.2010)
Z pohledu ČR je nejzávažnější právě probíhající jednání o tzv. Komplexní hospodářské a obchodní dohodě s EU (Comprehensive Economic and Trade Agreement - CETA). Vyjednávací proces byl zahájen na summitu EU-Kanada dne 6.5.2009 v Praze. Jednání se týkají následujících oblastí: obchod se zbožím a službami, pravidla původu zboží, investice a řešení sporů, veřejné zakázky, ochrana duševního vlastnictví (patenty, zeměpisná označení).
Souhrnná teritoriální informace
Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)
