Kanada: Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

© Zastupitelský úřad Ottawa (Kanada)

8.1. Distribuční a prodejní kanály, využívání místních zástupců, další faktory ovlivňující prodej

Způsob, jakým se výrobek dostane ke konečnému uživateli, závisí především na druhu zboží. Kanadský distribuční systém historicky směřoval ke značné decentralizaci z důvodu řídkého osídlení, velkých vzdáleností a rozdílných klimatických podmínek. Z toho důvodu jen několik málo prostředníků je schopno zajistit reálné pokrytí celého kanadského teritoria. Rostoucí význam regionálních trhů, marketingové strategie a výrobků “šitých na míru” vedly k diverzifikované distribuci u řady průmyslových odvětví.

Většina českých výrobků na své cestě ke konečnému spotřebiteli prochází přes kanadského importéra, velkoobchodního distributora a maloobchodního prodejce. Takový je typický distribuční kanál na kanadském trhu, často však může být (v návaznosti na druh zboží) některý článek z tohoto řetězce vynechán.

V případě složitějších výrobků náročných na prodej a servis je nutné mít velmi dobrého importéra se zázemím na místním trhu (např. při dovozu strojírenských položek). Importér odpovídá za správnou instalaci, provedení výrobku podle kanadských norem, apod. Pro většinu kanadských konečných uživatelů je při výběru zboží na prvním místě cena, která v Kanadě (a v celé Severní Americe) ovlivňuje prodej více než například v Evropě.

Další faktor, který významně ovlivňuje prodej, je výběr vhodného zástupce. Zástupce se může osvědčit zejména v případě dovozu zboží náročného na servis a distribuci. Zástupce často zprostředkovává zejména dovoz pro konečného zákazníka. Za poskytované služby mu náleží provize, a to nejčastěji v procentech ze zprostředkovaných prodejů. Tento způsob se často používá u prodeje bižuterie, textilu, apod. U některých komodit je přímo předepsaná forma dovozu prostřednictvím zástupce (alkoholické nápoje - agent zastupuje exportéra u monopolního dovozce v jednotlivých kanadských provinciích).

Při hledání vhodného zástupce (dovozce) doporučujeme obrátit se přímo na kanadské instituce, které mají ve svém programu pomoc potencionálním exportérům – zejména na Canadian Importers Association. Rovněž zahraniční kancelář CzechTrade v Calgary i obchodně ekonomický úsek velvyslanectví ČR v Ottawě jsou připraveny pomoci českým podnikatelským subjektům při vyhledání obchodního partnera v Kanadě. Při hledání cest na kanadský trh lze potencionálním exportérům doporučit také využití zkušeností českých (nebo spíše česko-kanadských) firem, které v teritoriu již působí, znají trh, mají vybudované distribuční a servisní kanály a dobře znají obchodní prostředí v Kanadě i v ČR. Jedná se především o firmy Transcom-Transport Ltd. v Torontu, Havlik International Machinery v Cambridge nebo TOS TRADE Canada Inc. v Miltonu.

 

zpět na začátek

8.2. Podmínky zaměstnávání cizinců a místních sil

Kanada má imigrační podnikatelský program, na jehož základě vytváří místa pro zkušené zahraniční pracovníky, odborníky, podnikatele (kteří jsou schopni vytvořit další pracovní místa), investory a samostatně výdělečně činné osoby, jejichž činnost přispívá k rozvoji kanadské ekonomiky a společnosti jako celku. Schvalovací proces zahrnuje i posouzení žádosti o trvalý pobyt v Kanadě. V případě, že kanadský podnikatel prokáže, že pro určitou práci není k dispozici žádný kanadský občan, je možné udělit dočasné pracovní povolení zájemci z jiné země. Zpravidla se toto povolení  vydává na 3-6 měsíců.

Nejdůležitějším federálním zákonem v oblasti pracovních vztahů je kanadský zákoník práce „Canada Labour Code“, který platí pro federální pracovníky (doprava, telekomunikace, letiště, rozhlas, televize a některá další odvětví jako např. doly). Většina pracujících se však řídí provinčními zákony, které jsou vytvořeny ve spolupráci s odborovými svazy na základě zmíněného kanadského zákoníku práce.

Více informací k této problematice lze nalézt na webové stránce ministerstva pro občanství a imigraci: Citizenship and Immigration Canada.

 

zpět na začátek

8.3. Podmínky pro zřízení kanceláře, reprezentace, společného podniku

Zřízení firemní pobočky či kanceláře v Kanadě je relativně jednoduché. Na federální úrovni je upraveno zákonem Canada Business Corporations Act (CBCA). Základní podmínky a informace jsou přehledně zpracovány na internetové stránce IndustryCanada. Poplatek za registraci firmy v Kanadě je 200 CAD (online registrace) nebo 250 CAD (registrace poštou nebo faxem) a trvá zhruba 3-4 týdny.

Pokud by se česká firma rozhodla zřídit firmu s působností pouze pro jednu nebo několik kanadských provincií, je třeba si uvědomit, že podmínky pro zřizování kanceláří a zakládání společností jsou v jednotlivých kanadských provinciích rozdílné a upravují je různé provinční zákony a předpisy. OEÚ ZÚ v Ottawě nebo kancelář CzechTrade v Calgary mohou případným zájemcům předat bližší informace nebo doporučit potřebné kontakty v konkrétní provincii.

Zahraniční investice obecně upravuje zákon “Investment Canada Act”. Zahraniční investor potřebuje zvláštní povolení pouze v případě aktivit spojených s kanadským kulturním dědictvím (film, hudba, video, vydavatelství apod.). V ostatních případech platí pouze ohlašovací povinnost na Investment Canada. Česká firma si může v Kanadě založit pobočný závod (branch plant), filiálku (branch office) nebo dceřinnou společnost (corporate subsidiary).

 

zpět na začátek

8.4. Požadavky na propagaci, marketing, reklamu (využití HSP)

Kanadský trh sdílí mnoho společných rysů s trhy ostatních průmyslových zemí, což usnadňuje práci těm, kteří se již na trhu západní Evropy nebo Spojených států pohybují. Na druhé straně, pokud má vývozce potíže s dosahováním úspěchů v Americe nebo v Evropě, setká se pravděpodobně se stejnými potížemi i v Kanadě.

Každý vývozce by měl před rozhodnutím, zda vyvážet do Kanady, vzít do úvahy následující aspekty:

  • Je použití nebo poptávka po nabízeném zboží ovlivněna zeměpisnou polohou, klimatem nebo sezónními nákupními zvyklostmi? Kanada má drsné podnebí a populace je nerovnoměrně rozptýlena, takže mnoho výrobků se nakupuje v určitou roční dobu. Velkoobchod a v některých případech i maloobchod často nakupují určité produkty až 9 měsíců před začátkem maloobchodní sezóny.
  • Kosmopolitní a rozšiřující se multikulturní charakter kanadské společnosti představuje řadu spotřebitelských preferencí (např. v módě).
  • Exportér si musí také uvědomit, že více než 6 milionů Kanaďanů mluví a komunikuje francouzsky (žijí především v provincii Québec). Export do této provincie proto bezpodmínečně musí být doprovázen podpůrnými materiály, reklamou a popisy výrobků vč. návodů k použití primárně ve francouzštině. Je také radno konzultovat s místním dovozcem vkus frankofonních Kanaďanů a jejich životní styl, které se mohou od zbytku Kanady odlišovat.
  • Kanadští nákupčí kladou velký důraz na včasné dodávky a na následný servis včetně zpětného převzetí vráceného zboží. Kanadští importéři/distributoři totiž ze zákona ručí za defektní výrobky a to posiluje jejich požadavky na kvalitu. Prosazuje se zde trend k rozšířeným zárukám na mnoho druhů zboží dlouhodobé potřeby.
  • Vývozce by si měl před vstupem na kanadský trh zodpovědět otázku, jak velkou část kanadského trhu chce zasáhnout, jakých objemů obratu chce docílit a jak by měl obchod růst. V důsledku technologického pokroku a sociálních změn se trh pro nové výrobky a služby neustále mění.
  • V případě nejistého odbytu je vhodné si zjistit, jak velká část kanadského trhu pro příslušný produkt je kryta dovozem a odkud tyto dovozy pocházejí. Trhy pokrývané z velké části kanadskými nebo americkými (a dnes již také mexickými) výrobky se budou patrně bránit pronikání nových dodavatelů. Trade Facilitation Office Canada (TFOC) může poskytnout exportérům přímo na základě bezplatné registrace tržní informace pro vybrané zbožové skupiny.
  • Kanaďané jsou značně ovlivněni reklamou a často zůstávají věrni vybrané značce, zejména u balených produktů. Kromě toho jsou klasické reklamní cesty (TV, rozhlas, tisk) velice drahé a pro většinu českých exportérů tak finančně prakticky nedostupné. TFOC zveřejňuje exportní nabídky v tzv. ImportInfo, publikaci rozesílané zhruba 1.000 kanadských importérů. To je jedna z možných, nákladově únosných cest k oslovení zákazníka.
 

zpět na začátek

8.5. Způsoby řešení obchodních sporů

Kanadský mezinárodní obchod je ve stále větší míře vázán mezinárodními obchodními dohodami v rámci WTO, OECD nebo NAFTA.

Nejčastějším místem pro řešení sporů v Kanadě je soud. Soudní řízení je ovšem velmi nákladné, vždy se doporučuje kontaktovat zkušeného komerčního právníka a pokusit se vyřešit vzniklé problémy dohodou před zahájením soudního řízení. Jednou z možností je využití internetové služby specializované agentury Lawyerlocate, která se zabývá vyhledáváním nejvhodnější odpovídající právní kanceláře v Kanadě podle aktuální potřeby klienta (www.lawyerlocate.ca/categories.php).

Další možností je odborná rozhodčí komise, která je jednodušší a levnější alternativou. Jejím posláním je dovést sporné strany k oboustranně přijatelné dohodě. Pro nalezení odpovídajícího arbitra je možno kontaktovat Alternative Dispute Resolution (ADR) Institute of Canada (www.amic.org/aboutus.html).

Specializovaným rozhodčím orgánem je pak Kanadský mezinárodní obchodní tribunál (Canadian International Trade Tribunal), který se zaměřuje na rozhodování antidumpingových sporů, sporů o oprávněnost uplatňování tarifních a netarifních nástrojů regulace obchodu a sporů o nedodržování předpisů WTO, NAFTA a AIT u kanadských veřejných zakázek.

 

zpět na začátek

8.6. Režim zadávání veřejných zakázek


V Kanadě je denně vypisováno několik stovek veřejných zakázek na různých úrovních samosprávy (federální, provinční, municipální).

OEÚ ZÚ Ottawa v oblasti veřejných zakázek úzce spolupracuje s ottawskou firmou GDS Business Services, která je oficiálně registrována pro přímý přístup do kanadského elektronického zakázkového systému MERX a dlouhodobě v této oblasti úspěšně působí. Vytipované tendry, u nichž je předpoklad zájmu české podnikatelské sféry, jsou zveřejňovány na internetové stránce velvyslanectví, zasílány do ústředí a publikovány institucemi CzechTrade, Svaz průmyslu a dopravy, HK ČR, PP Agency, Businessinfo, ABC Českého hospodářství a na Stránkách podpory exportu Správy českých center, případně jsou bezprostředně upozorňovány přímo příslušné české firmy.

OEÚ ZÚ Ottawa zasílá přednostně informace o tendrech, které jsou vypsány v kategorii WTO. Pro české firmy je velmi pozitivní skutečnost, že vypisovatel (vláda federální či některé z provincií, příp. město) je zárukou včasné a úplné platby při dodržení všech podmínek případné dodávky. Zároveň je takový kontrakt výbornou referencí a jeho prostřednictvím se mohou české firmy dostat na kanadský trh i pro nevládní klientelu. Přes nesporné výhody tohoto způsobu pronikání na kanadský trh oslovené firmy však bohužel doposud často nereagují buď vůbec nebo opožděně, a to i v případech zajímavých a hodnotově významných veřejných zakázek.

 

zpět na začátek

8.7. Problémy a rizika místního trhu

Kanada je zemí s relativně liberálním obchodním a investičním režimem. Vzájemné obchodní a ekonomické vztahy mezi ČR a Kanadou jsou na tradičně dobré úrovni. Přesto je třeba si uvědomit několik specifik, která mohou zejména v počátku obchodní spolupráce negativně ovlivnit vstup české firmy na kanadský trh:

  • Složitá obchodní legislativa - kanadský trh patří přes obrovskou geografickou rozlohu země svou velikostí populace pouze mezi středně velké země (34,3 mil. obyvatel). Nicméně Kanada je dále členěna na 10 provincií a 3 teritoria s historicky danou vysokou mírou samostatnosti. V různých provinciích se tedy lze setkat s různými předpisy upravujícími tutéž problematiku, což mezinárodní obchod velmi komplikuje (typickým příkladem jsou striktní jazykové požadavky na obaly i doprovodné materiály ve frankofonní provincii Québec).
  • V rámci Kanady existují překážky v meziprovinčním pohybu zboží, služeb, investic a osob. Jejich odstraňování a zamezení vzniku nových má za úkol speciální Dohoda o vnitřním obchodu (The Agreement on Internal Trade), která byla podepsána až v roce 1995 a je v rámci Kanady považována za výrazný pokrok v postupné harmonizaci obchodních vztahů. Pokud jde o konkrétní překážky, ty se v současné době vyskytují například v preferenci rezidentních subjektů před nerezidentními, v uznávání profesních kvalifikací pracovníků, v odlišných normách a technických požadavcích na výrobky, v odlišných bezpečnostních předpisech, v přístupu na trhy s energiemi či telekomunikacemi či v přísně provinčním uplatňování státního monopolu na dovoz a distribuci alkoholických nápojů. Seznam nejproblematičtějších sektorů lze nalézt na internetové stránce Dohody: www.ait-aci.ca/index_en/ait.htm.
  • V Kanadě dosud existuje státní monopol na dovoz a prodej alkoholických nápojů, který je uplatňován v jednotlivých provinciích vždy prostřednictvím jediné pověřené provinční firmy, tzv. Liquor Boards of Canada. Výjimkou je provincie Alberta, ve které je maloobchodní prodej, skladování a distribuce alkoholických nápojů lprivatizována od roku 1993.
  • Zejména pro malé a střední podniky se může stát velkou překážkou neuznávání úvěrové historie kanadskými finančními ústavy. Kanadské banky požadují po svých klientech doklad o jejich kreditní historii v Severní Americe, nepomůže sebelepší doklad získaný v ČR nebo jinde ve světě (s výjimkou Kanady a USA). Pokud tedy firma dosud nevyvíjela svou činnost v Severní Americe, může se v Kanadě zpočátku dostat do finančních obtíží.
  • Problémem mohou být relativně přísné předpisy pro dovoz potravin a nápojů.
  • Přísné technické a ekologické normy a standardy platné v Kanadě mohou ztěžovat zavádění nových českých výrobků (např. strojů, technologií, investičních celků) na kanadský trh.

České firmy – především střední a malé – by si měly uvědomit, že při pronikání na kanadský trh se i z výše uvedených důvodů jeví smysluplnější podnikat tyto aktivity ve sdružení více firem. Takové řešení může přinést synergický efekt nejen z hlediska efektivnosti investice do marketingu, ale i z hlediska potenciálního zahraničního obchodního partnera, pro kterého je vždy zajímavější posuzovat komplexní nabídku výrobků a služeb z daného oboru.

Na druhé straně se jistě každý při exportu chce zabezpečit proti platební neschopnosti odběratele. Obecně lze říci, že pokud dodané zboží odpovídá jakostním požadavkům a specifikaci a dodávka přišla ve sjednané době, etablovaní kanadští importéři jsou co do platební kázně spolehliví. Jejich důvěryhodnost potvrdí novému exportérovi úvěrové agentury, např. Dun & Bradstreet nebo Equifax Canada. Zavedenou praxí je také vyžádání bankovních referencí.

 

zpět na začátek

8.8. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Kanada je členem (většinou zakládajícím) prakticky všech mezinárodních úmluv a organizací na ochranu duševního vlastnictví. V rámci OSN se jedná o World Intellectual Property Organization (WIPO), v rámci WTO o Agreement on Trade-Related Aspects of Intellectual Property Rights nebo o mezinárodní dohody typu Paris Convention for the Protection of Industrial Property, Berne Convention on Literary and Artistic Works, International Patent Cooperation Treaty nebo Universal Copyright Convention. Kanada patří mezi aktivními členy a horlivé zastánce ochrany práv vyplývajících z duševního vlastnictví.

V rámci kanadské federální legislativy je tato oblast pokryta zákony Patent Act, Trade Marks Act, Industrial Design Act a Copyright Act. Tyto zákony však jsou již zastaralé a při současných technických možnostech, které mají různé pirátské firmy k dispozici, neposkytují dostatečnou ochranu před porušováním autorských práv. Kanada je tak z hlediska kombinace poměrně slabé legislativy a vyspělých technologií a infrastruktury (zejm. telekomunikací) téměř ideálním místem pro padělatele a piráty všeho druhu a také ideální tranzitní zemí pro infiltraci celého lukrativního severoamerického trhu padělanými produkty.

Porušování práv vyplývajících z duševního vlastnictví je v Kanadě dlouhodobým problémem. Kanada byla zařazena US administrativou dne 30.4.2010 opět na tzv. Priority Watch List v rámci zprávy USTR "Special 301 Report" pro rok 2010. Kanada tak patří spolu s Alžírskem, Argentinou, Chile, Čínou, Indií, Indonésií, Pákistánem, Ruskem, Thajskem a Venezuelou mezi 11 největších hříšníků světa v oblasti ochrany duševního vlastnictví (IPR). Kanadě je vyčítáno nedokončení legislativní reformy v oblasti IPR (ochrana autorských práv) a neaplikování internetových dohod v rámci WIPO, které Kanada podepsala v roce 1997. USA také vyzývají Kanadu, aby byli celníci oprávněni zadržovat podezřelé materiály porušující ochranu duševního vlastnictví bez nutnosti soudního příkazu.  

Pokud jde o konkrétní projevy nedostatků v zákonech, lze uvést například skutečnost, že po vlastnících duševních práv se v Kanadě v důkazním řízení vyžaduje detailní a velmi technická dokumentace, což má mnohdy odrazující účinek a často vede ke stažení žaloby. Navíc kanadské úřady zastávají názor, že ochrana duševního vlastnictví je soukromou věcí majitelů patentů a ochranných známek, takže prakticky neexistuje preventivní kontrola na hranicích a přístavech zaměřená na odhalování padělků (pro srovnání: v EU je na hranicích zadrženo téměř 80% z celkového počtu odhalených padělků).

Dalším z pravidelně se objevujících konkrétních prohřešků v oblasti ochrany duševního vlastnictví v Kanadě, majícím přímý negativní dopad na firmy ze členských zemí EU, je také zneužívání geografických názvů potravin a alkoholických nápojů místními výrobci (např. používání názvů jako Cognac, Port wine, Parma ham, atd.).

 

zpět na začátek

8.9. Obvyklé platební podmínky, platební morálka

Obvyklé platební podmínky, se kterými lze se setkat v obchodním styku s kanadskými klienty, se v zásadě nijak neliší od platebních podmínek aplikovaných při obchodování s firmami z jiných vyspělých zemí světa.

Oblíbeným a často využívaným platebním nástrojem je potvrzený akreditiv, který chrání jak prodávajícího, tak kupujícího. Akreditiv musí být přijat a potvrzen bankou exportéra a bankou kanadského dovozce. Je vhodné se informovat předem o poplatcích za tuto bankovní službu. Akreditivy jsou běžně doprovázeny dalšími dokumenty, jako jsou např. nákladní list, potvrzení o pojištění, faktura, balicí list, osvědčení o původu zboží či zdravotní a sanitární osvědčení.

Jiným nástrojem, používaným kanadskými firmami v mezinárodním styku, je směnka. Směnka, vystavená a signovaná exportérem, zavazuje kanadského dovozce zaplatit určitou sumu a ve stanovené době. Obvykle se jedná o směnku "na viděnou" nebo splatnou v průběhu 30, 60 či 90 dnů. Běžný postup je takový, že vývozce odešle zboží a předloží doklady o odeslání své bance s instrukcí uvolnit je po provedení platby. Banka vývozce zašle dokumenty a instrukce bance dovozce.

Platba proti vystavené a obdržené faktuře je sice nejjednodušší formou, ale pro exportéra skrývá nemalé riziko. Exportér odešle zboží a dokumenty a je závislý na ochotě dovozce zaplatit sjednanou částku v dohodnuté době (obvykle po obdržení zboží).

Všeobecně lze říci, že ve styku s kanadskými firmami lze používat jakýchkoliv běžných platebních nástrojů, doporučuje se však při sjednávání kupní smlouvy nelitovat peněz na služby kvalitního právníka, znalého místních poměrů. Zejména v případech prodeje přes distributora na maloobchod je nutné pohlídat si nejen podmínky mezi vývozcem a distributorem, ale i podmínky mezi distributorem a konečným odběratelem.

 

zpět na začátek

8.10. Významné veletrhy a výstavy v teritoriu

Na rozdíl od Evropy není v Kanadě zaveden systém rozsáhlých veletržních akcí. Menší akce úzce specializovaného zaměření jsou obvykle konány v pohyblivých termínech a jsou často spojeny s přímým prodejem. Rámcově lze popsat zaměření veletržních aktivit v jednotlivých kanadských velkoměstech následovně:

  • Montreal - obuv, textil, kožešiny, zemědělské stroje, cestovní ruch, spotřební zboží, sportovní potřeby
  • Toronto - stavební   materiály a stavební  technika, obráběcí stroje, tiskařské stroje, svářecí technika, cestovní ruch, spotřební zboží, sportovní potřeby
  • Regina - plemenný dobytek, zemědělská technika a výrobky
  • Calgary - těžební průmysl, chemický průmysl
  • Vancouver - letecká technika, spotřební zboží.

Příklady veletrhů vhodných pro účast českých firem:

Gas & Oil Expo & Conference (Calgary)

Největší akce na světě zaměřená na dobývání, zpracování a přepravu ropy a zemního plynu. Koná se jednou za 2 roky (příští 7. - 9. června 2011) a patří mezi nejdůležitější fóra pro představení nových technologií, produktů a služeb pro celosvětovou energetickou veřejnost. ČR by na této akci mohla představit jeden z důležitých oborů českého průmyslu (těžba surovin) a další navazující obory (rekultivace krajiny po těžbě, energetické inženýrství).

Western Manufacturing Technology Show (Edmonton)

Obdoba veletrhu CMTS. Koná se jednou za 2 roky (příští 14. - 16. června 2011). Veletrh je teritoriálně zaměřen na dynamicky se rozvíjející oblast západní Kanady a garantuje vysoký zájem firem i návštěvníků.

Canadian Manufacturing Technology Show (Toronto)

Tradiční strojírenský veletrh se koná jednou za 2 roky (příští 17. - 20. října 2011). Představuje tradice a potenciál strojírenského průmyslu, tradičně se na něm představují české firmy formou oficiální účasti.

Canadian Manufacturing Week (Toronto)

Mezinárodní přehlídka průmyslových technologií, zařízení, manipulační a balící techniky, svařovací technologie, apod. Koná se jednou za 2 roky (příští - říjen 2012).

SIAL Canada (Toronto)

Nejvýznamnější potravinářský veletrh na západní polokouli. Koná se každoročně v Torontu nebo Montrealu. V letošním roce se uskuteční v Torontu (11.- 13. května 2011).

Salon International Interior Design Show (Montreal)

Výstava je zaměřena na moderní nábytek, zařízení a řešení interiérů. Koná se každoročně (příští 26. - 28. května 2011). Z hlediska českých obchodních zájmů se jedná o poměrně zajímavou a perspektivní oblast, zejména u jakostního kancelářského nábytku.

Canadian Gift & Tableware Association Gift Show (Toronto)

Veletrh se koná 2x ročně, většinou na přelomu ledna a února a pak v srpnu. Je to druhá největší severoamerická výstava svého druhu (1100 vystavovatelů, více než 25.000 návštěvníků). Veletrh není určen veřejnosti. Návštěvníky jsou především nákupčí, obchodní zástupci a maloobchodníci.

GLOBE - Trade Fair & Conference on Business & Environment (Vancouver)

Mezinárodní veletrh a konference z oblasti technologií na ochranu životního prostředí. Koná se jednou za 2 roky (příští 14. - 16. března 2012).   
Firmám, které hodlají vstoupit na kanadský trh, lze jen doporučit, aby navštívily specializovaný veletrh. Mnohý vystavující je zároveň dovozcem nebo distributorem a veletrh je vynikající příležitostí k navázání kontaktů. Zároveň si také lze na jednom místě udělat poměrně detailní marketing a více se dozvědět o potenciálních konkurentech.

 

zpět na začátek

Souhrnná teritoriální informace


Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)


Pomohla Vám informace? Ano Částečně Ne

Newsletter