Přejít k hlavnímu obsahu |  Přejít k hlavnímu menu

---

---

Vyhledávání

podrobné vyhledávání

---

• 4.1. Zhodnocení hospodářského vývoje za minulý rok, předpověď dalšího vývoje
• 4.2. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (HDP/obyv., vývoj objemu HDP, podíl odvětví na tvorbě HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti)
• 4.3. Průmysl – struktura, tempo růstu, nosné obory
• 4.4. Stavebnictví
• 4.5. Zemědělství – vývoj, struktura
• 4.6. Služby
• 4.7. Infrastruktura (doprava, telekomunikace, energetika – z toho jaderná)
• 4.8. Přijímaná a poskytovaná rozvojová pomoc

4.1. Zhodnocení hospodářského vývoje za minulý rok, předpověď dalšího vývoje

V období 2000 – 2007 rostl HDP KZ pravidelně meziročně o 8-10% ročně, v roce 2008 už jenom o 3,0% a v roce 2009 o 1,2%   Růst HDP v roce 2010 dosáhl úrovně 7%.

Dne 29. února 2012 bylo vydáno společné prohlášení vlády a centrální banky k ekonomickým výsledkům Kazachstánu v roce2011 ak prioritám ekonomického rozvoje v roce 2012 (viz naše  978/2012-Astana z 6.3. 2012). V Prohlášení se mj. uvádí, že v roce 2011 HDP vzrostlo v KZ o 7,5%, a to zejména z důvodu expanze domácí poptávky a příznivých podmínek na trhu k exportu. Nejvyššího růstu  bylo dosaženo v zemědělství, v obchodu a ve spojích. Průmyslová výroba vzrostla o 3,5% s tím, že stavebnictví vykázalo růst o 2,7%. Ekonomický růst byl doprovázen  zlepšením sociálního zabezpečení obyvatel. Příjmy obyvatel se zvýšily a pracovní trh vykazoval zlepšení. HDP na obyvatele (per capita) - podle odhadů - dosáhl úrovně 11000 USD. Reálné příjmy se zvýšily o 7,4% a reálné mzdy vzrostly o 7,2% v průběhu roku 2011. Nezaměstnanost se snížila na 5,4% ke konci roku 2011. Opatření vlády a Národní banky na stabilizaci cen napomohly udržet roční inflaci v plánovaném rozpětí od 6 do 8%. Na konci roku 2011 dosáhla inflace úrovně 7,4% (tj. o 0,4% méně v porovnání s rokem 2010). Deficit státního rozpočtu se snížil na 2,2% HDP.

Finanční stabilita Kazachstánu je zajištěna významnou akumulací rezerv v Národním fondu (The National Fund). Mezinárodní rezervy Kazachstánu dosáhly v roce 2011 úrovně 73 mld. USD, tj. zvýšily se o 23,2% v průběhu roku 2011. Aktiva v zahraniční měně Národního fondu vzrostly o 41% a dosáhly 43,7 mld. USD. Bankovní sektor prokázal pozitivní dynamiku rozvoje, která byla doprovázena postupným obnovením aktivit bank zaměřeným na poskytování úvěrů. Dluh bankovního sektoru se snížil z 45,9 mld. USD v roce 2007 na 16,5 mld. USD na konci září 2011.

Jako úspěšné jsou oficiálně hodnoceny integrační politiky, tj. Celní unie Bělorusko – Rusko – Kazachstán, byly dokončeny práce na formování Jednotného celního teritoria Celní unie, vytvořena právní základna k Celní unii, obsahující více než 70 mezinárodních dohod. Od 1. ledna 2012 vstoupil v platnost „balík“ mezinárodních dohod k Jednotnému ekonomickému prostoru, v jehož rámci se bude integrace zainteresovaných zemí prohlubovat.

Ekonomická politika vlády a Národní banky pro rok 2012  V podmínkách celkového trendu poklesu dynamiky růstu světové ekonomiky v roce 2012, kdy Světová banka revidovala odhad globálního růstu na 3,3% (oproti 4%) a ratingová společnost Fitch Ratings Agency  snížila odhad růstu eurozóny  na 0,4% (oproti 0,8%), definovala KZ vláda a Národní banka 5 základních směrů ekonomické politiky pro rok 2012. Jedná se o udržení makroekonomické stability a ekonomického růstu na předpokládané úrovni, zvýšení konkurenceschopnosti lidských zdrojů a splnění sociálních závazků, rozvoj regionální politiky, pokračování integračních procesů v rámci Jednotného ekonomického prostoru a o modernizaci veřejné správy. Ekonomická politika vlády a Národní banky v roce 2012 by měla zajistit reálný růst HDP v rozmezí 6 -7%. Inflace by se měla udržet v koridoru od 6 do 8%.

Prioritním směrem pro Národní banku v roce 2012 v oblasti monetární politiky bude zajištění cenové stability, tj. udržení nízké úrovně roční inflace. Národní banka soustředí své hlavní úsilí na zlepšení efektivnosti nástrojů monetární politiky a na posílení opatření ovlivňujících peněžní trh. V rámci své monetární politiky bude Kazachstán přijímat opatření k flexibilní regulaci množství oběživa v ekonomice (money supply). Zvýšení množství peněž v ekonomice, které stimuluje inflaci, bude neutralizováno prostřednictvím „sterilizačních opatření“.  Současně Národní banka zajistí, aby monetární komponent zůstal na optimální úrovni a nevytvářel dodatečné inflační tlaky. K hlavním nástrojům ke sterilizaci přebytečné likvidity lze zařadit  zatraktivnění vkladů u komerčních bank, regulace úrokových mír apod.

 

 

zpět na začátek

4.2. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (HDP/obyv., vývoj objemu HDP, podíl odvětví na tvorbě HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti)

Základní makroekonomické ukazatele

	2006	2007	2008	2009	2010	2011
HDP v mld. USD	77,9	106,2	109,4	110,7	168	186,4
Přírůstek HDP (v % k předch. roku)	10,6	8,5	3,0	1,2	7,0	7,5
HDP per cap.(v USD)	5082	6850	6911	6918	10820	11258,6
Podíl soukr. sektoru na tvorbě HDP (v%)	82,0	82,0	88,7	95,4	94,7	107,6
Rozpočt. deficit v % k HDP	0,6	-1,6	-1,2	-1.2	-	-
Index spotřeb. cen (roční průměr)	108,6	118,8	109,5	109,6	107,3	107,5

Pozn.: Uvedená čísla v tabulce je nutno brát  jako orientační, neboť různé prameny uvádějí často nejednotné údaje.
           * odhad podle výsledků 1-10/2010

Nezaměstnanost:

Statistické údaje zveřejněné do roku 2000 uvádí pouze počet registrovaných nezaměstnaných a od roku 2001 rozlišují „registrované" nezaměstnané (je nutno podotknout, že registrace prakticky nepřináší žádné výhody, jen byrokratické potíže) a nezaměstnané.

Za rok 2010 je uváděn počet nezaměstnaných 477,7 tisíc a úroveň nezaměstnanosti dosáhla 5,5%. V září roku 2011 nezaměstnanost dosáhla 472,5 tisíc (5,3%) z 8 910 tisíc práceschopného obyvatelstva.

Údaje o počtu nezaměstnaných je však nutno brát jako orientační, neboť podchycení nezaměstnanosti na vesnicích je problematické, a tedy počet nezaměstnaných se odhaduje daleko vyšší. Největším problémem je zejména zaměstnání nekvalifikovaných pracovních sil. Výrazně se však zlepšila výplata mezd a např. ve státní správě jsou mzdy vypláceny včas.

Podle kazachstánské Státní statistické agentury průměrný měsíční příjem  na konci roku 2009 činil cca 67 639  tenge, což představuje roční nárůst o 11,4 % a v nominálním vyjádření se jednalo o setrvalý stav. V květnu roku 2010 činila průměrná mzda 74 791 tenge, v říjnu to bylo 77 785 tenge. V létě 2011 došlo ke zvýšení mezd ve státním sektoru až o 30% s tím, že k říjnu 2011 činí průměrná mzda 93 000 tenge.

Průměrná mzda kolísá podle zaměstnaneckých odvětví, nejvyšší jsou mzdy ve finančním sektoru, v důlním sektoru, v obchodu s nemovitostmi, v dopravě a spojích a ve stavebnictví. Naopak v zemědělství je průměrná mzda nejnižší, tj. cca 40 000 tenge. V regionálním dělení je nejvyšší průměrná mzda v Mangystauské oblasti, činí cca 153 tisíc tenge.

Přesto, že hranice chudoby je v Kazachstánu velmi nízko posazená a vyjadřuje se ve vztahu k životnímu minimu, které činilo v  roce 2009 13 470 tenge a v roce 2010 14 353 tenge, oficiální kazachstánská statistika uváděla, že pod hranicí chudoby žilo 17 % obyvatel, z toho na vesnici, kde žije téměř polovina populace (více než 21%).

 

 

zpět na začátek

4.3. Průmysl – struktura, tempo růstu, nosné obory

Obecná charakteristika i v roce 2010 říká, že přes pomalou modernizaci průmyslových závodů, která vyžaduje značné finanční náklady, kvůli velkému nerostnému bohatství země vsadila většina zahraničních investorů, navzdory varování odborníků ze Světové banky, EBRD, EU, OECD i vlády Kazachstánu, na těžbu a zpracování železných, neželezných (barevných) a vzácných kovů - železa, mědi, hliníku, wolframu, zlata a na těžbu ropy a zemního plynu. Na rozvoji uvedených odvětví se v současné době zakládá růst HDP i objem průmyslové výroby. Situaci ilustruje následující tabulka tempa růstu v jednotlivých průmyslových odvětvích (za základ vzat rok 2000 a je uváděn index k předcházejícímu roku). Výrazný růst v oblasti strojírenství se přičítá většímu podílu kazachstánského průmyslu na rozvoji těžby ropy, postupnému zapojení závodů VPK (vojensko - průmyslový komplex) do spolupráce s Ruskem a rozvoji těžebního průmyslu spojeného s metalurgickým zpracováním surovin.

Tempo růstu průmyslové výroby v nosných oborech (v %)

Rok	Výr. elektr. energ.	Paliva včetně ropy	Hutnictví železa	Hutn. barev. kovů	Chem. prům.	Strojírenství	Papír. prům.	Potravinářský prům.
2005	105,0	106,4	95,7	96,9	97,6	127,0	128,8	113,2
2006	107,8	107,0	108,0	106,0	100.7	114,2	108,9	105,8
2007	107,3	102,6	112,7	95,3	128,2	121,8	104,5	106,6
2008	106,6	105,3	98,7	105,0	110,4	92,6	96,5	100,5
2009	107,3	103,5	94,6	101,4	119,0	123,0	99,8	100,7
2010	105,2	105,6	110,9	97,0	137,1	124,4	106,8	112,9
2011	107,4	101,3	101,7	99,9	121,5	129,5	78,7	106,2

 

Rok 2010:

Index průmyslového růstu 110,5

Podíl jednotlivých odvětví na průmyslové výrobě v roce 2010 je následující:
těžařský průmysl 62,0%,
zpracovatelský průmysl 30,9%,
výroba a rozvod elektrické energie, vody a plynu 6,1%.

Za 1-11/2010:
dosáhla výroba oceli 3 970 718 tun (zvýšení proti stejnému období roku 2009 o 5,3%), feroslitin 1,6 mil. tun (+22,8%), těžba uhlí 98 981 tis. tun (nárůst o 9,7%), těžba ropy 72,4 mil. tun (+4,0%), přírodního plynu 33,5 mld. m3 (+ 3,6%), výroba elektrické energie 74,2 mld. kW (+5,2%), plán vytěžitt za celý rok 18 000 tun uranu (+28,5%) byl překročen a bylo vyrobeno 6 375,6 tisíc tun cementu  (+15,3%).

 

 

zpět na začátek

4.4. Stavebnictví

Stavebnictví bylo po mnoho let až do roku 2007 dynamicky se rozvíjející oblastí. Bylo  to zejména způsobeno rozvojem těžařského průmyslu, výstavbou nového hlavního města Astany a rovněž infrastruktury. Velký stavební boom prodělávalo také největší kazachstánské město Almaty, ze kterého by se mělo stát obchodní a finanční centrum Střední Asie. Objem stavebních prací se zvýšil od roku 1997 více než sedmkrát a v roce 2004 dosáhl 3,6 mld. USD. Z objemu stavebních prací připadlo na průmysl 64 %, na dopravu 9,1 %, na zemědělství 1,4 % a na ostatní (včetně bytové výstavby) 25,5 %. Oproti minulým rokům se výrazně zvýšil podíl bytové výstavby (cca o třetinu).

Za rok 2006 byl objem stavebních prací 8,2 mld. USD, což je o 49% více než v roce 2005. Do výstavby bytů bylo vloženo cca 2,6 mld. USD, což je o 69% více než v roce 2005 (při dolarovém vyjádření je nutno brát v úvahu výraznou změnu kurzu USD/tenge).

Ve výše uvedených letech se rostoucí stavební výroba dvoucifernými čísly projevila ve výrobě a spotřebě cementu. Od roku 2002 do roku 2006 se zvýšila výroba cementu v Kazachstánu 2,5krát a spotřeba 3krát. V roce 2006 činila spotřeba cementu 7,5 mil. tun a v roce 2007 překročila 9 mil. tun, což znamená na jednoho obyvatele 600 kg. Odborníci odhadují, že tento údaj dosáhne kolem roku 2012 cca 1000 kg. V Kazachstánu v současné době vyrábí cement pět cementáren. V roce 2007 bylo v Kazachstánu vyrobeno 5,7 mil. tun cementu, což je o 16,2% více než v roce 2006. Hypoteční krize, která zastavila stavební boom, měla dopad i na výrobu cementu, v roce 2008 bylo vyrobeno 5,2 mil. tun, o 8,3% méně proti předchozímu roku. V roce 2009 bylo vyrobeno 5,9 mil. tun (+13,5%), a toto číslo překonala výroba cementu již za prvních 11 měsíců roku 2010 (6,4 mil. tun), což reflektuje oživení v sektoru stavebnictví.  

V minulých letech Kazachstán importoval cement z Ruska, Kyrgyzstánu a Číny.  V příštích třech až čtyřech letech se má v Kazachstánu postavit osm až devět nových cementáren. Při výstavbě cementáren se prosazuje rovněž česká technologie. Krize ovšem způsobila, že nesplacené investice do české cementárny v KZ se pro EGAP staly největší pojistnou událostí roku 2009 (za 1,3 mld. Kč). 

Objem stavebních prací za rok 2007 byl cca 9,5 mld. USD, což představuje nárůst proti roku 2006 o 15,8%. Z celkového objemu stavebních prací připadá 74,8% na domácí soukromé stavební společnosti, 24,6% na zahraniční stavební firmy a 0,6% na domácí státní společnosti. V uvedeném roce bylo dokončeno v Kazachstánu celkem 56 573 staveb, z toho 49 378 bytových a 7 195 nebytových objektů. Z celkového objemu investic bylo 15,1% směřováno na výstavbu domů sloužících k bydlení. V roce 2008 byl objem stavebních prací 11,88 mld. USD, což je o 1,8% více než v roce 2007 (vliv kurzu tenge/USD). Z celkového objemu připadalo 55,5% na bytovou výstavbu. Bylo dokončeno 34 054 objektů, z toho 29 783 bytových domů. V roce 2009 objem stavebních prací nepatrně narostl na 12,1 mld. USD, za prvních 11 měsíců roku 2010 se prostavělo 11,4 mld. USD, bylo dokončeno 22 023 nových budov, z toho 19 312 obytných domů.

Od roku 2007 se v Kazachstánu projevuje krize trhu s nemovitostmi a mimo jiné má dopad na tempo výstavby rozestavěných objektů. V hlavním městě Astaně i v největším kazachstánském městě Almaty došlo u některých staveb ke zpomalení, ne-li k zastavení výstavby. Očekávané oživení výstavby a obchodu na trhu s nemovitostmi se dostavilo až v roce 2010.

Po některých negativních zkušenostech je snaha, aby se při vypisování tenderů více prosazovaly místní stavební firmy a tomu odpovídá i vysoký podíl výstavby, který na ně připadá. Toto se daří zejména u bytové výstavby a u výstavby infrastruktury. V průmyslu a zejména pak v těžařském průmyslu se však zahraniční investoři stále orientují na osvědčené zahraniční stavební firmy.

 

zpět na začátek

4.5. Zemědělství – vývoj, struktura

Kazachstán byl jednou z obilnic bývalého Sovětského svazu a ještě starší kořeny má v zemi pastevectví. Růst zemědělské výroby v posledních letech probíhal cestou snižování osevných ploch a zvyšováním výnosů. Zdá se, že na zvýšené ceny zemědělské produkce, zejména v  roce 2007 u obilovin, zareagovali kazachstánští farmáři zvýšením osevních ploch. Celková osevní plocha v roce 2008 byla 20,0 mil. ha, obiloviny se pěstovaly na 16,2 ha, v roce 2009 to bylo 21,4 mil. ha celkově (z toho 17,2 mil. ha na obiloviny) a v roce 2010 zůstala osevní plocha na 21,4 mil. ha (obiloviny se pěstovaly na 16,6 mil. ha).

Potravinářský průmysl nutí zemědělce změnit poměr pěstované produkce či se přeorientovat. Tak např. řada závodů na těstoviny, vybudovaná zahraničními investory, požaduje speciální odrůdy tvrdé pšenice. Odkoupení českou firmou Czechomalt a zahájení výroby velké sladovny zajistilo poptávku po kvalitním sladovnickém ječmenu. Přechází se i k pěstování rýže. Kazachstán však stále zakládá svoje zemědělství na prodeji obilí do zahraničí (hlavně do RF, Iránu a Uzbekistánu, nově do Číny, Jižní Koreje a Egypta). Snad největším problémem zemědělství je otázka ztrát, které vznikají při sklizni, dopravě, skladování i zpracování. Jde o zabezpečení odpovídajícího způsobu dopravy, skladování a zejména zpracování zemědělské produkce.

V oblasti zemědělské produkce převažuje rostlinná výroba nad živočišnou, od roku 1999 až 2009 se podíl rostlinné výroby pohybuje mezi 55–60 % na celkové tvorbě zemědělské produkce. V roce 2009 to bylo 57%, když celkový objem zemědělské produkce činil 11,1 mld. USD, z toho rostlinná výroba 6,4 mld. USD. V roce 2008 celkový objem zemědělské produkce činil 9,3 mld., z toho 5,1 mld. USD rostlinná výroba.

Sklizeň obilovin v roce 2008 dosáhla vysoké úrovně 15,6 mil. tun (před zpracováním), v roce 2009 to bylo 20,9 mil. tun a v roce 2010 16,1 mil. tun. Kvalita sklizených obilovin byla díky dobrému počasí v době sklizně v tomto období velmi dobrá, rok 2009 byl rekordní. Kromě obilovin se pěstují brambory, mrkev, olejoviny, cukrovka, zelenina a bavlna.

Sektor živočišné výroby v roce 2008 vyprodukoval  874,2 tis. tun masa a v roce 2009 896,3 tis. tun. Mléka se v roce 2008 vyprodukovalo 5,2 mil. tun a v roce 2009 5,3 mil. tun. Vajec se standardně po oba roky produkuje kole 3 mld. kusů.

Poprvé po mnoha desetiletích byl v Kazachstánu koncem roku 2006 a začátkem roku 2007 proveden národní soupis hospodářských zvířat a inventáře v zemědělství. Akce poměrně velkého rozsahu byla provedena ve dvou etapách. První etapa proběhla v termínu srpen-září 2006 a byla zaměřena na rostlinnou výrobu. Druhá etapa se uskutečnila začátkem roku 2007 se zaměřením na živočišnou výrobu. Dotazníky vyplnilo 9,5 tisíce zemědělských podniků, kolem 194 tisíc faremních hospodářů a 2,2 mil. obyvatel. V kazachstánském zemědělství v roce 2009 působí celkem  200 876 subjektů, z toho 7441 družstev, 193 435 farem a kromě toho přes 2,2 mil. samostatně hospodařících obyvatel.  

Statistické údaje za rok 2009 uvádějí,  že v Kazachstánu se chová  6,1 mil. kusů skotu, 17,4 mil. ovcí a koz,  1,33 mil. prasat, 1,44 mil. koní, 155,5 tis. velbloudů a přes 32,7 mil. ks drůbeže všeho druhu.

Strategický plán rozvoje Kazachstánu do roku 2020 ukládá v zemědělství zvýšit produktivitu práce dvakrát do roku 2015 a čtyřikrát do roku 2020. Hlavními úkoly zemědělství včetně potravinářského průmyslu zůstává zabezpečení potravinové bezpečnosti země. Vláda nesmí připustit neodůvodněné zvyšování cen potravin pro obyvatelstvo a musí stimulovat příliv domácích i zahraničních investic do agrárního sektoru. Cílem vlády je dosáhnout soběstačnosti ve všech agroproduktech, které lze v zemi vypěstovat. Přitom je trvale věnována pozornost zejména rostlinné výrobě, kde je cíl trvale zajišťovat vysokou produkci obilovin - jako expotní komodity, dále u rostlinných olejů a u cukrové řepy. Následným cílem vlády je zvyšovat produkci, kterou je možno využít pro export. Kazachstán má velmi dobrou geografickou polohu pro export zemědělské a potravinářské produkce do sousedních zemí. Zde se jedná zejména o obiloviny. V současné době je jeho exportní potenciál jen v obilovinách až 12 mil. tun ročně.

V roce 2010 byla v Kazachstánu neúroda s tím, že bylo sklizeno 12,2 mil. tun zrnin. I při neúrodě byla část zrna byla exportována. V roce 2011 byla v Kazachstánu rekordní úroveň zrnin za posledních několik desítek let. Konkrétně bylo sklizeno v čisté váze více než 26 mil. tun zrnin.

 

 

zpět na začátek

4.6. Služby

I v roce 2010 platí, že sektor služeb se stále rozvijí tempem, které neodpovídá potřebám. Přes dílčí pokrok v této oblasti lze obecně konstatovat, že služby poskytované v Kazachstánu jsou velmi často nízké kvality a drahé, a to jak pro běžné místní obyvatele, tak i pro cizince, kteří jsou zvyklí na nepoměrně vyšší standard a za přijatelnou cenu. Existující stav je zejména zapříčiněn dědictvím minulých let a dále pak různými „privatizacemi" a snahami firem, které by měly služby poskytovat a nikoliv se pouze maximálně obohacovat na úkor svého zákazníka. Snad nejdále jsou služby v oblasti bankovnictví a turistického ruchu, tj. služby hotelů, restaurací a turistických kanceláří. Finanční služby nabízené bankami jsou sice na slušné úrovni, avšak poznamenané byrokracií. Rozvijí se oblast pojišťovnictví, která následuje bankovní sektor. Rovněž se rozvíjí pohostinství, to však jen tam, kde jsou skupiny obyvatelstva s dostatečnými příjmy.

V oblasti výrobních služeb je situace obdobná, tarify v nákladní dopravě jsou poměrně vysoké (hlavně u železnice), logistické zajištění a manipulace s nákladem mimo velká střediska (Almaty, Astana, oblast u Kaspiku) jsou složité, špatné a těžko dostupné.

Podle kazachstánské statistiky podnikatelé prodávající služby dosáhli v roce 2009 (poslední dostupný údaj) tržby ve výši 17,5 mld. USD. Z celkového objemu poskytnutých služeb připadá cca 40% (38,2%) na služby spotřebitelům. A např. organizační služby kulturních a sportovních akcí vydělaly ve stejné době 949 mil. USD.  Podniků, poskytovatelů služeb bylo v roce 2009 celkem 52 472.

V květnu roku 2010 bylo evidováno na 8 mil. platebních karet u 7,6 mil. držitelů, to znamená, že již téměř polovina Kazachstánců vlastní a využívá platební kartu. Objem transakcí platební kartou činil 1,8 mld. USD (růst proti květnu 2009 o 22,9%). Počet bezhotovostních plateb vyrostl o 40,4% na 2,2 mil. transakcí.

Cena služeb se v září 2008 za posledních dvanáct měsíců zvýšila o 17,3%, v září roku 2009 o dalších 16,5%.

Bilaterální vztahy v oblasti služeb pozitivně ovlivnilo rozhodnutí  ČSA zavést pravidelné linky Praha-Almaty (dále do Taškentu) dvakrát týdně od 1. května 2008, přičemž  v roce 2010 byla linka rozšířena o sezónní třetí let. Od 8. srpna 2011 byla navýšena pro ČSA frekvence letů ze 3 na 4 na lince Praha - Almaty pro letní sezónu.

 

zpět na začátek

4.7. Infrastruktura (doprava, telekomunikace, energetika – z toho jaderná)

Celkový stav infrastruktury není příliš ideální, avšak v rámci zemí Střední Asie patří k lepšímu standardu. Energetika trpí tím, že spotřebitelé (jak závody, tak i fyzické osoby) často neplatí za dodávky elektřiny, zemního plynu, tepla atd. Elektrárny následně nemají např. možnost zakoupit potřebné uhlí. V poslední době jsou patrné snahy provádět alespoň částečné opravy a modernizaci energetických zařízení, zejména na severu země. Ve spolupráci s Ruskem se obnovuje jaderný program v energetice a uvažuje se o vybudování vlastních kazachstánských jaderných elektráren. U Kaspického moře se za pomoci expertů z Ruska a USA demontuje jaderná elektrárna, která jako jedna z mála na světě pracovala na bázi rychlých neutronů. Kazachstán je největším producentem uranu ve světě (v roce 2011 by mělo být vytěženo 19 000 tun uranu) a usiluje rovněž o jeho zhodnocení výrobou jaderného paliva. Strategickými cíli KZ jsou proto udržení vedoucí pozici v těžbě a vybudování vertikálně integrovaného národního jaderného průmyslu. Ohledně jaderného programu a výstavby jaderných elektráren v KZ ale panují zatím rozpaky. Není v platnosti atomový zákon a není úřad pro jadernou bezpečnost. A je silná uhelná lobby, která využívání jaderné energie brání.

Některé oblasti na jihu země jsou každou zimu sužovány nedostatkem plynu, neboť sousední Uzbekistán není schopen dostát svým závazkům. Přestože je plynu v KZ dostatek, není vybudována příslušná rozvodná síť na využití vlastních zdrojů. V září 2011 byla zahájena výstavba plynovodu Bejnei - Bozoj -Šimkent v delce 1475 km s tím, že projekt zajistí dodávky přírodního plynu do více než 500 vesnic a měst.

Rovněž celkový stav rozvodu energií a vody je ve špatném stavu a např. podle dostupných informací se v Almaty od výstavby vodovodní sítě neprováděla jakákoliv větší generální oprava. Je celkem známou skutečností, že problémy se zásobováním energiemi nejsou ani tak způsobeny jejich nedostatkem, jako spíše velmi špatným stavem některých, zejména elektrických a vodovodních sítí ve větších městech.

KZ disponuje 18993 MW instalovaného výkonu elektrické energie. Z toho je 88% z 37 tepelných elektráren a 12% (2270 MW) z 15 hydro-elektráren. Využívá se pouze 14 600 MW. Cca 70% elektrické energie se produkuje z uhlí, 14,5% z vody, 10,6% z plynu a 4,9% z nafty. Elektrárny jsou zastaralé a vyžadují rekonstrukci. Plán do roku 2014 plně pokrýt domácí, stále rostoucí poptávku v zásobování elektřinou vyžaduje výstavbu nových tepelných elektráren a hydroelektráren s instalovaným výkonem 1700 MW.

Elektrickou přenosovou soustavu Kazachstánu tvoří celkem 464 132 km elektrického vedení. Je rozdělena do tří částí – dvě na severu a jedna na jihu, připojitelné na jednotný energetický systém Ruska a společnou elektrickou přenosovou soustavu Střední Asie. Všeobecně platí, že celá distribuční síť, zejména její koncová nn část včetně trafostanic vn/nn je ve špatném technickém stavu (současné ztráty v sítích činí v KZ až 30% energie) a vyžaduje investice do rekonstrukcí.

Dalším problémem je stav silnic a železnic. Vedení státu nelze upřít zájem tyto problémy postupně řešit. S přílivem peněz do ekonomiky je možno pozorovat snahu opravovat silnice (v roce 2004 byla dokončena oprava silnice v délce cca 270 km spojující Almaty s hlavním městem Kyrgyzstánu Biškekem, v roce 2009 dálnice Astana - Kokěšetau) a zahajovat projekty oprav, modernizace i výstavby železnic.  Rekonstrukcí prošla železniční síť spojující hlavní město Astanu s největším městem Almaty.

Rozvoj infrastruktury zařadila kazachstánská vláda mezi prioritní oblasti rozvoje země. V závěru měsíce února 2008 Ministerstvo dopravy a komunikací prezentovalo technicko-ekonomický projekt výstavby kazachstánské části mezinárodního dopravního koridoru  „Zápaní Evropa – Západní Čína“ . Jedná se o největší dopravní projekt v Kazachstánu, jehož celková délka po dokončení bude 8 445 km, z toho na území Kazachstánu 2 787 km, což představuje  jednu třetinu celkové délky trasy. Kazachstánská část koridoru povede z jihovýchodního kazachstánsko-čínského  hraničního přechodu u města Chorgos do největšího města Kazachstánu Almaty (často označována  komerčním centrem celé Střední Asie) a bude pokračovat  všemi jižními oblastmi Kazachstánu na severozápad do města Aktobe (dříve Akťubinsk) směrem na Rusko. Celkové náklady na projekt výstavby koridoru na kazachstánské straně jsou uváděny ve výši 900 mld. tenge (stávající kurz cca 150 TZK/USD). Financování projektu je částečně zabezpečeno ze státního  rozpočtu a dále  ze soukromých zdrojů. Na část koridoru Chorgos – Almaty v délce 340 km,  poskytne ministerstvo koncesi a úsek, za který se bude platit, bude dosahovat asi jedné čtvrtiny, a to v místech, kde provoz je nejhustší.  

Podle názoru expertů,  realizace uvedeného projektu dovolí přeorientovat část transportu čínského zboží z mořské dopravy na automobilovou a rovněž přitáhnout transportní toky z celé Střední Asie. Pozitivní vliv bude mít projekt na rozvoj převážně agrárních jihokazachstánských oblastí, kterými bude koridor procházet.  Analýza zpracovaná Ministerstvem dopravy a komunikací KZ předpokládá, že po dokončení projektu na kazachstánském teritoriu v roce 2013 se zvýší roční automobilová přeprava na trase z 900 tis. tun na 3,5 mil. tun.

Úroveň spojů odpovídá mírně modernizovanému systému. Např. u meziměstského i mezinárodního telefonování zůstal zachován poměrně složitý systém spojení. Je neúměrně drahé telefonování do zahraničí (např. až 2x dražší než při stejném volání z opačné destinace). Špatná kvalita telefonického spojení omezuje i možnost efektivního používání internetu. Při meziměstském telefonování bývá hovor často přerušován. V oblasti mobilních telefonů zde funguje několik operátorů, avšak nabízené služby nejsou nejkvalitnější a jsou poměrně drahé ve srovnání se světovým standardem.

V souvislosti s přípravou vstupu Kazachstánu do WTO, byl Kazachstán nucen zrušit monopol státní společnosti KazTelekom a lze předpokládat, že příchod zahraničních investorů povede ke vzniku nových operátorů pevných sítí a tím se všeobecně zlepší dostupnost i kvalita telekomunikačních služeb. V současnosti lze hodnotit úroveň spojů jako nekvalitní a velmi drahé.

V září 2011 byla zahájena stavba nového plynovodu Bernei - Bozoj - Šimkent. Jedná se o největší infrastrukturní projekt plynového odvětví realizovaného za roky nezávislosti Kazachstánu. S pomocí plynovodu dojde ke zrychlení procesu gazifikace jižních částí země, tj. cca 1,5 mil. obyvatel bude umožněn přístup k zemnímu plynu a zvýší se exportní možnosti země. Celková delka plynovodu je 1475 km, přičemž výstavba je rozdělena na dvě etapy. V rámci první etapy bude v období 2011 - 2013 vybudován plynovod Bernei - Kereit v délce 1130 km s kapacitou 6 mld. m3 plynu. V rámci druhé etapy výstavby bude plynovod dokončen a kapacita se zvýší na 10 mld. m3.

 

 

zpět na začátek

4.8. Přijímaná a poskytovaná rozvojová pomoc

Kazachstán je příjemcem i poskytovatelem zahraniční pomoci, avšak saldo je jednoznačně záporné. Většina zahraniční pomoci směrované do Kazachstánu má charakter financování nebo částečného financování některých rozvojových programů, zejména zaměřených na výstavbu a zlepšení infrastruktury. Dále na ochranu životního prostředí, na rozvoj malého a středního podnikání, na zlepšení lékařské péče pro občany, na rozvoj dopravy a projekty určené pro zlepšení ochrany lidských práv atd. V žádném případě se nejedná o humanitární pomoc.

Evropská komise financuje či spolufinancuje v Kazachstánu projekty na zlepšení podnikatelského prostředí, na podporu malého a středního podnikání, na upevnění postavení nevládních organizací, budování střediska poskytování právnických konzultací, na ochranu a podporu podnikatelů, na rozvoj dopravní infrastruktury. Podílí se na středoasijském migračním projektu pracovních sil a navrhuje opatření k zlepšení systému běženců ve Střední Asii. Zvláštní pozornost ze strany EK je věnována projektům rozvoje a koordinace národních energetických politik států Střední Asie.

Kazachstán sám poskytuje spíše humanitární pomoc, která je především určena kazašským menšinám žijícím v zahraničí, zvláště v nejbližším okolí (Mongolsko, Uzbekistán, Turkménie, Čína, Afghánistán) s cílem jejich přesídlení zpět do Kazachstánu. Kazachstán se podílel i na poskytování humanitární pomoci v průběhu protiteroristické operace v Afghánistánu.

Politický rámec pro rozvoj EU - kazachstánských vztahů na regionální úrovni představuje strategie "EU and Central Asia: Strategy for a New Partnership" z roku 2007. Implementace strategie je podporována významným růstem asistence ze strany EU. Rozvoj bilaterálních vztahů EU a Kazachstánu vychází z dohody "Partnership and Cooperation Agreement" (PCA). První PCA byla podepsána v roce 1995 a vstoupila v platnost v roce 1999. V říjnu 2011 se v Astaně konalo první plenární zasedání k přípravě nové Dohody EU - Kazachstán k partnerství a spolupráci.

Spolupráce EK s Kazachstánem a dalšími zeměmi Střední Asie je tak založena zejména na "The EC Strategy Paper for Assistance to Central Asia" (z dubna 2007), kde jsou stanoveny jednotlivé priority. Central Asia Indicative Programme 2007 - 2010 a na období 2011 - 2013 dále definuje v daleko detailnější podobě podporu zemím Střední Asie, a to v rámci financí nového Development Cooperation Instrument.

Konkrétní projekty pro Kazachstán jsou definovány v Ročních akčních plánech (Annual Action Plan - AAP). Partnerem EU pro schvalování AAP je na kazachstánské straně Ministerstvo ekonomického rozvoje, které podepisuje tzv. Financing Agreement (tvořícího přílohu AAP). Vyjednávání se na kazachstánské straně účastní též Ministerstvo zahraničních věcí. Ministerstvo ekonomického rozvoje KZ také plní funkci koordinačního orgánu pro veškeré projekty financované mezinárodními donory v Kazachstánu. V rámci spolupráce EU s Kazachstánem byl na unijní straně připraven pro Kazachstán AAP pro rok 2007 a AAP pro rok 2010 (http://ec.europa.eu/europaid/work/ap/aap/2010_en.htm). V současné době již všechny projekty AAP pro rok 2007 běží. AAP pro rok 2010 byp podepsán s kazachstánskou stranou v červnu 2011 s tím, že obsahuje 2 velké projekty na podporu místních rozvojových politik a reformu veřejného sektoru a jeho modernizaci. Na základě realizace velkých projektů se následně definují menší doplňkové projekty.

 

zpět na začátek

Patičkové menu

Katalog odkazů | Přístupnost | Kontakt | Mapa stránek | Právní výhrada | FAQ | O portálu