- 5.1. Státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let
- 5.2. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let)
- 5.3. Zahraniční zadluženost, dluhová služba
- 5.4. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)
- 5.5. Daňový systém
5.1. Státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let
| Rok |
Příjmy mil. tenge |
Výdaje mil. tenge |
Saldo mil. tenge |
|---|---|---|---|
| 2005 | 2 098 511 | 1 998 314 | +100 197 |
| 2006 | 2 338 000 | 2 150 600 | +187 400 |
| 2007 | 2 887 838 | 2 678 244 | +209 593 |
| 2008 | 3 702 200 | 4 034 400 | -332 200 |
| 2009 | 3 164 000 | 3 267 200 | - 112 200 |
| 2010* | 3 378 400 | 4 182 000 | - 803 600 |
5.2. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let)
| 2005 | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Obchodní bilance: | 10497 | 14 573 | 14 999 | 33 295 | 14 787 | 21 700 | 14047 |
| - export (fob) | 27 849 | 38 250 | 47 755 | 71 184 | 43 196 | 59 230 | 88272 |
| - import (fob) | 17 352 | 23 677 | 32 756 | 37 889 | 28 409 | 37 530 | 37 940 |
| Kapitálový a finanční účet: | nezv. | nezv. | nezv. | nezv. | nezv. | nezv. | nezv. |
| - přímé investice | 1 670 | 6100 | 17 466 | 14 500 | 11 750 | 10 000 | - |
| Bilance | nezv. | nezv. | nezv. | nezv. | nezv. | nezv. | nezv. |
Poznámka: Na uvedené statistické údaje v těchto tabulkách je nutno pohlížet pouze jako na informativní, neboť údaje zveřejněné v minulých letech se velmi liší.
Podrobnější data lze najít např. http://ru.elumnieeni.com/kz_ru.asp
Rok 2009 byl rokem dopadů krize. Za prvních 9 měsíců roku 2010 činil obchodní obrat země 61,5 mld. dolarů, z toho export 43,2 mld. USD a import 18,3 mld. USD. V roce 2010 se export zvýšil na 59,23 mld. USD a import vzrostl na 37,53 mld. USD.
5.3. Zahraniční zadluženost, dluhová služba
| Vládní dluhy a vládou garantované závazky | Nevládní dluhy (vč. firemních) | Celkem | |
|---|---|---|---|
| 2004 | 3 666 | 28 651 | 32 227 |
| 2005 | 2 369 | 39 147 | 41 516 |
| 2006 | 3 100 | 70 400 | 73 500 |
| 2007 | 1 600 | 94 800 | 96 400 |
| 2008 | 874 | 108 130 | 109 004 |
| 2009 | 2 079 | 111 326 | 113 405 |
Celková zadluženost země se v posledních letech zvyšuje. V roce 2007 činil kazachstánský zahraniční dluh 50,5 mld. USD, dále 56,9 mld. USD v roce 2008, 84,6 mld. USD v roce 2009 a 119,2 mld. USD v roce 2010. Vládou garantovaný dluh však činí pouze 5,1 mld. USD (v roce 2010) a vládou negarantovaná zahraniční zadluženost dosahuje 114,1 mld. USD (též v roce 2010). Vládou negarantované zahraniční dluhy představují zejména dluhy soukromých bank.
Finanční podrobnosti k této podkapitole lze najít např. na:
www.tradingeconomics.com/kazakhstan
5.4. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)
V druhé polovině roku 2007 se v kazachstánském bankovním systému začaly projevovat příznaky krize. Národní banka Kazachstánu od 29. srpna 2007 rozhodla o navýšení povinných minimálních rezerv u komerčních bank z 8 %na 10 %. Tímto rozhodnutím Národní banka KZ mimo jiné vyslala signál, že u komerčních bank narůstají rizikové obchody a vlastním bankám snížila úvěrovou kapacitu.
Nestabilita na světových finančních trzích v druhé polovině roku 2007 měla negativní vliv na rozvoj ekonomiky Kazachstánu, a to z důvodu snížení objemů finančních zdrojů vkládaných do ekonomiky. Již tehdy odpovědné orgány přijaly opatření na minimalizování dopadů na domácí ekonomiku. Druhá vlna finanční krize, doprovázená globálním deficitem likvidity, se projevila negativně v podnikatelském sektoru, a to snížením tempa růstu ekonomiky a snížením poptávky po zboží a službách na světových trzích.
V listopadu 2007 Bank Austria, člen skupiny UniCredit Group, vstpoupil do kazachstánské banky "ATF-bank", koupí 92 % akcií za 2,118 mld. USD. Banka "ATF-bank" v první polovině roku 2007 podle objemu aktiv zaujímala 19. místo mezi bankami zemí SNS.
Mezinárodní agentura Standard&Poors´ koncem dubna 2008 potvrdila ratings 12 největších kazachstánských bank, kdy jsou všechny hodnocené zařazeny do skupiny B (BB+ stabilní až B- negativní/C). Větší část bank přešla ze ratingu stabilního do nestabilního.
Fond stresových aktiv, který byl v Kazachstánu založen 1. listopadu 2008 se vstupním kapitálem 52 mld. tenge, byl zaměřen na odkup od komerčních bank problémových úvěrů s diskontem k tržní ceně. Toto rozhodnutí vlády mělo komerčním bankám dát další příležitost na úvěrování reálného sektoru podnikání. Podle zahraničních expertů a rantingových agentur, kazachstánské komerční banky musí více konzervativně oceňovat úvěrová rizika. Dluh bankovního systému se uvádí cca 44 mld. USD a v letech 2009 – 2010 banky musí splatit cca 12 mld. USD ročně.
Národní banka Kazachstánu od 18. listopadu 2008 snížila normativy minimálních rezerv u bank tzv. druhé úrovně z 5 % na 2 % a na „jiné závazky“ ze 7 % na 3 %. Podle guvernéra Národní banky KZ se jednalo o „vysvobození“ zdrojů pro komerční banky ve výši až 400 mld. tenge (kurz cca 120 tenge/USD). Cílem opatření bylo oživení domácí ekonomiku.
V závěru roku 2008 se vláda za účelem stabilizace bankovního sektoru rozhodla vstoupit 25 % kapitálově do čtyř kazachstánských komerčních bank a tento proces pokračoval i v roce 2009. Začátkem února 2010 kazachstánský bankovní a finanční trh prošel dalšími výraznými změnami. Vláda oznámila, že vykupuje 75 % akcií v bankách BTA a Alliance (již dříve 25 %), které patří k největším komerčním bankám na domácím bankovním trhu. Po ovládnutí uvedených bank „Fondem národního blahobytu Samruk-Kazyna“ Národní banka Kazachstánu přestala subvencovat domácí měnu tenge a ta během několika hodin devalvovala k USD o cca 25 %. Kurz se změnil ze 120 tenge /USD před devalvací na 150 tenge/USD.
Počátkem roku 2010 se bance BTA podařilo dohodnou s věřiteli (mezi než patří i EGAP) na restrukturalizaci dluhu. Následně Samruk-Kazyna oznámil, že po restrukturalizaci banku prodá.
Nyní je na finančním trhu v Kazachstánu 33 domácích bank a ministerstvo předpokládá jejich navýšení na cca 35. Mezi nejvýznamnější banky patří: Narodnyj Bank Kazachstana (komerční banka, BB+ negativní/B), TuranAlem (BB negativní/B), ATF-banka (BB+ stabilní/B), ABN Amro Bank Kazachstan (rating neuveden), KazKommerzBank (BB negativní/B), Texaka Bank (rating neuveden). Do tzv. „velké trojky" v Kazachstánu patří KazkommercBank, TuranAlem a Narodnyj Bank Kazachstána.
Kazachstánská komerční banka „Mezinárodní banka Alma – Ata“ (MBA) změnila název na „Home Credit Bank“. Nový název banky souvisí se změnou akcionáře banky, kdy nový akcionář Home Credit Group je členem skupiny společností PPF. MBA podle výsledků z roku 2007 byla na 932. místě co do objemu aktiv mezi bankami společenství SNS a 27. mezi kazachstánskými komerčními bankami.
V Kazachstánu již poskytuje finanční služby člen Home Credit Group, a to AO Home Credit Kazachstán. Za necelých deset let působení se více než 900 000 Kazachstánců stalo jeho klienty (KZ má 15,6 mil. obyvatel) a patří mu první místo v poskytování spotřebních úvěrů fyzickým osobám na kazachstánském finančním trhu. V současné době nabízí cca 30 programů spotřebního i peněžního úvěrování. Dá se předpokládat, že investice PPF byla cílena na získání bankovní licence a tím se podařilo vytvořit předpoklady pro další rozvoj finančních služeb na kazachstánském trhu ve spolupráci AO Home Credit Kazachstán a Home Credit Bank.
Informace z druhé poloviny prosince 2008 uvádí, že v Kazachstáně (v Almaty) otevřela zastoupení Bank of Tokyo-Mitsubishi UFJ. Dne 15. března 2010 otevřela jako 1. islámská banka v KZ pobočku Al-Hilal Bank ze Spojených Arabských Emirátů. Banka a je připravena investovat do kazachstánské ekonomiky jednu miliardu dolarů. Druhou islámskou bankou se stala banka, otevřená v červenci 2010 na základě dohody finanční skupina Armanah Raya Malaysia a Development Bank of Kazakhstan.
Domácí pojišťovnictví je zatím ve svých začátcích a většina firem se snaží pojišťovat u zahraničních pojišťoven. Z místních pojišťoven lze uvést: Národní pojišťovna (Nacionalnaja strachovaja kampanija), Transportnoje strachovoje obščěstvo, KazInStrach (Státní společnost pro zahraniční pojištění), KazKommertzPolis, Johnson & Higgins Service Ltd. Pojišťovny jako své dceřinné společnosti začaly také zakládat největší kazachstánské banky. Postupně se rozbíhá i systém penzijního pojištění a jednotlivým fondům se daří akumulovat celkem velké prostředky, se kterými pak vstupují na finanční trh a stávají se dalším zdrojem pro investování. Zaměstnanci mají za povinnost odvádět do penzijního fondu 10 % svého příjmu.
5.5. Daňový systém
Kazachstánský daňový zákon se jmenuje: Закон Республики Казахстан от 10.12.2008 № 99-IV - Налоговый Кодекс РК 2009 года - Кодекс Республики Казахстан "О налогах и других обязательных платежах в бюджет" (viz. např. ru.wikisource.org)
Podle tohoto zákona, v platnosti od 1.1.2009, jsou v roce 2010:
daňové odvody právnických osob (daně z příjmů) u nesurovinového sektoru 20% a daň z přidané hodnoty (DPH) 12%.
Kazachstán má s řadou zemí (s 36-ti), včetně ČR, uzavřenou Smlouvu o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a majetku. Taková Smlouva má vyšší právní sílu, než ustanovení zákona, no její aplikace je včleněna do procedur, zákonem popsaných. Tyto jsou popsány v Části 2., Oddíl VII., Hlava 26., § 206 – § 220 zákona.
Nerezident, právnická osoba, podnikající v KZ prostřednictvím trvalého zastoupení (filiálka, spol. podnik apod.) platí kromě daně z příjmů 20% ještě daň z čistého přijmu 15%.
Nerezident, právnická osoba, mající příjem ze zdrojů v KZ a nepodnikající prostřednictvím trvalého zastoupení, platí kromě daně z příjmu 17,5% ještě:
- daň z dividendového příjmu 15%,
- pojištění podnikatelských rizik 10%,
- připojštění 5%,
- daň z příjmu z mezinárodních transitů 5%.
Postup uplatnění Smlouvy o zamezení dvojího zdanění při plném nebo částečném osvobození od placení těchto daní právnických či fyzických osob - nerezidentů je popsán v § 212 – § 216, postup při vracení přeplatků daní, včetně potřebných dokladů, jsou popsány v § 217 - § 220.
V praxi jsou tyto procedury velmi zdlouhavé a byrokratické.
DPH 12% je uplatňována na prodej zboží a služeb, je-li místem odbytu KZ, a na zdaňované dovozy. Bez DPH je vývoz, prodej drahých kovů mezi rezidenty, příjmy z mezinárodních transitů, prodej zboží ve zvláštních zónách a některé další zvláštní případy. Firmy, i zahraniční, s obratem do 255 000 dolarů ročně, DPH neplatí.
DPH se nerezidentům - právnickým či fyzickým osobám vrací. Vracení DPH je v zákoně popsáno v Části 2., Oddíl VIII., Hlava 37., § 272 - § 276 (jejich znění je velmi podobné znění § 80 - § 87 zákona č. 235/2004 Sb.). Opět ale platí, že procedura vrácení je zdlouhavá.
Podle ustanovení zákona je schéma vracení daně z přidané hodnoty následující:
- prokázání nároku na vrácení DPH,
- podání žádosti na daňový úřad s doklady o zaplacení daně,
- kontrola nároku na vrácení DPH daňovým úřadem,
- vrácení daně.
Daňový systém KZ není stále dostatečně přehledný (existuje řada předpisů a novelizací, které umožňují protikladný výklad). Zejména nízká je vynutitelnost placení daní, postup daňových úřadů je nesystémový. Pakliže se ale na někoho soustředí, vyvozuje přísné, někdy dokonce nepodložené důsledky.
V případě řešení konkrétní situace se doporučuje kontaktovat místní právnické firmy, ev. i některé větší mezinárodní auditorské firmy, které zde mají zastoupení. Je nutné však ještě poznamenat, že zdaleka ne vždy se v běžné realitě podaří dosáhnout toho, co je uvedeno v zákoně.
Souhrnná teritoriální informace
Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)
