- 7.1. Smluvní základna
- 7.2. Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let – tabulka
- 7.3. Komoditní struktura českého vývozu/dovozu
- 7.4. Perspektivní položky českého exportu (velikost trhu, podíl domácí výroby a dovozu)
- 7.5. Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastech ekonomické spolupráce
- 7.6. Vyhodnocení poptávek v teritoriu po českém zboží, výrobní kooperaci
- 7.7. Zahraniční rozvojová spolupráce
- 7.8. Vzájemná výměna v oblasti služeb
- 7.9. Podmínky pro zaměstnávání občanů z ČR
7.1. Smluvní základna
Plný přehled bilaterálních smluv viz bod 3.3.
V obchodně-ekonomické oblasti byly podepsány tyto dohody: O obchodně-ekonomické a vědeckotechnické spolupráci (podepsána v září 1993). Dohoda o vzájemné podpoře a ochraně investic (podepsána v říjnu 1996). O zamezení dvojímu zdanění (podepsána v dubnu 1998).
Jak je již uvedeno v bodu 3.3, v souvislosti se vstupem ČR do EU bylo nutno revidovat „Smlouvu o obchodně-ekonomické spolupráci" a uzavřít obdobný dokument o spolupráci s Kazachstánem v této oblasti, který by vyhovoval podmínkám členství ČR v EU. Tato smlouva byla k 30. dubnu 2004 vypovězena. Dne 8. září 2004 v průběhu oficiální návštěvy prezidenta V. Klause v Kazachstánu byla podepsána nová Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Kazašské republiky o ekonomické, průmyslové a vědecko technické spolupráci. Na základě výše uvedené Dohody byla ustanovena Česko-kazachstánská Mezivládní komise pro ekonomickou, průmyslovou a vědeckotechnickou spolupráci (MVK). První zasedání MVK se uskutečnilo 10.–11. října 2005 v Praze a druhé se uskutečnilo v září 2008 v Astaně, třetí 22.-23.9.2009 v Praze, čtvrté 24.-25.11.2010 v Astaně a páté 30. 6. - 1.7. 2011 v Praze. V rámci MVK , se po dohodě obou stran, ustanovila Pracovní skupina pro energetiku, jejíž čtvrté zasedání se uskutečnilo v březnu 2011 v Praze. V rámci MVK jsou ustaveny pracovní skupiny pro spolupráci v oblasti energetiky, dopravy apod. Páté zasedání Mezivládní komise se uskutečnilo ve dnech 30.6. - 1.7. 2011 v Praze.
Protokol k dohodě o ochraně investic, který uvádí Dohodu do souladu s právem EU, byl podepsán 25. 11. 2010 v Astaně (viz bod 3.3).
7.2. Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let – tabulka
| 2005 | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Vývoz | 93,9 | 109,6 | 139,6 | 197,3 | 125,9 | 168,0 | 213 |
| Dovoz | 168,5 | 280,5 | 196,7 | 545,0 | 282,7 | 422,1 | 649,2 |
| Obrat | 262,4 | 390,1 | 336,3 | 742,4 | 408,6 | 590,2 | 862 |
| Bilance | -74,7 | -170,8 | -57,1 | -347,7 | -156,7 | -254,1 | -436,2 |
Zdroj: MPO
Z obchodně-ekonomického hlediska je pro českou stranu Kazachstán klíčovým partnerem. V objemu obchodního obratu je Kazachstán ze zemí Střední Asie na 1. místě. Vzájemná obchodní výměna od roku 2005 do 2008 vykazovala každoročně značnou dynamiku růstu a za tyto roky se zvýšila o celých 430 procent. V roce 2008 dosáhl obchodní obrat 742 mil. USD. V roce 2009 se tento trend nezopakoval, globální hospodářská krize zasáhla obě země, obrat se propadl na 409 mil. USD. V roce 2010 se růst obnovil a celkový obchodní obrat dosáhl 590 mil. USD. Dynamický trend růstu bilaterálního obchodu pokračuje i v roce 2011, kdy obchodní obrat dosáhl 862,2 mil. USD, tj. meziročně stoupl o 46%. Český vývoz dosáhl 213 mil. USD a český dovoz byl na úrovni 649,2 mil. USD.
V obchodní výměně byl v roce 2008 Kazachstán na 36. místě, v roce 2009 na 42. a v roce 2010 je zatím na 38. místě mezi obchodními partnery České republiky.
Přehled dovozu ropy dle zemí
| 2007 | 2008 | |||
| Země původu | Import (v tis. t) | Podíl (%) | Import (v tis. t) | Podíl (%) |
| Rusko | 4 640,1 | 64,57 | 5 418,9 | 67,83 |
| Ázerbájdžán | 1 971,9 | 27,44 | 1 831,6 | 23,59 |
| Kazachstán | 315,9 | 4,40 | 507,4 | 7,76 |
| Alžírsko | 192,4 | 2,68 | 20,1 | 0,21 |
| Libye | 66,0 | 0,92 | 49,8 | 0,61 |
| Součet | 7 186,3 | 100,0 | 7827,8 | 100,0 |
Zdroj: MPO ČR
V roce 2009 dosáhl dovoz ropy z Kazachstánu do ČR 466 tisíc tun, v roce 2010 dodal Kazachstán do ČR 563 tisíc tun ropy. V roce 2011 bylo do ČR z Kazachstánu dodáno 642 tisíc tun, což představovalo nárůst o 9,75% oproti roku 2010.
7.3. Komoditní struktura českého vývozu/dovozu
ČR je v obchodě s Kazachstánem dlouhodobě v pasivu, což vyplývá ze struktury našeho dovozu, kde převažují energetické komodity a další suroviny (v roce 2011 připadlo na ropu 83,7% objemu dovozu, u plynu cca 4,2%). Z hlediska komoditní struktury je ale český vývoz podstatně více diverzifikován než dovoz z Kazachstánu do České republiky.
V českém vývozu jsou to: stroje k třídění, prosévání ap. zemin, kamenů aj., k lisování, tváření, zařízení pro automatické zpracování dat, léčiva (dynamický růst), výrobky z buničiny a papíru (velmi dynamický růst), rozvodové přístroje pro vysoké napětí, dřevotřískové desky, díly plynových turbin, kotle, přístroje a nástroje, čerpadla, digitální procesové jednotky, hliníkové folie, montované stavby, ocelové sudy (vysoká dynamika růstu), obráběcí stroje, rentgeny, zdravotnická technika a zařízení, montážní komponenty osobních automobilů Škoda (byly nejvetší vývozní položkou v roce 2007). Celkem se jedná cca o 100 druhů zboží.
Hlavní položky českého vývozu v roce 2011 představují: digitální zpracovatelské jednotky, přenosná digitální zařízení pro automatické zpracování dat, léky, karosérie osobních automobilů, zařízení pro automatické zpracování dat, čepelky do holících strojků, břitvy, akumulátory apod.
Hlavní položky českého dovozu v roce 2011 představují: ropa (83,7%), fosfor, propan a butan zkapalněný (5,2%), ferochrom (4%), bavlna 1,1%), dále čerpadla odstředivá, rybí file apod.
7.4. Perspektivní položky českého exportu (velikost trhu, podíl domácí výroby a dovozu)
Jmenovat lze zejména:
- dopravní prostředky pro městskou, příměstskou či dálkovou dopravu,
- terénní nákladní automobily Tatra,
- zařízení pro zlepšení kvality dopravní infrastruktury,
- farmaceutické výrobky (dodávky léků a polotovarů),
- stroje a zařízení pro zemědělství a technologické celky pro zpracování zemědělské produkce (mlýny, konzervárny, chladírny, pekárny a pod. i v provedení pro malovýrobu),
- různé moderní technologie - např. tiskařské stroje, technologické vybavení pro papírenský průmysl, linky na stáčení minerálních vod a nápojů, balicí stroje pro různé zboží, moderní technologie na zpracování pevných odpadů, malé víceúčelové letouny, moderní technologie pro čištění odpadních vod a úpravu pitné vody, tradiční výrobky (sklo, porcelán), vybrané potravinářské výrobky (konzervy, máslo), výrobky elektrotechnického a elektronického průmyslu, vybavení a celkovou rekonstrukci zdravotnických zařízení atp.
České podnikatelské subjekty mají možnost se podílet na zakázkách pro městskou, meziměstskou a mezinárodní dopravu (tramvaje, trolejbusy, železnice) a na výstavbě montážních závodů, jakož i celých městských infrastruktur. S ohledem na pokračující budování hlavního města Astany, je toto odvětví pro české podnikatelské subjekty perspektivní. Dalšími zajímavými odvětvími jsou doprava a spoje a obecně celá infrastruktura, jejíž rozvoj je díky příjmům Kazachstánu z ropy prioritním zájmem zdejší vlády.
Kazachstán je značně závislý na importu strojírenských výrobků. Téměř všechny kazašské strojírenské firmy stojí před nutností modernizace strojového a technologického parku, některé plánují rozsáhlé investice. Zájem o českou produkci je v tomto oboru značný. České strojírenské výrobky mají v Kazachstánu stále velmi dobrý zvuk. České strojírenské firmy již jednají o konkrétních dodávkách a o účasti v projektech modernizace výroby.
České firmy se zatím málo podílejí na zemědělské produkci a jejím zpracování (mlýny, konzervárny, pekárny a pod.). Obecně se začíná objevovat zájem o moderní technologie - např. linky na stáčení minerální vody, balicí stroje různého zboží, technologie na zpracování zemědělské produkce atp. Zajímavou se stává i oblast papírenského průmyslu a technologie pro získávání a čištění vody (jak užitkové, tak pitné).
Energetika: Vzhledem ke značnému rozvoji průmyslu vzniká řada výrob náročných na energie, hlavně pak v oblasti metalurgie. Pro pokrytí rostoucí spotřeby elektrické energie se připravují projekty výstavby nových elektráren, a to jak tepelných, tak jaderných. Vzhledem k rostoucímu instalovanému výkonu elektráren a zastaralosti přenosové soustavy bude nutné investovat značné prostředky také do výstavby nových a do rekonstrukce starých rozvodných sítí.
Zdravotnictví: Stále probíhá realizace programu „Výstavba 100 škol a 100 nemocnic“. Do konce roku 2011 se v rámci tohoto projektu předpokládá výstavba řady nemocnic, poliklinik, center pro zpracování krve, klinik pro léčbu tuberkulózy a porodnic. Nehledě na realizaci tohoto programu je kazašské zdravotnictví nadále v neuspokojivém stavu, a proto budou i v dalších letech do zdravotnictví vydělovány ze státních prostředků značné finanční částky. V Kazachstánu existuje 1054 nemocnic a 3720 ambulantně klinických zdravotnických organizací. Trh lékařského zařízení je přitom z 90 % závislý na dovozu, podíl dovozu farmaceutického zboží představuje 88 %.
Perspektivní je účast českých firem na projektech vládního, regionálního, ale i významného podnikatelského charakteru v plynárenském průmyslu, v projektech při modernizaci nemocnic, při rekonstrukci a výstavbě nových objektů pro zdravotní a vzdělávací účely. V posledním období představitelé kazachstánské vlády zdůrazňují zájem o zahraniční investice do tzv. "nesurovinové oblasti", přičemž vždy uvádějí zejména zájem o rozvoj zpracovatelského průmyslu, na prvním místě průmysl potravinářský.
Kazachstán se stává přitažlivým obchodním partnerem pro české subjekty i z pozice platební schopnosti. Vzhledem k tomu, že jeho ekonomika měla dostatečný přísun prostředků z prodeje nerostných surovin (zejména ropy) a je ochoten je investovat, stává se celkově v mnoha odvětvích zajímavým obchodním partnerem.
7.5. Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastech ekonomické spolupráce
Perspektivy obchodních vztahů a ekonomické spolupráce jsou nově zarámovány Strategickým plánem rozvoje Republiky Kazachstán do roku 2020, přijatým počátkem roku 2010, a novými legislativními úpravami o využití národního přírodního bohatství a úpravou o tzv. kazachstánském obsahu. Ekonomická diversifikace bude realizována upřednostněním takových prioritních odvětví, jako zpracování ropy a infrastruktura sektoru ropy a plynu, metalurgie a produkce hotových hutních výrobků, farmaceutický a obranný průmysl, potravinářství, stavebnictví a výroba stavebních materiálů, rovněž energetika, doprava a telekomunikace. Klíčové priority diversifikace budou uskutečňovány podle Vládního plánu podpory průmyslově-inovačního rozvoje země na léta 2010 – 2014. Vláda na to hodlá investovat 40 mld. USD.
Znamená to, že kromě jiných ambiciózních úkolů, které Strategický plán ukládá, chce KZ zvýšit do roku 2020 podíl nesurovinového vývozu ze současných 10-ti na 45%. Znamená to, že Kazachstán chce do budoucna než suroviny vyvážet přidanou hodnotu. A to znamená masivní proměnu a restrukturalizaci průmyslové a technologické základny. A to je prostor pro spolupráci českých firem s kazachstánskými partnery. Vzhledem k úpravě o kazachstánském obsahu bude možnost prosazovat se přímými dodávkami zboží čím dál obtížnější. Cesta povede přes zakládání joint vetures. Důraz je tedy kladen na vytváření společných podniků, do kterých zahraniční investoři přinesou nejen nové výrobky a výrobní technologie, ale zajistí účinnou spolupráci i při uplatnění vyrobené produkce. Navíc, úprava o kazachstánském obsahu říká, že v každém takovém podniku musí být stanovený podíl kazachstánských dílů a práce. A samozřejmě, parametrem, kromě kvality, je zcela pragmaticky výhodnost takového projektu pro kazachstánskou stranu.
Ve své době aktivně pronikala na kazachstánský trh Škoda Plzeň a.s. s převážně dopravní produkcí (lokomotivy, trolejbusy, vagóny), ale v souvislosti s vnitřními problémy, se kterými se Škoda potýkala, zůstal jen společný podnik na výrobu trolejbusů. Ten zanikl v důsledku poněkud nepochopitelné politiky akimátu města Almaty (který byl vlastně podílníkem ve s.p. za kazachstánskou stranu).
Dále na místním trhu působí Pozemní stavitelství Brno.
Slibně se rozrůstá spolupráce mezi Škodou-Auto a podnikem Asia-Avto, jejíž výsledkem bylo v srpnu 2005 spuštění sériové výroby - montáže vozů Škoda Octavia a v srpnu roku 2006 zahájení montáže vozů Superb. V roce 2011 začne montáž Škoda Yeti. Vidět na kazachstánských silnicích „škodovku", již není rarita.
Největším společným podnikem byla sladovna v Tekeli, avšak její majoritní balík akcií odprodaly Obchodní sladovny francouzskému strategickému partnerovi Groupe Soufflet.
V nedávné době otevřela svou kancelář v Almaty firma CODECO, Real Astate Development, která připravuje výstavbu bytových komplexů v Almaty. Firma majetkově propojená s ČKD Praha DIS plánuje aktivity i v dalších oblastech.
V červnu 2007 byla zveřejněna informace, že významný český podnikatel investoval cca 1,4 mld. Kč do společnosti Oriel Resources, která se zabývá těžbou niklu a chrómu v Kazachstánu a provozem tavících pecí v Rusku.
Silná česká finanční skupina PPF v dubnu 2008 dokončila akvizici jedné z kazachstánských bank. Velikost investice se odhaduje řádově na desítky milióny USD a Kazachstán by se tak stal po Rusku, Bělorusku a Ukrajině další východní zemí, kde by PPF získala bankovní licenci. Nutno k tomu nutno dodat, že v Kazachstánu již několik let působí Home Credit.
V roce 2008 dostavěl PSP Přerov cementárnu poblíž hlavního města, protože však financující banka BTA zkrachovala (pojistná událost EGAPu), know-how pro uvedení cementárny do provozu nepředal.
Kromě výše uvedených firem jsou v Kazachstánu i čeští prostředníci, kteří mění své klienty případ od případu.
Ze strany českých podnikatelů zájem o kazachstánský trh neustále narůstá. Na poradě VOEÚ v Praze v roce 2010 projevilo zájem o Kazachstán cca 50 českých firem, které mají zájem na kazachstánském trhu uspět. Zájem podnikatelské sféry o kazachstánský trh potvrdilo i v roce 2011 na poradě VOEÚ více než 50 českých firem s tím, že výrobci a obchodníci z ČR již více využívají možnost účasti na mezinárodních výstavách v Kazachstánu (turisticky veletrh KITF, zdravotnický veletrh KIHE, stavební veletrh KazBuild apod.), v podnikatelských misích (mise SST či mise výrobců dobývací techniky) či možností představit své technologie prostřednictvím mechanismu Mezivládní komise ČR - Kazachstán.
V roce 2010 statistika uvádí pouze 71 společných česko-kazachstánských podniků.
7.6. Vyhodnocení poptávek v teritoriu po českém zboží, výrobní kooperaci
Kazachstán byl v roce 2009 zařazen mezi tzv. prioritní země z hlediska exportních zájmů ČR a v prosinci 2009 byla otevřena v Almaty kancelář CzechTrade.
Obchodní a ekonomický úsek ZÚ a kancelář CzechTrade registruje celou řadu poptávek z kazachstánské strany, které se zpracovávají prostřednictvím mechanismů CzechTrade (internetové stránky a též prostřednictvím sektorových expertů). Zájem je o výrobní kooperaci např. v oblasti strojírenství, zajem o spolupráci se též soustřeďuje do oblasti zemědělství, potravinářského průmyslu, energetiky, zdravotnické techniky apod. Na kazachstánském trhu lze též nalézt celou řadu spotřebních výrobků a potravinářských výrobků (např. od firmy Hamé) apod. Kazachstánský trh je perspektivní i pro dodávky investičních celků, dopravní techniky apod.
7.7. Zahraniční rozvojová spolupráce
Republika Kazachstán nepatří mezi priority zahraniční rozvojové spolupráce České republiky, a není vypracován plán dlouhodobé spolupráce na tomto úseku. Nicméně, vzhledem k řadě komparativních výhod českých realizátorů lze předpokládat, že ČR bude v Kazachstánu navazovat na úspěšné aktivity z minulých let, zejména v sektorech životního prostředí, dopravy a zemědělství.
V Kazachstánu byly realizovány projekty zaměřené na železniční (modernizace železniční tratě Almaty - Astana) a městskou dopravu (výstavba nového hlavního města Astany), jejichž celkový objem v letech 1997–2001 dosáhl 20 mil. Kč. V roce 2004 ČR přispěla částkou 0,5 mil. Kč na projekt „Zajištění radiační ochrany s důrazem na lékařské expozice". V letech 2003–2005 Ministerstvo životního prostředí ČR financovalo projekt „Aplikace preventivních postupů ve vybraných podnicích, spojená s přenosem českých technologií a know-how" v celkové hodnotě 5 mil. Kč. Tato rozvojová pomoc byla mimo jiné motivována z české strany s cílem ovlivnit budoucí systémy tak, aby vyhovovaly možnostem a požadavkům českých firem. Celková hodnota projektů zahraniční rozvojové spolupráce realizovaných v Kazachstánu od roku 1997 dosahuje téměř 45 mil. Kč.
V roce 2007 byly v Kazachstánu ukončeny dva projekty. V gesci MŽP byl projekt „Ochrana biodiversity jižního Altaje v kontextu současných environmentálních transformací a socio-ekonomického rozvoje", v celkové hodnotě 10 mil. Kč a realizátorem projektu bylo občanské sdružení IRBIS. V gesci Ministerstva zdravotnictví ČR byl projekt „Rozvoj přírodních léčivých zdrojů pro aplikaci léčebné péče do systému zdravotnictví v Kazachstánu", v celkové hodnotě 9 mil. Kč a realizátorem projektu bylo Sdružení rozvojových aktivit.
Na rok 2008 byl pro Kazachstán a Kyrgyzstán schválen pouze jeden společný projekt, a to "Projekt na podporu migračního managmentu pro Střední Asii" v gesci Ministerstva vnitra ČR a realizátorem projektu je Mezinárodní organizace pro migraci.
V současné době z českých veřejných zdrojů není v Kazachstánu hrazen žádný rozvojový program.
Spolupráce EK s Kazachstánem a dalšími zeměmi Střední Asie je založena zejména na "The EC Strategy Paper for Assistance to Central Asia" (z dubna 2007), kde jsou stanoveny jednotlivé priority. Central Asia Indicative Programme 2007 - 2010 a na období 2011 - 2013 dále definuje v daleko detailnější podobě podporu zemím Střední Asie, a to v rámci nového Development Cooperation Instrument. The Regional Strategy Paper for Assistance to Central Asia (2007 - 2013) předpokládá investice ve výši 719 mil. euro pro regionální programy a projekty. Konkrétní projekty pro Kazachstán na bilaterální úrovni jsou definovány v Ročních akčních plánech (AAP) s tím, že na unijní straně byl pro Kazachstán připraven AAP pro rok 2007 a AAP pro rok 2010.
7.8. Vzájemná výměna v oblasti služeb
Vzájemná výměna mezi ČR a Kazachstánem v tomto segmentu není dosud významná. Hlavní položkou příjmu jsou obchodně technické služby, nákladní doprava a cestovní ruch. Ve výdajích se jedná o stejné položky jako v příjmech. V letech 2006 a 2007 byly příjmy za služby zhruba na úrovni předešlého roku s tím, že se zvyšují příjmy z oblasti cestovního ruchu. Obraty se dlouhodobě pohybují v řádu málo stovek milionů korun. Ilustrací je rok 2005, kdy obrat zahraničně obchodní výměny činil 7,4 mld. Kč a obrat v oblasti služeb pouze 217 mil. Kč, což jsou necelá 3 %. V roce 2005 byly příjmy za služby 145,2 mil. Kč a výdaje 71,8 mil. Kč.
K hlavním vývozcům služeb patří cestovní kanceláře, v oblasti dopravy jsou to pak různé spediční společnosti. Obchodně technické služby (významná položka) jsou jako doprovodné při realizaci obchodních případů majících charakter dodávek technologického zařízení nebo rozběhu výroby (montáž zařízení, jeho spuštění a oživení, technické konzultace atp.).
Největší poptávka je trvale po službách v cestovním ruchu, tj. lázeňské pobyty spojené s další turistikou. ZÚ Astana zaznamenává každoročně značný nárůst krátkodbých víz vydaných za účelem turistiky (zejména lázeňské pobyty). CzechTourism organizuje každoročně účast českých společností na největším turistickém veletrhu ve Střední Asii - KITF v Almaty . O další služby ze strany kazachstánských subjektů příliš velký zájem není. Ostatní položky (nákladní doprava a obchodně technické služby) jsou bezprostředně spojeny s realizací větších a složitějších obchodních případů, které vyžadují zajištění celého komplexu dodávky (tj. nejen zboží, ale i dopravy a dalších nutných doprovodných služeb).
V Kazachstánu existuje celá řada překážek v oblasti poskytování služeb (zejména telekomunikace a doprava), jejichž příčiny spočívají v platných zákonech. Vzhledem k tomu, že Kazachstán vede přístupová jednání do WTO, je otázka přístupu na trh služeb jedním z dominantních otevřených problémů mezi Kazachstánem a WTO. Postupně, ale pomalu, dochází k některým pozvolným změnám (přístup na trh služeb finančních a telekomunikačních - tato kapitola je předmětem intezivního jednání v Ženevě), avšak některé akce ukazují i dvojaký přístup.
Díky vzdálenosti a charakteru vzájemné obchodní výměny jsou perspektivy českých firem v oblasti služeb do značné míry omezeny, určitě je však perspektivní turistický ruch. V současné době jsou v provozu 4 lety týdně (dva stálé a dva sezónní) na trase Almaty - Praha a zpět, jehož provozovatelem byla firma TRAVEL SYSTEM.
Významným impulzem pro rozvoj spolupráce v oblasti turismu je podepsání Dohody o spolupráci v oblasti turismu v Praze dne 3. listopadu 2011.
V roce 2006 bylo vydáno pro kazašské občany celkem kolem 6000 krátkodobých víz, v roce 2007 to již bylo přes 12 000 víz. Tato úrověň počtu vydaných víz se udržela i v roce 2010 a pokračuje i v roce 2011.
7.9. Podmínky pro zaměstnávání občanů z ČR
V roce 2008 se stalo obtížnější získat povolení pro práci cizinců v Kazachstánu. V režimu, kdy vláda stanovuje roční kvóty pro zaměstnávání cizinců, které rozděluje na oblastní akimáty a hlavní město Astanu a město Almaty, zahraniční firmy začaly obtížně získávat povolení. Vláda sleduje politiku udržení zaměstnanosti domácí pracovní síly a snižováním kvót pro cizince chce dosáhnout toho, aby byla uvolněná pracovní místa obsazována domácími zaměstnanci. Tento trend má zřejmě trvalejší charakter, protože obtížnost získat pracovní povolení trvala i v roce 2010.
Souhrnná teritoriální informace
- >> 7. Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR
- 8. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu
- 9. Investiční klima
- 10. Očekávaný vývoj v teritoriu
- 11. Související přílohy STI
Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)
