- 6.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo – tabulka
- 6.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU
- 6.3. Komoditní struktura
- 6.4. Dovozní podmínky a dokumenty (po vstupu do EU), celní systém, kontrola vývozu
- 6.5. Ochrana domácího trhu
- 6.6. Zóny volného obchodu
6.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo – tabulka
| rok | Export | Import | Saldo |
|---|---|---|---|
| 2005 | 27 849,0 | 17 352,5 | 10 496,5 |
| 2006 | 38 250,3 | 23 676,9 | 14 573,4 |
| 2007 | 47 755,3 | 32 756,4 | 14 998,9 |
| 2008 | 71 183,5 | 37 889, 1 | 33 294, 4 |
| 2009 | 43 196,0 | 28 409,0 | 14 787,0 |
| 10/2010 | 47 300,0 | 20 200,0 | 27 100,0 |
Při hodnocení uvedených čísel je nutné brát v úvahu změnu kurzu USD/KZK, který se v únoru 2009 skokově změnil ze 120 na 150 tenge za dolar.
Tak jako ve všech předchozích letech, v zahraničním obchodě roku 2010 (prvních 10 měsíců) v exportu největší podíl činil vývoz minerálních surovin, zejména ropy (76,3%). Naopak, v dovozu dominovaly stroje, zařízení, dopravní prostředky, přístroje a ústrojí (40,2%).
Největším dovozcem z Kazachstánu se stala Čína (17,1%), pak Itálie (16,0%), Francie (8,4%) a Rusko (6,4%).
Největšími vývozci do Kazachstánu byli Rusko (27,2%), Německo (7,5%), Itálie (5,9%) a Ukrajina (5,4%).
6.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU
| 2003 | 2004 | 2005 | 2006 | 2007 | 2008 | |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Velká Británie | 143 | 240 | 320,5 | 1 143,9 | 1 133,2 | 1 810,4 |
| SRN | 145,8 | 212,8 | 408,9 | 553,5 | 392,3 | 614,2 |
| Itálie | 1 020,4 | 3109 | 4 190,5 | 6 891,6 | 7 774,2 | 11 920,3 |
| ČLR | 1 649,6 | 1967,3 | 2 423,9 | 3 592,5 | 5 639,6 | 7 676,6 |
| Nizozemsko | 186,7 | 464,6 | 877,8 | 1 704,6 | 2 464,3 | 4 638,6 |
| USA | 99 | 273,9 | 666,0 | 462,3 | 422,2 | 579,6 |
| Švýcarsko | 1 679,9 | 3 759,8 | 5 509,5 | 6 721,2 | 7 475,9 | 11 281,4 |
| Turecko | 97,8 | 147,1 | 157,0 | 348,2 | 934,4 | 1 903,7 |
| Jižní Korea | 55,5 | 162,8 | 187,5 | 215,1 | 217,4 | 330,8 |
| Bělorusko | 12,8 | 18,4 | 20,5 | 70,9 | 129,3 | 170,8 |
| Kyrgyzstán | 116,5 | 222,1 | 195,7 | 267,8 | 355,1 | 437,2 |
| Uzbekistán | 129,1 | 201,7 | 242.6 | 384,7 | 871,8 | 1 272,1 |
| Ukrajina | 417 | 277,8 | 200,4 | 622,8 | 1 113,1 | 2 003,3 |
| Česká republika | 28,0 | 50,3 | 166,0 | 288,9 | 196,7 | 545 |
| Ruská federace | 1 963,9 | 2 838,1 | 2 927,2 | 3 731,1 | 4 659,1 | 6 226,1 |
Zdroj: Statistický bulletin, Almaty 2003, 2004, 2005, 2006, 2006, 2007 a 2008
| 2003 | 2004 | 2005 | 2006 | 2007 | 2008 | |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Velká Británie | 257,1 | 301,1 | 423,3 | 506,2 | 737,1 | 688,9 |
| SRN | 742,4 | 1053,1 | 1300,7 | 1 809,7 | 2 587,3 | 2 573,5 |
| Itálie | 244,3 | 462,1 | 678,8 | 1 430,4 | 1 130,9 | 1 240,8 |
| ČLR | 502 | 758,2 | 1251,8 | 1 924,9 | 3 507,3 | 4 565,1 |
| Nizozemsko | 128,2 | 179,3 | 140,5 | 189,5 | 375,7 | 275,8 |
| USA | 470,4 | 562,1 | 1204,5 | 1 105,1 | 1 624,5 | 1 928,8 |
| Švýcarsko | 61,7 | 107,1 | 201,1 | 97,2 | 248,1 | 162,5 |
| Turecko | 209,1 | 342,4 | 399,9 | 558,4 | 959,1 | 971,3 |
| Jižní Korea | 114,6 | 247,7 | 256,1 | 359,3 | 625,9 | 423,3 |
| Bělorusko | 93,5 | 143,7 | 181,7 | 284,4 | 395,9 | 396,2 |
| Kyrgyzstán | 54,8 | 91,2 | 72,1 | 138,9 | 175,9 | 171,1 |
| Uzbekistán | 89,6 | 227,6 | 227,6 | 319,1 | 538,5 | 516,1 |
| Ukrajina | 322,7 | 722,6 | 844,7 | 983,9 | 1528,5 | 2 105,2 |
| Česká republika | 37,7 | 99,2 | 91,9 | 112,2 | 139,6 | 197,3 |
| Ruská federace | 3 274,9 | 4 812,5 | 6 591,3 | 9 072,9 | 11 626,9 | 13 765,6 |
Zdroj: Statistický bulletin, Almaty a Státní statistická agentura KZ 2003, 2004, 2005,2006, 2007 a 2008
Rok 2006 - vývoz
Největší importéři z Kazachstánu: Itálie 18 % z celkového exportu, Švýcarsko 17,6 %, Ruská federace 9,8 %, Čína 9,4 %, Francie 8,8 %, Írán 5,4 %, Nizozemsko 4,5 % a Velká Británie 3 %.
Celkový podíl zemí EU činil 43,2 %.
Rok 2006 - dovoz
Největší exportéři do Kazachstánu: Ruská federace 38,3 % z celkového dovozu, Čína 8,1 %, Německo 7,6 %, Itálie 6 %, USA 4,7 %, Ukrajina 4,2 % a Japonsko 3,9 %.
Celkový podíl zemí EU činil 26,4 %.
Rok 2007 - vývoz
Největší dovozci z Kazachstánu: Itálie 16,3 % z celkového exportu, Švýcarsko 15,6 %, Čína 11,8 % a Rusko 9,8 %.
Celkový podíl vývozu do zemí EU představoval 40,7 % a proti roku 2006 se snížil o 2,5 %. Na země SNS připadalo 16,7%.
Rok 2007 - dovoz
Největší vývozci do Kazachstánu: Rusko 35,5 % z celkového dovozu, dále Čína 10,7 %, Německo 7,9 %, USA 5,0 % a Ukrajina 4,7 %. Na Českou republiku připadlo 0,5 %.
Celkový podíl kazachstánského importu ze zemí EU činil v roce 2007 24,6 % a proti roku 2006 se rovněž snížil, a to o 1,8 %. Ze zemí SNS byl import na úrovni 44,6 %.
Rok 2008 - vývoz
Největší dovozci z Kazachstánu: Itálie, 16,7%, dále Švýcarsko 15,8 %, Rusko 8,7% ,Čína 10,8 %, Francie 7,6 %, Holandsko 6,5% a Velká Británie 2,5 %. Podíl ČR byl pouze 0,1 %.
Celkový podíl členských zemí EU činil 42,9% a proti roku 2007 se zvýšil o 2,2%.
Rok 2008 - dovoz
Největši vývozci do Kazachstánu: Rusko s podílem 36,3%, následovala Čína 12%, dále Německo s podílem 6,8%, Ukrajina 5,6% a USA 5,1%. Česká republika se podíle na kazachstánském importu 0,5%.
Celkový podíl členských zemí EU na kazachstánském importu byl 22,6%, což představuje proti minulému roku snížení o 2%.
Rok 2009 - vývoz
V roce 2009 činil vývoz z Kazachstánu do zemí EU celkem 10,3 mld. EUR a představoval 42,9% jejich celkového dovozu.
Rok 2009 - dovoz
V roce 2009 činil vývoz ze zemí EU do Kazachstánu celkem 5,4 mld. EUR a jeho podíl na kazachtánském dovozu byl 23,3%.
Rok 2011 - vývoz a dovoz
Dle statistik na straně EU dosáhl v roce 2011 vývoz z Kazachstánu do zemí EU celkem 22,8 mld. EUR. Naopak dovoz Kazachstánu z EU se pohyboval na úrovni 6 mld. EUR.
6.3. Komoditní struktura
Nosnými položkami kazachstánského exportu jsou ropa, zemní plyn, železné, neželezné (barevné) a vzácné kovy, ze zemědělských produktů obilí a bavlna.
Nosnými položkami kazachstánského dovozu jsou stroje, strojní zařízení, technologie, dopravní prostředky, přístroje, chemické a farmaceutické výrobky a produkce potravinářského průmyslu.
6.4. Dovozní podmínky a dokumenty (po vstupu do EU), celní systém, kontrola vývozu
Pro dovoz zboží do Kazachstánu je zapotřebí předložit bance smlouvu o dovozu zboží. Tuto smlouvu banka zaregistruje. Takto zaregistrovanou smlouvu je nutno předložit u příslušných celních orgánů k registraci, kde je následně právnická nebo fyzická osoba vedena jako „účastník zahraničně-obchodní činnosti“.
Po dovozu zboží dovozce platí clo plus 0,1 % z ceny smlouvy (je důležité promyšleně sestavit smlouvu, resp. dvě smlouvy tak, aby jedna smlouva mluvila obecně o dovozu zboží a druhá o konkrétní dodávce. To umožní, aby 0,1 % se platilo pouze z druhé smlouvy, respektive z dodatku). V opačném případě bude zapotřebí neustále platit uvedenou sumu z celkového objemu kontraktu.
Po zaplacení zmíněných poplatků platí dovozce 12% DPH (od 1. 1. 2009) ze sumy sestávající se z ceny kontraktu a z poplatků za proclení.
Je-li dovozce ze země, se kterou byla podepsána „Dohoda o zamezení dvojího zdanění“ (s ČR podepsána v dubnu 1998), která již vstoupila v platnost a má-li k dispozici dokument o tom, že již DPH zaplatil v zemi původu, pak se od něj platba DPH nevyžaduje, resp. vyžaduje se jen ta část DPH, o kterou je kazachstánské DPH (12 %) vyšší než DPH v zemi, ze které je zboží dováženo. Existují druhy zboží, u kterých je možno požadovat odložení platby DPH, např. léky.
Kontrola exportu - s ohledem na rozvoj obchodu si i Kazachstán uvědomil některá rizika a s cílem ochránit ekonomiku a také dostát svým závazkům zavedl poměrně standardní podmínky kontroly vývozu. Příslušný odbor na Ministerstvu hospodářského rozvoje a obchodu vydává licence na kontrolované položky. Jedná se zejména o některé suroviny, potraviny, léky, líh a samozřejmě zbraně, vojenský materiál a zboží dvojího užití. Na některé zemědělské výrobky jsou zavedeny kvóty.
Dne 1.7.2010 začala naplno fungovat Celní unie Rusko - Bělorusko - Kazachstán, která zjednodušila vzájemné obchodování (vzniklý jednotný celní prostor pro podnikatele znamená, že se jejich zboží po území států CU pohybuje bez celní deklarace a odbavení), zavedla jednotný celní sazebník a zjednodušila pohyb cizího zboží uvnitř jednotého celního prostoru. Jednotný celní sazebník z celkového počtu 11 170 předpisů cel je u 5 704 zvýšil a u 497 snížil, u 409 položek si Kazachstán vyjednal výjimku – jako léky, umělé hmoty, papír a lepenka, hliníkové výrobky, železniční a tramvajové lokomotivy. Obecně platí, že pro EU exportéry se podmínky pro přístup na kazachszánský trh zhoršily. Vytvoření Celní unie vedlo k růstu objemu obchodu mezi jednotlivými účastníky Celní unie, konkrétně ruský export do Kazachstánu dosáhl 11,8 mld. USD v roce 2010 (vzrostl meziročně o 25%), export Kazachstánu do Ruska činil 5 mld. USD v roce 2010 (meziroční růst o 30%). Obrat obchodu Kazachstánu s Běloruskem dosáhl 850 mil. USD v roce 2010, tj. o 60% více než v předkrizovém období. Od 1. července 2011 byly v rámci budování mechanismu Celní unie odstraněny celní kontroly na hranicích mezi Kazachstánem a Ruskem. Dalším předpokládaným krokem je vytvoření Jednotného ekonomického prostoru (Unified Economic Space) mezi Kazachstánem - Ruskem a Běloruskem od ledna 2012.
6.5. Ochrana domácího trhu
Vlastní podmínky dovozu do Kazachstánu byly značně liberální a ochrana trhu se spíše uplatňovala prostřednictvím odmítání poskytovat prostředky ze státního rozpočtu na financování zboží a služeb, které Kazachstán akutně nepotřebuje. V poslední době, v souvislosti s rozvojem průmyslové výroby, se ochrana domácího trhu výrazně zvětšuje. V oborech, kde se začínají vyrábět nebo vyrábí v Kazachstánu vlastní výrobky,byly jak státem, tak různými zájmovými skupinami prosazovány restriktivní opatření - zejména výrazné zvýšení cel. Z netarifních opatření to byly různé požadavky na certifikaci kvality apod. To se změnilo vznikem Celní Unie viz. 6.4.
Již ve druhé polovině roku 1999 začal v KZ platit zákon na ochranu spotřebitele, který kromě jiného stanoví podmínky pro dovoz spotřebního zboží. Hlavním cílem celého zákona je, že výrobky musí být označeny v kazašském a ruském jazyce již na hranicích (při dovozu). Není přípustné, aby byly výrobky označovány např. přelepkami přímo ve skladech obchodů.
6.6. Zóny volného obchodu
V Kazachstánu je zakládání tzv. speciálních (svobobodných ekonomických zón za jeden z prvků rozvoje hospodářsrví. První vznikla již v roce 1991 - Žajreb Atasujská v Žezkazganské oblasti (Morport Aktau) a v současné době v Kazachstánu existuje 9 ekonomických zón. Další ekonomické zóny jsou Alakulská a Žarkentská v Taldykorganské oblasti, Lisakovská v Kostanajské oblasti, Kyzyl-Ordinská, Atyrauská, juho-Kazachstánská, Karagandinská a Mangystauská.
Zónou volného obchodu je Atakent v Almaty a Astana na výstavbu hlavního města. Konkrétně v Astaně pracuje ve svobodné ekonomické zóně 7 závodů, další dva zahájí činnost v blízké budoucnosti. Cílem je vybudovat v Astaně zónu k roku 2017 s cca 50 závody, které by zaměstnávaly cca 8000 pracovníků.
V lednu 2008 byla vyhlášena speciální ekonomická zóna "Burabaj" pro rozvoj Šučinsko-Borovské lázeňské oblasti. Cílem je vybudovat konkurence schopnou turistickou infrastrukturu pro domácí i zahraniční turisty.
Souhrnná teritoriální informace
Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)
