- 8.1. Distribuční a prodejní kanály, využívání místních zástupců, další faktory ovlivňující prodej
- 8.2. Podmínky zaměstnávání cizinců a místních sil
- 8.3. Podmínky pro zřízení kanceláře, reprezentace, společného podniku
- 8.4. Požadavky na propagaci, marketing, reklamu (využití HSP)
- 8.5. Způsoby řešení obchodních sporů
- 8.6. Režim zadávání veřejných zakázek
- 8.7. Problémy a rizika místního trhu
- 8.8. Problematika ochrany duševního vlastnictví
- 8.9. Obvyklé platební podmínky, platební morálka
- 8.10. Významné veletrhy a výstavy v teritoriu
8.1. Distribuční a prodejní kanály, využívání místních zástupců, další faktory ovlivňující prodej
Pro prosazení nabízeného zboží v Kazachstánu jsou důležité pevné osobní kontakty, periodicky upevňované projevy pozornosti. Tyto kontakty musí mít velmi široké zázemí, neboť klíčové osoby mění významná místa, ale kontakty zůstávají.
Nelze stavět své obchodní aktivity pouze na zasílání e-mailů a odkazech na internetové stránky, případně na zasílání faxů. Pokud kazachstánský obchodník o nabídku či kontakt nemá zájem, nereaguje. Obdobně se chová, jestli jazykově zaslané nabídce nerozumí. Pro komunikaci s partnerem je nutná dobrá znalost ruštiny, používání jiných jazyků, jak v písemném, tak ústním projevu zcela určitě vyvolává problémy. Požadovaná stanoviska, či odpovědi je nutno často taktně urgovat (i třeba z důvodů ne příliš kvalitního telekomunikačního spojení).
Další důležitou skutečností je, že v Kazachstánu prakticky neexistují velkoobchodní a maloobchodní řetězce. Hlavním důvodem je populačně geografický faktor, tj. při relativně nevelkém počtu obyvatel, velká rozloha země a velmi řídké osídlení se vzdáleným spojením a s tím i související dopravní náklady. Významným faktorem také je, že pro většinu obyvatel je nákup základních potravin i zboží denní spotřeby v supermarketech považován za luxus, neboť mnoho věcí je možné na lokálních trzích pořídit za nesrovnatelně nižší ceny. Při zásobování malých obchodů i velkých tržnic významná role patří tureckým obchodníkům, kteří přišli do téměř "opuštěného" trhu první, trh ovládli a do jisté míry považují za vlastní (napomohla blízkost teritoriální i jazyková). Představa o možné spolupráci se jeví jako nereálná. Nově jim konkuruje záplava levného zboží čínského.
Podle informací českých obchodních zástupců nelze jednoznačně uvést, zda pro firmy je účelnější zaměstnávat jako zástupce českého či místního občana. Nevýhodou místních sil často bývá nedostatek loajality vůči zastupované firmě a neustálé hledání jiné, cizí firmy, která by nabídla vyšší plat. Naopak, výhodou je, že výše mzdy je nižší než vyslaného zástupce české firmy. Další výhodou českého zástupce je sepětí s českou (vysílající) firmou a objektivnější hodnocení trhu.
Ukazuje se, že nejlepší kombinací je situace, kdy vedoucí zastoupení je český občan a sekretářka nebo asistentka je místní síla. Tato kombinace má ještě další výhodu, neboť více a více se začíná na úřadech, ale i ve firmách prosazovat kazaština a tu by měla ovládat místní síla.
Dalším poměrně citelným problémem je skutečnost, že prakticky neexistuje systém velkoobchodního zásobování. Proto je při zajišťování dodávek nutno počítat s tím, že dodávky mohou mít jen nahodilý nebo jednorázový charakter.
Při realizaci dodávky technologických celků je nutno se připravit na to, že pracovní morálka místních pracovníků není příliš dobrá a jen velmi složitě se hledají kvalifikované pracovní síly.
8.2. Podmínky zaměstnávání cizinců a místních sil
Od konce r. 1997 se začal přísně uplatňovat zákon na ochranu domácího trhu pracovních sil. K novému zákonu ze dne 23. ledna 2001 „O zaměstnanosti obyvatelstva" vláda KZ vydala 17. března 2004 „Pravidla určení kvóty, podmínek a režim vydávání povolení zaměstnavatelům na přijetí zahraniční síly v republice Kazachstán". Každoročně stanovuje vláda KZ kvótu pro zaměstnávání cizinců. Kvóty jsou rozděleny mezi oblasti, města Astanu a Almaty v poměru v procentech k ekonomicky aktivnímu obyvatelstvu s přihlédnutím k situaci na trhu práce. K výkonu práce v Kazachstánu cizinec potřebuje zvláštní povolení a Ministerstvo práce a sociální ochrany pracujících přísně sleduje jeho dodržování. Zaměstnavatel k získání povolení musí na zplnomocněný orgán podat žádost ve státním nebo ruském jazyce a uvést řadu detailních údajů. Získat uvedené povolení není jednoduché a mnohé renomované zahraniční firmy měly nebo stále mají s tímto nařízením problémy (manažeři, vysoce kvalifikovaní dělníci atp.).
Koncem roku 2007 přijala kazachstánská vláda rozhodnutí „O stanovení kvóty na zaměstnávání cizinců na území Kazachstánu na rok 2008“, a to ve výši 1,6 % z ekonomicky aktivního obyvatelstva. Kvóta byla rozdělena do čtyř kategorií, přičemž na první a druhou kategorii, kam náleží manažéři a specialisté s vyšším a středním vzděláním, je kvóta stanovena na úrovni 0,6%. Pro třetí kategorii, kvalifikované pracovníky, byla kvóta stanovena na úrovni 0,93 % a pro čtvrtou, poslední kategorii – pracovníci přijímaní na zemědělské sezónní práce, byla stanovena na úrovni 0,07%. V Kazachstánu se v současné době uvádí cca 8 mil ekonomicky aktivního obyvatelstva z celkového počtu 15,5 mil. Celkově se tedy jedná o výši kvóty cca 128 tis. cizinců, z toho pro první a druhou kategorii cca 48 tis. řídících pracovníků a specialistů, třetí kategorii 74,4 tis. kvalifikovaných pracovníků a pro čtvrtou kategorii 5,6 tis. převážně nekvalifikovaných manuálních pracovníků.
Výše kvóty na rok 2008 je značně vyšší než byla stanovena na rok 2007. V minulém roce byla celková kvóta pouze 0,8% z ekonomicky aktivního obyvatelstva, přičemž pro první a druhou kategorii zaměstnanců 0,3% (při stejném počtu ekonomicky aktivního obyvatelstva o polovinu méně), třetí kategorie 0,37% (o 44,8 tis. zaměstnanců méně) a ve čtvrté kategorii byla kvóta 0,13% (o 4,8 tis. více). Z jednoduché analýzy vyplývá, že kvóta na rok 2008 byla stanovena tak, aby bylo možno přijmout více řídících pracovníků a specialistů a rovněž kvalifikovaných pracovníků. Ke snížení došlo u čtvrté kategorie, to znamená především u nekvalifikovaných manuálních pracovníků ze sousedních středoasijských zemí, kteří jsou ochotni pracovat za nižší mzdu než domácí pracovní síla stejné úrovně. A především se jedná o oblasti, kde je nejvyšší nezaměstnanost a současně i největší chudoba.
Na rok 2009 byla stanovena kvóta pro zahraniční pracovníky ve výši 63 483 osob. Podle firemních informací se postup získávání povolení pro firmy značně ztížil, a to i z toho důvodu, že vláda přijala opatření maximální zaměstnanosti domácí obyvatelstva.
Na rok 2010 byla pro zahraniční pracovníky stanovena kvóta 63 682 lidí, což představuje 0,75% celkové pracovní síly KZ. Kvóta je dělěna na oblasti a velká města.
V Kazachstánu dochází k postupnému růstu kvóty pro zaměstnávání Kazachstánců (v rámci "domácího obsahu" ve zboží, službách a pracovní síle). Konkrétně se v roce 2011 soustředila pozornost kolem pracovních povolení (work permits) pro pracovníky zahraničních společností, a to především pro velké investiční projekty vyžadující různé množství specializovaných expertů v různých fázích projektu. Kazachstánská strana schválila v říjnu 2011 v této souvislosti vyjímku ze striktní kvóty pro 3 hlavní ropně projekty (Karachaganak, Těngiz, Kashagan), a to na 3 roky, tj. k 1 lednu 2015.
8.3. Podmínky pro zřízení kanceláře, reprezentace, společného podniku
V Kazachstánu existuje mnoho zákonných norem a předpisů upravujících tyto záležitosti. Při zřizování kanceláře či reprezentace nebo společného podniku je zapotřebí mít k dispozici ověřený výpis z obchodního rejstříku, nutný je soudně ověřený překlad statutu. Totéž se týká i zřizování společného podniku. V současnosti postačuje ověřený překlad těchto dokumentů do jazyka ruského, do budoucna je však třeba počítat s tím, že bude nutný i překlad do kazaštiny.
V roce 2010 v anketě Světové banky Doing Business byl Kazachstán oceněn za to, že za posledních 12 měsíců kazachstánská vláda přijala celou řadu opatření, která podnikání v zemi usnadňují, včetně usnadnění podmínek pro založení podniku, pro obdržení stavebního povolení, ochrany investorů apod. Hodnotící kriteria ovšem nazahrnovala parametry důležité pro podnikání, jako jsou blízkost vyspělých trhů, kvalita infrastruktury a služeb, zabezpečení majetku proti krádeži a zpronevěře, transparentnost státních zakázek, makroekonomické ukazatele a v neposlední řadě také vynutitelnost práva.
8.4. Požadavky na propagaci, marketing, reklamu (využití HSP)
Zatím nejvíce pozornosti a prostředků věnovali propagaci, marketingu a reklamě zástupci firem přijíždějící z ČR na návštěvu či otevření společného podniku. K poměrně velmi úspěšným zde patří účast na výstavách, byť se jedná o nákladnou záležitost, vhodně zvolená výstava a prezentace na ní, bývá ve většině případů velmi přínosná.
Zkušenost posledních let ukazuje, že úspěšnost prezentací na výstavách je zde podstatně větší než např. v Evropě nebo v USA. Důvody jsou v zásadě dva. První je ten, že je zde orientální způsob praxe v obchodě, počínaje osobním kontaktem s partnerem přes společenskou stránku obchodu, která má v Kazachstánu svou nezastupitelnou úlohu. Druhým důvodem je to, že mnoho firem svou činnost příliš neprezentuje (z daňových důvodů, obava z konkurence, spojení s vysokými vládními kruhy atp.), proto ani celkem významné a silné firmy nejsou v informačních materiálech, katalozích uváděny atd. Účast na výstavě jim dává možnost přímo na místě oslovit svého partnera bez zbytečného šumu a „vysílání zbytečných" informací do světa. A výstavnictví v Kazachstánu je na dobré úrovni.
Poznámka na vysvětlenou: v Kazachstánu není běžně přístupný obchodní rejstřík!
8.5. Způsoby řešení obchodních sporů
V Kazachstánu již existují kvalitní právní firmy (byť je jich zatím málo) které mohou být nápomocny v obchodním sporu. To, že ve sporu právní zastoupení potřebujete, je dáno nízkou vynutitelností práva. Přes snahu o budování právního státu, jsou rodové a kmenové vazby často silnější (a méně čitelné) než paragrafy, což nutí nejen české firmy často pasivně přijímat svůj osud. Tato špatná pověst v celé Střední Asii nesvědčí obchodu a vládnoucí kruhy v KZ si tuto skutečnost dobře uvědomují. To se mj. projevuje na různých investičních summitech, kde nejvyšší představitelé ve svých projevech věnují překvapivě mnoho prostoru ujišťování zahraničních investorů, že několik známých příkladů, kdy se kazachstánská strana snažila již po podepsání kontraktu se západní firmou měnit jeho obsah, tak aby jí lépe vyhovoval, se již nikdy nebude opakovat. Lze jen předpokládat, že tomu tak opravdu bude, neboť západní firmy ostře začaly bránit svá práva a neváhají se obracet na mezinárodní instance, případně se obracejí o pomoc na své zastupitelské úřady v místě, které se pak lobbyistickými tlaky snaží situaci vyřešit, případně pohrozit medializací. Pokud se jedná o skutečně velké firmy, může být zaangažován dokonce i vysoký státní představitel (ministr, vládní zmocněnec či dokonce i prezident - viz. taky kap.9.). Protože např. ze zákona o využívání nerostného bohatství byl vypuštěn paragraf o možnosti firma ve sporu se státem obrátit se k mezinárodní arbitráži, s pokazem na prioritu místního soudnictví.
V případě řešení různých obchodních sporů je třeba brát do úvahy zdlouhavost a také vnitřní sociální vazby (bývalé kmenové, národnostní ap.), které objektivitě rozhodování příliš nepřispívají.
8.6. Režim zadávání veřejných zakázek
Zákon o zadávání veřejných zakázek byl přijat v roce 2002 a definuje transparentní postup při jejich zadávání. Jeho aplikace je však problematická. Dochází k jeho porušování a pouze u některých případů dojde k postihu (v KZ je známý případ bývalého šéfa KazAtomPromu Džakiševa, který byl za vzetí úplatku (nemalého) odsouzen na 14 let těžkých prací).
Takže platí, že veřejné zakázky jsou zadávány na základě subjektivního (ať už špatného nebo odborného) hodnocení výhodnosti toho či onoho projektu, a to jak výhodnosti celospolečenské, tak i výhodnosti soukromé. Zadávání veřejných zakázek je prakticky vždy spojeno s problémy jednak na úrovni zadavatele (zadavatelů) a pak i při dalších krocích. Při účasti ve výběrových řízeních je nutno s tímto počítat a je nutno kalkulovat s velkým množstvím „dalších nákladů“. Mnohdy se pak stává, že po celkové kalkulaci celé akce se zjistí, že je ztrátová a vlastně ani nikdy zisková být nemohla.
Problem je dost velký na to, aby EU v roce 2010 zafinancovala projekt, který má pomoct zvýšit transparentnost, efektivnost a konkurenceschopnost systému zadávání veřejných zakázek v Kazachstánu.
Veřejné zakázky jsou v Kazachstánu publikovány na webové stránce www.goszakup.kz (kde pod sedmnáctou šipkou na levé straně je Bjulleten, pak rok).
8.7. Problémy a rizika místního trhu
Přestože se kazachstánský trh vyvíjí, pořád platí že vzhledem k tomu, že vznikal ve složitých podmínkách prvních let samostatného Kazachstánu, jsou i nyní jeho problémy a rizika charakteru ryze typického pro celou středoasijskou oblast. Zatím zde stále není dostatek odborníků na zahraniční obchod, a mnoho místních obchodníků má zkreslené představy. Velkým problémem jsou pak cenová jednání, neboť málo kdo si je schopen uvědomit, že zboží má svou hodnotu, a proto i cenový limit, pod který se nedá jít. Dalším faktorem je příliv levného čínského a tureckého zboží, navenek sice líbivého, avšak nepříliš kvalitního. Toto často způsobuje problémy, neboť eventuálním partnerům se zdá všechno drahé, a proto upřednostňují mnohdy nižší cenu na úkor kvality.
Není příliš vhodné bez náležité přípravy rozvíjet zde vlastní aktivity, neboť struktura společnosti v Kazachstánu je velmi složitá. Je vhodnější si najít dobrého a spolehlivého místního partnera a jeho cestou řešit otázky celního odbavení, daní, tranzitů a různých povolení atp. Z tohoto hlediska je třeba také vhodně volit dodací podmínky.
8.8. Problematika ochrany duševního vlastnictví
Přestože má Kazachstán na ochranu práv duševního vlastnictví poměrně kvalitní legislativu, je jeho spotřebitelský trh zaplaven levnými padělky značkového zboží. Hlavními dodavateli takové produkce jsou zejména menší soukromé firmy z Číny a Turecka. Jedná se především o spotřební zboží - oblečení, obuv, sportovní potřeby, hodinky, video kazety, CD disky, DVD disky, některé druhy elektroniky. Příval tohoto zboží je takový, že se s ním odpovědné orgány státní správy nejsou schopny vypořádat. Zboží takového původu je prodáváno v primitivních podmínkách ve velkých tržnicích, které jsou v každém velkém i malém městě. Dalším momentem je skutečnost, že tato produkce saturuje nejméně majetné vrstvy obyvatelstva a přijetí účinných opatření k zamezení dovozu takové produkce by zákonitě vedlo ke zvýšení cen s dopadem na nejslabší sociální vrstvy.
Vzniklé škody jsou proto pro některé renomované výrobce prakticky nevyčíslitelné a nastavená úroveň cen vede k tomu, že dodávky kvalitního či luxusního zboží (zejména oděvního) jsou realizovatelné pouze ve velmi omezené míře, protože klientela pro toto zboží je rovněž omezená. Přesto jsou ve velkých městech, zejména v obchodních centrech, luxususní butiky zastoupené poměrně hojně.
Oficiální vládní kruhy sice deklarují snahu tuto situaci řešit, ale výsledky jsou zatím skutečně problematické. V oblasti ochrany průmyslových práv přímo na území Kazachstánu je situace nepoměrně lepší. Příkladem mohou být i dvě kauzy spojené s českými firmami, kdy v prvním případě bylo zjištěno, že na jihu Kazachstánu byla zorganizována ilegální výroba lustrů jakoby dodávaných z ČR - policie tvrdě zasáhla a organizátoři byli postaveni před soud.
8.9. Obvyklé platební podmínky, platební morálka
Kazachstán je v mezinárodním hodnocení zařazen do 4. kategorie se středním až vyšším rizikem, avšak dlužnické subjekty v poslední době plní uspokojivě své závazky z úvěrových smluv. V zemi je zvykem žádat 100 % platbu předem a jen u dobrých partnerů se tato částka snižuje na 50 %. Všeobecně lze uvést, že u obchodníků je platební morálka nižší, a to jak u fyzických, tak i právnických osob. Výjimku opět tvoří dobří obchodní partneři, kdy si každá strana uvědomuje nebezpečí poškození svých vztahů s partnerem. Avšak i v tomto případě kazachstánská strana považuje odklady některých plateb za zcela běžnou záležitost a je třeba jí vysvětlovat, že mezi solidními partnery se všechno platí včas. Běžným zvykem v zemi je, že již po vyčlenění sumy potřebné pro platbu je tato suma zaslána svému adresátovi až po mnoha urgencích, neboť odesílatel se s ní snaží, alespoň na krátkou dobu, podnikat v bankovní sféře.
V případě účasti české bankovní sféry na financování některých projektů je žádoucí přesvědčit kazachstánskou stranu o prioritě těchto projektů tak, aby poskytla garanci akceptovatelnou pro EGAP, a.s., který má od roku 2004 uzavřenou dohodu o spolupráci ve formě Memorandum of Understanding s kazachstánskou státní úvěrovou pojišťovnou KECIC. Celkem úspěšně proběhlo v Kazachstánu s pojištěním EGAPu a se státní podporou 5 menších obchodních případů a s celkovou aktuální pojistnou angažovaností cca 117 mil. CZK.
EGAP je dále angažován ve velkém projektu dodávky technologie pro výstavbu cementárny, stavěné firmou PSP Přerov. Byl to obchod roku 2007, za který EGAP obdržela mezinárodní ocenění, když ale financující banka BTA zkrachovala, v roce 2009 se z něj stala největší pojistná událost, která může způsobit pojišťovně ztrátu až 50 mil. EUR. Po znárodnění banky, dohodě s věřitelským výborem a její restrukturalizaci je naděje na (až) 50% návratnosti ztráry.
S ohledem na zlepšení finanční situace v Kazachstánu a na zvýšenou kvalitou bankovnictví, jsou v ČR akceptovány i jiné platební nástroje (zejména akreditivy) největších kazachstánských bank (Kazkomerzbank, Bank Turan Alem, Halyk Bank).
8.10. Významné veletrhy a výstavy v teritoriu
Níže uvedené výstavy a veletrhy se opakují v přibližně stejných termínech každý rok. Podrobnější informace, tj. přesný termín, podmínky pořádání akce, zaměření a kontakt na výstavní organizaci, která výstavu pořádá (včetně kontaktu na odpovědného manažera) lze získat na uvedených webových stránkách:
ITECA
tel.: +7 727 2583434, Fax +7 727 2583444
e-mail: contact@iteca.kz
web: www.iteca.kz, www.caspianworld.com
Atakent-Expo
tel.: +7 727 2582535, 751357, 747926, Fax +7 727 2582959
e-mail: office@exhebitions.kz
web: www.exhibitions.kz
TNT Productions, Inc.
tel.: +7 727 2501999, Fax +7 727 2505511
e-mail: kazakhstan@tntexpo.com
web: www.tntexpo.kz
“CATEXPO”
tel.: +7 7272 663680/81/82/83, Fax +7 727 2663684,
e-mail: info@catexpo.kz
web: www.catexpo.kz
KazExpoService
tel.: +7 727 2921966, 920840, Fax: +7 727 2924838
e-mail: kazexposervice@inbox.ru
Kazexpo
tel: +7 727 2729531, Fax: +7 727 2507519
e-mail: kazexpo@kazexpo.kz
web: www.kazexpo.kz
KORME
Exhibition Centre
tel/fax: +7 (7172) 52-43-12
e-mail: s.astanova@cci-expo.kz
www. expocenter.kz, www.cci-expo.kz
Pozn.: Tuto blak tabulku se mi nedaří odstranit!!!
Přehled významných veletrhů a výstav
 |
14 March - 16 March 2012 Kazakhstan International Exhibition for Construction and Interiors, Heating and ventilation, air-conditioning, water supply and sanitary, Ceramics & Stone |
 |
14 March - 16 March 2012 7th International Exhibition for Real Estate and Investment |
 |
14 March - 16 March 2012 6th Kazakhstan International Specialised "Windows, Doors and Facades" Exhibition |
 |
14 March - 16 March 2012 Kazakhstan International "Chemical Industry" Exhibition |
 |
14 March - 16 March 2012 International Specialised Exhibition "Raw Materials, Equipment, Plastic and Rubber Production and Processing Technologies" |
 |
14 March - 16 March 2012 Almaty International Exhibition SECURITY, PROTECTION, FIRE SAFETY and RESCUE" |
 |
4 April - 6 April 2012 Kazakhstan International Power & Lighting Exhibition |
 |
4 April - 6 April 2012 3nd Kazakhstan International Nuclear Power & Nuclear Industry Exhibition and Conference |
| April - June | |
 |
3 April - 5 April 2012 11th North Caspian Regional Atyrau Oil, Gas & Infrastructure Exhibition |
 |
18 April -20 April 2012 The 10th Kyrgyz International Exhibition “Construction” «CONSTRUCTION AND INTERIOR, HEATING, VENTILATION WINDOWS, DOORS & FACADES» |
 |
18 April -20 April 2012 International Kirghiz Exhibition Power Kyrgyzstan - «The power, Renewed and nonconventional energy sources» |
 |
25 April - 27 April 2012 12th Kazakhstan International Exhibition "Tourism & Travel" |
 |
18 April - 20 April 2012 8th Central-Asian International Exhibition "Everything for hotels, restaurants, supermarkets" |
 |
18 April - 20 April 2012 14th Kazakhstan International Exhibition Foodstuffs, Drinks, Packaging And Equipment For Food Industry |
 |
19 April - 20 April 2012 11th Anniversary Regional Turkey, Caspian, Black Sea and Russia Conference and Showcase of Telecommunications and IT technologies |
 |
16 May - 18 May 2012 19th Kazakhstan International Healthcare Exhibition |
 |
23 May - 25 May 2012 14th Kazakhstan International Exhibition Construction and Interiors, Heating and Ventilation, Windows and Doors, Facades, Road Construction, Ceramics and Stone |
 |
23 May - 25 May 2012 7th Kazakhstan International Specialised Exhibition "Household Appliances, Furniture and Interiors" |
 |
29 May - 31 May 2012 19th Central Asian International Telecommunications and Informational Technologies Exhibition and Conference |
| July - September | |
 |
5 September - 7 September 2012 9th International Kazakhstan Exhibition on Healthcare |
 |
19 September - 21 September 2012 18th Central-Asian International "Mining and Processing of Metals & Minerals" Exhibition |
 |
20 September - 22 September 2012 3rd Kazakhstan Regional Exhibition "Construction and Interiors, Heating and Ventilation, Windows, Doors and Facades, Ceramic and Stone" |
| October - December | |
 |
2 October - 5 October 2012 20th Kazakhstan International "Oil & Gas" Exhibition and Conference |
 |
6 November - 7 November 2012 4th Mangystau Regional Petroleum Technology Conference OilTech Mangystau 2011 |
 |
6 November - 8 November 2012 Mangystau Oil, Gas & Infrastructure 2012 7th Mangystau Regional "Oil, Gas & Infrastructure" Exhibition |
Oficiální účasti České republiky na mezinárodních výstavách v Kazachstánu
Rok 2006
V září 2006 se v Almaty na Mezinárodní výstavě „KazBuild" zúčastnila Česká republika a v rámci oficiální české expozice se prezentovalo 10 českých firem z oblasti stavebnictví, interiérů, topení a vzduchotechniky.
Rok 2007
Na 7. mezinárodním veletrhu „Turistika a cestování - KITF2007", konaném ve dnech 26. - 28. dubna 2007 v Almatě, byla Česká republika poprvé zastoupena stánkem CzechTourism, kde se v oficiální společné expozici prezentovalo dalších čtrnáct českých firem z oboru cestovního ruchu, lázeňství a zdravotních služeb.
Rok 2008
Oficiální účast České republiky se uskutečnila i na 8. ročníku "KITF 2008", který proběhl ve dnech 24. - 27. dubna 2008 v Almaty. Na stánku České republiky se prezentovao 13 českých subjektů, jako úspěšné doprovodné akce byly hodnoceny prezentace českého lázeňství v hlavním kazachstánském městě Astana a tisková konference zaměřená na rozvoj cestovního ruchu v České republice uskutečněná v zahajovací výstavní den.
Officiální účast na jubilejní na 15. Mezinárodní výstavě zdravotnictví "KIHE 2008" v Almaty, která se uskutečnila ve dnech 14. až 17. května 2008 za přítomnosti 6 českých vystavovatelů. Ve stánku jedné firmy, dobře se již orientující ve zdejších podmínkách, se prezentovalo dalším pět českých vystavovatelů.
Officiální účast na 7. mezinárodní výstavě energetiky „Power Kazakhstan 2008“, konané ve dnech 4. až 6. listopadu 2008 v Almaty. ČR se na Power Kazachstánlní prezentovala poprvé. Realizací české expozice byla pověřena firma Rapid, a.s., Praha a na výstavní ploše 137 m2 se prezentovalo 13 českých firem z různých oblastí energetiky.
Rok 2009
Účast na 9. mezinárodní výstavě turistiky "KITF 2009", konané ve dnech 23. - 25. dubna 2009 v Almaty. Pod záštitou CzechTourismu se prezetovalo 13 českých společností cestovního ruchu, lázeňství a zdravotních služeb.
Rok 2010
Účast na 9. mezinárodní výstavě energetiky, "Power Kazakhstan" ve dnech 2. - 4. listopadu 2010. Ve společném stánku, který organizačně zajišťovala Hospodářská Komora ČR a firma Zephyr, s.r.o., se představilo 12 českých firem: CDT-Česká dobývací technika, CPU-České povrchové úpravy, ČKD Mobilní jeřáby, ELKO EP, ENELEX, EST+, GALATEK, Hansen und Reinders CS, HYDROMA, KUVAG, OTECO a ZVU POTEZ. Českou expozici při otevření výstavy navštívil kazachstánský náměstek ministra průmyslu a nových technologií D. Tuganov, spolupředseda česko-kazachstánské komise pro hospodářskou, průmyslovou a vědecko-technickou spolupráci. České firmy se prezentovaly na velerthu zdravotnické techniky KIHE v květnu 2010, dále na potravinářském veletrhu Worldfood. V červnu 2010 se uskutečnila v Kazachstánu podnikatelské mise Svazu strojírenské technologie (SST).
Rok 2011
V roce 2011 se pozornost českých firem soustředila na veletrh Kazbuild (7 firem), dále na turistický veletrh KITF v dubnu (10 firem), na veletrh zdravotnické techniky KIHE v květnu (6 firem), na veletrh Power Kazakhstan (10 firem) v listopadu a na potravinářský veletrh WorldFood (4 firmy). V červnu 2011 se uskutečnila v Kazachstánu mise českých firem v oblasti dobývací techniky (9 firem). Celkově dochází k nárůstu zájmu českých společností o veletrhy a podnikatelské mise v Kazachstánu, některé české společnosti otevírají své zastoupení v Kazachstánu zejména v Almaty a v Astaně.
Souhrnná teritoriální informace
- 7. Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR
- >> 8. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu
- 9. Investiční klima
- 10. Očekávaný vývoj v teritoriu
- 11. Související přílohy STI
Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)
