Přejít k hlavnímu obsahu |  Přejít k hlavnímu menu

---

---

Vyhledávání

podrobné vyhledávání

---

• 4.1. Zhodnocení hospodářského vývoje za minulý rok, předpověď dalšího vývoje
• 4.2. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (HDP/obyv., vývoj objemu HDP, podíl odvětví na tvorbě HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti)
• 4.3. Průmysl – struktura, tempo růstu, nosné obory
• 4.4. Stavebnictví
• 4.5. Zemědělství – vývoj, struktura
• 4.6. Služby
• 4.7. Infrastruktura (doprava, telekomunikace, energetika – z toho jaderná)
• 4.8. Přijímaná a poskytovaná rozvojová pomoc

4.1. Zhodnocení hospodářského vývoje za minulý rok, předpověď dalšího vývoje

Hodnocení ekonomického vývoje v roce 2011

Hrubý domácí produkt Korejské republiky (KR) v roce 2011 vzrost o 3,6 %. Dynamika růstu po celý rok postupně klesala v důsledku globální finanční krize, která se nebezpečně vrací na hlavní trhy obchodních partnerů KR (jihokorejská ekonomika v posledním čtvrtletí 2011 zpomalila tempo růstu na 0,4 % v důsledku především vnějších faktorů). Za hlavní příčinu lze označit oslabení konjunktury na trzích hlavních obchodních partnerů, a to jednak prohlubující se problémy s dluhovou krizí v zemích Eurozóny a velmi pomalé oživení v USA. V roce 2012 se očekává růst HDP na úrovni 3,7 % a v roce 2013 cca 4,2 %. 

Jihokorejská ekonomika je podle údajů za rok 2010 v pořadí 14. největší ekonomikou na světě a 4. největší v Asii. Hospodářství KR je silně závislé na obchodu, a to především na exportu. 

Motorem růstu hospodářství je jednoznačně vývoz (s rostoucí rolí vnitřního trhu v návaznosti na růst domácí kupní síly50 mil. obyvatel). I přes nepříznivou konjunkturu na hlavních světových trzích (EU, USA, Japonsko) překročil v roce 2011 zahraniční obchod KR hranici 1 bilionu USD s vysoce kladnou bilancí. KR se zařadila na 9. místo na světě v seznamu největších obchodních partnerů.

Nynější vláda prezidenta I Mjong-baka prosazuje tzv. ekosystematický rozvoj založený na vzájemném sdílení odpovědnosti za ekonomický a sociální rozvoj ze strany velkých, středních i malých firem, zaměstnanců i zaměstnavatelů, tj. celé společnosti. Podle této vládní strategie je odpovědností státu vytvořit takové podnikatelské podmínky v zemi, ale vedle sebe mohly úspěšně podnikat, růst a bohatnout (a vytvářet nové pracovní příležitosti) velké i malé firmy.

Velkým rizikem pro světovou ekonomiku je vedle nepořádku veřejných financí a narůstajících dluhů rovněž stoupající inflace v prioritních světových ekonomikách (6,4 % v Číně, 3,6 % v USA a přes 4 % ve Velké Británii). Globalizace světové ekonomiky způsobuje rychlý přenos inflačních tlaků z jedněch trhů na druhé, výjimkou není ani korejská ekonomika, kde se míra inflace na konci prosince vyšplhala na 4,2 % (což je nad stanovenou cílovou hranicí centrální banky 4 %).

Příznivé podnikatelské prostředí v KR na druhé straně prospívá výběru daní. Podle statistických údajů Národní služby pro výběr daní (NTS) dosáhly daňové příjmy v loňském roce rekordní výše 158 mld. USD (o 8 mld. USD více než v roce 2009). Největší nárůst zaznamenaly daňové odvody z příjmu fyzických osob (+ 15 %) a ze zisku právnických subjektů (+ 6 %). Speciální spotřební daň na luxusní zboží přinesla do rozpočtu o 40 % více (4,6 mld. USD).

Bilance běžného účtu (BÚ) dosáhla přebytku ve výši 9,1 mld. USD, a to především díky dynamickému růstu vývozu, který tvoří 52 % hrubého domácího produktu země. Přebytek BÚ přispívá ke konstantnímu navyšování devizových rezerv země. Podle centrální banky (BOK-Bank of Korea) činil přebytek BÚ na konci roku 2011 celkem 16 mld. USD. 

Vláda KR je přesvědčena, že v době globální finanční a hospodářské krize, která se projevila v roce 2008 aještě dodnes plně neodezněla, musí stát pro udržení konkurenceschopnosti a zaměstnanosti více investovat, byť to znamená dočasné zadlužení země. Střednědobý finanční plán KR počítá s tím, že současný rozpočtový deficit (- 28 mld. USD v roce 2010) vláda promění do roku 2014 v přebytek (+ 2 mld. USD).   

Celkový obrat zahraničního obchodu KR v roce 2011 dosáhl historické výše 1,1 bilionu USD. KR se stala v pořadí teprve 9. zemí na světě, která překročila objemem svého zahraničního obchodu hranici jednoho bilionů dolarů. Export se přiblížil 557 mld. USD a dovoz překročil 524 mld. USD. Přebytek zahraničního obchodu v loňském roce činil 33 mld. USD. Zatímco jihokorejský export v roce 2011 vzrostl oproti roku 2010 o 19 %, import se navýšil o 23 %.

Jihokorejské přímé zahraniční investice (PZI) v minulém roce dosáhly 33,1 mld. USD. Zhruba 60 % (16 mld. USD) PZI připadá na nové projekty v oblasti důlního a těžebního průmyslu v USA, Austrálii a Jižní Americe. Největšími investicemi je petrochemický projekt KNOC (Korea National Oil Corp.) v Texasu (8,5 mld. USD), a dále projekty na těžbu a zpracování plynu KGS (Korea Gas Corp.) v Austrálii (3,6 mld. USD) a GS Caltex Corp. v Kambodži (1,1 md. USD – pozn.: tato druhá největší rafinérská firma v KR plánuje ještě v letošním roce investovat v ČR do výstavby továrny na výrobu plastů pro automobilový  průmysl a domácí spotřebiče).

Zahraniční dluh dosáhl loni rekordní hodnoty 398 mld. USD (2011). Jednou z hlavních příčin konstantního růstu dluhu jsou masivní nákupy vládních dluhopisů ze strany zahraničních investorů, kteří za současné dluhové krize v eurozóně a nestabilního výhledu US hospodářství vidí v rozvíjející se korejské ekonomice stabilní zdroj budoucích kapitálových zisků. Není bez zajímavosti, že za posledních 10 let se objem korejských vládních a privátních dluhopisů ve vlastnictví zahraničních subjektů zvýšil z 900 mil. USD na 74,2 mld. USD. Většina zahraničního zadlužení KR připadá na středně- a dlouhodobé závazky (se splatností více než 1 rok), které činí 248 mld. USD. V současné době zahraniční dluh dosahuje 37 % HDP, což je mnohem méně než ve většině vyspělých ekonomik (v USA převyšuje 98 % HDP a v Japonsku 47 % HDP). Důležitý je fakt, že dluh se v posledním období zvyšuje pomaleji než roste objem zahraničního obchodu a především exportu KR.  

Devizové rezervy KR dosáhly v minulém roce historicky nejvyšší úrovně 311 mld. USD. V důsledku toho poprvé za posledních 13 let centrální banka nakoupila na zahraničních trzích 25 tun zlata s cílem diverzifikovat strukturu svých rezerv za současné neklidné situace na světových finančních trzích.

 

zpět na začátek

4.2. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (HDP/obyv., vývoj objemu HDP, podíl odvětví na tvorbě HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti)

Základní makroekonomické ukazatele Korejské republiky (2011)

HDP Korejské republiky v roce 2011 vzrostl o 3,6 % a převýšil 1,11 bilionu USD. Pro srovnání v loňském roce činil růst HDP Korejské republiky 6,2 %. HDP na obyvatele dle kupní síly loni dosáhl 30.070 USD, což řadí KR na 27. místo na světě dle statistiky MMF (KR předstihla např. Španělsko (29.830 USD/obyv.) či Itálii (29.480 USD/obyv.).

ukazatel	2005	2006	2007	2008	2009	2010
HDP v  cenách roku 2005  (mld KRW)	865 240,9	910 048,9	956 514,5	977 786,50	979 508,0	1 042 111
HDP růst (%)	4	5,2	5,1	2,2	0,2	6,2
HND/ obyv. (USD) v běžných cenách	17 531	19 722	21 695	19 231	17 175	20 759
míra inflace (%)	2,8	2,2	2,5	4,7	2,8	2,9
míra nezaměstnanosti (%)	3,7	3,5	3,2	3,2	3,6	3,7

Zdroj: KNSO, The Korea Herald January 29, 2009

 

zpět na začátek

4.3. Průmysl – struktura, tempo růstu, nosné obory

Přestože jihokorejská ekonomika dosáhla v roce 2011 růst 3,6 %, řada odvětví vykázala pokles. Největší propad zaznamenalo stavebnictví (-4,6 %) a zemědělství společně d rybolovem (- 2 %). Naopak nejvyšší růst zaznamenal zpracovatelský průmysl (7,2 %) a důlní průmysl (7,1 %). Sektor služeb vzrost o 2,6 %. Privátní spotřeba vzrostla pouze o 2,3 %, což je de facto o polovinu méně než v roce 2010 (+ 4,4 %). Velmi radikální propad zaznamenaly investice - z 25,7 % na 3,7 %.

Za posledních 10 let se vyprofilovaly jako nosné obory jihokorejské ekonomiky níže uvedené obory:

• výroba paměťových čipů, LCD obrazovek a přístrojů mobilní komunikace – 1. místo na světě
• výroba lodí – 1. místo na světě
• výroba automobilů – 4. místo na světě
• výroba železa a oceli – 5. místo na světě
• zpracování ropy a výroba ropných derivátů - 4. místo na světě

Jako nové klíčové obory, které se mají stát  novými hnacími motory korejského exportu, byla vybrána jaderná energetika a zelené technologie.

Výroba železa a oceli

KR zaujímá 5. místo na světě ve výrobních kapacitách surové oceli.

Výroba železa a oceli, podporována státem, se jako jedno ze stěžejních odvětví, stala hnací silou ekonomického rozvoje země 70. let.  V roce 2011 činil podíl výroby železa a oceli na tvorbě HDP 2,2 %.                                              

 

Přehled výroby oceli (v tis. tun)

	Světová produkce	Výroba KR	Podíl
1995	744 599	36 772	4,9 %
2000	847 662	53 107	5,1 %
2006	847 662	48 455	3,9 %
2007	1 344 085	51 517	3,8 %
2010	1 411 893	58 912	4,2 %

Zdroj: Korea Iron & Steel Association

Stejně jako ostatní odvětví i výroba oceli a železa se potýká v současné době s problémy s klesající poptávkou a to zejména automobilového průmyslu a výroby lodí. Dalším velmi významným faktorem je rozdíl mezi vysokou nákupní cenou surovin z počátku minulého roku a nízkou prodejní cenou v důsledku poklesu odbytu.

Největším tuzemským ocelářským komplexem je Pohang Steel Mills (POSCO), v současné době 5. největší na světě. Korejští výrobci železa a oceli jsou sdruženi v Korea Iron & Steel Association a na jejíž internetové stránce www.kosa.or.kr lze nalézt aktuální statistiky, seznam členů nebo bližší informace o tomto průmyslovém sektoru.  

Elektronika

Pro korejskou ekonomiku je jedním z klíčových průmyslových odvětví elektronický průmysl, který patří mezi nejprogresivněji rozvíjející se obor na celém světě. Hospodářskou krizi v roce 1997/8 KR velice úspěšně přestála a již v roce 1999 zaznamenala rekordní objem exportů. Korejské schopnosti v oblasti elektroniky zaznamenaly během posledních 25 let velmi bouřlivý a současně pozitivní vývoj, a to pokud jde o velikost výrobních kapacit, tak i technologický vývoj. Národním strategickým zájmem je stát se nejenom světovým lídrem v produkci elektronických zařízení, ale i lídrem ve vývoji nových technologií v tomto oboru. Růst korejského odvětví výroby polovodičů byl ohromující. Během deseti let, korejské „čeboly“ nebo rodinné konglomeráty, se proměnily ze skutečných outsiderů ve světové hráče, kteří jsou vážnými konkurenty japonských a amerických výrobců, a kteří mají významný podíl na celkové světové produkci.

Jihokorejské elektronické firmy zaujímají přední příčky ve světovém srovnání. Nejvýznamnějšími jsou Samsung Electronics, LG Group a SK Hynix.  Paměťové čipy, LCD obrazovky a telefony jsou nejúspěšnějšími vývozními artikly. Podle  statistik WTO zaujímá KR 1. místop na světě ve vývozu IT produktů. 

Jihokorejské elektronické firmy jsou sdruženy v  Asociaci korejské elektroniky, která byla založena již v roce 1976. 

Automobilový průmysl

	Výroba	Domácí prodej	Export		Import
			ks	hodnota
2010	4 272 000	4 465 000	2 772 000	n/a	1 393 000
2009	3 512 926	1 394 001	2 148 862	22 974 944	63 383
2008	3 826 682	1 154 483	2 683 965	31 907 233	79 473
2007	4 086 308	1 219 335	2 847 138	33 841 417	66 594
2006	3 840 102	1 164 254	2 648 220	29 998 385	56 025
2005	3 699 350	1 142 562	2 586 088	26 924 619	46 221
2004	3 469 464	1 093 652	2 379 563	24 049 752	34 712
2003	3 177 870	1 318 312	1 814 938	17 433 092	27 441

Zdroj: Korea Automobile Manufacturers Association (KAMA)

KR je od ledna 2011 4. největším světovým výrobcem aut na světě a druhým v Asii (po Toyotě). Výroba automobilů v KR prošla významnou recesí v době druhé ropné krize. V 80. letech ji ovšem stimuloval vývoz na trh USA a obrovský nárůst domácí poptávky při a po Olympijských hrách v Soulu v r. 1988. Při expanzi na evropský trh se korejští producenti zaměřili zejména na výstavbu nových závodů v teritoriu střední Evropy.

Celková produkce osobních vozů za rok 2011 převýšila 4 mil. kusů. Export za rok 2011 dosáhl 60 % všech vyrobených vozů. Export osobních vozů představoval 2,5 mil. ks.

V současné době působí v KR 5 automobilek:

• Největší korejskou automobilkou je Hyundai Motor.
• Druhou největší automobilkou je Kia Motors, dceřiná společnost Hyundai.
• Následuje Renault Samsung Motor.
• Další dva producenti GM Korea (dříve Daewoo) a Ssangyong Motor Co. se potýkají s velkými problémy. 

Hyundai Motor Company sklízí v poslední době stále větší úspěchy i na mezinárodním poli. Jejich nejnovější modely jsou oceňovány prestižními cenami, a to jak v Evropě, tak i USA. Rovněž úspěšně si HMC vede i na domácím trhu, kde ji patří téměř 80 %, což představuje 1 115 424 prodaných vozů. V roce 2012 plánuje tato společnost navýšit prodej ve svých výrobních závodech ve světě o dalších 15 % (5,5 milionů automobilů).

Díky rostoucímu počtu platných FTA se postupně otvírá i domácí automobilový trh zahraničním značkám. Velmi dobře se daří především německým značkám MB, BMW a Audi (Korejská asociace automobilových dovozců a prodejců). Z japonských aut se nejlépe prodíává Honda.

Dovoz osobních vozů do KR patří mezi jeden z problémů, který uvádí každoročně ve své výroční zprávě Obchodní komora EU v KR (EUCCK). Kritizovány jsou zejména rozdílné emisní standardy a diagnostické systémy vozidel (OBD), které mohou být brány jako jasná obchodní bariéra. Vozy vyvážené z Evropy tak musí výrobci exkluzivně pro korejský trh vybavit systémem OBD II.   

Bližší informace o automobilovém průmyslu KR lze nalézt na internetových adresách Korea Automobile Manufacturers Association (KAMA) nebo na Korea Auto Industries Coop. Association (KAICA). Pro vývozce je zajímavá i stránka Korea Automobile Import & Distributors Association (KAIDA). 

Loďařství

Korejský loďařský průmysl se již od 80. let drží na špici světových producentů. Vzhledem ke geopolitické poloze je zřejmé, že veškerý export (99,7 %) se děje námořní dopravou, a tak byla výstavba lodní flotily i loděnic strategickým bodem obchodní politiky KR.

V současné době zaujímá KR 1. místo na světě ve výrobě lodí (počtem nových objednávek, objemem lodí i počtem poptávek). Odhaduje se, že celkový podíl KR na světovém trhu činí 64,4 % pro kontejnerové lodě, 59,2 % u tankerů a 89,5 % u lodí na přepravu plynu. KR má deset doků, přičemž sedm z nich patří mezi největší na světě. Veškeré zakázky realizuje 9 výrobců lodí, z nichž Samsung Heavy Industries, Hyundai Heavy Industries Co. a Daewoo Shipbuilding and Marine Engineering jsou zároveň největšími světovými výrobci. Největší jihokorejské loděnice jsou umístěny ve městech Mokpo, Ulsan, Busan, Jianhae, Geoje, Masan a Tongyoung. 

Pro další informace lze doporučit stránku Korejské loďařské asociace (Korea Shipbuilders Association) nebo stránky Ministerstva pro mořské záležitosti a rybářství KR, kde lze nalézt mj. statistiky a specifikaci lodní flotily.

 

zpět na začátek

4.4. Stavebnictví

Zvýšená zahraniční a částečně i domácí poptávka po stavebních pracích měla za následek zlepšení hospodaření nejvýznamnějších korejských stavebních společností patřících zejména do rodiny velkých konglomerátů (Hyundai Heavy Industries Co., Samsung Heavy Industries and Construction, Daewoo Engineering and Construction, GS Engineering and Construction atd.). Jak vyplývá z níže uvedené tabulky, počet objednávek ze zahraničí se od roku 2003 neustále zvyšuje.

Rok/USD mil.	2003	2004	2005	2006	2007	2008
Objem	3 668	7 498	10 895	16 468	39 788	47 640

Zdroj: International Contractors Association of Korea

V roce 2010 dosáhl objem zahraničních objednávek hodnoty 65 miliard USD. Korejské společnosti obdržely více než 650 objednávky z více než 6 desítek zemí světa. Rozvržení objednávek podle teritorií – viz níže uvedená tabulka. Zvýšený profit ze zahraničních objednávek dokázal vyrovnat a převýšit ztrátu z poklesu domácí poptávky po stavebních pracích a to zejména u bytové výstavby. K větší tvorbě zisku přispělo i oslabení KRW vůči světovým měnám. Nejlépe si vedly společnost Hyundai Engineering and Construction, která obdržela objednávky v hodnotě 6,5 miliardy USD. To je navýšení oproti předcházejícímu roku téměř o 70 %. Domácí objednávky této společnosti vzrostly pouze o 15,6 %. Na druhém místě se umístila společnost GS Construction and Engineering (5,3 miliardy USD) následovaná společností Daelim (3,5 miliardy USD).

	2007		2008
	počet objednávek	hodnota	počet objednávek	hodnota	% počet objednávek
Celkem	617	39,788	642	47,640	19,7
Stř. Východ	128	22,801	166	27,204	19,3
Asie	376	12,855	379	14,689	14,3
Afrika	37	1,687	37	1,501	11,0
Latinská Amerika	10	333	18	2,477	643,7
Ostatní	66	2,112	42	1,769	16,2

Experti se shodují, že všechny nejvýznamnější světové stavební společnosti, včetně korejských, se budou v budoucnosti potýkat s problémy, které souvisí s poklesem výkonnosti světové ekonomiky v důsledku krize, a jejím jen velmi pozvolným oživováním. Změny na trhu způsobí zostření konkurence. Avšak vzhledem k velké podpoře tohoto odvětví současnou korejskou administrativou v poslední době, by tyto dopady neměly mít významnější vliv na budoucí vývoj stavebnictví v KR.

Podrobnější oborové statistiky jsou umístěny na stránkách Ministerstva stavebnictví a dopravy KR, nevýhodou jsou ale u některých tabulek popisky pouze v korejštině. Relevantní informace lze získat také na stránce Korejské stavební asociace (Construction Association of Korea), která aktuálně sdružuje 6827 stavebních firem.

 

zpět na začátek

4.5. Zemědělství – vývoj, struktura

Ekonomický význam zemědělství, lesnictví a rybářství trvale klesá. Zatímco v roce 1970 se na tvorbě hrubého domácího produktu podílel tento sektor 27,1 %, v roce 2011 činil tento podíl 2,1 %. Proces spojený s prudkým rozvojem moderní průmyslové struktury korejského hospodářství v posledních třiceti letech, kdy produkce služeb a průmyslu převzala vedoucí roli nad zemědělstvím, tradičně handicapovaným nepříznivými klimatickými podmínkami i migrací venkovského obyvatelstva do měst, způsobuje výrazné snížení počtu pracovníků v zemědělství, lesnictví a rybářství.

Zemědělství se omezuje na zajištění potravinové soběstačnosti. KR kryje spotřebu potravin z vlastních zdrojů z 52 %, v případě rýže jako hlavní složky potravy to je 96 %. Podíl potravin, živých zvířat, nápojů a tabáku (třídy 0+1 SITC) na celkovém korejském dovozu činí jen 4,02 %. KR se řadí na 12. příčku ve světovém objemu produkce rýže a je šestá v porovnání produkce na hektar.

Průmyslové využití zemědělské produkce má význam zejména v textilním průmyslu, který v určitém období v minulosti sehrál významnou roli v rozvoji ekonomiky. V textilu v poslední době vzrůstá poptávka po čisté bavlně a vlně. Suroviny pro tuto výrobu je nucena KR dovážet ze zahraničí vzhledem k nepříznivým klimatickým podmínkám. Ostatní vlákna jsou převážně nahrazena umělými, jejichž domácí produkce je dostatečná.

Hlavními plodinami je rýže a sója, dále ječmen a pšenice. Tradiční plodinou je léčivý kořen ženšen, který je také tradičním a exportním artiklem, a česnek.

KR vykazuje tradičně vysoký deficit v obchodní výměně agropotravinářského sektoru (v  2011 činil více než 16 mld. USD), přičemž dovoz představoval 21,2 mld. USD. Mezi největší dovozní položky patří kukuřice, sójové boby, třtinový cukr a pšenice. Mezi nejvýznamnější exportní artikly patří hrušky, paprika a ženšen. Největší importním teritoriem jsou USA, Čína, Austrálie a Brazílie. Nejvýznamnějším vývozním trhem je Japonsko, Čína, USA a Thajsko a Hong Kong.

Je však třeba zdůraznit, že sektor zemědělství je považován jihokorejskou vládou za strategický a mimořádně citlivý z hlediska potravinové bezpečnosti. Z toho důvodu jsou domácí zemědělští výrobci chráněni řadou protekcionistických opatření celního i neobchodního charakteru.  Ačkoliv celní tarify na potravinářské zboží odpovídají úmluvám WTO, je velmi těžké dovážet do KR jakékoliv agropotravinářské výrobky. První překážkou je komplikovaný systém regulačních opatření, kdy se na jeden druh výrobku vztahují různá opatření. Ta jsou v navíc v kompetenci rozdílných institucí. Výklad těchto opatření je pro cizince nesrozumitelný a ani právní instituce nejsou mnohdy schopny vyložit jejich správné znění. Některé dovozní procedury trvají roky (např. získání povolení k dovozu vepřového masa se skládá z osmi kroků a trvá přibližně tři roky). Při dovozu jsou vyžadovány finančně velmi nákladné testy. Mnohá opatření jsou diskriminační (např. u dovozu alkoholu je prodej povolen pouze v místě udělení licence, což znamená, že pokud chce dovozce prodávat v celé Koreji, musí mít na každé prodejní místo zvláštní licenci). Monitorováním vznikajících překážek, odstraňováním existujících a snahou zabránit novým diskriminačním opatřením se zabývá Market Access Committee členských států EU, ustavený z iniciativy zastoupení Evropské komise. Velkou měrou by se na odstranění stávajících netarifních překážek obchodu měla podílet i FTA mezi KR a EU, která byla podepsána v říjnu 2010, a která by měla vstoupit v platnost 1. července 2011. Vzhledem k citlivosti zemědělské otázky v KR budou celní tarify na zemědělské zboží odstraněny v rozmezí pěti až deseti let.

Další informace lze nalézt na stránkách www.maf.go.kr (Ministerstvo pro potraviny, zemědělství lesnictví a rybolov) nebo na stránkách www.nonghyup.com (Federace národních zemědělských družstev), popř. www.kmta.or.kr (Korejská asociace obchodu s masem). O překážkách obchodu lze najít informace na www.eucck.org. Informace o jednotlivých opatřeních lze pak najít na www.import.or.kr.

 

zpět na začátek

4.6. Služby

Podíl sektoru služeb na HDP od 70. let postupně vzrůstá. Charakter sektoru se radikálně změnil ze služeb typických pro zaostalou rozvojovou zemi na moderní služby v industriální společnosti. Hlavními nositeli růstu se staly finanční a pojišťovací služby, služby pro obchod a podnikání, telekomunikace a doprava. Nový impuls pro rozvoj služeb a celkové zlepšení tohoto sektoru přinesly dohody o volném obchodu mezi KR a USA (vstoupila v platnost 15.3.2012) a EU (provizorně uplatňována od 1.7.2011).

Bilance obchodu se službami je tradičně pasivní. V roce 2011 deficit činil vce než 17 miliard USD. Korejská vláda se snaží tento nepříznivý stav zmírnit především propagací „zdravotní“ turistiky.  Největší položkou jsou náklady na studium v zahraničí (3,9 mld. USD) a licenční poplatky (4,2 mld. USD).

Dovoz, vývoz a saldo obchodu se službami (mld. USD)

	Vývoz	Dovoz	Saldo
Doprava	28,939	23,365	5,575
Turistika	9,442	13,330	-3,888
Komunikační služby	655	1,100	-445
Stavebnictví	158	255	-97
Pojišťovací služby	389	662	-273
Finanční služby	2,383	785	1,597
Informační služby	224	394	-170
Licenční poplatky	3,185	7,049	-3,864
Ostatní obchodní služby	11,414	27,207	-15,793
Kultura	516	832	-317
Vládní služby	1,209	737	472
Celkem	58,513	75,716	-17,203

Zdroj: Bank of Korea, EU DEG

 

 

zpět na začátek

4.7. Infrastruktura (doprava, telekomunikace, energetika – z toho jaderná)

Doprava

Objem přepravních služeb, vybavení, přepravených osob a nákladu narůstal poměrně stabilně během posledních tří desetiletí, současně s růstem objemů domácího obchodu, exportu a importu.

Podle statistik Ministerstva půdy, dopravy a mořských záležitostí KR www.moct.go.kr byla loni vnitrozemská osobní doprava realizována ze 75 % po silnici, 0,2 % letecky, 8 % po železnici, 16,7 % metrem (Soul, Busan, Daegu a Incheon), 0,1 % lodí. Mezinárodní osobní doprava je možná pouze letecky (93,7 % včetně tranzitujících cestujících) a lodí (6,3 %).

Podíly v rámci nákladní dopravy byly následující: 77 % po silnici, 17 % po vodě, 6,6 % po železnici, letecky 0,1%. V mezinárodní nákladní přepravě zboží je realizováno lodní dopravou 99,7 % a letecky 0,3 % celkového objemu.

Na území Korejské republiky je rozsáhlá a hustá síť velkokapacitních dálnic, které spojují všechna významná města. Ke konci roku 2011 bylo v KR celkem 110 000 km komunikací, z nichž více než 3 000 km má dálniční charakter (National Expressway) a 15 000 km charakter rychlostních komunikací (National Highway). V zemi bylo na konci roku 2011 registrováno téměř 20 mil. vozidel, z toho osobních automobilů 71,6 %, autobusů 7,7 % a nákladních automobilů 20,4 % a speciálních vozidel 0,3 %.

Podle stejného zdroje činila na konci roku 2011 celková délka železničních tratí téměř 4 000 km. Bylo přepraveno 921,2 mil. osob a 44,5 mil. t zboží. Trakční vozidla tvořilo 491 dieselových a 94 elektrických lokomotiv. Význam železnice pro nákladní dopravu trvale klesá s přechodem od uhelných elektráren na čisté zdroje energie a přesunem nákladu na levnější lodní dopravu.

Významnou skutečností, která by měla zajistit další růst železniční osobní (i nákladní) dopravy, je existence vysokorychlostní železnice (KTX – Korea Train Express), která byla slavnostně otevřena 1. 4. 2007 na trati Soul – Busan (408,5 km). KTX po dokončení 2. etapy spojí 10 největších korejských měst a vlaky budou jezdit rychlostí až 350 km v hodině. V budoucnu by pak KTX měl být napojen na TCR (Trans China Railway) a TSR (Trans-Siberian Railway) a propojit tak Asii s Evropou.

V oblasti námořní dopravy patří korejskému námořnímu loďstvu 7. místo na světě. V KR je registrováno více než 7 000 lodí (9,5 tis. tun), z nichž je 758 nákladních (6 101 tis. tun) a 680 tankerů (863 tis. tun). KR má 12 větších přístavů (celkem 50) – největší je Busan, který je zároveň druhým největším městem v zemi. Prakticky veškerý korejský zahraniční obchod se uskutečňuje přes moře. V roce 2011 vzrostl objem nákladů přepravovaných po moři o 8,1 % oproti roku 2010. V jihokorejských přístavech bylo odbaveno celekm 21,6 mil. TEUs (4. místo na světě). Žádná z korejských rejdařských společností není ve vlastnictví státu. Hlavními rejdařskými firmami jsou Hyundai Merchant Marine www.hmm21.com a Hanjin Shipping Co. Ltd. www.hanjin.com, která působí i v ČR.

V Korejské republice je 7 mezinárodních a 9 místních letišť, které jsou sdruženy v Korea Airports Corporation www.airport.co.kr/eng. Největším mezinárodním letištěm v zemi je Incheon International Airport www.airport.or.kr, situované v těsné blízkosti hlavního města Soulu (cca 30 km) a největším vnitrostátním letištěm je soulské Gimpo Airport http://gimpo.airport.co.kr. Bližší informace o letecké dopravě v KR lze nalézt též na stránce Korejské asociace rozvoje civilního letectví (KADA) www.airtransport.or.kr/english/index.html.

Mezinárodní leteckou dopravu provozují dvě velké letecké společnosti: Korean Air www.koreanair.com a Asiana Airlines www.flyasiana.com. Obě provozují domácí i mezinárodní spoje. Korean Air je členem aliance Sky Team spolu s ČSA, Asiana Airlines je členem Star Alliance. Kromě toho zde působí 5 domácích nízkonákladových dopravních společností (Jeju Air, Air Busan, Jin Air, Eastar Jet  a T´way Air) a 7 zahraničních nízkonákladových leteckých dopravců - AirAsia X (Malajsie), Peach Aviation (dceřiná firma japonské All Nippon Airways-ANA), Air Asia Japan (společný japonsko-malajský podnik ANA a AirAsia X), Dragon Air (dceřiná firma Cathay Pacific Airways), TransAsia Airways (Tchaj-wan), China Airlines a Eva Air (Čína).

Bilance cestovního ruchu v KR je dlouhodobě v deficitu. Podle statistiky Korea Tourism Organization dosáhl schodek v roce 2011 rekordní výše 10 miliard USD. Důvodem je stále větší obliba korejské populace trávit dovolenou v zahraničí (cca 14 milionů Korejců vycestovalo v loňském roce do zahraničí). Zatímco příliv turistů do KR se navýšil pouze o 4,8 %, výjezdový cestovní ruch vzrostl ve stejném období o 15,7 %.  Největší počet turistů do KR je z Japonska (2,2 milionů) a Číny (cca 1 milion). Průměrný počet přenocování je vysoký – téměř 11 dnů. Turistický účel cesty se na celkové návštěvnosti podílel téměř 71 %.

Pro Českou republiku bylo významné otevření přímého leteckého spojení s Prahou od 15. 5. 2004, které realizuje Korean Air. Funguje 4x týdně a využívají ho kromě Korejců zejména japonští turisté. Podle neoficiálních statistik ročně navštíví Evropu 500 tisíc Korejců, z toho téměř 200 tisíc zamíří do Prahy. 

Zájem korejských turistů o ČR není způsoben jen náhodným výběrem cestovních kanceláří a stále se zlepšujícím image ČR ve světě, ale i cílenými aktivitami v teritoriu. V roce 2005 bylo v Soulu otevřeno zastoupení agentury CzechTourism prostřednictvím občana KR, který je současně zástupcem ČSA. 

Telekomunikace (IT)

V oblasti telekomunikací, internetu a počítačové vzdělanosti se KR řadí mezi nejvyspělejší země a boom tohoto odvětví stále pokračuje. KR je světovou jedničkou ve výrobě polovodičů, televizních přijímačů TFT – LCD a mobilních přístrojů. Oblast ICT se v roce 2011 podílela na růstu HDP 41 %. Podíl tohoto odvětví na exportu pak činil 35 %.

V KR má dnes téměř 80 % obyvatel připojení k internetu a 85 % domácností vlastní alespoň 1 PC.  V širokopásmovém připojení je KR na 2. místě v rámci zemí OECD. V připravenosti na zavedení e-governmentu je KR na pátém místě mezi 191 zeměmi.

Strategie budoucího rozvoje ICT v KR se opírá o program nazvaný „IT 839“. Tento program se skládá z osmi oblastí služeb (W-CDMA, WiBro, Broadband convergence, DMB, u-Home, Telematics, RFID/USN a IT), devíti produktů (mobilní přístroje, broadband/home NW přístroj, přístroj pro digitální vysílání, NG počítače a periférie, inteligentní roboti, IT SoC, RFID/USN přístroje, embedded SW, digital contents) a tři infrastruktur (širokopásmová konvergentní síť, U-sensor síť, soft infraware).

DMB – digital multimedia broadcasting – počet předplatitelů vzrostl od května roku 2005, kdy firma KT službu zavedla, do srpna roku 2007 stonásobně. Rychlost připojení je 30Mbps. Na komerční bázi je tato služba poskytovaná pouze v Německu a v Číně (zde se omezuje na Peking). Zkušebně se testuje v 11 zemích světa včetně Velké Británie, Francie, Kanady a Nizozemí.

Na internetu lze v KR získat všechny potřebné informace  (e-customs system, home tax service, G4C system, e-procurement system, e-burza, e-bankovnictví, e-shopping atd.). On-line lze sledovat volební kampaně, televizní pořady, zasedání parlamentu atd.  K úplnému propojení škol, veřejných institucí a místních samospráv by mělo dojít v roce 2015.

V oblasti mobilních telefonů působí v KR 3 hlavní operátoři – SK Telecom (50% podíl na trhu), KT (30%) a LG Telecom (15%). 

KR věnuje velkou pozornost spolupráci v oblasti ICT i na mezinárodní úrovni. V současné době má uzavřeno MOU s jedenácti zeměmi a bilaterální ICT smlouvy se 47 zeměmi. KR je zapojena do zahraniční spolupráce i v rámci organizací International Telecommunication Union (ITU), Advanced Digital Broadcast (ADB), World Bank, ASEM, OECD, ASEAN a APEC. V KR se také pořádá mnoho vrcholných ICT setkání, např. setkání ministrů ICT, které je plánováno na druhou polovinu roku 2008.

Energetika

Korejská republika patří po stránce klasických energetických zdrojů k nejchudším zemím v Asii (de facto nemá zdroje ropy a plynu, zásoby uhlí jsou malé a málo kvalitní, vodní zdroje jsou velmi omezené). Současně díky rozvinuté ekonomice a rostoucí poptávce domácího průmyslu se řadí mezi největší spotřebitele energie a dovozce nerostných surovin. KR je 5. největším dovozcem ropy na světě a významným importérem LNG a uhlí. V této souvislosti se KR orientuje na obnovitelné zdroje energie a prosazuje tzv. „zelenou politiku“ (Green New Deal-GND), tj. udržitelný hospodářský růst založený na rozvoji obnovitelných energetických zdrojů (včetně podpory jaderné energetiky) a ochranu životního prostředí (KR je na 9. místě na světě v objemu emisí oxidu uhličitého). Díky mnohamiliardovým investicím do vývoje a výzkumu jaderné energetiky a rovněž úspěšným zahraničním projektům na výstavbu jaderných elektráren (v SAE, v jednání Turecko, Brazílie a JAR)) se KR v poslední době zařadila do exkluzivní klubu pěti světových vývozců jaderné technologie.   

Energetické zdroje. Obecně lze říci, že KR je silně závislá na dovozu surovin pro výrobu energie, neboť méně než 20 % spotřebované energie pokrývá z vlastních zdrojů. Přitom poptávka ze strany domácího průmyslu a téměř 50 mil. obyvatel neustále roste (korejská ekonomika je 4. největší v Asii a 13. na světě).

 

Hlavním dodavatelem elektrické energie v KR je Korea Electric Power Corporation (KEPCO).  V roce 2010 bylo vyrobeno v KR celkem 474,660 GWh elektrické energie, z toho připadlo 66 % na tepelné elektrárny (uhlí, ropa, plyn, kombinovaný cyklus), dále 31 % na jaderné elektrárny, 1,4 % na vodní elektrárny a 0,8 % na energii z obnovitelných zdrojů. Spotřeba energie na obyvatele je v KR o něco vyšší než činí průměr v členských zemích OECD (4680 kWh resp. 4720 kWh).

KR je pátým největším dovozcem ropy na světě a sedmým největším spotřebitelem. Ropa i přes svůj klesající podíl zůstává v současné době i nadále nejvýznamnějším surovinovým zdrojem pro výrobu energie v KR. Naopak roste podíl zemního plynu, uhlí a obnovitelných zdrojů (jádro, větrná energie).

Ačkoli se KR soustředí na průzkum a těžbu ropy a zemního plynu v zahraničí, probíhají i domácí průzkumy ropných nalezišť v oblasti ostrova Jeju, Ulleungu (kde je i jediné funkční naleziště zemního plynu s produkcí 18 Bcf plynu (1,5 % spotřeby) a na pobřeží Žlutého moře.  Z korejské strany se na nich podílí státní KNOC.

Domácí rezervy uhlí činí149 mil. tun (MMst). Roční spotřeba dosahuje 120 MMst. Vzhledem k tomu, že lokální roční těžba dosahuje sotva 3 MMst, je KR silně závislá ve své spotřebě na dovozu (je 2. největším dovozcem uhlí na světě). Hlavními dodavateli uhlí do KR jsou Austrálie a Indonésie. Více než polovina uhlí je určena pro tepelné elektrárny. 

Z hlediska struktury dovozu připadá na ropu více než 45 % celkového objemu dovozu, na uhlí 25 % a na plyn 15 %. Tabulka dovozu jednotlivých zdrojů viz příloha.

Vzhledem k absenci surovinových zdrojů KR nepatří mezi jejich exportéry, nýbrž dovozce. Řadí se na 5. místo v žebříčku největších světových importérů ropy, 2. místo v dovozu uhlí a rovněž LNG. Dovážená ropa je určena nejen pro domácí spotřebu (výroba energie, pohonných hmot a ropných derivátů), ale především pro export s vyšší přidanou hodnotou ve formě ropných produktů. Díky velmi moderním a ekologickým technologiím, které se používají ke zpracování ropy v korejských rafinériích, dosahuje vývoz ropných produktů z KR do světa v hodnotovém vyjádření úrovně exportu automobilů (cca 30 mld. USD).  Vývoj exportu viz. příloha.

Infrastruktura energetiky. KR má více než80 mil. kW instalovaného energetického výkonu. Na celkové domácí výrobě energie v objemu 474 GWh se podílejí tepelné elektrárny 64 %, jaderné elektrárny 34 %, vodní elektrárny 1,4 % a obnovitelné a ostatní zdroje 0,8 %.  V současné době je kladen největší důraz na rozvoj jaderné energetiky. Vzhledem k zásadnímu nedostatku přírodních energetických zdrojů je jaderná energetika považována v KR do budoucna za jeden z hlavních činitelů ekonomického rozvoje a energetické nezávislosti země.  KR považuje jadernou energetiku za stejně příznivou životnímu prostředí, jako jsou větrné a sluneční energetické zdroje. Jaderná energetika je navíc považována i za jeden z hlavních pilířů proexportní politiky.  

Tepelné elektrárny (podíl na celkové výrobě elektřiny činí 64 %). Výroba elektrické energie v roce 2010 v tepelných elektrárnách dosáhla objemu 315,608 GWh, což představuje 66 % veškeré vyrobené elektřiny v zemi v loňském roce. Největší podíl loni připadl na výrobu elektřiny z ropy (40 %), uhlí (18) a LNG (8 %). Hlavním dodavatelem tepelné energie v KR je Korea Electric Power Corporation (KEPCO), která kontroluje i 5 regionálních dodavatelů – Korea East-West Power, Korea Midland Power, Korea South-Eastern Power, Korea Southern Power a Korea Western Power. KOGAS zajišťuje dovoz zkapalněného zemního plynu (LNG) pro generátory poháněné plynem či pro elektrárny na kombinovaný cyklus.  Dovoz uhlí do KR se orientuje především na živinné uhlí a antracit. V zemi je 8 velkých tepelných elektráren. 

Jaderné elektrárny (34 %). V roce 2010 bylo v KR vyrobeno v jaderných elektrárnách 148,596 GWh elektrické energie. V činnosti je v současné době 20 jaderných reaktorů (4 jaderné elektrárny mají výkon 17 716 MW, což znamená, že vyrábí více jak 31 % veškeré energie KR a pokrývají 40 % celkové energetické spotřeby země). První jaderná elektrárna byla uvedena do provozu v roce 1977 (Kori Number One u Pusanu). Podrobný přehled jaderných elektráren včetně mapy jejich umístění je v příloze. Podle posledních dostupných informací je nyní ve výstavbě dalších deset bloků: jedná se o rozšíření kapacity stávajících 3 jaderných elektráren s celkovou kapacitou 12 400 MW.

Vodní elektrárny (1,4 %). V zemi dnes existuje celkem 27 vodních elektráren, které se podílejí na celkové výrobě energie 1,4 %, což představuje 6,472 GWh. Hlavním výrobcem vodní energie je Korea Hydro & Nuclear Power Ltd. Přehled sedmi největších elektráren a jejich umístění na mapě je v příloze.

Obnovitelné a jiné zdroje energie (0,8 %). Korejská vláda vroce 2008 rozhodla o podpoře investic do obnovitelných zdrojů energie (OZE) s cílem snížit závislost domácího energetického sektoru na dovozu ropy. Hlavní prioritou se stala výroba elektřiny ze sluneční energie a biomasy, a dále rozvoj větrných elektráren. Loni 2 solární a 1 větrná elektrárna vyrobily 3,984 GWh elektřiny, což představuje podíl 0,8 % na celkovém objemu vyrobené elektřiny v roce 2010. Rozvoj OZE je začleněn do plánu GND a současná vláda si vytyčila jejich budoucí rozvoj, a to nejen z hlediska domácí výroby pro korejský trh, ale i jako potenciálně důležitý exportní produkt především do méně rozvinutých zemí v regionu či v Africe a Latinské Americe. Jednou z priorit v rámci OZE je větrná energie. Na základě poptávky vlády korejské průmyslové koncerny Hyundai Heavy Industries a Daewoo Shipbuilding and Marine Engineering připravují výstavbu větrné farmy o výkonu 2500 MW (celkem 500 větrných turbín) na pobřeží Žlutého moře. Hodnota kontraktu je 9,2 mld. USD. Dokončen má být v roce 2019.

Rafinérie ropy. KR má jedny z nejmodernějších a největších zpracovatelských kapacit ropy na světě. Ropa se dováží tankery především z arabských zemí (Saúdská Arábie (27 %) a SAE (14 %) a Kuvajt (13 %). Denní spotřeba ropy v KR činí více než2 mil. barelů (bbl/d). Tímto objemem se řadí na 10. místo na světě z hlediska denní spotřeby.  V současné době je v KR 9 rezervních zásobníků ropy s celkovou kapacitou 139 milionů barelů. Cílem vlády je navýšit kapacitu ropných rafinérií na 130 % celkové roční spotřeby ropy. Současná kapacita destilačních ropných jednotek (CDU-crude distillation unit) činí 2 875 000 b/d (což je více než činí domácí spotřeba ropy). Podrobný přehled je v příloze společně s mapou ropovodů na území KR včetně tankerů a přečerpávacích stanic. Podle odborných studií jsou korejské rafinérie nejen největší na světě, ale i nejekologičtější díky využití nejmodernějších zpracovatelských technologií. V KR je vnitrozemní ropovod DOPCO (Daehan Oil Pipeline Corporation).

Stát zajišťuje státní rezervy ropy prostřednictvím Korea National Oil Company (KNOC), a to v objemu 90-denní spotřeby. Zpracování ropy je 100%-ně v rukách soukromého sektoru, a to společností SK Energy (a její dceřiná společnost SK Innovation tvoří 2. největší rafinérii na světě), GS Caltex (3. největší rafinérie na světě, která plánuje založit továrnu v ČR), S-Oil Corp. a Hyundai Oilbank. Zpracovatelská kapacita korejských rafinérií je2,5 mil. bbl/d ropných produktů (mezi 10 největšími rafinérie světa jsou 3 korejské).

Zemní plyn. Vzhledem k tomu, že do země nevede žádný mezinárodní plynovod, KR je plně odkázána na dovoz LNG prostřednictvím tankerů z Kataru, Malajsie, Omanu a Indonésie. Roční spotřeba činí více než 1204 mld. kubických stop plynu. Podle dostupných údajů činí celková skladovací kapacita zemního plynu v KR6,12 mil. kilolitrů v 46 zásobnících. Čtyři velké zpracovatelské plynárenské závody na znovu zplyňování zkapalněného plynu mají roční kapacitu 2563 mld. kubických stop plynu (tři z nich s podílem 95 % na trhu kontroluje KOGAS, jehož největším akcionářem je stát (27 %) a státní KEPCO (25 %). KOGAS spravuje rovněž národní síť plynovodů v délce1726 mil.  Údaje o rozmístění plynovodů, vývoj spotřeby, zásob  a dovozu zemního plynu je v časové řadě od roku 2001 jsou uvedeny v příloze společně s údaji o počtu výrobních kapacit a jejich technické specifikaci (skladovací kapacita, délka potrubí atd.). 

Dovoz především LNG zajišťuje převážně státní Korea Gas Company (Kogas). Ostatní společnosti v sektoru jsou vlastněny rovněž státem nebo v nich má stát majoritní podíl.

Výroba a distribuce tepla. V KR existuje 5 různých typů výroby a distribuce  tepla, a to (i) kombinovaná elektrárna a výrobna tepla (ii) paroteplárny, kde pára vyrobená v bojleru postupuje přes výměník tepla a je distribuována ve formě teplé vody, (iii) výměníky tepla, kde je teplá voda vyráběna za použití páry za pomocí elektrárny či bojlerůu,  (iv) zásobníky tepla, kde se skladují přebytky teplé vody a (v) teplovody. Největší teplárenskou společností je Korea District Heating Corporation (KDHC, mimochodem dle statistiky největší regionální teplárna na světě) , kteráý zajišťuje teplo pro Soul a Tegu.

Vzhledem k závislosti KR na dovozu energetických zdrojů (a především ropy) vláda prosazuje politiku velmi aktivní zahraniční investiční expanze. Růst ceny ropy na zahraničních trzích bezprostředně negativně ovlivňuje bilanci zahraničního obchodu země a ceny domácí výroby pro finální odběratele – tj. průmysl i obyvatele (podobně je tomu u cen surovin zejména pro elektronický průmysl).

Energetická politika KR je proto zaměřena na posilování a rozšiřování vlastních energetických kapacit (z obnovitelných zdrojů prostřednictvím politiky GND). S cílem posílit vlastní energetickou bezpečnost do budoucna KR rovněž aktivně investuje do průzkumu a těžby ropy a zemního plynu v zahraničí (ve více než 13 zemích Asie, Afriky a Latinské Ameriky). Vláda nedávno definovala tzv. diplomacii nerostných surovin, která předpokládá státní investice do koupě podílů v už existujících surovinových nalezištích či financování vlastního průzkumu a těžby v zahraničí ve spolupráci s místním partnerem. V rámci budování  „Energy Cooperation Network“ se KR v poslední době zaměřila na státy Střední Asie (Uzbekistán, Kazachstán, Ázerbájdžán a Turkmenistán), země Blízkého východu (Katar, Turecko a Kuvajt) a vybrané státy Latinské Ameriky (Kolumbie, Peru, Bolívie a Brazílie). V počáteční fázi jednání jsou třístranné rozhovory o vybudování plynovodu z Ruska do KR přes území KLDR. V rámci GND současně vláda plánuje investovat do OZE do roku 2015 více než 35 mld. USD s cílem dosáhnout do 5 let exportu elektřiny v objemu min. 30 mld. USD ročně. 

 

 

zpět na začátek

4.8. Přijímaná a poskytovaná rozvojová pomoc

Korejská republika jako vyspělá země a člen OECD poskytuje rozvojovou pomoc (Official Development Aid) rozvojovým zemím a tato pomoc probíhá v bilaterální i multilaterální formě. Multilaterální pomoc je realizována příspěvky do mezinárodních organizací a fondů, jako je ADB (Asian Development Bank), AFDB (African Development Bank), EBRD (European Bank for Reconstruction and Development) nebo organizace OSN.

Bilaterální pomoc se dělí na:

• granty, spojené s dodávkou zařízení
• projekty spolupráce, poskytující technologickou pomoc, rozvojové studie, školení a vysílání korejských expertů
• měkké úvěry a úvěry EDCF (Economic Development Cooperation Fund)

Realizací bilaterálních rozvojových programů uvedených v bodech a) a b) je pověřena Korea International Cooperation Agency (KOICA), založená v r. 1991, která je podřízena Ministerstvu zahraničních věcí a obchodu KR a na jejíž internetových stránkách jsou zveřejňovány i statistické údaje výroční zprávy.

Bilaterální pomoc uvedenou v bodu c) zajišťuje Eximbanka, která je v této oblasti podřízena Ministerstvu financí a ekonomiky KR.

KR si do budoucnosti vytyčila za cíl vylepšit svůj image dárce a dosáhnout úrovně odpovídající postavení KR v mezinárodním měřítku. Tohoto cíle chce dosáhnout nejen navýšením celkového objemu vynaložených finančních prostředků na ODA, ale především jejich zkvalitněním. Základním pilířem strategické vize je dosáhnout poměru ODA k HND 0,128 % do roku 2011 a 0,25 % do roku 2015. 

KR se stala počátkem roku 2011 v pořadí 24. členem DAC (Development Assistance Committee) při OECD. Poprvé v historii této organizace se dřívější příjemce rozvojové pomoci stal jejím členem a současně dárcem.

 

zpět na začátek

Patičkové menu

Katalog odkazů | Přístupnost | Kontakt | Mapa stránek | Právní výhrada | FAQ | O portálu