Korejská republika: Finanční a daňový sektor

© Zastupitelský úřad Soul (Korejská republika)

5.1. Státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Korejská vláda je přesvědčena, že v době globální finanční a hospodářské krize, která se projevila v roce 2008 a ještě dodnes plně neodezněla, musí stát pro udržení konkurenceschopnosti a zaměstnanosti více investovat, byť to znamená dočasné zadlužení země. Střednědobý finanční plán KR počítá s tím, že současný rozpočtový deficit (-28 mld. USD v roce 2010) vláda promění do roku 2014 v přebytek (+2 mld. USD).   

Státní rozpočet (mld. KRW)
 PříjmyVýdajeSaldo
2003 171 945 164 303 7 642
2004 178 784 173 189 5 595
2005 191 488 186 398  5 090
2006 209 573 205 928 3 646
2007 243 633 202 703 33 823
2008 250 713 238 834 11 880
2009 255 252 272 873 17 620
2010 252 599 230 798 21 802

Zdroj: KNSO

 

zpět na začátek

5.2. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let)

Bilance běžného účtu (BÚ) dosáhla v roce 2011 přebytku ve výši 27,7 mld. USD, a to především díky dynamickému růstu vývozu, který tvoří 52 % hrubého domácího produktu země. KR vykázala přebytek BÚ 14-tý rok v  řadě, což výrazně přispívá ke konstantnímu navyšování devizových rezerv země. Prognóza centrální banky (BOK-Bank of Korea) očekává v letošním roce (2012) přebytek BÚ na úrovni 15 až 16 mld. USD. 

Hlavní podíl na pozitivním výsledku BÚ měl rostoucí export, který vykázal přebytek u zboží ve výši 32,1 mld. USD. Ukazatele vývozu i dovozu vykázaly historicky nejvyšší údaje, což umožnilo KR překročit v roce 2011 poprvé v obratu zahraničního obchodu hranici 1 bilionu USD (jako 9. země na světě). Export převýšil 553,7 mld. USD a import 521,6 mld. USD.

Finanční účet skončil v deficitu 32,8 mld. USD. Schodek u bilance přímých investic však významně klesl z 22 mld. USD na 15,7 mld. USD, a to především díky tomu, že se snížil vývoz PI do zahraničí ve srovnání s rokem 2010 a naopak vzrostl příliv PZI do jihokorejské ekonomiky. 

Devizové rezervy KR dosáhly na konci roku 2011 úrovně 311 mld. USD. V roce 2011 centrální banka poprvé za posledních 13 let nakoupila na zahraničních trzích 25 tun zlata s cílem diverzifikovat strukturu svých rezerv v důsledku neklidné situace na světových finančních trzích.

 (mil. USD)běžný účet - saldobilance obchodu - zbožíbilance obchodu-službykapitálový a finační účet-saldodevizové rezervy
2006 14 083 31 433 -13 331 -14 151 238 956
2007 21 769 37 129 -11 967 -23 876 262 224
2008 3 197 5 170 -5 734 -1 154 201 223
2009 32 790 37 866 -6 640 -34 651 269 994
2010 28 213 41 009 -11 229 -25 331 297 600

Zdroj: KNSO

 

zpět na začátek

5.3. Zahraniční zadluženost, dluhová služba

Korejský zahraniční dluh dosáhl na konci září 2011 rekordní hodnoty 398 mld. USD. Jednou z hlavních příčin konstantního růstu dluhu jsou masivní nákupy vládních dluhopisů ze strany zahraničních investorů, kteří za současné dluhové krize v Eurozóně a nepříznivého výhledu US hospodářství vidí v rozvíjející se korejské ekonomice stabilní zdroj budoucích kapitálových zisků.

Není bez zajímavosti, že za posledních 10 let se objem korejských vládních a korporátních dluhopisů ve vlastnictví zahraničních subjektů zvýšil z 900 mil. USD na 74,2 mld. USD. Většina korejského zahraničního zadlužení připadá na středně- a dlouhodobé závazky (se splatností více než 1 rok), které činí 248 mld. USD. V současné době zahraniční dluh dosahuje 37 % hrubého domácího produktu, což je mnohem méně než ve většině vyspělých ekonomik (v USA převyšuje 98 % HDP a v Japonsku 47 % HDP). Podle Dongsu Kima je důležitý fakt, že dluh se v posledním období zvyšuje pomaleji než roste objem zahraničního obchodu a především exportu KR.  

Zahraniční zadluženost (mil. USD)
 Celkový zahr. dluh, z toho:vládafinanční institucebankyost.
2006 225 200 10 279 9 609 136 536 68 777
2007 333 428 31 749 21 869 192 880 86 930
2008 317 370 21 141 31 331 169 420 95 477
2009 345 391 27 799 40 002 180 262 97 328
2010 359 985 44 173 35 573 173 754 106 484

Zdroj: Bank of Korea

Hrubé zahraniční aktivum (mil. USD)
 hrubé zahr. aktivum, z toho:vládafinanční institucebankyost.
2006 380 904 16 956 243 936 63 161 56 850
2007 417 077 19 907 267 460 76 374 53 336
2008 341 923 9 315 205 577 82 700 44 331
2009 410 666 9 274 275 117 77 635 48 640
2010 448 315 10 149 296 234 83 659 58 373

Zdroj: Bank of Korea

Jak je vidno z výše uvedené tabulky celková zahraniční aktiva převyšují dlouhodobě hodnoty zahraničního dluhu.

I přes nárůst poměru zadluženosti k HDP, které pro rok 2010 činí 34,6 %, je KR zatím poměrně dost dobře „zajištěna“ před dalšími možnými dopady globální ekonomické krize. Jedná se o sedmý nejnižší podíl zadluženosti v poměru k HDP mezi zeměmi G20. Rusko má nejnižší podíl s 6,5 %. Naopak Japonsko má nejvyšší podíl a to 217 %, následované Itálií se 105,6 %. Podíl USA činí 81,2 %.

 

zpět na začátek

5.4. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Centrální bankou Korejské republiky je Bank of Korea (BOK), její hlavní rolí je řízení měnové a devizové politiky. V tomto úkolu je obsažena i kontrola inflace, při které BOK jako hlavní nástroj používá úrokovou míru.

V kontrolní oblasti a při dohledu nad finančním a kapitálovým trhem musela BOK výraznou část svých pravomocí postoupit Komisi pro finanční dohled (Financial Supervisory Commission) a Správě pro finanční dohled (Financial Supervisory Service), které byly vytvořeny po vypuknutí finanční krize koncem roku 1997. FSS také zveřejňuje týdenní informace o trhu v KR, které jsou dostupné na http://english.fss.or.kr/. Neoficiální přehled o ratingu bank, ale i dalších velkých podnikatelských subjektů v KR lze nalézt např. na stránkách National Information & Credit Evaluation, Inc.

V Korejské republice působí 8 hlavních komerčních bank, z nichž největší je Kookmin Bank, dále Woori Bank, Hana Bank, Shinhan Bank, Chohung Bank, Korea Exchange Bank, Citibank a Korea First Bank. Dále působí 6 regionálních (městských) bank ve městech Daegu, Busan, Gwangju, Jeju, Jeonbuk a Gyongnam.

KR má také specializované banky:

  • The Korea Development Bank, založena v r. 1954 pro poskytování dlouhodobých úvěrů při rozvoji hlavních průmyslových odvětví. V současné době také přebírá špatné úvěry některých zkrachovalých konglomerátů (např. Daewoo) v rámci restrukturalizace.
  • The Export-Import Bank of Korea, založená v r. 1969 na financování středně a dlouhodobých úvěrů při obchodních vztazích se zahraničními subjekty.
  • The Industrial Bank of Korea, založena v r. 1961, zejména na úvěrování malých a středních podniků.
  • The National Agricultural Cooperative Federation, založena v r. 1961 sloučením bývalého Zemědělského svazu a Korejské zemědělské banky. Napomáhá co nejefektivnější implementaci zemědělských programů.
  • The National Federation of Fisheries Cooperatives (stránka je zatím pouze v korejštině), založena v r. 1962 s cílem pomoci rybářům a zpracovatelům ryb při zvyšování jejich produktivity.

Po asijské finanční krizi se vláda snažila o co nejrychlejší oživení ekonomiky, přičemž se soustředila zejména na domácí spotřebu. Součástí této politiky byly i nabídky daňových úlev a další stimuly, na kterých se podílely i banky. 

Ty prakticky vůbec neprověřovaly bonitu klienta a vydávaly platební karty, umožňující kreditní čerpání. Situace následně nabyla obrovského rozměru, který ohrožoval a ohrožuje nejen samotné banky, ale stal se jedním z hlavních ekonomických a sociálních problémů KR. Podle Korejské bankovní federace se objem dluhů domácností zvýšil v roce 2004 o 6,1 procent a ke konci prosince činil 474,7 trilionů KRW (472,3 miliard USD). Na konci prosince 2004 bylo evidováno celkem 3,615 milionů dlužníků, kteří se opožďují se splátkami o více než 3 měsíce.

Pojišťovny se v KR dělí na pojišťovny poskytující životní pojištění (Life Insurance Companies) a na pojišťovny ostatní (Non-life Insurance Companies).

V minulém roce existovalo na korejském trhu 23 subjektů poskytujících životní pojištění (14 domácích, 6 zahraničních a 3 pobočky zahraničních pojišťoven). Pojišťovny neposkytující životní pojištění lze dále ještě v KR dělit na všeobecné a specializované. Všeobecné pojišťovny nabízejí pojistné produkty jako např. pojištění automobilů, proti požáru nebo námořní pojištění. Ve stejném období nabízelo své služby 20 pojišťovacích subjektů, z nichž je 6 poboček zahraničních pojišťoven. 

Za specializované ostatní pojišťovny jsou považovány především pojišťovny zaměřené na specializovaný jediný produkt pojišťovnictví. Na konci roku 2007 bylo evidováno 7 pojišťovacích subjektů této kategorie, z nichž byly 2 místní společnosti a 5 poboček zahraničních subjektů. Nejvýznamnější místo mají zejména korejská Seoul Guarantee Insurance Company a Korea Export Insurance Corporation, mezi zahraničními subjekty pak německá zajišťovna Munich Re.

 

zpět na začátek

5.5. Daňový systém

Příznivé podnikatelské prostředí v KR prospívá výběru daní. Podle statistických údajů Národní služby pro výběr daní (NTS) dosáhly daňové příjmy KR rekordní výše 158 mld. USD. Největší nárůst zaznamenaly daňové odvody z příjmu fyzických osob (+15 %) a ze zisku právnických subjektů (+6 %). Speciální spotřební daň na luxusní zboží přinesla do rozpočtu o 40 % více (4,6 mld. USD).

Daňový systém KR se skládá z národních a místních daní:

Hlavní národní daně

  • daň z příjmu (fyzických osob)
  • daň z příjmu právnických osob
  • daň z přidané hodnoty (ve většině případů 10 %)
  • daň dědická a darovací

Zvláštní spotřební daně

  • daň na školství
  • dopravní daně
  • zvláštní daň na rozvoj venkova
  • pořizovací daň
  • registrační poplatky
  • daň z nemovitostí
  • rezidenční daň

Bližší informace o daňovém systému Korejské republiky lze nalézt na internetových stránkách: http://www.nta.go.kr/menu/users/ntseng/Tax_Guide1.htm a National Tax Service.

 

zpět na začátek

Souhrnná teritoriální informace


Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)


Pomohla Vám informace? Ano Částečně Ne

Newsletter